Dlouhokřídlí

Dlouhokřídlí
	Příklady zástupců
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes); Huxley, 1867
Podřády
	Viz text.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků, kteří jsou většinou spojováni s vodní prostředním. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Osidlují rozmanitá prostředí – některé druhy žijí na otevřeném moři, u moře, některé v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy.

Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků. Řád čítá kolem 390 druhů.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Tradiční rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Charadriiformes, vědecký název pro dlouhokřídlé, dříve označoval řád bahňáků. Současný řád dlouhokřídlých vznikl sloučením původních dlouhokřídlých (Lariformes), alek (Alciformes) a bahňáků (Charadriiformes). Tedy nově vzniklá skupina používá vědecký název jednoho původního řádu a český druhého, čímž občas vznikají omyly.

Řád se tradičně rozděloval do následujících podřádů:

bahňáci (Charadrii)
racci (Lari)
alky (Alcae)

Moderní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Poslední výzkumy fylogeneze dlouhokřídlých, založené na analýze mitochondriální a jaderné DNA, prokazují monofyletický původ této skupiny. V moderním pojetí se dlouhokřídlí dělí na tři výrazně geneticky odlišené klady. Rozdělení čeledí v takovém pojetí vypadá následovně:^[1]^[2]^[3]^[4]

Lari
- perepelovití (Turnicidae) (někdy též považováni za samostatný podřád Turnici^[3]^[4])
- pobřežníkovití (Dromadidae)
- ouhorlíkovití (Glareolidae)
- rackovití (Laridae)
- chaluhovití (Stercorariidae)
- alkovití (Alcidae)
Scolopaci
- slučicovití (Rostratulidae)
- ostnákovití (Jacanidae)
- dropíkovití (Pedionomidae)
- písečníkovití (Thinocoridae)
- slukovití (Scolopacidae)
Charadrii
- dytíkovití (Burhinidae)
- běhulíkovcovití (Pluvianellidae)
- štítonosovití (Chionidae)
- kulíkovcovití (Pluvianidae)
- kulíkovití (Charadriidae)
- tenkozobcovití (Recurvirostridae)
- srpatkovití (Ibidorhynchidae)
- ústřičníkovití (Haematopodidae)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ GIBSON, Rosemary; BAKER, Allan. Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes). S. 66–72. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2012-07-01 [cit. 2022-02-12]. Roč. 64, čís. 1, s. 66–72. DOI https://doi.org/10.1016/j.ympev.2012.03.008. (anglicky)
↑ BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. S. 205–210. Biology Letters [online]. 2007-04-22 [cit. 2022-02-12]. Roč. 3, čís. 2, s. 205–210. DOI 10.1098%2Frsbl.2006.0606. (anglicky)
↑ ^a ^b ČERNÝ, David; NATALE, Rossy. Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes).Chybí název periodika! 2021-07-16 [cit. 2022-02-12]. DOI 10.1101/2021.07.15.452585. (anglicky)
↑ ^a ^b ČESKÉ NÁZVOSLOVÍ PTÁKŮ SVĚTA [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2022 [cit. 2022-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-07.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 (anglicky)
HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky)
PIERSMA, Theunis; ENS, Bruno; ZWARTS, Leo. Shorebirds: An illustrated Behavioural Ecology. Netherlands: KNNV Uitgeverij, 2004. ISBN 9050111920. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu dlouhokřídlí na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] GIBSON, Rosemary; BAKER, Allan. Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes). S. 66–72. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2012-07-01 [cit. 2022-02-12]. Roč. 64, čís. 1, s. 66–72. DOI https://doi.org/10.1016/j.ympev.2012.03.008. (anglicky)

[2] BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. S. 205–210. Biology Letters [online]. 2007-04-22 [cit. 2022-02-12]. Roč. 3, čís. 2, s. 205–210. DOI 10.1098%2Frsbl.2006.0606. (anglicky)

[:0-3] ČERNÝ, David; NATALE, Rossy. Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes).Chybí název periodika! 2021-07-16 [cit. 2022-02-12]. DOI 10.1101/2021.07.15.452585. (anglicky)

[:1-4] ČESKÉ NÁZVOSLOVÍ PTÁKŮ SVĚTA [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2022 [cit. 2022-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-07.

[1]

[2]

[3]

[4]