Šalomounovy ostrovy: Porovnání verzí
m →Související články: +wikislovník |
+ reference k názvu |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
}} |
}} |
||
'''Šalamounovy ostrovy''' (anglicky ''Solomon Islands'' s výslovností {{Výslovnost|ˈsɑləmən ˈaɪləndz|En-us-Solomon Islands.ogg}}) je ostrovní stát v západní části [[Oceánie]] východně od [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guineje]]. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví [[Vanuatu]]. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km². |
'''Šalamounovy ostrovy'''<ref name="SSČ">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky | odkaz na titul = Slovník spisovné češtiny | vydání = 3 | typ vydání = opravené | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-200-1080-7 | kapitola = | strany = 638 | jazyk = }}</ref>, též '''Šalomounovy ostrovy'''<ref name="Index českých exonym">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty | vydání = 1 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 125 | přílohy = mapy | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | isbn = 80-86918-04-1 | kapitola = | strany = 69, 121 }}</ref><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Geografický místopisný slovník světa | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-200-0445-9 | kapitola = | strany = 781 | jazyk = }}</ref> (anglicky ''Solomon Islands'' s výslovností {{Výslovnost|ˈsɑləmən ˈaɪləndz|En-us-Solomon Islands.ogg}}), je ostrovní stát v západní části [[Oceánie]] východně od [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guineje]]. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví [[Vanuatu]]. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km². |
||
== Poloha == |
== Poloha == |
||
Šalamounovy ostrovy zabírají většinu stejnojmenného souostroví (s výjimkou ostrovů [[Bougainville]] a [[Buka (ostrov)|Buka]] v severní části), které je jedním z největších v celé Oceánii. Území státu dále tvoří od souostroví vzdálenější ostrovy a souostroví [[Santa Cruz (souostroví)|Santa Cruz]], [[Rennell]] a [[Bellona]], [[ |
Šalamounovy ostrovy zabírají většinu stejnojmenného souostroví (s výjimkou ostrovů [[Bougainville]] a [[Buka (ostrov)|Buka]] v severní části), které je jedním z největších v celé Oceánii. Území státu dále tvoří od souostroví vzdálenější ostrovy a souostroví [[Santa Cruz (souostroví)|Santa Cruz]], [[Rennell]] a [[Bellona (ostrov)|Bellona]], [[Sikaiana]] (dříve Stewart), [[Tikopia]] a další. největším ostrovem je [[Guadalcanal]] (6740 km²), známý z bojů za [[Válka v Tichomoří|druhé světové války]]; dalšími významnými ostrovy jsou [[Santa Isabel]], [[Choiseul]], [[Malaita]], [[New Georgia]] a [[San Christobal]], všechny ležící v souostroví Šalamounových ostrovů. Na západ od ostrovů se rozkládá [[Šalamounovo moře]]. |
||
=== Přírodní poměry === |
=== Přírodní poměry === |
||
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů s činnými [[sopka]]mi. Horské [[Hřeben (geomorfologie)|hřebeny]], dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou je [[Makarakomburu]] na [[ostrov]]ě [[Guadalcanal]], vysoká 2447 metrů. Pobřeží provázejí [[korálový útes|korálové útesy]], ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají horké tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 [[Milimetr (srážková míra)|mm]] Průměrné roční teploty se pohybují mezi 25 [[Stupeň Celsia|°C]] až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné [[uragán]]y. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými [[deštný les|deštnými lesy]]. |
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů s činnými [[sopka]]mi. Horské [[Hřeben (geomorfologie)|hřebeny]], dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou je [[Makarakomburu]] na [[ostrov]]ě [[Guadalcanal]], vysoká 2447 metrů. Pobřeží provázejí [[korálový útes|korálové útesy]], ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají horké tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 [[Milimetr (srážková míra)|mm]] Průměrné roční teploty se pohybují mezi 25 [[Stupeň Celsia|°C]] až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné [[tropická cyklóna|uragán]]y. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými [[tropický deštný les|deštnými lesy]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
=== Předkoloniální historie === |
=== Předkoloniální historie === |
||
Někteří vědci věří, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 |
Někteří vědci věří, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. [[Papuánci]]. [[Australánci]] kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy [[Polynésané]]. Pro Evropu ostrovy objevil [[Španělé|španělský]] mořeplavec [[Álvaro de Mendaña de Neira|Álvaro Mendaña de Neyra]] roku [[1568]], který plul z [[Peru]]. |
||
=== Koloniální historie === |
=== Koloniální historie === |
||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
== Hospodářství == |
== Hospodářství == |
||
Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z [[nerostné suroviny|nerostných surovin]] se těží [[zlato]]. Sklízí se [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[kopra]], [[palmová jádra]], [[batáty]], [[taro]], [[jamy]], [[kakao]], [[tropické ovoce]] a [[koření]]. Pro živočišnou výrobu je důležitý [[rybolov]], [[ryba|ryby]] tvoří 20 [[Procento|%]] vývozu, dále [[prase|prasat]], [[skot]]u a drůbeže. Nejvýznamnější je [[těžba dřeva]], která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká [[doprava]]. |
Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z [[nerostné suroviny|nerostných surovin]] se těží [[zlato]]. Sklízí se [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[kopra]], [[palmová jádra]], [[batáty]], [[taro]], [[jamy]], [[kakao]], [[tropické ovoce]] a [[koření]]. Pro živočišnou výrobu je důležitý [[rybolov]], [[ryba|ryby]] tvoří 20 [[Procento|%]] vývozu, dále [[prase|prasat]], [[skot]]u a drůbeže. Nejvýznamnější je [[těžba dřeva]], která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká [[doprava]]. |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
* [[Guadalcanal]] |
* [[Guadalcanal]] |
||
{{Geo dm|8|0|S||159|11|E||type:country_region:SB}} |
|||
{{Wikislovník}} |
{{Wikislovník}} |
||
| Řádek 84: | Řádek 87: | ||
{{Austrálie a Oceánie}} |
{{Austrálie a Oceánie}} |
||
{{Geo|8_0_S_159_11_E_type:country_region:SB|8° 00' j.z., 159° 11' v.d.}} |
|||
[[Kategorie:Šalamounovy ostrovy| ]] |
[[Kategorie:Šalamounovy ostrovy| ]] |
||
Verze z 23. 1. 2011, 16:42
Šalamounovy ostrovy[1], též Šalomounovy ostrovy[2][3] (anglicky Solomon Islands s výslovností 
[ˈsɑləmən ˈaɪləndz]IPA), je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Papuy-Nové Guineje. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví Vanuatu. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km².
Poloha
Šalamounovy ostrovy zabírají většinu stejnojmenného souostroví (s výjimkou ostrovů Bougainville a Buka v severní části), které je jedním z největších v celé Oceánii. Území státu dále tvoří od souostroví vzdálenější ostrovy a souostroví Santa Cruz, Rennell a Bellona, Sikaiana (dříve Stewart), Tikopia a další. největším ostrovem je Guadalcanal (6740 km²), známý z bojů za druhé světové války; dalšími významnými ostrovy jsou Santa Isabel, Choiseul, Malaita, New Georgia a San Christobal, všechny ležící v souostroví Šalamounových ostrovů. Na západ od ostrovů se rozkládá Šalamounovo moře.
Přírodní poměry
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů s činnými sopkami. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou je Makarakomburu na ostrově Guadalcanal, vysoká 2447 metrů. Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají horké tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm Průměrné roční teploty se pohybují mezi 25 °C až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.
Historie
Předkoloniální historie
Někteří vědci věří, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Australánci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.
Koloniální historie
V 18. a 19. století ostrovy kolonizovala Velká Británie. Začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. V roce 1893 vytvořili Britové Britský protektorát Šalamounovy ostrovy. K protektorátu byly přidány okolní ostrovy a protektorát dostal zhruba hranice dnešního státu. V roce 1900 přešly ostrovy Buka a Bougainville pod kontrolu Německa. Německé císařství vytvořilo v oblasti kolonii Německou Novou Guineu, která kromě zmíněných ostrovů obsahovala i severní část ostrova Nová Guinea. Po vypuknutí první světové války přesně v roce 1914 byli Němci vyhnáni a celou oblast do konce války okupovala britská Austrálie. Po válce byl obnoven britský protektorát.
Druhá světová válka
Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalamounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.
Nezávislost
Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalamounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalamounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.
Současnost
Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou územím a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.
2. dubna 2007 zasáhlo Šalomounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Naštěstí se tyto domněnky nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činily přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.
Hospodářství
Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.
Reference
- ↑ Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 3., opravené vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1080-7. S. 638.
- ↑ Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 69, 121.
- ↑ Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0445-9. S. 781.
Související články
Šablona:Geo dm CHYBA: {{Wikislovník}} — Chybí některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
.svg)