Krouna

Krouna
Evangelický kostel
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hlinsko
Obec s rozšířenou působností	Hlinsko (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′21″ s. š., 16°1′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 446 (2023)
Rozloha	34,37 km²
Nadmořská výška	552,5 m n. m.
PSČ	539 01 až 539 44
Počet domů	615 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Krouna 218 53943 Krouna obec@krouna.cz
Starosta	Mgr. Petr Schmied
Oficiální web: www.krouna.cz
Krouna
Další údaje
Kód obce	571661
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krouna, o níž je první písemná zmínka v roce 1349, se nachází v Pardubickém kraji, v jihovýchodní části okresu Chrudim, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (a pověřeného obecního úřadu) Hlinska, od něhož leží asi 10 km východně. Původně vznikala jako údolní řadová obec, v mírně svažitém terénu, rozprostírající se severojižním směrem podél vodního toku Krounky, nyní i souběžně se silnicí II/354 z Krouny do Svratky. Východně od obce prochází trasa železnice ze Svitav do Žďárce u Skutče. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel. Rozloha katastrálního území (k. ú.) obce je 3 437 ha (z toho orná půda zaujímá 32,44 % plochy a lesy pak tvoří 39,32 % plochy). K obci náleží pět místních části – Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda a Rychnov.
Symbol obce zapsané v Registru komunálních symbolů tvoří královská koruna.

Obec je členem Místní akční skupiny (MAS) Hlinecko, z. s., a Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko.

Přírodní poměry

Geomorfologicky patří Krouna do Českomoravské soustavy, podsoustavy Českomoravská vrchovina. Její severní a západní partie náleží do celku Železné hory, podcelku Sečská vrchovina a jeho okrsků Kameničská vrchovina a Skutečská pahorkatina. Kameničská vrchovina se u Krouny rozkládá ze směru od obce Kameničky zhruba v linii od sedla mezi vrchy Otava a U oběšeného (nad Svratouchem poblíž pramene Krounky), severně údolím Krounky (nebo silnicí II/354) k okraji lesa nad horní Krounou (zhruba k nivelačnímu bodu 596,79 m n. m. na okraji lesní lokality), dále k Čachnovu (lokalita Kovářka), Pusté Kamenici (od silnice I/34 svahem vrchu U javoru 659 m n. m., železniční zastávka nad rybníkem Kamenice, lokalita Radčany, bezejmenný vrchol 639,0 m n. m. nad lokalitou Pekelec), Rychnovu (Rychnovský potok u mostu silnice I/34), Krouně (Pilský či Panský rybník, U Zrůstů), Pokřikovu (žel. zastávka). Skutečská pahorkatina se u Krouny rozkládá ze směru od Skutče zhruba v linii mezi Pokřikovem (žel. zastávka) a Otradovem (Rychnovský potok nad soutokem s Kamenickou vodou) s nejvyšší kótou a triangulačním bodem v lokalitě Na hrobkách u Hesin, 539 m n. m., resp. lokalitou Potočina s bezejmenným pahorkem tamtéž, 540 m n. m. Jižní a východní partie Krouny náleží do celku Hornosvratecká vrchovina, jeho severozápadního podcelku Žďárské vrchy a jeho okrajového okrsku Borovský les zasahujícího krounský katastr v hraniční linii s Kameničskou vrchovinou od Svratoucha k jižnímu okraji Krouny, Olšinám, Pleskotce, Čachnovu (lokalita Režnízka), Pusté Kamenici (žel. zastávka) a Rychnovu (Rychnovský potok); Borovský les dále zasahuje poblíž Krouny v hraniční linii se Skutečskou pahorkatinou u Otradova, lokalita Na zadech, a dále na Proseč.
V geologickém podloží oblasti se nachází především rula, ortorula, svor a migmatit; v oblasti kolem Rudy (Čachnov) pak také amfibolit, skarn, mramor a kvarcit.
Česká geologická služba dokumentuje významné geologické lokality. U Krouny zdokumentovala tzv. skalní výchozy, které jsou typické pro rulu svrateckého krystalinika.
Na Rudě u Čachnova se nachází zavezený lom a pozůstatky šachty po dobývání železné rudy. Další pozůstatky těžby železné rudy (ze 17. století) se nacházejí v křemičité hornině skarn na jižním okraji k. ú. Krouny poblíž Tučkovy hájenky (dvě šachty a haldy v bukovém lese), nověji zde byla těžba obnovena ve 40. letech 20. století; v 50. letech bylo místo předmětem uranového průzkumu.
Nejbližšími těžebními lokalitami Krouny jsou Zderaz (žula jako stavební kámen) a Proseč (amfibolit jako stavební kámen, těžba zastavena).
Krounou prochází severní hranice chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (silnicí I/34 od Hlinska k Poličce).
PAMÁTNÝ STROM
Javor klen u hájenky na Humperkách. Stáří přes 300 let, výška 31 m, šířka koruny 25 m, obvod 516 cm. Jedná se o mohutný strom s centrální dutinou. Nachází se na dvorku asi 15 m od domu (samoty). Jedná se o významný strom v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Památným stromem vyhlášen 1. 6. 2009. V roce 2009 byl proveden ochranný řez, ošetření a zastřešení dutiny. Říká se o něm, že na tomto odlehlém místě se kdysi, před vyhlášením Tolerančního patentu, scházeli Čeští bratři.

Výškopis

Nejvyšší místo k. ú. Krouny se nachází v nadmořské výšce 720 m n. m. (při silnici ze Svratoucha na Čachnov po pravé straně v lese pod kopcem Otava), nejnižší místo se nachází v nadmořské výšce 499 m n. m. (necelé 2 km severně od Oldřiše, kde potok Žejbro opouští v polích k. ú. Krouny). Průměrná nadmořská výška celého k. ú. Krouny je tedy 609,5 m n. m. (této nadmořské výšce zhruba odpovídá úsek krátce po vjezdu do lesa za Krounou směrem na Svratouch). Na jižním okraji Krouny při silnici na Svratouch se nachází zástavba v nejvyšší nadmořské výšce obydlené části obce (čp. 36, 592 m n. m.). Na severním okraji obce, kde Krounka opouští Krounu a protéká pod železnicí, se nachází zástavba s nejnižší nadmořskou výškou obydlené části obce (513 m n. m.). Průměrná nadmořská výška obydlené části Krouny je tedy 552,5 m n. m. (v této nadmořské výšce se zhruba nachází vchod do prodejny potravin na horní Krouně, čp. 44).
VÝZNAMNÉ BODY
Od silnice u Tučkovy hájenky ke křižovatce v Krouně vč. silnice I/34

• silnice před Tučkovou hájenkou: 699 m n. m. (pozn.: hájenka již nepatří k. ú. Krouna)
• Kořenný kopec: 668 m n. m. (žulový hranol trigonometrického bodu)
• evangelický kostel, střed makovice na věži: 586 m n. m.
• evangelický kostel, nivelační značka 0,5 m nad vstupními schody: 543 m n. m.
• křižovatka: 537 m n. m.
• železniční přejezd na silnici I/34 na Poličku: 551 m n. m.

Dolní Krouna

• římskokatolický kostel, střed makovice na věži: 567 m n. m.
• římskokatolický kostel, vstup: 543 m n. m.
• kampelička: 522 m n. m.
• Krouna nádraží ČD: 530 m n. m.
• Krouna zastávka ČD: 515 m n. m.
• železniční přejezd na silnici II/354 na Skuteč: 517 m n. m.

Vodstvo

Nedaleko jižní hranice k. ú. Krouny, na spojnici vrchů Otava a U oběšeného nad Svratouchem, probíhá hlavní evropské rozvodí Labe–Dunaj. K. ú. Krouny náleží do povodí Novohradky, Chrudimky, Labe a do úmoří Severního moře a Atlantského oceánu. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Krounka, dříve významná i poskytováním doplňku obživy – rybami, a její přítok Kamenická voda (do které se vlévají dva toky: v Koutech u Krouny Čachnovský potok a za Panským rybníkem v Krouně Rychnovský potok). Krounka pramení severně od obce Svratouch na severním úbočí vrchu Otava u Tučkovy hájenky v nadmořské výšce 716 m n. m. (nejvýše položený pramen). Podloží Krounky tvoří převážně pískovec a opuka. Pod Otradovem vytváří skalnaté údolí Kablaně v krystalických horninách poličského krystalinika. Pod silničním mostem pod Kutřínem přitéká na území přírodního parku Krounka. Zhruba po 24 km toku se vlévá v nadmořské výšce 305 m n. m. před Luží do Novohradky (která pramení poblíž Pasek u Proseče) jako její levostranný přítok. Krounka a Žejbro (pramenící na svahu Dědovského kopce u Kladna, protékající Oldřiší a tvořící levostranný přítok Novohradky) odvádějí vodu do Chrudimky a následně do Labe.
Na k. ú. Krouny se nachází filipovský pramen Chrudimky. Oba prameny významných toků oblasti (Chrudimky a Krounky) se nacházejí nedaleko kopce U oběšeného, nejvyššího vrcholu Železných hor.
V Krouně a jejím okolí bývalo dříve více rybníků (panských, tj. šlechtických i soukromých). Největší byl Panský (též jako Pilský z důvodu blízkosti sousední pily nebo též U Zrůstů), po protržení hráze v r. 1829 zanikl, dnes opět obnoven (někdy nazýván jako „Krouna velká“). Kolem tohoto rybníka vedla i historická cesta z Krouny do Rychnova. Tato polní cesta „K Vápenkám“ byla rekonstruována a rozšířena výstavbou v období mezi říjnem 2014 a květnem 2015; celková délka činí 1545 m, bylo na ní vysázeno 55 ovocných stromů.
Z dalších rybníků dříve existovaly např. V Šejvli, Cypriák, Basylák, menší soukromé rybníčky, jako např. Lvův, Šmokův či Podzimkův. Dodnes existuje rybník ve Dvoře, který vznikl z potřeby získávání jílu pro stavbu hospodářských objektů místního panského rychmburského dvora. V r. 2005 byla dokončena stavba rybníka v blízkosti obce směrem na Oldřiš (je nazýván jako „Krouna malá“).
Na mostě přes Krounku při silnici II/354 (horní Koruna směrem na Svratku) je umístěn hladinoměr, který měří aktuální výšku hladiny Krounky. Zprávy o aktuálním stavu jsou automaticky posílány předsedovi a místopředsedovi povodňové komise obce Krouna a veliteli místního sboru dobrovolných hasičů.
V sousedním Otradově existuje na Krounce hlásný profil (místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně) kategorie B (profil nezbytný pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na krajské úrovni, zřizovaný krajským úřadem a provozovaný obcí).
Prameny Krounky u Tučkovy hájenky: 1, 2, 3.
Studánka Na Míšku [20].
Studánka V Bučině [21].
Prameniště u hájenky na Humperkách [22]

Historie

Nejstarší dějiny osídlení oblasti lze částečně dokumentovat z archeologických nálezů. Ty dosvědčují, že Krouna byla osídlena již ve 13. století. V letech 2003 až 2005 nalezl Petr Sedlák z Krouny systematickým terénním průzkumem a povrchovým sběrem velké množství úlomků (659 keramických střepů) svědčících o osídlení, hospodářském životě a domácí činnosti. Nálezy byly prováděny zvl. v okolí kopce Humperák (lokality Za Humny, K Humperkám) a v oblasti mezi katolickým hřbitovem a fotbalovým hřištěm. Nálezy pocházely z období od 13. století do novověku, 88 % střepů nebylo zdobených, 12 % střepů bylo zdobených. Archeologické nálezy z obce Krouna jsou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, z období vlády římského císaře a českého krále Karla IV. Latinsky psaná listina pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klementu VI. z 3. 12. 1349 týkajícího se litomyšlského biskupství, resp. litomyšlské diecéze (založeno v dubnu 1344) obsahuje seznam obcí, které jsou k biskupství přiřazeny jako osady farské (kostelní). Je zde uvedeno Grunaw inferior a Grunaw superior („inferior“ znamená v latině dolní, spodní, „superior“ znamená v latině horní, vrchní). Grunaw inferior je dnešní Otradov, Grunaw superior je dnešní Krouna (její horní i dolní část). Úplné znění listiny s první zmínkou o obci (která patřila k mýtskému církevnímu děkanátu) je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae uložené v Moravském zemském archivu v Brně. Stejný obsah má i listina ze 4. 11. 1350, ve které je název obce zapsán jako Grenna.

Překlad části listiny Arnošta z Pardubic Klementu VI. s první zmínkou o Krouně:

Nejsvatějšímu v Kristu otci a pánu panu Klementovi, zázrakem Božské prozíravosti Svatosvaté Římské a celé univerzální Církve pontifikovi, Arnošt arcibiskup, Předvoj děkan, Zdeslav, scholastik a kapitulář kostela pražského, zaopatřuj svaté pastýře. Já a kapitula církve mé, s ctěným otcem panem Janem biskupem a kapitulou olomouckou, jsme v témž kostele odsouhlasením rozhodli o nedávném povýšení vašeho pražského kostela (tj. diecéze) na arcibiskupství, jež bylo v kostele katedrálním připraveno, ustanoveno a potvrzeno, a také o přenesení určené části kléru a vybavení od pražské a olomoucké diecéze, klášteru litomyšlskému kanonických regulí řádu premonstrátů, se stejnými kostely a episkopáty za diecézi litomyšlskou, ctěnému otci panu Janu biskupovi a kapitule litomyšlské. Teď nicméně zásahem nejjasnějšího knížete a pána, pana Karla římského a českého krále, souhlasíš se záměrem, posvátnosti tvé, dříve řečeného pana biskupa a kapituly představeného a pokorného služebníka. Povýšení řečené církve litomyšlské na diecézi potvrzeno klérem a lidem, s kláštery a farnostmi kostelů a jejich všemi právy a povinnostmi ve čtyřech níže uvedených děkanátech: ... V děkanátu mýtském (Mutensi) ... Krouna dolní (Grunaw inferior), Krouna horní (Grunaw superior), ... V Praze pod mojí a kapituly mé stvrzeno pečetí, Léta Páně 1349, III. prosince.

Další písemný doklad pochází z roku 1392, kdy Smil Flaška z Pardubic prodal rychmburské panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině z 8. 6. 1392 jsou vyjmenovány všechny osady panství, mezi nimi i Krouna (zde uvedena jako Kruna), která poddanským právem patřila pod rychmburské panství jako ves s rychtou. V dokumentu je uvedena i ves Otradov (zde jako Odradow; v listině z roku 1349 ještě latinsky jako Grunaw inferior). Tento dokument zakládá informaci, že Krouna od roku 1392 patřila pod rychmburské panství; tato příslušnost trvala až do roku 1850.

Překlad části listiny z 8. 6. 1392 se zmínkou o Krouně a Otradově:

Smil z Rychmburka prohlásil před očima šlechticů pražských, že dědictví své Rychmburk hrad (Rychmburgk castrum), ... Otradov (Odradow), ... Krouna (Kruna), ... vsi celé s dvory selskými, ..., s poli, lukami, lesy, rybníky, potoky, řekami, dvory poplužními, úroky, horami i doly, sady, zahradami, se všemi výsadami k tomu příslušejícími, prodal Otovi z Bíliny řečenému Bergov a Bočkovi z Poděbrad za deset tisíc kop grošů a souhlasil, že tyto peníze od nich přijme a řečené dědictví jim dědičně postoupí. Placené bere sám v celosti. Sepsáno roku 1392 v sobotu suché dny po letnicích.

Název obce – komplexněji se k názvu obce vyjadřuje Antonín Profous: Krouna ..., ves dlouhá 3 km podle horního toku potoka Krounky 7 km jjv. od Skutče: 1349 in decan. Mutensi: Grunaw inferior, Grunaw superior, ..., CMor. 7/677; 1350 in decan. Muttensi: Grenna (asi m. Gruena) superior, Grenna inferior, ..., t. 8/27; 1392 Rychmburgk castrum – ... Kruna, ..., DD. 20/139; 1456 castrum Rychmburg – ..., Krauna villa, ..., DD. 23/178; 1544 (1538) zámek Rychmburgk – ..., ves Krauna, ..., DZ.5F2; 1568 (1558) zámku Rychmburku – ..., rychty Kraunsky i se vsí, ..., DZ. m. 148 E 14; 1654 ves Krauna, BR. 14/551; 1789 Hft Richenburg: Krauna von 160 N., Schaller XI, 177; úř. 1854 Krovná, 1886 Krouna. Toto MJ. je přenesené k nám středoněm. m. jm. Grűna. Ve středním Německu jsou čtyři vsi jm. Gruna: u Zhořelce, u Míšně, u Lipska a u Meziboru nad Sálou. Toto MJ. má v prvním členu střněm. grűne, střhn. grüene, adj., „zelený“. (Lexer I, 1097) a v druhém členu â (srov. jm. Fulda, Schwarza a p.) stažené ze sthn. aha „tekoucí voda“, got. alva „řeka“. Jm. *Grűnâ bylo tedy pův. jméno potoka (řeky) a potom teprve osady nad ním založené. Ze jm. Grűna máme zde čes. Krúna > Krauna > Krouna, ... Vysvětlivky zkratek: BR – berní rula v zemském archivu; CMor. – Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae; DD – Desky dvorské; DZ – Desky zemské větší; DZ. m. – Desky zemské menší; Hft. – die Herrschaft (panství); MJ. – místní jméno; sl. – slovenský; stč. – staročeský; sthn. – středohornoněmecký; střněm. – středoněmecký.
Zdá se tedy, že jméno potoka dalo jméno vsi. Z německé podoby jména Grunaw (doložené roku 1349) a z názvů okolních míst, jako např. Rychnow (ze středohornoněmeckého sousloví poukazujícího na bohatství půdy)-Rychnov, Senowa-Čachnov, lze usuzovat, že zde existovala enkláva německy mluvicích osadníků-kolonizátorů, na rozdíl od jiných okolních míst s českým názvem, jako např. Vdrzissie-Oldřiš, Kladne-Kladno, Dyedowa-Dědová, Camenicze-Kameničky, Rybne Czeske-Česká Rybná. Z podoby místních jmen v listině z roku 1392 (Krúna, Odradow) můžeme mj. usuzovat na to, že buď již převážil český živel, nebo že se podoba místních jmen vrátila před období příchodu německy mluvících osadníků-kolonizátorů (v tomto případě by to znamenalo, že němečtí osadníci již přicházeli do obydlené krajiny; o této skutečnosti by mohla svědčit i existence kostela (či jeho menšího architektonického předchůdce) jak v Krouně, tak v Otradově již před rokem 1349).

Po změně řady vlastníků byl Rychmburk od poloviny 16. století do roku 1706 ve vlastnictví Berků z Dubé, potom rodu Kinských. Roku 1823 prodává Filip Kinský panství Thurn-Taxisům. Štěpán Vilém Kinský byl roku 1731 objednatelem první mapy území. Vznikla tak i unikátní dochovaná mapa Krouny z roku 1731–1732, jejíž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737–1765 zemský měřič. V 18. století vzniká mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora Ing. Emanuela Kleinwächtera z roku 1800. V nejstarší mapě jsou uvedena i jména vlastníků pozemků. Jména a jejich formy se ustalovaly v průběhu času postupně, například na jednom statku hospodařil Daniel Matoušů, od r. 1771 Josef Matouš řečený Daněk a od r. 1791 Václav Daněk.
Na mapě z roku 1731 je v severní části obce, na předělu katastrů Krouny a Otradova, zakreslen objekt s názvem „Nový vrchnostenský dvůr“ (Neue Mayerhoff, jinde psáno Maierhoff nebo v pozdějších mapách jen zkratkou MH), nepřesně někdy označován jako „panský dvůr“; dodnes se tato část dolní Krouny nazývá Dvůr. Obecně se jedná o hospodářsko-sídelní jednotku v podobě usedlosti většího rozsahu tvořené komplexem stavebních objektů sloužících na jedné straně k obývání a na druhé k zemědělskému hospodaření.
Ottův slovník naučný charakterizuje obec jako městys. Stejný zdroj charakterizuje městys jako "obec stojící uprostřed mezi vsí a městem a mající právo odbývati výroční trhy".

Vlajka a znak

• Vlajka. List tvoří tři svislé pruhy, bílý, modrý a bílý, v poměru 1:2:1. V modrém pruhu žlutá královská koruna. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
• Znak. V modrém štítě nad sníženou stříbrnou krokví zlatá královská koruna.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (bez místních částí)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	1465	1567	1513	1558	1551	1492	1515	1131	1201	1114	974	923	923	937
Počet domů	256	260	264	254	259	268	282	301	288	273	254	304	323	345

Církve a kostely

Kostel svatého Michaela

Podle listiny s prvním výskytem obce Krouna z roku 1349 patřila obec pod mýtský děkanát, který byl součástí archidiakonátu hradeckého. Po vzniku biskupství v Litomyšli se jeho součástí stal i děkanát mýtský se svými farami. V době husitských nepokojů v 15. století, kdy se rozpadla katolická církevní správa a roku 1421 de facto zaniká i litomyšlské biskupství, přivedl Jan Pardus z Horky a Vratkova, český husitský hejtman, na všechny fary rychmburského panství utrakvistické kněze, tj. kazatele umírněného husitství (nejspíše po roce 1454, kdy Rychmburk dostává od krále Ladislava Pohrobka). Nekatolickou zůstala fara v Krouně zhruba do roku 1620. V této době vlastnil Rychmburk Lev Burián Eusebius Berka z Dubé a Lipého, přívrženec Ferdinanda II., fary začaly být obsazovány katolickými kněžími. Z nedostatku kněží však po roce 1620 v Krouně zanikla samostatná fara, duchovní správu převzala fara ve Skutči (roku 1655 bylo ve Skutči zřízeno děkanství), později 1673 v Hlinsku a 1677 děkanství ve Skutči. Rozdělení Čech na děkanáty (jako vyšší církevně územní jednotky, které zahrnovaly několik farností) bylo kolem roku 1631 pražským arcibiskupem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu změněno dělením na vikariáty jako vyššími církevně-územními jednotkami (které obvykle zahrnovaly několik původních děkanátů). Post skutečského děkana byl spojen i s postem skutečského vikáře (vikariát vznikl ve Skutči roku 1750). Za skutečského děkana Antonína Ignáce Matheidy byla po roce 1699 zahájena silnější rekatolizaci území děkanátu, byly organizovány misie, podporován rozvoj lidové zbožnosti a mariánský kult. K obnovení krounské katolické fary v roce 1737 významně přispěl Štěpán Vilém Kinský, vlastník Rychmburka a v té době také nejvyšší maršálek Království českého. Zřízení fary (v době, kdy skutečným děkanem byl František Jan Jeroným Bartoň, rozšiřovatel mariánského a svatojánského kultu) bylo potvrzeno nařízením knížete-arcibiskupa pražského Jana Mořice Gustava z Manderscheid-Blankenheimu z 8. 5. 1737; při této příležitosti nařídil vyjmout několika vsí z obvodu skutečského děkanátu a jejich připojení k nově vzniklé farnosti; jednalo se o obec Krounu s farním kostelem, Oldřiš, Humperky, Čachnov, Rudu, Rychnov, Františky, Českou Rybnou a dále i o Otradov a Pustou Kamenici se svými filiálními kostely. Rychmburk a Krouna se stávají významnými správními centry oblasti. Farářem v Krouně se stává Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova. Roku 1784 se tento obvod (a také děkanství skutečské) stal součástí královéhradecké diecéze. Roku 1921 byla Česká Rybná přifařena k Proseči.
Kostel sv. Michaela archanděla (farní katolický kostel) je poprvé připomínán roku 1350 jako dřevěný kostel krytý šindelem. Zajímavostí je, že kostel byl orientován k jihu. Dřevěný kostel byl stržen a v letech 1768–1773 byl k původní věži přistavěn nový kostel barokní. Náklady činily 8.707 zlatých, stavbu z velké části financoval Filip Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. Roku 1774 světil nový kostel Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, děkan skutečský a dřívější farář krounský. Kostelní věž byla v roce 1844 snížena ze statických důvodů. Většina zvonů byla během první a druhé války rekvírována, zůstal pouze zvon sv. Prokop z roku 1529, jehož autorem je zvonař Jiří Konvář. Na hlavním oltáři je obraz sv. Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka z roku 1876. Dále se v kostele nachází renesanční křtitelnice ze 16. století. Jednomanuálové varhany s pedálem byly předány 15. 5. 1801, vytvořil je varhanář Matěj Karel Horák z Kutné Hory. Kutnohorská dílna patřila k nejvýznamnějším domácím centrům varhanářství období pozdního baroka a klasicismu. Roku 2014 nástroj restauroval varhanář Dalibor Michek. Kostel svatého Michaela archanděla je kulturní památkou od 3. 5. 1958; jako kulturní památka je také evidována márnice a ohradní zeď s branami. V letech 1975 až 1977 prošel kostel rekonstrukcí.

V 18. století zde působili: Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, Norbert Pecold, Josef Antonín Lorber, Karel Richter, František Charvát, Jiří Střítežský, Josef Slavíček, Ignác Josef Hoffman, Jan Svoboda, Jan Pěkný [23], Václav Hanzwenzel.
V 19. století zde působili: Matyáš Prokop, Antonín Habal, Jan Horník, Josef Beránek, František Springer, Václav Hájek, Jan Böhm, Václav Dvořák, Josef Kopecký, František Xaver Syrový, Jan Pařízek, Petr Neděle, Josef Kvapil, Hugo Theodor Jiroušek, Ignác Brožek, Ferdinand Římek, Ignác Zelinka, Jan Pečenka, Vilém Bohuslav Helvich, Augustin Richter, Mikoláš Šimon, Josef Novotný, Václav Oliva ([24], [25], [26]), František Mimra (1894–1909 [27]).
Dále zde působili: Julius Váňa (1909–1912, farář), Jan Bauer (1912–1916, f.), Augustin Jonáš (1916–1917, administrátor), Antonín Obejda (1917–1922, f.), Petr Petřík (1923–1925, a.), Jan Oliva (1925–1933, f.), Josef Vorlička (1933–1949, f.), Václav Kuchař (1949–1954, a.), Josef Kubíček (1954–1961, a. [28]), Josef Němec (1961–1970, a.), Karel Kovář (1970–2005, a. [29]), Ladislav Hojný (2005–2007, administrátor excurrendo), Bohumil Šitavanc (2007–2010, a.), Vladimír Handl (2010–2017, a.), Vladimír Janouch (od roku 2017, f.). Farnost Krouna je začleněna do chrudimského vikariátu královéhradecké diecéze.
Nekrologium kapucínů zaznamenává, že v Krouně zemřel 22. 12. 1799 P. Josef Antonín z Letohradu (narozen 1728); kaplan v diecézi královéhradecké, profes-jubilant). — Dne 25. 2. 1883 se v Krouně narodil František Daněk, katolický kněz, vysvěcen roku 1908, kaplan v Ledči, autor spisu o manželství ([30], [31] – str. 2072). — Kněz, církevní historik a také farář v Krouně Václav Oliva připomíná, že v Krouně také působil jako výpomocný duchovní Hugo Jiroušek (do Vánoc 1965), kaplan v Luži, který později v Luži založil záložnu a pro kroniku Luže dodal dějiny místních jezuitů. — Z krounské farnosti pocházel Jan M. Vtípil, SDB, vysvěcený v roce 1936 v Lublani, který v době 2. světové války budoval salesiánské středisko mládeže v Pardubicích (Dukla), v roce 1946 zde byl farářem a ředitelem Salesiánského ústavu (zem. 4. 8. 1968 a je pochován v Kardašově Řečici). — V letech 2010–2018 působil v krounské římskokatolické farnosti také Petr Vtípil (2010–2014 jako akolyta, 2014–2018 jako trvalý jáhen [32].

Evangelický kostel

V roce 1781 byl v Krouně založen první reformovaný (kalvínský) sbor v Čechách, od roku 1782 zde sídlil farář. První reformovaný kostel zde byl založen 1. 4. 1784, dobudován 7. 5. 1784. dedikován 18. 7. 1784. V letech 1784 až 1785 byla Krouna sídlem superintendenta, nejvyššího představitele, resp. vedoucího duchovního (kazatele) reformované církve v Čechách. Roku 1790 byla v Krouně založena evangelická škola. Výuka však probíhala již před zřízením této instituce, působil zde po boku kazatele Františka Kováče kantor Vincenc Mihály, budoucí kazatel ve Svratouchu. Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky na generálním sněmu v prosinci 1918.

Kalich na evangelickém kostele

Evangelický kostel sboru ČCE. Novorománský kostel podle projektu Františka Schmoranze. Základní kámen byl položen 27. 7. 1874. Prosté vybavení – stůl Páně a kazatelna – jsou dílem mistra Josefa Podstaty z Třebechovic. V kostele jsou dvoumanuálové koncertní varhany od Josefa Predigera z Albrechtsdorfu. Kostel je kulturní památkou od 3. 5. 1958. V letech 1984–1987 proběhla generální oprava kostela. Ve věži kostela se nachází zvon odlitý v roce 1928 Oktávem Winterem z Broumova a zvon odlitý v roce 2010 zvonařstvím Dytrychových v Brodku u Přerova. Stavba je zapsanou kulturní památkou. V roce 1912 vybudoval sbor evangelický hřbitov v místní části Františky. Dne 11. 11. 1967 se v Krouně konal konvent (shromáždění zástupců) poličského seniorátu (společenství sborů obvodu).

Faráři reformovaného (později evangelického) sboru v Krouně: František Kováč (1782–1785), Petr Molnár (1785–1791), Daniel Márton (1792–1828), Antonín Košút (1829–1870), Gustav Opočenský (1871–1902), Jakub Caha (1894–1896), Jan Vladimír Šebesta (1903–1905), Jan Toul (1908–1923), Josef Matějka (výpomocný kazatel, 1918, 1919), Karel Havránek (1921–1922), Karel Andrle (1923–1953), Jindřich Výborný (diakon, 1944–1945), Vladimír Kučera (1954–1996), Pavel Kalus (1998–2003), David Sedláček (2005–2014), Marek Váňa (2011–2017), Jan Mikschik (od r. 2018). Senior chrudimského seniorátu: Antonín Košut (1840–1867). Senioři poličského seniorátu z řad krounských farářů: Jan Toul (1922–1923), Karel Andrle (1923–1935), Vladimír Kučera (1971–1976, 1990–1996). Nynější kazatelské stanice jsou ve Skutči a ve Svratouchu.

Kulturní památky

• Katolický kostel sv. Michaela archanděla. Barokní areál venkovského katolického kostela z let 1770–1773, dobře disponovaný v krajině, se zachovalým středověkým jádrem a věží z 15. století. [33]
• Evangelický kostel. Příklad venkovského evangelického kostela z r. 1891 postaveného Františkem Schmoranzem ve stylu romantického historismu s neorománskými prvky. Doklad významu zdejší evangelické komunity. [34]
• Zemědělská usedlost čp. 61. Ukázka venkovské usedlosti s hodnotným řešením průčelí, štítu, ohradní zdi s vjezdem a brankou. Klasické umístění zemědělského domu z období, kdy při pozdně středověké kolonizaci byla založena ves Krouna, typu lánové vsi, kolem potočního mělkého úvalu. [35]

Osobnosti spojené s Krounou

V Krouně se narodila nebo působila řada osobností; duchovní, učitelé, sportovci, spisovatelé, novináři, řemeslníci, odborníci v různých oblastech. O Krouně psali mnozí, kteří z obce vzešli nebo do ní jen přijížděli či Krounou procházeli. Svým dílem a svými výsledky zanechali trvalou stopu. Připomeňme si některé z nich: evangelický farář, znalec místních náboženských dějin Andrle Karel (1891–1959), v roce 1942 zatčen gestapem a vězněn. Poslední učitel samostatné evangelické školy v Krouně Balcar František (1851–1924). Spisovatel a překladatel Brouček Vlastimil (1934–1985). František (1910–1974), Zdeněk st. (1936–2002) a Zdeněk ml. Bukáčkovi (autoři krounských dřevěných soustružených hraček). Zakladatel lesnické literatury u nás a autor českého lesnického názvosloví Doležal Jan Theodorich (1847–1901), první katolický farář obnovené krounské fary Chuchelský Jan Nepomuk Felix z Nestajova. Krounský učitel (1964–2007), malíř Janoušek Josef (1943–2017). První reformovaný farář v Krouně a první český superintendent reformované církve v Čechách Kováč František (1740 – asi 1800). Elektrotechnik a vynálezce Křižík František (1847–1941), do Krouny přijížděl ke svým příbuzným. Učitel, historik regionální literatury Kučera Jiří (1952–1994). Evangelický farář a básník Kučera Vladimír. Krounský katolický farář (1894–1909), litomyšlský kanovník a biskupský vikář v Litomyšli Mimra František (1864–1939). První přednosta železniční stanice v Krouně Nitsche Robert. Česká spisovatelka, autorka několika statí o Krouně Nováková Teréza (1853–1912). Krounský kaplan (1893–1894), autor mnoha regionálních prací, překladatel z angličtiny Oliva Václav (1870–1943). Syn krounského reformačního faráře, spisovatel Opočenský Gustav Rudolf (1881–1949). Profesor deskriptivní geometrie Pelíšek Miloslav (1855–1940). Krounský rodák, později podnikatel Sodomka Josef (1865–1939), v r. 1895 založil vysokomýtskou firmu „První východočeská výroba kočárů Josef Sodomka“ (později Karosa, dnes Iveco). Reformovaný farář, redaktor několika církevních časopisů, znalec místních náboženských dějin Šádek František (1846–1911). Spisovatel, literární publicista a vlastivědný pracovník Šíma František (1899–1972). Krounský učitel (1913–1917), autor učebnic psaní a těsnopisu Svoboda Rudolf. Varhaník, houslista, kněz-salesián Vtípil Jan (1901–1968), ředitel salesiánského ústavu v Pardubicích (1946), v letech 1950–1956 internován (Želiv, Králíky).

ČESTNÝ OBČAN KROUNY

Prof. Miloslav Pelíšek

Prof. Miloslav Pelíšek. Narodil se 19. 11. 1855 v Krouně v rodině učitele. Byl významným profesorem deskriptivní geometrie České vysoké školy technické v Brně a matematikem uznávaným i v zahraničí. Byl jmenován členem Královské české společnosti nauk a v roce 1912 čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. V den jeho 70. narozenin – 19. 11. 1925 – byl jmenován čestným občanem Krouny. Veškerý svůj majetek odkázal vědeckým společnostem. Zemřel 6. 11. 1940 v Brně. Pohřeb mu zajišťoval brněnský odbor Jednoty českých matematiků a fyziků a ten se dodnes stará o jeho hrob na brněnském ústředním hřbitově.

Doprava

SILNIČNÍ DOPRAVA

• Obcí prochází silnice I/34. Vede z Českých Budějovic přes Třeboň, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod, Ždírec, Hlinsko, Krounu a Poličku do Svitav. Katastrálním územím Krouny prochází od 166,0 km do 176,5 km své délky. Celkem měří 202,590 km a patří mezi nejdelší a nejvýznamnější celostátní tahy.

• Obcí také prochází silnice II/354. Vede z Předhradí (od křižovatky se silnicí II/358 na Kutřín) přes Krounu, Svratku, Sněžné, Nové Město na Moravě do Svařenova. Katastrálním územím Krouny prochází od 2,0 km do 11,0 km své délky. Celkem měří 63,5 km.
  

Autobusy zajišťují spojení zejména se Skutčí a Hlinskem.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Železniční trať č. 261

Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče nyní se zastávkami Krouna zastávka (515 m n. n.), Krouna (530 m n. m.) a stanicí Čachnov (600 m n. m.). Trať Polička–Skuteč, jejíž zrod je v plánech z roku 1888, se začala stavět na jaře roku 1897; dne 6. 10. 1897 přijel v 9:58 do Krouny první vlak směrem do Skutče (tenkrát již ve sněhové vánici). Následně se stavěla příjezdová silnice. Dne 18. 11. 1897 bylo otevřeno nádraží. Prvním přednostou stanice se stal Robert Nitsche. Dne 15. 5. 1925 bylo na celé trati vyměněno telegrafní a uvedeno do provozu vedení telefonní. V roce 1928 byly na celé trati provedeny zkušební jízdy motorovým vozem, ale s ohledem na traťové poměry nebyla motorová doprava prozatím zavedena. Silnější svršek dostala trať v roce 1937 kvůli politické situaci, protože tato dráha znamenala důležitou spojnici mezi hlavními tratěmi a muniční továrnou na okraji Poličky.
Dne 28. 12. 1944 ve 12:35 podnikl osamocený hloubkař (stíhací doprovod svazu bombardérů, který se vracel z náletu na Pardubice) nálet na osobní vlak, který právě stál ve stanici. Ve služebním voze byl zabit vlakvedoucí Josef Hotový, topič Jan Mittelmayer zemřel v nemocnici v Poličce, sedm cestujících utrpělo zranění. Zraněným poskytla první pomoc Růžena Ecksteinová, manželka krounského lékaře Rudolfa Ecksteina.
V roce 1955 se na trati oddělila osobní a nákladní doprava, byly zavedeny motorové vlaky. O deset let později definitivně skončil parní provoz. Železniční stanice Krouna má kilometrickou polohu (měřeno ze Svitav) 40,717 km, Krouna-zastávka pak 41,680 km; cílová stanice trati 261 (ze Svitav do Žďárec u Skutče) Žďárec u Skuteč má kilometrickou polohu 52,829 km. Na této trati u Krouny se nacházejí dva silniční železniční přejezdy, a sice v kilometrové poloze trati 39,521 (světelné zabezpečení se závorami na silnici I/34 na Poličku) a v poloze trati 41,763 (světelné zabezpečení bez závor na silnici II. třídy ve Dvoře směrem na Skuteč, resp. Otradov). Vzdálenost z Krouny-zastávky do Krouny překoná vůz řady 810 za 1,63 min. (s průměrnou spotřebou 0,81 l nafty), z Krouny do Čachnova za 5,48 min. (s průměrnou spotřebou 3,13 l nafty).
Historické jízdní řády dávají nahlédnout na frekvenci železničního spojení přes Krounu..
Dne 24. června 1995 došlou u obce Krouna k tragické železniční nehodě, při níž do motorového osobního vozu narazily čtyři nákladní vagony, které ujely ze stanice Čachnov vinou nedostatečného zajištění při posunu. Při nehodě zahynulo 19 převážně mladých osob.
Rozhodnutím Pardubického kraje nebyla od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava (až na sporadické rekreační vlaky). Od roku 2013 byl však na trati opět obnoven plný provoz osobních vlaků.
Roku 2017 byla budova železničního nádraží zbourána a nahrazena přístřeškem.

Turistické trasy

Katastrálním územím Krouny prochází dvě značené turistické trasy Klubu českých turistů:

• Zeleně značená trasa 4308, vlastivědná stezka Krajem Chrudimky v horním toku řeky Chrudimky do Horního Bradla, výchozím bodem celé turistické trasy je železniční stanice Čachnov, dále Míšek, filipovský pramen Chrudimky a dále. 
• Červeně značená trasa 0446 vedená od Paletinské kaple u Luže přes Košumberk, Kutřín, Otradov, Krounu, Oldřiš, Dědovou, Kameničky, Chlumětín, Svratku, na Karlštejn a nedalekou Knížecí studánku.

Turistické trasy s vlastivědnou stezkou uvedeny na mapách:

• Žďárské vrchy (mapový list č. 48), úsek filipovský pramen Chrudimky–Hlinsko.
• Železné hory (mapový list č. 45), úsek Hlinsko – Chrudim.

Divokým údolím Krounky (turistické trasy Hlinecka).

Počasí v Krouně

Podle Quittovy stupnice spadá území obce do tří klimatických oblastí, a sice dvou mírně teplých (MT2, MT3) a jedné chladné (CH7), přičemž většina náleží do chladné oblasti CH7. Ta se vyznačuje krátkým mírným létem, dlouhým a chladným přechodným obdobím jara a podzimu a chladnou zimou s poměrně dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6–7 °C, roční úhrn srážek dosahuje průměrně 700–800 mm.
Nejbližší významnou meteorologickou stanicí je Svratouch.

• Aktuální počasí (meteorologická stanice ZŠ Krouna)
• Měsíční rekordy (nejvyšší a nejnižší hodnoty od r. 2013) teploty, vlhkosti, srážek, větru a tlaku z automatické meteorologické stanice (ZŠ Krouna)
• Svratouch, nejbližší webová kamera Českého hydrometeorologického ústavu (4 km jižně od Krouny)
• Počasí v Krouně (ventusky.com)
  

Krounka

• Aktuální výška hladiny Krounky na horní Krouně (silniční most přes Krounku)
• Stav a průtok na Krounce v Otradově
• Hlásný profil povodňové služby Otradov

Aplikace pro operační systém Windows:

• Stavy a průtoky

Aplikace pro mobilní operační systém Android:

• Srážkoměrné stanice
• Stavy a průtoky

Obecní správa a politika

Krouna patřila historicky poddanským právem pod rychmburské panství (do roku 1849) jako ves s rychtou. Podle nejstarších záznamů stávala rychta pod katolickou farou. Nová rychta byla později vystavěna mezi čp. 80 a 83. Když vyhořela, byla postavena zděná budova čp. 82 (zvaná Rychterka nebo Šentířova hospoda). Podle dochovaných záznamů byl v letech 1819–1841 rychtář Jan Svoboda (z čp. 45), v letech 1841–1848 poslední rychtář František Sodomka (z čp. 180). Od roku 1848 do roku 1945 stáli v čele obce volení starostové, od roku 1945 do roku 1990 předsedové Místního národního výboru v Krouně, od roku 1990 volení starostové.
Historické kraje (sídla):

• Pardubice (1850–1855)
• Chrudim (1855–1868)
• Pardubice (1949–1960)
• Hradec Králové (1960–1999, Východočeský kraj)
• Pardubice (od r. 2000, Pardubický kraj)

Historická okresní hejtmanství jako předchůdce politických okresů (sídla)

• Chrudim (1850–1855)
• Vysoké Mýto (1968–1918)

Historické okresy (sídla):

• soudní okres (1850–1855, 1868–1949): Skuteč
• smíšený okres (1855–1868): Skuteč
• politický okres (1918–1949): Vysoké Mýto
• malý okres (1949–1960): Hlinsko
• velký okres (1960–2002): Chrudim

Subjekt obce Krouna vznikl na základě zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), jako orgán územní samosprávy. Obec vykonává samostatnou působnost na základě zákona č. 128/2000., o obcích (obecní zřízení), v platném znění a je územním samosprávným celkem s právní subjektivitou. Obec Krouna je spravována pětičlennou radou obce a patnáctičlenným zastupitelstvem obce.
Volení starostové obce z let 1848–1945: Pešek Václav (čp. 167, starosta v letech 1848–1852), Línek Vincenc (čp. 3, 1852–1861), Netolický Jan (čp. 82, 1861–1864), Sodomka Josef (čp. 77, 1864–1867), Nadrchal Václav (čp. 80, 1867–1883), Nekvinda Karel (čp. 85, 1883–1895), Kyncl Josef (čp. 54, 1896–1902), Sodomka Jan (čp. 3, 1902–1918), Nekvinda Jan (čp. 124, 1918–1938), Bukáček Josef (čp. 17, 1938–1945).
Předsedové Místního národního výboru v Krouně z let 1945 – 1990: Daňhel Jan (čp. 74 (1945), Zelenka Josef (čp. 157, 1945–1947), Bukáček Josef (čp. 17, 1947–1953), Kusý Stanislav (čp. 21, 1953–1961), Eneš František (čp. 68, 1961–1964), Kusý Stanislav (čp. 21, 1964–1968), Janko Josef (čp. 108, 1968–1971), Kyncl Josef (čp. 214, 1971–1976), Kučera Blahomil (Františky, čp. 12, 1976–1988), Lorenc Josef (čp. 8, 1988–1990).
Volení starostové obce od roku 1990: Nadrchal Josef (čp. 232, 1990–1998), Žďánský Zdeněk (čp. 259, 1998–2002), Pavel Ondra (čp. 244, 2002–2014), Petr Schmied (od r. 2014).
Výsledky voleb do zastupitelstva obce: 1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010, 2014, 2018.

Části obce

• Čachnov
• Františky
• Krouna
• Oldřiš
• Ruda
• Rychnov

Do roku 1995 byl součástí i Otradov.

Odkazy

Související články

• Borovský les
• Diecéze královéhradecká
• Diecéze litomyšlská
• Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krouně
• Hornosvratecká vrchovina
• Chrudimský kraj
• Kameničská vrchovina
• Krajem Chrudimky
• Kováč František
• Kostel svatého Michaela archanděla
• Krounka
• Otradov
• Rychmburk
• Římskokatolická farnost Krouna
• Silnice I/34
• Silnice II/354
• Skutečská pahorkatina
• Seznam kulturních památek v okrese Chrudim
• Seznam památných stromů v okrese Chrudim
• Schmoranz František, architekt evangelického kostela v Krouně
• Sodomka Josef
• Žejbro
• Železniční nehoda u Krouny
• Železniční trať Svitavy–Žďárec u Skutče

Literatura, články, zmínky o Krouně

• ADÁMEK, Karel Václav: Skutečsko. In: Království české IV. Východní Čechy, část druhá. Praha : Karel Körber, 1914, s. 106–108
• ADÁMEK, Karel Václav: Urbář panství Rychmburského z roku 1731. Praha : Královská česká společnost nauk, 1931
• ANDRLE, Karel, CHALUPNÍK, Josef, ŠÁDEK, František: Z roboty ducha k svobodě. Tři obrazy z dějin prvního českého tolerančního sboru evangelického Krouny a evangelického živlu na bývalém panství rychmburském. Krouna : Českobratrský sbor evangelický, 1931. Dostupné online
• BASTL, Miroslav: Za Dr. Jiřím Kučerou. Chrudimské vlastivědné listy, roč. 3, 1994, č. 5, s. 1
• BUKÁČEK, František. Kroj rychmburského panství. Polička : Musejní spolek Palacký, 1940
• ČESAL, Aleš: Tajemná místa Čech. Praha : Albatros Media a.s., 2020. Kapitola Královská koruna krounská, s. 231–232. Dostupné online
• ČUPR, Karel: Miloslav Pelíšek. In: Naše věda. Kritický měsíčník, roč. 20, 1941, s. 126–127
• ČUPR, Karel: Stanislav Vydra a jeho doba (památce Miloslava Pelíška). Brno : Mor. přírodovědecká společnost, 1941. 28 s.
• Doležal Jan Theodorich. Heslo Biografického slovníku Historického ústavu AV ČR Dostupné online
• Farní sbor v Krouně. Historie sboru. Dostupné online
• HLAVATÝ, Václav: Miloslav Pelíšek. Praha : Česká akademie věd a umění, 1941, 34 s.
• HLINECKÝ, Antonín: Z dob šerých, dávných. Pověsti a pohádky, obrázky, staré zvyky a pověry ze Skutče, okresu skutečského a okolních. Skuteč : Spolek Komenský, 1909. Dostupné online. Reprint [Brno] : Garn, 2016
• KAŠPAR, Ludvík Bohumil: Po stu letech. Památník reformované církve Českomoravské obsahující popsání všech sborů evanjelických H.V. v Čechách a na Moravě v jubilejním roce 1881 stávajících. Praha : Nákladem Spolku Komenského, 1881, s. 155 (kapitola Krouna)
• KURZ, Vilém: Průvodce po Skutči a okolí. Skuteč : Stanislav Fiala, 1934. Část o Krouně na s. 49–50. Dostupné online
• KŘÍŽEK, Josef: Dřevěné hračky v Horáckém muzeu. In: Vysočina, regionální týdeník. Roč. 46, č. 3 (19.01.2006), s. 7
• MUSIL, František: Sídelní a geografický aspekt farní sítě ve středověkých Čechách. Vysokomýtský děkanát v době předhusitské. In: Krajina jako historické jeviště. K poctě Evy Semotanové. Praha : Historický ústav, 2012, s. 41-62
• MUSIL-DAŇKOVSKÝ, Emil: Z Chrudimska. Pardubice : F. Hoblík, 1892. Kapitola "Krouna–Rychmburk", s. 23–39. Dostupné online
• Nekrolog k úmrtí Karla Andrle. In: Kostnické jiskry, 44, 1959, č. 16, s. 4
• NEKVINDA, Libor: Krouna sídlem prvního helvetského superintendenta v Čechách. 2014. Dostupné online. Tiskem též in: Vlastivědné listy Pardubického kraje, 2014, č. 4
• NEKVINDOVÁ, Marcela: Krouna 1349–1999. Krouna : Obecní úřad, 1999. ISBN 80-238-4566-7
• NEKVINDOVÁ, Marcela: Krouna 1349–2009. Krouna : Obecní úřad, 2009. ISBN 978-80-254-5510-4
• NĚMEČEK, Josef: Největší železniční neštěstí v Čechách po roce 1948 (Stéblová 14. 11. 1960, 119 obětí, Krouna 24. 6. 1995, 19 obětí). [Luže?] : vlastním nákladem vydal Jiří Němeček, 2016. 88 stran. Recenze této knihy in: Zprávy Klubu přátel Pardubicka, roč. 52, 2017, č. 7–8, s. 244–245
• NOVÁKOVÁ, Teréza: Potulky po Čechách východních. Praha : J. Otto, 1913, s. 112 Dostupné online
• NOVÁKOVÁ, Teréza: S poutnickou holí a brašnou. Kresby a dojmy z cest. Praha : Nakladatel Jos. R. Vilímek, 1930. Kapitola "Krouna", s. 161–165. Dostupné online
• NOVÁKOVÁ, Teréza: Z nejvýchodnějších Čech. Řada cestopisných črt.. Polička : F. Popelka, 1898. Kapitola "Krouna", s. 184–189. Dostupné online
• NOVOTNÝ, David: Črty k správnímu vývoji rychmburského panství. In: Chrudimský vlastivědný sborník, č. 22, 2018, s. 133–180
• ORT, Jan, SLÁDEK, František: Topograficko-statistický slovník Čech. Praha : I. L. Kober, 1870, s. 322 (heslo Krouna)
• Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900, s. 255. Dostupné online
• PALACKÝ, František: Popis království českého čili Podrobné poznamenání všech dosavadních krajů, panství, statků, měst, městeček a vesnic, někdejších hradů a tvrzí, též samot a zpustlých osad mnohých v zemi české, s udáním jejich obyvatelstva dle popisu r. MDCCCXLIII vykonaného. Praha : Nákladem knihkupectví J.G. Kalve, 1848, s. 182 (heslo Krauna)
• Památky archaeologické a místopisné. Praha : Museum Království českého, 1854. Roč. 1, díl I., sešit IV., s. 172–173 (Krouna)
• Památky archaeologické a místopisné. Praha : Museum Království českého, 1872. Roč. 9, číslo 6, s. 150 (Krouna)
• POCHE, Emanuel et al.: Umělecké památky Čech, díl 2 (K–0). Praha : Academia, 1978. ISBN 21-002-78
• POSPÍŠILOVÁ, Jana: Zdravice Stanislavu Broučkovi. In: Národopisná revue Strážnice. Národní ústav lidové kultury, roč. 27, 2017, č. 2, s. 175–176
• SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království Českého. Praha : Bursík a Kohout, 1909, s. 472. Dostupné online
• Sakrální stavby, památky a drobné objekty na území MAS Hlinecko. [Hlinsko] : MAS Hlinecko, 2015, s. 113–133 (Krouna)
• SEVERA, Michal: Zemský měřič František Xaver Preitsch a jeho mapy městeček a vsí rychmburského panství. Ad honorem VN. K 65. narozeninám Věry Němečkové připravili vděční přátelé, kolegové a studenti. Hradec Králové : Hradecká studentská sekce České archivní společnosti : Pavel Mervart, 2015, s. 247–282. [Soupis map s. 260–282]. Dostupné online
• Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Chrudimsko 1. Praha : Národní archiv, 2017. Soupis obyvatel krounské rychty s obcemi Krouna a Oldřiš je zde uveden na s. 987 až 990.
• STEJSKAL, David: Nález mincí v nároží roubené chalupy v Krouně čp. 193. In: Dějiny staveb 2013. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb. Plzeň : Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebněhistorický průzkum, 2013, s. 111–112
• ŠIMÁK, Josef Václav: České dějiny. Díl I, část 5. Středověká kolonizace v českých zemích. Praha : Jan Laichter, 1938, s. 1265
• ŠTĚPÁN, Luděk: Nejstarší poznané vápenky na Chrudimsku. In: Chrudimské vlastivědné listy, roč. 16, 2007, č. 4, s. 6–10
• ŠTĚPÁN, Luděk, ŠULC, Ivo: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon. Chrudim : Státní okresní archiv, 2013. ISBN 978-80-905216-1-2
• VĚRTELÁŘ, Jan: Nezapomínat na tyto lidi by mělo být důležitým úkolem národního svědomí. Svitavský deník, 31. 1. 2011 (zde mj. o smrti Marty a Bedřicha Šilarových). Dostupné online
• VĚRTELÁŘ, Jan: Víte, kdo byl-- ? Prof. Miloslav Pelíšek. In: Chrudimské vlastivědné listy, roč. 22, 2013, č. 2, s. 18–19
• VĚRTELÁŘ, Jan: Z doby zmaru i nadějí-- . 1. část. In: Chrudimské vlastivědné listy, roč. 22, 2013, č. 5, s. 2-4; mj. o krounské rodačce Martě Šilarové (1905–1943), která zahynula v Mauthausenu
• UHEREK, Zdeněk: Stanislav Brouček: 60 let. In: Národopisná revue, roč. 17, 2007, 3, s. 196–197
• VÍTEK, Jan: Geomorfologie horninových výchozů v údolí Krounky. Sborník Československé geografické společnosti, 1986, s. 322–324
• WIRTH, Zdeněk: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vysokomýtském. V Praze: nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902, s. 70–73

Výběr z publikací osob spjatých s Krounou

(Mimo texty uvedené výše v části "Literatura, články, zmínky o Krouně")

• ANDRLE, Karel. Pro schvalování atentátu. In: Budujeme. Týdeník československé sociální demokracie pro východní Čechy, roč. I., č. 22, Pardubice 1945 (a pokračování v dalších číslech)
• BALCAR, František: píseň Na hranici (vyšla v edici Skryté poklady, 1941)
• BROUČEK, Vlastimil: Fotografie po tatínkovi (1989), Chytání naděje (1986)
• DOLEŽAL, Jan Theodorich: Poznámky rybářské (1899 nebo 1900), Pro les, háj i lov, ročenka časopisu "Háj" – "Lověna" (1893), Časopis Háj (1872–1902)
• KŘIŽÍK, František: Elektrický pohon na železnicích (1903), Elektromotory v pivovarnictví (1909), Elektřina ve službách zemědělství (1908)
• KUČERA, Jiří: Spisovatelé Chrudimska, 3 sv. (1999–2003, vedoucí autorského kolektivu do r. 1994)
• KUČERA, Vladimír: Hořící keř, výbor z básní 1943–1992 (2000)
• MIMRA, František: Obrázky ze smíšené osady (1895–1903)
• OLIVA, Václav: O nebi, cyklus postních kázání (1905), O růžovém paloučku na Litomyšlsku ve světle dějin (1922), Stručné dějiny církevní (1915, 1919, 1939)
• OPOČENSKÝ Gustav Rudolf: Čtvrt století s Jaroslavem Haškem (1948), Povídky reportérovy (1910), Strom v bouři (1928)
• PELÍŠEK, Miloslav: O pohybu sborceného kloubového čtyřúhelníka (1899), O přemístění rovnostranného trojúhelníka v prostoru a speciální ploše osmého stupně vytvořené tímto pohybem (1938)
• SVOBODA, Rudolf: Cvičebnice psaní, sbírka cviků k zdokonalení rukopisu (1929), Psaní dynamické, průvodce pro vyučování psaní na školách národních (1936)
• ŠÁDEK, František: Na obranu reformátorů a reformace. Otevřený list Karlu Řehákovi, doktorovi bohosloví v Praze (1898)
• ŠÍMA, František: Českomoravské motivy (sbírka básní z Českomoravské vysočiny, 1937), Horácká kantiléna, Písně k horám, Legenda o smrti Husově
• VTÍPIL, Jan: Světec Don Bosco: k 15. výročí příchodu salesiánů do Čech a dobudování salesiánské kaple v Pardubicích (1942)

Literatura o blízkých místech Krouny

• CHYBA, Miloš a kol.: Borová u Poličky. Borová : Zastupitelstvo obce Borová u Poličky, 2005, 165 s.
• KŘIVANOVÁ, Magda a kol.: Hlinsko. Hlinsko : Město Hlinsko, 2009, 173 s.
• Proseč u Skutče. 650 let od první písemné zmínky o Proseči. Proseč : Obecní úřad, 1999, 56 s.
• VORÁČEK, Emil a kol.: Dějiny Skutče. Skuteč : Radek Drahný, 2011, 433 s.

Externí odkazy (abecedně)

• Andrle Karel. Fond SOA Chrudim. Rukopisné poznámky k historii sboru, rukopisy povídek a divadelních her, kázání, projevy, osobní dokumenty, korespondence, výstřižky z novin
• Audiopověsti a pohádky z Hlinecky
• Balcar, František. Heslo Českého hudebního slovníku osob a institucí
• Databáze nivelačních bodů v katastrálním území obce Krouna
• Farní sbor Církve českobratrské Krouna
• Lidé mají strach z řeky. Firma ji čistí, ale nánosy v ní nechá (článek Jaroslava Hubeného z r. 2016)
• Mapa katastrálního území Krouny
• Matrika oddaných, Krouna, 1778–1784
• Matrika oddaných, Krouna, 1851–1894
• Náhrobek Karla Andrle
• O původu krounského kostela, zvukový záznam
• Obce ve správním obvodu ORP Hlinsko. Veřejná databáze ČSÚ
• Pamětní desky a památníky ve Skutči (PDF). V textu zmíněn i Karel Andrle a jeho slavnostní projev při odhalení Památníku II. odboje
• Pardubicemi po stopách SILVER A (v článku uvedeny i vzpomínky Karla Andrleho na zkušenosti s gestapem)
• Petr Linhart: Crowna. Skladba inspirovaná železničním neštěstím v Krouně 24. 6. 1995. Text skladby (doc)
• Počet obyvatel Krouny
• Počet obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích. Veřejná databáze ČSÚ
• Pomník Obětem 2. světové války, Praha, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (mj. se jmény Marty a Bedřicha Šilarových). Detail pomníku se jmény manželů Šilarových
• Rolnické družstvo Krouna
• Rozhodnutí č. 70 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomíra Zaorálka ze dne 11. května 2006 o udělení znaků a vlajek. Udělení znaku a vlajky obci Krouna (soubor PDF)
• Římskokatolická farnost Krouna
• Schmoranz František st., život a dílo architekta evangelického kostela v Krouně
• Staré a památné stromy Chrudimska XIII. – Javory (mj. o javoru klen na hájence na Humperkách)
• ŠVANČARA, Leo: Zapomenutý poeta... (O Františku Šímovi)
• Šíma František. Archiv Městského a muzea a galerie Dačice. Literární dílo obsahuje 200 básní uspořádaných do 24 sbírek a přes tisíc nezařazených básní
• Údolí Krounky na prahu Vysočiny
• Váleček na nudle, Krouna, před r. 1914. Z historické sbírky Městského muzea a galerie Polička
• Webové kamery v Krouně
• Základní škola a Mateřská škola Krouna
• Železniční stanice Krouna. Detail stanice na stránce Českých drah
• Železniční stanice Krouna-zastávka. Detail stanice na stránce Českých drah

• Krouna v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedické heslo Krouna v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krouna na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Seznam děl v Národní knihovně v Praze, jejichž tématem je i Krouna
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Krouna
• Seznam děl ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové, jejichž tématem je i Krouna

Autoritní data	Biblio: 1ca52bc4-4adc-48a9-a234-d7bbfa1c0b4a NKC: ge129685

Portály: Česko