Alexandra Řecká a Dánská
| Alexandra Řecká a Dánská | |
|---|---|
| královna Jugoslávie | |
 Alexandra Řecká a Dánská se synem Alexandrem II. Jugoslávským | |
| Doba vlády | 1944 – 1945 |
| Narození | 25. března 1921 Athény |
| Úmrtí | 30. ledna 1993 (ve věku 71 let) Východní Sussex |
| Pohřbena | Tatoi, Řecko |
| Manžel | Petr II. Karađorđević |
| Potomci | Alexandr |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Alexandr I. Řecký |
| Matka | Aspasia Manuová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandra Řecká a Dánská (25. března 1921 – 30. ledna 1993) byla manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. a matka současného nástupce Alexandra, korunního prince Jugoslávie.
Život[editovat | editovat zdroj]
Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále Alexandra I. Helénského, jeho morganatické manželce-vdově, Aspasii Manuové. Jeho otec, král Konstantin I., byl znovuuveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, kdy se navrátil z exilu do Řecka. Jeho vláda oficiálně stvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby regenta, což znamenalo, že Alexandrova svatba uzavřená bez souhlasu otce byla technicky neplatná; sňatek byl anulován a pohrobek Alexandra se stala nelegitimní.
Na příkaz Alexandrovy matky, královny Žofie, byl v červenci 1922 vydán zákon, který opravňoval krále k uznání platnosti sňatků členů královské rodiny uzavřených bez královského souhlasu, i když se zpětnou platností, třebas nedynastických. Král Konstantin poté vydal dekret, zveřejněný 10. září 1922, jímž platnost Alexandrova sňatku s Aspasií uznal.
Tak se Alexandra stala legitimní členkou řeckého panovnického rodu z pohledu řeckých zákonů. Jí i její matce náležel titul "princezna řecká a dánská" a oslovení Královská Výsost.[1] Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí dynastie v Dánsku. Stále však na ni nebylo pohlíženo jako na rovnocennou členku panovnické dynastie a bylo jí odepřeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo - poté, co zemřel bez potomků starší bratr jejího otce, král Jiří II., její nástupnické právo bylo pominuto a na trůn dosedl otcův mladší bratr jako Pavel I. Řecký.
Jako dcera Aspasie a vnučka Petrose Manose a Marie Argyropoulosové byla ovšem Alexandra jediným potomkem řecké královské rodiny, který měl své kořeny v řeckém národě a v samotném Řecku. Přes svou matku pocházela, mimo jiné, od Fanariotských Řeků z Konstantinopole. Tak jako většina evropských královských rodin, také glücksburská dynastie, do které patřil její manžel, byla převážně německého původu, avšak v jeho linii bylo ve středověku i několik řeckých předků (srov. Byzantští předkové dánských panovníků v Řecku).
Shodou okolností se Alexandra místo první vládnoucí řeckou královnou stala poslední královnou Jugoslávie[2][3]: roku 1944 se odstěhovala do Londýna, kde se provdala za Petra II. Jugoslávského a 17. července 1945 porodila syna, prince Alexandra. Alexander byl vychován svou babičkou z matčiny strany, Aspasií.
Královna Alexandra zemřela na počátku roku 1993 ve Východním Sussexu v Anglii. Pochována v někdejší soukromé řecké královské rezidenci na Tatoi v Řecku.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Kristián IX. Dánský | ||||||||||||
| Jiří I. Řecký | ||||||||||||
| Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Konstantin I. Řecký | ||||||||||||
| Konstantin Nikolajevič Romanov | ||||||||||||
| Olga Konstantinovna Ruská | ||||||||||||
| Alexandra Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| Alexandr I. Řecký | ||||||||||||
| Vilém I. Pruský | ||||||||||||
| Fridrich III. Pruský | ||||||||||||
| Augusta Sasko-Výmarská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea Pruská | ||||||||||||
| Albert Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
| Viktorie Sasko-Koburská | ||||||||||||
| Viktorie Britská | ||||||||||||
| Alexandra Jugoslávská | ||||||||||||
| Konstantinos Manos | ||||||||||||
| Thrasiboulos Manos | ||||||||||||
| noble Sevasteia Argyropoulaina | ||||||||||||
| Petros Manu | ||||||||||||
| Petros K. Mavromichalis | ||||||||||||
| Roxani Mavromichalis | ||||||||||||
| Efrosini Soutsos | ||||||||||||
| Aspasia Manuová | ||||||||||||
| Alexandr I. Řecký | ||||||||||||
| Aspasia Manuová | ||||||||||||
| Maria Argyropuluová | ||||||||||||
| Alexandr I. Řecký | ||||||||||||
| Aspasia Manuová | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Montgomery-Massingberd, Hugh. Burke's Guide to the Royal Family. London: Burke's Peerage, 1973-03-06. Dostupné online. ISBN 0-220-66222-3.
- ↑ Diesbach, Ghislain de. Secrets of the Gotha. Translated from the French by Margaret Crosland. London: Chapman & Hall, 1967. S. 225.
- ↑ VALYNSEELE, Joseph. Les Prétendants aux trônes d'Europe. Paris: [s.n.], 1967. S. 442. (French)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Marlene Eilers König, Descendants of Queen Victoria
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra Jugoslávská na Wikimedia Commons - Genealogy.euweb Archivováno 14. 4. 2008 na Wayback Machine.
Jugoslávská královna.svg) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Rumunská |
1944–1945 Alexandra Řecká a Dánská |
Nástupce: – |
