Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku
| Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku | |
|---|---|
 | |
| Vznik | 1921 |
| Typ | luterská církev |
| Úřední jazyk | slovenština |
| Členové | 316 250 (2011) |
| Lídr | Ivan Eľko |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku (slov. Evanjelická cirkev augsburského vyznania na Slovensku) je luteránská církev a největší protestantská církev na Slovensku. K církvi se v roce 2011 hlásilo 316 250 členů, což představuje 5,9 % populace Slovenské republiky.[zdroj?] Církev je tvořena 326 sbory.[zdroj?]
Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku je členkou Světové rady církví, Světové luterské federace a Konference evropských církví.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Reformace na Slovensko pronikla v souvislosti s husitským hnutím a výboji Jana Jiskry z Brandýsa.[1] Po jeho potlačení se po r. 1517 začala řada farností přiklánět k Lutherovu učení a jeho návratu k Bibli. V druhé polovině 16. století byly dvě třetiny obyvatel evangelíky.
Na synodě v Žilině v roce 1610 byly položeny základy samosprávné organizace církve. Vznikly první tři superintendence (biskupství) a byli zvolení první tři superintendenti (biskupové) – Eliáš Láni, Samuel Melík a Izák Abrahamides pro západní a střední Slovensko. Na východním Slovensku vznikly dvě superintendence v roce 1614 na synodě v Spišském Podhradí. Prvním jazykem slovenských evangelíků, používaném po staletí, se stala biblická čeština.
Církev existovala s omezeními od roku 1681. Oficiálně byla opět povolena Tolerančním patentem z roku 1781. Po něm byly postaveny, ovšem s mnohými stavebními omezeními dvě třetiny evangelických kostelů. Úplná rovnost církví před zákonem nastala až v roce 1848. Liberalizaci ve vztahu státu k evangelické církvi znamenal i Císařský patent z roku 1859, který však vyvolal v spory, známé jako patentální boje. Vznikem ČSR v roce 1918 se konstituovala samostatná ECAV na Slovensku.
V období první republiky byla ECAV členkou Sdružení evangelických církví ČSR. Nejužší vztah měla s Českobratrskou církví evangelickou. Ekumenické tendence se začaly projevovat již v roce 1920. Dvacátá a třicátá léta byla mimořádně bohatá na vznik nových evangelických sdružení, například Spolok evanjelických kňazov, Hurbanov kruh teologickej evanjelickej mládeže, nebo Slovenská evanjelická jednota.[2]
Teologie a nauka[editovat | editovat zdroj]
ECAV na Slovensku za pramen víry považuje Bibli zloženou ze Starého i Nového zákona. Za její správné vysvětlení považuje Augsburské vyznání. Věrouku tvoří Symbolické knihy luteránství (Augsburské vyznání, Šmalkaldské články, Apologie, Malý Lutherův katechismus, Velký Lutherův katechismus). Za svátosti církev považuje křest a Večeři Páně. Zpověď je ušní i všeobecná. Do duchovní služby ordinuje také ženy. V morálních otázkách je církev konzervativní.
Bohoslužba[editovat | editovat zdroj]
Bohoslužba ECAV na Slovensku je nazývaná Služby Boží. Kněz nosí při bohoslužbě černý talár a bílou komži. Biskupové nosí i biskupský kříž. Služby Boží se konají o nedělích a svátcích.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
ECAV je zakládajícím členem Světového luteránského svazu (SLZ), Konference evropských církví (KEC) a Světové rady církví (SRC), jejichž sídlem je Ženeva. Na Slovensku je ECAV zakládajícím členem Ekumenické rady církví.
V roce 2001 se k ní hlásilo podle Statistického úřadu SR 6,93 % slovenské populace, tj. 372 858 osob.[zdroj?] K roku 2004 měla církev 326 sborů, 357 duchovních, 651 kostelů a modliteben.[zdroj?] Při sčítání v roce 2011 se k církvi přihlásilo 316 250 lidí, tj. 5,9% obyvatel.[zdroj?]
V čele církve stojí od prosince 2018 Mgr. Ivan Eľko, generální biskup, a Ing. Ján Brozman, generální dozorce.
Evangelická církev, na rozdíl od některých ostatních církví, nepoužívá na oslovení duchovních slovo „otec“, protože podle Ježíšových slov v evangeliích patří toto oslovení jenom nebeskému Otci. Proto před oslovení biskup, senior, farár, patří slovo „brat“, resp. „sestra“.
Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]
Základní organizační složkou je církevní sbor. Sbory se sdružují v senioráty a senioráty v dištrikty. ECAV je rozdělena do dvou distriktů: Východní a Západní distrikt a 14 seniorátů, z toho je 8 seniorátů v západním a šest ve východním distriktu:[3] Je sesterskou církví Evangelické církve augsburského vyznání v České republice.
Západní distrikt:
Východní distrikt
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ www.historickarevue.com [online]. [cit. 09-04-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-09-2011.
- ↑ [files.rozhlady.webnode.sk/200000040-586e85967b/III.2.6%20zitnan-s.pdf]
- ↑ http://www.ecav.sk/?p=Senioraty
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Klíma, Stanislav: Slovenská církev evangelická. Naše doba, 1912 (19), s. 23-36, 122-130, 195-199.
- Petrík, Borislav – Rybár, Peter (ed.): Evanjelická encyklopédia Slovenska. Bratislava 2001.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální stránky ECAV
- kniha z oblasti školství, výchovy a pedagogiky z r. 1889. Prostonárodný evanjelický školník. Vydal Zvolenský seniorát. Martin : Tlačou kníhtlačiarskeho účastinárskeho spolku, 1889. 324 s. - dostupné online v Digitální knihovně UKB
