GeForce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Geforce 6200TC pro PCI-Express

GeForce je značka grafických karet firmy NVIDIA. První karty nesoucí značku GeForce byly určené pro high-endové hráčské počítače, postupem času ale firma pokryla celé cenové spektrum. Na konci roku 2010 začala vydávat NVIDIA nové modely z řady GF 500.

Popis GeForce[editovat | editovat zdroj]

Čipy jsou určeny pro běžné uživatele. Nejnovější řada RTX řady 40 podporuje DirectX 12, OpenGL 4.5, Shader model 5, PCI-E 4.0 slot a další. Jednočipová řešení jsou na jednom PCB, dvoučipová řešení měly donedávna 2 PCB, od nové revize GTX 295 (dvoučipové řešení) má vše už na 1 PCB.

Popis jednotlivých generací[editovat | editovat zdroj]

GPU jednotky a obchodní názvy karet[editovat | editovat zdroj]

Níže uvedená tabulka zobrazuje vazbu mezi názvem grafického procesoru (GPU) a obchodními názvy řady a kartami:

Jméno GPU Obchodní název
NV04/05 Riva série
  Riva TNT, TNT2
NV1x GeForce 256, GeForce 2, GeForce 4 MX
NV2x GeForce 3, GeForce 4 Ti
NV3x GeForce FX(5)
NV4x (G7x) GeForce 6, GeForce 7
G71 GeForce 7900GS/GTO/GT/GTX
2xG71 GeForce 7950GX2
G73 GeForce 7300GT, 7600GS/GT
NV42 GeForce 6800GS
NV5x (G8x) GeForce 8
G80 GeForce 8800GTX/Ultra
G84 GeForce 8600GT/GTS
G9x GeForce 9
G92 GeForce 9600GSO, 8800GT/GTS, 9800GT/GTX
2xG92 GeForce G9800GX2
G92b GeForce 9800GTX+, GTS 250
G94 GeForce 9600GT
G96 GeForce 9400GT, 9500GT
G2x0 GeForce GTX 2x0
G200a GeForce GTX260/280
G200b GeForce GTX260/275/285
GT2x0 GeForce GT 3x0
GT215 GeForce 310
GT216 GeForce 315
GT218 GeForce GT 320
GF4x0 GeForce GTx 4x0
GF100 GeForce GTX 465/470/480
GF104 GeForce GTX 460
GF106 GeForce GTS 450, GT 450/440
GF108 GeForce GT 430/420
GF110 GeForce GTX 580/570
GF114 GeForce GTX 560 Ti
GF116 GeForce GTX 550 Ti

Generace grafických karet[editovat | editovat zdroj]

[1]

Označení karty Kódové označení Grafická paměť DirectX OpenGL Uvedení
NV1, NV2 NV1, NV2 1995 (NV1)
RIVA128, RIVA128ZX NV3 5 1 1998 (128ZX)
RIVA TNT, RIVA TNT2 NV4 4 MB, 8 MB, 16 MB a 32 MB 6 1 1998 (TNT), 1999 (TNT2)
GeForce 256 32 MB a 64 MB 7 1 1999
GeForce 2 NV15 32 MB, 64 MB a 128 MB 7 1 2000
GeForce 3 NV20 64 MB 8.0 1.2 2001
GeForce 4 NV17M 64 MB a 128 MB 8.0 1.4 2002
GeForce FX (5) NV30, NV31, NV34, NV35, NV36, NV38 64 MB - 512 MB 9.0a 1.5 2003
GeForce 6 NV40 64 MB - 1 GB 9.0c 2.0 2004
GeForce 7 G70 (NV47), G71, G72, G73 64 MB - 1 GB 9.0c 2.0 2005
GeForce 8 G80, G84, G86, D8P (G92), D8M (G98) 64 MB - 1 GB 10.0 2.0 2006
GeForce 9 G92, G92b, G94, G96 512 MB 10.0 2.0 2008
GeForce 200 G92/GT200 896-1024 MB 10.0 2.1 2008
GeForce 300 GT300 N/A 10 3.1 2009
GeForce 400 GF100 768 - 1536 MB 11 4.0 2010
GeForce 500 GF110 1 - 3 GB 12 4.0 Q4/2010
GeForce 600 GK10x 512 MB - 4 GB 12.0 (feature level 11_0) 4.6 Q1/2012
GeForce 700 GK110, GK208 1 - 6 GB 12.0 (feature level 11_0) 4.6 Květen 2013
GeForce 800M GK104, GM10x 2 - 8 GB 12.0 (feature level 11_0) 4.6 Březen 2014
GeForce 900 GM20x 2 - 12 GB 12 4.6 Září 2014
GeForce 10 GP10x 2 - 12 GB 12 4.6 Květen 2016
GeForce 20[2] TU10x 6 - 24 GB 12 Ultimate 4.6 2018
GeForce 16[3] TU10x, TU11x 4 - 6 GB 12 Ultimate 4.6 2019
GeForce 30[4] GA10x 8 - 24 GB 12 Ultimate 4.6 2020
GeForce 40[5] AD10x bude doplněno 12 Ultimate 4.6 2023

GeForce 256[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 256.

GeForce 256 (kódové označení NV10) je první z řady zástupce řady GeForce, je proto také známá také pod jménem GeForce. Její uvedení na trh proběhlo v srpnu 1999. Od svého přímého předchůdce (RIVA TNT 2) je obohacená o počet pixel pipeline, „offloading host“, geometrické výpočty, hardwarové přehrávání videa MPEG-2 a především implementací transformací a nasvícení (T&L, transform and lighting).

GeForce 2[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 2.

GeForce 2 (kódové označení NV15) je druhou generací série GeForce. Podporovala DirectX 7.

  • GeForce 2 GTS je první model druhé generace, nazývaný též NV15. Koncové označení vychází z jeho schopnosti zpracovat 1,6 miliardy texelů - Giga Texel Shader (GTS). Byla přidaná dvojitá sekundární jednotka mapingu textur - Texture Maping Unit (TMU) s 4 pixel pipeline, to vše při frekvenci jádra (200 MHz). HDVP (vysoká definice procesu videa) je přehrávání videa ve vysokém rozlišení pro nižší zatížení CPU.
  • GeForce 2 Ultra byla vydána v roce 2001 s vyššími frekvencemi jádra a pamětí.
  • GeForce 2 MX byla ořezaná verze.

GeForce 3[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 3.

GeForce 3 (kódové označení NV20) je grafická karta od společnosti nVidia. Jejím předchůdcem je GeForce 2 GTS a nástupcem GeForce4 Ti. Jeho upravený derivát (NV2A) pracuje v konzoli Xbox. Profesionální řada GeForce 3 je známá jako Quadro DCC.

GeForce 3 se odlišovala od svých předchůdců GeForce 256 a GeForce 2 GTS hned v třech oblastech. Měla přidány programovatelné vertex a pixel shadery podle specifikace DirectX 8.0 - specializované malé jednotky navržené na práci s malými vlastními efekty T&L, což zvýšilo flexibilitu celé karty. Druhou oblastí byla technologie LMA (Lightspeed Memory Architecture), která byla navržena pro překreslování objektů, úzkou spolupráci se známým Z-bufferem a také efektivní management paměťové sběrnice (známý nedostatek u GeForce 2). Třetí oblastí byla změna v anti-aliasingu způsobená přechodem z multisamplingu na supersampling s mnohem vyšší efektivitou.

Podporovaly AGP 2x/4x, DirectX 8.1 a OpenGL 1.3

GeForce 4[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 4.

GeForce 4 je v čtvrtá generace grafického čipu GeForce společnosti nVidia. GeForce 4 se dělí na výkonnější řadu Ti a řadu MX. MX série je téměř identická s GeForce 4Go (NV17M) pro trh s notebooky. Obě linie byly uvedeny na trh na jaře roku 2002. GeForce 4Go měla krátký život, ještě koncem téhož roku ji nahradila varianta GeForce 4200Go.

GeForce FX/5[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce FX.

GeForce FX (někdy i označována 5) přinesla podporu DirectX 9.0a (někdy uváděna verze 9.0+), i přesto nedostatek byla dost prodávaná. Architekturou vycházela z GeForce 4 a byla jemně vyladěna.

GeForce 6[editovat | editovat zdroj]

Na svoji dobu povedená řada GeForce. Jako první přišla se SLI zapojením grafik (jejich podporou na kartě a ovladačích). Přinesla podporu DirectX 9.0c.

GeForce 7[editovat | editovat zdroj]

Jako poslední řada stavěla na pixel a vertex jednotkách zvlášť (později přišla GeForce 8 s unifikovanými shadery). A jako první řada od GeForce přišla se slepencem GeForce 7950 GX2, což byly 2 čipy na 2 PCB v provedení jedné karty (zasunutí do jednoho PCI-Express slotu).

GeForce 8[editovat | editovat zdroj]

Řadě GeForce 8 patří prvenství v použití unifikovaných shaderů. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-Express 1.1. Začalo to vydáním GF 8800GTX/ Ultra a GF 8800GTS (320 / 640MB), tím nVidia obsadila plně HIGH-END a ani odpověď od ATi Radeon 2900XT na tom nic nezměnila (i přes zlevnění 8800GTS). Po vydání GF 8800GT si nVidie prakticky zničila HIGH-END, ale získala obrovskou slávu a díky tomu zastínila konkurenci od ATi, která odpověděla ovšem slabším soupeřem Radeonem HD3870.

GeForce 9[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 9.

GeForce 9 staví na úspěšné řadě GeForce 8 a hlavně slávě GeForce 8 Ultra/GTX jako krále výkonu a 8800GT jako krále poměru cena/výkon. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-E 2.0.

GeForce GTx 200[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 200.

NVIDIA vydala 2 verze GTS xxx a GTX xxx. GTS používá jádra G9x (GeForce 9) a GTX novější jádra GT200x.

GTS 250 používá G92b jádro, které je vyráběné 55 nm procesem. Obsahuje 128 unifikovaných shaderů.

GTx 200 podporuje DirectX 10, OpenGL 3.1 a PCI-E 2.0.

GeForce GT 300[editovat | editovat zdroj]

Jádro GT200 obsahuje až 96 unifikovaných shaderů, až 24 TMU a až 8 ROP. Proces je 40 případně 55 nm. Podporuje DirectX 10 a 10.1 a PCI-E 2.0.

Vydány byly Q4 2009.

GeForce GTx 400[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku GeForce 400.

GTx 400 podporuje DirectX 11, OpenGL 4.0 a PCI-E 2.0. Jádro GF100 obsahuje 512 shader jednotek, ale je aktivních pouze 480, 448 nebo 352. TMU má maximálně 60, nižší modely 56 nebo 44. Proces je 40 nm. GTX 480 byla vydána Q1 2010 ale dostupná až Q2 2010.

V Q3 bylo vydáno nové jádro GF104 pro zatím jediný známý model GTX 460 s 336 shader jednotkami, 24/32 ROP a 768 nebo 1024 MB GDDR5 pamětí.

GeForce GTx 500[editovat | editovat zdroj]

GTx 500 podporuje DirectX 11, OpenGL 4.0 a PCI-E 2.0. Jádro GF110 obsahuje 512 shader jednotek a aktivních 512 nebo 480. TMU má maximálně 64, nižší model 60. Proces je 40 nm. GTX 580 byla vydána Q4 2010 a následovala GTX 570.

GeForce GTx 600[editovat | editovat zdroj]

GTx 600 podporuje DirectX 11, OpenGL 4.3 a PCI-E 3.0. Jádro je postavené na architektuře Kepler které je pojmenované po německém matematikovi, astronomovi a astrologovi Johannese Keplera.

GeForce GTx 700[editovat | editovat zdroj]

Série GTx 700 je pokračováním řady GTx 600. Nejsilnější jádro obsahuje 7,1 miliardy tranzistorů. Všechny grafické čipy ze série podporují DirectX 11, Direct3D 12, a OpenGL 4.5 ale do budoucna je plánovaná i podpora zatím nehotového DirectX 12[6].

.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

GT300[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nvidia GPUs through the ages: The history of Nvidia's graphics cards. Pocket-lint [online]. 2022-05-03 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. List of GPUs from GeForce RTX 20 series. www.eatyourbytes.com [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  3. List of GPUs from GeForce GTX 16 series. www.eatyourbytes.com [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  4. List of GPUs from GeForce RTX 30 series. www.eatyourbytes.com [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  5. List of GPUs from GeForce RTX 40 series. www.eatyourbytes.com [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  6. Archivovaná kopie. blogs.nvidia.com [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-11.