Frederik Dánský (1753–1805)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frederik Dánský
Frederik, dědičný princ dánský a norský
Frederik, dědičný princ dánský a norský
Narození11. října 1753
Kodaň
Úmrtí7. prosince 1805
(ve věku 52 let)
palác Amalienborg, Kodaň
Tituly a úřady
dědičný princ dánský a norský,
dánský a norský regent
Regentza Kristiána VII.
Doba regentství17721784

DynastieOldenburkové
Manžel/kaŽofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
DětiJuliana Marie (*/† 1784)
Kristián
Juliana Žofie
Luisa Šarlota
Frederik Ferdinand
OtecFrederik V.
MatkaJuliana Marie Brunšvická
Příbuzníbratr: Kristián VII.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik Dánský, dánsky: Arveprins Frederik, německy: Friedrich, Prinz von Dänemark und Norwegen (11. října 1753, Kodaň7. prosince 1805, tamtéž) byl dánský princ z Oldenburské dynastie a dědic dánského a norského trůnu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Frederik Dánský (17531805)

Frederik Dánský byl jediným přeživším synem dánského krále Frederika V. z jeho druhého manželství s Julianou Marií Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, údajně byl fyzicky handicapován.

Frederik Dánský byl hlavní postavou opozice proti lékaři svého staršího nevlastního bratra, duševně nemocného krále Kristiána VII., Johannu Friedrichovi Struensee, který v podstatě vládl královým jménem; tato opozice dosáhla v roce 1772 Struenseeova odstranění. Frederik se potom stal královým regentem a – spolu se svou matkou Marií Julianou a svým bývalým učitelem Ove Høegh-Guldbergem – faktickým držitelem moci ve státě. V roce 1784 princ Frederik, syn Kristiána VII., po dosažení věku 16 let převzal moc a politický život Frederika Dánského skončil; stáhl se do ústraní a žil jako soukromá osoba v Christiansborgu. Poté, co tento palác v roce 1794 vyhořel, přesídlil s celou rodinou do paláce Amalienborgu, kde krátce nato v tomtéž roce zemřela jeho manželka Žofie Frederika a kde 7. prosince 1805 zemřel i on sám.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Kristián VIII. (17861848) zdědil práva svého otce, jemuž se na dánský trůn nastoupit nepodařilo, a stal se v roce 1839 dánským králem

21. října 1774 uzavřel Frederik v Kodani sňatek s Žofií Frederikou Meklenbursko-Schwerinskou (24. 8. 1758 Schwerin – 29. 11. 1794 Kodaň), dcerou Ludvíka Meklenbursko-Schwerinského a Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské, s níž měl následujících sedm dětí:

Nástupnictví na dánský trůn[editovat | editovat zdroj]

Protože korunní princ Frederik (pozdější král Frederik VI.) neměl žádného přeživšího syna, zůstal princ Frederik Dánský dědicem trůnu s tím, že eventuálně jeho syn Kristián bude následníkem Frederika VI. Tak se také skutečně stalo a Kristián v roce 1839, po smrti Frederika VI., nastoupil na dánský trůn jako král Kristián VIII.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián V. Dánský
 
 
Frederik IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
 
 
Kristián VI.
 
 
 
 
 
 
Gustav Adolf Meklenburský
 
 
Luisa Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Jiří Albrecht Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sønderborsko-Glücksburská
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich z Wolfsteinu
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
 
 
 
 
Žofie Luisa z Castell-Remlingenu
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Meklenburská
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Kristýna Hesensko-Eschwegská
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]