Ivan Bartoš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+
zdroj piráti
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 116: Řádek 116:
| datum přístupu = 2020-08-05
| datum přístupu = 2020-08-05
}}</ref>
}}</ref>

je aktivní sportovec, v mládí zápasil online s olympijským vítězem Lukášem Krpálkem, podával balonky Markétě Vondroušové, Kateřině Siniakové, a Barboře Krejčíkové, na kanále v Tróji zdolal Lukáše Pollerta a Lukáše Rohana, v kategorii starších žáků vyhrál přebor střelců - brokařů, kdy za jeho zády skončili Jiří Lipták a David Kostelecký. Rok na to si uvědomil škodlivost střelných zbraní v rukách sportovců a aktivně se podílel na půdě Evropské komise k jejích zákazu. jeden z největších sportovních úspěchů zaznamenal, když hodil šavli na Alexandra Choupenitch



== Názory ==
== Názory ==

Verze z 30. 7. 2021, 17:49

Další významy jsou uvedeny na stránce Ivan Bartoš (rozcestník).
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Bartoš v roce 2021
Bartoš v roce 2021
2. a 4. předseda Pirátů
Úřadující
Ve funkci od:
2. dubna 2016
PředchůdceLukáš Černohorský
Ve funkci:
24. října 2009 – 25. června 2013
PředchůdceKamil Horký
Nástupcerezignoval na funkci
Ve funkci:
7. září 2013 – 6. června 2014
Předchůdceopět zvolen po rezignaci
NástupceLukáš Černohorský
3. místopředseda Pirátů
Ve funkci:
28. června 2009 [1] – 24. října 2009
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceRobert Adámek
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
21. října 2017
Stranická příslušnost
ČlenstvíPiráti (od 2009)
Narození20. března 1980 (44 let)
Jablonec nad Nisou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLydie Franka Bartošová (od 2015)
Dětisyn Bertram
Alma materUniverzita Karlova v Praze
ProfeseIT, politik
NáboženstvíCírkev československá husitská
CommonsIvan Bartoš
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ivan Bartoš v roce 2019

Ivan Bartoš (* 20. března 1980 Jablonec nad Nisou) je český politik, předseda České pirátské strany a od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Předsedou České pirátské strany byl od října 2009 do srpna 2014,[2] s přestávkou mezi červnem a zářím 2013, a je jím znovu od dubna 2016.[3] V letech 2018 a 2020 byl opakovaně zvolen předsedou Pirátů na Celostátním fóru Pirátů.

Život

Ivan Bartoš se narodil a vyrůstal v Jablonci nad Nisou, maturoval v roce 1999 a v tomto roce se také přestěhoval do Prahy, kde vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve stejném oboru získal v roce 2005 titul PhDr. Po dobu jednoho semestru působil na Fakultě počítačových věd na University of New Orleans v USA. Doktorské studium v oboru informační věda ukončil v akademickém roce 2011/2012,[4] titul Ph.D. obdržel roku 2013.[5]

Pracoval pro české i zahraniční firmy (Newton IT, Monster Worldwide, T-Mobile či EMTC) jako specialista na informační technologie. Svou IT kariéru přerušil v roce 2015 a jako ředitel marketingu startoval nový český pracovní portál. V současnosti pracuje na různých projektech týkajících se kvality dat ve firmách, budování datových skladů a návrhů manažerských informačních systémů. Věnuje se také přednáškové činnosti týkající se autorského práva, informační společnosti či bezpečnosti.

Angažuje se v aktivitách souvisejících s DIY kulturou. Jako diskžokej mixuje psychedelický trance, hraje na akordeon a zpívá v punkové kapele Nohama napřed. Bartoš také hrával na varhany v kostele ve svém rodném městě.[6] Dne 17. listopadu 2015 se oženil s Lydií Frankovou, která je taktéž členkou Pirátské strany.[7][8] V srpnu 2020 se jim narodil syn Bertram.[9]

je aktivní sportovec, v mládí zápasil online s olympijským vítězem Lukášem Krpálkem, podával balonky Markétě Vondroušové, Kateřině Siniakové, a Barboře Krejčíkové, na kanále v Tróji zdolal Lukáše Pollerta a Lukáše Rohana, v kategorii starších žáků vyhrál přebor střelců - brokařů, kdy za jeho zády skončili Jiří Lipták a David Kostelecký. Rok na to si uvědomil škodlivost střelných zbraní v rukách sportovců a aktivně se podílel na půdě Evropské komise k jejích zákazu. jeden z největších sportovních úspěchů zaznamenal, když hodil šavli na Alexandra Choupenitch


Názory

Pirátskou stranu sám označuje jako demokratickou politickou platformu, která se pokouší reflektovat realitu třetího tisíciletí. „Technologie, které máme nyní k dispozici, nám mohou úžasně pomáhat a ve finále všem lidem ulehčit život. Nesmí se ovšem stát nástrojem digitální totality.“[5]

Považuje se za pacifistu.[10] V roce 2017 vyjádřil kritiku některých intervencí NATO.[11] V roce 2019 ocenil práci vojáků a vyjádřil nezbytnost modernizovat armádu v koordinaci se spojenci z NATO a EU.[12]

Ivan Bartoš podle některých názorů, například Tomia Okamury, sympatizuje s krajně levicovou organizací Antifa.[13] Sám vazby na Antifu veřejně popírá a vlajku Antifaschistische Aktion, se kterou je vyfocen na několika dostupných fotografiích, označuje za připomínku protinacistického odporu ve 30. letech 20. století.[14]

Podepsal petici proti konání Dnů Jeruzaléma v Plzni, jejíž signatáři upozornili na politický podtext akce, která má legitimizovat Izraelskou anexi Východního Jeruzaléma, která je podle Rezoluce RB OSN č. 478 porušením mezinárodního práva.[15] Spolu s Bartošem vyjádřili obavy o problematickém podtextu akce i filosof Noam Chomsky nebo britský hudebník Roger Waters.[16]

V Událostech, komentářích zmínil problematiku odlivu zisků zahraničních firem z Česka do ciziny a prohlásil, že „Ty peníze mizí z České republiky a je to v řádech desítek miliard až stamiliard.“ Navrhl tedy, aby „zisk, který byl vytvořen v České republice, byl v České republice daněn.“[17]

V rozhovoru před parlamentními volbami v roce 2017 odsoudil anexi Krymu Ruskou federací a uvedl, že ekonomické sankce jsou v současnosti jediným mírovým řešením. V témž rozhovoru prezentoval umírněný názor na uprchlickou krizi, když uvedl, že „pokud se někdo nemůže identifikovat a prokazatelně nepochází ze země toho původu, a takových v momentě vln kulminující krize přicházelo hodně, tak my máme volný pohyb v rámci schengenského prostoru a takový člověk prostě nemůže být vpuštěn do toho Schengenu, protože prostě je bezpečnostní hrozbou.“[10]

Kritizoval násilný zásah španělské policie proti voličům v referendu o nezávislosti Katalánska.[17]

Aktivně prosazuje sociální témata. V listopadu 2017 stál u zrodu akce Pirátský guláš, která se pravidelně koná každou druhou neděli v Praze u Hlavního nádraží, a členové Pirátské strany při ní servírují masový a vegetariánský guláš zdarma nejenom bezdomovcům. Součástí akce je i zvyšování povědomí o potravinových bankách a jejich možnostech.[18]

V prosinci roku 2018 kritizoval reedukační střediska v Sin-ťiangu, kam jsou v Číně pro takzvanou „politickou převýchovu“ posíláni Ujgurové a příslušníci dalších etnických menšin.[19]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a podpořil ekonomické sankce vůči Turecku do doby, než bude ukončena turecká okupace kurdských regionů na severu Sýrie. Vystoupil na demonstraci na podporu Kurdů v Praze, kde žádal zastavení vývozu českých zbraní do Turecka a prohlásil, že „Lidská práva jsou důležitá a pokud se Evropská unie prezentuje jako ostrov demokracie, který ctí principy, lidská práva, mezinárodní právo, musí situaci v severní Sýrii řešit.“[20]

V listopadu 2019, u příležitosti 30. výročí Sametové revoluce, kritizoval menšinovou vládu, která se opírá o hlasy komunistů a v některých případech i o hlasy poslanců SPD.[21]

Prosazuje zavedení jmenovitého hlasování v městských radách, protože podle Bartoše „Lidé mají právo vědět i zpětně si jednoduše dohledat, jak jejich zvolení zastupitelé hlasovali.“[22]

Podpořil ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kteří ve společném prohlášení z 23. května 2020 odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle Bartoše je „zcela zásadní dodržovat základní principy mezinárodního a humanitárního práva. Takové nároky je třeba uplatňovat v celosvětovém kontextu a musí platit i pro naše dlouhodobé přátele, mezi které Stát Izrael bezesporu patří.“[23]

Politické působení

V lednu 2014 obhájil na Celostátním fóru Pirátů v Pardubicích post předsedy České pirátské strany, když pro něj hlasovalo 89 ze 116 delegátů (tj. 77 %).[24]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr Pirátů.[25] Piráti získali jen 4,78 % hlasů a do EP se nedostali. Bartoš však získal 12 644 preferenčních hlasů, což byl v ČR 13. nejvyšší počet.[26] Dva týdny po volbách oznámil rezignaci na předsednickou funkci ve straně, kterou zdůvodnil únavou po volební kampani, ideovým rozdělením strany a potřebě věnovat se víc soukromému a rodinnému životu.[2]

Ivan Bartoš po neúspěšných volbách v roce 2014 oslovil Andreje Babiše se zájmem stát se pražským primátorem. Tato komunikace nebyla zanesena ve stranické evidenci lobbistických kontaktů. Ivan Bartoš SMS zpětně označuje za klukovinu.[27]

Ivan Bartoš během uctění památky 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze

Na zasedání Celostátního fóra České pirátské strany v Olomouci byl dne 2. dubna 2016 znovu zvolen předsedou.[28] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem Pirátů ve Středočeském kraji.[29] Získal 13 361 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.[30] V lednu 2018 byl na Celostátním fóru strany v Brně opět zvolen předsedou Pirátů. Jakožto jediný kandidát získal 276 hlasů z 293 hlasujících členů strany (tj. 94 %).[31] Ve funkci byl potvrzen i na dalším Celostátním fóru v Ostravě v lednu 2020, tentokrát získal 606 z 653 hlasů.[32]

Po zvolení poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl v listopadu 2017 zvolen předsedou Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výrazně se podílel na legislativě garantující právo občanů na digitální službu, která všem občanům zajistí možnost elektronického styku se státními úřady vedle zachování možnosti osobního kontaktu s úřady.[33]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 je z pozice člena Pirátů lídrem kandidátky koalice Piráti a Starostové v Ústeckém kraji.[34]

Filmografie

Ztvárnil jednu z vedlejších rolí v celovečerním filmu Prezident Blaník. Hraje zde své reálné já, které má ale ve filmu za bývalou manželku Blaníkovu asistentku Lenku.

Reference

  1. ↑ Zápis z Ustavujícího fóra ČPS [online]. Česká pirátská strana [cit. 2013-12-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b mts. Šéf pirátů Ivan Bartoš rezignoval. Strana je podle něj silně názorově rozdělená. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2014-06-06 [cit. 2014-06-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie [online]. Česká pirátská strana, 2013-09-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-22. 
  4. ↑ PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., Databáze studentů UK v Praze Archivováno 6. 6. 2014 na Wayback Machine., přístup: 19. 11. 2013
  5. ↑ a b PhDr. Ivan Bartoš Ph.D. [online]. Česká pirátská strana [cit. 2012-07-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ SEDLÁK, Jan. „Cíl je změna. Prostředek je politika,“ říká šéf pirátů. Jablonecký deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2017-01-23 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. ‚Kněžka chaosu‘. Lidé nás volili pro neelitářskou zásadovou politiku, říká Bartošova žena. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-10-26 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  8. ↑ ŠIMÁČEK, Jaroslav. Velká pirátská svatba: Bartoš si vzal „kněžku chaosu“, hrála mu Znouzectnost. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2015-11-18 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ jas; Novinky; ČTK. Šéf Pirátů Bartoš má syna Bertrama. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-08-05 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Předseda Pirátů Bartoš: Nejsme vítači migrantů a jít do vlády se nebojíme. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2017-10-10 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ KOPECKÝ, Josef. Piráti, jak je nejspíš neznáte. Strana, v níž mají problémy s NATO. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-30 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Podporují Piráti Česko v NATO? Výrok o nesmyslných výdajích vyvolal pobouření. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2019-04-12 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ AUGUSTA, Jakub. Bartoš sympatizuje s „teroristickou bojůvkou“ Antifa, osočil piráta Okamura. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-06-03 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ https://www.pirati.cz/hoax/#ivan-bartos-neni-a-nikdy-nebyl-clenem-antify
  15. ↑ ČTK. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-05-21. Dostupné online. 
  16. ↑ ČTK. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-05-21. Dostupné online [cit. 2020-02-12]. 
  17. ↑ a b Ivan Bartoš: Lidé nevědí, kolik peněz si vydělají. Daně musíme zjednodušit. ČT24 [online]. Česká televize, 4. října 2017. Dostupné online. 
  18. ↑ Česká pirátská strana. Piráti zvou na nedělní guláš zdarma a vyzývají k pomoci potravinovým bankám. www.pirati.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ jak. Babiš chválil prezidenta za „nekonfrontační“ projev. Bartoš připomněl čínské koncentrační tábory. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-12-26 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ KOPECKÝ, Josef. Demonstranti podpořili Kurdy, petice žádá o ekonomické sankce vůči Turecku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-10-21 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ mas. 30 let po listopadu: Bartoš burcuje k občanské aktivitě, Vondráček varuje před dělením společnosti. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-11-16 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ LESCHTINA, Jiří. Když Pirát prchá do podpalubí. Tajné hlasování o metru D byl krok zpět. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. května 2019. Dostupné online. 
  23. ↑ MARTINEK, Jan. Kritický článek tří ministrů zahraničí o Izraeli vyvolal v Česku politickou přestřelku. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-05-25. Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK. Piráty nadále povede Bartoš. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-01-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Piráti zvolili čelo kandidátky pro volby do Evropského parlamentu [online]. Česká pirátská strana, 2014-02-10 [cit. 2014-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  26. ↑ Data; KOČÍ, Petr. Přehled výsledků: Nejvíc preferenčních hlasů dostal Jiří Pospíšil, druhý je Keller. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2014-05-26 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ GURYČOVÁ, Kristýna. Slavili jsme s kamarády na Letné, byla to klukovina, hájí šéf Pirátů SMS pro Babiše. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-10-31 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK; iDNES.cz. Piráty po dvou letech znovu vede Ivan Bartoš, zbrojí na krajské volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-04-02 [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 ve Středočeském kraji. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-06-16 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  31. ↑ Celostátní fórum Pirátů potvrdilo v čele strany Bartoše. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2018-01-06 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  32. ↑ Předsedou Pirátů opět Bartoš, místopředsedkyní Richterová. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2020-01-11 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  33. ↑ SLÍŽEK, David. Digitální ústava má zelenou. Poslanci schválili návrh zákona o právu na digitální služby. Lupa.cz [online]. Internet Info [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  34. ↑ Naši lidé pro vaši budoucnost, Ústecký kraj [online]. Piráti a Starostové, 2021 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Česká pirátská strana
Předsedové strany
Volby předsednictva
Senátoři
  • Adéla Šípová (2020–2026)
  • David Smoljak (2018–2024)
  • Lukáš Wagenknecht (2018–2024)
  • Ladislav Kos (2016–2022)
  • Renata Chmelová (2016–2022)
  • Libor Michálek (2012–2018)
    		•
    Poslanci
    Poslanci EP
    Organizace
  • Mladé Pirátstvo
  • Pirátské listy
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Bartoš&oldid=20256945“