Francesco Redi
| Francesco Redi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. února 1626 Arezzo |
| Úmrtí | 1. března 1697 (ve věku 71 let) Pisa |
| Alma mater | Univerzita v Pise |
| Povolání | lékař, biolog, básník, malíř, entomolog, parazitolog, přírodovědec, vědec a botanik |
| Zaměstnavatel | Florencie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francesco Redi (18. února/19. února 1626 Arezzo – 1. března 1697 Pisa) byl italský lékař a přírodovědec.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Redi taktéž v roce 1668 vyvrátil teorii naivní abiogeneze. Tuto teorii stvořil Aristoteles. Teorie tvrdila, že červi se vyvíjejí spontánně z hnijícího masa. V sérii experimentů použil vzorky masa, které byly buď zcela vystaveny vzduchu, částečně vystaveny vzduchu, nebo nebyly vystaven vzduchu vůbec. Redi dokázal, že ve vzorcích úplně a částečně vystavených vzduchu se červi vyvinuli, zatímco v hnijícím mase, které nebylo ve styku se vzduchem, se červi nevyvinuli. Výsledky publikoval v díle Esperienze Intorno alla Generazione degl'Insetti.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Redi psal básně. Jeho nejznámějším dílem v tomto oboru je Bacco in Toscana.
Eponyma[editovat | editovat zdroj]
- Na jeho počest byl pojmenován kráter na Marsu.[1]
- Larvální stádium parazitické motolice zvané „redia“ pojmenoval po Redim jiný italský zoolog Filippo de Filippi v roce 1837.[2]
- Rediho cena, nejprestižnější ocenění v toxinologii, uděluje na jeho počest Mezinárodní společnost pro toxikologii. Cena se uděluje na každém světovém kongresu MST (obecně se koná každé tři roky) od roku 1967.[3][4]
- Na jeho počest je pojmenován vědecký časopis Redia, italský zoologický časopis, který byl poprvé publikován v roce 1903.[5]
- Je po něm pojmenován evropský poddruh zmije Vipera aspis francisciredi.
- Ve Florencci a v Arezzu jsou po něm pojmenovány ulice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NASA Mars Odyssey THEMIS Image: Promethei Terra. www.spaceref.com [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-10-23 [cit. 2021-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-23.
- ↑ HABERMEHL, Gerhard G. Francesco Redi—Life and work. Toxicon. 1994-04-01, roč. 32, čís. 4, s. 411–417. Dostupné online [cit. 2021-12-07]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(94)90292-5. (anglicky)
- ↑ IST Officebearers. web.archive.org [online]. 2013-10-04 [cit. 2021-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04.
- ↑ HISTORY. www.redia.it [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesco Redi na Wikimedia Commons - (italsky) Francesco Redi
