Elektrický kontakt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elektrický kontakt je místo dotyku dvou vodičů, jímž prochází elektrický proud.

Přechodový odpor kontaktů[editovat | editovat zdroj]

Protože žádná kontaktní plocha není absolutně rovná, dvě kontaktní plochy se dotýkají zlomkem své celkové plochy a elektrický proud tedy prochází jen určitými body. Tak vzniká první složka přechodového odporu kontaktů – úžinový jev.

Na povrchu každého materiálu (mimo zlata) se tvoří vrstvička oxidů, která má jiné vlastnosti než původní kov. V případě, že by byla vrstvička oxidů velmi tenká (např. jedno molekulová), mohl by jí elektrický proud pronikat tzv. tunelovým jevem a chování takové vrstvy by bylo velmi podobné chování čistého kovu. Reálně je ale vrstva oxidů mnohem větší a dochází tak ke vzniku druhé složky přechodového odporu kontaktů – odporu přechodových vrstev.

Materiály na výrobu kontaktů[editovat | editovat zdroj]

Požadavky na kontaktové materiály[editovat | editovat zdroj]

Materiály[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]