Běleč (okres Kladno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Běleč
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce BělečVlajka obce Běleč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel313 (2023)[1]
Rozloha18,47 km²[2]
Katastrální územíBěleč
Nadmořská výška526 m n. m.
PSČ273 63
Počet domů127 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDukelská 64
Běleč
273 63 Bratronice
belec@belec.cz
StarostaPetra Vosyková, DiS.
Oficiální web: www.belec.cz
Běleč na mapě
Běleč
Běleč
Další údaje
Kód obce535010
Kód části obce1881
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běleč (německy Bleichen) je vesnice a obecokrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se asi dvanáct kilometrů jihozápadně od Kladnachráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Žije v ní 313[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bělči pochází z roku 1352, kdy vesnice bývala součástí křivoklátského panství. Zároveň v ní existoval svobodný statek vlastněný příslušníky drobné šlechty a měšťany. Majitelé se často střídali a v průběhu patnáctého až šestnáctého století získali do svého vlastnictví celou vesnici. Roku 1490 Běleč koupil Jiří Kfelíř, který v ní založil tvrz, poprvé zmiňovanou v roce 1504, když Jiří Kfelíř prodal vesnici Zikmundu Lvovi z Brozánek. Tvrz poté nejspíše už v šestnáctém století zanikla. Stávala v areálu dvora využívaného ve druhé polovině dvacátého století zemědělským odborným učilištěm. Roku 1594 byla vesnice opět připojena ke Křivoklátu.[5]

V roce 1869 a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí obce Bratronice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[6]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. listopadu 2016.[7]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[10]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V Bělči se v roce 1932 nacházela četnická stanice a byly evidovány živnosti a obchody: lékař, bednář, čtyři hostince, kolář, kovář, pět krejčích, obchod s mlékem, čtyři obuvníci, pět rolníků, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika a truhlář.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 497 526 531 476 493 482 540 369 373 349 346 330 293 336 304
Počet domů 52 57 62 64 64 66 84 103 96 95 85 103 106 122 127

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vesnicí vede silnice II/201 v úseku Křivoklát–Jeneč. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Zbečno ve vzdálenosti šest kilometrů na trati Beroun–Rakovník. V roce 2011 v obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky Kladno–Zbečno (patnáct spojů tam i zpět) a Roztoky – Křivoklát – Praha (jeden pár spojů z Bělče do Unhoště, dopravce ČSAD MHD Kladno).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Běleč – tvrz, s. 26. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Běleč [online]. 2016-11-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  14. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 26. (česky, německy) 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]