Haakon Shetelig
| Haakon Shetelig | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. června 1877 Oslo |
| Úmrtí | 22. července 1955 (ve věku 78 let) |
| Povolání | antropolog, historik umění, archeolog, profesor a runologist |
| Alma mater | Univerzita v Oslu |
| Ocenění | Cena Fridtjofa Nansena (1913) |
| Děti | Kari Shetelig Hovland |
| Příbuzní | Jakob Schetelig (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Haakon Shetelig (25. června 1877 Oslo – 22. července 1955) byl norský archeolog a historik. Byl synem Haralda Fredrika a Magnhildy Scheteligové, otcem Kara Sheteliga Hovlanda (též historik). Od roku 1901 pracoval jako restaurátor v bergenském muzeu a od roku 1915 do 1942 jako profesor.
Jeho kariéra začala výzkumem hrobky v Grønhaugu u obce Karmøy. V roce 1904 byl vyzván, aby pomohl svému švédskému kolegovi, archeologovi Gabrielu Gustafsonovi, vykopat oseberskou loď (dobře zachovalá vikinská loď nalezená ve velké mohyle v Osebergu v kraji Vestfold). Po Gustafsonově smrti v roce 1915 spolupracoval s Antonem Wilhelmem Brøggerem publikovat objev lodi. V roce 1920 vedl vykopávky kvalsundské lodi.
V roce 1910 založil s Harry Fettem časopis Umění a kultura.
Sheteligův axióm se týká myšlenky, že Vikinská doba začala se skandinávským útokem na Lindisfarne v roce 793.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haakon Shetelig na Wikimedia Commons
