Minuskule: Porovnání verzí
m editace uživatele 217.196.211.140 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
hhdh značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Svssfb.jpg|náhled|Psací písmo (jedna z variant): srovnání minuskul (nahoře) a [[majuskule|majuskul]] (dole)]] |
[[Soubor:Svssfb.jpg|náhled|Psací písmo (jedna z variant): srovnání minuskul (nahoře) a [[majuskule|majuskul]] (dole)]] |
||
'''Minuskule''' ('''malá písmena''', '''minusky''') jsou forma [[písmeno|písmen]] (v [[latinka|latince]] ''a'', ''b'', ''c'', …), jejich opakem jsou [[velká písmena]] ([[majuskule]]: ''A'', ''B'', ''C'', …). V [[paleografie|paleografii]] se minuskule definují jako znaky, které lze zapsat do čtyřlinkové osnovy tak, že mohou zaplňovat pouze střední |
'''Minuskule''' ('''malá písmena''', '''minusky''') jsou forma [[písmeno|písmen]] (v [[latinka|latince]] ''a'', ''b'', ''c'', …), jejich opakem jsou [[velká písmena]] ([[majuskule]]: ''A'', ''B'', ''C'', …). V [[paleografie|paleografii]] se minuskule definují jako znaky, které lze zapsat do čtyřlinkové osnovy tak, že mohou zaplňovat pouze střední pásmoahovat do horního pásma nebo do dolního pásma, příp. do obou pásem. Oproti tomu majuskule se zpravidla zapisují mezi dvě linky psací osnovy, takže vyplňují horní a střední psací pásmo.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kašpar|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Kašpar (historik)|titul=Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím|místo=Praha|vydavatel=SPN|rok=1987|stránky=37}}</ref> |
||
== Historie == |
== Historie gggggg == |
||
{{pahýl část}} |
{{pahýl část}} |
||
Verze z 14. 10. 2021, 12:29
Minuskule (malá písmena, minusky) jsou forma písmen (v latince a, b, c, …), jejich opakem jsou velká písmena (majuskule: A, B, C, …). V paleografii se minuskule definují jako znaky, které lze zapsat do čtyřlinkové osnovy tak, že mohou zaplňovat pouze střední pásmoahovat do horního pásma nebo do dolního pásma, příp. do obou pásem. Oproti tomu majuskule se zpravidla zapisují mezi dvě linky psací osnovy, takže vyplňují horní a střední psací pásmo.[1]
Historie gggggg
Využití
Matematika
V matematice se užívají např. k označení proměnné, prvků množin aj., v geometrii se jimi zpravidla označují čáry: křivky, úsečky, přímky atd.
Fyzika
Ve fyzice se minuskulemi označují některé veličiny, např. rychlost „v“, délka „l“, hmotnost „m“. V soustavě jednotek jednak některé jednotky (metr „m“, gram „g“, sekunda „s“), jednak předpony pro jednotky menší, než jsou jednotky základní (desetiny: deka- „da“, tisíciny: mili- „m“, miliardtiny: nano- „n“ aj.) s jedinou výjimkou, kterou je tisícinásobek: kilo- „k“.
Hudba
Vyjádření dynamiky v hudbě, např. fp – forte piano, ff – fortissimo, pf – pianoforte, pp – pianissimo atd.
IT
Ve světě počítačů, konkrétně v CSS, se pro vlastnost „text-transform“ používá hodnota „lowercase“.
Odkazy
Reference
- ↑ KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. Praha: SPN, 1987. S. 37.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu minuskule na Wikimedia Commons
