Erwin Raupp
| Erwin Raupp | |
|---|---|
| Narození | 1863 Karlsruhe |
| Úmrtí | 1931 (ve věku 67–68 let) Darmstadt |
| Povolání | fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Erwin Raupp, také Erwin Raup (1863 v Karlsruhe – 1931 v Darmstadtu)[1] byl Královský saský dvorní umělecký fotograf v Drážďanech (Königl. Saechs. Hof- und Kunstfotograf in Dresden). Věnoval se portrétní a krajinářské fotografii. Byl jedním z prvních německých secesních fotografů.[2] Pro české respektive moravské prostředí je významný tím, že v roce 1904 pořídil během dovolené na moravském Slovácku řadu dokumentárních a v moderním slova smyslu reportážních národopisných fotografií. Většina jeho díla byla patrně zničena během druhé světové války. Významná číst jeho díla se zachovala ve sbírkách na Moravě a v Čechách.[p 1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Erwin Raupp se pravděpodobně počátkem devadesátých let 19. století usadil v Drážďanech a otevřel si ateliér na Prager Strasse, kde převzal starší ateliér dvorního fotografa Huga Englera. Byl koncem 19. století dvorním fotografem v Drážďanech (Dvorní fotograf Jeho Výsosti vévody von Sachsen-Meiningen a Jejío Výsosti vévodkyně zu Mecklenburg-Schwerin). Tyto tituly ale odkazují na nepříliš významné příslušníky saské šlechty.[4]
V roce 1907 přestěhoval svůj ateliér z Drážďan do Berlína. V roce 1912 přesídlil podruhé, tentokrát do Darmstadtu. Tam žil až do své smrti s manželkou, její sestrou a se svým jediným synem.[4]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Před rokem 1899[editovat | editovat zdroj]
V této době zhotovoval reprezentativní ateliérové podobizny, vizitky a kabinetky běžného stylu. Dochovaly se například fotografie herců a hereček v kostýmech.
Po roce 1899[editovat | editovat zdroj]
Na přelomu tisíciletí se přiklonil k secesnímu fotografickému hnutí, které se snažilo povýšit fotografii mezi ostatní umělecké obory. Byl mezi prvními živnostenskými fotografy, kteří se k tomuto směru ve fotografii přiklonili. K dalším patřili například Rudolf Dührkoop, Hugo Erfurth, Nicola Perscheid či Wilhelm Weimer.[5] V roce 1899 uspořádal výstavu umělecké fotografie v galerii Ernsta Arnolda v Drážďanech.
Portréty[editovat | editovat zdroj]
Změnil styl svých zakázkových portrétů, namísto fotografií v rozptýleném světle začal své zákazníky i přátele portrétovat na tmavém pozadí s výraznou světelnou atmosférou, která vyvolávala iluze, že se jedná o portrét v domácím prostředí. Portrétovat se u něj nechávali přední osobnosti a umělci. Slavný je například portrét Karla Maye; portrét lékaře Ernsta von Leyden je považován za jeden z nejlepších Rauppových portrétů. V souvislosti umělecké secesní fotografie jsou ale Rauppovy portréty spíše konzervativní, což je patrně důsledkem zakázkového charakteru jeho tvorby.[6]).
-
Karl May -
Bjørnstjerne Bjørnson -
Ernst von Leyden -
Arthur Heffter
Krajiny[editovat | editovat zdroj]
Oblíbeným secesním námětem byly krajiny. V dobovém fotografickém tisku se dochovaly reprodukce jeho gumotisků. Raup rovněž fotografoval na svých prázdninových cestách. Jsou známy jeho fotografie z cesty do Káhiry (1903) na ostrov Helgoland (1906) nebo do Istanbulu.
Národopisná fotografie[editovat | editovat zdroj]
Raupp fotografoval v roce 1896 Lužické Srby jako státní zakázku od německé vlády a tyto fotografie byly vystaveny na výstavě v Drážďanech v roce 1897.[7] Tyto fotografie se ale nedochovaly, byly patrně zničeny v dubnu 1945, kdy byla zcela zničena budova lužickosrbského muzea v Budyšíně (Sorbisches Museum).[8] Na radu kustoda tohoto muzea se Raupp vypravil na jižní Moravu.
Moravská Hellas[editovat | editovat zdroj]
V létě 1904 cestoval několik týdnů po Slovácku, kde jej provázel uherskohradišťský publicista a sběratel lidového umění František Kretz. Raupp měl sebou nový přenosný fotoaparát na desky 9 x 12 cm, který zde chtěl vyzkoušet. Výsledkem je mnoho fotografií z každodenního života obyvatel Slovácka.
První dokumentovanou událostí byl výroční trh v Uherském Hradišti v úterý 17. května 1914. Poslední jednoznačně identifikované fotografie pocházejí ze 3. července 1914 z cyrilometodějské pouti ve Velehradě. V tomto mezidobí fotografoval v obcích:
- Blatnice pod Svatým Antonínkem (pouť ke svatému Antonínkovi 19. června 1904)
- Boršov
- Hroznová Lhota (svátek Božího těla 2. června 1904, kostel sv. Jana Křtitele)
- Jarošov
- Javorník nad Veličkou
- Kostelec
- Kunovice
- Kyjov
- Mařatice
- Milotice
- Moravská Nová Ves
- Ostrožská Nová Ves
- Sady
- Staré Město
- Strážnice
- Sudoměřice
- Uherské Hradiště
- Uherský Brod
- Velehrad
- Velká nad Veličkou
Některé fotografie se nepodařilo místně určit. Raup s Kretzem pobývali též u malíře Joži Uprky v Hroznové Lhotě.
Námětem fotografií jsou výhradně lidé. Krajina je zobrazena ojediněle, fotografie lidové architektury zcela chybí. Fotografie lze rozdělit do tří skupin:
- první skupinou jsou aranžované portréty tzv. lidských typů. Raupp fotografoval jak známé a populární osobnosti (malíř Joža Uprka, jeho manželka Anežka Uprková, cikánský kovář a hudec Jožka Kubík z Velké či Velický starosta Rumíšek) stejně jako neznámé osoby (Cikánka ze Strážnice, žebrák z pouti na Velehradě a další). Některé z těchto osobností byly portrétovány před tím i potom jinými malíři či fotografy.[8]
- druhou skupinou jsou aranžované žánrové výjevy
- třetí skupinou jsou reportážní záběry běžného života: děti hrající si v potoce, plavení dobytka (Raupp byl patrně prvním fotografem, který si jako téma svých fotografií zvolil mytí dobytka, plavení koní a podobně), dobytčí trhy (tarmak), záběry poutníků u svatého Antonínka nebo ve Velehradu, tancovačka v Hroznové Lhotě a další.[9]
Tisky fotografií z této prázdninové cesty zpracovával Raupp až do roku 1907, což je patrné z autorských razítek na dochovaných kopiích.[8] Tyto fotografie následně popisovali z pohledu etnografického František Kretz a Josef Klvaňa a jsou součástí etnografických sbírek Moravského zemského muzea v Brně (18 velkoformátových gumotisků a 169 maloformátových pozitivů), Národního muzea v Praze (140 maloformátových pozitivů) a Slováckého muzea v Uherském Hradišti (47 velkoformátových gumotisků).[8]
Raupp nebyl prvním, ani jediným fotografem, který fotografoval Slovácko na počátku 20. století. Jeho dílo je ale výjimečné záběry všednodenního života.[8]
-
Mládež v Javorníku -
U Sv. Antoníčka -
V helvetském kostele v Javorníku -
hudec cikán Kubík
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
- Erwin Raupp, Dresden. Sonder-Ausstellung künstlerischer Photographieen, Drážďany 1899 (katalog dostupný on-line Archivováno 30. 1. 2014 na Wayback Machine.)
- Erwin Raupp, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2000. Vystaveno bylo 34 gumotisků, kurátorka Marie Markytánová[10]
- výstava byla reprízována ve Zlíně (2001)
- Erwin Raupp / Moravská Hellas 1904, Moravské zemské muzeum, Palác šlechtičen, 7. října 2011 - 22. ledna 2012[11]
- výstava byla reprízována v Národním muzeu v Praze, výstavní síň GAMU, 13. července - 9. září 2012,[12]
- Slovácko před 100 lety, Erwin Raupp, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 6. února 2014 – 21. dubna 2014,[13]
Technika[editovat | editovat zdroj]
Raupp zkonstruoval vlastní fotografickou kameru, kterou potom vyráběla firma Ica. Jednalo se o deskovou kameru formátu 13 x 18 nebo 18 x 24 cm. Kamera umožňovala používání široké škály objektivů od širokoúhlých objektivů po teleobjektivy (rozsah výtahu měchu byl 8 – 49 cm pro formát 13 x 18 cm a 10 – 64 cm pro formát 18 x 24 cm). Kamera dále umožňovala korekci perspektivy. Dobová inzerce ji nabízela v letech 1913 - 1935, vyráběla se ale patrně již dříve.
Na cestách používal zrcadlovku na desky 9 x 12 cm. Ta mu umožňovala pracovat téměř reportážním způsobem.
Své pozitivy zpracovával po roce 1900 tehdy oblíbenými technikami gumotisku, uhlotisku a kombinovaného gumotisku, což byla Rauppova vlastní varianta této techniky.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Stříbrná medaile v kategorii Fotografie (třída 12) ze světové výstavy v Paříži v roce 1900[14].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podobně jako dílo jiného drážďanského fotografa - Franze Fiedlera.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erwin Raupp na německé Wikipedii.
- ↑ Erwin Rauppe v Google book search
- ↑ BERÁNKOVÁ, Helena. Erwin Raupp – Moravská Hellas 1904 [online]. Brno: Moravské zemské muzeum, 2011 [cit. 2017-11-17]. [puvodni.mzm.cz/mzm/ostatni/pro_novinare/TZ_kniha_raupp.doc Dostupné online].
- ↑ DUFEK, Antonín. Franz Fiedler : fotografie = photographs = Fotografien. Brno: Moravská galerie, 2005. 169 s. ISBN 80-7027-136-1. Kapitola Franz Fiedler - život a dílo, s. str. 20, pozn. 39. (česky, anglicky, německy) Muzeum Prostějovska v Prostějově 30.6.-28.8.2005, Moravská galerie v Brně, Pražákův palác 15.12.2005-5.3.2006.
- ↑ a b KRASE, Andreas. Několik doměnek o Erwinz Rauppovi. In: Antonín Dufek. Erwin Raupp / Moravská Hellas 1904. Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2011. ISBN 978-80-86512-47-1. S. 22–23. (česky, německy, anglicky)
- ↑ DUFEK, str. 9.
- ↑ DUFEK, str. 10.
- ↑ ČERNÝ, Adolf. Národopisná výstava lužicko-srbská v Drážďanech. Český lid. 1897, roč. VI, s. 321–345. ISSN 0009-0794.
- ↑ a b c d e BERÁNKOVÁ, Helena. Erwin Raupp / Moravská Hellas 1904. Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2011. 238 s. ISBN 978-80-86512-47-1. Kapitola Erwin Raupp na Moravě, s. 16–21. (česky, německy, anglicky)
- ↑ DUFEK, Antonín. Průkopník dokumentární momentky Erwin Raupp. In: Antonín Dufek. Erwin Raupp / Moravská Hellas 1904. Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2011. ISBN 978-80-86512-47-1. S. 9–15. (česky, německy, anglicky)
- ↑ MARKYTÁNOVÁ, Marie. Erwin Raupp - obrázky ze Slovácka. In: Slovácko : společenskovědní sborník pro moravsko-slovenské pomezí. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2000. S. 309–317.
- ↑ Erwin Raupp / Moravská Hellas 1904 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-12.
- ↑ Erwin Raupp. Moravská Hellas 1904 [online]. Historické muzeum Národního muzea v Praze [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Slovácko před 100 lety, Erwin Raupp [online]. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2014-01-23 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Photographische Rundschau, XIV. Jg., Wilhelm Knapp, Halle/S., 1900, 9. Složky (poslední stránky bez číslování), (online).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Erwin Raupp, Dresden. Dresden: Ernst Arnold, 1899. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-30. Archivováno 30. 1. 2014 na Wayback Machine.
- DUFEK, Antonín. Erwin Raupp / Moravská Hellas 1904. Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2011. 238 s. ISBN 978-80-86512-47-1. (česky, německy, anglicky)
- LOESCHER, Fritz. Die Komposition in der Momentphotographie (Mit 9 Aufnahmen von Erwin Raupp). Deutscher Kamera-Almanach : ein Jahrgang für Amateur-Photographen. 1905, čís. 1. (německy)
- MEISSNER, Carl. Erwin Rauppe. Allgemeine Photographen Zeitung. 1900, s. 1–5.
- MARTYKÁNOVÁ, Marie. Erwin Raupp : fotografie : obrázky ze Slovácka 1904. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2000. 5 s.
- TRNKOVÁ, Petra. Technický obraz na malířských štaflích. (Česko-němečtí fotoamatéři a umělecká fotografie, 1890-1914). Brno, 2008 [cit. 2018-01-01]. 241 s. disertační. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Lubomír Slavíček. Dostupné online. Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erwin Raupp na Wikimedia Commons - Fotografie Erwina Rauppa ze Slovácka na stránkách e-sbírky Národního muzea v Praze.
