Hnojník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Hnojník (rozcestník).
Hnojník
Zámek Hnojník
Zámek Hnojník
Znak obce HnojníkVlajka obce Hnojník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 512 (2023)[1]
Rozloha6,42 km²[2]
Katastrální územíHnojník
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ739 53
Počet domů433 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHnojník 222
739 53 Hnojník
sekretariat@hnojnik.cz
StarostaPhDr. Dagmar Malíková
Oficiální web: www.hnojnik.cz
Hnojník
Hnojník
Další údaje
Kód obce598160
Kód části obce40193
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hnojník (polsky Gnojnik, německy Hnoinik) se rozprostírá na řece Stonávce v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Asi 11 % obyvatelstva tvoří polská menšina.[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno osady bylo odvozeno od nějakého potoka označovaného přívlastkem hnojný (charakteristického špinavou, zakalenou vodou).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vesnici pochází z roku 1305 (seznam vesnic platících desátky biskupovi ve Vratislavi). Od 1445 roku se uvádí jako samostatné plně svobodné panství s vrchnostenským sídlem ve vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se v jeho držení vystřídaly různé šlechtické rody (Pelhřimové z Třankovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a další). V roce 1736 se  Hnojnik stal sídlem rodiny baronů  Beessů z Chrostiny, kteří zde  zanechali palác z konce 18. století[6]. V roce 1785 byla postavena evangelická škola.

Obec se vyvinula až po zprovoznění železniční trati Frýdek-Těšín v roce 1888. Obyvatelé obce se zaměřili na aktivity v sociálně-ekonomických organizacích. V roce 1909 založili spořitelní a půjčovní společnost, v roce 1913 dobrovolný hasičský sbor, v roce 1921 zemědělské sdružení. V lednu 1889 nastoupil do polské evangelické školy ve Hnojnku učitel Jan Kubisz – básník a  velebitel Těšínského Slezska. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měla obec 566 obyvatel, z toho 512 (90,5%) Poláků, 20 (3,5%) Němců a 34 (6,0%) Čechů[7]. V roce 1931 byla v obci otevřena česká škola. Během nacistické okupace zemřelo 5 obyvatel obce.

V obci se narodil Adam Makowicz (vlastním jménem Matyszkowicz), polský světoznámý skladatel a jazzový pianista (žije v USA).

S účinností od 1. července 1990 se z obce Hnojník vyčlenily části Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třanovice a Vělopolí a vytvořily se z nich samostatné obce.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vesnice leží na jednokolejné regionální železniční trati Cieszyn – Frýdek-Místek se stejnojmennou stanici.

Školy[editovat | editovat zdroj]

V obci jsou otevřeny dvě základní školy – s českým vyučovacím jazykem (Masarykova ZŠ a MŠ Hnojník) a polským vyučovacím jazykem (Szkoła Podstawowa i Przedszkole im. Jana Kubisza Gnojnik).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/598160?OpenDocument
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 266.
  6. Události | Obec Hnojník [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 
  7. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]