Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Subscribe to the This Month in Education newsletter - learn from others and share your stories

Dear community members,

Greetings from the EWOC Newsletter team and the education team at Wikimedia Foundation. We are very excited to share that we on tenth years of Education Newsletter (This Month in Education) invite you to join us by subscribing to the newsletter on your talk page or by sharing your activities in the upcoming newsletters. The Wikimedia Education newsletter is a monthly newsletter that collects articles written by community members using Wikimedia projects in education around the world, and it is published by the EWOC Newsletter team in collaboration with the Education team. These stories can bring you new ideas to try, valuable insights about the success and challenges of our community members in running education programs in their context.

If your affiliate/language project is developing its own education initiatives, please remember to take advantage of this newsletter to publish your stories with the wider movement that shares your passion for education. You can submit newsletter articles in your own language or submit bilingual articles for the education newsletter. For the month of January the deadline to submit articles is on the 20th January. We look forward to reading your stories.

Older versions of this newsletter can be found in the complete archive.

More information about the newsletter can be found at Education/Newsletter/About.

For more information, please contact spatnaikwikimedia.org.

---

About This Month in Education · Subscribe/Unsubscribe · Global message delivery · For the team: ZI Jony ^(Talk), sobota 3:09, 20 duben 2024 (UTC)

Oslavné logo

Ahoj, tímto bych rád informoval, že až padne (cca do týdne stoprocentně) pětisettisící článek, nasadíme na Wikipedii zase logo které připomíná dosažení úspěšného milníku. V nedávné době nasadili vlastní například Maďaři, kteří dosáhli stejné mety před měsícem. Jsou dvě varianty, jaká se vám líbí víc ;-) ?

• 
• 

Aktron (✆|✍) 14. 3. 2022, 18:41 (CET)

Varianta 1

• Vzhledem k tomu, v jak ubohém a zubatém rozlišení je tento návrh odprezentován, tak asi ani neměl dostat šanci. Líbí se mi font čísílek z druhého návrhu, ale obešel bych se zcela bez nápisu "českých článků". Je ještě čas hodit do soutěže třetí variantu, ať to je pořádná volba, nejen mezi rozmazaným 11 let starým obrázkem a něčím aspoň trochu graficky vypiplanějším? Chrz (diskuse) 15. 3. 2022, 23:07 (CET)

  Tak vzhledem k tomu, že k milníku zbývají minuty, už je na pořádnou volbu trochu pozdě:-) --Espa22 (diskuse) 15. 3. 2022, 23:28 (CET)

Varianta 2

• Pro Pro ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 14. 3. 2022, 19:12 (CET)
• Pro Pro Tobartos (diskuse) 14. 3. 2022, 19:15 (CET)
• Pro Pro Jan Hejkrlík (diskuse) 14. 3. 2022, 19:18 (CET)
• Pro Pro VasekPav (diskuse) 14. 3. 2022, 19:28 (CET)
• Pro Pro --David V. (diskuze) 14. 3. 2022, 19:31 (CET)
• Pro Pro --Hugo (diskuse) 14. 3. 2022, 20:06 (CET)
• Pro Pro --Felix220 (diskuse) 14. 3. 2022, 20:18 (CET)
• Pro Pro --KPX8 (diskuse) 14. 3. 2022, 20:32 (CET)
• Pro Pro --Kendo13 (diskuse) 14. 3. 2022, 20:41 (CET)
• Pro Pro --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 14. 3. 2022, 20:42 (CET)
• Pro, líbí se mi víc ta první, ale ať dodržujeme kontinuitu s verzemi 400k, 450k. Sejmout po dosažení 501k. Jak se domlouvalo při 450k, tak příště slavíme až 600k a 550k se přeskakuje. — Draceane ^diskuse_příspěvky 14. 3. 2022, 21:46 (CET)
• Pro Pro Určitě, tady není o čem diskutovat . Díky Aktrone, že na to myslíš. --Martin Urbanec (diskuse) 14. 3. 2022, 22:06 (CET)
• Pro Pro Krabiczka (diskuse) 14. 3. 2022, 23:16 (CET)
• Pro Pro O trochu hezčí, méně "řve". --Packa (diskuse) 15. 3. 2022, 00:13 (CET)
• Pro Pro --Podroužek (diskuse) 16. 3. 2022, 06:14 (CET)
• Pro Pro Líbí se mi font čísel. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 3. 2022, 08:48 (CET)

Diskuse

Kto reálne nastavuje logo, či je to automatika pri dosiahnutí 500k stránok? ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 15. 3. 2022, 22:13 (CET)

Tu je odpoveď: Soubor:Wiki.png. --Dušan Kreheľ (diskuse) 16. 3. 2022, 00:37 (CET)

To bývalo. Dnes se místo toho mění css soubor. --JAnD (diskuse) 16. 3. 2022, 07:21 (CET)

@JAn Dudík Ani to CSS už není preferované (ideální je nahrát nové logo do /static složky na serverech WMF a změnit nastavení MW tak, aby logo brala odjinud). Má to mnohé výhody, mj. to funguje i v jiných skinech, než Vector a stažení loga ze /static složky je rychlejší a efektivnější, než z Wikimedia Commons (kopie /static je na všech WMF serverech, zatímco celý obsah Commons ne)

Mám to připravené, zapnu co nejdříve . --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 16:39 (CET)

Hotovo Hotovo. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 16:50 (CET)

@Matěj Suchánek, Martin Urbanec: Zařídíte? — Draceane ^diskuse_příspěvky 16. 3. 2022, 16:09 (CET)

Hotovo Hotovo. Stejný kód jako posledně, snad se kešky vymažou a bude to fungovat. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:17 (CET)

Já teď mám wiki bez loga... Čím to? --Grtek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:19 (CET)

Stejný problém --Espa22 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:21 (CET)

@Matěj Suchánek: Díky. Ale logo taky vůbec nevidím. Psal jsem Martinovi, moje hypotéza je, že v cachi na straně serveru uvízla ta špatná verze, která je prázdná. — Draceane ^diskuse_příspěvky 16. 3. 2022, 16:23 (CET)

Je to proto, že je v CSS špatná adresa. Správná má být: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/Wikipedia-logo-v2-cs-500k2.svg --Blahma (diskuse) 16. 3. 2022, 16:24 (CET)

Teď už mi naskočilo. Udělal jsem ještě null edit, snad to pomůže a vzpamatuje se to u všech. Jinak pardon, moje chyba, nezkontroloval jsem si cestu k náhledu. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:25 (CET)

@Matěj Suchánek Teď z nějakého důvodu opět naskočilo standardní logo. --Patrik L. (diskuse) 16. 3. 2022, 16:45 (CET)

Viz [1] [2]. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:48 (CET)

Hotovo Hotovo. na straně serveru --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 16:50 (CET)

@Martin Urbanec Teď jsem si všiml – na Hlavní straně se zobrazuje logo klasické, ale všude jinde (články, poslední změny…) je logo k 500k. Nerad vám přidávám práci, ale nějak to zřejmě nefunguje. Možná Hlavní strana bere logo odjinud? --Felix220 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:57 (CET)

Tak už dobrý, zřejmě chyba u mě . --Felix220 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:58 (CET)

Nene, jen si to prohlížeč chvíli (v řádu minut) pamatuje. Jsem rád, že již funguje. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 17:02 (CET)

@Martin Urbanec: Já teda logo vidím furt původní :) Ale to je asi tím novým lookem. https://monosnap.com/file/zRsKS9WNSzjak4AlnoZQcbU30gcLRB --frettie.net (diskuse) 17. 3. 2022, 01:07 (CET)

@Frettie Přesně tak. V novém vzhledu je logo složeno z tří částí (globus, text Wikipedie a tagline), tj. navržený návrh je přímo na nový vzhled nenasaditelný. Pokud se ti chce připravit slavící verzi i těchto souborů, můžeme nasadit i na nový vzhled :). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2022, 10:22 (CET)

@Martin Urbanec: Nechce, jen nevim, kterej vzhled je teď defaultní pro čtenáře. Aby to taky někdo viděl. :) --frettie.net (diskuse) 17. 3. 2022, 10:26 (CET)

Na cswiki ještě starý (nový vzhled je jako opt-out dostupný na těchto projektech). Mj. proto mě absence slavícího loga na novém vzhledu moc netrápí . --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2022, 11:30 (CET)

Podle čeho se vlastně rozhodlo, že se logo má už odebrat? Půl milionu, si myslím, že to mohlo klidně zůstat déle, bylo to jenom dva a půl týdne. --Marek Genius (diskuse) 8. 4. 2022, 13:20 (CEST)

V hlasování se mluvilo o 501 000 jako stopce. --Chrz (diskuse) 8. 4. 2022, 13:32 (CEST)

Blahopřání

Blahopřeji české Wikipedii a nám všem, současným i minulým přispěvatelům, k dosažení významného milníku půl milionu článků v češtině! Už za dvě hodiny si na to připijeme na brněnském wikisrazu. Chystají se nějaké další připomenutí či oznamy? --Blahma (diskuse) 16. 3. 2022, 16:21 (CET)

Myslím, že 500 000. byl Palác Grlečićů-Jelačićů. --Espa22 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:24 (CET)

Když tu svítilo 500001, tak byl předposledním novým Pitovití. Poté byly dva články smazány, ale zas byl přesunut jeden starší, publikovaný v nesprávném jmenném prostoru, do hlavního jmenného prostoru. Takže je to trochu zmatek. --Grtek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:29 (CET)

@Espa22: Taky jsem si to nejprve myslel, ale když si člověk velmi pečlivě pročte knihu založených (a smazaných stránek) a představí si, že 500.000. byli Pitovití, tak to skutečně takto vychází. Tj. nerozporoval bych to. (Navíc v kontextu mého blahopřání ke kulatému počtu, na které reagujete je konkrétní článek podružný (byť chápu zájem o jeho určení – taky jsem se hned po tom pídil). --Blahma (diskuse) 16. 3. 2022, 16:41 (CET)

Blahopřeji též všem současným i minulým přispěvatelkám. Bez nich by těch článků 500 000 nebylo. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2022, 17:05 (CET)

Možná nevíte, že v českém jazyce užití některých slov v mužském rodě označuje i zástupce rodu ženského. Když řekneme, že se sešli poslanci, znamená to i poslankyně. Když blahopřeji českým sportovcům, blahopřeji tím automaticky i všem sportovkyním. Bohužel, někteří aktivisté tuto gramatickou pravdu českého jazyka zamlčují a náš jazyk ničí trapnými zdvojováním typu soudružky a soudruzi. Asi k tomu holt mají od někoho pokyny. --Espa22 (diskuse) 16. 3. 2022, 17:21 (CET)

Děkuji za zcela zbytné poučení, které ve skutečnosti spočívá v povyšování se nad rádoby "nepoučeným" člověkem. Klidně si blahopřejte českým sportovcům, já, když milostivě dovolíte, poblahopřeju třeba moravským a slezským wikipedistkám. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2022, 17:39 (CET)

Off-topic

Milostivě vám dovoluji poblahopřát wikipedistkám z jakékoli etnické menšiny. Aspoň je v tu chvíli jasné, komu tím blahopřejete a čeština přitom nekrvácí. Když však nějaká žena vyhraje kupříkladu anketu Podnikatel roku a někdo, vycepovaný kampaněmi jistých aktivistů, uvede - třebas ve wikipedickém článku - že byla vyhlášena Podnikatelkou roku (vždyť je to přeci žena!), vzniká zmatení. Není totiž v tu chvíli jasné, jestli opravdu vyhrála anketu, která hledala nejschopnějšího podnikatele mezi muži i ženami, anebo jen anketu, která hledala nejschopnější ženu mezi podnikateli. Schopnost sdělovat si naším mateřským jazykem (jaká genderová opovážlivost, vždyť je i otcovský a registrovaně partnerský, že) a orientovat se jím ve světě tím klesá. Tak jako klesala vždy, když se ho snažila svým dřevěným jazykem paralyzovat jakákoli zpupná ideologie. A víte, co je na tom nejlegračnější? Ze úplně ti samí lidé, kteří si vynucují věty typu "česká wikipedie má v tuto chvíli XY uživatelů/uživatelek" nám souběžně tvrdí, že přeci gendery nejsou jen dva, je jich 150. Není vám divné, že z věty "česká wikipedie má v tuto chvíli XY uživatelů/uživatelek" bylo 148 genderů vykázáno? Že byly poníženy tím, že bylo upozorněno jen na dva gendery hegemonní? Kupříkladu nebinární osoby jsou v označení "XY uživatelů" zahrnuti. Jsou tam přítomni. To označení neoznačuje muže. Označuje všechny osoby jakéhokoli pohlaví a rodu, jakkoli slovem formálně rodu mužského, což je jen konvence, tak jako je konvence to, že vydry označujeme slovem rodu ženského, aniž bychom tím říkali, že vydry jsou femininní bytosti. Ne, mají obě pohlaví, jen jejich souhrnné označení je shodou okolností rodu ženského. Ovšem v označení "XY uživatelů/uživatelek" již nebinární osoby přítomny nejsou. Je upozorněno na jejich absenci, jinakost. Zatím to aktivisté nevidí a nechápou. Zítra, až jim to dojde, budou mít již jen dvě volby. Buď ještě "více plurality": "česká wikipedie má v tuto chvíli XY uživatelů/uživatelek/uživetelo/uživatelů cítících se uživatelkami/uživatelek cítících se uživateli/uživatelů, kteří se pro žádný gender ještě nerozhodli". Anebo definitivní vykastrování jazyka: "Etnicky rozmanité wikipedio v jazyce bytostí užívajících český jazyk/češtinu má v této chvíli XY uživetelo". Je to stejné jako s tím Ema Smetana. Už nejde říct Vávrová přihrála Smetanové. Nejde dokonce říct Vávrová přihrála Smetaně (to by bylo zesměšnění!). Už se musí říct Vávrová přihrála Smetana. Výdobytek naší řeči, skloňování, je odstraněn jen proto, že nějaká pipina chtěla být angažovaná. Zítra to bude Vávra přihrálo Smetana! Čéska foják je dóbra foják! Global basic češtin pro good trendy ADHD NGO týpky. Zkrátka: zprzněte jim jazyk a pak už si s nimi můžete dělat cokoli. --Espa22 (diskuse) 17. 3. 2022, 06:16 (CET) Rád vidím, že ani při oslavování půlmiliontého článku se čeští wikipedisté nezapomínají chovat jako… ehm… prostě jako čeští wikipedisté.--Hnetubud (diskuse) 17. 3. 2022, 11:18 (CET)

Taky se jménem WMČR připojuju ke gratulaci všem, kdo jste jakkoli k tomuhle kulatému číslu přispěli. Ve světle současných událostí se mě znovu a znovu dotýká, jak důležitý svobodný přístup k informacím pro všechny je a jaké máme privilegium, že si můžeme vytvářet vlastní názory na základě neutrálních informací. Díky, že to umožňujete, ať už psaním, patrolou, technickou podporou nebo třeba trpělivou prací s nováčky, kteří jsou budoucností Wikipedie. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 17. 3. 2022, 15:16 (CET)

@Espa22: Viz níže.

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2022, 11:28 (CET)

Skvělé, taky všem autorům 500 000. článků (zdá se, že jsou rovnou tři) gratuluji. Ale překvapuje mě, že se nepřipravila žádná tisková zpráva. Na toto by přece stálo zato média upozornit. Někdo zapomněl? Nebo se nachází někde jinde? Třeba jsem to přehlédl. --Marek Genius (diskuse) 17. 3. 2022, 11:47 (CET)

Dovolím si tady pingnout @Tadeáše, který je ve spolku Wikimedia Česká republika radním pro PR – mohu poprosit o komentář? --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2022, 12:00 (CET)

a co Blog WM ČR? --frettie.net (diskuse) 17. 3. 2022, 14:00 (CET)

Zdravím, odpověď za WMČR - připravujeme "větší" oslavy k 20. narozeninám, tak jsme milníku věnovali zdánlivě menší prostor, ale blogový příspěvek, na který poukázal @Frettie proběhl a informace pro všech sociálních sítích, Wikipedisty jistě netřeba informovat. Také jsme tento fakt zmiňovali při posledních rozhovorech, tak snad se to ještě objeví. V rámci oslavy narozenin to budeme rozhodně opakovat. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 17. 3. 2022, 20:08 (CET)

Nj, blogový příspěvek je po obsahové stránce pěkný, ale pokud se to do médií nenatroubí (stačilo by vzít alespoň ten blogový příspěvek), tak o tom nikdo sám od sebe psát nebude. Škoda, no. — Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 3. 2022, 12:16 (CET)

Ono se o tom stejně psát nebude, protože jsou jiná důležitá aktuální témata, která všechno zastiňují. Možná kdyby se do tiskovky přihodilo ještě pár aktuálních informací o ukrajinské a ruské Wikipedii, někoho by to zaujalo. Ale s tím je holt potřeba soustavně pracovat, je to práce pro profesionálku nebo profesionála. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2022, 12:30 (CET)

Věřím, že na tom soustavně pracujeme, ale je více věcí, co se překrývají, aktuálně máme měsíc WikiGap výzvy a PR se také soustředí na něj - článek na Živě.cz. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 18. 3. 2022, 13:00 (CET)

Já myslím, že si musíme přiznat, že to mediální pokrytí nemáme takové, jak jsme si slibovali, ale já bych to neviděl tak černě. Ten celkový obraz, jak jsi nám to tady nastínila, není samozřejmě nijak růžový. Ovšem, a to nesmíme přehlížet, a tady bych s tebou nesouhlasil, že jsou tu už zárodky toho pozitivního. Mám na mysli to pěkné Živě o Gapu. Nebo ten blog, že. To jsou dvě první vlašťovky. --Espa22 (diskuse) 18. 3. 2022, 13:57 (CET)

Hm, nic moc. Bývali jsme v první dvacítce Wikipedií. Úpadek. --Marek Genius (diskuse) 18. 3. 2022, 14:25 (CET)

Bývali, jenže nezáleží jen na počtu článků ale i na jejich kvalitě. A oproti třeba i švédské wiki máme sice mnohem méně článků, zato psaných lidmi, ne robotických pahýlů o vesnicích celého světa, hvězdokupách a hmyzu, které obvykle obsahují maximálně Broukus broukus je hmyz z čeledi broukoidae, který poprvé popsal Carl Linné v roce 1870. (příklad) --JAnD (diskuse) 18. 3. 2022, 15:39 (CET)

Taky je třeba poznamenat, že čeština je někde kolem 90. místa dle počtu rodilých mluvčích, tudíž že jsme na 27. místě dle množství článků je spíš neuvěřitelný úspěch, než nějaký úpadek. --Grtek (diskuse) 19. 3. 2022, 00:45 (CET)

Ovšem zrovna švédská by byla před námi tak jako tak. Odmazali-li by se strojové články, nebyla by před námi cebuánská, warajská, egyptská arabština, srbská a maďarská. Tedy jsme 22. největší wikipedií, v jistém slova smyslu. Maďarskou v dohledné době předstihneme. Ovšem na druhou stranu nás v historicky dohledné době zcela legitimně a logicky předstihne turecká. Také patrně čečenská, ta ovšem nelegitimně, ta je čistě strojová. Takže se budeme pohybovat kolem 28. místa, z onoho "pročišťovacího" hlediska na 23. místě. Zajímavé je, že to přesně odpovídá kritériu uživatelů. Úspěch to asi je, Česko v různých statistikách bývá níže, nicméně musíme si uvědomit, že v těchto statistikách se srovnávají státy, kdežto u wikipedií jazyky, kterých je jakoby víc, ale v praxi je jich živoucích míň. Jinak řečeno, ve statistice třeba HDP (PPP) je před námi USA, Británie, Kanada, Austrálie a třeba i Irsko, což ve statistice wikipedické všechno zahrne angličtina. Podobné je to u španělštiny, němčiny, arabštiny. Čili ono to těm ostatním statistikám zhruba odpovídá. Kritériem počtu mluvčích bych se proti tomu moc nekonejšil, zrovna v tom až tolik neexcelujeme, mnohé zvláště menší národy (resp. jazyky) dosahují lepších výsledků, viz zde: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias_by_speakers_per_article. Tam jsou před námi i Slováci, Dánové, Lotyši, Slovinci atd. --Espa22 (diskuse) 19. 3. 2022, 06:58 (CET)

No, nedalo mi to, a přeci jen jsem se na to podíval trochu víc. Převedl jsem si žebříček států podle HDP v paritě kupní síly do žebříčku jazyků. Jistě, je to trochu sporné, ale přiřadil jsem zkrátka ke každé zemi její jazyk dominantní. Vyšel z toho následující žebříček: 1/ čínština, 2/ angličtina, 3/ hindština, 4/ japonština, 5/ němčina, 6/ ruština, 7/ indonéština, 8/ portugalština, 9/ francouzština, 10/ turečtina, 11/ španělština, 12/ italština, 13/ korejština, 14/ arabština, 15/ urdština, 16/ polština, 17/ thajština, 18/ perština, 19/ vietnamština, 20/ nizozemština, 21/ malajština, 22/ bengálština, 23/ filipínština-tagalog, 24/ rumunština, 25/ švédština, 26/ ukrajinština, 27/ kazaština, 28/ čeština.

V žebříčku wiki podle počtu článků jsme 27., což tedy jakoby odpovídá. Struktura je ale složitější. 18 jazyků z tohoto "HDP-jazykového" žebříčku před námi skutečně je i v žebříčku wikipedií podle počtu článků (čínština, angličtina, japonština, němčina, ruština. indonéština, portugalština, francouzština, španělština, italština, korejština, arabština, polština, perština, vietnamština, nizozemština, švédština, ukrajinština). Devět jich před námi není (hindština, turečtina, urdština, thajština, malajština, bengálština, filipínština/tagalog, rumunština, kazaština). Jenže oněch devět je nahrazeno osmi wikipediemi, které by měly být pod námi, ale buď předvádějí vynikající výkon prokazující vysokou kulturní úroveň nějaké oblasti (katalánština, norština, finština), nebo jsou strojové - buď plně (cebuano, egyptská arabština, warajština) nebo zčásti, díky níž nás předběhly (srbština, maďarština).

Pohledem z větší výšky tedy zákony velkých čísel platí a jsme (a výhledově i budeme) přesně tam, kde musíme být, tedy okolo 28. místa, při podrobnějším pohledu a odečtení faktoru "stroj" je nicméně mohutnost české wikipedie spíše důkazem, že naše kulturní síla je o něco větší než ta ekonomická (podobně jako u Norů či Finů). Takže ano, v tomto kontextu je onen půl milion k oslavě. --Espa22 (diskuse) 22. 3. 2022, 08:56 (CET)

Zas abychom se nepřechválili: třeba ty stovky neozdrojovaných pahýlků o sibiřských řekách kopírovaných z Velké sovětské encyklopedie nejsou od robotického zakládání článků tak moc daleko.--Hnetubud (diskuse) 22. 3. 2022, 16:25 (CET)

Tak buď jsou neozdrojované, nebo jsou z Velké sovětské encyklopedie, není možné obojí naráz :-) (ale jinak souhlasím, že Velká sovětská encyklopedie není moc dobrý zdroj...) --Grtek (diskuse) 22. 3. 2022, 16:38 (CET)

Za ty roky jste už mohl zjistit, že „ozdrojovat“ na české wikipedii znamená „doložit jednotlivá tvrzení řádkovými referencemi“, nikoli „plácnout pod článek alibistickou šablonu“. Je milé, jak jste hned přispěchal udělat ze mě pitomce pomocí jednoho slovíčka vytrženého z kontextu, ale smysl mého příspěvku byl v něčem úplně jiném. Totiž v tom, že až příliš velká část z toho slavného půlmilionu článků nesplňuje ani základní požadavky. Kdyby něco jako Vojevolichan založil dneska nováček, tak mu tam hned přistane urgentní šablona.--Hnetubud (diskuse) 23. 3. 2022, 18:31 (CET)

Kategorie Opevněné kostely v Česku – kolaps a dotaz

Vážení, hrubě jsem byl zaskočen jako zájemce o celkem okrajové téma opevněných středověkých kostelů na území ČR i jinde. Během let jsem celkem v klidu přidával objekty do kategorie Kategorie:Opevněné kostely v Česku. Vzhledem k tomu, že jich z hlediska encyklopedické významnosti lze v rámci Wikipedie očekávat pár desítek, považoval jsem celorepublikové uspořádání v rámci jedné kategorie za velmi přiměřené. V případu dynamičtějšího vývoje bych se samozřejmě nebránil členění do podkategorií (i když bych postupně žádal možnost "rozbalit" i podkategorie v jednom přehledu, bez nutného otevírání kterékoliv v další záložce apod., jak vídám probírat i v jiných diskusích). Celkem by mi nějaké postupné rekategorizování nevadilo, to je prostě vývoj v komunitě, směšující znalce s pořadateli kategorií z nějakého záhadného principu, vždy jinak vycítěného, o čemž možná už vznikají studie či disertace. Ve stavu resignace ke kategorizování této sféry bych se rád zeptal, zda je možné zobrazit dřívější verze kategorií. U stránek jsem nikdy nenarazil na mezeru, ale kategorie zřejmě v historii nezobrazí dřívější výpisy. Přiřazoval jsem tam různé stavby, někdy možná odborně diskutovatelné, které bych třeba sám nějak korigoval. Celkem jsem zakladatel tohoto tématu v naší literatuře. Jsem někdy nedůsledný (což i trochu roky rozpracovaná stránka Opevněný kostel ilustruje). Ale v momentu, kdy někdy nejprve byly v posledních hodinách stránky převedeny ze souhrnné kategorie do krajské, ale pak i z té vymazány, já přes obyčejně okolím až vytýkaný ospalý klid prostě padám. Ale jak jsem naznačil, je mi to celkem jedno, kdybych mohl vidět staré verze obsahu kategorie; klidně si je ofotím či ručně opíšu. Díky předem za pomoc a omlouvám se za svou nedůvtipnost. --MONUDET (diskuse) 25. 3. 2022, 17:57 (CET)

@MONUDET: Historie zobrazování článků v kategoriích je další funkce, která mi tu velmi chybí. Ale obávám se, že to není možné, protože články se do kategorií nijak neukládají. Přirovnat by se to dalo k šablonám – taky se z historie verzí šablony nedozvíte, ve kterých článcích byla v minulosti vložena. (Skutečně by stálo zato takovou funkci vytvořit.) Maximálně se můžete zkusit podívat do některého z internetových archivů (nejlépe https://archive.org/), tam se ty kategorie ukládají i se seznamem aktuálních článků. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 18:29 (CET)

Vcelku asi i souhlasím, že rozdělení do krajů, ač zní logicky, je u této kategorie zbytečné. A to dokonce až tak, že jsou teď vytvořeny dvě prázdné krajské kategorie. A nějak se "rozmnožily" opevněné kostely v okrese Chomutov - to jich je tam opravdu tolik? Jinak ping na původce nové kategorizace: @Zelenymuzik. --VasekPav (diskuse) 25. 3. 2022, 19:17 (CET)

Kategorie u kostelů na Chomutovsku vychází především z publikace Opevněné kostely na Chomutovsku od Jaroslava Pachnera. V části článků je zdůvodnění kategorizace přímo v textu a u zbývajících je snad zjevné z uvedených zdrojů. Hádám, že opevněných kostelů je mnohem víc, ale málokterý region je podobně zpracován v dostupné literatuře. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 3. 2022, 19:45 (CET)

Zbytečné ty kraje nejsou, protože to i laikovi stejně jako u jiných témat dává tušit, kde ty kostely jsou, navíc to má vazby na krajské nadkategorie. Od hromadného výčtu máme seznamy. Prázdné kategorie vznikly tím, že následně kdosi přečetl články a nenašel v nich žádnou zmínku o opevnění. Primárně to musí být v článku napsané. Třídění, je jedním ze základních rysů encyklopedií a vyhledávání informací. Neplést si kategorie s článkem typu seznam. --Zelenymuzik (diskuse) 25. 3. 2022, 23:09 (CET)

OK, díky za odpovědi (i tu vespod), je to srozumitelné a jasné. Ano, Seznam opevněných kostelů by byl ten správný článek, tak jako jsou např. Seznamy hor. --VasekPav (diskuse) 26. 3. 2022, 14:43 (CET)

@MONUDET Dobrý večer, myslím že o kategorizaci opevněných kostelů se před tu před delší dobou mluvilo... Ale vůbec netuším kde to bylo, prohledal jsem archivy hlavní lípy od roku 2018 a nic jsem nenašel. Možná vidím podruhé stejnou černou kočku... --F.ponizil (diskuse) 25. 3. 2022, 19:46 (CET)

Původní dotaz zde: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_s_wikipedistou:Petr1888&diff=prev&oldid=21070576 --Zelenymuzik (diskuse) 25. 3. 2022, 23:14 (CET)

@MONUDET:Kategorii Opevněných kostelů odebral wikipedista @Petr1888: například u Kostela svatého Vojtěcha (Vlčice) v Královéhradeckém kraji. Potom tam byly ještě další kostely: Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie (Vysočina), Kostel svatého Linharta (Lidéřovice) a Kostel svatého Jakuba (Týn nad Vltavou) (Jihočeský kraj). Pokud chcete mít přehled, doporučuji zde či jinde vytvořit článek Seznam opevněných kostelů v Česku. Kategorie krajů jsou správně, v textu v článku na wikipedii u každého kostela mají být primárně uvedené informace k opevnění daného kostela a poté (následně) uvedená příslušná kategorie. Jinak díky za uvedenou práci k zajímavému tématu. --Zelenymuzik (diskuse) 25. 3. 2022, 23:29 (CET)

@Zelenymuzik: Dva dny stará diskuse asi nebude ta, o které se mluvilo před delší dobou. Spíše měl možná kolega na mysli tuto nebo tuto. (Případně něco málo je ještě tady a tady.) A nebo jsem taky hledal špatně. --Marek Genius (diskuse) 26. 3. 2022, 00:21 (CET)

Díky za rešerši, ale asi to opravdu byla černá kočka… --F.ponizil (diskuse) 26. 3. 2022, 21:18 (CET)

Souhlasím s kolegou MONUDET a připadá mi to jako příklad častěji se vyskytujícího jevu přílišné fragmentace kategorií, která spíše vyhovuje potřebě mít vše co nejvíce zaškatulkované než potřebám uživatelů Wikipedie. Jako věcný ukazatel nevhodnosti považuji fakt, že většina podkategorií má 0–3 článků. Seznam funkci kategorie nenahradí a kdo si myslí, že nahradí, tak by ho měl nejdřív vytvořit a teprve pak rozkouskovat kategorii. Současný stav považuji za nežádoucí. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 3. 2022, 18:01 (CET)

Seznam může vytvořit ten kdo ho potřebuje, navíc tam můžou být i kostely ke kterým zatím nejsou články. Na wikipedii běžné. Výše jsem uvedl články, u nichž kolega odebral kategorii, tudíž by bylo vhodné ony informace do článků doplnit. Odmazáním vzniklé prázdné kategorie lze jinak případně smazat a vytvořit je až budou potřeba. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 10:16 (CEST)

Seznam potřebuje ten, kdo požaduje „tušení, kde ten kostel je“. Účelem dělení kategorií na kraje nebo okresy je rozčlenění příliš velkého počtu článků, což není tento případ. Pokud se tedy nepodaří podkategorie zaplnit do smysluplného počtu, navrhuji návrat k ploché kategorii. Současný stav kategorizace neplní svůj účel, protože neumožňuje uživatelsky přívětivý přístup k relevantnímu počtu tématicky stejně zaměřených článků. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2022, 11:39 (CEST)

Poměrně neobvyklé, nesystémové a nadstandardní řešení a krok zpět ;) Ony podkategorie naopak plní svůj účel, neboť jsou provázané s dalšími krajskými kategoriemi, znamenalo by to že se uživatel pohybující se v daném kraji nedozví o existenci takových článků (mezi historickými a vojenskými stavbami). Vůbec tedy nedochází k žádnému hrubému kolapsu wikipedie. Primárně by se tu měl řešit především výše zmíněný chybějící obsah článků. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 11:50 (CEST)

Nerozumím, je to normální standard u článků o památce určitého typu. Vždy škálujeme podle počtu reálně existujících článků, od pouze globální kategorie, přes světadíly, země, kraje po okresy (obce). Jdeme vždy jen do takové hloubky, která dává smysl vzhledem k počtu článků, nikoli proto, aby že by to muselo být na některé z těchto úrovní provázáno. Argument, že se v kategorii Zlínského kraje nedozvím přes podkategorii, že je tam jeden článek o opevněném kostele, má stejnou platnost, jako že se to nedozvím v kategorii Kroměřížského okresu. Je to jenom o relevanci počtů. Mnohem víc smyslu by dávalo, kdyby ty krajské kategorie kostelů byly rozčleněny např. podle slohového zařazení nebo katolické vs. protestantské – tam byl se zaplněním relevantním počtem článků problém nebyl. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2022, 12:29 (CEST)

Někdo dává přednost druhu víry a někdo třeba vojenství... --Zelenymuzik (diskuse) 3. 4. 2022, 22:54 (CEST)

Po e. k.: Článků je celkem 46 a z toho 13 jich je v podkategorii okres Chomutov... Je otázka jak se k tomu postavit, jestli smazat všechny podkategorie nebo jen ty prázdné... Nevím. Na plochou kategorizaci je IMHO 46 článků docela dost... --F.ponizil (diskuse) 28. 3. 2022, 11:51 (CEST)

Debatu o tom, zda 46 je moc, považuji za zcela legitmní. Jsem klidně pro ponechání jen Chomutovska zaplněného články, zbyde 33. Takové asymetrické řešení je běžným standardem např. u kategorií podle zemí a nevidím negativa. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2022, 12:09 (CEST)

Díky za reakci, netušil jsem, že asymetrické kategorie nejsou problém... Ještě bych se přimlouval za ponechání krajských kategorií kde je 5+ článků, tzn. Vysočina, Jihomoravský a Středočeský kraj. --F.ponizil (diskuse) 28. 3. 2022, 12:37 (CEST)

Pokud vím, tak kategorie mohou být založeny od 2 článků, případně dle spec. což jsou např. ony další vazby. Zavádíme nějaké novotvary? Dnes jsem našel několik dalších kostelů a jistě tu jsou i jiné... Rozhodně bych nechal kraje a zaměřil se na obsah. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 23:58 (CEST)

Opakovaná reference

ahoj, všiml jsem si že u některých článků jsou podobné reference a začal jsem je slučovat a některé vylepšovat aby nebyly pouze holé odkazy, ale chtěl bych se zeptat, protože jsem neobjevil nějaké "udělátko", které by mi označilo stejné reference. Existuje něco takového? děkuji za pomoc --Jindřich Rubeš (diskuse) 29. 3. 2022, 09:43 (CEST)

Tak to nevím, ale šlo by nějaké udělat, pokud neexistuje. Udělátka jsou psaná v JavaScriptu, někdo by mohl vytvořit testovací udělátko v uživatelských skriptech a vyzkoušet to, pak by se případně přeneslo do jmenného prostoru udělátek, kdyby se ukázalo jako dobré. Nějaké základní bych mohl zkusit udělat, ale bude to nějakou dobu trvat, musím si nejdříve nastudovat GUI ovládání a tvorbu GUI dialogových okének. Jelikož používám Vector, tak to budu zkoušet hlavně na Vectoru. Jak to bude fungovat, to netuším. Udělal bych hledání podle použité šablony a jejích dat, podle URL (pokud se jedná o holý odkaz), případně podle specifického vlastního wikitextu. Udělátko by fungovalo především v editoru wikikódu, ale rozhodně bude nutné odzkoušet také Visual Editor. Nutno podotknout, že v programování a skriptování nemám zas tolik zkušeností, ale rád experimentuju a zkouším. Pokud je tu někdo technicky zdatnější a znalejší, může se do toho pustit také. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 29. 3. 2022, 12:04 (CEST)

@Polda18: Ahoj, jestli chceš něco na takovou analýzu článků začít tvořit, tak ti vřele doporučuji začít jednodušeji a univerzálněji a 1.) vyhnout se té spoustě různých uživatelských rozhraní, 2.) vyhnout se nutnosti zpracovávat wikitext. Často postačí nástroj Quarry, znalost SQL a po ruce schéma databáze MediaWiki. Nicméně reference (a ani parametry citačních šablon) bohužel v databázi evidovány nejsou, takže ty je potřeba skutečně hledat přímo v textech článků – nicméně i ty lze získat ve strojově přívětivé podobě, a sice přes API, které je mimochodem i motorem VisualEditoru – jakožto normované HTML obohacené v atributech o všechny další informace potřebné k tomu, aby z něj šlo znovu sestavit ten původní wikitext. Přístup k té konkrétní funkci, která vrací HTML pro vybraný článek, je zde, ostatní z téže stránky; ten formát je popsán zde. S tím (a se znalostí jakýchkoliv základních technik pro manipulaci s HTML/XML) už se dá dosáhnout mnohé – třeba právě pro zadanou stránku/stránky vytáhnout seznam jejich referencí a upozornit na duplicity. --Blahma (diskuse) 1. 4. 2022, 17:42 (CEST)

Dobrý nápad, děkuji. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 1. 4. 2022, 18:30 (CEST)

Jenom pozor při tom slučování. Někdy na stejné webové stránce v různých časech mohl být podstatně odlišný obsah s různými informacemi, typicky třeba na zpravodajských serverech, které svoje články aktualizují a někdy jenom předběžné informace dodatečně opravují a upřesňují. Správně by tedy při případném slučování referencí mělo dojít k prověření, jestli skutečně ta informace, kterou máme v článku, je ověřitelná právě z té sloučené podoby reference. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2022, 12:40 (CEST)

Problém je, že pokud dojde k aktualizaci, tak zpravodajské servery často nemají dostupný archiv historie podobný tomu zde na Wikipedii, kde si člověk může jednoduše najít předchozí revize stránky. Částečně to řeší Wayback Machine, nebo jiné archivační služby, které uchovávají historické podoby stránek, ale archivace není zrovna pravidelná a děje se tak spíše v řádu měsíců, což při nějaké rychlé aktualizaci novinového článku, který reaguje na probíhající události, nestačí. To poněkud ztěžuje rešerši. To udělátko by mohlo nabízet možnost rozkliknout odkaz, pokud je k dispozici, aby se dala reference zkontrolovat. Asi bych to udělátko nazval „Kontrola referencí“. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 29. 3. 2022, 14:04 (CEST)

Ano, Wayback Machine obvykle používám při dohledávání starší verze, někdy ale holt z příslušného období není vůbec dostupná. A proto taky, když vkládám ještě čerstvou referenci do článku, snažím se ručně vynutit archivaci aktuální verze, pokud jde o něco důležitého nebo kontroverzního. Totéž v případě využití ČTK jako reference, protože tam ty články časem úplně mizí. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2022, 14:22 (CEST)

To je dobrý tip, díky. Nainstaloval jsem si rozšíření Wayback Machine do prohlížeče, takže to by mi mělo příště pomoci. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 29. 3. 2022, 15:19 (CEST)

Všetci a @Jindřich Rubeš: Ak chceš realizovať fakt kvalitne, tak to urob ako doplnok pre editor. Takže prakticky si spraviť, že v Javascripte/Jquery spracuješ RAW wiki syntax text (vstup/výstup) a potom to pridáš (narýchlo to neviem nájsť, ako sa to pridá).

Ale dostal som super nápad, spraviť z môjho kódu (pre bota) web stránku: Otvoríš stránku, vložíš kód, zlúčia sa referencie a Ty potom môžeš ľahko do-upravuješ. A bolo by to vhodne pre celé Wikipedia Movement, lebo nič nie tak ľahko verejné dostupné. --Dušan Kreheľ (diskuse) 1. 4. 2022, 19:07 (CEST)

Moja reakcia na to je Wikipedie:Bot/Žádosti#Wikipedista:Dušan_Kreheľ_(bot)_Ⅱ.. ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 29. 3. 2022, 22:02 (CEST)

@Dušan Kreheľ Dobrá práce :) --Jindřich Rubeš (diskuse) 30. 3. 2022, 07:41 (CEST)

Musím se přiznat, bot mne v tomto ohledu nenapadl. Výborný nápad zautomatizovat jej. Jak tu již ale zaznělo, je třeba si dávat pozor na aktualizované novinové články například. Jedna reference totiž může odkazovat na starší revizi, která již neexistuje a byla nahrazena novější, ze které zase čerpá jiná reference. Ale je pravda, že pokud jsou obě reference naprosto totožné, je možné je sloučit. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 30. 3. 2022, 08:31 (CEST)

@Jindřich Rubeš: Domnívám se, že toto slučování podobných odkazů se má týkat jen referencí, ale že nikterak nevadí, pokud řádková reference je stejná jako externí odkaz a nebo literatura (viz editaci, kterou jsem si dovolil revertovat). Opačné stanovisko by totiž vedlo k tomu, že určité zdroje by ani nebylo možné použít jako referenci. Kupř. do externích odkazů se vkládá osobní stránka, a touto stránkou by následně vůbec nebylo možné zdrojovat, přitom ta může obsahovat informace, které nejsou dostupné v žádném jiném zdroji. --Marek Genius (diskuse) 30. 3. 2022, 16:09 (CEST)

@Marek Genius Dobře tedy příště to převedu na ref. smazal jsem to právě z důvodu který jsi uvedl a to že je uvedeno v ex. odkazech. Druhý důvod byl, že to byl externí odkaz s interním formátováním. Ale uznávám že jsem to rovnou mohl zformátovat jako ty do REF. --Jindřich Rubeš (diskuse) 30. 3. 2022, 16:28 (CEST)

Celky v Infobox - sídlo světa

Tohle je téma, kde by se měli vyjádřit zejména ti, co do toho aspoň trochu vidí. Je docela úzce vymezené, mělo by se prodiskutovat asi hlavně v diskuzi infoboxu samotného, ale lípa je lípa.

Takže Šablona:Infobox - sídlo světa obsahuje parametr stát, díky kterému se dozvíme, v kterém státě sídlo leží.

Pak je k dispozici ještě pětice parametrů pro celky (název + pojem vyššího celku, název + pojem nižšího celku, název + pojem celku 3, název + pojem celku 4 a název + pojem celku 5) abychom si blíže určili, kde v daném státě se to sídlo nachází (federativní státy, regiony, kraje, oblasti, kantony, departementy, okresy, rajóny, město atp.) Tato pětice se používá i pro stejný stát různými způsoby, ale měl by v rámci stejného státu vyplňovat konzistentně, o tom se bavit nebudeme.

• Mají se mají v infoboxu uvádět i takové jednotky, jako Federální okruhy Ruska, Regiony v Maďarsku, a různé podobné statistické NUTS jednotky, které nejsou v systému státní správy, není to administrativní dělení? Teď se třeba u Maďarska uvádějí v menšině článků, u Ruska to byla většina, u USA vůbec, u Číny vůbec. A pokud se uvádět mají, je vhodné k nim využívat parametr celek vyšší/nižší/3/4/5, nebo připravit jiné, specializovanější?
• Mají se mají v infoboxu uvádět i takové jednotky, jako Tradiční regiony Slovenska nebo historické země/etnografické regiony Litvy apod. které nezřídka ani nejsou skladebné s administrativními jednotkami? A pokud se uvádět mají, je vhodné k nim využívat parametr celek vyšší/nižší/3/4/5, nebo připravit jiné, specializovanější.

Pro připomenutí - toto se netýká Česka, které má svůj specializovaný infobox, v něm třeba statistické regiony soudržnosti nejsou, ale existuje zde ryze specializovaný parametřík pro vyplnění historické země (který nemá v infoboxu sídlo světa analogického partnera).

Takže mými odpověďmi by bylo:

• Statistické jednotky: Ne, neuvádět, nikdy, nikde. Znamenalo by to odmaz například u sídel ruských, v menšině článků maďarských, a pak asi ještě někde něco. Robot by pak vyprázdněný parametr využil tak, že by prozatím níže vyplněné celky posunul "o jedničku" výše.
• Historické útvary: Ano, dohodnout se u kterých států to dává smysl, jak se to dá ozdrojovat a připravit pro tyto účely zcela nový parametr (dvojici parametrů pojem + název) do infoboxu, mimo systém "celek vyšší/nižší/3/4/5".

Chrz (diskuse) 29. 3. 2022, 16:51 (CEST)

Jednotky typu amerických regionů nebo ruských federálních okruhů v žádném případě neuvádět ve výše vypočítaných položkách administrativního dělení, administrativní dělení to není; a soudím, že v infoboxu být vůbec nemusí (kromě částečně Maďarska a Ruska taky v osttaních zemích uváděny nejsou). Na historické útvary nemám názor, pokud by byly uváděny, pak pouze ve specializovaném parametru. --Jann (diskuse) 30. 3. 2022, 12:05 (CEST)

Pokud se jedná o víceméně nepoužívané členění a zároveň lze tuto jednotku "dopočítat" (v Česku například region soudržnosti), neuvádět. Naopak historický region, který jednoznačně dopočítat nelze, lze uvádět. --JAnD (diskuse) 30. 3. 2022, 13:00 (CEST)

Prima, ale kam uvádět ty historické regiony. Nějak je vklínit mezi ty používané živé celky, nebo vyčlenit nový parametr či víc?

Dopočítat nejdou v Česku třeba svazky obcí nebo volná sdružení obcí... Aby nedošlo k mýlce že pravidlem je, že co nejde dopočítat, musí být v infoboxu vidět... --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 13:41 (CEST)

Myslím si, že pro historický region, resp. jiné podobné oblasti, by bylo vhodné vložit nový parametr (případně třeba i dva, pokud by to někde bylo důvodné), aby se to zkrátka nepletlo s vyššími a nižšími celky. --Harold (diskuse) 30. 3. 2022, 17:30 (CEST)

Trochu mi tady zase chybí porozhlédnutí se po okolí, tedy zjištění, jak podobnou věc řeší na enWiki, deWiki, frWiki aj. Aby se tady zbytečně nevynalézalo znovu kolo.

@Jann: Jestli jsem si správně všiml, v infoboxu samotném nejsou ty celky nijak nadepsané jako "administrativní dělení", tedy argument, že se nejedná o administrativní dělení, a proto to tam nepatří, mi přijde v tomto ohledu poměrně slabý.

Za mě tedy spíše uvádět, pokud je to u některých států už poměrně rozšířené a pokud existuje samostatný článek o těch jednotkách, na který je z parametru odkazováno (aby se čtenářstvo mohlo snadno dovědět, co že to je za typ jednotky). Jestli se k tomu vyhradí speciální parametry, nebudu proti, to je spíš jen otázka pracnosti při případném převodu. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2022, 13:41 (CEST)

Mě naopak přijde slabý argument, že se nemáme ohlížet na standardní obsah parametrů ani na vysvětlení parametrů v dokumentaci, ale máme na jednom místě mixovat odlišné kategorie dělení. V Česku v infoboxech neuvádíme jako vyšší celek Region soudržnosti, v USA neuvádíme jako vyšší celek Regiony ve Spojených státech amerických, v Indii je neuvádíme, v Číně je neuvádíme... v náhodně vybrané jedné zemi je uvádět budeme? Protože proto? Přehlednost a logiku nepotřebujeme? Smysl dává uvádět v těch parametrech pouze územní celky (terminologie dokumentace šablony) odshora dolů a jiné kategorie členění státu buď neuvádět nebo pro vytvořit sadu jiných parametrů (pro USA zřejmě jeden parametr nestačí, protože ty regiony jsou pro různé účely a různými resorty definované různě). V Rusku ostatně taky. --Jann (diskuse) 30. 3. 2022, 23:01 (CEST)

To je obdivuhodné podsouvání jakéhosi fiktivního názoru, resp. argumentu, který vůbec nezazněl. Ani v dokumentaci k šabloně nic o "administrativním dělení" není (resp. je, ale u jiného parametru), píše se tam pouze o celcích, jestli jsou to celky administrativní, statistické, historické, v dokumentaci šablony není určeno. Vzhledem k tomu, že Wikipedie se postupně rozvíjí, ohlížet se pouze na to, co už někde (většinově) je, by znamenalo prakticky nikdy nic nového neudělat. Takže smazat třeba od všech maďarských měst údaj jenom proto, že u všech italských měst takový údaj nemáme, mi přijde zpátečnické. Úvaha má být vedena tak, jestli ty údaje uvádět chceme, ne pouze jestli už je všude uvedené máme. Opravdu nemám problém s tím, že něco už je alespoň u jednoho státu, protože tam se tomu někdo pověnoval, zatímco jinde se tomu někdo pořádně nepověnoval. Ale jak říkám, vyčlenit tomu samostatné parametry pro mě není na závadu. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2022, 12:49 (CEST)

Dokumentace infoboxu nesvázala ruce, aby umožnila kdejakou předem nezjistitelnou výjimku (autonomní regiony, separatistická území a kdoví co ještě). Výsledkem bohužel je, že

• i pro stejný stát se v různých článcích vyplňuje infobox různě
• nižší celky se vyplňují nerovnoměrně, i v rámci stejného státu (uveden je: jen stát / jen stát a kraj / stát kraj i okres)
• různě se do toho míchají neadministrativní celky, skladebné i neskladebné, a nezřídka po vzoru podobně neujednoceného stavu na zdrojové cizí wikipedii, takže ne vždy je inspirace žádoucí, můžou tam v tom mít větší nesoulad než u nás
• koordinace vyplňování mezi jednotlivými státy neexistuje, proto Rusko mělo téměř dokonale statistické regiony uvedeny, u Slovinska dokonce podle statistických regionů kategorizujeme, jinde si o tak podružném údaji můžeme nechat zdát, protože se nevyplňuje vůbec žádný celek
• u mnoha států ani nemáme článek o administrativním dělení, který by nám řekl, jestli se tomu celku má říkat u daného státu wikikonzistentně např. oblast, region nebo kraj. Takže v jednom článku je okres Funnyville, v dalším obci z této administrativní jednotky je v infoboxu uvedeno, že náleží do distriktu Funyville, článek o okresu se jmenuje Rajón Funyville a je v kategorii Okruhy státu ABC. České zdroje třeba k tomu ani nejsou nebo používají termínů více, ale pokud i wikipedie bude používat všechny termíny současně, vnáší do toho jen zmatek (některé státy mají i kraje i regiony jako jiné jednotky, zatímco u jiných států používáme kraj a region jako synonyma a podobně). Příkladem útrap může třeba být i okres-rajón v Rusku či na Ukrajině. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 14:44 (CEST)

A ideálním řešením případných nesouladů a potřeby koordinace by byl tematicky příslušný wikiprojekt, kolem kterého by se shromáždili wikipedisté a wikipedistky se zájmem o geografii nebo o světová sídla a nad rámec jedné obecnější dokumentace jednoho univerzálního infoboxu by se domlouvali*y na specifických zvyklostech pro jednotlivé země, cíleně procházeli*y články a doplňovali*y chybějící údaje apod. Místo toho se to řeší buď ad hoc někde u jednotlivých článků nebo v kdovíjakých zastrčených diskusních stránkách, anebo naopak pod tou nejobecnější Lípou, přestože jde o oborově specifické téma. Proč?! (řečnická) --Bazi (diskuse) 31. 3. 2022, 16:58 (CEST)

Jak jsou roztříštěné infoboxy, tak jsou roztříštěné diskuze po všech možných zákoutích, takže se zdá být bezpečnějším lovit wikipedisty, kteří k tomu budou mít co říci, na té nejobecnější z obecných diskuzních stránek. Podle mě neexistuje jednoduchý způsob, jak oslovit všechny lidi, kteří k tomu mají nějaký vztah a také reálně co říci. Často wikipedisti propingávají lidi, o kterých vědí z minula, že něco podobného řešili, ale tímhle pingacím způsobem lze efektivně i vynechat lidi, které s jejich názorem přivolávat nechcete. Přihlašování se k wikiprojektům nevidím jako produktivní způsob jak sdružovat odborníky, navíc si pak zas někdo bude stěžovat, že se to upeklo za jejich zády v úzkém kruhu bez oznámení na viditelném místě. Takže nelze se zavděčit všem, rozhodně mám vyzkoušeno, že řešit infobox přímo v diskuzi daného infoboxu je cesta k samomluvě. Pokud by tam třeba bylo napsáno: diskuze k infoboxům z této kategorie se sdružuje tam a tam, kde se motá víc lidí, pak by to možná nějaké výsledky neslo. Tohle co zde řešíme ale překračuje oblast infoboxu, zasahuje i do kategorizace a unifikace zvolených překladových pojmů administrativních celků pro konkrétní státy, takže kde to pak centralizovat... Kdo neví, hodí pod lípu, kdo zná lepší místo, může to tam přesunout a nehýřit řečnickými*a otázkami*a. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 17:13 (CEST)

Wikiprojekty jsou nejen nejvhodnější, ale především systémový způsob, jak takové věci řešit. Ale komu není rady... --Bazi (diskuse) 31. 3. 2022, 19:12 (CEST)

Rozhled je takový, že enwiki to dělá nějak, dewiki nějak jinak a my chvíli tak a chvíli onak. Dewiki umí uvádět třeba i zaniklé švýcarské okresy (v kantonech, kde již byly zrušeny, abych to doplnil přesně), když jsme u toho. Ano, u celků se nepíše explicitně, že slouží k administrativnímu členění (které je k dohledání v článku Administrativní dělení státuXYZ). Ale pokud se mixují administrativní a jiné věci dohromady, skladebnost a přehlednost (co platí a co je historie) jde do háje. --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 13:47 (CEST)

Slovinsko, u kterého se regiony nejen píší do infoboxu, ale probíhá podle nich i kategorizace Kategorie:Kategorie Slovinska podle regionů (bez podpory interwiki) a i když nemusíte znát rozsah, musí vám být podle názvu jasné, že se nejedná o administrativní díl státu.

Enwiki - generický infobox

|subdivision_type1 = Traditional region

|subdivision_name1 = Lower Carniola

|subdivision_type2 = Statistical region

|subdivision_name2 = Central Slovenia

Dewiki - specializovaný infobox pro Slovinsko

|Historische Region = Dolenjska

|Statistische Region = Osrednjeslovenska

Takže z koho si chceme brát příklad a ukrást jejich vynalezené kolo? --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 16:21 (CEST)

Chorvatsko (pochopitelně nejednotně, někdy region chybí, někdy si s župou prohodí místa)

| pojem vyššího celku = Region

| název vyššího celku = Střední Chorvatsko --- Střední či Vlastní Chorvatsko je jednou z pěti historických chorvatských zemí

| pojem nižšího celku = Župa --- Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup

| název nižšího celku = Karlovacká --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 16:25 (CEST)

Rumunsko (pochopitelně nejednotně, někdy region chybí, někdy si s župou prohodí místa)

| pojem vyššího celku = historický region

| název vyššího celku = Sedmihradsko

| pojem nižšího celku = župa

| název nižšího celku = Mureș

Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 16:29 (CEST)

Pokud zůstanu u Evropy, řídil bych se víceméně podle NUTS (na dewiki mají pěknou tabulku, jen není zcela aktuální, aktuální data jsou zde).

• NUTS0 = stát, uvádí se vždy
• NUTS1 (území s 3-7 miliony obyvatel) - u meších států shodné s NUTS0, u větších států nějaká část, většinou souhrn několika administrativních jednotek, snad s výjimkou Německa, kde jsou rovné spolkovým zemím - tedy se neuvádí.
• NUTS2 - (800k-3 mil obyvatel) regiony (soudržnosti), u menších států opět umělé, u větších často shodné s některou vyšší administrativní jednotkou (spolkové státy v Rakousku, Vojvodství v Polsku...)
• NUTS3 - kraje, dle výše uvedené tabulky se zdá, že pokud NUTS2 odpovídá reálným administrativním celkům, často tyto státy mají uměle vytvořené NUTS3 a naopak.
• NUTS4 a 5 - převedeno na LAU, uvádí se vždy.

Ostatní typy členění na mikroregiony, akční skupiny apod. (neodpovídá NUTS ani LAU) v infoboxu obvykle neuvádět. --JAnD (diskuse) 31. 3. 2022, 10:53 (CEST)

Takže konkrétní důsledek pro Rusko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko a Rumunsko by byl.... Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 11:14 (CEST)

Aniž bych koukal na stávající stav infoboxů, dle NUTS a existence článků (na dewiki)

• Rusko nemá NUTS, nedokážu dle tohoto kritéria říct.
• Maďarsko (Regiony s otazníkem, možná jen u žup), Župy a Okresy a obce
• Slovinsko Regiony a občiny
• Chorvatsko Župy a občiny
• Rumunsko Župy a obce

U Maďarska se regiony moc nepoužívají, ale v budoucnu by prý měly nahradit župy. A Župy se dělí na okresy, obojí má články, obojí se používá, obojí uvádět. Ostatní státy mají jen jedno dělení a pak už následuje obecní úroveň --JAnD (diskuse) 1. 4. 2022, 07:40 (CEST)

Celkově bych asi neuváděl cokoliv, co není pro sídlo podstatné - do jakého statisticko-ekonomického okruhu patří ten okres/kraj/něco, jehož je sídlo součástí - to nechť se uvede 1x u toho okresu či kraje, to se nemusí prokopírovávat do všech obcí na daném území. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 12:02 (CEST)

Podobné téma, jen tak cvičně jsem si porovnal, jak se lišíme s názvoslovím celků od anglické wikipedie. Mnohdy česká terminologie vyplývá z českých zdrojů, ale někde to máme spíš rozhodnutím wikipedistů pro nedostatek nebo nesjednocení českých zdrojů.Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 11:54 (CEST)

Historické země mají mít svůj vlastní parametr (a asi jej uvádět až po oficiálním dělení). Statistické celky spíš neuvádět (stejně jako neuvádět např. volební obvody, i když hned u nás doma máme pěkný příklad neskladebnosti u Senátu.) — Draceane ^diskuse_příspěvky 31. 3. 2022, 12:48 (CEST)

Jako analogie může sloužit to, že specializovaný infobox pro česká sídla má historickou zemi až po oficiálním administrativním dělení. Mě děsí jen ta představa vyplňovat se s těmi proměnlivými volebními obvody do infoboxů, nebo jen do wikidat. Když si představím, že u některých států nemáme vyplněno nic než ten stát a hloub nejdeme (ani třeba ke spolkovému státu federace) a jinde bychom infobox přetěžovali údaji diskutabilního významu.... --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 14:24 (CEST)

Infobox již dlouhodobě má parametr pro statistické neadministrativní celky, ale to jsou trochu jiné, pro nějaké číselné označení.

typ statistického celku (např. NUTS, INSEE) a název statistického celku - Kadykčan (OKATO), Silius (Istat)

Nemá to ten charakter názvů neadministrativních regionů. --Chrz (diskuse) 5. 4. 2022, 18:55 (CEST)

DDRx SDRAM

Máme nejednotně pojmenované články:

• DDR SDRAM
• DDR2
• DDR3
• DDR4
• DDR5 SDRAM

Ačkoli se slovo SDRAM někdy vynechává, podle mě je nedílnou součástí názvu technologie. Tak je to i na většině ostatních wiki. Podle toho navrhuji články přejmenovat. U nás jsem pak našel nepatrnou diskusi na toto téma. — Petr Matas 3. 4. 2022, 15:47 (CEST)

Njn, ale laicky bych řekl, že daleko očekávatelnějším názvem je pouze DDR. Viz třeba i to pod jakým názvem se prodávají:

Alza, CZC, Mironet a tak by se dalo pokračovat... --VasekPav (diskuse) 3. 4. 2022, 16:10 (CEST)

V kontextu počítačových pamětí souhlasím, že stačí jen DDR, a všimněte si, že tento kontext lze ve vašich příkladech dovodit: Kategorie produktů se jmenuje „Paměti DDR5“ nebo podobně a v názvech jednotlivých produktů jsou další údaje (např. kapacita) umožňující dovodit, že se jedná o paměti. Z názvu článku DDR (což je pochopitelně rozcestník) se však tento kontext dovodit nedá. — Petr Matas 3. 4. 2022, 17:42 (CEST)

To je pravda, na druhou stranu bych viděl to, že pro běžné uživatele (a ty, kteří se o dané téma zajímají), je spíše jednodušší a komfortnější (i kvůli délce všech názvů) použít pouze DDR. Nevidím však důvod to takto zjednodušovat zde. --RiniX (diskuse) 8. 4. 2022, 10:35 (CEST)

Zatím se nepodařilo najít konsenzus, takže půjdu cestou nejmenší změny a přejmenuju jen ten poslední článek. — Petr Matas 8. 4. 2022, 01:16 (CEST)

@Petr Matas: Jsem pro tvoje navržené řešení. Mám taky raději technicky přesné názvy článků, než používat slang, který se časem může měnit a za pár let je již nikdo nezná. Tak tedy názvy článků přejmenovat a doplnit to SDRAM. Doporučení používat očekávanější názvy článků já osobně chápu trochu jinak, než ostatní kolegové. Chápu ho tak, že se toto doporučení použije jen v případech, kdy název není určen normou, nebo jinou autoritou a proto nelze určit jeho přesný název. Až v této chvíli se použije pravidlo očekávanějšího názvu. Toto je jen můj osobní názor. --Podroužek (diskuse) 8. 4. 2022, 02:11 (CEST)

Asi by to chtělo nejlépe přejmenovat všechny, tedy ani v jednom nemít SDRAM, anebo je mít u všech (jsem spíše pro variantu u všech). SDRAM by neměl působit dojmem rozlišovače a v prvním případě by se tak muselo použít něco jako "(paměť)". Co jsem se také díval do úvodů článku, není v nich SDRAM používáno ve stylu oficiálního (odborného) názvu, tedy není ztučněn (úvody by to chtělo určitě upravit). --RiniX (diskuse) 8. 4. 2022, 10:28 (CEST)

Beru to tedy jako nový konsenzus, Přesunuto Přesunuto. — Petr Matas 10. 4. 2022, 05:40 (CEST)

Pohlavní styk se psem na první straně ?

Wikipedie je liberální, článek můžete napsat doslovně i přeneseně o lejně. A to je dobře. Ale myslíte, že Wikipedii prospěje sex se psem na první straně? Vy, kteří máte děti: Rozhodli byste se dobrovolně, z vlastní vůle, protože jste liberální, vysvětlovat devítiletému děcku co to znamená pohlavní styk se psem? ... Na místě lejna jsem měl původně synonymum na H, ale editační filtr detekoval mou snahu o vulgarismus :) --213.220.232.109 4. 4. 2022, 11:20 (CEST)

Wikipedie není dětská knížka, je to encyklopedie. Ostatně i o tom "pohlavním styku se psem" pojednává encyklopedicky, stejně jako o lejně nebo exkrementech. Tak je to správně, tak to má být. Zrovna v této věci je Wikipedie ve skutečnosti nikoli liberální, ale ještě dost konzervativní. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2022, 11:33 (CEST)

Máte pravdu Wikipedie není dětská knížka. To, že pojednává o pohlavním styku se psem stejně jako o lejně nebo extrementech encyklopedicky je správně, ano máte pravdu, tak to má být. Ale Vaše přesvědčení, že takovéto téma patří na hlavní stranu největší online encyklopedie, jejíž projekt Uč (s) Wiki "dává učitelům do rukou jedinečný nástroj...", je extrémně menšinový a Wikipedii škodí. --213.220.232.109 5. 4. 2022, 23:38 (CEST)

Debata s jednorázovým anonymem asi nemá valnou cenu. Tohle účelové vytahování jakéhosi projektu a jakési citace pár slovíček nevypovídá o ničem. Jestli někdo neumí přijmout Wikipedii takovou, jaká je, tedy jako otevřenou encyklopedii univerzálního vědění, není to možná nutně problém na straně Wikipedie. Téma z oblasti erotiky nebo pornografie se objevilo v článcích týdne po dlouhých 7 letech, v mezičase prostřídané zhruba 350 jinými tématy, včetně roztomilých zvířátek i ošklivých krveprolití nebo zločinů. Máte-li pocit, že je z nějakého důvodu zrovna toto téma "nevýchovné", možná je to skutečně jen otázka přístupu k výchově, jak už před těmi 7 lety napsal kolega @Vojtěch Dostál. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2022, 00:08 (CEST)

@Bazi: Zdá se, že anonym není se svým pohledem, že to na tituní stranu úplně nepatří, ojedinělý. I když je pravda, že je to i o formulaci. A že mladí čtenáři spíš rovnou hledají to, co je zajímá, než aby si prohlíželi titulní srtánku --JAnD (diskuse) 6. 4. 2022, 07:33 (CEST)

NA titulní straně se sice chlubíme "rodinným stříbrem", ale existuje i stříbro v kontroverzní podobě či kontroverzního původu.

Určitě není na místě jakkoliv ceznurovat obsah, ale na druhou stranu je určitě lepší ty kontroverznější věci trošičku schovat.

Máme tu kromě čtenářů i nějaké editory mladší 10 let (jednoho mám doma) a ti na takovéto články mají ještě chvíli čas... --JAnD (diskuse) 4. 4. 2022, 13:59 (CEST)

I já mám tentokrát k výběru článku týdne výhrady. Chápu, že najít kvalitní článek není úplně jednoduché, ale opravdu by se v této době pro osvětu českých čtenářů nic vhodnějšího než Linda Lovelace nenašlo? Uvítám tu názory dalších kolegů. A abych se poučil, mám otázku: prochází návrh na článek týdne nějakým schvalovacím procesem, nebo to je výhradně v kompetenci kolegy Baziho? --Xyzabec (diskuse) 4. 4. 2022, 13:36 (CEST)

@Xyzabec: Prochází, Wikipedie:Článek týdne/Návrhy, můžete se přidat. Poslední dobou jsou tam vesměs biologické, protože jsme s Podzemnikem v tomto směru hodně aktivní (a ostatní v jiných směrech neaktivní), i když se snažím hledat i jiné zajímavé články. Lovelace snad bude mít výročí úmrtí, tak to tam sám Bazi navrhnul. Dalo by se říct, že je tam téma také biologické, trochu z jiného úhlu.

Kdysi se snad na HS dostala přímo jakási pornostránka a vedlo to k rozsáhlé diskusi. To jsem tu ještě nebyl, ale prošel jsem to z archivu Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2015/01#Nevhodný_článek_týdne_--_týká_se_pornografie. Je to veselé počtení, kde se Wikipedisté mj. vyjadřují k tomu, jak vychovávají děti a co dělají se svými partnerkami ve chvílích, kdy zrovna nehledají věrohodné zdroje. Lovelace považuji za mnohem méně provokativní článek i tím, že proti té pornografii nakonec vlastně vystupovala a nedělá to reklamu konkrétní pornostránce. Samozřejmě, že při citlivé prezentaci na Hlavní stranu by šla ta její eskapáda se čtyřnohým přítelem odmazat, tak jako jsme znatelně pokrátili jiné anotace, abychom na HS nerozebírali zbytečné detaily. Někteří kolegové mají asi kapku pubertální radost, když na Hlavní stranu vystaví něco provokativního. Třeba se těší, jak to budou rychle obhajovat a co to udělá s komunitou (první Baziho editace byla dnešní rychlá reakce na toto vlákno, ale samozřejmě je to třeba vše jen náhoda a Bazi na pozadí píše nějaký velký článek). Ještě to tam mohlo jít přímo kolem Velikonoc spolu s připraveným obrázkem Ježíše Krista, pak by se zas dalo odkázat na Máří Magdalénu. :) . OJJ, Diskuse 4. 4. 2022, 14:27 (CEST)

Díky za dřívější dohledání odkazu na tu někdejší bouři ve sklenici vody. Obzvláště doporučuji tamní podsekci Patronát nad Články týdne včetně přípravy nové technologie. Právě na základě 7 let starého sporu vznikl nový systém navrhování a taky recenzování návrhů na Články týdne. Je chybou všech, kdo se nezapojují do navrhování nových článků a do jejich hodnocení a vylepšování, že pak není jejich případný (světo)názor zohledněn. Dokud se nezapojí, zůstává výběr a hodnocení na těch, kteří tomu svůj čas a energii věnují.

To téma je kvalitně zpracované, jedná se o Dobrý článek, jemuž @Faigl.ladislav věnoval dost energie, dokonce ani jeho anglický protějšek není tak dobře zpracovaný. Takže je jedině dobře tak kvalitní práci ocenit a pochlubit se jí. Při vší úctě ke všem, kteří by chtěli chránit svoje 10leté ratolesti před Wikipedií, doufám, že je taky už nějakých 6 týdnů nepouští vůbec ke zpravodajství, aby si náhodou nevšimly, že na Ukrajině probíhá válka. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2022, 16:08 (CEST)

Hm, koukám ale, že při zařazování článku došlo k chybě, byl skutečně zamýšlený k úmrtinám, které ovšem vychází až na 16. týden (teď máme 14. týden). Přitom už v návrhu vidím, že jsem to navrhoval k 14. týdnu s poznámkou, že by to šlo i na 15., protože úmrtiny vychází na neděli. Jenže ony ve skutečnosti vychází na pátek. Asi jsem se přehlédl a místo z 22. dubna jsem to napočítal z 10. dubna (protože narozená je 10., ovšem ledna). Takže správně by měla být zařazená až za dva týdny, v tom tedy došlo už při návrhu k chybě, kterou jsem pak ani při zařazení neodhalil. Mea culpa. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2022, 16:38 (CEST)

Lovelace je významná i dobře zpracovaná (a na rozdíl od minulého hesla dělá pornobyznysu antireklamu), o tom nepochybuji. Zrovna ta jedna mikrovětička o praktikách se psem se dala autocenzurou na HS nedávat, považuji to za zbytečně provokativní a šlo to kapku zobecnit. Dát to každopádně na příští nebo přespříští týden vedle Ježíše Krista by bylo ještě lepší. :) Samozřejmě, de iure je to zcela nenapadnutelné, a desetileté dítě z toho asi taky nebude mít doživotní trauma, ale je otázkou, jestli stojíme o takovou popularitu u veřejnosti, protože něco podobného si lidi s gustem budou sdílet. OJJ, Diskuse 4. 4. 2022, 16:51 (CEST)

Připomeňme si počty. Když tu vysvětluju, že správně by to mělo vyjít na 16. týden, tak je to přespříští týden, ne příští. Onen Ježíš, na kterého se tu naráží, je připravený na 15. týden. I když je to docela lhostejné, to jen někteří lidé s apriorním předpokladem jakési "provokace" v tom vidí problém. Ale na doklady onoho domnělého "s gustem sdílení" si rád počkám, zatím to vypadá jenom na další bouři ve sklenici vody. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2022, 21:17 (CEST)

@Bazi:Já právě těm problémům chci předcházet. Článek o Lovelace jsem si ze zajímavosti přečetl, je opravdu kvalitní a v žádném případě nebudu rozporovat jeho uveřejnění, což píšu od začátku (ta anotace z roku 2015 byla spíš propagační, a to už bych na HS nedával). Koneckonců, sám jsem do zajímavostí pornoherečku také loni dával (Aurora Snow). Od začátku pouze píšu, že nebylo na škodu tu jednu větičku umazat.

Podobnou filmovou tvorbu sice nevyhledávám, ale nějak závažně ta věta nevadí (koneckonců, kam se člověk se svým nudným způsobem rozmnožování hrabe na takovou šestiočku sadistickou, že ). Imaginárními dětmi také neargumentuji a troufám si tvrdit, že bych i podobně poškozeným dětem jisté vysvětlení poskytnout dokázal (i ohledně šestiočky ). Pouze si musíme uvědomit, že existuje jisté velké množství lidí, kterým třeba ta větička nebo náhled odkazu vadit může (třeba i mnohem víc než faktické chyby, které na HS zase pálily mou osobu), a co víc, mohou s tím i nějak neuváženě naložit. Vy jste aktivista, rozhodl jste se ve svém vlastním životě bojovat za to, co považujete za správné a nemám důvod se vymezovat ani vůči Vám, ani být jakýmsi Vaším ideologickým oponentem, jak si snad myslíte. Jsem v tomto velice tolerantní. Jenom nevím, jestli by úroveň podobného aktivismu měla sahat i na Wikipedii a jestli zrovna skrze pohlavní styk se psem na Hlavní straně máme šířit tu liberalizaci v ČR a aktivisticky ji hájit (třeba první reakce zde byla Vaše), když lze tuto malou větičku s vyskakovacími odkazy odmazat. Uznávám, že jsem v tomto třeba až příliš opatrný, ale právě, že bych se těchto bouří ve sklenici vody nerad dočkal, dokonce bych byl nejraději, kdyby neměly ani hypotetickou možnost vzniknout. Třeba v tomto případě na "nevhodnost" věty upozornil někdo zvenčí, ne někdo z komunity. OJJ, Diskuse 8. 4. 2022, 14:08 (CEST)

Úmrtiny, to jsem se teď naučil nové slovo, ale vidím, že skutečně existuje. --Marek Genius (diskuse) 4. 4. 2022, 22:15 (CEST)

Pohlavní styk se psem je hnus. Takové téma do Wikipedie nepatří. Ano, tea culpa, wikipedisto Bazi. Na vaše výstřelky na Wikipedii v této oblasti vědění (lidská sexualita) si několik uživatelů ještě určitě pamatuje. Vyvarujte se laskavě jejich opakování. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 4. 2022, 16:50 (CEST)

@Zbrnajsem:Omlouvám se, že přispívám s takovou bezvýznamností, ale nemohl jsem si pomoci – správně latinsky je to tua culpa.--Martin Vrut (diskuse) 13. 4. 2022, 22:24 (CEST)

Tedy já už se lekl, že někdo použil jako obrázek týdne nějaké „živočišné“ dovádění páníčka s nejlepším přítelem, a ona je to jenom taková drobná zmínka? Nevím, proč to někomu vadí. Jak už bylo řečeno, je skvělé, že je Wikipedie stále ještě liberální (už tomu tak nemusí být dlouho, Putin může do Prahy dorazit každým týdnem). Wikipedie je všeobecná encyklopedie a zabývá se všemi tématy, proto také všechna témata patří na Hlavní stranu a všechna by se zde měla střídat a aspoň jednou za delší čas objevit. Dokonce si myslím, že by bylo fajn, kdyby uživatelé přestali články týdne navrhovat a dělal by to náhodně bot (a nebo klidně i automat), který by je náhodně vybíral z těch dobrých a nejlepších, i když to asi jen tak nepůjde, protože 52 článků se tu ročně nejspíš nenominuje, snad kdybychom přešli na článek měsíce. Je naivní si myslet, že když to není na Hlavní straně, tak se k tomu děti nedostanou, „nevhodné“ téma mohou najít klidně i nezáměrně. Nicméně v tom nevidím problém, i devítileté dítě se může v sexuálních tématech edukovat, samozřejmě je třeba mu to vysvětlit adekvátně věku, aby to pochopilo, ale v tomto vede prim spíše matematika, neboť zdejším matematickým článkům nerozumí nejspíš ani někteří matematici. --Marek Genius (diskuse) 4. 4. 2022, 22:44 (CEST)

S tím náhodným vybíráním botem by jen tak někdo nesouhlasil. Například nějaký díl Simpsonových, to se přece na hlavní stranu nehodí. --Patrik L. (diskuse) 6. 4. 2022, 17:32 (CEST)

@Patrik L. Myslím si, že každý NČ/DČ by se dříve nebo později měl dostat na HS... Ti Simpsonovi by mobli být k nějakému výročí. Ať je to trochu pestré. --F.ponizil (diskuse) 6. 4. 2022, 17:42 (CEST) P. S. Doufám, že tato „kauza“ povede k zájmu o proces výběru článků týdne...--F.ponizil (diskuse) 6. 4. 2022, 17:46 (CEST)

Ono těch návrhů historicky neprošlo více, zpravidla kvůli nedostatečné kvalitě samotného článku, ale taky kvůli nedostatečné kvalitě (nebo nepřiměřenému rozsahu) zpracované anotace. V tomto odkazovaném případě sice zaznívaly argumenty vůči tématu samotnému (nezajímavost), ale i vůči kvalitě (špatná čeština v článku i anotaci). On ani tak není problém zvolit nějaký článek z připravných návrhů, to by klidně mohl dělat bot, podstatně víc energie nebo lidského úsilí vyžaduje zpracování návrhu do prezentovatelné podoby (rozsahem, jazykově, typograficky,...). A pak to chce taky nějakou redakční uvážlivost k tomu, aby se pořád neopakovala velmi podobná témata. Další nadstavbou už pak je trefit občas téma k příhodnému termínu, což jsou typicky nějaká ta kulatá výročí událostí, narození nebo úmrtí - ale určitě by nemělo být naší ambicí suplovat v Článku týdne jinou rubriku Výročí dne, to spíš jen že v době nějakých výročí mohou ta navržená témata přednostně zaujmout více čtenářů a čtenářek než jindy. Primární funkcí Článku týdne má být prezentovat kvalitní obsah Wikipedie, tedy přednostně Nejlepší a Dobré články. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2022, 18:03 (CEST)

@Patrik L.: Já si dovedu představit, že by jako článek týdne byla konkrétní epizoda nějakého seriálu. Proč by ne? Jako článek týdne se uvede např. jeden faraon. Nikoliv systematicky všichni faraoni nebo alespoň ti nejznámější, ale jeden ze všech mnoha. Nebo se uvede nějaké město na druhém konci republiky, ač tu měst máme 609. Proč zrovna toto jedno město? Nebo je článkem týdne nějaká stavba, kostel či hrad, ze všech těch tisíců kostelů se vybere zrovna tento kostel. Takže proč by ne epizoda seriálu? --Marek Genius (diskuse) 8. 4. 2022, 11:29 (CEST)

@Marek Genius Já taky nemluvím za sebe a svůj názor, to byla narážka na kolegy v odkazované diskusi. Článek jsem koneckonců napsal já. :) Ale taky už je to nějaká doba, co jsem se vyjadřoval. Víceméně souhlasím s kolegou @F.ponizil či s Tebou. Otázka sice je, jestli by konsenzus získal např. tento článek (když by to hypoteticky byl třeba NČ, k čemuž má bohužel daleko) – pochopitelně i s obrázkem. --Patrik L. (diskuse) 8. 4. 2022, 17:46 (CEST)

Ohrazuji se proti popisování obsahu "adults only" filmů (jak ne nadarmo upozorňuje i použitý soudobý plakát použitý jako ilustrace) na hlavní stránce Wikipedie. Taky mi to přijde jako zbytečná provokace, ale taky jsme se tam rovnou mohli dočkat i odkazu na zoofilii, který se nekoná. Procedurálně na tom nejspíš není nic špatného a Bazi nezastírá, že prostě využil situace, že se jako jeden z mála dlouhodobě věnuje výběru různých článků a obrázků týdne či měsíce (v obecné rovině díky za to!), a pro absenci opačného hlasu přitom propustil na hlavní stranu i toto a v této podobě. Takovéto „směrování“ Wikipedie je běžně tolerováno a vychází už z faktu, že wikipedisté se při psaní věnují primárně vlastním zájmům. Abych parafrázoval známý wikipedický princip, tak na otázku „Jak se to sem dostalo?“ si musíme odpověď „Protože my ostatní jsme tam nenavrhli něco jiného“, případně „Protože my ostatní jsme se proti tomu (dříve) nepostavili“. . Protože i Bazi psal, že uvítá, když o přípravu článků týdne bude větší zájem, napadá mne tomu dopomoci třeba tak, že by se navržené a připravené články týdne zobrazovaly v Komunitním portálu, který mám v úmyslu pokusit se víc oživit, právě o různé takovéhle „zákulisní informace pro přípravu Wikipedie“, které by měl wikipedistům správně poskytovat (v současnosti je to nevzhledná sbírka odkazů a skoro nikdo tam nechodí). Pokud se na takové místo naučí lidi chodit a procesy jako výběr článku týdne budou lidem víc na očích, tak lze snad očekávat větší „sociální kontrolu“, větší zapojování se do procesů a tím i hladší dosahování konsenzů – raději ex ante než zase ex post jako zase tentokrát. P.S. Se svými dětmi o válce na Ukrajině mluvím, ale přiměřeně jejich věku. Proto jim třeba nebudu ukazovat masakr v Buče a omezím se na konstatování, že v zemi umírají nevinní lidé a že je to špatně. Ostatně podobně to radí i psychologové. --Blahma (diskuse) 5. 4. 2022, 12:59 (CEST)

Marku, k tomu zobrazování navržených a připravených článků v Komunitním portálu... Už teď se zobrazují jak články týdne, tak i zajímavosti s týdenním předstihem na stránce wikiprojektu Kvalita, aby právě zájemci a zájemkyně o kvalitu Wikipedie měli příležitost je kontrolovat. Je tam u toho i výslovná žádost o zapojení: "Zde je uveden článek týdne, který by se měl objevit na Hlavní straně v dalším týdnu. Prosíme všechny, aby posoudili jeho připravenost k reprezentaci české Wikipedie. A pokud se zde žádný neobjevuje ani během víkendu, tak aby nějaký z navržených připravili." Taky samotný systém navrhování a zpracování článků týdne vzešel z těch 7 let starých stížností právě proto, aby měli lidé lepší příležitost přispět nejen k navrhování, ale i k hodnocení a kontrole navržených. Čili jak píšeš, "pokud se na takové místo naučí lidi chodit"... právě na tom všechno nejspíš vázne, že se prostě lidi nenaučili tam chodit, nebo si odvykli, nezajímají se. Čili příležitosti už tu dávno jsou.

Ale to je jen procesní stránka věci. Obsahovou stránkou věci se mimo jiné zabývaly před 4 lety hned dva ŽOKy: Články o pornografii na Wikipedii a Ilustrativní versus pornografické obrázky na wikipedii. Takže tyhle otázky už jsou prodiskutované. Co je natolik závadné pro dětské publikum, aby před tím mělo být chráněno, je už definováno v trestním zákoníku a na české Wikipedii se nevyskytuje. Na všechno ostatní tu máme WP:CEN. Někdo ze svých ideologických pozic trpí třeba přechylováním cizích ženských příjmení, někdo ze svých zase přítomností pornografických témat na Wikipedii, ale všichni občas musíme strpět, že nám něco není úplně po chuti, jenom tak může být Wikipedie aspoň trochu vyvážená, včetně její hlavní strany. Pokud by se měly aplikovat pouze jakési (řekněme) konzervativní bloky a zábrany, stala by se z otevřené encyklopedie pouhá konzervativní encyklopedie (nemluvě o katopedii aj.). My bychom místo toho měli dbát na to, aby se každé téma - i to případně kontroverzní - prezentovalo skutečně encyklopedicky, věcně, odborně (ale čtenářsky přístupně), nezaujatě, prostě na úrovni. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2022, 17:08 (CEST)

Jo, Wikipedie není pro děti, aby se před jejich zraky něco utajovalo. Ale dávat některá témata na "obálku encyklopedie" jen proto, abychom ukázali, co si jakože můžeme a taky umíme dovolit, zachází do oblastí "šokujme za každou cenu, a když to nikoho nepobouří, přidejme příště na intenzitě". Za mě bych na české wikipedii volil jako hlavní oblast české věci. A taky bych si uměl představit hlavní stranu bez nějaké redakce časopisu, ale jen prostý rozcestník základních oblastí a základní popis jak psát wikipedii Chrz (diskuse) 5. 4. 2022, 22:36 (CEST)

Pokud už takovýto článek opravdu musí být na hlavní straně, měly by se minimálně odstranit odkazy na témata nevhodná pro děti. Dítě se ani nemusí dívat, ani si nemusí číst, stačí, když omylem najede myší na náhodné místo, kurzor se dotkne odkazu, což způsobí, že vyjede náhled s explicitním obrázkem a katastrofa je na světě. Takže navrhuji buďto úplně odstranit třetí a čtvrtou větu v druhém odstavci, nebo alespoň smazat odkazy. Osobně vnímám výběr zrovna tohoto článku jako silně nevhodný, byť dostal nálepku "dobrý článek". Moson81 (diskuse) 6. 4. 2022, 16:34 (CEST)

Nevím v čem je problém. Článek je slušně a decentně napsaný, bez jakýchkoliv choulostivých vyobrazení. Téma se týká 50 (!) let starých záležitostí. Za pondělí + úterý 1600 shlédnutí, trochu více než je běžný průměr u obvyklých, nepříliš zábavných ČT. Ani nevidím, že by sem psaly davy rozhořčených rodičů, kterým jsme mravně zkazili jejich nevinné děti. Naštěstí na české wikipedii zatím nemusíme provádět autocenzuru, takže proč trochu neprovětrat tuhle zdejší klášterní atmosféru.--RomanM82 (diskuse) 6. 4. 2022, 17:02 (CEST) Mimochodem článek visel v nominovaných ČT několik let, kdokoliv ze zdejších diskutérů měl možnost se k nominaci vyjádřit.--RomanM82 (diskuse) 6. 4. 2022, 17:10 (CEST)

Dovolím si jen upřesnit, že článek je Dobrým článkem skutečně už dlouhých devět let, v nominacích na Článek týdne ležel od konce října 2021, čili pět měsíců (i to je dost), vybraný je od 24. února, tedy přes pět týdnů. Skutečně tu byla dost dlouhá doba k jakémukoli připomínkování všech zainteresovaných v každé fázi. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2022, 17:18 (CEST)

Osobně si nemyslím, že by článek týdne jakkoliv ztratil informační hodnotu tím, že bychom smazali odkazy na články s nevhodnými, byť ilustrovanými obrázky v úvodu (p. styk, f**ce, h. hrdlo), protože je krajně nevhodné, abychom je skrz náhledy servírovali každému. Zkuste si na některý z těch odkazů najet, nikomu jinému bych to fakt neradil. Stačí jenom malou chviličku nechat kurzor na odkazu, aby se objevil náhled s oplzlým obrázkem. Moson81 (diskuse) 6. 4. 2022, 18:44 (CEST)

V tomhle smyslu nejsme limitováni zvenčí ale jen vlastní seberegulací a vkusem. A po zdejší diskuzi si myslím, že s tímhle článkem na hlavní straně se prostě šláplo vedle. Ale i to je přínosné, aspoň teď víme, kde nejspíš leží hranice. Sice někteří budou argumentovat lidskou přirozeností a zbytečnou klášterní atmosférou, snahou to trochu s články prostřídat a opepřit. Ale že to není otázka pravdy a nepravdy, ale jen otázka toho, co komunita chce či nechce, tak se bude muset menšina podřídit většinovému přání. A ne, nechť se to někdo nesnaží stočit na to, že tímhle principem bychom si tady mohli přáním cenzurovat jakékoliv informace a zakázat i celý ten článek. --Chrz (diskuse) 6. 4. 2022, 19:03 (CEST)

To je zajímavý a hodnotný, pro mě navíc i nový postřeh. Sám mám totiž náhledy na odkazech vypnuté, už na počátku mě neskutečně iritovalo, jak na mě neustále nevyžádaně vyskakují. Je ta funkce vůbec ve výchozím nastavení zapnutá, nebo vypnutá? --Bazi (diskuse) 7. 4. 2022, 11:43 (CEST)

@Bazi: Viditelně zapnutá (zkusil jsem po odhlášení). OJJ, Diskuse 7. 4. 2022, 11:53 (CEST)

@Bazi: Ano, ta funkce je ve výchozím nastavení (pro nepřihlášené uživatele) zapnutá. A to nejen u nás, ale i na anglické a jiných Wikipediích. Ale je to velmi dobrá funkce, takže se divím, že někomu se nelíbí. Podle mě šetří čas. Například hledám článek, ale neznám ho přesně, např. nějakou osobu, ale nevím jméno, tak nemusím všech dvacet článků rozklikávat, což zabere nějaký čas, než se načtou, ale stačí na ně ukázat a načte se ten krátký popisek a už tak zhruba vím, kdo to je. Velmi vhodná je tato funkce třeba v kategoriích, kde si takto zrychleně mohu prohlížet články. --Marek Genius (diskuse) 8. 4. 2022, 11:21 (CEST)

On vlastně není žádný důvod, proč zoofilii na hlavní stránce neukazovat. Výchova je subjektivní věc, každý vychovává jinak a každý si přeje od svého dítka něco jiného, takže každému taky na Hlavní straně bude vadit něco jiného. Máme dvě možnosti. Můžeme o tom hlasovat, jak navrhuje Chrz, hlasuje se tu o správcích, o pravidlech, takže není důvod, proč o podobě Hlavní strany bychom hlasovat nemohli. Většinou ale wikipedisté upřednostňují diskusi s argumenty, v tom případě by ale nezbylo, než pornografii na Hlavní stranu umisťovat, protože objektivní argumenty proti umisťování prostě nejsou, pro neuvedení se vždy najdou jen subjektivní argumenty ve stylu „mně se to tam nelíbí, já bych si nepřál, aby to moje dítě vidělo“. Objektivní argument by byla třeba studie, která říká, co špatného se s dítětem stane, pokud bude vystaveno sexuálním podnětům. A jistě i takové studie existují, jenomže obvykle se zcela opačnými závěry, navíc bývají dělány na malých vzorcích, na nereprezentativních vzorcích, studují jen korelaci, nikoliv kauzalitu, to, že bývají ideologicky předpojaté ať pro jednu či druhou stranu, snad ani netřeba říkat. To ostatně vidíme i zde v této diskusi, také se tu žádný argument neobjevil. --Marek Genius (diskuse) 8. 4. 2022, 11:56 (CEST)

A za mě je to předmětem hlasování podobně jako se hlasovalo jaké logo chceme na stránkách k oslavě půlmega článků. Tam taky nejde o nějaké argumentování, ale čistě líbí nelíbí, počet hlasů, nazdar. --Chrz (diskuse) 8. 4. 2022, 12:09 (CEST)

To hlasování o logu bylo úplně zbytečné, protože první varianta byla ze staré sady, která byla později nahrazena novou sadou, z níž pocházela druhá varianta. Takže logicky se klidně mohlo jen pokračovat s novou sadou, tak jako v několika předchozích případech. Ostatně i výsledek hlasování byl výmluvný, jediný @Chrz hlasoval jinak a dožadoval se přípravy úplně nového loga podle svého specifického gusta. OMG. Ostatně doprovodná diskuse k tomu hlasování byla patrně hodnotnější než ono samo, protože se v ní aspoň vyříkaly procesní nejasnosti.

Wikipedie nemá být jen nějaká hlasovací mašina, kde se na názory a argumenty nehledí, základním postupem je vždy hledání konsenzu. Pouze když se dospěje k vyprofilování jasně vymezených variant, mezi kterými je možno (a záhodno) vybrat většinově vyhovující, hodí se použít hlasování. K nějakému takovému vyprofilování tady ještě ani nedošlo, i z těch kritických hlasů někdo nechtěl vůbec Lindu Lovelace jako téma, někdo nechtěl zmínku o psovi v anotaci, někdo nechtěl odkazy na některé termíny s náhledy... S tímhle nemá vůbec smysl podnikat jakési "počet hlasů, nazdar". --Bazi (diskuse) 8. 4. 2022, 12:28 (CEST)

OMG si odpustíme, stejně jako otírání si svých zablácených podrážek do diskutérů, kteří si dovolili zkritizovat psích styků jako téma pro jednou za týden vybíraného článku na obálku Wikipedie. Je to obehrané, každý ví kdo je kdo a celkově se to nehodí. Takové otírání totiž nejde zamaskovat jako nějaké argumentování, to pak hlasování "líbí/nelíbí" má víc vypovídající hodnotu, a to i kdyby nebyla otázka zcela konkrétní a i kdyby si přišli zahlasovat i všichni poťouchlíci co by vyžadovali na hlavní stranu jedině témata z takového ranku. Já jsem proti takovým "výstavním" článkům týdne, nezávisle na tom, kdo je sepsal a prohlasoval. To není žádná pomsta nebo odveta konkrétním lidem, jak by si mohli snad někteří myslet, tak přízemní abych obracel názor podle toho, abych byl vůči někomu stále v opozici, to nejsem.

A argumentem je, že si myslím, že máme jednou za týden možnost nabídnout něco parádního jako výsledek wikipedijní práce, s nějakou perlou lidského poznání, no a vytasíme se ... s tímhle... Starost o mravní vývoj mládeže do toho netahám, prostě si představte, že někdo přijde na Wikipedii poprvé, aby viděl, co tam tak je a vzorovým článkem je zájem o pornoherečky. Na to už jsou jiné, specializovanější pornopedie :P --Chrz (diskuse) 8. 4. 2022, 12:54 (CEST)

Tyhle osobní dotčenosti nemají úroveň, takže je přejdu. Perla lidského poznání? Jako třeba Masakr na letišti Lod (připravený na 21. týden)? Album nějaké metalové kapely (31. týden 2020) nebo jediná punková písnička (36. týden 2019)? A tak by se dalo pokračovat, ostatně už tu zazněl případ navrženého jednoho z více než 700 dílů takřka nekonečného televizního animovaného seriálu. Wikipedie je skutečně univerzální ve svém tematickém záběru. Někoho možná zajímá to, někoho ono. Ale tenhle koncept, že existují jakási (blíže nespecifikovaná) hodnotná témata a jakási témata nehodná, ten mi tu opravdu nechyběl. My bychom měli dbát na kvalitní encyklopedické zpracování, to je ta kvalita, kterou bychom se měli chlubit. A ne si diktovat, že panovníci, politici nebo vědci, ale i vrahové a špióni jsou důležití a hodní prezentace na Hlavní straně, zatímco herečky nebo modelky ne. Jestli by někdo chtěl nějaké téma vykazovat do specializované pornopedie, proč nevykázat třeba všechny ty odprezentované kostely a kapličky do katopedie? Atd. atp. --Bazi (diskuse) 8. 4. 2022, 13:36 (CEST)

Dá se argumentovat, že Wikipedii zná i malé dítě a ví, že je tam cokoliv nezávisle na tom, co se vytáhne na hlavní stranu jako téma týdne.

Album nebo písnička mi taky nepřijdou jako nějaká hitparáda pro hlavní stranu. Beztak máme jen 52 slotů do týdne a jistě mnohé dobré články takhle padají pod stůl (ne, nemám představu o počtu dobrých článků) a na hlavní stranu to nedotáhnou. Takhle je to spíš taková nástěnka k ukázání, že Wikipedie je směska úplně všeho, tedy všeho co má editory schopné plodit dobrý článek v daném tématu. Pokud máme ditory ze všech oblastí, ať si dojde jednou za uherský rok na pornoherečku, pro mě za mě. Ale pokud by vznikaly dobré články jen o matematice, připadlo by mi kontraproduktivní volit každý týden zas a znova matematické téma. Matematika je příklad, spíš by vadilo, kdyby to bylo nějaké aktivistické téma, náhle dobře zpracovávané v nebývalém množství a kvalitě. --Chrz (diskuse) 8. 4. 2022, 14:05 (CEST)

Kdyby fungoval CatScan, mohli jsme se snadno podívat, kolik aktuálně zbývá Nejlepších článků, které ještě nebyly Článkem týdne. Když jsem to procházel naposled, co fungoval, zbývaly tam jenom nějaké seznamy, které se mi moc vhodné k prezentaci nezdají. Bohužel nevím, jak takový přehled získat jiným nástrojem. Jinak ano, témata mající editory schopné plodit dobré články... zvířátka by mohla vyprávět. :) --Bazi (diskuse) 9. 4. 2022, 11:09 (CEST)

@Bazi: Nástrojem PetScan jsem zjistil, že je 32 článků, které byly nominovány mezi nejlepší články (šablona Šablona:Po nnc) a zároveň dosud nebyly článkem týdne (nezařazeno v kategorii Kategorie:Wikipedie:Články týdne). Ale bohužel jsem tímto neobjevil dobré články, jen nejlepší, a za druhé výpis obsahuje i články, které byly mezi nejlepší nominovány, ale neúspěšně a zlatou hvězdičku nedostaly. Celkem se článkem týdne stalo 842 článků. A naopak 238 článků bylo nominováno mezi nejlepší články (úspěšně nebo neúspěšně) a zároveň se staly článkem týdne. Možná by stálo zato vytvořit nějaký ručně/roboticky spravovaný seznam všech článků týdne, nějakou tabulku, mohly by v ní být články i nějak zařazeny co se kategorie nebo portálu týče (např. historie, biologie), i když vím, že to je dost subjektivní a články splňují třeba i několik takových zařazení.

Se seznamy je to těžké, protože celý seznam se jaksi na hlavní stranu nevejde. Ale pokud má seznam nějaký dobře zpracovaný úvod (např. Seznam prezidentských vet Václava Klause), tak si myslím, že by na Hlavní straně být uvedený mohl. --Marek Genius (diskuse) 10. 4. 2022, 00:49 (CEST)

Díky za odkaz na fungující nástroj. Článků, které jsou v kategorii Wikipedie:Nejlepší články a zároveň nemají na svojí diskusní stránce šablonu Článek týdne, je v současnosti 18, z nich je 6 seznamů. Nestaly se článkem týdne proč? Protože je prostě dosud nikdo nenavrhl. Dva nejstařší z nich (2018 a 2019) jsou staročínské osobnosti a nestaly se Článkem týdne proto, že jejich autor Jann svoje články nenavrhuje. Řadu jiných článků tohoto typu jsem v minulosti sám pro ČT připravil/navrhl, když byla o návrhy nouze. Další je Budyšín a ostatní jsou vesměs zvířátka, kterých už je na HS nadbytek, každopádně jsou z let 2020-2022, kdy už mnou dříve používaný CatScan nefungoval (nejsem si jistý, kdy k tomu přesně došlo). Např. 15. října 2016 se vyrojila dvacítka návrhů z hudební oblasti, vesměs DČ, z nichž mnohé měly nedostatky v rozsahu anotace. Řadu z nich jsem doladil, a aby se prostřídaly s jinými tématy, postupně jsem je jeden po druhém na HS dával.

IMHO by mělo být primárně zájmem hlavních autorů NČ a DČ, případně účastníků projektu Kvalita, aby je navrhovali na ČT. Já se ještě jakž takž starám o doladění a výběr návrhů, ale není-li zájem ze strany navrhovatelů/ek, tak asi o tu prezentaci nestojí. Právě tak je to postavené - kdysi jsem vytvořil systém, do kterého by mělo být poměrně snadné navrhnout nový ČT, určitě snazší než v minulosti. Kéž by byl lidmi více využíván. Když někdy není dostatečně pestrý výběr témat, doháním to vlastní aktivitou, kdy procházím NČ a DČ a sám z nich připravuju návrhy (a poslední dobou, kdy už nefungoval ten CatScan, tak často činil OJJ, díky mu za to, a nejen jemu), ale podle mě by to měla být přece jen více kolektivní práce a mělo by to být hlavně na lidech, kterým na těch článcích záleží, kteří je zpracovali, kteří je navrhli na DČ/NČ... --Bazi (diskuse) 10. 4. 2022, 01:43 (CEST)

@Bazi: Hezky jste to udělal, já jsem pátral nad tím, jak si poradit s tím, že hledám průnik článků v kategorii a jejich diskusních stránek v jiné kategorii, ale nepřišel jsem na to. Myslel jsem, že to asi nejde. Ten nástroj jsem objevil teprve nedávno, takže díky za odkaz. Tak ještě přidávám, že dobrých článků, které nebyly článkem týdne, je 254. --Marek Genius (diskuse) 10. 4. 2022, 03:03 (CEST)

@Marek Genius: Šlo by to poměrně jednoduše dotazem do databáze nástrojem Quarry, byť je k tomu samozřejmě potřeba základní znalost SQL a schématu databáze MediaWiki. Ale pokud tomu rozumím, problém byl už vyřešen, takže toto sem doplňuji primárně pro rozšíření obzorů p. t. čtenářstva. --Blahma (diskuse) 12. 4. 2022, 20:54 (CEST)

@Chrz: Schválně jsem si procházel články týdně za roky 2020, 2021 a 2022, kolikrát bylo které téma článkem týdne (doufám, že jsem počítal správně). 33× to byla nějaká osobnost (včetně současné Lindy Lovelace a včetně Ötziho), dále 6× nějaká konkrétní stavba, 2× obec, 3× hudební album, 2× film (nikoliv pornofilm) a dále 24× druh organismu, z&nbsp, 7× rod, 1× poddruh, 2× čeleď a 1× řád.

Dominují tedy osobnosti, ovšem jen jednou šlo o osobu z porna (Lovelace), zato tu byl ovšem 8× panovník (z toho 3x faraon), 4× spisovatel a 3× hudební skladatel. Nemá cenu si hrát na to, že by porno nebylo už mnoho let součástí kultury.

Dále jsou velmi časté živočišné a rostlinné druhy, ovšem 12× (z 24 druhů) se jednalo o ptáka a z toho 7x o novozélandského ptáka. Za poslední roky tedy dominovali (žijící nebo vyhynulí) ptáci z Nového Zélandu a okolí. Pokud bychom sečetli články o taxonech, tak se zde objevily články dokonce 35×, tedy vícekrát než osobnosti. A to nepočítám další biologické články, jako Migrace ptáků nebo Replikace DNA. --Marek Genius (diskuse) 10. 4. 2022, 02:10 (CEST)

Díky za audit. Nějak drasticky vychýlené k nepoměrově zastoupenému jednomu tématu se to nejeví, i když se zdá, že by to přece jen mohlo být všeobecnější (ptáci netvoří 50 % živočichů). Což zase souvisí s tím, ke kterým tématům máme editory dobrých článků, zdá se, že tedy ornitologové jsou detailní wikipedisti, zatím co jiné obory jdou možná víc do kvantity. --Chrz (diskuse) 10. 4. 2022, 08:56 (CEST)

To bude spíše na úrovni jedince než nějaké skupiny. Ti ptáci to budou asi všechno moje věci, hlavně ti novozélandští. Kdyby se hráblo dále do historických statistik, tak jednu dobu byly na HS dost izraelská témata, protože jeden kvalitář prostě hodně psal o Izraeli, nebo astronomická témata, to když zase jiný kvalitář psal o planetách a podobných věcech. Diverzita by určitě mohla být větší - kéž by tady bylo víc kvalitářů, kteří by se o to postarali. Právě z toho důvodu větší diverzity se ve článcích týdne někdy objevují i články, které nejsou DČ nebo NČ. --Podzemnik (diskuse) 10. 4. 2022, 09:14 (CEST)

Někdo by tomu mohl říkat kvóty, ale tady jde zejména o to, aby nadměrnou reprezentací jednoho tématu nevznikal pocit, že je wikipedie úzce zaměřená jen na tu jednu oblast, případně aby to zkrátka a dobře nebylo na hlavní stránce jednotvárné a nudné, žejo. Což se teda teď posledním kouskem podařilo asi přetlačit do opačného extrému :) --Chrz (diskuse) 10. 4. 2022, 09:22 (CEST)

Ono by pro začátek pomohlo i to, kdyby kromě těch několika mimořádně plodných a důsledných jedinců i ti ostatní, kteří píšou kvalitní články, dotahovali ten proces až do konce, včetně navržení na článek týdne. Ostatně třeba k prezentaci v Zajímavostech motivuje sada vyznamenání děda Vševěda, Články týdne pak zahrnuje Řád tří klenotů. I když chápu, že ne každý se honí za vyznamenáními. :) Chápal bych taky, že někdo ze skromnosti netouží po předvádění svého díla ve výkladní skříni, ale ono to není (jenom) předvádění se, hlavně jde o tu službu Wikipedii, že se může prezentovat jako místo, kde vznikají opravdu kvalitní články o všemožných tématech z různých oblastí. A když to neudělá sám hlavní autor článku ani sama hlavní autorka, kéž by to ve větší míře dělalo osazenstvo wikiprojektu Kvalita. I když chápu, že hodně energie se spotřebuje už na samotné recenzování článků. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2022, 11:49 (CEST)

Tedy argumenty tu samozřejmě byly. Například že dítě na odkaz může najet myší, to je platný argument. Jenomže na tom, že dítě na něco najede myší, ještě není nic špatného. Dítě může myší aktuálně najet také třeba na New York, Ploštěnky nebo Ota III. Braniborský. Argument tedy není dokončen, chybí, co dál. Např. když dítě najede myší na zoofilii, bude v pozdějším věku promiskuitnější, může trpět depresí, bude mít problém s nalezením partnera, bude se tuto deviantní činnost snažit napodobit, vzrůstá pravděpodobnost, že se jednou dostane do vězení… Nemusí být ale tak zle, některé teorie totiž hovoří zcela opačně, tedy že lidé, kteří jsou v sexuologii vzdělanější a kteří se vzdělávali již v dětském věku, jsou potom v sexu opatrnější, protože ví, na co si mají dávat pozor, a také spokojenější a vyrovnanější, protože ví co a jak a protože se nestydí, sexualita pro ně není tabu. Proto se také hovořilo o zavádění sexuální výchovy do škol, v podstatě už od první třídy. Jde spíše o to, jakým způsobem (v jaké formě) jsou ty informace dítěti předány. Zde nedokážu říci, zda daný obrázek je spíše ku prospěchu nebo ku škodě. Ale nemá smysl odkazy odstraňovat ani z důvodu principu předběžné opatrnosti, protože jak jsem psal, ono to může dopadnout přesně naopak. --Marek Genius (diskuse) 8. 4. 2022, 12:26 (CEST)

Za mě je článek o pornoherečce naprosto v pořádku. Bazi dělá svou práci skvěle. Nemůžeme se přeci tvářit, že tohle povolání neexistuje, to je i proti jakýmkoliv encyklopedickým pravidlům. Článek je provedený dobře a správně, o tom vypovídá i to, že je označen jako dobrý. Argument s dětmi je úplně mimo mísu.--Romanvysansky (diskuse) 8. 4. 2022, 12:41 (CEST)

Argument s dětmi není vůbec mimo mísu. Je to standardní a logický argument, a hlavně argument, který by našel širokou podporu. --KPX8 (diskuse) 8. 4. 2022, 17:55 (CEST)

Argument s dětmi ve skutečnosti jenom bere děti jako rukojmí k prosazování vlastních představ a požadavků "starostlivých rodičů". A je to, nutno přiznat, docela účinný nástroj, protože necílí na racio, ale na city. Ostatně na podobných principech funguje i politický populismus, který snadno "nachází širokou podporu", protože holt sází na první signální a nízké pudy. "Myslete na děti" k tomu patří, protože podvědomě zapíná rodičovské pudy a vypíná mozek. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2022, 10:56 (CEST)

Já bych řekl, že argumentace dětmi se bude v budoucnu objevovat znovu a znovu, protože rodiče jsou starostliví i bez uvozovek a ostatně nejen rodiče, ale i společnost jako celek obvykle vnímá, že děti jsou její budoucnost a že jí výjimečně záleží na jejich formování, byť na to, jakým směrem a jakým způsobem formovat, se budou názory mezi kulturami výrazně různit. Ale nemyslím, že tady můžeme dospět k nějakému konsenzu, že pornoherečky na hlavní stranu ne, takže odpůrcům pornohereček na hlavní straně bych doporučil soustředit se spíš na to, aby byl dostatek jiných dobrých článků a aby byly navrhovány na hlavní stranu.

Ostatně třeba za pár let někdo vytvoří umělou inteligenci, která bude umět sama vybírat z dobrých článků ty k danému týdnu nejvhodnější. Tak ať pak má z čeho vybírat. --Tchoř (diskuse) 9. 4. 2022, 14:05 (CEST)

Wikipedie je encyklopedie. Je daný článek zpracován encyklopedicky? Je jeho anotace na hlavní straně zpracována encyklopedicky? Je? Tak o čem se tu bavíme? --Grtek (diskuse) 9. 4. 2022, 14:21 (CEST)

A opravdu hlavní strana podléhá pravidlům, jak napsat encyklopedický článek? Je hlavní strana encyklopedický článek? Je v pilířích napsáno, jaký font, ikonky a rozložení strany používat pro takovou technickou záležitost jako je hlavní strana? A podléhají diskuzní stránky wikipedistů pravidlům jak psát encyklopedický článek? Nebo šablony a kategorie, jsou zahrnuty v pilířích? Ne, když se wikipedisti dohodnou, že nechtějí článek týdne zobrazovat na hlavní straně, tak tam prostě nebude, stejně jako na hlavní straně není odkaz na Kotěhůlky. Tím neříkám, že je to zakázáno na hlavní straně mít, ale říkám to, že nadnesená podpůrná doporučení podle mě neřeší tuto věc a nelze jimi vítězoslavně mávat jako definitivním argumentem. --Chrz (diskuse) 9. 4. 2022, 16:30 (CEST)

K tomu bych chtěl dodat, že na hlavní stranu netřeba podle mého soudu dávat jen Dobré články (s velkým D). Je tu spousta jiných slušných článků. Například články o státech. Ty patří k nejlepším na wikipedii.

K tomu je zajímavá statistika rozsahu. Zde velikost hesel hlavních evropských států (seřazeny dle HDP v paritě kupní síly):

Německo	222992
Francie	160202
Británie	175539
Itálie	141720
Španělsko	122965
Polsko	145743
Nizozemsko	109131
Švýcarsko	103661
Rumunsko	100936
Belgie	100237
Švédsko	112200
Ukrajina	190616
Rakousko	128772
Irsko	103271
Česko	348979
Norsko	106293
Portugalsko	100476
Dánsko	109002
Maďarsko	133652
Řecko	120797
Finsko	108249
Bělorusko	109221
Slovensko	131950
Bulharsko	100094
Chorvatsko	109207
Srbsko	103886
Litva	101548
Slovinsko	119267
Lucembursko	100386
Lotyšsko	101814
Bosna	100006
Estonsko	100077

Zde hlavní neevropské státy (plus mínus), seřazeny dle stejného kritéria:

Čína	190589
USA	201426
Indie	106048
Japonsko	116155
Rusko	171966
Indonésie	110698
Brazílie	103658
Turecko	110774
Mexiko	103971
Korea	106070
Kanada	101812
Saúdská Arábie	113600
Austrálie	122829
Tchaj-wan	101212
Pákistán	100095
Egypt	102465
Thajsko	101091
Írán	102352
Vietnam	100679
Nigérie	100970
Argentina	101705

A nyní pro srovnání velikost hesla Česko na největších a kulturně blízkých wikipediích:

anglická	168777
německá	138713
švédská	23319
francouzská	64229
nizozemská	55035
ruská	99764
španělská	48212
italská	69303
polská	127116
japonská	68215
vietnamská	80004
čínská	56957
arabská	50984
ukrajinská	91799
portugalská	57627
perská	24637
katalánská	18518
srbská	24308
indonéská	10432
korejská	22679
norská	69487
finská	44337
maďarská	76258
turecká	30027
rumunská	78107
hebrejská	23159
bulharská	116090
dánská	21839
slovenská	50309
estonská	5420
běloruská	46019
chorvatská	45413
řecká	38419
litevská	14065
slovinská	81147
hindská	8266
thajská	53902
lotyšská	10433

Samozřejmě ta hesla nejsou dokonalá, zasahuje do nich příliš mnoho příliš zvláštních lidí, občas se objeví biatlonista, o němž je explicitně uvedeno, že jeho největším úspěchem je čtvrté místo, nebo tam Zbrnajsem vpašuje nějakou volovinu, ale z čistě statistického hlediska je to jistě rezervoár pro výběr. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Espa22 (diskuse • příspěvky • bloky) 12. dubna 2022, 09.24 (CE(S)T)

Názvy českých štítků na Wikidatech (u existujících článků)

Nevím, jestli existuje konsenzus či úzus na Wikidatech upravující tvar českých štítků? Pokud ano, prosím o link.@JAn Dudík, Matěj Suchánek, Shlomo: I vzhledem k novým revertačním válkám@RiniX: na WD bych rád znal názor na preferenci českého štítku pro články existující na české verzi.

Mám zato, že výchozím tvarem štítku by měl být název českého článku a výjimky zdůvodněny.

To by zabránilo podobným editwarům a název přenášený na cs wiki byl fakticky očekávaný. Při snaze o změnu by se článek měl nejdříve přejmenovat. U kolegy Silesiana jsem si všiml, že štítky přepisuje do jiných tvarů; např. změna Andrewa, vévody z Yorku na Ondřeje, který pak visel v hlavičce infoboxu článku, se mně jeví jako zcela neočekávaný tvar, viz také Sergej Šojgu@Marv1N:.--Kacir 4. 4. 2022, 23:14 (CEST)

V případě japonských jmen, kde jsem se revertů účastnil. Pokud to chápu dobře, tak štítky byly změněny v rámci přesunů názvů článků, jež nebyly prodiskutovány. Z toho důvodu dává smysl, aby štítky byly změněny na původní hodnotu, protože i tyto změny prodiskutovány nebyly (případně ten nový možný tvar, v tomto případě bez apostrofu, byl zapsán do aliasu). Sám nevím, zdali na Wikidatech existuje nějaké doporučení, pravidlo či úzus, ale dává mi smysl, aby štítek odpovídal názvu článku. --RiniX (diskuse) 4. 4. 2022, 23:24 (CEST)

@Kacir, JAnD: Mimochodem s tou hlavičkou v infoboxu, jež byla u otázky poznamenána Kacirem, je to případ i těchto článků Džun’iči Kóuči, Džun’ičiró Tanizaki a Ken’iči Ebina (a určitě dalších), což se mi zdá dosti nevhodné i z technického hlediska (je důležité myslet na to, že se daný štítek může v infoboxu přebírat). --RiniX (diskuse) 5. 4. 2022, 13:04 (CEST)

Čekám, jestli zde vznikne konsensus. Zatím je shoda na uvádění názvu článku. To fakticky odpovídá i odkázané nápovědě. Tedy ano, štítek by měl odpovídat názvu. --Kacir 5. 4. 2022, 13:12 (CEST)

To chápu. Spíše jsem si uvědomil, že zrovna infoboxy japonských osob budou učebnicový příklad vyplnění z WD, tak jsem sem hodil i nějaké ty odkazy. --RiniX (diskuse) 5. 4. 2022, 13:14 (CEST)

Napadá mě několik důvodů, proč v některých případech se štítky mohou (a měly by) lišit od názvu článku:

• Štítky mají být co nejjednodušší a na rozdíl od názvů článků nemusí být jedinečné. To bývají až v kombinaci s popisem, ale možná že ani to není nutné.
• Datová položka má přesně odpovídat jednomu konceptu. Článek s ní propojený však někdy tomu konceptu odpovídá jen přibližně nebo těch konceptů pokrývá více, odkud může pramenit další rozdíl mezi názvem článku a štítkem.
• Narozdíl od názvu článku, štítky a popisy začínají malým písmenem, pokud první slovo není vlastní jméno.

Všeobecně bych však řekl, že těch neshod mezi názvem článku a štítkem by nemělo být moc. — Petr Matas 5. 4. 2022, 06:56 (CEST)

Ještě bych přidal vyloučení rozlišovače, ale to se asi má za samozřejmé, pokud na rozlišovač nahlížíme tak, že není nedílnou součástí názvu. Jinak ale mám pocit, že založit na WD položku, která by měla totožný štítek i popisek s už existující položkou, není možné, systém takovou editaci odmítá přijmout, pokud si dobře vzpomínám na svoje zkušenosti s takovými případy. --Bazi (diskuse) 5. 4. 2022, 14:08 (CEST)

Vím jen o této nápovědě. Rozhodně by měly být různé tvary uvedeny jako aliasy. Jinak, ano,

• štítek by měl odpovídat oficiálnímu názvu / jménu
• trochu problém je, pokud různé české projekty používají různé názvy pro totéž (ne/přechýlení, tvar, počeštění - například Kar(e)l May - Wikipedie uvádí Karela, ostatní projekty původní tvar)
• některé položky se používají v mnoha jiných položkách na Wikidatech, a jejich název je tomu přizpůsoben. Typicky třeba u kostelů se uvádí zasvěcení, kde koliduje aktuální štítek Panna Maria (Q345) s názvem článku Maria. Obdobně u některých jiných světců.

Rozhodně by ale neměl nastat stav, kdy není aktuální název článku ani jako štítek ani jako alias. --JAnD (diskuse) 5. 4. 2022, 07:52 (CEST)

Ano, štítek dle názvu českého článku je většinou opravdu nejvhodnější (viz také příslušné doporučení na wikidatech, jehož anglická verze je rozsáhlejší, než ta česká), když výjimky určitě existují (typicky rozlišovače). Sporné případy možno diskutovat na diskuzních stránkách jednotlivých položek nebo na české wikidatí lípě - wikidata:Wikidata:Mezi bajty, je to určitě lepší než revertovat, reverty jsou v prostředí wikidat krajně nevhodné (hlavně kvůli propojenosti položek).--Jklamo (diskuse) 5. 4. 2022, 09:41 (CEST)

Štítky mají být co nejjednodušší a na rozdíl od názvů článků nemusí být jedinečné. To bývají až v kombinaci s popisem, ale možná že ani to není nutné.

No, to nevím. Šablonu {{LocMap Česko Ústecký kraj}} jsem na Wikidatech musel sloučit s novou datovou položkou, kde chyběl český štítek, který zůstal na původní položce po migraci, a díky tomu nešel štítek do nové položky přidat. Vyřešilo to sloučení původní položky do nové (ono by to šlo vlastně i opačně, ale to by vyústilo v daleko větší přesun). Štítek na WD tedy podléhá stejným omezením, jako názvy článků, a sice, že musí být jedinečné. Nemusí se nutně shodovat s názvem článku nebo obecně stránky na cílovém projektu, ale je to v podstatě ekvivalent názvu článku/stránky, jen s tím rozdílem, že se zobrazuje štítek v jazyce uživatele, případně anglický, pokud není štítek v daném jazyce k dispozici. Asi jste myslel popis. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 5. 4. 2022, 13:50 (CEST)

@Polda18 Mýlíte se, štítky opravdu nemusí být unikátní. Třeba položek "Lhota" je na Wikidatech veliké množství. To, co musí být unikátní, je kombinace štítku a popisku. Čili není technicky možné mít dvě položky se stejnými štítky a zároveň stejnými popisky. --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 4. 2022, 16:52 (CEST)

Je pravda, že u té šablony měly obě položky stejný popis, respektive kombinace byla totožná. Asi máte pravdu. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 5. 4. 2022, 18:07 (CEST)

Jak bylo asi zhruba řečeno, štítky by měly odpovídat názvu článku mimo rozlišovačů, velikostí prvního písmena u obecnějších pojmů (zatímco wikičlánku musejí začínat velkým), pár dalších případech, a při přesunech článků se na to ve slušné míře myslí. I když kdysi jsem si nechal asi i pod lípou (nebo technickou) vygenerovat seznam rozdílů wiki versus wikidata a těch rozdílů tam bylo strašlivě hodně (i bez vynechání typů velké první písmeno a zanedbání rozlišovače), prostě bývala zřejmě období, kdy se při přesunu článku na změnu štítku nedbalo... a už to tak zůstalo. Jestli to chce někdo vylepšit, má můj hlas :) Stejně tak bych byl pro sladěnější systém popisků - např. proč je třeba první záznam "okres ve Švýcarsku", druhý záznam má "švýcarský okres", třetí má "okres v kantonu XY ve Švýcarsku" a podobně - no odpovím si, protože je to složité hlídat a přínos je vyhodnocen jako mizivý. --Chrz (diskuse) 5. 4. 2022, 23:30 (CEST)

Protože prakticky neexistuje standardizace, a na Wikidatech je velmi složité hlídat nějaký standard dle přijatých doporučení danou wiki. Navíc, ne všechny položky Wikidat jsou výlučně pro Wikipedii nebo jiný projekt, některé položky reprezentují i položky napříč několika projekty. Typicky místopisné pojmy jsou typické pro Wikipedii a nově i Wikicesty, a každý projekt má jiné standardy. Wikidata je shomaždiště datových údajů o různých pojmech a chybí jakákoliv standardizace. Je to tam řádná divočina. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 6. 4. 2022, 08:30 (CEST)

Domnívám se, že řešením by bylo, kdyby popisek mohl být jen jiný WD štítek, takže by se omezila množina možných popisků. Nebo pokud by se popisky sestavovaly automaticky z hodnot jako "instance of" a podobně. Příklady nesouladu se kterými se potkávám nejde omluvit tím, že by se tam střetávalo více projektů najednou. --Chrz (diskuse) 6. 4. 2022, 18:54 (CEST)

To by bylo příšerný omezení, ve Wikidatech není jen to, co je na Wikipedii, na en wiki je nějakejch 6 milionů článku, na WD 100 milionů položek. Nicméně, automatický generování popisků přijde tak za rok, za dva, je to součástí Wikifunction resp. Abstract Wikipedia. --frettie.net (diskuse) 6. 4. 2022, 22:12 (CEST)

Jestli chápu správně anglickou nápovědu, tak odlišnost sice není zakázána, ale jako vhodná je zmiňována pouze u technických případů (kapitalizace, odstraňování rozlišovače). Je jasné, že mohou být i výraznější odchylky, ale u těch bych předpokládal, že to budou velmi konkrétní případy, u kterých by mělo být patrné, proč k tomu došlo. K jednotlivým kauzám a případům:

• Keniči (Q19962975), nemá český článek, je to klasický spor mezi několika víceméně správnými přepisy, chyba je, že po revertech zcela zmizela RiniXova varianta, ale co má být hlavní a co alias asi rozhodnout nedokážeme. Spíš byl myšlen Šin’ičiró Tomonaga (Q184563), kde pro mě diskuse na české Wikipedii nepřijde příliš přesvědčivá, ale to tady neřešme, hlavní název mi dává nejlepší smysl také brát z české Wikipedie (a pokud s tímto názvem nesouhlasíme, tak primárně diskutovat u článku a nesnažit se to "opravit" na Wikidatech). Všiml jsem si, že věc ještě měla pokračování: [3].
• Krátce k druhému bodu u Petra Matase: Lze těžko posoudit takhle hypoteticky, ale pokud by skutečně k něčemu takovému došlo, tak to bude nejspíš známka mismatche a dříve či později bude třeba článek a item oddělit a pro článek definovat lepší koncept.
• U JAna mi není jasný bod "štítek by měl odpovídat oficiálnímu názvu / jménu": Na první pohled bych tohle chápal tak, jak píše Silesianus (citoval Kacir v prvním příspěvku) v kauze Sergej Šojgu (jeho přesná slova "No tak je to jeho celé oficiální jméno.") Nicméně to je v přímém rozporu s celkovým vyznění diskuse a nakonec ani JAn ji nezpochybňuje.
• Jinak s JAnem souhlasím, pokud o stejném konceptu píší jinak různé českojazyčné projekty, tak holt musí být jeden hlavní a jeden jako alias (byť se obávám, že ve většině případů to jsou spíše naschvály mezi projekty, které by srovnala snadná diskuse, ale to je jiná věc).
• Kolega Chrz (příspěvek 5. 4. 2022, 23:30) uvádí na jedné straně technický problém, který ale vůbec v tomto vlákně nemá cenu řešit. Problém je, pokud zmíněné rozdíly jsou generovány experty, co si myslí, že za každou cenu si musí najít Wikidata nějakou svoji vlastní cestu a aktivně mění české názvy odpovídající názvům na českých projektech na úplně jiné.

Možná si nejsem jistý, jestli je wikipedijní Pod lípou vhodná platforma, tady se samozřejmě shodneme, že Wikidata mají "poslouchat" Wikipedii. Je otázka jak postupovat dál, jestli zkusit podobnou diskusi provést i na Wikidatech (protože samozřejmě Wikidata neposlouchají Wikipedii, takže tahle diskuse je pro Wikidata irelevantní, nicméně je v zájmu nás všech wikimedianů, aby existovala alespoň elementární harmonie mezi projekty)? Potažmo, jestli by někdo dokázal rozumně doplnit nápovědu Wikidat? --marv1N (diskuse) 9. 4. 2022, 17:20 (CEST)

@marv1N: Chci jenom říci, že ta varianta s apostrofem je kromě větší správnosti i běžně používaná. Kolega nepodložil žádný relevantní důkaz, proč by se jména měla psát bez apostrofu. A z toho vychází i ty štítky (a spor kolem nich), které by měly být s apostrofem. Nechci zde vyvolávat diskusi, protože o jménech japonských osob se dá diskutovat jinde, např. zde, byl bych však nerad, aby tady došlo k zjednodušení, že možné jsou obě varianty. Ano, bez apostrofu to lze napsat, ale taky najednou nezačneme vyslovovat [Mil-a-na] namísto [Mi-la-na]... Jinak souhlasím s tím, jak píšeš, že hlavní název by se měl brát ze zdejší Wikipedie a diskutovat zde, problém však je, že diskutování bylo odmítnuto a mělo to z toho důvodu i "pokračování". --RiniX (diskuse) 9. 4. 2022, 18:24 (CEST)

Články o chmelu

Zdravím, rád bych zde nadhodil k vyřešení situaci okolo článků o chmelu (rodu/rostlině) a chmelu (hospodářské plodině) a jejich provázanosti s anglickou variantou článku. Problémem se zdají býti nevyrovnané významové vztahy mezi články rod - rostlina - chmelová šištice (hospodářsky využívaná). Tedy:

článek Chmel - rod otáčivých rostlin, v anglické verzi Humulus (také hop), je stručný - popisuje taxonomii, popis, pár zástupců a zmiňuje stroze chmelařství obecné i to v ČR. V angl. verzi delší ale totéž. Vše v pořádku.

článek Chmel otáčivý - konkr. druh rostliny, v anglické verzi Humulus lupulus (ale také common hop či jen hops), by měl být obsáhlejší popis rostliny, jejího výskytu a škůdců a stručně využití. Zatímco v anglické verzi se článek drží úzce rostliny, v české se kratší obsah kompenzuje shrnutím oboru chmelařství (samotný článek chmelařství je pak sotva delší). Dle mého by se to dal vylepšit čs. článek o chmelu otáčivém osekáním pasáže o chmelařství pouze na zmínku, a podrobnosti doplnit do článku na to určeným.

angl. článek Hops - chmelové šištice (klásky, hlávky), je dlouhý článek obsáhle popisující podstatu (květ rostliny), historii kultivace, sběr, současnost produkce, odrůdy v pivovarnictví, chemické složení. Takový český článek, nepočítaje kratičké zmínky výše a zmíněné chmelařství, není. Možností je buď: Založit dedikovaný článek na Chmel - šištice (surovina) po vzoru anglického (popis, chemie, pěstování), kde se i přesune téma chmelařství obecné i v česku. Nebo prozatím propojit anlg. Hops a čs. Chmelařství, neboť je oboje převážně o oboru pěstování.

Související poznámky: 1) Článek Chmelnice ze své podstaty obsahuje dost relevantních info. pro článek Chmelařství. Navrhnul bych sloučit a chmelnici přesměrovat do Chmelařství. (edit: zamítnuto, vhodnější je doplnění)

2) článek o žateckém chmelu má obsáhlou anglickou verzi, zatímco ta česká má jenom odstavec, navíc nejsou ani propojené. Vzhledem k tomu, že je zapsán do chráněného označení původu, tak je to škoda.

3) podobné diskuze se již vedly u článku Diskuse:Chmel, nicméně to moc zřejmě nevedlo k cíli

Celkově se to může zdát jako nedůležité, okrajové téma, nicméně si myslím, že vzhledem k historickému i současnému významu má tohle téma potenciál, a současný stav by mohl být opravdu lepší. Budu rád za váš názor. --Majespařez (diskuse) 7. 4. 2022, 02:01 (CEST)

Téma mne nezajímá natolik, abych chtěl přiložit ruku k dílu, nicméně: Jediné, co mne z návrhů zarazilo, je návrh na zrušení článku chmelnice. Pokud věříme, že článek vinice má samostatně smysl, proč by ho neměla mít i chmelnice? --Tchoř (diskuse) 7. 4. 2022, 06:12 (CEST)

Souhlasím, chmelnice i chmelařství vypadají, že by každé téma vystačilo na dostatečně odlišný článek. --JAnD (diskuse) 7. 4. 2022, 09:50 (CEST)

Souhlasím, obě témata si svůj článek bezesporu zaslouží, myslel jsem to tak, že za současného stavu, kdy se chce čtenář dozvědět o chmelařství, bude přepínat mezi dvěma nedodělanými články, než jedním souvislým. Nicméně sloučení jenom proto, že jsou články krátké, by asi bylo více na škodu. Jak říkal kolega Tchoř, také nejsem zapálený znalec ochotný přispět do díla, spíš jen hnidopich --Majespařez (diskuse) 7. 4. 2022, 10:35 (CEST)

@Majespařez, Tchoř, JAn Dudík:Trochu off-topic, ale podobné problém je potřeba vyřešit i z hlediska opic. Náš článek opice je ekvivalentní k anglickému en:Simian, tedy jako taxonomický rank, kam spadají i všichni hominoidi včetně člověka, chybí ale ekvivalent obecného článku en:Monkey nebo spíš fr:Singe, tedy opice ze společenského a kulturního hlediska, její význam pro literaturu, náboženství atp. Takže pokud by se našel někdo, koho by zaujal třeba ten francouzský článek, bylo by fajn ho sem doplnit také. Také budu rád za názory, jak podobný článek pojmenovat. OJJ, Diskuse 7. 4. 2022, 10:04 (CEST)

Ohledně potenciálního článku zaměřeného na využití chmelových šištic v potravinářství (ale i kosmetice aj.) bych souhlasil s reakcí, která zazněla v diskusi odkazované v bodě 3). Jako nejvhodnější pojmenování takového článku se mi jeví Chmel (surovina) - pokud ovšem nechceme ono kosmetické a jiné využití zpracovat zase samostatně, pak by byl asi lepší ten Chmel (potravinářství). Přitom ale články Chmelnice i Chmelařství mají IMHO svoje opodstatnění, takže bych je neslučoval, i když možná nemají žádný svůj protějšek na enWiki. Přece jen je ČR pivní velmoc, takže dává smysl, že by chmelařství bylo v češtině zpracované podrobněji a rozvětveněji než na enWiki (pokud se tomu někdo pověnuje). --Bazi (diskuse) 7. 4. 2022, 10:39 (CEST)

Souhlasím, po diskuzi výše, se zachováním obou článků chmelnice/chmelařství, vadil mi asi spíše jejich stav než existence. Nápad na článek Chmel (surovina) je dobrý, kosmetické využití se s potravinářským a jiným využitím skloubí dobře v jednom článku. --Majespařez (diskuse) 7. 4. 2022, 10:47 (CEST)

Studenti píší Wikipedii

Zdravím, vidím v RC, že OJJ právě označil k urgentní úpravě článek Čínsko-indické teritoriální konflikty. Což nerozporuji, ale prakticky ihned nato se vynořila hesla Čínsko-ruské pohraniční spory a Sino-ruské hraniční spory obdobné kvality...

Dovoluji si proto otevřít (pokud možno) rychlou a věcnou diskusi k tomuto tématu/problému. Mám za to, že se jedná o projekt Studenti píší Wikipedii. Což je výtečné, že nám vznikají nová hesla (bez ironie), ale proč nejsou studenti automaticky instruováni o existenci/„nutnosti“ použít existující a k tomuto účelu určenou šablonu {{Studenti píší Wikipedii}}? Mám dojem, že pak zbytečně dochází k jakési dvojkolejnosti, až schizofrenii: na jedné straně je „hodný“ spolek, který zabezpečuje nové editory (studenty), vybízí ke tvorbě atd., na druhé straně je „špatná“ patrola, která je hnidopišská, zmiňované editory znechucuje extenzivním užíváním údržbových šablon atd. Doufám, že je jasné, že píšu částečně v nadsázce. To však nic nemění na tom, že se dlouhodobě jedná o jednu z nejviditelnějších záležitostí, kde se projevuje jistá (zbytečná) tenze mezi „tím, co přichází ze shora“ (rozuměj ze strany spolku) a běžnou wikirealitou. Zdá se mi, že je dost smutnou vizitkou české Wikipedie, že ani po letech nedokázala dospět ke konsenzu, jak zacházet s „vlnami“ hesel v rámci SPW. Nevidím to poprvé, a kolegové patroláři to jistě potvrdí: v RC se začnou zničehonic „rojit“ hesla na příbuzná témata, přičemž jedině ze společných znaků („červený“ autor, většinou normální jméno, nikoli nick, první editace, vysoce odborné téma, „studentský sloh“, chybějící wikiformality, součást celé série podobných článků) lze usuzovat, že jde (znovu) o nový studentský projekt.

Původně jsem chtěl napsat na Nástěnku patroly, ale jelikož se jedná o dlouhodobý (a evidentně stále nevyřešený) problém, chtěl bych nakonec zjistit názory širší komunity. Osobně bych si dovolil navrhnout některý ze dvou následujících bodů, případně oba:

1. každý projekt v rámci SPW bude předem ohlášen na Nástěnce patroly. Může to udělat kdokoli (koordinátor projektu SPW, vyučující na dané VŠ, děkan, rektor, ministr školství, to je úplně jedno) a kdykoli, stačí jediná zdvořilostní věta. Něco ve smyslu „vážení kolegové wikipedisté, v nejbližší době bude probíhat s fakultou X projekt na téma Y, buďte připraveni na Z článků na toto téma“. Nic víc, tečka, sdělení na dvě minuty, a je po problému. A v podstatě nepotřebujeme vědět ani tu fakultu a počet budoucích hesel, zcela postačuje informace, že „něco se bude dít“.
2. každý článek v rámci projektu bude označen příslušnou, k tomuto účelu existující šablonou. To ulehčí patrole, která je v současnosti pravidelně stavěna před Sophiinu volbu: nedělat nic (špatně, protože pak bobtná seznam neodžlucených článků, což následně některé lidi odrazuje, mimochodem včetně mě), odžlutit nevyhovující článek (celé špatně) či olepit to urgentní/neurgentní šablonou/šablonami (špatně, protože už beztak mizivé sympatie dotyčných studentů/autorů hesel k Wikipedii se pak patrně limitně přiblíží nule).

Prosím tedy kolegy o věcné názory na tato (IMHO triviální) řešení, případně jiné postřehy, návrhy apod. Díky --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 11:36 (CEST)

Místo navrhovaného avizování jednotlivých kurzů na nástěnce patroly by mi přišlo podstatně příhodnější, aby kurzy byly prezentovány na samotné stránce programu, kde je v současnosti dostupný spíš jen jakýsi archiv z dřívějších let, končící rokem 2017. Pokud by se kurzy včas uváděly tam, měla by patrola možnost přidat si příslušnou stránku ke sledovaným a mít to pod dohledem i bez nějakých speciálních ohlášek. Adekvátně funguje přehled aktuálně probíhajících kurzů podobného programu SePW. I když asi nutno přiznat, že tam ta činnost je celkově koordinovanější ze strany spolku, zatímco SPW víc závisí na inciativě vzdělávacích institucí a ne vždy vůbec existuje ve spolku povědomí o tom, že nějaký kurz probíhá, řekl bych.

Označování článků šablonou bych obecně podpořil, jen je holt obtížné zajistit důsledné dodržování (a nemám tím na mysli represivní metody nějakého blokování za nedodržení nebo apriorního mazání takových počinů, spíš jde o důslednou instruktáž a dohled vyučujícího). --Bazi (diskuse) 12. 4. 2022, 12:59 (CEST)

Ostatně další možností je důsledné využívání Nástěnky, označování článků, ale i zapojených editorů příslušnou šablonou, což u Nástěnky probíhá automaticky, jde "jen" o to nasypat ty lidi/články do Nástěnky k příslušnému kurzu. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2022, 13:01 (CEST)

Měl jsem něco rozepsáno, ale Bazi mě předběhl a já s jeho názorem souhlasím. Samozřejmě by nám nejvíce pomohlo označení článku šablonou nebo upozornění v diskusi článku (když to spatřím, mohu předpokládat dobrý úmysl a určitou znalost tématu; a na ne úplně dobře psaný text pak nahlížím smířlivěji a s větší chutí nějak ho dotáhnout). Bohužel ale nedokážeme takovéto označování nijak vynutit. --Lukša (diskuse) 12. 4. 2022, 13:09 (CEST)

Úplně ideální by bylo naučit instituce s Nástěnkou (a vysvětlit jim, že z toho mohou čerpat data), v sekci Jak se zapojit je to hned první bod na seznamu. Vědí vůbec instituce, že něco, jako Nástěnka existuje? --janbery (diskuse) 12. 4. 2022, 13:05 (CEST)

@Bazi, Mario7, Jann: Vycházíte z podle mého názoru mylné představy, že ty sinologické články jsou pod záštitou WM ČR. Moc koordinované to asi nebude, když dva autoři v jeden den založí Čínsko-ruské pohraniční spory a Sino-ruské hraniční spory. Nebo když pan Jan.cupal55 založí článek Třetí tchajwanská krize duplikující článek Třetí krize v Tchajwanské úžině, jehož autorem je Borec321. Mám dojem, že se jedná o nějaký úkol nějaké vysoké školy, kdy třeba víc lidí zpracovává totožné téma, jen namísto Wordu si pro vytváření těchto článků pedagogové vymysleli Wikipedii, jakoby to snad nebyl samostatný projekt, ale jen nějaké rozhraní pro práci. Mám důvodné podezření, že s tímto WM ČR nemá nic společného.

A nebyl by to koneckonců první případ. Před časem jsem se s jednou podobnou studentkou spojil, nicméně odmítla mi poskytnout kontakt na vyučujícího, aby z toho sama neměla nějaký problém. Mario si určitě vzpomene na prokrastinující studenty Masarykovi univerzity, jejichž cílem bylo dostat zápočet, pak ať heslo klidně smažeme. Osobně jsem řešil případ (tuším) z FSV, kde jsem se nakonec spojil s panem docentem Cahlíkem. I v tomto případě zadal úkol vytvořit wikiheslo nezávisle na Nadaci, s pár lidmi z Nadace jsem ho však spojil, rozhovor se nesl v přátelském duchu a problémy ohledně toho už snad nebudou.

Další energii už do toho upřímně nevkládám. Nějaké články vylepším, jiné olepím urgentními šablonami nebo smažu jako duplicitní. Beru-li to čistě sobecky, jsem správce Wikipedie a starám se o její obsah, nemusím zprostředkovávat úkoly studentů a pedagogů, o můj zápočet koneckonců taky nejde. Samotným jim může dojít, že není vhodné zakládat několik duplicitních hesel. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 13:41 (CEST)

Problémem na řadě škol (včetně vysokých) je to, že spoustu učitelů odsuzují Wikipedii jako nespolehlivý zdroj informací. Přitom nevidí, že právě informace obsažené v encyklopedických článcích Wikipedie musí být ověřitelné z dohledatelných zdrojů, a to se poměrně daří zajišťovat. Spoustu učitelů nad Wikipedií mávnou rukou jako nad snůškou nesmyslů, nejspíše díky tomu, že se Wikipedie díky své otevřenosti stává častým terčem vandalů a některé ne příliš známé články zůstávají vandalizované poměrně dlouho, než si toho někdo všimne, případně řada článků obsahuje tvrzení, která nejsou doložena zdrojem. Také je důvodem k takovému odsouzení dle jejich názorů, že studenti si prostě jen najdou článek na Wikipedii, a zkopírujou obsah do své práce nebo ho opíšou bez toho, aniž by se zamysleli nad významem, a práci pak ohodnotí nízkou známkou jako plnou nesmyslů. To, že někdo zkopíruje text z Wikipedie, ovšem není problém Wikipedie, to je problém toho studenta, který tak učinil. Rozhodně to není důvodem k tomu odsuzovat celou Wikipedii jako nesmysl. Zmíněný projekt je sice dobrým nápadem, ale podle mého nemá dostatečné povědomí mezi školami, není dostatečně známý. Rozhodně by prospělo projekt více zviditelnit v médiích, stálo by za to projekt představit široké veřejnosti trochu více aktivně. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 4. 2022, 13:43 (CEST)

@Polda18: Však Wikipedie je plná nesmyslů a ty se velmi špatně podchytávají, s tím mám osobní zkušenosti. Řada článků je také z pochopitelných důvodů notně zastaralá. Jistá obezřetnost je tedy zcela v pořádku. Otázkou je, jestli je ale v pořádku, pokud moderní Komenský zadá žactvu zpracovat jakési články, aniž by o tom věděli lidé, kteří tu Wikipedii ve volném čase zvelebují. Zvláště mne zaráží, že vzniká naráz vícero prakticky totožných hesel, snad z logiky věci plyne, že encyklopedie má vždy jen jedno heslo... Možná to teď řeknu arogantně, ale přístup Wikipedie je nevěrohodný zdroj, tak ji dáme studentům na hraní, pak je nějak oznámkujeme a je vlastně jedno, jaké články na té Wikipedii zůstanou (upraví to asi trpaslíci), mně přijde ještě horší, než ji šmahem odsoudit. Jak píšu nahoře, párkrát jsem to řešil, ale nemám na to moc chuť. Dnes jsem nějaké duplicity smazal, jednu navrhnul na smazání a nebudou-li mít studenti zápočet, je to jejich problém. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 13:58 (CEST)

To spíš vidím na problém učitele, který jim tímto způsobem zadal práci. Z toho, co se tu píše, to vypadá, že se nejedná o výmysl samotných studentů, ale učitele, který si řekl, že svévolně zapojí studenty, ale aniž by věděl, jaká jsou na Wikipedii pravidla a jak se články píší. To je zase jiný problém, a je to problém zneužití Wikipedie pro jiný účel, než kterému normálně slouží. Opět to není problémem Wikipedie, ale je to problémem lidí, kteří se rozhodnou takto Wikipedii zneužít. Podle všeho chtěl asi studenty zapojit svévolně do uvedeného programu, ale porušil, respektive neprovedl první a celkem zásadní krok k zapojení školy do projektu, a sice kontakt spolku Wikimedia ČR k registraci jejich práce do projektu. Nejspíše se učitel od někoho dozvěděl, že se školy mohou zapojit do tohoto projektu, a tak chtěl zapojit své studenty, aniž by si přečetl, co pro to musí jako učitel udělat. Studenti za jeho zbrklé počínání nemohou, takže pokud jim nedá zápočet díky smazanému článku, tak být daným studentem, podám písemnou stížnost. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 4. 2022, 14:24 (CEST)

Navrhuji vkládat na diskusní strany studentů text, jehož hrubý návrh zde předkládám.

Dobrý den, domnívám se, že jste vložil/a text v rámci studijních povinností. I když rádi na WP přijmeme nové texty, potřebujeme, aby vyhověly jistým základním požadavkům (zde mohou být odkazy na vybraná pravidla WP). Předejte prosím tyto informace svému vyučujícímu.

Upozorňujeme na nejčastější problémy, pokud není domluva mezi Wikipedií a učitelem nebo pokud chybí kontrola učitelem:

Špatně vymezené téma

• Duplicity k existujícím článkům (nebo výrazný překryv)
• Kompilační články (více pojmů v jednom článku)
• Příliš specializované téma / příliš odborné pojetí / primární výzkum

Špatně zpracované téma

• Strojové překlady
• Porušení autorských práv
• Technické chyby (zejména reference)
• Neencyklopedický styl
• Texty, u nichž není kontrolována kvalita. Někdy je podezření, že vyučující si šetří práci a svalí tuto povinnost na wikipedisty -- tj. "zápočet dostanete, pokud článek přežije na WP do konce semestru" --Jvs 12. 4. 2022, 14:40 (CEST)

@Jvs: Zde jsem tedy vybral seznam lidí, co jsem odchytil (Wikipedista:OJJ/Sinologie – kurz), přes Speciální:Hromadná_zpráva můžeš odeslat nějaký moták. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 14:54 (CEST)

Ten seznam lidí se neukazuje, ale jedná se pouze o poslední editaci, ostatní se zobrazují. Také jsem si všiml, že i když jsou tam odkazy na diskusní stránky wikipedistů v čisté formě, pořád se zobrazují jako odkazy. Tuto formu stránky jsem ještě neviděl, předpokládám, že asi nemá být viditelná pro běžné uživatele, že? --Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 4. 2022, 15:33 (CEST)

S tím lze 100% souhlasit, samozřejmě, že je to především problém pedagoga a studenti si to případně jenom "sežerou". Já ale nemohu dohledávat jako Hercule Poirot toho konkrétního učitele, když se mnou mnohdy nespolupracují ani sami studenti. Měl jsem sice ještě před časem podobné choutky, někdy s úspěšným koncem, nicméně, jak píše i dole Martin, výsledek je neúměrný projevené snaze. Nemyslím si, že by správci Wikipedie byli obecně voleni k takové nadstandardní komunikaci s veřejností. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 14:43 (CEST)

K tomu bych jen dodal, že vložení urgentní údržbové šablony u nevyhovujících hesel je zcela v pořádku. Toto by bylo navíc k obvyklému upozornění autora. Mohla by to být další šablona, jejíž vložení by příliš nezatížilo patrolu. --Jvs 12. 4. 2022, 14:58 (CEST)

@Jvs: Však tu hromadnou zprávu pošli, když už jsem ta jména +- dohledal. :) Mimochodem, zajímavé je, že ta hesla začínají vznikat i na slovenské Wikipedii, viz sk:Diskusia:Vznik a pozadie bezpečnostného zákonu v Hongkongu. Naše heslo Bezpečnostní zákon v Hongkongu je praktické totožné, ale od jiného autora. Jen taková perlička. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 15:07 (CEST)

Některými body ve výše uvedeném nástřelu navrhovaného sdělení/šablony („kompilační články“, „příliš specializované téma“) kolega Jvs trefil hřebík na hlavičku :). Přesně o to v podobných článcích docela často jde. Osobně bych ale navrhoval kromě výčtu možných, resp. pravděpodobných neduhů doplnit také nástin řešení, tj. něco ve smyslu „za účelem hromadného/školního vkládání nových hesel zde existuje projekt Wikipedie:Studenti píší Wikipedii s jasně danými a praxí prověřenými pravidly, upozorněte prosím na tuto skutečnost svého pedagoga“. Přesné vyladění podobné výzvy ale s dovolením přenechám kolegům.

Rád bych totiž upozornil na fakt, že podobný „chaos“ nemusí být nutně způsoben cynickým zneužitím Wikipedie, jak bylo naznačeno výše, ale klidně se může jednat o obyčejnou neznalost. Já obecně nejsem příliš naivní člověk :), ale schválně: zkusme se vžít do role učitele, který nemá žádné zkušenosti s fungováním Wikipedie (kromě čtení článků, případně Editovat/Uložit). Co udělám? Rozdělím témata (nebo to nedomyslím vůbec a pouze omezím tematický okruh, což pak vede k duplicitám) a řeknu studentům, aby napsali příslušné články. Tečka. Odkud mám proboha vědět, že pro podobný účel (školní projekty) byly vytvořeny speciální postupy, zhmotněné v podobě SPW, Nástěnky apod.? Dovolím si předpokládat, že běžný učitel nemá ponětí o existenci nějakých „wikiprojektů“ apod. Já vím, měl se ve Wikipedii povrtat předem, ale my musíme bohužel pracovat s realitou, nikoli s ideálním postupem. A ve špatné realitě, která už nastala, považuji za vhodné upozornit pedagoga (prostřednictvím navrhované šablony na diskusích studentů, protože kontakt na učitele samozřejmě nemáme), že „haló, takhle ne, ale máme to ošetřeno, takže takhle ano“. --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 15:33 (CEST)

Tak jsem to rozeslal na 12 UP dle seznamu Wikipedista:OJJ/Sinologie – kurz – děkuji OJJovi. Použitý text je k dispozici prozatím na Wikipedista:Jvs/SPW nadivoko. --Jvs 12. 4. 2022, 16:08 (CEST)

Proč ne, detaily lze pak případně upravovat později, jako u kterékoli jiné šablony. Díky! Určitě bych ale u těch bodů, kde to jde, prolinkoval příslušná pravidla (WP:AP, WP:ES...). --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 16:29 (CEST)

@OJJ, Jvs, Mario7: Mám pocit, že se tu vyrojil další student Jakobnov s články Čínsko-indické hraniční spory a Čínsko-indické teritoriální spory. --MIGORMCZ (diskuse) 12. 4. 2022, 19:52 (CEST)

Do seznamu jsem ještě přidal KonfliktyDan a Jahuudka2020. --MIGORMCZ (diskuse) 12. 4. 2022, 19:57 (CEST)

Jasně, díky. Přesunuto k dopracování, duplicitní článek smazán. Přiznané, úmyslné duplicity, to je novum... --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 20:01 (CEST)

Ahoj všem, jak píší kolegové, upozornit komunitu obecně není problém, pokud ovšem o kurzu někdo (například Wikimedia ČR) ví . Všechny spolkové aktivity (tedy ty, v rámci kterých je Wikipedie editována) jsou sledované skrz rozhraní Nástěnka. Konkrétně projekty Studenti píší Wikipedii jsou sledované v této její části. Je možné si na Nástěnce vcelku snadno ověřit, že autoři zmiňovaných hesel tam uvedení nejsou. Jinými slovy, Wikimedia ČR o tomto konkrétním kurzu (jde-li o nějaký kurz) informovat komunitu nemůže, protože o něm neví taky .

Na Wikipedii existuje také udělátko nazvané Označit všechny účastníky a instruktory kurzů Studenti píší Wikipedii/Senioři píší Wikipedii v Speciální:Příspěvky. Toto udělátko pomocí dat z Nástěnky označí všechny účastníky WMČR kurzů označí na stránce Speciální:Příspěvky (vypadá to pak nějak takto). Je možné si toto udělátko zapnout, a tím získat přehled alespoň v průběhu patrolování. Z informačního boxu by pak měl vést odkaz na stránku, kde jsou ke kurzu k dispozici podrobnější informace (mj. jméno instruktora).

Pokud by to bylo považováno za nezbytné, je samozřejmě možné na Nástěnku patroly tyto informace vkládat také. Domnívám se ale, že by to příliš nepomohlo – myslím, že výraznější problém tvoří „sóloakce“, uspořádané bez koordinace, než kurzy, na kterých WMČR aktivně participuje.

@Mario7 Pokud tě napadá, jakým způsobem by WMČR mohla odhalit "nezávislé" kurzy (a tím přispět k tomu, aby byly pro Wikipedii prospěšnější), samozřejmě si to rád vyposlechnu. Osobně jsem nyní strávil necelou hodinu hledáním, v rámci jakého kurzu by články mohly vzniknout, a bohužel se mi zatím nic najít nepodařilo .

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 12. 4. 2022, 14:12 (CEST)

@Martin Urbanec:Díky za zevrubné a přehledné shrnutí celé problematiky, Martine. Snad se příliš nepletu, když předpokládám, že některým z nás tato agenda kurzů a nástěnek nebyla úplně stoprocentně jasná – mně tedy určitě ne .

Takže vlastně lze velice pregnantně shrnout, že pokud má patrolář zapnuta dotyčná udělátka a autoři hesel nejsou (v Posledních změnách a historii článku) „zelení“, pak se bez jakýchkoliv pochyb jedná o „divokou akci“? Čili ve skutečnosti je to vlastně tak, že veškeré tyto občasné vlny „červených“ (teoreticky „modrých“), nikoli „zelených“ autorů odborných hesel jsou vlastně zmiňované sóloakce? Protože to by pak celou věc značně zjednodušilo – stačí kliknout do historie (pokud jsme na článek nenarazili přímo v RC) a vidíme, jestli se jedná o koordinovanou aktivitu, na kterou máme brát zvýšené ohledy, nebo ne. --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 14:50 (CEST)

Zas tak černobílé ("bez jakýchkoliv pochyb") to nebude. Např. v rámci kurzu se na jedné lekci zadá úkol zaregistrovat si uživatelský účet, pak je třeba týden do příští lekce, než to všichni provedou, a teprve s tím týdenním zpožděním lektor zadá posbíraná uživatelská jména do Nástěnky. I když u seniorských kurzů je aspoň výhoda v tom, že se důsledně učí připravit si všechno na pískovišti a teprve na konci kurzu publikují článek. To u těch studentských rychlokvašek se zřejmě častěji tvoří rovnou naostro. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2022, 15:24 (CEST)

Jak píše Bazi. Obvykle bývá určitá prodleva mezi vydáním pokynu "registrujte se" a zanesením v nástěnce. Předpokládám, že vytváření hesel v průběhu této prodlevy je neobvyklé, ale dojít k tomu může. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 4. 2022, 15:44 (CEST)

Ano, to je správná připomínka. K té prodlevě může dojít, to mě nenapadlo. Takže „úprava algoritmu“ – neodepisovat celou sérii článků „nezelených“ autorů ihned, ale podívat se, jestli neexistuje příslušný kurz. Plus je tady možnost, že pedagog nejdřív zadá úkoly a nám se v RC vyrojí hesla neznámého původu, přičemž on sám se až později dostane k samotnému vytvoření kurzu... --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 15:50 (CEST)

Ono by možná i stačilo napsat do pár univerzit a chvíli je otravovat. Třeba se pak zapojí do SpW, kde je ta kvalita článků asi trochu lepší. --Ján Kepler (diskuse) 12. 4. 2022, 16:45 (CEST)

Ono to tak jednoduché nebude. Jednak univerzita obvykle výuku neřídí, to si řeší jednotlivé fakulty. To by se muselo oslovovat o něco plošněji. A hlavně tam, kde nejsou už nějaké osobní vazby, kontakty, těžko kohokoli o čemkoli přesvědčíme, rozhodně ne nějakým "otravováním". Já jsem kdysi zkoušel navrhovat kurz dokonce i svému bývalému spolužákovi, vedoucímu katedry, který osobně nebyl proti, ale ani tak to stejně neprošlo přes proděkana pro studium. To vyjednávání s univerzitami by zřejmě muselo být ještě o něco intenzivnější (ale třeba už doba pokročila a půjde to někomu snáz, moje zkušenost je 9 let stará). --Bazi (diskuse) 12. 4. 2022, 17:21 (CEST)

Souhlasím s Bazim, bohužel nejefektivnější je oslovit přímo dané učitele. To je samozřejmě časově dost náročné. --Hugo (diskuse) 12. 4. 2022, 18:10 (CEST)

Podľa mňa je na zváženie dať do používateľského priestoru Návrh. Niekto je lepší v písaní, niekto v overovaný, niekto vo formátovaní. Ak ho pôvodný autor nedokončí, tak ho niekto druhý, kto ho cieľavedomé nehľadá, tak ho neupraví. --Dušan Kreheľ (diskuse) 12. 4. 2022, 20:43 (CEST)

A opravdu se musí ta úplně nesedící hesla mazat? Nešlo by je přesunout třeba na uživatelskou stránku, na pískoviště nebo nevím kam, kde na tom autor i učitel mohou spolu dále pracovat, ohodnotit to, oznámkovat a pak třeba použít část do nějakého hesla, nebo jako podkapitolu nějakého hesla, nebo komunikovat s autorem, jestli to nechce přepracovat do podoby hesla (což asi nebude, ale třeba takto vzikne nějaký nový wikipedista). Takové to kobercové bombardování šablonami a reakce typu "co se nám sem do serete, ani nevíte, co wikipedie je, neumíte ani udělat pořádnou referenci, tak zmizte", to se mi opravdu nelíbí. Tahle atmosféra převážila na slovenské, a proto jsou tam, kde jsou.--Espa22 (diskuse) 12. 4. 2022, 19:22 (CEST)

A ještě bych chtěl upozornit všechny správce, aby si dali velký pozor na reakce (i podvědomé), které se snaží z wikipedie vyštípat cokoli, s ČÍM MAJÍ ONI PAK PRÁCI. Wikipedie vám, milí zlatí, nepatří. K té činnosti jste se dobrovolně přihlásili, a jestli z ní máte nervy, tak jí nedělejte, wikipedie se tím nezhroutí, i když vy jste o tom jistě přesvědčeni. --Espa22 (diskuse) 12. 4. 2022, 19:26 (CEST)

Pro editaci Wikipedie se předpokládá, že si autor na svůj písek text umí přesunout sám. --Ján Kepler (diskuse) 12. 4. 2022, 19:39 (CEST)

Přiznám se, že tohle je pro mě novinka. Přesun stránek, obzvlášť mezi různými jmennými prostory, je docela jiné kafe než samotné psaní článku, a když si matně vybavím svoje začátky, zrovna s šoupáním stránek sem a tam bych si určitě netroufal začít. Nepřeceňujme začínající. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2022, 20:04 (CEST)

Dobrý večer, v úvodu této sekce jsem požádal o věcnou diskusi, takže si dovoluji poprosit o respektování této prosby/výzvy, díky! Teď k věci – co se týče „sinologického projektu“, který byl bezprostředním impulzem k založení této diskuse (ačkoli naší ambicí je vést obecnou diskusi), přesně Vámi navrhovaným způsobem osobně postupuji, Právě před chvílí jsem některé články přesunul na osobní pískoviště autorů k dalším úpravám (pokoušet se o první vlastní rozsáhlé heslo přímo v hlavním prostoru asi není nejideálnější řešení), s tím, že jsem k dispozici veškerým případným dotazům. I to je jedno z možných řešení. Zdraví --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 19:41 (CEST)

Ano, toto řešení se mi zdá jako nejlépe vhodné. Pokud články vypadají, že jsou psané studenty v rámci nějakého zadání od vyučujícího a článek nedosahuje takové kvality, aby nemusel být hned oblepen urgentními šablonami, tak článek přesunout na pískoviště. Studenti nebudou naštvání hrozícím smazáním článku a patrole se také ulehčí - místo dvou kroků - oblepení šablonami, a pak případně smazání článku, jenom jeden. --VasekPav (diskuse) 12. 4. 2022, 19:49 (CEST)

@Espa22: Svatá pravda. Já si třeba cením té energie, co se mi věnovala, a za nějak nadřazeného, co by toužil ostatní vyštípat, se nepovažuji. Natož kvůli chybějící referenci. Naopak mnohým nováčkům i radím. Ale zde se bavíme o hromadě i duplicitních hesel a nevidím důvod, proč by Wikipedie měla tímto způsobem patřit fakultám. Zvlášť, když komunikace od dotyčných je vesměs nulová, případně ti lidé na Wikipedii ani pracovat nechtějí (mohu doložit některé diffy). Co si budeme povídat, úkol je úkol, kdo ke všem přistupoval pečlivě jako Mirek Dušín a nikdy je nechtěl mít co nejrychleji z krku, ať hodí kamenem. A je taky právě otázka, proč mám vlastně dedukovat, co kurz je a co není, dohledávat k tomu data, když na to dotyční pedagogové kašlou sami od sebe. Snaha pomáhat těm lidem ve studiu je už taková nadstavba. Udělali jsme ji i teď, ale první má vykročit pedagog. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 20:04 (CEST)

Ale ano, na písek to budu přesouvat, to je dobrý kompromis. Zakládání několikanásobných duplicit je ale fascinující fenomén. OJJ, Diskuse 12. 4. 2022, 20:13 (CEST)

Zřejmě je to postavené na myšlence, že několik lidí zpracovává stejné téma a nejlepší vyhraje nebo tak něco. --Espa22 (diskuse) 12. 4. 2022, 20:21 (CEST)

Bohužel nikoli. Jeden článek má být „slávistický“, ten druhý „sparťánský“ :), jedná se o záměr, jakousi formu experimentu. No comment. --Mario7 (diskuse) 12. 4. 2022, 21:51 (CEST)

Tu úmyslnou tendenčnost psaní článků považuji ještě za větší problém než technické nedostatky obsahu vč. neencyklopedického zpracování ve formě seminárních prací, protože i po úpravě by tu POV obsah zůstal, pokud by nebyl přepsán. Autoři školského projektu si zřejmě spletli Wikipedii s názorovou platformou pro a proti, na které práce studentů vydrží a bude na ně dobře vidět.--Kacir 12. 4. 2022, 22:40 (CEST)

@Kacir, Mario7: Slovy mládeže, tvl, lol. Takže smazat hned. Takže jde o zaujaté články, které budou trpaslíci opravovat a univerzita to bude vědecky zkoumat. :) Fascinuje mě, jak podobný přístup může praktikovat pedagog... (a pak je nehoře rozhořčený komentář "nového kolegy"). No nic. Smazat hned a nestarat se. OJJ, Diskuse 13. 4. 2022, 05:36 (CEST)

Tak tohle bych třeba i rád viděl, kdyby to nebylo na Wikipedii. Bohužel, za toto nemohou studenti, ale pedagog, který jim takovou úlohu zadal. Buď využijeme studenty jako posly, nebo si mohou správci od nich přímo vyžádat kontakt na daného učitele. Jsem si jist, že se tato situace nějak vyřeší, nicméně tento školní projekt by neobstál ani v projektu SPW, protože články zkrátka představují úplně něco jiného, než si Wikipedie klade za cíl. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 13. 4. 2022, 07:31 (CEST)

Mně přijde, že by školy, odborné instituce, akademické ústavy apod. měly provozovat své wiki, tak jako medičky a medici, filosofky a filosofové. Ideální by bylo navést je k tomu obecně, zejména v souvislosti se Studeniti píší Wikipedii. Tam by se mohli rozvíjet, nejspíše za pomoci někoho z příslušného oboru, kdo se na Wikipedii relativně osvědčuje (ambasador?). Kromě takovýchto "akcí" jde i o to, že prakticky všechny obory potřebují rozpracovávat i množství detailů či souvislostí, které na všeobjímající Wikipedii nedostanou prostor. Nevadila by tam ani hesla s velmi dílčím zpracováním apod. Naopak se školy apod. často utápějí v kupení separátních separatistických apartních databází podle různých projektů a přání prominentních vyučujících, místo aby jednotlivé kampaně výzkumu apod. rozvíjely obohacovaly jeden systém, následně také mnohem lépe reprezentující instituci samotnou. --MONUDET (diskuse) 13. 4. 2022, 08:15 (CEST)

Možná nečtu dost pozorně, ale nevidím tu konstatování nějakého významně pozitivního přínosu pro českou Wikipedii. Vznikne sice spousta nových článků, ale jejich kvalita za moc nestojí a ani noví aktivní editoři z řad studentů asi moc nepřibývají. Tématicky se články překrývají, návrhy na sloučení autoři ignorují (viz např. nedávno probírané články Otevřený přístup k vědeckým informacím, Otevřený přístup, Otevřená věda, Otevřená věda a otevřený výzkum). Podle mě jde v podstatě pouze o využití (nebo spíš zneužití) Wikipedie k něčemu, k čemu by sloužit neměla, tedy jako levné a technicky velmi dobré platformy pro učební aktivity školy (nejspíš často i soukromé školy?): přece svými výplody studenti nebudou zatěžovat školní server. Proto bych nebyl příliš tolerantní a s aktivním vylepšováním takto vzniklých článků bych byl opatrný (asi nechceme, aby tu pak už provždy zůstaly jako polotovary). Jedná se o studenty VŠ, neměli by tedy mít problém s tím, aby se seznámili aspoň se základními pravidly a dokázali je respektovat, pokud si ten "zápočet z Wikipedie" mají zasloužit (snad i to pískoviště by si mohli sami umět vytvořit). Postup a text navržený kolegou Jvs se mi líbí, asi bych ho ještě doplnil v tomto smyslu: "Počítejte i s tím, že články nerespektující základní pravidla Wikipedie bývají často smazány." A použít případně vhodnou šablonu (samozřejmě urgentní) bych se příliš neostýchal. --Xyzabec (diskuse) 13. 4. 2022, 12:21 (CEST)

Ano. Zcela nevhodně vymezená témata článků bývají častým symptomem těchto školních iniciativ. Jak naznačeno výše: „tématicky se články překrývají, návrhy na sloučení autoři ignorují“. Na tohle jsem chtěl původně upozornit hned v mém iniciačním příspěvku, ale pak jsem to smazal, aby to nevypadalo jako filipika :). Leckdy ta hesla připomínají spíše jakési publicistické syntézy, možná eseje. Takže v celé řadě případů nulové interwiki (dokonce ani en), zralé na {{Rozdělit}}. Do čehož se nikomu nechce (pochopitelně, chceme se věnovat vlastní tvorbě nebo důležitějším úkolům), takže pak to tady zůstane viset navěky. Vysoký počet těchto „reliktů moderního studentstva“ byl jedním z důvodů, proč jsem se po několika letech postupného bujení tohoto nešvaru rozhodl zjistit, co si o tom myslí komunita. Zatím jsem příjemně potěšen, protože jsem se trochu obával, že studenti budou „nedotknutelní“. Zdá se ale, že převažuje spíše střízlivý pohled, s fokusem na udržení kvality projektu. --Mario7 (diskuse) 13. 4. 2022, 16:56 (CEST)

Děkuji všem kolegům za diskusi. Mohu si tedy dovolit poprosit kolegu Jvs o vytvoření šablony v příslušném jmenném prostoru? Asi by to měl dělat hlavní autor textu...? Díky! --Mario7 (diskuse) 22. 4. 2022, 23:13 (CEST)

Dobrý den, šablonu jsem založil pod názvem {{SPW nadivoko}}. --Jvs 23. 4. 2022, 17:47 (CEST)

Ekonomie a ekonomika

Jen tak nadhazuji do pléna, jestli tu nemáme nějaké "odborníky" (či nejlépe odborníky :)) na ekonomii. Narazil jsem na to, že klíčové články Mikroekonomie a Makroekonomie jsou na úpravu/učesání překladu, často tu navíc přibývají ekonomická hesla od studentů, která pak asi nikdo nekontroluje. Píšu to sem, protože v Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Recenzenti podle oborů jsem žádné zájemce o ekonomická témata nenašel a žádný tematický WikiProjekt také, myslím, neexistuje, přijde mi to jako nedostatek. Takže to tu nadhazuji jako takový tip pro zájemce, kdyby něco takového chtěli zformovat. Já se od toho předem distancuji, protože ekonomie a společenské vědy byly pro mne vždy většinou utrpením , to ale neznamená, že si nezaslouží hezké zpracování.OJJ, Diskuse 18. 4. 2022, 11:37 (CEST)

@OJJ: Pozri Wikipedie:Požadované články. ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 18. 4. 2022, 12:03 (CEST)

Vybavuji si, že tu kdysi byla editační soutěž Den finanční gramotnosti, které jsem se taky zúčastnil, ale do jaké míry jednotliví*é zapojení*é wikipedisté*ky jsou zběhlí*é v ekonomické oblasti, jen těžko odhadovat. Navíc to byly ročníky 2012 a 2013, takže to úplně nemusí být aktuální. --Bazi (diskuse) 18. 4. 2022, 12:30 (CEST)

@Bazi: Tuším, že to měl tehdy v patronaci @Jan Spousta:, ale tohle by bylo asi ... na dlouho. --frettie.net (diskuse) 18. 4. 2022, 13:11 (CEST)

@Frettie: Ahoj, kdysi jsem se na tom podílel. Organizačně. Ekonom nejsem. Taky nevím, co s tím.--Jan Spousta (diskuse) 18. 4. 2022, 16:20 (CEST)

Já teda úplně nemám čas, chuť a ani energii to pročítat důkladně, navíc už je to dost dlouho od makra i mikra. Makro asi nedokážu vůbec posoudit, ale článek o mikroekonomii mi nepřijde nějak echt špatnej. Naopak mi (aspoň první polovina) přijde jako poměrně hezkej rychlej exkurz a rozcestník mikroekonomických pojmů.--frettie.net (diskuse) 18. 4. 2022, 13:20 (CEST)

Jsem na tom s tím mikro a makro asi podobně jako Frettie. Do seznamu se klidně připíšu, když tam nikdo není, ale moje parketa je spíše ekonomika, než ekonomie, a z ekonomie spíše mikro, když už. Na ty články postupně kouknu. Učesání překladu (v případech, kdy jde o překlad) by bylo to nejmenší, ty studentské referáty budou na dýl. Pokud na nějaké narazíte, dejte vědět. --KPX8 (diskuse) 18. 4. 2022, 15:33 (CEST)

Česká wikipedie jako zdroj wikipedie světové

Teprve nedávno jsem se seznámil s oficiálním wikipedickým překládacím nástrojem a dostal jsem se tak k některým statistikám, které mi byly dosud skryty. Ukázaly mi skutečnost, kterou jsem si předtím příliš neuvědomoval. Že česká wikipedie je krom jiného také velkým zdrojem pro hesla v jiných jazycích. Statistika překládacího nástroje říká, že 542 článků z české wikipedie bylo přeloženo do slovenštiny, 192 do francouzštiny, 164 do angličtiny, 145 do ukrajinštiny, 76 do ruštiny, 34 do němčiny, 32 do rumunštiny, 29 do španělštiny, 28 do polštiny, 25 do esperanta, 16 do katalánštiny, 11 do bavorštiny, 5 do vietnamštiny, 13 do italštiny, 11 do portugalštiny, 10 do japonštiny, 10 do bulharštiny, 7 do maďarštiny, 6 do čínštiny, 5 do nizozemštiny, 5 do srbštiny, 5 do chorvatštiny, 4 do řečtiny, 3 do albánštiny, 3 do finštiny, 2 do arabštiny, 2 do turečtiny, 2 do okcitánštiny, 2 do běloruštiny, 2 do bosenštiny, 2 do slezštiny, 1 do hebrejštiny, 1 do indonéštiny, 1 do norštiny, 1 do dánštiny, 1 do filipínštiny (tagalog), 1 do slovinštiny, 1 do gruzínštiny, 1 do egyptské arabštiny, 1 do zjednodušené angličtiny, 1 do lotyštiny, 1 do estonštiny, 1 do kurdštiny, 1 do srbochorvatštiny, 1 do běloruštiny (alternativní gramatika), 1 do volapüku.

Celkem bylo tedy přeloženo 1408 článků z české wikipedie, a to jen za pomoci překládacího nástroje, lze usuzovat, že celkové množství přeložených článků je mnohem větší, některé by šlo zmapovat s pomocí překládacích šablon, někteří autoři možná ani překládací šablonu nepoužijí a stejně se opřou o českou wiki.

Bohužel jsem se nedopátral, které konkrétní články z těch 1408 byly přeloženy, ale dá se předpokládat - s výjimkou snad slovenštiny - že v drtivé většině jde o články o českých tématech. Neboť asi lze sotva předpokládat, že se někdo v Rumunsku opře o českou wiki, píše-li o americkém herci či maďarském kanoistovi.

Vede mě to k jedné myšlence: že hesla o českých reáliích na české wikipedii mají přeci jen o trochu větší váhu. Neslouží jen jako informační zdroj pro česky mluvící jedince, ale slouží - a se zdokonalováním překladačů (a google například udělal opravdu již pozoruhodné pokroky) bude stále více sloužit - jako základní zdroj po pokrývání českých témat na jiných wikipediích po světě. Píšeme-li tedy o Česku, píšeme i globální wikipedii, přesněji ovlivňujeme to, jak nás budou ve světě vnímat, co o nás budou vědět, a také zda o nás nebudou psát hlouposti. Chtěl bych proto apelovat, aby se na tématicky česká hesla snad možná kladly větší nároky, co do kvality, zdrojů atp. Národní encyklopedie by měla být tuhým, kovovým jádrem české wikipedie, kolem níž mohou být obaleny třebas ne tak zahuštěné vrstvy informací o vzdálenějších prostorech. Mimo jiné proto, že v éře vynikajících překladačů bude toto jádro zdrojem pro wikipedii globální.

Zajímavost: slovenská wikipedie je jednou z mála na světě, která nepřekládá nejvíce z angličtiny, právě protože překládá více z češtiny (poměr čeština/angličtina: 542/463; v češtině je poměr angličtina/slovenština: 6508/1326). Opět to ovšem platí jen pro oficiální wikipedický překládací nástroj. Vysoké množství přeložených článků z češtiny do francouzštiny je dáno asi jedním bilingvním uživatelem, který se tu myslím před časem i přihlásil v diskusi. Angličtina je logická, ukrajinština daná asi velkou menšinou. Ruština, němčina a polština obecně vyšším zájmem o českou tématiku v zemích, kde se těmito jazyky mluví (znát to bylo i na mnou nedávno zde odprezentované statistice velikosti hesel o Česku na jiných wikipediích), španělština tím, že Španělé (či přesněji španělsky mluvící) zdaleka nejvíce překládací nástroj využívají. Trochu záhadná je rumunština. V pozitivním smyslu. V negativním naopak minimální zájem v severských jazycích (ve švédštině je to nula). Který byl mimochodem dobře patrný i ve výše uvedené statistice velikosti hesel o Česku. Je zajímavé, jak málo nás severní Evropa vnímá (anebo nevnímá jako důvěryhodný zdroj?). Pro srovnání: na české wikipedii je 85 překladů z norštiny, 56 ze švédštiny, 16 z dánštiny, 10 z finštiny.--Espa22 (diskuse) 20. 4. 2022, 16:26 (CEST)

K tomu jen poznámka: velkým problémem všemožných překladů, včetně těch s oficiálním překladačem, je nedostatečný přenos/překlad řádkových referencí, protože citační šablony nejsou vždy zcela kompatibilní a nástroj je neumí pořádně překlopit z jednoho jazyka do druhého. Považuji to za důležitější téma nežli zvýšení nároků na články o českých tématech. Kvalitativní nároky bychom měli uplatňovat stejné na česká i jakákoli jiná témata, mnohdy špatný překlad z cizojazyčné Wiki vnáší na tu "naši" českou obsah snížené kvality a je o to obtížnější to pak vylepšovat, než kdyby zde byl sepsán původně. Myslím, že obecně vzato jsou česká témata zpracovaná na csWiki lépe už díky snazší dostupnosti českojazyčných zdrojů pojednávajících o těch tématech, takže bych v tom neviděl nějaký systémový problém. Nanejvýš o skutečně okrajových českých tématech zde není pojednáno moc kvalitně (např. "oblíbení" fotbalisté nižších soutěžních úrovní), ale o ty pravděpodobně ani nebude až takový zájem k překladu. Naopak o skutečně významná česká témata IMHO panuje i na Wiki adekvátní zájem, takže chci věřit, že odpovídající kvalitu mají (ne nutně všechna), alespoň v rámci našich lidských kapacit. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2022, 17:10 (CEST)

Naprosto souhlasím ohledně referencí – překládal jsem několik článků z němčiny a německá Wikipedie má zcela jiné citační šablony a je nutné je jednotlivě zapsat (zároveň jsem zvyklý psát v kódu, jenže nástroj překlad neumožňuje zapsat šablonu kódovou syntaxí, takže vypisování do políček dotazu mě dost zdržuje). V prvních článcích, jež jsem překládal, jsem si nebyl problému vědom a uložil jsem je tak jak převod proběhl (tedy reference byly irelevantní) a někdo to tam pak po mě uklízel, v pozdějších jsem si již dával pozor. Jinak je ale nástroj překlad dobrý v nástřelu přeloženého textu, zejména pomáhá s překladem odborných výrazů (ač tady je někdy potřeba si to ověřit v jiném slovníku).--Martin Vrut (diskuse) 20. 4. 2022, 18:01 (CEST)

ano, opravdu to nefunguje, také mne to nepříjemně překvapilo, protože se mi zdá, že by to přeci neměl být takový problém to naprogramovat. Na druhou stranu bych fetiš referencí, často stejně vkládaných jen formálně nebo podivně, nepřeceňoval. Jestli si dobře pamatuji, v počátcích wikipedie se dokonce říkalo, že u přeloženého článku stačí uvést, že byl přeložen z té a z té wiki, a že to dokonce stačí uvést ve shrnutí editace a nemusí to být ani v článku. Časem se začal na reference klást mnohem větší důraz, což kritizoval i jeden ze zakladatelů wikipedie, tuším. --Espa22 (diskuse) 20. 4. 2022, 18:59 (CEST)

A mimochodem, když jsme u těch referencí, ono toho nefunguje trochu víc. Je například pozoruhodné užití automatických referencí. nevím, jestli si to programují jednotlivá média nebo wikipedie, ale u každého to funguje jinak a skoro u všech špatně. Co mě třeba fascinuje, že wikipedisté jsou vyzýváni k tomu, aby u českých referencí nevyplňovali kolonku jazyk (cs), ale když použijete automatické vložení reference, skoro vždy se tato kolonka automaticky sama vyplní. To je opravdu takový problém to nějak zablokovat, když to tam tedy nemá být? Nejlíp asi funguje Idnes. Bylo by opravdu fajn to doladit aspoň u řekněme pěti, šesti největších webů, z nichž se logicky nejčastěji čerpá (idnes, aktuálně, česká televize, český rozhlas, novinky.cz, seznam zprávy, ihned, lidovky.cz). A mimochodem, zamyslel bych se nad tím, jestli nějak na wikipedii nepenalizovat média (nebo aspoň články), která vydavatelé zpoplatňují, nebo jinak podmiňují přístup k obsahu (třeba uvedením emailové adresy). Wikipedie by měla podporovat každé volné šíření informací a "trestat" pokusy o opak. --Espa22 (diskuse) 20. 4. 2022, 19:11 (CEST)

Ad automatické reference: Jednotlivá média vyplňují u svých webových stránek určité údaje do "hlavičky", kterou dokážou přečíst roboti. Takže to vyplňování údajů je čistě na nich, na tvůrcích a provozovatelích webových stránek. My pak jenom tyto údaje načítáme - pokud jsou vyplněné špatně, načtou se nám špatně. Zrovna jazyk je ale jedním ze základních údajů v těch hlavičkách, obzvlášť u webů, které mají více jazykových mutací. Proto obvykle bývá správně vyplněný a správně se načte. Místo úsilí vkládaného do toho, aby se jazyk do automatických referencí nenačítal, bych byl raději pro změnu standardu, aby se i čeština měla v referencích uvádět. Právě s ohledem na překlady do jiných jazyků mi to přijde rozumné. A možná by pak bylo jednodušší v šabloně nastavit, aby se ta vyplněná čeština nezobrazovala (zatímco jiné jazyky ano), kdyby snad její zobrazování mělo někomu vadit.

Jinak podle mých zkušeností se nejlíp načítají údaje z Deníku.cz, jen s tím nedostatkem, že se místo do Citace elektronického periodika vyplní do Citace periodika, jako kdyby se jednalo o tištěné noviny.

Trochu mě děsí představa o "penalizování" placených médií. Není mi jasné, jak byste je chtěl trestat, když se jedná o naprosto legální způsob publikování obsahu. A zrovna v žurnalistice, jejíž kvalita klesá s tím, jak si lidé zvykli za ni na internetu neplatit (a ani si pokud možno nezobrazovat reklamy), si zaslouží kvalitní média podporu vůbec pro svoji vlastní existenci a přežití, jakkoli bychom samozřejmě byli rádi, aby jejich výstupy byly volně dostupné. Z hlediska Wikipedie už jinak máme dávno stanoveno, že nechceme odkazovat na stránky, "které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku". Byť to máme v pravidle o externích odkazech, nikoli v pravidle týkajícím se ověřitelnosti nebo zdrojování. V zájmu ověřitelnosti, pokud jako zdroj označíme stránku s placeným přístupem, měla by být informace dostupná v nezpoplatněné části webu, třeba v úvodním perexu viditelném i pro neregistrované apod. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2022, 23:56 (CEST)

Placený obsah internetových médií je slepá ulička. Laboratorní test provedlo porno, víc netřeba zkoumat. Je to stejné, jako kdyby teď někdo začal vytvářet placenou internetovou encyklopedii. Kdo by si ten přístup platil, když wikipedie je zdarma a dokonce i tu Britannicu si můžu jít prolistovat do knihovny zdarma? Placená internetová žurnalistika tak jako tak odumře, netřeba její odumírání protahovat tím, že cituji zamčené články na wikipedii. Otevřenost vždy nakonec zvítězí nad uzavřeností. Placený internetový obsah, to je taková KLDR. Ne že by to nemohlo vůbec fungovat. Ale život je jinde. --Espa22 (diskuse) 21. 4. 2022, 08:09 (CEST)

Laboratorní test s neplacenou žurnalistikou provedly Wikizprávy, výsledek je poměrně zjevný. A tristní. V tomto bodě bude lepší diskusi ukončit, jsme zcela mimo původní téma. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2022, 08:30 (CEST)

(@ Espa22) Nemáte pravdu – neberete totiž v úvahu mnohá odborná periodika s recenzovaným obsahem (určitá záruka solidnosti reference). I proto není Nature nebo Science na stejné úrovni (ne)solidnosti, jako Parlamentní listy. Za tuto přidanou kvalitu buď platí autoři publikovaného článku, nebo čtenáři periodika. Je pravda, že některá periodika přešla z druhého na první typ financování, ale rozhodně nelze druhý typ označit za slepou uličku. Petr Karel (diskuse) 21. 4. 2022, 10:10 (CEST)

Děkuji za vaši poznámku a připojuji se. Z odborného hlediska není možné s takovým přístupem vůbec souhlasit. U každé reference by měla být podstatná kvalita zdroje a to bez ohledu na způsob publikování. Stejně jako tištěné médium nemusí být dostupné úplně každému, protože se musí koupit, jít do knihovny či mít předplatné, nevidím jako žádný problém ani používání referencí s odkazem na volně nepřístupné internetové texty. Je-li to kvůli kvalitě zpracování encyklopedického textu žádoucí, pak je to přece úplně v pořádku. --Krabiczka (diskuse) 21. 4. 2022, 12:42 (CEST)

I ve vědě se to otevře, zatím se tak děje poněkud pirátsky, možná znáte Sci-Hub. Zpoplatnění s prestiží a hodnověrností nesouvisí. --Espa22 (diskuse) 21. 4. 2022, 12:44 (CEST)

Zveřejňování ukradených textů, jejichž vydání někdo musel zaplatit, není jen "poněkud" pirátské.

Sci-Hub samozřejmětaké znám, stejně jako některé další platformy. Nejsou tam všechny odborné časopisy a co tam není, to tam prostě neotevřete. Problém, jak jste ho postavil, to tedy neřeší.

Elektronicky lze odkazovat repozitářová úložiště obecně. Problém je, že u některých není garantovaná dlouhodobá dostupnost (např. personální Research Gate, Academia.edu atd.). Problém to tedy také neřeší a v takových případech neinstitucionálních repozitářů zůstává preference oficiálního odkazu.

Zpoplatnění nesouvisí s prestiží a hodnověrností, ale s vydavatelským modelem. Skutečnost je ale taková, že řada prestižních mezinárodních časopisů obsah volně nedává, nebo s nějakým časovým embargem. Nemusí se vám to líbit, ale pokud nejste vydavatelem, musíte respektovat jejich model a zároveň máte svobodu tam nepublikovat. JIní tam ale z různých důvodů publikovat chtějí. Můj osobní názor je takový, že vynucovat zveřejňování materiálů plně open access ignorováním zdrojů zveřejněných jinak, není dobrá cesta. Etická pravidla vědeckého publikování mají nějaký smysl a vyloučit širokou škálu zdrojů jen kvůli tomu, že nejsou kompletně volně přístupné, je v akademickém prostředí nejen něco nemyslitelného, ale kvůli vzniklé informační díře taky nesmyslného. --Krabiczka (diskuse) 21. 4. 2022, 17:07 (CEST)

U vědy je situace opravdu specifická. Také vkládám často reference nevolných vědeckých článků, protože to je přeci jen jistá záruka a působí to prestižně, když na wikipedii citujeme vědecké zdroje, byť někdy je to - z mé strany - možná trochu manýra, když skutečnost, že nějaký středověký král zahájil christianizační proces, odrefuji článkem Christianisation of Baltic States: New Perspectives namísto toho, abych to doložil turistickým webem "Visit Estonia", kde je to zmíněno taky a je to plně volné. Nejlépe funguje mimochodem jstor a tandofline, tam jsou právě perfektně zvládnuty i ty automatické převody do šablon. Vůbec nejlepší jsou v této věci google books, jen si člověk musí dát pozor na to, že se objevila jakási móda zkopírovat deset článků z wikipedie, udělat z toho "knížku" a dát to volně na google books, takže při troše nepozornosti lze vytvořit dokonalý tautologický systém (něco napíšu na wikipedii, někdo z toho udělá "knížku", tou knížkou pak to tvrzení doložím, pak to někdo zkopíruje do diplomky, tu pak někdo vygoogluje a něco z ní zkopíruje do wikipedie a tak pořád dokola). Ovšem žurnalistika je něco jiného. Stále trvám na tom, že bychom neměli podporovat, když si někdo za de facto agenturní zpravodajství nechá platit. Většinou to samé je někde vedle zdarma. --Espa22 (diskuse) 22. 4. 2022, 07:28 (CEST)

Lze to říct jednoduše: Pokud některá média nesnášíte, prostě jimi nezdrojujte. Já zase s dovolením nebudu zdrojovat Parlamentními listy jenom proto, že jsou neplacené. Právě to je ten rozdíl, kdy se za kvalitní žurnalistiku vyplatí zaplatit (neshazujme to jakýmsi tvrzením o "de facto agenturním zpravodajství", takové texty většinou opravdu nebývají v placené části), než abychom využívali žumpu. Stále ale platí, že informace, kterou takovým zdrojem podporuji, by v něm měla být dostupná bez nutnosti placeného přístupu. --Bazi (diskuse) 22. 4. 2022, 10:36 (CEST)

máte velice naivní představy o "kvalitní žurnalistice". Ta vaše kvalitní žurnalistika v 98 procentech spočívá v tom, že do agenturní zprávy přidám dvě originální citace, které obstarám po telefonu. A mám původní zprávu. Na těch Parlamentních listech to nedělali jinak. Pokud vím, úkol redaktora tam zněl: 20 zpráv denně a bez agentury - ber kde ber. Takže se něco opsalo z té vaší "kvalitní žurnalistiky" a k tomu se někomu zavolalo. Jen to byli holt jiní lidé, než byste si ve Straně zelených přáli. Pokud máte s ideovým vyzněním Parlamentních listů problém, obraťte se na jejich vydavatele pana Ivo Valentu, představitele liberálně-konzervativní strany Soukromníci, kdysi volebního partnera dnes vládní ODS. Možná se můžete zeptat i v té ODS, proč pana Valentu podporovali ve volbách do Senátu. Nebo se můžete zeptat Mirka Kalouska, proč je tak aktivní na svém profilu na žumpě (https://www.parlamentnilisty.cz/profily/Ing-Miroslav-Kalousek-170). Třeba se i něco dozvíte. --Espa22 (diskuse) 22. 4. 2022, 11:03 (CEST)

Mimochodem, jestli někde dělají skutečnou žurnalistiku, je to v ČTK, proto také vřele doporučuji jejich České noviny - zcela volné a zdarma. V jiných médiích najdete jen přefouknuté a spinované věci odtud. --Espa22 (diskuse) 22. 4. 2022, 11:11 (CEST)

@Espa22 Nechci se pouštět do polemiky ohledně médií, to ponechám specialistům na média. Dovolím si však poznamenat, že Wikipedie je encyklopedickým projektem a z toho důvodu by tedy i přes způsob tvorby textů neměla v žádném případě rezignovat na nejzákladnější pravidla etiky vědecké práce, která se pochopitelně týkají i žurnalistických a publicistických zdrojů. Velmi často se stejně kvalitní informace dá najít skutečně přímo u ČTK či na iRozhlasu, ale při potřebě zdroje vyšší kvality se prostě placeným zdrojům nedá vždy vyhnout. Jde o podobnou dostupnost jako v prodávaných tištěných médiích, jejichž použití coby referencí není přitom nijak zpochybňováno. Programové vyloučení celého spektra potenciálně relevantních informačních zdrojů mi tedy stále přijde jako velmi špatný nápad, omlouvám se. --Krabiczka (diskuse) 22. 4. 2022, 22:14 (CEST)

Opravdu nedíky za nevyžádaný ideologický exkurz do Vaší hlavy. Já věděl, že tohle téma mělo být utnuto už o pár příspěvků dříve. Zkusme pro příště raději setrvat u původního tématu. Ty České noviny jsou fajn, až na to, že jejich články postupem času mizí, takže je nezbytné je archivovat ve webovém archivu. Toliko tedy k překladům na Wikipedii. --Bazi (diskuse) 22. 4. 2022, 11:36 (CEST)

Ahoj, ten deník se načítá nejlíp, protože jsem pro něj kdysi specificky napsal parser do Zotera, tj. by to šlo i pro další česká média, ale je to značný množství práce. --frettie.net (diskuse) 21. 4. 2022, 11:19 (CEST)

Přiznám se, že té úvaze o referencích moc nerozumím. Na jedné straně v úvodním příspěvku apelujete na zvýšené kvalitativní nároky na české články (což znamená po mém soudu právě ověřitelnost coby hlavní princip Wikipedie), na druhou stranu pak shazujete "fetiš referencí" jakýmsi tvrzením o "jen formálním nebo podivném vkládání". Jasně že když jsou reference používané nevhodně, je to špatně, falešné zdrojování je velký nešvar, protože se těžko odhaluje. Ale naopak důsledné citování zdrojů je tím nejzákladnějším, co bychom při důrazu na kvalitu obsahu měli požadovat. A odkazovat se na jakési dávné zvyklosti z dřevních dob mi nepřijde úplně hodnotné.

Jinak s tím "překladem" referencí to IMHO nebude zas tak úplně jednoduché. Je velké množství jazykových verzí, každá může používat trochu jinou skladbu citačních šablon, takže by se vždy musela správně spárovat výchozí s cílovou šablonou. Což částečně jde možná přes interwiki, ale není to dokonalé. A dále by se musely správně spárovat i jednotlivé parametry těch šablon, což je nejspíš široce variabilní záležitost. A při každé změně šablony v některém z jazyků by se ta změna měla promítnout i do překladače. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2022, 23:36 (CEST)

Mínil jsem reference u překladů wikipedických článků. Ty jsou přeci v originálu, pokud by se někdo chtěl dopátrat. U článku, který sestavuji sám, jsou naopak samozřejmě základní.

To jaksi předpokládá čisté rozlišení „původních“ a „překladových“ článků. Které určitě neexistuje, ne každý přeložený článek vzniká výhradně překladem bez jakéhokoli věcného zásahu a jeho dalí vývoj je už vůbec na originálu většinou nezávislý. Já, pokud překládám nějaký článek, do něho rovnou doplňuji dodatečné informace, např. relevantní pro české prostředí, a přišlo by mi divné jen ty zdrojovat a zbytek nechat bez referencí. Koneckonců když někdo překládá vědecký spis do češtiny, taky přeloží i poznámky a nekontroluje je po původním autorovi, a nikdo to nebere za vědecky nestandardní nebo neetické.--RPekař (diskuse) 21. 4. 2022, 11:51 (CEST)

U sladění referenčních šablon by - pragmaticky vzato - stačily tři největší jazyky, ze kterých se překládá. U wiki-překladače je nyní na české wikipedii statistika taková: 6509 angličtina, 1326 slovenština, 1012 němčina, 237 ruština, 225 polština, 223 francouzština, 845 všechny ostatní jazyky. To tedy značí, že první tři jazyky tvoří 8847 z celkových 10377 přeložených článků, tedy 85 procent. Nicméně, pokud se to opravdu automatizuje, jistý paradox spočívá v tom, že to právě každý převede i s chlupama a určitě nebude ty reference kontrolovat a proklikávat, byť jen aby ověřil, jestli tam vůbec něco je. Čili ověřitelnost se tím nijak nezvýší, právě naopak, půjde čistě o rituál, to ověření tak jak tak musí proběhnout na původní wikipedii. A v případě wikipedií, které mají mnohem více uživatelů a lepší kontrolní mechanismy než my, není zas takový nesmysl se na to spolehnout. --Espa22 (diskuse) 21. 4. 2022, 07:51 (CEST)

Fetiš referencí @Espa22: Souhlasím. Já bych mechanické přebírání referencí, které překladatel neověřil, zakázal. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 4. 2022, 12:32 (CEST)

Jak proboha poznáte, když přeložím článek, jestli jsem reference ověřil nebo ne? Tedy můžete se mně zeptat, ale kdo Vám zaručí mou pravdomluvnost? Zásadní není, jestli reference ověřil překladatel, ale to, aby si je mohl ověřit čtenář. Což mu tedy nijak neusnadníme, když je do překladu nezahrneme a pošleme ho hledat do jiných jazykových verzí (které si mezitím navíc žijí vlastním životem, takže to nebude mít jednoduché).--RPekař (diskuse) 21. 4. 2022, 12:45 (CEST)

To právě nepoznám, proto to chci zakázat. Záruku na WP mít nemůžete, ale můžete mít odpovědnost. Mechanickým kopírováním se vkladatel informace své odpovědnosti zbavuje. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 4. 2022, 13:07 (CEST)

Jak by měl být takový zákaz technicky realizován? Reference už na jiné verzi by filtr nedovolil vložit, je-li to proveditelné, nebo by je patroláři mohli okamžitě odmazat? Sám běžně využívám reference, které se objevují na anglické verzi, a čerpám přímo z nich nezávisle na en wiki (př. ref WTA: Mother-of-two Maria outlasts Pigossi…). --Kacir 21. 4. 2022, 15:00 (CEST)

Píšu o zodpovědnosti, ne o technickém znemožnění. Odpovědnost: Vkládej pouze ověřitelné informace. Neodpovědnost: Můžeš opsat cokoli z jiné wiki, když zkopíruješ reference. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 4. 2022, 22:42 (CEST)

Tak to má skutečně vypadat. Ovšem zakázat přebírání refů, u nichž nevím, jestli byly vkladatelem skutečně ověřeny, není fakticky možné. Protože kontrolor nemůže takovou skutečnost nahlédnout a poznat, s výjimkou případů, kdy daná reference informaci vůbec neobsahuje či přiznání se samotného vkladatele.--Kacir 21. 4. 2022, 23:55 (CEST)

Pokud informaci překladatel nemůže ověřit, tak není ověřitelná. Bavím se ale o zachování principu odpovědnosti, ne o jeho uplatňování ad absurdum. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2022, 11:37 (CEST)

V tomto tvrzení bych bych s Vámi polemizoval: pokud je informace například čerpána z knihy, ke které překladatel nemá přístup a tudíž ji nemůže ověřit, neznamená to, že není ověřitelná. Dávám do svých článků plno referencí na vzácné knihy, které by se Vám (nebo nějakému překladateli) asi v praxi ověřovaly velmi obtížně, ale to neznamená, že nejsou obecně ověřitelné a pro Wikipedii přípustné.--RPekař (diskuse) 22. 4. 2022, 11:47 (CEST)

To, že informaci nemůžu ověřit, znamená, že není ověřitelná. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2022, 12:40 (CEST)

To je komentář hodný génia, s prominutím. :) Takže když si třeba zajedu do Austrálie a koupím si tam knihu o australských hadech, tak z ní nemohu citovat, protože je pro Vás neověřitelná? A když odjedete do Austrálie Vy, tak pak pro Vás nebudou ověřitelné všechny české knihy? :) Něco je holt ověřitelné dobře a něco hůř. Důležité je, že každou knihu lze jednoznačně identifikovat a někde nějak sehnat přes příslušné instituce, byť to může bolet. Není to soukromý vojenský materiál, nejsou to vzpomínky strýčka Pepy. OJJ, Diskuse 22. 4. 2022, 12:48 (CEST)

To je ten fundamentální rozdíl (já 22:42): a) Odpovídám za wp:o, píšu dle koupené knížky. b) Kopíruju informace o dvouhlavém hadovi s referencí, která je prakticky neověřitelná. (Když chcete krajní případ, viz já 11:37) Nepřekládej článek, nekopíruj z WP informace, jejichž věrohodnost neumíš žádným způsobem ověřit. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2022, 13:12 (CEST)

Pokud není informace ověřitelná pro jednoho člověka, neznamená to, že není ověřitelná vůbec. Viz též Wikipedie:Věrohodné zdroje#Online zdroje vs. offline zdroje. --Bazi (diskuse) 22. 4. 2022, 13:13 (CEST)

Ať tam tedy tu informaci vloží až ten, kdo ji ověřit dokáže. Princip. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2022, 13:22 (CEST)

Ta informace už na Wikipedii vložená je a je opatřená zdrojem. Jen v jiném jazyce. --Bazi (diskuse) 22. 4. 2022, 13:53 (CEST)

Nezodpovědný alibistický formalismus, který nabádá v důsledku k vložení jakéhokoli nesmyslu, který unikl patrole na libovolné WP a je opatřen „referencí“, ale ověřitelný není. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2022, 18:43 (CEST)

Nikoli, spíš realismus založený na principu otevřenosti Wikipedie a WP:ESO. Tohle uctívání patroly jako svaté krávy a zatracování čehokoli, co "uniklo její péči", mi přijde jako poněkud nesoudné. Patrola může a má chránit projekt před vandalismem, ale nemůže být zárukou veškerých kvalit přibývajícího obsahu. Naopak jedině oko lidí znalých problematiky a zdravě zpochybňujících tvrzení chybná nebo nedoložená může zvýšenou kvalitu obsahu zaručit. Při překladech je častější problém, když se překládá nepoučeně a necitlivě, nezodpovědně, takže už v samotném textu vznikají nejen formulace velmi nehezké, nečeské, ale i vyloženě nepravdivé, zavádějící, významově vadné. Tak tu vzniká obsah nevalné kvality. Jestli ale někdo přeloží text správně a jen důkladně neprověří (čistě formalisticky) veškeré reference, přestože překládaný text samotný žádnou zjevnou vadu nevykazuje, tak se to podle mě nijak zvlášť neliší od konání jakéhokoli wikipedisty nebo jakékoli wikipedistky, který*á si prohlédl*a jakýkoli článek, opravil*a třeba pravopisnou nebo typografickou chybu, ale přitom neprošel*la všechny reference a neprověřil*a je. Z hlediska WP:ESO je to zhruba stejná zodpovědnost. Správnost informací na Wikipedii je prostě závislá na skupinové zodpovědnosti a aktivitě, nevisí jen na jednotlivci (ani na té patrole), protože nikdo není neomylný. U zodpovědného překládajícího je pravděpodobnost zavlečení chyby menší než u těch hord nezkušených experimentujících nebo začínajících, píšících rovnou české články. --Bazi (diskuse) 23. 4. 2022, 00:54 (CEST)

@Matěj Orlický, Kacir: Takže pokud nemůžu ověřit danou referenci, tak podle Vás je lepší, když ji v přeloženém článku vůbec neuvedu? To tedy rozhodně nevyplývá z nápovědy Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady, zde je uvedeno jen: „Pokud jsou reference z originálu online, podívejte se do nich.“ A ještě je zde uvedeno: „Vhodné je přesunout veškeré reference z původního článku do výsledného textu a zkontrolovat, zda obsahují informace, které se jimi dokladují.“ Mimochodem, nemožnost zkontrolovat referenci nemusí vyplývat jen z toho, že jde o zdroj placený nebo tištěný (a v ČR nedostupný), ale taky třeba proto, že zdroj je v jiném jazyce, než ze kterého překládám, a já mu prostě nerozumím. Podobně jako se u nás zdrojuje anglickými, německými, francouzskými, ruskými a jinými zdroji, tak se těmito zdroji zdrojují i jiné Wikipedie. Takže pokud teoreticky umím anglicky, a překládám tedy z EN Wiki, tak ale na ní mohou být reference klidně z japonštiny. Tzn. zdroj (referenci) zkontrolovat vůbec nedokážu/neumím. Alternativou by bylo uvést danou pasáž (např. odstavec) bez reference (tedy neozdrojovaný), nicméně se mi zdá lepší uvést referenci, kterou jsem nezkontroloval, než žádnou, časem to ověří někdo po mně a snáze se mu to dohledá, když (nezkontrolovanou) referenci uvedu. --Marek Genius (diskuse) 23. 4. 2022, 20:28 (CEST)

To by ovšem znamenalo, že se prakticky přestane překládat. IMHO bychom neměli plést dohromady encyklopedickou práci s překladatelskou prací. Překladádající překládá. Zodpovědnost za vloženou informaci nese její původní vkladatel, tedy už v původním, překládaném článku. A ten by ji měl doložit zdrojem. Pokud se komukoli zdá informace pochybná, může ji ověřit v přiloženém zdroji. K tomu reference slouží. Překlad je ale něco trochu jiného. Podobně jako třeba při rozdělování nebo slučování článků taky po nikom nevyžadujeme, aby prošel všechny reference v přesouvané pasáži a prověřil je. Prověřuje se to, co se zdá být pochybné a toto prověření může činit kdokoli, překládající k tomu poskytuje podklad právě přenesením všech referencí, jejich neodstraňováním při překladu. To je jeho zodpovědnost. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2022, 12:50 (CEST)

To je podstata problému, že se překlad nepovažuje za encyklopedickou práci, ale za ekvivalent přesouvání a za informace (jejich ověřitelnost) vkladatel nenese odpovědnost. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 4. 2022, 13:24 (CEST)

Není to podstata problému, protože to není problém. Je to podstata skutečnosti, která je spojená s otevřeností celého tohoto projektu. Zvýšené kvalitativní nároky bychom měli mít samozřejmě při posuzování DČ nebo NČ, to určitě, tam by měl každý recenzující projít a prověřit reference (skutečně se tak děje?). Ale chtít totéž po překládajícím je nesmysl, pokud zároveň nejsme schopni vymáhat dokládání referencí u každé informace vložené do českých článků (nevznikajících překladem). Až se nám tu nebudou objevovat nezdrojované informace, což je základ, pak bychom teprve měli vyžadovat povinné prověřování informací zdrojovaných. V opačném případě je to jenom vzdálený utopický ideál. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2022, 14:32 (CEST)

Jenže překladatel třeba ten cizí článek využije proto, že tématu rozumí a na cizím jazyce je ten článek třeba dobrým. TAk jej použije jako základ včetně referencí a následně to doplní svými zdroji. A přitom díky překladu může použít jazyk, ze kterého nerozmí vůbec nic.

Samozřejmě, že ověření je lepší, ale i u českojazyčných článků to není na škodu nechat zkontrolovat někým jiným, jak se ostatně u lepších článků někdy děje. --JAnD (diskuse) 21. 4. 2022, 14:14 (CEST)

To už popisujete určitý systém přebírání odpovědnosti. Já psal o mechanickém přebírání, tedy takovém, kde se žádná kontrola ověřitelnosti neprovádí. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 4. 2022, 15:14 (CEST)

@Matěj Orlický, Espa22:Dovolil bych si ohledně referencí výrazně nesouhlasit. Kromě všeho, co zmínili kolegové, jsou reference v přeloženém článku vhodné k ověření, zda překladatel nenapsal nesmysly a jenom je neoznačil jako překlad, nebo zda něco nepřeložil špatně (z čehož může zejména v odborných textech vzniknout nedorozumění). Od té doby, co jsem si všiml problému špatného převodu referencí (velký problém je též, že nástroj překlad vám referenci ukazuje v přeloženém textu jako referenci, takže můžete nabýt dojem, že je vše v pořádku a automat ji převedl) je vždy kontroluji minimálně co do té skutečnosti, že odkazují, kam mají. Dost často si i ověřuji informaci uvedenou v původním textu (samozřejmě v případě, že se ke zdroji skutečně dostanu). Pokud odkaz nefunguje, snažím se aktivně dohledat, jestli například článek není archivován atd. Výsledkem je (doufám) kvalitní článek s kvalitním zdrojováním. Nevím tedy, co je za problém (jsem si vědom, že mé první překlady nebyly tak zdařilé).--Martin Vrut (diskuse) 21. 4. 2022, 19:21 (CEST)

Tak třeba já vím, že do ukrajinštiny byl přeložen „můj“ článek Ukrajinská opera a některé navazující, takže to nemusí být jen česká témata. Možná má zvýšenou šanci na překlad každý článek, který pro cílovou wikipedii zaplňuje nějakou mezeru.--RPekař (diskuse) 20. 4. 2022, 18:15 (CEST)

Tak docílit toho, aby na cizí wikipedii postavili článek o svojí vlastní kultuře na mém článku o kultuře jejich, je jistě majstrštyk. Ale asi to není úplně časté. --Espa22 (diskuse) 21. 4. 2022, 08:14 (CEST)

Spíše naopak. Máme seznam článků týkajících se Česka, které existují jinde ale ne na cs.wiki. A leckdy je jednodušší vzít jako základ článku překlad než začínat vše od nuly. Sám jsem teĎ překládal a následně doplňoval české téma z ruské wikipedie... --JAnD (diskuse) 21. 4. 2022, 08:58 (CEST)

Wikipedie není věrohodný zdroj. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 4. 2022, 11:23 (CEST)

Wikipedie především není zdroj – zdroj je článek na Wikipedii a ten je tak věrohodný, jak věrohodné poskytuje informace (tj. vzhledem k zákazu vlastního výzkumu z jak věrohodných zdrojů čerpá). Článek na Wikipedii může tedy z podstaty věci velmi věrohodný, ale nemusí být také věrohodný vůbec.--Martin Vrut (diskuse) 21. 4. 2022, 19:25 (CEST)

k diskusi o referencích ještě ten výše letmo zmíněný citát zakladatele wikipedie Larry Sangera: "Teď Wikipedia vyžaduje zdroj pro úplně každou jednotlivost. Podle mého je to špatně. Jde to proti logice, jde to proti akademickým zvyklostem. A tato posedlost ověřitelností – pamatuji si na to, že jsme se o tom v roce 2002 a 2003 hodně dohadovali – se zneužívá k selektivní kritice, je to jako obušek proti všemu, co se vám nelíbí. Editace Wikipedie je kvůli tomu zbytečně únavná. Je to únavné pro odborníky, kteří tak musejí dohledávat reference pro naprosto základní, zjevná fakta. Mohli by sáhnout po učebnici, ale editoři Wikipedie nevidí odkazy na učebnice rádi." (https://www.idnes.cz/technet/internet/larry-sanger-zakladatel-spoluzakladatel-wikipedia-debaty-online-argumentace-nupedia.A190328_160226_sw_internet_pka) Nutno podotknout, že Sanger je libertarián a v zásadě věří, že maximálně otevřený systém se po čase jaksi sám uspořádá, i bez toho aby "patroly" vše ověřovaly. Netvrdím, že má pravdu, možná se otevřený informační systém bez důrazu na kontrolu zdrojů prostě časem jen změní v chaos. Jen tím chci upozornit, že u počátků wikipedie byla trochu jiná představa. A že nejen státy povětšinou žijí z idejí, na nichž vznikly, a s nimi také umírají.--Espa22 (diskuse) 23. 4. 2022, 13:16 (CEST)