Héra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Héra
Héra a Prométheus - tondo attické červenofigurové kyliky - rané 5. století př. n. l. - nalezeno ve Vulci
Héra a Prométheus - tondo attické červenofigurové kyliky - rané 5. století př. n. l. - nalezeno ve Vulci
Symbolypáv, kukačka, jeřáb, žezlo, obětní miska, granátové jablko
SídloOlymp
PartnerZeus
RodičeRheia a Kronos
SourozenciZeus, Hádes, Poseidon, Démétér, Hestie
DětiHéfaistos, Áres, Hébé, Eileithýia
Římský ekvivalentIuno = Juno
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Héra (řecky Ἥρα) je nejvyšší starověká řecká bohyně, ochránkyní rodiny, patřící do olympské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou Dia a patronkou manželství a zrození. Její otec Kronos ji snědl z obavy před povstáním svých dětí.

Její kult dosáhl největšího rozmachu přibližně v letech 800 př. n. l. až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Juno. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím a bleskům. Říká se, že vládla i počasí. Na starosti měla především manželství a právě k ní se modlily manželky. Byla zároveň také velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Například nymfu Io musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když zase zjistila, že bohyně Létó čeká dítě s jejím mužem, zakázala všem ostrovům, aby jí dovolily zůstat a porodit na jejich půdě.

Božský původ a vztahy k ostatním bohům[editovat | editovat zdroj]

Ze třetí generace bohů se Rheie a Kronovi narodila jako první. Její bratr Zeus se podle mýtu proměnil v kukačku, svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna Aréa, toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní Olympané, neměli příliš v lásce. Dalším je Héfaistos, ale podle některých pověstí ho Héra zplodila sama, natruc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí Hébé a Eileithýia. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala k ženám, s kterými ji Zeus podvedl a pronásledovala také potomky manželova vzplanutí. Zvláště slavným se stalo její pronásledování Hérakla.

Atributy, emblémové zvíře, zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Zobrazována byla jako důstojná dáma či matka. Jejím emblémovým zvířetem byla kráva, páv, někdy kukačka a jeřáb. Mezi její atributy patřilo žezlo, obětní oheň, obětní miska, krb či granátové jablko.

Slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Heraia – novoroční slavnosti, kdy k jejímu chrámu přijížděli na voze, taženém voly. Ohňové slavnosti v Boiótii, které připomínaly obětování Plataei, Diovy milenky (slavnosti se konaly každé čtyři roky pod Olympem).

Literární prameny[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]