David Moješčík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Moješčík
Narození25. července 1974 (49 let)
Frýdek-Místek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

David Moješčík (* 25. července 1974 Frýdek-Místek) je český sochař a výtvarník. Používá i umělecký pseudonym MojDa.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední odborné učiliště kamenické Žulová, SPŠ sochařskou a kamenickou v Hořicích a studium ukončil na fakultě výtvarných umění VUT v Brně v ateliéru sochařství u prof. akad. soch. Vladimíra Preclíka a Michala Gabriela. V roce 19981999 studoval u prof. Jana Hendrycha na pražské AVU. V roce 1999 se vrací do Brna na fakultu výtvarných umění VUT, kde pokračuje ve studiu pod vedením akademického sochaře Michala Gabriela. Studium ukončil v roce 2002 (titul MgA.). V roce 2002 získal Cenu Josefa Hlávky.[1][2] V letech 2004 - 2005 působil jako pedagog a zástupce ředitele pro odborné předměty na Střední umělecké škole v Ostravě, později externě působil na soukromé umělecké škole Ave Art v Ostravě. Od roku 2004 je umělcem na volné noze. V roce 2007 byl vybrán k tvůrčímu pobytu v Irsku – The Cill Rialaig Project, v Ballinskelligs.

Ve své tvorbě se zabývá figurální a figurativní plastikou. Materiálově využívá všech předností plastiky, které mu umožňují variovat sochy v mnoha různých polohách, pozicích a postojích. V závislosti na umístění sochy pracuje s prostorovou kompozicí a širšími vztahy i s materiálem v jeho konečné podobě. Přestože zkoumá a používá i nejmodernější technologie, snaží se neustále dodržovat klasické linie tvorby a dávat sochám dotek lidské ruky. Ve své tvorbě se zaměřuje především na lidské tělo, zejména na ženskou postavu. Inspiraci nachází nejen ve filozofii jógy, ale také v egyptském a antickém nebo v sochařství evropského klasicismu. Fascinuje ho umění a symbolika 19. století. Z těchto zdrojů vychází i jeho fascinace uzavřenou, hladkou, vybroušenou formou. Dotýká se realismu, ale nejde o hyperrealismus jako takový. Spíše je to pro něj jen výrazový prostředek. Z jógy ho nejvíce ovlivňuje myšlenka nenásilí a zaměření na člověka.

Kromě již zmíněné volné figurální tvorby ho zajímá tzv. public art – přesněji řečeno sochařská tvorba ve veřejném prostoru a také sochařský portrét. I v těchto tématech používá vlastní přístup a rukopis, často však rád pracuje se skrytými symboly nebo větší či menší mírou ironie a nadsázky. Mnohé z těchto prací mají pouze podobu projektů a vizualizací, z nichž některé se mu podařilo realizovat – ať už samostatně, nebo ve spolupráci s jinými umělci a architekty.

Od roku 2006 spolupracuje s Michalem Šmeralem na projektech do veřejného prostoru (např. úpravy interiéru v Činoherním klubu v Praze). Spolu s ním je autorem Pomníku Operace Anthropoid[3] a projektu Pomníku Nikoly Tesly v Praze.[4] V roce 2010 realizoval sochu Levitace 2010 pro přednádražní prostor v Ostravě-Svinově.[5] Ode dne 23. prosince 2017 je také na ostravském Jiráskově náměstí umístěna jeho socha Leoše Janáčka.[6] Poblíž, před budovou ostravské pobočky Českého rozhlasu byla 27. června 2018 odhalena Moješčíkova socha Karla Kryla.[7]

V roce 2022 byla kurátory vybrána jeho socha Levitace III (předobraz Levitace 2010) z roku 2009 na výstavu NordArt 2022, která je jednou z největších výstav současného umění v Evropě a koná se každoročně od roku 1999 v Kunstwerk Carlshütte (nezisková umělecká a kulturní iniciativa skupiny ACO a měst Büdelsdorf a Rendsburg).

Práce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šramlfest Znojmo 2010. sramlfest.eu [online]. [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18. 
  2. Výstava Mat Kar 2007 (www.bludnykamen.cz)[nedostupný zdroj]
  3. Pomník připomínající atentát zdobí Prahu (www.praha.eu). www.praha.eu [online]. [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27. 
  4. Ukázky Teslova pomníku na webu autora[nedostupný zdroj]
  5. Archivovaná kopie. www.ostrava2015.cz [online]. [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-28. 
  6. ZAJÍC, Josef. Ostravské Jiráskovo náměstí zdobí socha Leoše Janáčka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-12-31 [cit. 2018-01-05]. Pozn.: Správné jméno sochaře je Moješčík, nikoliv Moještík.. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-05. 
  7. ŠTALMACH, Darek. V Ostravě u rozhlasu odhalili sochu Karla Kryla. Sleduje chybějící hodinky. idnes.cz. 2018-06-28. Dostupné online [cit. 2018-08-14]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]