George Stephenson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Stephenson
Narození9. června 1781
Wylam
Úmrtí12. srpna 1848 (ve věku 67 let)
Tapton House
Příčina úmrtípleuritida
Místo pohřbeníDerbyshire
Holy Trinity Church, Chesterfield
Povolánístavební inženýr, vynálezce, strojní inženýr, železniční inženýr a konstruktér lokomotiv
ChoťFrances Henderson
Elizabeth Hindmarsh
Ellen Gregory
DětiRobert Stephenson
PříbuzníRobert Stephenson (sourozenec)
PodpisGeorge Stephenson – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Stephenson (9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne12. srpna 1848) byl britský technik a mechanik, průkopník železniční dopravy. V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu. Projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton-on-Tees a Darlington (osazena parním strojem Locomotion), která byla uvedena do provozu v roce 1825.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhé dítě negramotných rodičů Roberta a Mabel Stephensonových v hornické vesnici Wylam v Northumberlandu. Otec pracoval jako topič u parního čerpadla na dole za nízkou mzdu, která mu neumožňovala poskytnout svým dětem vzdělání. George nechodil do školy a už jako dítě si vydělával tak, že odháněl bičem krávy z kolejí místní koňské dráhy. [2] V 17 letech se stal strojníkem v dolech v blízkém Newburnu a začal navštěvovat večerní školu. V roce 1802 se oženil a přestěhoval se do Willington Quay‎‎, východně od Newcastlu. Jejich první dítě ‎‎Robert‎‎ se narodil v roce 1803 a o rok později se přestěhovali do Dial Cottage ve ‎‎West Moor‎‎, poblíž ‎‎Killingworthu, kde George pracoval jako brzdař v dole. V roce 1805 se jim narodila dcera Frances, která však po třech týdnech zemřela. ‎V roce 1806 zemřela Stephensonova manželka na tuberkulózu. S péčí o syna mu pomáhala svobodná sestra Eleanor. Musel se také starat o otce, který oslepl při důlním neštěstí.[2]

Stephensonovy a Davyho bezpečnostní lampy

V zaměstnání se Stephenson projevil jako zručný mechanik, když pomohl opravit porouchaný čerpací motor a ještě se mu ho podařilo vylepšit. V roce 1812 byl jmenován hlavním strojmistrem dolů v Killingworthu a stal se odborníkem na parní stroje. V roce 1815 navrhl ‎‎bezpečnostní lampu‎‎, která by hořela v plynné atmosféře, aniž by způsobila explozi. Ve stejné době představil podobnou lampu vědec Humphry Davy, který Stephensona obvinil z krádeže nápadu. Tvrdil, že Stephenson nemá dostatečné vzdělání, aby sám vymyslel takové zařízení. Spor o autorství vyvolal značný rozruch a teprve v roce 1833 výbor ‎‎Dolní sněmovny‎‎ potvrdil, že oba pracovali nezávisle a mají na vynález stejný nárok. Stephensonova lampa, která se stala známou jako lampa Geordie, byla používána téměř výhradně v ‎‎severovýchodní Anglii‎‎, zatímco Davyho lampa byla používána všude jinde.[3][4]

V roce 1814 Stephenson sestavil svou první parní lokomotivu určenou pro přepravu uhlí v Killingworthském dole. Dal jí jméno Blücher po pruském generálovi, který rychlým pochodem podpořil anglickou armádu a podílel se na jejím vítězství nad Napoleonem u Waterloo. Jeho lokomotiva tehdy byla schopna utáhnout až 30 vozů s nákladem o 90 tunách rychlostí 19 km/h. Pokračoval ve vývoji dalších a technicky dokonalejších strojů. Současně vylepšoval konstrukci kolejnic a řešil problémy železničního stavitelství. Litinové kolejnice, které praskaly, nahradil kolejnicemi kovanými a na železniční trať začal pokládat pražce. V roce 1822 byla v Hettonu v hrabství Durham podle jeho návrhu otevřena 12 km dlouhá soukromá důlní dráha, která byla jako první projektována bez využití zvířecí síly.

Doplňoval si i teoretické vědomosti z oboru strojírenství a staveb. Svého syna Roberta poslal studovat na univerzitu a ten svému otci předával své poznámky z přednášek.[2] Ze syna se stal výborný stavitel mostů a mohl tak spolupracovat s otcem na jeho stavbách. Společně v roce 1823 založili továrnu na výrobu lokomotiv v Newcastlu s názvem ‎‎Robert Stephenson and Company.

Poté, co parlament v roce 1821 schválil zákon umožňující výstavbu Stocktonské a Darlingtonské železnice, začal Stephenson pracovat na její realizaci. Trať dlouhá 40 km spojující města Stockton a Darlington v hrabství Durham musela pomocí mostů překonat řeky Gaunless a Skerne. V Stephensonově továrně byla vyrobena parní lokomotiva Active, která byla určena pro zkušební jízdu na nové trati. Lokomotiva (již pod názvem Lokomotiva 1), která táhla celkem dvanáct nákladních vozů a také salonní vůz Experiment, vyjela na trať 27. září 1825. Vlak s celkem 450 pasažéry sledovaly podél trati tisíce lidí.[2]

Stephensonova lokomotiva Rocket

Lokomotivy vyvážela Stephensonova firma do celé Evropy. V říjnu 1829 se synem Robertem a lokomotivou nazvanou Raketa (Rocket) vyhrál závod lokomotiv.[5][2] Rocket se stala předobrazem lokomotiv na více než jedno století, jezdila rychlostí - 19,2 km/h. Dosahovala maximální rychlosti 46 km/h.

Stephenson se podílel i na jiných významných železnicích světa (např. LondýnBirmingham nebo Liverpool - Manchester). Převzal a prosazoval rozchod koleje 1422 mm, který byl po zvýšení na 1435 mm uzákoněn v Anglii jako jednotný a je dnes celosvětově nejrozšířenějším rozchodem.

Stephensonův dům Tapton House

Ve 30. letech začaly být železnice podle Stephensonova vzoru stavěny v USA, Francii, Belgii a také v Německu. První železnice v Rakouském císařství zahájila provoz 7. června 1839 mezi Vídní a Brnem.

V letech 1830–1838 Stephenson žil ve vesnici Alton, kam se původně přestěhoval, aby projektoval navrhovanou železnici ze Swanningtonu do Leicesteru. Zakoupil tam uhelný důl a úspěšně se prosadil dodávkami uhlí po železnici do Leicesteru. Od roku 1838 byl jeho domovem Tapton House‎‎ v ‎‎Taptonu‎‎, ‎‎Chesterfield‎‎. V následujících letech působil jako poradce pro stavbu železničních tratí na mnoha místech. Po roce 1847 své aktivity související s železnicí omezil a dohlížel na své investice v těžbě uhlí v hrabství Derby.

V roce 1845 zemřela jeho druhá manželka a v lednu 1848 se oženil potřetí. Sedm měsíců po svatbě Stephenson dostal zánět ‎‎pohrudnice‎‎ a zemřel ve věku 67 let v poledne 12. srpna 1848 v ‎‎Tapton House. Byl pohřben v ‎‎kostele Nejsvětější Trojice v Chesterfieldu‎‎ spolu se svou druhou ženou. ‎

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Stephenson na anglické Wikipedii.

  1. FOLPRECHT, Radek. Lidé se přišli podívat na výbuch. Tak vznikala v roce 1825 železnice. iDNES.cz [online]. 2015-09-30 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d e JÍLEK, František. Přemožitelé času sv. 2. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1987. Kapitola George Stephenson, s. 114–118. 
  3. DAVIES, Hunter. George Stephenson. [s.l.]: Weidenfeld and Nicolson, 1975. Dostupné online. ISBN 0-297-76934-0.. (anglicky) 
  4. Miner's lamp. england.prm.ox.ac.uk [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. 
  5. VALENT, Ivo. „Fírové“ měli svou stavovskou hrdost, pracovali i s amputovanými prsty. Práce na páře se těžko opouštěla. ČtiDoma.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLAN, Emil. Tvůrce železnic [online]. Městská knihovna (Praha), 1939, 2016 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]