Adtranz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ADtranz
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaGmbH
Datum založení1. ledna 1996
Datum zániku2001
NástupceBombardier Transportation
ZakladatelABB
Adresa sídlaBerlín, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnostiželeznice
Produktyvlak
Zaměstnanci22 715 (1997)
Mateřská společnostDaimler-Benz
MajitelABB
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výrobní štítek s logem firmy

Firma ABB Daimler-Benz Transportation (po roce 1999 DaimlerChrysler Rail Systems), obecně známá spíše pod zkratkou Adtranz, byla mezinárodní společnost zabývající se výrobou kolejových vozidel a jejich částí. Její továrny se nacházely v Evropě a v USA. V roce 1997 zaměstnávala 22 715 lidí.[1]

Společnost byla založena v roce 1996 spojením železničních divizí firem Daimler-Benz a ABB. V roce 1999 DaimlerChrysler (nyní Daimler AG) koupil podíl ABB a změnil oficiální jméno společnosti na DaimlerChrysler Rail Systems. Bombardier Transportation získal tuto společnost v roce 2001, v době, kdy byl Adtranz druhým největším výrobcem kolejových vozidel na světě. Tímto krokem se Bombardier dostal na první místo.

Adtranz vyráběl lokomotivy pro traťovou službu, vysokorychlostní a regionální jednotky, vlaky pro podzemní dráhy, tramvaje, zařízení pro přepravu osob i nákladní vozy. Kromě kolejových vozidel se zabýval i elektrizací drah a zabezpečovacím zařízením.

Historie[editovat | editovat zdroj]

8. května 1995 ABB a Daimler-Benz oznámily úmysl vytvořit jedinou samostatnou firmu, do které by vložily své aktivity v oboru železnic a kterou by vlastnily v poměru 50:50. Tato firma se mohla stát největším světovým producentem v oboru železnic.[2] Tento úmysl nenarazil ve světě na nějaké překážky, neboť podíl na trhu v jednotlivých zemích by nijak výrazně nevzrostl.[3] Pouze v Německu byly obavy o rozdělení trhu mezi novou firmu a Siemens.[4] Nakonec bylo založení firmy schváleno. Stalo se tak 18. října 1995 s podmínkou, že se obě zakládající firmy zbaví svých podílů ve firmě Kiepe (dodavatel elektrické části vozidel).[5] Nová firma vznikla k 1. lednu 1996.[6]

Výroba v nové firmě byla zracionalizována, výrobní náklady klesly po 18 měsících o 30 %,[7] příjmy a objednávky narůstaly.[1] Avšak firma zůstávala ve ztrátě - v roce 1997 se jednalo o 111 milionů USD.[7] V roce 1997 firma získala polský Pafawag, a podíly v MÁV Dunakeszi v Maďarsku a Schindler Waggon ve Švýcarsku.[1]

V roce 1998 představil Adtranz novou řadu výrobků na modulární bázi – Innovia (vůz na pneumatikách vedený kolejnicí s automatickým řízením), tramvaj Incentro, motorovou jednotku Itino, jednotku pro vyšší rychlosti Crusaris a elektrickou lokomotivu Octeon vycházející z řady 145 DB. Ke koncepci Octeon patří lokomotivy FS řady 464 a těžké nákladní lokomotivy MTAB typu IORE. Z této koncepce vzešly lokomotivy TRAXX, jméno Octeon se neujalo a Bombardier jej již nepoužil. Ve spolupráci s General Electric vznikla dieselová lokomotiva Blue Tiger[8][9]

Adtranz i v roce 1998 hospodařil se ztrátou, na vině byly zejména nepřiměřené ceny dodávek na základě dříve uzavřených smluv a technické problémy jeho produktů. V tomto roce přišla i objednávka 400 lokomotiv pro Deutsche Bahn a získání švýcarské lokomotivky Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik AG (SLM).[10]

V lednu 1999 ABB prodala svůj 50% podíl v Adtranzu firmě DaimlerChrysler za 472 mil. USD,[11] a to na základě předchozí smlouvy.[12][13]

V roce 2000 dosáhla konečně firma zisku.[14] DaimlerChrysler začal hledat kupce pro železniční aktivity, které nebyly jeho klíčovým odvětvím produkce.[14] V lednu 2000 The Greenbrier Companies získaly závod na výrobu nákladních vozů se sídlem v Siegenu.[15][16] Divize pevných trakčních zařízení byla prodána koncem roku 2000 společnosti Balfour Beatty za 153 milionů EUR.[17] Pro divizi zabezpečovacích zařízení se zájemce nenašel.[7]

V srpnu 2000 oznámila firma Bombardier úmysl koupit Adtranz za 711 milionů USD,[note 1] což bylo považováno za nízkou cenu.[18] Tento krok byl schválen Evropskou komisí v dubnu 2001. Jelikož by Bombardier získal příliš velký podíl na německém trhu kolejových vozidel, bylo podmínkou oddělit a dát licence na své produkty v oblasti regionálních vlaků a tramvají firmě Stadler Rail, což z ní učinilo životaschopnou nezávislou společnost.[19] Převzetí firmy se uskutečnilo 1. května 2001 za cenu 725 mil. USD.[20][21] V roce 2002 Bombardier zažaloval DaimlerChrysler a požadoval částku 867 milionů USD za zavádějící finanční informace o Adtranzu poskytnuté firmou DaimlerChrysler při převzetí,[22][23] v září 2004 byl spor uzavřen dohodou o slevě 209 milionů USD z kupní ceny.[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Cena byla vázána na dosažení zisku v následujícím roce - jinak měla být snížena.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adtranz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c DaimlerBenz Annual Report 1997, pp.39-40
  2. ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, p.1, p.12 (section 44)
  3. ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, p.12 (section 46), p.13 (section 49)
  4. ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, pp.13-16 (sections 50-64)
  5. ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, p.1 (sections 2-3), pp.38-39
  6. ↑ Adtranz in brief [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-12-1996. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Rolf Eckrodt [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Adtranz, via PR Newswire: ADTRANZ RAILWAY CONFERENCE '98' IN OSLO - UNIVERSAL RAIL INNOVATION, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  9. ↑ Adtranz: restructuring based on seven product lines [online]. Railway Age, April 1998 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky) 
  10. ↑ DaimlerChrysler Annual Report 1998, p.47
  11. ↑ ABB Group: DaimlerChrysler buys ABB’s share in Adtranz, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  12. ↑ DaimlerChrysler AG, Annual Report to Securities and Exchange Commission, Washington, D.C. [online]. 31 December 1998 (end of fiscal year report) [cit. 2011-06-24]. S. 5, 28, F-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-07-2011. (anglicky) 
  13. ↑ DaimlerBenz Annual Report 1996, p.60
  14. ↑ a b DaimlerChrysler Annual Report, p.42
  15. ↑ Greenbrier to Acquire Adtranz Freight Wagon Division in Siegen, Germany [online]. PR Newswire, 11 January 2000. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  16. ↑ GREENBRIER COMPLETES ACQUISITION OF ADTRANZ FREIGHT WAGON DIVISION [online]. PR Newswire, 24 January 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Balfour Beatty Buys Adtranz Division [online]. International Railway Journal, November 2000 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky) 
  18. ↑ a b Bombardier gets Adtranz for a "bargain" [online]. Railway Age, September 2000 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-10. (anglicky) 
  19. ↑ Europa (web portal): Commission clears takeover of ADtranz by Bombardier, subject to commitments., tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  20. ↑ Bombardier's Acquisition of Adtranz Now Completed [online]. Business Wire, 30 April 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ DaimlerChrysler sells train division [online]. BBC News, 4 August 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Bombardier to sue DaimlerChrysler [online]. International Railway Journal, March 2002 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky) 
  23. ↑ Industry giants in legal battle [online]. BBC News, 14 February 2002. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Bombardier Reaches a Settlement Agreement With DaimlerChrysler [online]. Business Wire, 28 September 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adtranz&oldid=18556464“