23. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

23. dynastie (někdy též nazývaná jako libyjská dynastie) se egyptology řadí do historického období Třetí přechodné doby. Vládla přibližně v letech 818–715 př. n. l.[1][2] Její centrum bylo lokalizováno do Leontopolis „Teremu“[p 1]. Bylo to rovněž centrum kultu bohyně Sachmet.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Osorkon II. a jeho žena Karomama
Iuput II.
Bronzová soška královny Karomamy
Klečící Iuput II. s kartuší
Rakev princezny Irbastetoudjanéfu, dcery Takeltona III.
Ovládané území Asýrii za vlády krále Aššurbanipala

O této dynastii panuje řada nejasností. Králové vládli v různých sídelních městech, a to v Herakleopolis Magna, Hermopolis v Thébách a Tanis. Období Jejich vlády bylo souběžné s druhou polovinou 22. dynastie, 24. a 25. dynastií. Panovníci spravovali oblast Horního Egypta společně se středním Egyptem a oázami v Západní poušti, zejména Fajúm. Správní struktury se vzájemně prolínaly, neměly pevné hranice. Egypt v bývalých ovládaných územím na severu, především v Levanět, ztratil jakýkoliv vliv, celkově ekonomicky a vojenesky oslabil.
Na východě v Mezopotámii se v období ~900 př. n. l. mocensky upevnila Asýrie, která postupně ovládla Sýrii, Palestinu, pohltila aramejské státy na severu Mezopotámie. Chronologicky to v Egyptě odpovídá vládě 22. dynastie. Assýrie dosáhla vrcholu moci za vlády krále Aššurnasirpala II. a následoval bezprostřední střet s Egyptem za vády jeho syna Salmanesara III. .[1] 23. dynastie a její zakladatel Petubaststis I. byl inaugurován s jistou asistencí vládců Assýrie. Rozvoj Egyptu byl ochromen.[3][4]

Králové v Leontopolis[editovat | editovat zdroj]

23. dynastie
Leontopolis
Král rodné jméno trůní jména doba vlády
př. n. l.[1]
Petubaststis I.
imn
n
N36
G40X8W1t
t
Padibastet meryamon
N5F12C10imn
n
U21
n
Usermaatra setepenamon
818–793
Iuput I
M17Y5
N35
U7
E9Q3
Z7
tii
Iuput meryamón
N5F12C10imn
n
stp
n
Usermaatra setepenamón
804–803
Shoshenq IV.
M17Y5
N35
N36M8
M8
q
Sheshonq Meryamon
N5F12H6imn
n
N36
Usermaatra Meryamon
793–787
Osorkon III.
M17Y5
N35
U6H8
Z1
Q1V4Aa18M17D21
V31
n
Userken saast meryamón
N5F12C10M17mn
n
U21
n
Usermaatra setepenamón
787–759
Takelton III.
M17Y5
N35
U7
Q1H8V13
V31
D21
U33
Takelot saast meryamón
N5F12C10imn
n
U21
n
Usermaatra setepenamón
764–758[p 2]
Rudamun
M17Y5
N35
T12M17Y5
N35
U6
Rudyamón meryamón
N5F12U1Aa11
D36
X1
imn
n
U21
n
Usermaatra Setepenamón
757–754
Iuput II.
M17Y5
N35
N36
W1G38E9G43Q3
X1
Iuput Sabastet Meryamón
N5F12U4D36
X1
Usermaatra
754–715

Kromě uvedené posloupnosti králů v Leontopolis jsou také zaznamenání další v centrech jako jsou:

  • Herakleopolis Magna – tři králové Dyedpetahiefanj (845–? př. n. l.), Hemptah I. (?), Peftyauembastet (~747–720 př. n. l.)
  • Hermopolis– dva králové Nimlot III. (~747–725 př. n. l.) syn Osorkona III., Dyehutiemhat, (~725–715 př. n. l.)
  • Asiut v Horním Egyptu – jeden král (vládce) Padimenti (~747–715 př. n. l.).

Chronologicky se období jejich lokálních vlád překrývala. Jsou zaznamenány jejich vzájemné vojenské střety.[5]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nyní Kafr Al Muqdam ~8 km východně od Nilu, provincie Dakalíja v Dolním Egyptu
  2. Spoluvládce otce Osorkona III., velekněz Amona Théby

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. Kapitola Chronologická tabulka, s. 500. 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. JENSEN-WINKELN, Erik. The Chronology of The Third intmediate period: Dynas. 22-24 in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 234–264. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  5. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J.P. Elias, "A Northern Member of the 'Theban' Twenty-Third Dynasty", Discussions in Egyptology 31 (1995), 57–67.
  • J. Goldberg, "The 23rd Dynasty Problem Revisited: Where, When and Who?", Discussions in Egyptology 29 (1994), 55–85.
  • K.A. Kitchen, The Third Intermediate Period in Egypt (c.1100–650 BC), 3rd ed., Warminster: 1996.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]