Ahaggar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ahaggar
جبال هقار
Assekrem v Národním parku Ahaggar
Assekrem v Národním parku Ahaggar

Nejvyšší bod3 003 m n. m. (Tahat)
Délka800 km
Rozloha300 000 km²

Nadřazená jednotkaSahara
Sousední
jednotky
Tassili, Aïr, Tibesti
Podřazené
jednotky
Atakor

SvětadílAfrika
StátAlžírskoAlžírsko Alžírsko
Map
Horninykrystalinikum, břidlice, čedič
PovodíOued Azaouak
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ahaggar (arabsky: جبال هقار), nebo také Hoggar, je pohoří v provincii Tamanrasset v alžírské části Sahary. Nachází se 1 500 km na jih od hlavního města Alžíru a jeho rozloha je asi 300 000 km². V roce 1987 byl v na tomto území až k hranicím s Nigerem a Mali vyhlášen Národní park Ahaggar za účelem ochrany mimořádně cenné geologické a archeologické oblasti s vzácnou flórou a faunou. Národní park zahrnuje pohoří Ahaggar, Tassili-n-Ahhagar, oblasti Tefedest a Amadror, Tassili Ahnet, Immidir, Tin Missaou, Tin Rehroh a tzv. zkamenělý les In-Salah.[1]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Jde o částečně vulkanický masív, jehož základem je zvětralé krystalinikum, hornina podobná žule. Tím procházejí mladší sopečné ztuhlé čedičové lávy, které tvoří místy vrstvu silnou až 180 metrů. Rozpukaný a rozsypaný povrch lávy někde připomíná obrovské haldy strusky. Pro celou oblast jsou typické čedičové výplně puklin a sopouchů, skrz které v třetihorách prýštilo magma na povrch. Okolní horniny zvětraly a tvrdý čedič zůstal, tvoříce svým rozpadem hranolovité sloupce podobné varhanním píšťalám.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Krajina Ahaggaru

Oblast pohoří Ahaggar a jižního Alžírska je domovem nomádského národa Tuaregů. Tento národ žije v oblasti již 2 000 let a jeho lidé pojmenovali pohoří Asseker („Konec světa“).

Mezi 4. a 5. stoletím zde vládla Tin Chinan, první královna Tuaregů, jejíž zděnou hrobku s kostru a identifikačním nápisem prozkoumali britští antropologové roku 1957[2] a vystavili v Národním muzea Alžírska.

V současnosti pracuje většina Tuaregů na vrtných polích.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Správním střediskem celého území je pouštní město Tamanrasset. Odtud se také organizují výpravy do nitra vyprahlých hor.

Klima a příroda[editovat | editovat zdroj]

Skalní věže

V horách Ahaggar panuje tropické, horké klima. Roční úhrn srážek se pohybuje v průměru kolem 150 mm. Nikde na svazích hor a v suchých údolích neroste žádná vegetace. Déšť je zde opravdovou výjimkou a když už přijde, jedná se o krátké nevydatné deště. V hlubokých a zastíněných soutěskách či kotlích se voda udrží v podobě malých jezírek. Kolem nich potom vyroste trochu zeleně. Tyto „oázy“ se v pohoří vyskytují jen ojediněle, ale pro obyvatelé mají velký význam.

Je zde více vody než mají okolní saharská pohoří, a proto jsou zde i řeky, které si uchovávají vody i po několik měsíců, a je zde i řeka, která nevysychá celoročně. Podél toků řek rostou řídké tamaryšky, akáty a palmy. Vrcholky hor jsou pokryty horskými loukami.[3]

Česká stopa[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1948 překročili pohoří, jako první Čechoslováci, čeští manželé Foitovi v automobilu Tatra 57B.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ahaggar National Park (Sahara-Algeria) [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Lloyd Cabbot Briggs: A Review of the Physical Anthropology of the Sahara and Its Prehistoric Implications, in: JSTOR 1957
  3. ANDREJEVA, Jekaterina Vladimirovna. Atlantida - hledání ztraceného světa. 1. vyd. Praha: Lidová demokracie, 1966. 160 s. S. 68. 
  4. Čs. auto přejelo saharské hory. Rudé právo. 1. 2. 1948, s. 7. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]