Mariano Hugo Windisch-Graetz: Porovnání verzí

Mariano Hugo z Windisch-Grätze
Mariano Hugo z Windisch-Grätze
Kníže z Windisch-Graetz ; (mladší Weriandova linie)
Úřadující
	Ve funkci od:; 1. listopadu 1976
Předchůdce	Maximilián Antonius Windisch-Graetz
Velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovinsku
Úřadující
	Ve funkci od:; 2009
Velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovensku
	Ve funkci:; 2003 – 2009
Narození	27. července 1955 (68 let) ; Terst
Úmrtí	Terst ; Itálie
Choť	Sofie Františka Habsbursko-Lotrinská (od 1990)
Rodiče	Maxmilián z Windisch-Grätze a Maria Luisa Serra di Carafa di Gerace
Děti	Maximilian Hugo Windischgrätz; Alexis Ferdinando zu Windisch-Graetz; Larissa Marie z Windisch-Grätze
Profese	diplomat
Ocenění	Rytíř velkého kříže Řádu Božího hrobu (1987); Řád zlatého rouna; velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite; Řád Zvěstování
Commons	Mariano Hugo, Prince of Windisch-Graetz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 21. 3. 2022, 23:46

Mariano Hugo, kníže z Windisch-Graetze (německy Mariano Hugo Fürst zu Windisch-Graetz; * 27. července 1955, Terst)^[1] je současnou hlavou mladší Weriandovy linie knížecího rodu Windischgrätzů, papežský šlechtic, velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů a člen Rady velmistra Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského.

Život

Je prvorozeným synem knížete Maximiliána Antonia z Windisch-Graetze (1914–1976) a Doni Marie Luisy Serra Caraffa d´Andria (1921–2008), má tři sourozence, sestry Irmu (* 1951) a Maxmiliánu (* 1952) a bratra Manfreda (* 1963).

Po studiích na římské koleji školských bratří studoval na buckinghamské univerzitě, kde v roce 1975 získal univerzitní diplom ve filosofii, ekonomice a politických vědách. 11. února 1990 se v Salcburku oženil se Sophií Habsbursko-Lotrinskou (* 19. leden 1959), dcerou Ferdinanda z Kyburgu (synovec císaře Karla I.) a Heleny z Törring-Jettenbachu. Páru se narodily tři děti, druhorozený Alexis zemřel tragicky při autonehodě ve věku 19 let. Rodina žije v Itálii, má svůj dům v Římě a palác v Sant'Angelo d'Alife v Kampánii.

V roce 1987 jej papež Jan Pavel II. jmenoval šlechticem Jeho Svatosti. V letech 2003–2009 byl velvyslancem Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovensku, od roku 2009 je řádovým velvyslancem ve Slovinsku. Kardinál Fernando Filoni jej 9. června 2021 jmenoval členem Rady velmistra Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, jehož členem je v hodnosti komtura s hvězdou od roku 1980.

Potomci

Maximilian Hugo (* 4. srpna 1990, Salcburk);
Alexis Ferdinand (7. prosince 1991, Řím – 9. února 2010, Sant'Angelo d'Alife)
Larissa Maria Grazia Helen Leontina Maria Luisa (* 11. listopadu 1996 in Řím).^[2]

Odkazy

Reference

↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 465.
↑ Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIX, "Windisch-Graetz" (Limburg an der Lahn: C.A. Starke, 2011), 431, 434–436.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariano Hugo z Windisch-Grätze na Wikimedia Commons

[almanach-1] POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 465.

[2] Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIX, "Windisch-Graetz" (Limburg an der Lahn: C.A. Starke, 2011), 431, 434–436.

[1]

[2]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 Marie Luisy Serra [[Carafové|Caraffa d´Andria]] (1921–2008), má tři sourozence, sestry Irmu (*&nbsp;1951) a Maxmiliánu (*&nbsp;1952) a bratra Manfreda (*&nbsp;1963).
-Po studiích na římské koleji [[Kongregace školských bratří|školských bratří]] studoval na buckinghamské univerzitě, kde v roce 1975 získal univerzitní diplom ve filosofii, ekonomice a politických vědách. 11. února 1990 se v Salzburgu oženil se [[Sofie Františka Habsbursko-Lotrinská|Sophií Habsbursko-Lotrinskou]] (*  19. leden 1959), dcerou [[Ferdinand Habsbursko-Lotrinský|Ferdinanda z Kyburgu]] (synovec [[Karel I.|císaře Karla I.]]) a Heleny z Törring-Jettenbachu. Páru se narodily tři děti, druhorozený Alexis zemřel tragicky při autonehodě ve věku 19 let. Rodina žije v Itálii, má svůj dům v Římě a palác v [[Sant'Angelo d'Alife]] v Kampánii.
+Po studiích na římské koleji [[Kongregace školských bratří|školských bratří]] studoval na buckinghamské univerzitě, kde v roce 1975 získal univerzitní diplom ve filosofii, ekonomice a politických vědách. 11. února 1990 se v Salcburku oženil se [[Sofie Františka Habsbursko-Lotrinská|Sophií Habsbursko-Lotrinskou]] (*  19. leden 1959), dcerou [[Ferdinand Habsbursko-Lotrinský|Ferdinanda z Kyburgu]] (synovec [[Karel I.|císaře Karla I.]]) a Heleny z Törring-Jettenbachu. Páru se narodily tři děti, druhorozený Alexis zemřel tragicky při autonehodě ve věku 19 let. Rodina žije v Itálii, má svůj dům v Římě a palác v [[Sant'Angelo d'Alife]] v Kampánii.
 V roce 1987 jej papež [[Jan Pavel II.]] jmenoval [[Gentilhuomo di Sua Santità|šlechticem Jeho Svatosti]]. V letech [[2003]]–[[2009]] byl velvyslancem [[Suverénní řád Maltézských rytířů|Suverénního řádu Maltézských rytířů]] na Slovensku, od roku [[2009]] je řádovým velvyslancem ve Slovinsku. Kardinál [[Fernando Filoni]] jej 9. června [[2021]] jmenoval členem [[Velmistři a členové Rady velmistra Řádu Božího hrobu|Rady velmistra]] [[Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského|Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského]], jehož členem je v hodnosti komtura s hvězdou od roku 1980.
 == Potomci ==
-* [[Maximilian Hugo Windischgrätz|''Maximilian Hugo'']] (* 4. srpna 1990, [[Salzburg]]);
+* [[Maximilian Hugo Windischgrätz|''Maximilian Hugo'']] (* 4. srpna 1990, [[Salcburk]]);
 * ''Alexis Ferdinand'' (7. prosince 1991, [[Řím]] – 9. února 2010, [[Sant'Angelo d'Alife]])
 * ''Larissa Maria Grazia Helen Leontina Maria Luisa'' (* 11. listopadu 1996 in [[Řím]]).<ref>Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIX, "Windisch-Graetz" (Limburg an der Lahn: C.A. Starke, 2011), 431, 434–436.</ref>