Gustav Hilmar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Hilmar
Gustav Hilmar (před rokem 1930)
Gustav Hilmar (před rokem 1930)
Rodné jménoGustav Černý
Narození30. ledna 1891
Podlázky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. března 1967 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Hilmar, vlastním jménem Gustav Černý (30. ledna 1891 Podlázky[1]19. března 1967 v Praze) byl český herec, malíř a sochař, bratr malíře Bedřicha Černého.

Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolutoriu herecké školy Karla Želenského[2] v roce 1911 působil nejprve čtyři roky v Plzni (19121915). Poté se pět let léčil, neboť onemocněl tuberkulózou. Po první světové válce a vzniku Československa přijal angažmá v Brně (19201922) a v Ostravě (1922–1926),[3] od roku 1926[4] prakticky natrvalo zakotvil v pražském Vinohradském divadle. Od roku 1950 v důsledku tehdejších komunisty řízených reorganizací českého divadelnictví přešel do Městských divadel pražských, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1959.[5]

Jednalo se o velmi vytěžovaného českého filmového herce, který si zahrál přibližně v 70 českých filmech, byl i známým hercem rozhlasovým. Kromě herectví se také aktivně věnoval sochařství a malířství.

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

1955 Julius Zeyer: Stará historie, Pandolfo, Divadlo komedie, režie Karel Svoboda

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Český film : herci a herečky I, s. 389.
  3. Český biografický slovník XX. století I, s. 458.
  4. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3.
  5. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]