Doprava ve Středoafrické republice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nákladní vozy v Banguii

Doprava ve Středoafrické republice je nerozvinutá jako ve většině afrických států. Místní obyvatelé se přepravují buď levnými, přeplněnými autobusy nebo stopují nákladní auta jezdící mezi městy.[1] Železniční doprava zde dosud neexistuje.[2] Mezi důležité přístavy a terminály patří města Bangui, Nola, NzingaSalo.

Letecká doprava využívá čtyřiceti letišť (2009). Drtivá většina letišť je nezpevněná, zpevněná jsou pouze dvě z nich.[3] Vodní doprava probíhá na splavných řekách Ubangi a Sanga. Délka vodních cest je 2 800 km. Silniční doprava využívá silnic s celkovou délkou 23 810 km.[4]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční doprava ve Středoafrické republice.

Železniční doprava v SAR v současnosti neexistuje. Jediná kdy existující železniční trať na území dnešní SAR byla úzkorozchodná trať o délce pouhých 7,5 kilometrů, která fungovala od roku 1930 do roku 1962. Další tratě se nikdy nedostaly dále než do fáze plánování.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Většina pozemních komunikací v SAR je nezpevněná a náchylná k poškození

V roce 2002 se v SAR nacházelo celkem 23 810 kilometrů silnic, z nichž pouze 429 km bylo zpevněných. Projekt modernizace, který započal v roce 1974 a který byl dokončen o deset let později, se zaměřoval na hlavní tahy vedoucí na sever, západ a jih od hlavního města prefektury Sangha-Mbaéré jménem Nola. V roce 2003 zde bylo v provozu zhruba 1 850 osobních automobilů a 1 650 nákladních automobilů a autobusů.

Mezi hlavní tahy patří například:[pozn. 1]

Vodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Středoafrická republika je vnitrozemský stát, což znamená, že nemá žádný přístup k moři na svém území. Splavné řeky jsou Ubangi a Sanga, celková délka vodních cest činí 2 800 km. Mezi důležité přístavy a terminály patří Bangui, Nola, Nzinga a Salo.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Většina letišť v SAR nemá zpevněné vzletové a přistávací dráhy a jsou využívaná pouze nepravidelnými lety, jako je například tento od Červeného kříže
Nezpevněné vzletové a přistávací dráhy v Djemahu a Obo

V roce 2004 byl odhadovaný počet letišť na území SAR asi 50. V roce 2005 měly pouze 3 z nich zpevněné vzletové a přistávací dráhy. Mezinárodní letiště se nachází v hlavním městě Bangui, na kterých 5 společností provozuje mezinárodní dopravu. Republika byla též partnerem v projektu Air Afrique, dokud tato společnost neukončila svou činnost v roce 2002. Inter-RCA provozovala vnitrostátní dopravu, v současnosti (2021) již nefunguje.[5] V roce 2003 bylo na vnitrostátních i mezinárodních letech přepraveno celkem asi 46 000 cestujících. Nejdůležitějším letištěm na území Středoafrické republiky je Letiště Bangui M'Poko (ICAO: FEFF).

Letiště se zpevněnými vzletovými a přistávacími drahami (stav k r. 2002)[editovat | editovat zdroj]

  • celkem: 3
  • od 2 438 do 3 047 m: 1
  • od 1 524 do 2 437 m: 2

Letiště s nezpevněnými vzletovými a přistávacími drahami (stav k r. 2002)[editovat | editovat zdroj]

  • celkem: 47
  • od 2 438 do 3 047 m: 1
  • od 1 524 do 2 437 m: 10
  • od 914 do 1 523 m: 23
  • méně než 914 m: 13

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. zkratka RN v označení silnic znamená Route Nationale

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transport in the Central African Republic na anglické Wikipedii.

  1. http://www.mojeafrika.cz/informace-stredoafricka-republika-0_0_100053
  2. Archivovaná kopie. www.zemepis.com [online]. [cit. 2009-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-23. 
  3. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. 
  4. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/stredoafricka-republika-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001483/[nedostupný zdroj]
  5. Inter-RCA. ch-aviation [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]