Alexei Popyrin
| Alexei Popyrin | |
|---|---|
_(48199101562).jpg) Alexei Popyrin na French Open 2019 | |
| Přezdívka | Pop[1] |
| Stát |  Austrálie |
| Datum narození | 5. srpna 1999 (24 let)[1] |
| Místo narození | Sydney, Austrálie[1] |
| Bydliště | Sydney, Austrálie[1] |
| Výška | 196 cm[1] |
| Hmotnost | 78 kg[1] |
| Profesionál od | 2017[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 4 171 859 USD |
| Tenisová raketa | HEAD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 66–91 |
| Tituly | 2 ATP, 2 challengery, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 38. místo (26. února 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2019, 2020, 2023) |
| French Open | 2. kolo (2019) |
| Wimbledon | 2. kolo (2019) |
| US Open | 3. kolo (2019, 2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 10–23 |
| Nejvyšší umístění | 235. místo (27. června 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2019) |
| French Open | 2. kolo (2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2021) |
| US Open | 1. kolo (2021) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2019) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | finále (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexei Popyrin (* 5. srpna 1999 Sydney) je australský profesionální tenista, vítěz juniorky na French Open 2017. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2024 na 38. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 235. místě. Trénují ho Neville Godwin a Xavier Malisse. Dříve tuto roli plnil Philipp Wagner.[1]
V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 adelaidským kvalifikačním kolem proti Bosně a Hercegovině, v němž vyhrál dvouhru nad Fatićem.[3] Australané zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1999 v jihoaustralském Sydney do rodiny ruských imigrantů Jeleny a Alexe Popyrinových.[5] Tenis začal hrát jako čtyřletý v tenisové akademii Kima Warwicka, která sídlí v Hornsby.[6][7] Byl v hledišti při památném utkání mezi Lleytonem Hewittem a Marcosem Baghdatisem ve třetím kole Australian Open 2008.[8]
Kvůli otcovým pracovním závazkům se v osmi letech s rodinou přestěhoval na dva roky do Dubaje. Pak rodina přesídlila do španělského Alicante, kde trénoval také Australan Alex de Minaur.[9] Část mládí strávil i ve francouzském přímořském městě Nice,[10] ale většinu evropského pobytu prožil v Marbelle.[11] Hovoří anglicky, rusky a španělsky.[12][1]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Na mezinárodní okruh juniorského tenisu vstoupil v roce 2013. Do semifinále juniorské čtyřhry Australian Open 2017 postoupil v páru s Polákem Kacperem Żukem.[13] Následovala série 22 vítězných zápasů na čtyřech turnajích. První tři z nich byly juniorské: Mediterranee Avenir – Club Olympic Casablancais v Casablance, Trofeo Bonfiglio – Tennis Club Milano v Miláně a grandslam French Open 2017, na němž ve finále přehrál Španěla Nicolu Kuhna. Jednalo se o jeho jubilejní stou výhru mezi juniory. Šňůru neporazitelnosti završil na mužské události ITF v květnu 2017, první profesionální trofejí z polského Mrągowa. Ve finále zdolal Litevce Laurynase Grigelise. Bodový zisk jej posunul do první tisícovky tenistů žebříčku ATP. V juniorské kombinované klasifikaci ITF pak v červnu 2017 vystoupal na 2. příčku a rozhodl se zaměřit na mužský profesionální tenis.[14]
.jpg)
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2016, když na turnaj v australském Port Pirie obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Gregu Jonesovi.[2] Již o měsíc dříve si na divokou kartu zahrál dva challengery. Na prvním z nich v Canbeře prohrál v prvním utkání s Argentincem Diegem Schwartzmanem. Sezónu 2018 rozehrál na 622. pozici a během ní si dvacet pěkrát vylepšil pozici až na listopadové maximum, 147. příčku.[1]
V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval lednovým Sydney International 2018, kde získal divokou kartu do kvalifikace. V ní porazil Nicolase Mahuta a Federica Delbonise, než v prvním kole dvouhry nenašel recept na krajana Johna Millmana.[1] V témže měsíci si premiérově zahrál také hlavní soutěž nejvyšší grandslamové kategorie v mužském singlu Australian Open 2018. Z pozice startujícího na divokou kartu[15] však odešel poražen od Američana Tima Smyczka.[1][2]
Ze srpnového Jinan International Open 2018 v čínském Ťi-nanu si odvezl debutový titul z challengerů, když ve finále zdolal Brita Jamese Warda. Stal se tak třetím nejmladším vítězem profesionálního turnaje sezóny.[16][17] Bodový zisk jej v témže měsíci posunul do první světové dvoustovky. Druhou soutěž túry ATP odehrál na říjnovém Stockholm Open, kde jej opět vyřadil John Millman. Navazující týden si premiérově zahrál událost z kategorie ATP 500, basilejský Swiss Indoors 2018, na němž prošel kvalifikačním sítem přes Benoîta Paira a Mackenziho McDonalda. Vůbec první vyhraný zápas na túře ATP dosáhl v basilejské dvouhře, když vyřadil krajana Matthewa Ebdena.[18] Ve druhém kole však nestačil na Němce Alexandra Zvereva.[1]
Debutová výhra na grandslamu přišla během Australian Open 2019, kde zdolal Mischu Zvereva a osmého hráče žebříčku Dominica Thiema. Rakušan po dvou ztracených sadách duel v úvodu třetí skrečoval. Ve třetím kole však Popyrin nestačil na Francouze Lucase Pouilleho po pětisetové bitvě. Čtvrtfinále si zahrál na letním BB&T Atlanta Open 2019, kde jej zastavil Brit Cameron Norrie. Do třetího kola se probojoval na US Open 2019, kde ve čtyřech vyrovnaných setech podlehl Italu Matteu Berrettinimu.[1][2]
Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||
Dvouhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 28. února 2021 | Singapur, Singapur | tvrdý |  Alexandr Bublik
|
4–6, 6–0, 6–2 |
| Vítěz | 2. | 30. července 2023 | Umag, Chorvatsko | anutka |  Stan Wawrinka
|
6–7(5–7), 6–3, 6–4 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]
| Legenda |
|---|
| Challengery (2–0 D) |
| Futures (1–1 D) |
Dvouhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | červen 2017 | Mrągowo, Polsko | antuka |  Laurynas Grigelis
|
6–3, 3–6, 6–3 |
| Finalista | 1. | listopad 2017 | Jakarta, Indonésie | tvrdý |  Renta Tokuda
|
7–6(7–4), 2–6, 5–7 |
| Vítěz | 1. | srpen 2018 | Ťi-nan, Čína | tvrdý |  James Ward
|
3–6, 6–1, 7–5 |
| Vítěz | 2. | květen 2022 | Bordeaux, Francie | antuka |  Quentin Halys
|
2-6, 7-6(7–5), 7-6(7–4) |
Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]
| Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráči | soupeři | skóre |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena |
Alex de Minaur Jordan Thompson Max Purcell Matthew Ebden
|
 Itálie
|
0–2 |
| Jannik Sinner Lorenzo Musetti Matteo Arnaldi Lorenzo Sonego Simone Bolelli
|
Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra juniorů: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2017 | French Open | antuka |  Nicola Kuhn
|
7–6(7–5), 6–3 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexei Popyrin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Alexei Popyrin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 28. února 2024
- ↑ a b c d Alexei Popyrin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. února 2024
- ↑ Bound for Madrid: Aussies win Davis Cup tie against Bosnia and Herzegovina [online]. The Age, 02-02-2019. Dostupné online.
- ↑ Alexei Popyrin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. února 2024
- ↑ No more junior tournaments for Aussie teen star [online]. Sunshine Coast Daily, 18-06-2017. Dostupné online.
- ↑ New Aussie emerges [online]. The Australian, 11 June 2017. Dostupné online.
- ↑ Tennis Australia Player Profiles: Alexei Popyrin [online]. Tennis Australia [cit. 2019-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Popyrin on the brink of Open breakthrough [online]. Newcastle Herald, 18-01-2019. Dostupné online.
- ↑ Aussie French Open junior champion Alexei Popyrin ready to take talents to professional ranks [online]. Herald Sun, 18-06-2017. Dostupné online.
- ↑ Australian Open 2019: Teen star Alexei Popyrin keen to add to historic achievement [online]. nine.com.au, 17-01-2019. Dostupné online.
- ↑ Local Teens Highlight Marbella's Challenger Return [online]. ATP Tour, 30-03-2018. Dostupné online.
- ↑ Australian Alexey Popyrin wins French Open junior [online]. 11-0-2017 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
- ↑ ENORME. Duarte Vale está na FINAL de pares juniores do Australian Open 2017 [online]. bolamarela, 26-01-2017 [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-09-2017. (portugalsky)
- ↑ POPYRIN CONTINUES RISE WITH POLISH TITLE [online]. Tennis Australia, 10-07-2017 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Alexei Popyrin and Jason Kubler secure Australian Open wildcards [online]. Herald Sun, 06-01-2018 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Aussie Teen Popyrin Reflects On First Challenger Title [online]. ATP, 18-08-2018 [cit. 2018-12-29]. Dostupné online.
- ↑ POPYRIN CLAIMS FIRST ATP CHALLENGER TITLE [online]. Tennis Australia, 13-08-2018 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online.
- ↑ BASEL: POPYRIN STUNS EBDEN, MILLMAN BEATEN [online]. Tennis Australia, 24 -10-2018 [cit. 2018-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexei Popyrin na Wikimedia Commons - Alexei Popyrin na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Alexei Popyrin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Alexei Popyrin na stránkách Davis Cupu (anglicky)
