Chřástal malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChřástal malý
alternativní popis obrázku chybí
Chřástal malý (dospělý samec)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádkrátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleďchřástalovití (Rallidae)
Rodchřástal (Zapornia)
Binomické jméno
Zapornia parva
(Scopoli, 1769)
Rozšíření chřástala malého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, světle hnědě – výskyt (závislost na sezóně nejasná))
Rozšíření chřástala malého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, světle hnědě – výskyt (závislost na sezóně nejasná))
Rozšíření chřástala malého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, světle hnědě – výskyt (závislost na sezóně nejasná))
Synonyma
  • Porzana parva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřástal malý (Zapornia parva) je malý druh chřástala z řádu krátkokřídlých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Monotypický druh.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chřástal malý (mladý pták)

Velikosti špačka (délka těla 17–19 cm). Samec je zespodu modrošedý, shora hnědý s černohnědými proužky, podocasní krovky jsou černobíle proužkované. Samice a mladí ptáci jsou zespodu béžoví. Od podobného chřástala nejmenšího se liší následujícími znaky: velkým přesahem ručních letek, delším zobákem, červeným zbarvením u kořene zobáku, téměř žádnou bílou kresbu na svrchní části těla a proužkováním omezeným jen na zadní část boků.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Má palearktický typ rozšíření, vyskytuje se především ve východní Evropě.[3] Tažný, hlavní zimoviště leží v Africe, ale v menší míře zimuje i ve Středomoří.[1] Hnízdí v rákosí na hlubší vodě.[3]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí odhadem 15–30 párů, především v jižních Čechách a středním Polabí.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Hnízdo ze suchých listů staví zřejmě oba ptáci dobře skryté nízko v hustém porostu nedaleko volné vodní hladiny. Snůška čítá obvykle 6–8 žlutavých nebo našedlých, hustě hnědě skvrnitých vajec o rozměrech 31,6 × 22,0 mm, jejichž inkubace trvá 20–21 dnů. Sedí oba ptáci. Mláďata mohou hnízdo při vyrušení opustit již první den, jinak na hnízdě zůstávají a jsou zde i krmena. Vzletnosti dosahují mezi 40. až 50. dnem věku a pohlavně dospívají koncem 1. roku života.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potrava je převážně živočišná, tvořená hlavně hmyzem a jeho larvami, dále pavoukovci a malými měkkýši.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  2. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  3. a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]