Adam II. z Hradce

Adam II. z Hradce
Adam II. z Hradce
	Adam II. z Hradce
Nejvyšší purkrabí Českého království
	Ve funkci:; 9. červen 1593 – 24. listopad 1596
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	1592–1593 úřad neobsazen, předtím Vilém z Rožmberka
Nástupce	1596–1608 úřad neobsazen, poté Adam II. ze Šternberka
Nejvyšší kancléř Českého království
	Ve funkci:; 1585 – 1593
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	1582–1585 úřad neobsazen, předtím Vratislav II. z Pernštejna
Nástupce	1593–1597 úřad neobsazen, poté Jiří Bořita z Martinic
Narození	1549 ; Praha
Úmrtí	24. listopad 1596 ; Praha; Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Jindřichův Hradec
Národnost	Čech
Choť	(1574) Kateřina z Montfortu (1556–1631)
Rodiče	Jáchym z Hradce (1526–1565) a Anna z Rožmberka (1530–1580)
Děti	1. Vilém Zachariáš (1575–1589) ; 2. Bohunka (1576–1577) ; 3. syn (*/† 1578) ; 4. Anna Kateřina (1578–1596) ; 5. Jáchym Oldřich (1579–1604) ; 6. Lucie Otýlie (1582–1633) ; 7. Dorotka (1594–1604)
Příbuzní	strýc: Zachariáš z Hradce (1526/27–1589) ; sestra: Anna z Hradce († 1553) ; sestra: Alžběta z Hradce († 1555) ; sestra: Anna Anežka z Hradce (*/† 1557) ; sestra: Anna Alžběta z Hradce (1557–1596) ; sestřenice: Kateřina z Hradce, provd. Berková z Dubé (asi 1577–1598)
Sídlo	Jindřichův Hradec
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam II. z Hradce (1549 – 24. listopadu 1596, Praha) byl nejvyšší purkrabí pražský a nejvyšší kancléř Rudolfa II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Jáchyma z Hradce a Anny z Rožmberka. Jako malého chlapce ho otec poslal do Vídně jako společníka princů Rudolfa (Rudolf II.) a Arnošta. Při válečném tažení proti Turkům se nakazil syfilidou. Poté prince doprovázel při cestách po Evropě. Od roku 1585, kdy nemoc u něho pokročila natolik, že mu ochrnuly nohy, musel být nošen.

V roce 1574 zřídil úřad regenta jeho panství, kterým se stal Štěpán Vratislav z Mitrovic.^[1]

Dne 21. září 1574 se oženil s Kateřinou z Monfortu (1556 – 31. března 1631), pocházející ze štýrského hraběcího rodu. Jejími rodiči byli Jakub I. von Montfort-Pfannberg a Kateřina Fugger von Kirchberg.

Měl spor s svými poddaným ze Zbudovských Blat, kteří jej obviňovali ze zpronevěry tzv. sirotčích peněz. Po odepření poslušnosti poddaných, bylo několik poddanných, mezi nimi zbudovský sedlák Jakub Kubata, v roce 1581 popraveno.^[1]

Spolu se svou manželkou Adam založil v roce 1592 v Jindřichově Hradci jezuitskou kolej (gymnázium).

V červnu roku 1593 Rudolf II. jmenoval Adama z Hradce do úřadu nejvyššího purkrabí, tedy do úřadu, na který si dělal zálusk Jiří Popel z Lobkovic, jenž se však pro své drzé ambice císaři znelíbil.^[2]

Za Adama z Hradce pokračovaly renesanční úpravy zámku v Jindřichově Hradci. Jeho nákladný životní styl spojený s nutností skvělé reprezentace ho dovedl ke značným finančním těžkostem.^[3]

„	[1596] V Praze zemřel na stupních pod Hradem pan Adam z Hradce, nejvyšší pražský purkrabí. Byl soužen dnou, takže ho musili sem tam nositi. Bylo rozprávěno, že pohřeb jeho těla stál 6000 kop českých grošů.	“
— Mikuláš Daczický z Heslowa^[4]

Po jeho smrti zdědil majetek jeho sedmnáctiletý syn Jáchym Oldřich.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Kateřina z Montfortu mu porodila následující děti:

1. Vilém Zachariáš (1575–1589)
2. Bohunka (1576–1577)
3. mrtvý syn († 1578)
4. Anna Kateřina (1578–1596)
5. Jáchym Oldřich z Hradce (24. ledna 1579 – 23. ledna 1604), karlštejnský purkrabí, ⚭ (25. 1. 1598 Augsburg) Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (31. října 1583 – 11. září 1649)
6. Lucie Otýlie z Hradce (1. prosince 1582 – 11. ledna 1633), ⚭ (13. 1. 1602 Jindřichův Hradec) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. prosince 1572 – 19. ledna 1652), nejvyšší kancléř Českého království 1628–1652, nejvyšší číšník Českého království, nejvyšší zemský sudí Českého království
7. Dorotka (1594–1604)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b KAVKA, František. Zlatý věk Růží: Kus české historie 16. století. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 138–139.
↑ JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. Praha: Svoboda, 1987. S. 306.
↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích; svazek 3. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-5-8. S. 230.
↑ DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Paměti. Praha: Evropský literární klub, 1940. 232 s. (Národní klenotnice). S. 70.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.
KRUMLOWSKÝ, Felix. Jména z českých dějin, která byste měli znát II. 1. vyd. Praha : BETA, 2008. ISBN 978-80-7306-343-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen pánů z Hradce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam II. z Hradce
https://web.archive.org/web/20080912042903/http://gvn.cz/historie.php?lang=cs
Rodokmen pánů z Hradce na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
https://web.archive.org/web/20090507155334/http://www.novadomus.cz/hradecti.html

[:0-1] KAVKA, František. Zlatý věk Růží: Kus české historie 16. století. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 138–139.

[rudolf-2] JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. Praha: Svoboda, 1987. S. 306.

[encyklopedie-3] Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích; svazek 3. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-5-8. S. 230.

[4] DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Paměti. Praha: Evropský literární klub, 1940. 232 s. (Národní klenotnice). S. 70.

[1]

[2]

[3]

[4]

Páni z Hradce

Páni z Hradce vymřeli po meči v roce 1604 a po přeslici 1633		Rodový erb

1. generace	Vítek I. z Prčice († 1194)

2. generace	Jindřich I. († 1237)

3. generace	Vítek († 1259) • Sezema z Kosové Hory

4. generace	Ludmila († po 1248) • Oldřich I. († po 1282) • Jindřich ze Stráže († asi 1254) • Dětřich († 1302)

5. generace	Marie († po 1285) • Kateřina († po 1285) • Vítek († asi 1291) • Otto († asi 1300) • Markéta († asi 1312) • Oldřich II. († 1312)

6. generace	Jan († asi 1327) • Eliška • Anna • Anežka († 1319) • Oldřich III. (1299–1348)

7. generace	Anna († 1369) • Jindřich II. († 1363) • Oldřich IV. († před 1383) • Menhart I. († po 1377) • Heřman († před 1404)

8. generace	Anna († 1380) • Jindřich III. "starší" († 1398) • Jindřich "mladší" († 1392) • Jindřich († asi 1366) • Henzlín († asi 1366) • Oldřich Vavák († 1412) • Eliška († asi 1407) • Anežka († asi 1396) • Jan starší († 1417) • Klára († 1389) • Menhart († 1393) • Eliška († 1457)

9. generace	Jan III. (mladší) († 1420) • Anna († po 1391) • Oldřich IV. Vavák († 1421) • Klára († po 1391) • Anna († po 1402) • Anna († po 1450) • Menhart II. (1398–1449) • Eliška (1400–1437)

10. generace	Alžběta (1416–1451) • Jan IV. Telecký (1419–1452) • Jindřich (* 1419) • Anna († 1452) • Oldřich († 1453) • Jan († 1421) • Jindřich († 1421)

11. generace	Jindřich IV. (1442–1507) • Heřman (asi 1445–1464)

12. generace	Adam I. (1494–1531) • Anna (asi 1497–1570)

13. generace	Voršila (1516–1570) • Magdalena (1519–1580) • Alžběta "Eliška" (1524–1585) • Jáchym (1526–1565) • Zachariáš (1527–1589)

14. generace	Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (/† 1551) • Anna Anežka (/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)

15. generace	Vilém Zachariáš (1575–1589) • Bohunka (1576–1577) • Anna Kateřina (1578–1596) • chlapec (/† 1578) • Jáchym Oldřich* (1579–1604) • Lucie Otýlie (1582–1633)

Sídla	Jindřichův Hradec • Telč • Dačice • Palác pánů z Hradce v Praze • Roštejn • Slavonice • Stráž nad Nežárkou • Žirovnice

Pohřebiště	Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci • kaple Všech svatých na zámku v Telči

tučně jsou vyznačeny hlavy rodu