Brittany Boweová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brittany Boweová
Brittany Boweová (2013)
Brittany Boweová (2013)
Rodné jménoBrittany Bowe
Datum narození24. února 1988 (36 let)
Místo narozeníOcala, Florida, USA
Partner(ka)Manon Kamminga
Rychlobruslařská kariéra
Reprezentaceod 2011
Světový pohárod 2011
Statusaktivní
Celková vítězství Světového poháru
Grand World Cup1 (15/16)
1000 m6 (14/15, 15/16, 18/1921/22)
1500 m3 (15/16, 18/19, 20/21)
Infobox aktualizován dne 15. března 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Rychlobruslení na ZOH
bronz 2018 Pchjongčchang stíh. závod
bronz 2022 Peking 1000 m
Mistrovství světa v rychlobruslení
zlato 2015 Astana sprint
zlato 2015 Heerenveen 1000 m
zlato 2015 Heerenveen 1500 m
zlato 2016 Soul sprint
zlato 2019 Inzell 1000 m
zlato 2021 Heerenveen 1000 m
stříbro 2015 Heerenveen 500 m
stříbro 2016 Kolomna 500 m
stříbro 2018 Čchang-čchun sprint
stříbro 2021 Heerenveen 1500 m
bronz 2013 Soči 1000 m
bronz 2016 Kolomna 1000 m
bronz 2016 Kolomna 1500 m
bronz 2019 Heerenveen sprint
bronz 2019 Inzell 1500 m

Brittany Boweová (* 24. února 1988 Ocala, Florida) je americká rychlobruslařka a bývalá inline bruslařka.

Od dětství se věnovala inline bruslení, zúčastnila se juniorských i seniorských světových šampionátů, odkud přivezla 29 medailí (18 juniorských a 11 seniorských). Po roce 2008 se začala věnovat více škole a basketbalu, nakonec ale v roce 2010 skončila u rychlobruslení.[1] Na mezinárodní scéně se poprvé objevila na podzim 2011, kdy začala pravidelně startovat v závodech Světového poháru. Zúčastnila se také Mistrovství světa ve sprintu (18. místo) a Mistrovství světa na jednotlivých tratích (500 m – 16. místo, 1000 m – 8. místo). V roce 2013 byla na sprinterském mistrovství osmá, ze závodu na 1000 m na šampionátu na jednotlivých tratích si dobruslila pro bronzovou medaili. Zúčastnila se Zimních olympijských her 2014, kde se v závodě na 500 m umístila na 13. místě, na kilometru byla osmá, na trati 1500 m čtrnáctá a ve stíhacím závodě družstev šestá. Velkého úspěchu dosáhla na MS 2015, na kterém vyhrála závody na 1000 m a 1500 m a vybojovala stříbro na distanci 500 m. Podobnou dominanci předvedla o několik týdnů později na sprinterském světovém šampionátu, odkud si po vítězství na všech čtyřech tratích přivezla zlatou medaili ze čtyřboje. V sezóně 2014/2015 rovněž zvítězila v celkovém hodnocení Světového poháru v závodech na 1000 m, v následujícím ročníku triumfovala v SP na tratích 1000 m i 1500 m a v absolutním hodnocení Grand World Cupu. Na MS 2016 získala stříbrnou (500 m) a dvě bronzové medaile (1000 m a 1500 m) a o několik týdnů později obhájila vítězství na světovém sprinterském šampionátu.

Zúčastnila se Zimních olympijských her 2018, kde v závodě na 1500 m skončila na 5. místě, na trati 1000 m byla čtvrtá a na distanci 500 m pátá. V olympijském stíhacím závodě družstev získala bronzovou medaili. Startovala také na Mistrovství světa ve sprintu 2018, kde vybojovala stříbro. Z Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2019 si přivezla zlato ze závodu na 1000 m a bronz z patnáctistovky. O několik týdnů později získala na sprinterském MS 2019 bronzovou medaili. V sezóně 2018/2019 zvítězila v celkovém hodnocení Světového poháru v závodech na 1000 m a 1500 m, v ročníku 2019/2020 zopakovala celkové prvenství na distanci 1000 m a v sezóně 2020/2021 opět zvítězila na tratích 1000 m a 1500 m. Na světovém šampionátu 2021 vyhrála závod na 1000 m a na patnáctistovce si dobruslila pro stříbro. Ze Zimních olympijských her 2022 si přivezla bronzovou medaili z distance 1000 m, na poloviční trati byla šestnáctá a v závodě na 1500 m desátá. V sezóně 2021/2022 potřetí za sebou obhájila celkové hodnocení Světového poháru v závodech na 1000 m.

V roce 2015 získala cenu Oscara Mathisena.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Brittany Bowe [online]. Usspeedskating.org [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-11. (anglicky) 
  2. Bowe wint 'schaatsoscar' [online]. Schaatsen.nl, 2015-05-19 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (nizozemsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]