Jaroslav Flegr

prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.
Jaroslav Flegr (2008)
Narození	12. března 1958 (66 let) Praha
Alma mater	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Pracoviště	Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky (1987–1991) Univerzita Karlova (od 1991) Národní ústav duševního zdraví (do 2022) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Obory	evoluční biologie, etologie, evoluční psychologie, evoluční ekologie a parazitologie
Ocenění	Magnesia Litera (2007) Ig Nobelova cena (2014)
Web	flegr.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha) je český vědec a vysokoškolský pedagog, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, parazitologie a evoluční psychologie. Během pandemie covidu-19 se stal obecně známou osobou díky vyjadřování svých postojů a předpovědí k nemoci covid-19. Je ženatý a má dvě dospělé děti.

Vzdělání a vědecké tituly

V letech 1977–1982 vystudoval obecnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získal titul RNDr. V letech 1984–1987 vystudoval na téže fakultě fyziologii a získal titul CSc. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor parazitologie, v roce 2008 profesorem pro obor ekologie.

Vědecká práce

Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, ekologie, evoluční psychologie, etologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce (tj. teorií zamrzlé evoluce a zamrzlé plasticity).

Tým prof. Flegra od roku 1993 zkoumá psychiku a chování tisíců studentů, gravidních žen, dárců krve a desetitisíců vojáků. Výsledky publikované zatím asi v 60 studiích ukázaly, že osoby infikované toxoplasmou se z hlediska svého chování a psychických projevů liší. Mimo jiné také ukázaly, že nakažené osoby mají například mírně zpomalené reakční doby (8 % rozptylu, asi 10–17 tisícin sekundy a zhruba 2,7krát vyšší pravděpodobnost dopravní nehody. Tým Jaroslava Flegra rovněž ukázal, že nakaženým ženám se v letech brzy po nákaze rodí výrazně více synů než dcer a v dalších letech se tento poměr obrací. Dále na nezávislých datech potvrdil starší teorii, podle které toxoplasmosa výrazně zvyšuje riziko schizofrenie. Ukázal, že průběh tohoto onemocnění je podstatně závažnější u osob nakažených než u osob nenakažených a že například specifické změny v morfologii mozku nastávají pouze u osob nakažených toxoplasmou. Velká část jevů objevených pražským týmem již byla potvrzena v zahraničních studiích.^[zdroj⁠?] Za ověřenou se však zatím nedá pokládat hypotéza, že mnohé z pozorovaných změn v chování nakažených osob jsou výsledkem účelné manipulace parazita, směřující k jeho přenosu z nakaženého do nenakaženého hostitele, nikoli pouze vedlejšími efekty chronického parazitárního onemocnění. Po roce 2008 publikoval tým Jaroslava Flegra v odborných časopisech asi 10 prací, ve kterých autoři ukázali, že osoby s krevní skupinou Rh+, zejména heterozygoti, jsou chráněny proti řadě negativních faktorů prostředí (včetně některých vlivů toxoplasmózy) a že by tedy polymorfismus v Rh faktoru mohl být v populaci udržován selekcí ve prospěch heterozygotů. Některé z těchto publikací byly zveřejněny v tzv. otevřených časopisech. Ve všech případech se však jedná o vědecké časopisy zařazené do referenční databáze Web of Science a hodnocené impakt faktorem (PLoS ONE 2014 IF = 3,234; BMC Infectious Diseases 2014 IF = 2,613), nikoli o časopisy zařazené na seznam tzv. predátorských časopisů porušujících pravidla odborného publikování.

V oblasti evoluční biologie J. Flegr formuloval teorii zamrzlé plasticity, podle které se pohlavně se rozmnožující druhy mohou působením selekce měnit pouze 1–2 % doby své existence, a to pouze bezprostředně po svém vzniku určitým typem speciace. Rovněž navrhl mechanismus, který je za střídání plastické a elastické fáze zodpovědný. Později formuloval teorii zamrzlé evoluce, podle níž se v jednotlivých evolučních větvích a taxonech v průběhu času neustále zužuje okruh znaků, ve kterých se druhy mohou (ve své plastické fázi) měnit, a rovněž navrhl příslušný mechanismus (třídění z hlediska stability). Rovněž je autorem konceptu turbidostatické a chemostatické selekce, tj. selekce směrem k vyšší rychlosti nebo vyšší ekonomičnosti množení v závislosti na charakteru negativní zpětné vazby udržující z dlouhodobého hlediska konstantní velikost populace. Jedna jeho teorie předpokládá, že eukaryotická buňka strukturuje své nitro, přesunuje jednotlivé molekuly a zapíná a vypíná jednotlivé metabolické dráhy pomocí procesu isoelektrické fokusace.

Podle dvou Flegrových studií z oblasti evoluční psychologie jsou hnědoocí muži vnímáni jako důvěryhodnější než muži modroocí a inteligenci mužů, nikoli však žen, je možné odhadnout podle fotografie obličeje.

Jaroslav Flegr je členem redakční rady časopisu Vesmír a Neuroendocrinology Letters. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze přednáší předměty „úvod do evoluční biologie“, „praktická metodologie vědy“, „mikroevoluce a makroevoluce“, „metody experimentální a evoluční psychologie“.

V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu (udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Počátkem roku 2016 mu v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu, který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae. Autoři však rovněž přiznávají, že v takovýchto studiích nelze definovat, co je příčina a co následek. A tudíž je možné, že lidé s unipolární depresí jsou oproti psychicky zdravé populaci častěji poškrábáni kočkami.

Je autorem více než 160 odborných prací evidovaných v databázi Scopus (k lednu 2021)a celkem 8 českých monografií - vesměs knih populárně-vědeckého žánru.

Pandemie covidu-19

V roce 2020 se stal Jaroslav Flegr všeobecně známou osobou díky vyjadřování svých postojů a předpovědí k nemoci covid-19. Vývoj pandemie často komentoval na svém blogu, vystupoval v různých televizních a internetových pořadech.

Bibliografie

• 1994 – Evoluční biologie I. : Mechanismy mikroevoluce. Praha: Karolinum. ISBN 80-7066-849-0.
• 1995 – Evoluční biologie I. : Mechanismy mikroevoluce. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-169-2.
• 2005 – Evoluční biologie. Praha: Academia. ISBN 80-200-1270-2.
• 2006 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin. Praha: Academia. ISBN 80-200-1453-5. [Cena Magnesia Litera za rok 2007 v kategorii naučná literatura]
• 2007 – Úvod do evoluční biologie. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1539-6.
• 2008 – Základy evoluční biologie pro gymnázia : projekt JPD3 – Přírodovědná gramotnost. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. ISBN 978-80-86561-68-4. [J. Flegr et al.]
• 2008 – Frozen evolution : or, that’s not the way it is, Mr. Darwin : farewell to selfish gene. Prague: Charles University in Prague, Faculty of Science. ISBN 978-80-86561-73-8.
• 2009 – Evoluční biologie. 2. oprav. a rozšíř. vyd. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1767-3.
• 2011 – Pozor, Toxo! : tajná učebnice praktické metodologie vědy. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2022-2.
• 2015 – Evoluční tání, aneb, O původu rodů. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2481-7.
• 2016 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin. 2., rozšíř. vyd. Praha: Academia. Edice Galileo, sv. 4. ISBN 978-80-200-2528-9.
• 2017 – Milí pokusní králíci. Praha: Academia. 1. vyd. ISBN 978-80-200-2701-6

Doslovy

• DAWKINS, Richard. Slepý hodinář : zázrak života očima evoluční biologie. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-445-X.
• ZIMMER, Carl. Vládce parazit : pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-685-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Flegr na Wikimedia Commons
• Osoba Jaroslav Flegr ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Flegr
• Domovská stránka
• Zaznamenané přednášky
• Facebook
• Blog Archivováno 15. 2. 2010 na Wayback Machine.
• Přednášené předměty na UK

Autoritní data	AbARTP: 124582 NKC: mzk2005279523 Google Scholar: IwTpbPAAAAAJ ISNI: 0000 0000 5564 1447 LCCN: n2007086382 ORCID: 0000-0002-0822-0126 Publons: 1188919 ResearcherID: A-1564-2008 Scopus: 7003352422 VIAF: 16683297 WorldCat Identities: lccn-n2007086382

Portály: Česko | Evoluční biologie | Lidé | Literatura