Džoser
| Džoser | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Necerichet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1] | ||||||||||||
 | ||||||||||||
| Doba vlády | 2592–2566 př. n. l.[2],[3]
20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus),[4] asi i [1] 29 let (Manehto)[1][4] | |||||||||||
| Rodné jméno |
Džoser nebu | |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Jméno obou paní |
| |||||||||||
| Zlatý Hor |
| |||||||||||
| Manželka | Hetephernebtej[5] | |||||||||||
| Potomci | Imhotep (?),[6] Intkaes (dcera)[7] | |||||||||||
| Otec | Chasechemuej | |||||||||||
| Matka | Nimaathap (Nimaat Hapi)[8] | |||||||||||
| Narození | 28. století př. n. l. | |||||||||||
| Úmrtí | 2566 př. n. l. | |||||||||||
| Hrobka | stupňovitá pyramida v Sakkáře | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[9] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.[2]
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[10] ). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny. Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Významní hodnostáři faraona Džosera[editovat | editovat zdroj]
Džoserova pyramida[editovat | editovat zdroj]
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[13] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[13] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[13]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[14]
Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[13] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[15]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88.
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232.
- ↑ RICE, Michael. Who's Who in Ancient Egypt [online]. New York: Routledge, 1999. S. 68. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81.
- ↑ Wadi-Maghara [online]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206.
- ↑ Hesire [online]. Praha: Dostupné online.
- ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džoser na Wikimedia Commons - Džoser (anglicky)
| Předchůdce: Sanacht |
|
Egyptský král 2592–2566 př. n. l. |
|
Nástupce: Sechemchet |
