Alois Ladislav Vymetal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Ladislav Vymetal
Základní informace
Narození9. listopadu 1865
Hořice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. října 1918 (ve věku 52 let)
Písek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryklasická hudba, duchovní hudba a vokální hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, varhaník, sbormistr a hudební pedagog
Nástrojevarhany
DětiCyril Vymetal
Metod Vymetal
Jiří Vymetal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Ladislav Vymetal (9. listopadu 1865 Hořice15. října 1918 Písek[1]) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem venkovského muzikanta a hostinského v Hořicích. Zpíval v chlapeckém chrámovém sboru ve Vrchlabí a později studoval na Varhanické škole v Praze. Vykonal státní zkoušku ze zpěvu. Skladbu studoval soukromě u Zdeňka Fibicha. Nejprve byl varhaníkem v synagoze v Brandýse nad Labem a ve Vamberku. Ve Vamberku založil hudební jednotu Zdobnice.

V letech 18871906 působil ve Slaném. Učil hudební výchovu na několika středních školách, vyučoval i soukromě a aktivně se podílel na hudebním životě kraje. Dirigoval městskou kapelu, řídil pěvecký spolek Dalibor a pořádal veřejné koncerty s náročným repertoárem. Mimo jiné uvedl např. i Requiem Antonína Dvořáka. V roce 1906 odešel do Písku, kde se stal po Bohuslavu Jeremiášovi (otci hudebního skladatele Otakara Jeremiáše) regenschorim v děkanském kostele Narození Panny Marie a ředitelem hudební školy. Pozvedl zde úroveň chrámové hudby. V chrámu pořádal koncerty, na kterých účinkovali přední čeští hudební umělci. Za tuto činnost byl vyznamenán papežem Piem X. řádem Bene merend, jako vůbec první český regenschori. Založil symfonický orchestr a podařilo se mu sloučit místní pěvecká sdružení do jednoho vynikajícího tělesa, se kterým prováděl i velmi náročné skladby (např. oratorium Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena).

Jako skladatel byl znám především jako autor písní, které ve velké většině vyšly i tiskem a měla je v repertoáru řada předních českých pěvců. Některé z jeho písní znárodněly.

Syn, Cyril Vymetal (18901973) se stal dirigentem a hudebním publicistou. I jeho další synové, Metod Vymetal (18951945) a Jiří Vymetal (19021979), se věnovali hudbě. Byli sbormistry a zejména Metod proslul i jako dirigent a hudební skladatel.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Čtvero písní op. 1 (obsahuje nejúspěšnější zhudebnění básně Já v snách tě viděl Josefa Václava Sládka, 1895)
  • Písně v národním slohu op. 8
  • Písničky
  • Rozmarné písničky
  • Tré písní op. 12 (znárodněla píseň Proč ta lípa u studánky)
  • Rudé máky
  • Vesnické písně
  • Monolog starého vévody (slova J. S. Machar)
  • Z mých písní
  • Čtvero písní
  • Osmero písní (slova Růžena Jesenská)
  • Co nám zbulo – Co nám vzeli
  • Zlatý věk (dětské písně)
  • Zlaté mládí (dětské písně)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Ženské sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Pan, panáček
  • Růže a slavík
  • Loďka

Mužské sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Ten národ ještě nezhynul
  • Nevěřme nikomu (slova Svatopluk Čech)
  • Čtyři sbory

Smíšené sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Písecku
  • Červená voda
  • Hymna českého studentstva

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Mše ke cti s. Aloisia
  • Ave Maria
  • O salutaris hostia
  • Sv. Václave

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Slánské valčíky
  • Valčík melancholický
  • Růžová poupátka
  • Ze života našich maličkých

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Mazurka (housle a klavír)
  • Humoreska (housle a klavír)
  • Ukolébavka (housle a klavír)
  • Písecké idylky (klavírní trio)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]