Dvouřadka
 Dvouřadka | |
|---|---|
 Dvouřadka Swartzia sp. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Swartzieae |
| Rod | dvouřadka (Swartzia) Schreb., 1791 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Torke.jpg)
Dvouřadka[1] (Swartzia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy s jednolistými nebo zpeřenými listy. Květy jsou výjimečné tím, že mají pouze jediný korunní lístek, případně jsou zcela bez koruny. Dvouřadky jsou rozšířeny v počtu asi 200 druhů v tropické Americe. Jejich význam je spíše lokální.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dvouřadky jsou beztrnné keře a stromy dorůstající výšky až 30 metrů, řidčeji i liány. Některé druhy roní červený latex. Listy jsou lichozpeřené s 1 až mnoha jařmy téměř nebo zcela vstřícných, vejčitých až podlouhlých lístků, případně jednolisté. Řapík a vřeteno listu jsou křídlaté nebo s okrouhlým průřezem. Palisty jsou drobné a jehlicovité nebo velké a listovité, většinou opadavé. Květy jsou bílé až žlutooranžové nebo fialové, stopkaté, uspořádané v jednoduchých nebo latovitých hroznech obvykle vyrůstajících z kmene, větví či starších větévek. Kalich je v poupěti kulovitý až vejcovitý, v průběhu rozvoje květu puká na 3 až 5 nepravidelných laloků. Koruna je složena pouze z jediného nehetnatého lístku nebo zcela chybí. Tyčinek je mnoho, jsou volné a většinou dvoutvaré. Semeník je složen z jednoho nebo výjimečně ze 3 plodolistů, obvykle s dobře vyvinutým gynoforem (stopkatý), čnělka je vrcholová nebo postranní, krátká nebo dlouhá. Plody jsou kožovité, dužnaté nebo dřevnaté, oválné nebo řetízkovité, většinou pukavé. Obsahují 1 až mnoho semen s bílým, žlutým nebo červeným míškem.[2][3][4]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod dvouřadka zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po jižní Brazílii a Bolívii a na Karibských ostrovech. Nejvíce druhů se vyskytuje na severu Jižní Ameriky. Některé druhy, např. Swartzia arborescens, mají v jihoamerických vlhkých tropech velmi rozsáhlý areál rozšíření. Mezi zástupci tohoto rodu je však i mnoho endemitů, např. Swartzia pachyphylla na Roraimě. Dvouřadky rostou v tropických deštných lesích zejména v nadmořských výškách do 500 metrů, řidčeji i v horských lesích až do výše 2000 metrů. Zvláště hojně se vyskytují v poříčních a galeriových lesích (i na zaplavovaných půdách), řidčeji i na savanách nebo v suchých lesích, na vrcholech tepuis nebo v druhotných lesích.[2][4]
-
Bezkorunné květy Swartzia apetala -
Otevřený plod Swartzia polita
_Torke2.jpg)
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Swartzia a blízce příbuzné rody z tribu Swartzieae jsou řazeny do podčeledi Faboideae, stavbou a ontogenezí květních orgánů se jí však velmi vymykají. V minulosti neměly jednoznačné taxonomické zařazení, neboť vykazují přechodné znaky mezi podčeleděmi Faboideae a Caesalpinioideae. V roce 1951 byla dokonce vytvořena nová podčeleď Swartzioideae. Výsledky současných molekulárních studií ukazují, že tribus Swartzieae spolu s tribem Sophoreae tvoří monofyletickou skupinu, která je bazální větví podčeledi Faboideae.[4][5][6][7]
Korunní lístky jsou u dvouřadky redukovány na jediný petal nebo docela chybějí, tyčinky jsou pomnožené a některé druhy mají dokonce semeníky z několika plodolistů, což je úkaz v rámci celé čeledi bobovitých výjimečný. Další výjimečností je kalich, který je v poupěti celý, srostlý a až v průběhu rozvoje květu nepravidelně puká.[5]
V některých zdrojích jsou uváděno rozšíření rodu dvouřadka i v Africe a na Madagaskaru. Oba africké druhy byly ovšem v roce 1997 přeřazeny do samostatného rodu Bobgunnia (B. fistuloides a B. madagascariensis) a rod dvouřadka má tak striktně neotropické rozšíření.[8][3]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Dvouřadky mají spíše místní využití. Pryskyřice z kmene Swartzia argentea je v tropické Americe používána při ošetřování zranění způsobených jedovatým sladkovodním rejnokem trnuchou. Semena Swartzia sericea jsou používána jako návnada na ryby. Třísky ze dřeva Swartzia schomburgkii slouží k rozdělávání ohně.[2]
Druh Swartzia polyphylla je v různých zemích Jižní Ameriky používán při léčení různých neduhů včetně nachlazení, malárie a zlomenin. Kůra slouží jako antiseptikum a pryskyřice je používána jako oční kapky.[9]
Dřevo dvouřadek má malý ekonomický význam. Jádrové dřevo bývá hnědé až černé, je tvrdé, těžké (často těžší než voda), odolné vůči rozkladu a obtížně opracovatelné. Je používáno na těžké konstrukce. Ze dřeva Swartzia polyphylla se vyrábějí v Jižní Americe pádla.[2][4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1.
- ↑ a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ a b TUCKER, S.C. Floral ontogeny in Swartzia .... American Journal of Botany. 2003.
- ↑ WOJCIECHOWSKI, M.F et al. A phylogeny of legumes (Leguminosae) based on analysis of the plastid matK gene resolves many well-supported subclades within the family. American Journal of Botany. 2004.
- ↑ WOJCIECHOWSKI, M.F. Reconstructing the phylogeny of the legumes (Leguminosae): an early 21st century perspective In Advances in Legume Systematics. Higher Level Systematics. 2003, čís. 10.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Swartzia na Wikimedia Commons
