Joe Biden: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Túrelio (diskuse | příspěvky)
459 editací
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 34: Řádek 34:
Vystudovaný právník byl v roce 1972 ve věku 29 let, jako šestý nejmladší v americké historii, zvolen za Demokratickou stranu senátorem Spojených států amerických za stát [[Delaware]]. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při autonehodě zemřela jeho manželka Neilia a dcera Naomi. Biden od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii či [[Válka v Iráku|válku v Iráku]]. V roce 2008 si Bidena vybral kandidát na prezidenta [[Barack Obama]] jako svého viceprezidenta; společně pak byli zvoleni a v roce 2012 znovuzvoleni. Jako 47. viceprezident USA Biden podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku.
Vystudovaný právník byl v roce 1972 ve věku 29 let, jako šestý nejmladší v americké historii, zvolen za Demokratickou stranu senátorem Spojených států amerických za stát [[Delaware]]. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při autonehodě zemřela jeho manželka Neilia a dcera Naomi. Biden od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii či [[Válka v Iráku|válku v Iráku]]. V roce 2008 si Bidena vybral kandidát na prezidenta [[Barack Obama]] jako svého viceprezidenta; společně pak byli zvoleni a v roce 2012 znovuzvoleni. Jako 47. viceprezident USA Biden podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku.


Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA v letech 1988 a 2008. Potřetí [[Volby prezidenta USA 2020|kandidoval v roce 2020]] po boku senátorky [[Kamala Harrisová|Kamaly Harrisové]] jako kandidátky na viceprezidentku a byl zvolen 46.&nbsp;prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhl hned několika historických milníků: Po [[John Fitzgerald Kennedy|Johnu Fitzgeraldovi Kennedym]] se stal teprve druhým [[Katolická církev|katolíkem]] zvoleným do funkce prezidenta USA; s 81&nbsp;miliony získanými hlasy byl zvolen historicky největším množstvím voličů;<ref>{{Citace elektronického periodika
Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA v letech 1988 a 2008. Potřetí [[Volby prezidenta USA 2020|kandidoval v roce 2020]] po boku senátorky [[Kamala Harrisová|Kamaly Harrisové]] jako kandidátky na viceprezidentku a byl zvolen 47.&nbsp;prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhl hned několika historických milníků: Po [[John Fitzgerald Kennedy|Johnu Fitzgeraldovi Kennedym]] se stal teprve druhým [[Katolická církev|katolíkem]] zvoleným do funkce prezidenta USA; s 81&nbsp;miliony získanými hlasy byl zvolen historicky největším množstvím voličů;<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Obamův rekordní počet hlasů překonal i Trump - Novinky.cz
| titul = Obamův rekordní počet hlasů překonal i Trump - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/volby/usa/clanek/obamuv-rekordni-pocet-hlasu-prekonal-i-trump-40341554
| url = https://www.novinky.cz/volby/usa/clanek/obamuv-rekordni-pocet-hlasu-prekonal-i-trump-40341554
| datum přístupu = 2020-11-06
| datum přístupu = 2020-11-06
}}</ref> a v 78&nbsp;letech se stal nejstarším americkým prezidentem v historii.<ref group="p" name="Nejstarší prezident">Biden překonal věkový rekord svého předchůdce v úřadu Donalda Trumpa, který měl při svém nástupu do úřadu 70&nbsp;let.</ref> Při své [[Inaugurace Joea Bidena|inauguraci]] dne 20.&nbsp;ledna 2021 složil [[Ústava Spojených států amerických|ústavou]] předepsanou přísahu do rukou předsedy [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu]] [[John G. Roberts|Johna&nbsp;G. Robertse]], a stal se tak 46.&nbsp;prezidentem Spojených států amerických.
}}</ref> a v 78&nbsp;letech se stal nejstarším americkým prezidentem v historii.<ref group="p" name="Nejstarší prezident">Biden překonal věkový rekord svého předchůdce v úřadu Donalda Trumpa, který měl při svém nástupu do úřadu 70&nbsp;let.</ref> Při své [[Inaugurace Joea Bidena|inauguraci]] dne 20.&nbsp;ledna 2021 složil [[Ústava Spojených států amerických|ústavou]] předepsanou přísahu do rukou předsedy [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu]] [[John G. Roberts|Johna&nbsp;G. Robertse]], a stal se tak 47.&nbsp;prezidentem Spojených států amerických.


== Osobní život a vzdělání ==
== Osobní život a vzdělání ==

Verze z 16. 6. 2021, 18:53

Joe Biden
46. prezident Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od:
20. ledna 2021
ViceprezidentkaKamala Harrisová
PředchůdceDonald Trump
47. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 2009 – 20. ledna 2017
PrezidentBarack Obama
PředchůdceDick Cheney
NástupceMike Pence
Senátor Senátu Spojených států amerických
za stát Delaware
Ve funkci:
3. ledna 1973 – 15. ledna 2009
PředchůdceJ. Caleb Boggs
NástupceTed Kaufman
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Rodné jménoJoseph Robinette Biden Jr.
Narození20. listopadu 1942 (81 let)
Scranton, Pensylvánie, USAUSA USA
NárodnostAmeričan
ChoťNeilie Hunterová Bidenová (1966–1972)
Jill Bidenová (od 1977)
RodičeJoseph Robinette Biden a Jean Bidenová
DětiBeau Biden
Naomi Bidenová
Hunter Biden
Ashley Bidenová
PříbuzníValerie Bidenová Owensová[1], James Biden[2] a Francis Biden[2] (sourozenci)
Natalie Bidenová a Robert Biden II (vnoučata)
SídloClaymont (1953–1954), Wilmington (od 1968), Arden (1954–1955), Wilmington (od 1955) a Bílý dům (od 2021)
Alma materArchmerská akademie (do 1961)
Delawarská univerzita (1961–1965)
Syracuská univerzita (1965–1968)
Garden City Collegiate
Profesepolitik, advokát, vysokoškolský učitel a spisovatel
Náboženstvířímskokatolické
OceněníMedaile cti Ellis Island (1992)
Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2004)
Hilal-e-Pakistan (2008)
Medaile Laetare (2016)
velkokříž Řádu Boyacá (2016)
… více na Wikidatech
PodpisJoe Biden, podpis
Webová stránkajoebiden.com
CommonsJoe Biden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr. [ˈdʒoʊsɨf rɒbɨˈnɛt ˈbaɪdən]IPA (20. listopadu 1942 Scranton, Pensylvánie) je americký politik za Demokratickou stranu, 46. prezident Spojených států amerických. V letech 2009 až 2017 sloužil jako 47. viceprezident USA ve vládě Baracka Obamy a mezi roky 1973 až 2009 byl americkým senátorem za stát Delaware. V roce 2017 obdržel Prezidentskou medaili svobody.

Vystudovaný právník byl v roce 1972 ve věku 29 let, jako šestý nejmladší v americké historii, zvolen za Demokratickou stranu senátorem Spojených států amerických za stát Delaware. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při autonehodě zemřela jeho manželka Neilia a dcera Naomi. Biden od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii či válku v Iráku. V roce 2008 si Bidena vybral kandidát na prezidenta Barack Obama jako svého viceprezidenta; společně pak byli zvoleni a v roce 2012 znovuzvoleni. Jako 47. viceprezident USA Biden podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku.

Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA v letech 1988 a 2008. Potřetí kandidoval v roce 2020 po boku senátorky Kamaly Harrisové jako kandidátky na viceprezidentku a byl zvolen 47. prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhl hned několika historických milníků: Po Johnu Fitzgeraldovi Kennedym se stal teprve druhým katolíkem zvoleným do funkce prezidenta USA; s 81 miliony získanými hlasy byl zvolen historicky největším množstvím voličů;[3] a v 78 letech se stal nejstarším americkým prezidentem v historii.[p 1] Při své inauguraci dne 20. ledna 2021 složil ústavou předepsanou přísahu do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna G. Robertse, a stal se tak 47. prezidentem Spojených států amerických.

Osobní život a vzdělání

Narození a původ

Joe Biden se narodil ve Scrantonu v Pensylvánii v katolické rodině jako nejstarší syn, měl sestru a dva bratry.[4]

Otec Joseph Robinette Biden Sr. (1915–2002) byl rodák z Baltimoru.[4] Příjmení Biden zdědil od svého pradědy z otcovy linie, Williama Bidena, který se přistěhoval do Spojených států z Anglie.[5] Druhé příjmení Robinette pochází od jiného Joeova pradědy, který měl francouzské kořeny,[6] zatímco rodiče manželky tohoto pradědy se narodili v Irsku.[7][8]

Matka Catherine Eugenia roz. Finnegan (1917–2010) se narodila ve Scrantonu v Pensylvánii, její předkové byli irského původu.[4][8] Otec pocházel z relativně zámožné rodiny, v době narození nejstaršího syna Joea se však rodině finančně nedařilo, proto bydleli u rodiny Finneganovy. Otec tehdy nemohl najít stabilní práci.[9] V roce 1953 se rodina přestěhovala do státu Delaware, nejprve do Claymontu a poté do Wilmingtonu.[9] Otec začal úspěšně prodávat použité automobily a rodina se zařadila do střední třídy.[9]

Vzdělání

Studoval na katolické střední škole Archmere Academy v Claymontu, hrál ve školním týmu amerického fotbalu. Byl podprůměrný student, ale přirozený vůdce a byl předsedou třídy, i přes své problémy s koktavostí.[10] Školu dokončil v roce 1961.[4]

Joe Biden v roce 1965

Poté vystudoval na University of Delaware v Newarku historii a politické vědy, jeho studijní výsledky byly podprůměrné.[11] Po získání bakalářského titulu studoval práva na Syracuse University, kde v roce 1968 získal titul doktora práv (Juris Doctor – J.D.).

Rodinný a soukromý život

Během studií se v roce 1966 oženil se svou spolužačkou Neilií Hunter. Manželé měli spolu tři děti. Syn Beau Biden se narodil v roce 1969, syn Hunter Biden v roce 1970 a dcera Naomi Christina v roce 1971.[4]

Krátce poté, kdy byl v roce 1972 zvolen senátorem, jeho žena v prosinci těžce havarovala, při vánočních nákupech nedala přednost při vjezdu na hlavní silnici nákladnímu vozu, který jejich auto srazil. Při nehodě zahynula spolu s dcerou, oba synové byli těžce zraněni.[4] Zvažoval, že se mandátu vzdá, senátor Mike Mansfield ho však přesvědčil, aby se politické kariéry nevzdával.[10]

V době svého působení v Senátu USA, tedy 36 let, většinou dojížděl do Washingtonu více než hodinu vlakem ze svého domu ve Wilmingtonu.[10] V roce 1975 se na schůzce naslepo, kterou zorganizoval jeho bratr, seznámil s Jill Tracy Jacobs. V roce 1977 se s ní oženil a v manželství s Jill Tracy Jacobsovou se narodila dcera Ashley (* 1981).[4]

Starší syn z prvního manželství Beau Biden (1969–2015) byl právník, jenž v letech 2007–2015 z titulu generálního prokurátora zastával úřad ministra spravedlnosti státu Delaware.[12] Mladší syn Hunter Biden (* 1970) je právník a lobbista.[13]

Biden nepije alkohol, podle jeho vyjádření je v jeho rodině alkoholiků už dost.[9]

Politické působení

Počátky politické kariéry

Senátor Joe Biden a prezident Jimmy Carter, věnováni od Cartera
Prezident Ronald Reagan a Joe Biden, 1984

V roce 1968 začal pracovat jako advokátní koncipient ve Wilmingtonu, šéf jeho kanceláře byl republikán. Biden nepodporoval demokratického guvernéra kvůli jeho konzervativní rasové politice a podporoval jeho republikánského rivala.[14] Richarda Nixona jako prezidentského kandidáta však nepodporoval.[4]

V roce 1969 začal pracovat jako advokát a jeho nadřízený byl aktivní demokrat, ten ho přesvědčil registrovat se jako demokrata. V roce 1970 byl již jako demokrat zvolen do okresní rady v New Castle, kde pracoval do roku 1972, spolu se svou advokátní praxí.[4]

Senátor (1973–2009)

V roce 1972 uspěl ve volbách do Senátu Spojených států ve státě Delaware. Svůj mandát nastoupil 3. ledna 1973; stal se pátým nejmladším senátorem v celé historii USA. Poté porazil své republikánské vyzyvatele ve všech dalších volbách v letech 1978 (James H. Baxter, Jr.), 1984 (John M. Burris), 1990 (M. Jane Brady), 1996 a 2002 (Raymond J. Clatworthy) a 2008 (Christine O'Donnellová).

K roku 2009 byl šestým nejdéle sloužícím senátorem v Kongresu USA. Členem Senátu byl šest volebních období, nepřetržitě od ledna 1973 do 15. ledna 2009, kdy na funkci rezignoval jako zvolený viceprezident USA. Byl také předsedou vlivného senátního Výboru pro zahraniční vztahy (Foreign Relations Committee) a Výboru pro soudnictví (Judiciary Committee). Delawareská guvernérka Ruth Ann Minnerová na uprázdněné místo jmenovala dlouholetého člena senátu tohoto státu Teda Kaufmana. V doplňovacích senátních volbách v listopadu 2010 byl pak novým senátorem zvolen demokrat Chris Coons.

Viceprezident (2009–2017)

V roce 1988 neúspěšně usiloval o prezidentskou kandidaturu za Demokratickou stranu. V roce 2008 svou prezidentskou kandidaturu stáhl 3. ledna po primárkách v státě Iowa. Dne 23. srpna 2008 oznámil prezidentský kandidát Barack Obama, že za kandidáta na místo viceprezidenta za demokraty si vybral Joe Bidena, který mj. v Senátu zastával post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[15]

Biden skládá přísahu při uvedení do úřadu viceprezidenta USA, 20. ledna 2009

Večer 2. října 2008 absolvoval Biden jedinou televizní diskusi s viceprezidentskou protikandidátkou Sarah Palinovou. Diskuse byla klidná, ale nepřesvědčivá. Podle výsledků průzkumů veřejného mínění zadaných americkými televizemi CNN a CBS, provedených po duelu, byl prohlášen vítězem debaty. Zároveň ale podle velké většiny diváků si Palinová vedla lépe, než očekávali.[16][17][18]

Prezident Barack Obama a viceprezident Joe Biden s vojáky na základně Fort Campbell 6. května 2011

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil Barack Obama v prezidentských volbách. Biden se stal viceprezidentem USA. Dne 3. ledna 2009 složil opět senátorský slib do rukou viceprezidenta Cheneyho a mandátu se vzdal 15. ledna. Následně guvernér státu Delaware jmenoval jeho nástupce Teda Kaufmana, který zaujal místo v Senátu USA na další dva roky, než v roce 2010 došlo k předčasným senátním volbám na uvolněný post.

Viceprezidentem USA se stal po složení slavnostního slibu v poledne 20. ledna 2009 krátce před slibem prezidenta Obamy. Biden se stal prvním politikem státu Delaware ve funkci viceprezidenta USA a také prvním římským katolíkem v tomto úřadu.

Dlouhodobě patří k nejoblíbenějším americkým politikům.[19]

Biden, ruský prezident Dmitrij Medveděv a italský premiér Silvio Berlusconi v Římě v červnu 2011

Joe Biden je znám jako dlouholetý kritik programu Národní raketové obrany, neboť podle něj odvádí pozornost a prostředky od mnohem reálnějších hrozeb. Nestavěl se proti výzkumu protiraketových systémů, ale v červnu 2002 odsoudil prezidenta George W. Bushe za jednostranné vypovězení smlouvy s Ruskem o omezení systémů protiraketové obrany (smlouva ABM). Podle Bidena šlo o krok, který podkopal snahy USA o omezení šíření jaderných zbraní.[20]

Obamova administrativa, ve které Biden sloužil jako viceprezident, pokračovala v budování protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku navzdory ostrým protestům ze strany Ruska,[21] které americkou protiraketovou obranu v Evropě označilo za porušení Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, protože systém by mohl být využit i k odpálení jaderných střel.[22] V roce 2010 vedl úspěšné administrativní úsilí k senátnímu odsouhlasení nové smlouvy START s Ruskem o snížení počtu strategických zbraní.[23]

Prezidentská kampaň 2020

Joe Biden, Barack Obama a prezident Donald Trump, 2017

Během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 se dopustil mnoha slovních přešlapů. Současný prezident USA Donald Trump o něm prohlásil: „Opravdu někdo věří, že je mentálně fit na to, aby byl prezidentem?“ Sám Biden připustil, že je „stroj na přežblepty“.[24] Biden byl během úvodních měsíců kampaně považován za nadějného uchazeče o kandidáta vybraného z předvoleb Demokratické strany. Jeho podpora však začala postupně opadat, kvůli čemuž se rozhodl v listopadu 2019 kandidovat newyorský miliardář Michael Bloomberg.

Biden spouští svou prezidentskou kampaň, 2019

Během hlasování v demokratických primárkách v několika prvních státech dosáhl Biden špatných výsledků – 4. místo v Iowě, 5. místo v New Hampshiru a 2. místo s velkým odstupem za Berniem Sandersem v Nevadě. Jeho kampaň revitalizovalo přesvědčivé vítězství v Jižní Karolíně v sobotu 29. února.[25] V neděli 1. března ukončil svou kandidaturu a podpořil Bidena Pete Buttigieg, o den později udělala totéž Amy Klobucharová. V předvečer volebního superúterý Bidena podpořil také Beto O'Rourke, který prezidentskou kampaň ukončil 1. listopadu 2019.[26] Po Bidenově vítězství v 10 ze 14 států v úterý 3. března a celkovém vedení v počtu volitelů (před druhým Sandersem) ukončil svou kampaň a vyjádřil podporu Bidenovi také newyorský mediální magnát Michael Bloomberg.[27] K 9. březnu 2020 podpořili Bidena další bývalí kandidáti Cory Booker, John Delaney, Kamala Harris, Deval Patrick a Tim Ryan.[28] Podle volebního modelu zpravodajského webu FiveThirtyEight byl Joe Biden po tzv. superúterý již jasným favoritem primárních voleb Demokratické strany.[29]

Po odstoupení senátora Bernieho Sanderse z primárek se stal jediným vážným uchazečem o kandidaturu v rámci Demokratické strany. Jeho kampaň však byla brzděna koronavirovou krizí. Zavázal se, že si jako kandidáta na viceprezidenta Spojených států, vybere ženu. Dne 11. srpna 2020 oznámil, že se takovou spolukandidátkou stala americká senátorka z Kalifornie Kamala Harrisová.

Dne 18. srpna 2020 byl Joe Biden oficiálně nominován jako prezidentský kandidát za Demokratickou stranu.[30]

Bidenova manželka Jill, nastupující první dáma USA

V počátečních fázích kampaně byl Biden několikrát obviněn, že se nevhodně dotýká cizích žen a dětí.[31] Sám sebe označil za „dotykového politika“ a připustil, že mu to přináší problémy.[32] Některé postižené ženy si na jeho chování stěžovaly. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v dubnu 2019 prohlásila, že Biden by měl pochopit, že „osobní prostor je důležitý“.[33]

V březnu 2019 bývalá členka nevadského státního shromáždění, Lucy Flores, obvinila Bidena, že během jednoho kampaňového shromáždění v Las Vegas v roce 2014 k ní Biden přišel zezadu, položil ruce na její ramena, přičichl si k jejím vlasům a políbil ji bez jejího souhlasu na temeno hlavy.[34] Amy Lapos, bývalá poradkyně kongresmana Jima Himese, řekla, že se jí Biden dotkl nesexuálním, leč nepatřičným způsobem, když jí v roce 2009 přidržel hlavu, přiblížil svůj obličej k jejímu a otřel se svým nosem o její nos.[35] Krátce nato přišly další dvě ženy s obviněními nevhodného a sexuálně sugestivního chování Joea Bidena vůči nim. D. J. Hillová řekla, že jí Biden přejížděl rukou z ramen dolů po zádech a Caitlin Caruso vypověděla, že jí Biden položil ruku na stehno.[36][37] Na začátku dubna 2019 se ozvaly další tři ženy, které vypověděly, že se jich v minulosti Joe Biden dotýkal nevhodným způsobem a prokazoval jim „nechtěné zalíbení“.[38]

V roce 2019 prohlásila Tara Readeová, která byla v roce 1993 praktikantkou v jeho týmu, že se jí Biden v té době několikrát nevhodně dotýkal na ramenou a krku.[39] V roce 2020 navíc připojila tvrzení, že na ni Biden v roce 1993 v prázdné místnosti ve Washingtonu sexuálně zaútočil.[40][41][42][43][44] Biden, který v minulosti vyjadřoval podporu hnutí #MeToo a v souvislosti s obviněním soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha prohlásil, že by se napadeným ženám mělo věřit,[45] toto obvinění vždy popíral. Readeová je Bidenovými stoupenci považována za nespolehlivého svědka, protože v minulosti nepravdivě vypovídala o své minulosti[46] a je podezřelá, že lhala pod přísahou.[47] Několik svědků ale potvrdilo, že s nimi Readeová v minulosti o sexuálním útoku mluvila.[48]

Prezident USA (od roku 2021)

Biden a Kamala Harrisová se členy Congressional Black Caucus (černošského klubu amerického Kongresu)

Vstřícná imigrační politika Bidenovy administrativy způsobila podle některých kritiků nárůst nelegální migrace do Spojených států a krizi na americko-mexické hranici.[49][50] Prezident Biden pověřil v březnu 2021 řešením migrační krize viceprezidentku Kamalu Harrisovou.[51][52]

Biden podporuje jadernou energii jako jeden z pilířů bezemisní energetiky, jejíž rozvoj pomůže v boji proti klimatickým změnám.[53] Je odpůrcem stavby plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, a zvažuje uvalení sankcí, které by zabránily jeho dokončení.[54]

2021

Leden
Biden, po jehož boku stojí ministr obrany Lloyd Austin, podepisuje dekret týkající se transgenderových osob v armádě

Dne 20. ledna 2021 proběhla slavnostní inaugurace Joea Bidena jako 46. prezidenta USA před budovou Kapitolu Spojených států ve Washingtonu, D.C.[55] Kvůli pandemii covidu-19 se akce nemohlo zúčastnit mnoho lidí, přítomní lidé museli mít zakryté dýchací cesty a dodržovat rozestupy. Inaugurace se nezúčastnil dosavadní prezident Donald Trump, což je poprvé za 152 let, kdy se úřadující prezident nezúčastnil inaugurace svého nástupce.[56][57]

Stejného dne podepsal 15 nových exekutivnívh případů, mezi nimi například návrat k pařížské dohodě,[58] zastavil stavbu zdi na hranici s Mexikem,[59][60] zrušil zákaz cestování do USA z několika muslimských zemí[61] nebo zastavil odchod USA ze Světové zdravotnické organizace.[62]

Dne 25. ledna zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zakazovalo transgenderovým osobám se změněným pohlavím sloužit v americké armádě.[63][64]

Biden na online summitu G7
Únor

Dne 4. února podepsal příkaz o obnovení programu přijímání uprchlíků, dále uvedl, že zvýší jejich roční kvótu na 125 tisíc.[65]

Téhož dne také uvedl, že Spojené státy se nebudou podílet na vojenské intervenci Saúdské Arábie v Jemenu, ale Saúdskou Arábii jako svého spojence budou i nadále podporovat.[65]

Dne 11. února poprvé telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Biden v telefonátu mimo jiné řekl, že si dělá starosti kvůli porušování lidských práv v provincii Sin-ťiang, opatření v Hongkongu či chování Číny vůči Tchaj-wanu.[66][67]

Dne 15. února oznámil uvalení sankcí na organizátory vojenského převratu v Myanmaru.[68]

Dne 19. února se poprvé ve funkci prezidenta zúčastnil summitu G7.[69]

Březen

Dne 9. března Biden udělil dočasné povolení k pobytu občanům Venezuely, kteří uprchli před krizí v jejich zemi.[70][71]

Biden a dětští ilegální imigranti, které chrání před deportací dekret dřívějšího prezidenta Obamy

Dne 10. ledna Kongres Spojených států schválil 1,9 bilionu dolarů na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru.[72][73]

Dne 26. března velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že Biden obnovuje programy na podporu Palestiny.[74]

Květen

Po týdnu izraelsko-palestinských střetů vyzval Biden 17. května k ukončení bojů a k příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.[75][76]

Dne 26. května 2021 pověřil prezident Biden americké tajné služby, aby mu do 90 dnů podaly výsledky vyšetřování, zda virus nemoci covid-19 (SARS-CoV-2) unikl z laboratoře v čínském městě Wu-chan či nikoliv. Existují pochybnosti, že byl virus přenesen na lidi ze zvířat. Na tuto zprávu reagovala oficiální čínská místa rozhořčeně.[77]

Politické názory

Biden a egyptský prezident Sádát v roce 1979
Joe Biden s manželkou Jill při setkání s papežem Janem Pavlem II., 1980
Biden a kosovský premiér Hashim Thaçi s Deklarací nezávislosti Kosova v roce 2008

Joe Biden podporuje federální financování výzkumu embryonálních kmenových buněk. V roce 1998 hlasoval proti zákazu klonování lidí.[78] Podporuje a rozšířil by tzv. Obamacare zákon,[79] který zvyšoval dostupnost zdravotního pojištění pro chudší vrstvy obyvatel tím, že došlo k vyplácení státních dotací na zakoupení pojištění. Pokuta za porušení zákona pro jednotlivé administrace byla k roku 2019 zrušena Donaldem Trumpem.

Biden byl tím, kdo jako první promluvil o manželství homosexuálů během kampaně za lidská práva v Los Angeles v roce 2012. Podporuje také zákon, který by zakazoval propouštět lidi kvůli jejich sexuální orientaci.[80] Nesouhlasí s trestem smrti za homosexuální pohlavní styk, který se od dubna 2019 po zavedení islámského práva šaría uplatňuje v Sultanátu Brunej, a prohlásil, že kamenovat lidi za homosexualitu nebo nevěru je otřesné a nemorální.[81]

Během prezidentské televizní debaty 27. června 2019 senátorka Kamala Harrisová vyčetla Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy (tzv. desegregation busing) do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol nařízené v 70. letech Nejvyšším soudem, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách.[82][83] Biden se hájil tím, že podporoval desegregaci škol prováděnou na místní úrovni, ale byl proti prosazování takové politiky federální vládou.[83] Podporuje pozitivní diskriminaci (tzv. affirmative action),[84] ze které benefitují historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny (zvláště Afroameričané a Hispánci).[85]

Podporuje imigraci do Spojených států a chce nabídnout americké občanství jedenácti milionům ilegálních imigrantů.[86] Zvýšil by limity pro přijímání přistěhovalců, tak aby Spojené státy ročně přijímaly 125 000 uprchlíků a žadatelů o azyl.[87] Slíbil zastavení výstavby zdi na hranici s Mexikem, která má zabránit nelegální migraci do Spojených států.[88] Tento slib ihned po své prezidentské inauguraci 20. ledna 2021 splnil.

V květnu 2020 Biden uvedl: „Jestli máte problém rozhodnout se, zda volit mne nebo Trumpa, pak nejste černoch“. Výrok zkritizovala poradkyně prezidenta Donalda Trumpa Katrina Piersonová, uvedla: „On si opravdu myslí, že on, 77letý běloch, má diktovat černochům, jak se mají chovat.“ Výrok byl také kritizován z řad afroameričanů. Černošský senátor za Republikánskou stranu Tim Scott z Jižní Karolíny uvedl: „Něco tak arogantního a blahosklonného jsem už dlouho neslyšel“ a dále řekl: „Říká 1,3 milionu amerických černochů, že nejsou černoši? Kdo si sakra myslí, že je?“ [89]

V reakci na smrt George Floyda, s jehož rodinou se osobně setkal, Biden v projevu na jeho pohřbu volal po spravedlnosti pro George Floyda i po „rasové spravedlnosti“ ve Spojených státech.[90] Staví se pozitivně k hnutí Black Lives Matter a odsuzuje údajný systémový rasismus, který panuje ve Spojených státech.[86] Prohlásil, že Spojené státy pod jeho vedením budou bojovat proti nadřazenosti bílé rasy.[91]

Joe Biden v roce 2020 uvedl, že chce ukončit plány na vrty pro ropu a zemní plyn v severních arktických oblastech Aljašky, které v tu dobu dokončovala Trumpova administrativa.[92] Také toto předsevzetí již 20. ledna 2021 po své inauguraci uskutečnil. Biden by chtěl výrazně omezit emise oxidu uhličitého do roku 2050, USA by měly postupně omezit emise na nulu.[79]

Biden podporuje zvýšení daní pro firmy a zpřísnění regulace podnikání oproti stavu na konci volebního období prezidenta Trumpa.[93][94][95]

Ohledně pandemie onemocnění covid-19 je podporovatelem nošení roušek, na trasování kontaktů by najal navíc až 100 000 pracovníků a kritizoval Trumpa ze snižování závažnosti pandemie.[79][96]

Zahraniční politika

Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, 2016
Biden připíjí na počest čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během jeho návštěvy Spojených států 25. září 2015

V roce 1999 podpořil nálety NATO na Srbsko.[97] Jako předseda zahraničního výboru amerického Senátu prohlásil 10. října 2002, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 Biden hlasoval pro válku v Iráku.[98] V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci NATO v Libyi.[99] Co se týče občanské války v Sýrii, obhajoval vyzbrojování protivládních povstalců.[100]

V říjnu 2014 obvinil Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, že v boji proti syrské vládě podporovaly teroristické organizace An-Nusrá a Al-Káida i další džihádistické radikály proudící do Sýrie z celého světa. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan požadoval od Bidena omluvu a prohlásil, že pokud se neomluví, stane se pro něj Biden minulostí.[101] Biden, který označil Erdoğana za svého „starého přítele“, se následně za svá slova o turecké podpoře islamistů Erdoğanovi omluvil.[102] O dva roky později označil Kurdskou stranu PKK, bojující proti Turecku za vytvoření nezávislého kurdského státu, za „teroristickou organizaci“.[103] Jako kandidát na prezidenta v září 2020 vyzval Turecko, aby se nezapojovalo do války o Náhorní Karabach mezi Arménií podporovanými separatisty a Ázerbájdžánem o území Armény osídlené Náhorno-karabašské republiky, která se v době rozpadu Sovětského svazu s podporou Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu a vyhlásila v roce 1991 nezávislost. Bidenova slova přivítali zástupci početné arménské komunity ve Spojených státech.[104]

Bidenův syn Hunter Biden byl krátce po Euromajdanu na Ukrajině v roce 2014 přijat jako člen představenstva ukrajinské plynařské firmy Burisma Holdings.[105] Firma byla na Ukrajině a ve Velké Británii vyšetřována pro podezření z korupce a tehdejší ukrajinský generální prokurátor, který korupci vyšetřoval, byl po údajném nátlaku viceprezidenta Bidena a ministra zahraničí Johna Kerryho na vládu prezidenta Petra Porošenka z důvodu očisty prokuratury odvolán ze své funkce.[106] Vyšetřování bylo později kvůli nedostatku důkazů britským soudem zastaveno.[107]

Americké velvyslanectví v Izraeli by ponechal v Jeruzalémě, kam bylo přesunuto za Trumpovy administrativy. Podle Bidena by Spojené státy mohly obnovit jadernou dohodu s Íránem.[108] Biden ostře odsoudil hnutí BDS, které se snaží zvýšit ekonomický a politický tlak na Izrael. Bidenův zahraničně-politický poradce Tony Blinken prohlásil, že Biden nezastaví americkou vojenskou pomoc Izraeli, ani kdyby Izrael anektoval část okupovaného Západního břehu Jordánu, který má být jádrem budoucího státu Palestina.[109]

Od Bidena se očekává[kdo?], že s ním půjde snadněji vyjednat dohody s Čínou.[110] V roce 2000 jako senátor podporoval vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO) a její otevření se mezinárodnímu trhu.[111] Zrušil by jednostranná cla na Čínu. V prosinci 2013 odletěl na oficiální návštěvu do Číny na palubě vládního letadla Air Force Two společně s Joe Bidenem jeho syn Hunter, který je spoluzakladatelem BHR Partners, čínsko-americké investiční firmy mající podporu státem vlastněné Bank of China a investující v mnoha čínsko-amerických projektech.[112][113] V souvislosti s tím někteří kritici upozorňovali na možný střet zájmů.[114][115][116] V květnu 2019 čelil kritice ze strany republikánů i některých demokratů, když prohlásil, že Čína pro Spojené státy nepředstavuje hrozbu a konkurenci,[117] ale později během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 byl vůči Číně kritičtější a snahu čínské vlády o kulturní převýchovu Ujgurů a dalších muslimských menšin v čínském Sin-ťiangu označil za genocidu.[111]

Biden a Česko

Joe Biden navštívil Prahu v srpnu 1977 jako člen senátního výboru pro zahraniční vztahy.[118] Společně s pěti kongresmany Sněmovny reprezentantů navštívil Památník Lidice, Památník Terezín a byl přijat místopředsedou Federálního shromáždění Jánem Markem.[119]

Ve funkci viceprezidenta přijel na návštěvu Česka 22. října 2009.[120] Setkal se s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Janem Fischerem. Návštěva se uskutečnila měsíc po oznámení americké vlády, že odstoupila od záměru umístit vojenský radar v Brdech.[121] Biden a Fischer po společném jednání oznámili, že Česko se bude podílet na nové koncepci americké protiraketové obrany v Evropě.[122] Bývalý premiér Mirek Topolánek s Bidenem jednal o české účasti ve válce v Afghánistánu a o česko-amerických smlouvách ve vědě a výzkumu.[123]

Vyznamenání

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Biden překonal věkový rekord svého předchůdce v úřadu Donalda Trumpa, který měl při svém nástupu do úřadu 70 let.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joe Biden na anglické Wikipedii.

  1. ↑ John M. Broder: Father’s Tough Life an Inspiration for Biden. In: The New York Times. 23. října 2008. Dostupné online. [cit. 2020-08-19]
  2. ↑ a b Dostupné online.
  3. ↑ Obamův rekordní počet hlasů překonal i Trump - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i WITCOVER, Jules. Joe Biden : a life of trial and redemption. 1st ed. vyd. New York: William Morrow/HarperCollins, 2010. 536 s. Dostupné online. ISBN 978-0-06-179198-7, ISBN 0-06-179198-9. OCLC 526057595 
  5. ↑ US presidential candidate Joe Biden’s family tree has roots in Sussex. The Argus [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Did Joe Biden's Great-Grandfather Own Slaves?. Snopes.com [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ https://www.auburntownship.org/COMMENTARY2/BIDEN%20ANCESTRY%20PART%201_UPDATE.pdf
  8. ↑ a b HAYES, Isabel. Experts have delved into Joe Biden's Irish roots - and they go back a while. TheJournal.ie [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d BRODER, John M. Father’s Tough Life an Inspiration for Biden (Published 2008). The New York Times. 2008-10-23. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. ↑ a b c Biden's regular Joe side. Los Angeles Times [online]. 2008-08-24 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ DICKENSON, James R. Biden Academic Claims 'Inaccurate'. Washington Post. 1987-09-22. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  12. ↑ DELAWARE DEPARTMENT OF ELECTIONS. State of Delaware 2006 Election Results. [s.l.]: Delaware Department of Elections, November 7, 2006. Dostupné online. S. 2. 
  13. ↑ ENTOUS, Adam. Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ BARRETT, Laurence I. Campaign Portrait, Joe Biden: Orator for the Next Generation. Time. 1987-06-22. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  15. ↑ Novinky.cz: Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta, 23. 8. 2008
  16. ↑ Spojené státy mají za sebou ostře sledovanou debatu kandidátů na post viceprezidenta
  17. ↑ Debata Palinová-Biden skončila bez osobních útoků
  18. ↑ viceprezidentský duel: Palinová překvapila, Biden zvítězil
  19. ↑ Joe Biden: The likeable joe. The Independent [online]. 2010-03-13 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Obama si za svého spolukandidáta zvolil silného kritika protiraketové obrany. www.greenpeace.org [online]. [cit. 2008-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19. 
  21. ↑ Rusko chce s postsovětskými spojenci vybudovat vlastní protiraketový štít. Česká televize [online]. 8. června 2016. Dostupné online. 
  22. ↑ Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení. Česká televize [online]. 13. května 2016. Dostupné online. 
  23. ↑ As the Ground Shifts, Biden Plays a Bigger Role. The New York Times [online]. 2010-12-11. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  24. ↑ Joe Biden sází jeden přežblept za druhým. Nemá na to, aby byl prezident, útočí Trump. Aktuálně.cz [online]. 16. srpna 2019. Dostupné online. 
  25. ↑ PACE, Julie. Analysis: Biden positions himself as leading moderate. Associated Press [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ PEOPLES, Steve. On Super Tuesday eve, Biden gets boost from former rivals. Associated Press [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ NIQUETTE, Mark. Michael Bloomberg Ends Presidential Bid, Endorses Joe Biden. Bloomberg [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Booker endorses Biden, says he’ll ‘restore honor’ to office. Associated Press [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Who Will Win The 2020 Democratic Primary? [online]. FiveThirtyEight [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Democratic National Convention
    Democratic Party Streams     [online]. Wisconsin: 2020 Democratic National Convention, 2020-08-18 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.     
  31. ↑ MCGANN, Laura. Lucy Flores isn’t alone. Joe Biden’s got a long history of touching women inappropriately. [online]. 29. března 2019. Dostupné online. 
  32. ↑ FACEBOOK; TWITTER; OPTIONS, Show more sharing. Nevada Democrat accuses Joe Biden of touching and kissing her without consent at 2014 event. Los Angeles Times [online]. 2019-03-30 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Příliš náklonnosti škodí. Joe Biden čelí nařčení z nevhodného chování vůči ženám. Česká televize [online]. 3. dubna 2019. Dostupné online. 
  34. ↑ O'CONNORS, Lydia. Ex-Nevada Assemblywoman Says Joe Biden Inappropriately Kissed Her. Huff Post [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  35. ↑ NEIL, Vigdor. Connecticut woman says then-Vice President Joe Biden touched her inappropriately at a Greenwich fundraiser in 2009". Hartford Courant [online]. Hartford Courant [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ https://www.nytimes.com/2019/04/02/us/politics/joe-biden-women-me-too.html
  37. ↑ https://thehill.com/homenews/campaign/437069-two-more-women-accuse-biden-of-inappropriate-touching
  38. ↑ https://www.washingtonpost.com/politics/biden-says-hell-adjust-his-physical-behavior-as-three-more-women-come-forward/2019/04/03/94a2ed2c-5622-11e9-8ef3-fbd41a2ce4d5_story.html
  39. ↑ https://web.archive.org/web/20200401210312/https://www.theunion.com/news/nevada-county-woman-says-joe-biden-inappropriately-touched-her-while-working-in-his-u-s-senate-office/
  40. ↑ https://web.archive.org/web/20200414043025/https://www.nytimes.com/2020/04/12/us/politics/joe-biden-tara-reade-sexual-assault-complaint.html
  41. ↑ https://www.washingtonpost.com/politics/sexual-assault-allegation-by-former-biden-senate-aide-emerges-in-campaign-draws-denial/2020/04/12/bc070d66-7067-11ea-b148-e4ce3fbd85b5_story.html
  42. ↑ https://apnews.com/d922da60baa91121f4529fe51a0fd55a
  43. ↑ https://web.archive.org/web/20200414043025/https://www.nytimes.com/2020/04/12/us/politics/joe-biden-tara-reade-sexual-assault-complaint.html
  44. ↑ https://www.npr.org/2020/04/19/837966525/on-the-record-a-former-biden-staffers-sexual-assault-allegation
  45. ↑ Joe Biden Said He Believes All Women. Does He Believe Tara Reade?. Reason [online]. 26. března 2020. Dostupné online. 
  46. ↑ LERER, Lisa; RUTENBERG, Jim; SAUL, Stephanie. Tara Reade Is Dropped as Client by a Leading #MeToo Lawyer. The New York Times. 2020-05-21. Dostupné online [cit. 2020-11-08]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  47. ↑ NEWS, A. B. C. Prosecutors open probe into whether Biden accuser Tara Reade lied under oath in court appearances. ABC News [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Report: Two People Recall Tara Reade Describing Assault or Harassment by Joe Biden. Slate [online]. 27. dubna 2020. Dostupné online. 
  49. ↑ Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin. iDNES.cz [online]. 9. února 2021. Dostupné online. 
  50. ↑ Někteří pašeráci házejí děti přes plot. USA čekají největší vlnu migrantů za 20 let. Aktuálně.cz [online]. 3. dubna 2021. Dostupné online. 
  51. ↑ Harrisová dostala na starost zmírnění imigrace ze Střední Ameriky. ČTK [online]. 24. března 2021. Dostupné online. 
  52. ↑ Bidena tíží krize na jižní hranici. Migrace z Mexika může výrazně pomoci republikánům. Lidovky.cz [online]. 29. března 2021. Dostupné online. 
  53. ↑ USA provozuje 94 jaderných reaktorů a Biden s jádrem počítá. Kurzy.cz [online]. 22. ledna 2021. Dostupné online. 
  54. ↑ Evropa propadne ruskému plynu, kritizuje Biden projekt Nord Stream 2 a zvažuje sankce. E15 [online]. 16. února 2021. Dostupné online. 
  55. ↑ Biden a Harrisová složili přísahu. Funkcí se ujali i noví senátoři, což zajistilo demokratům většinu. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  56. ↑ OBRAZEM: Od Trumpova odletu po Bidenovu přísahu. Jak vypadal den, kdy se měnil americký prezident?. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  57. ↑ Bidenova inaugurace je tu. Zazpívá Lady Gaga, Trump natruc nepřijde. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  58. ↑ Biden začal úřadovat. Hned první den ve funkci nařídil návrat k pařížské dohodě, udělal i další zásadní rozhodnutí. Lidovky.cz [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  59. ↑ Biden hned první den nařídil nosit roušky a zastavil stavbu Trumpovy zdi. Novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  60. ↑ USA se vrací ke klimatické dohodě, končí i stavba hraniční zdi. Biden se vrhl do práce. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  61. ↑ Bidena nečeká jeho „první rodeo“. Tyto problémy ale bude muset řešit jako první. Aktuálně.cz [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  62. ↑ Biden nařídil návrat USA k Pařížské dohodě. Američany vyzval k jednotě. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  63. ↑ Transgender osoby se opět mohou připojit k americké armádě. Biden zrušil předchozí zákaz Trumpa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. ledna 2021. Dostupné online. 
  64. ↑ Biden opět umožnil transgenderovým osobám jít do armády. Novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b USA jsou připraveny spolupracovat s Čínou, řekl Biden. Pozastaví stahování americké armády z Německa. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  66. ↑ Biden poprvé telefonoval s čínským prezidentem. Kritizoval opatření v Hongkongu i obchodní praktiky. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  67. ↑ Starosti o Hongkong i Ujgury. Biden Si Ťin-pchingovi vytkl chování Číny. Aktuálně.cz [online]. 2021-02-11 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  68. ↑ ‚Pryč s diktaturou.‘ Barmská armáda vyslala do ulic obrněná vozidla, demonstranty to neodradilo. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  69. ↑ Biden assures US allies he will reverse Trump's policies and legacy. The Guardian [online]. 2021-02-19 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ USA dočasně přijmou uprchlé Venezuelany, jejich domovina není bezpečná. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  71. ↑ Biden gives Venezuelans in U.S. chance for Temporary Protected Status. NBC News [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ První Bidenův úspěch. Kongres definitivně schválil krizový balíček za téměř dva biliony dolarů. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  73. ↑ Bidenovo první vítězství: Senát USA schválil pomoc ekonomice za 1,9 bilionu dolarů. Aktuálně.cz [online]. 2021-03-06 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  74. ↑ Bidenova administrativa obnovila finanční pomoc pro Palestinu, pošle 15 milionů dolarů. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  75. ↑ Izrael pokračuje v bombardování Gazy. Prezident USA vyzývá ke klidu zbraní. iDNES.cz [online]. 18. května 2021. Dostupné online. 
  76. ↑ Biden raises cease-fire, civilian toll in call to Netanyahu. Associated Press [online]. 18. května 2021. Dostupné online. 
  77. ↑ Biden ordnet Untersuchung an – China reagiert empört. (Biden nařídil vyšetřování – Čína reagovala rozhořčeně.) T-online.de, [1], 27. května 2021, 08:06 Uhr (německy).
  78. ↑ The Voter's Self Defense System [online]. justfacts.votesmart.org. Dostupné online. 
  79. ↑ a b c Politika Joea Bidena? Přinášíme vám výběr Bidenových názorů na často diskutovaná témata dnešní doby. Reflex.cz [online]. Dostupné online. 
  80. ↑ VP's LGBT comments raise eyebrows. Politico.com [online]. Dostupné online. 
  81. ↑ Brunei defends tough new Islamic laws against growing backlash. www.reuters.com. 30. března 2019. Dostupné online. 
  82. ↑ OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. 
  83. ↑ a b Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  84. ↑ Joe Biden's dicey past on racial issues could come back to bite him in the 2020 Democratic primaries. Business Insider [online]. 25. dubna 2019. Dostupné online. 
  85. ↑ Affirmative action opponents ask U.S. Supreme Court to take up Harvard case. news.yahoo.com [online]. Reuters, Yahoo News, 2021-02-25 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  86. ↑ a b Nicnedělající Trump versus pekingský Biden. Ostrá americká kampaň vrcholí. Česká televize [online]. 27. října 2020. Dostupné online. 
  87. ↑ Trump's And Biden's Plans On Immigration. NPR [online]. 16. října 2020. Dostupné online. 
  88. ↑ Biden says border wall construction will stop if he’s elected president. Dallas News [online]. 2020-08-05. Dostupné online. 
  89. ↑ Kdo chce volit Trumpa, není černoch, řekl Biden. Za výrok se omluvil Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/joe-biden-donal-trump-kandidat-prezidentske-volby-usa-vyrok-omluva.A200523_114824_zahranicni_aug [online]. Idnes.cz [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  90. ↑ Biden calls for 'racial justice' during emotional George Floyd funeral speech. NBC News [online]. 9. června 2020. Dostupné online. 
  91. ↑ Biden ťal do živého: Nadřazenost bílých musí skončit. Seznam Zprávy [online]. 21. ledna 2021. Dostupné online. 
  92. ↑ Trump and Biden wrangle over climate change at first debate. Science [online]. 2020-09-30. Dostupné online. 
  93. ↑ Vyšší daně a větší regulace. Investoři se připravují na příchod Bidena do Bílého domu. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-07-07. Dostupné online. 
  94. ↑ Joe Biden pledges to roll back Trump's corporate tax cuts on 'day one,' saying it won't hurt businesses' ability to hire. Business Insider [online]. Dostupné online. 
  95. ↑ Biden pledges to roll back Trump's tax cuts: 'A lot of you may not like that'. FOXBusiness [online]. 2020-06-30. Dostupné online. 
  96. ↑ Joe Biden hits Donald Trump on COVID-19 response ahead of the president's Janesville rally. Milwaukee Journal Sentinel [online]. Dostupné online. 
  97. ↑ Gordon, Michael R. (24. srpna 2008). "In Biden, Obama chooses a foreign policy adherent of diplomacy before force". The New York Times.
  98. ↑ Richter, Paul; Levey, Noam N. Joe Biden respected – if not always popular – for foreign policy record. Los Angeles Times. 24. srpna 2008.
  99. ↑ MEMOLI, Michael A. LA Times. Kadafi death: Joe Biden says 'NATO got it right' in Libya [online]. 20. října 2011. Dostupné online. 
  100. ↑ Who to Blame If Arming the Syrian Rebels Goes Wrong. The Atlantic. 18. září 2014. Dostupné online. 
  101. ↑ CARTER, Chelsea J.; BRUMFIELD, Ben; MAZLOUMSAKI, Sara. Vice President Joe Biden apologises to Turkey, UAE. edition.cnn.com. CNN, 6. října 2014. Dostupné online. 
  102. ↑ Joe Biden Is the Only Honest Man in Washington. Foreign Policy. 7. října 2014. Dostupné online. 
  103. ↑ Biden says Kurdish PKK is a 'terror group plain and simple' [online]. Deutsche Welle, 23. ledna 2016. Dostupné online. 
  104. ↑ Biden says Turkey must stay out of Azerbaijan-Armenia conflict. The Hill [online]. 29. září 2020. Dostupné online. 
  105. ↑ VOGEL, Kenneth P.; MENDEL, Iuliia. Biden Faces Conflict of Interest Questions That Are Being Promoted by Trump and Allies. The New York Times. 2019-05-01. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  106. ↑ Úder proti Bidenovi přichází z Kyjeva. Novinky.cz [online]. 21. května 2020. Dostupné online. 
  107. ↑ Trump’s Ukraine controversy cast spotlight on Hunter Biden’s business dealings. Fox News. 24. září 2019. Dostupné online. 
  108. ↑ Politika Joea Bidena? Přinášíme vám výběr Bidenových názorů na často diskutovaná témata dnešní doby. Reflex.cz [online]. Dostupné online. 
  109. ↑ Biden blasts BDS: Why it matters. The Jerusalem Post. 21. června 2020. Dostupné online. 
  110. ↑ Biden 'smoother' to deal with. Globaltimes [online]. Dostupné online. 
  111. ↑ a b Edward Wong, Michael Crowley & Ana Swanson, Joe Biden's China Journey, New York Times. 6. září 2020.
  112. ↑ Author Alleges China Used Business Deals to Influence Families of Mitch McConnell, Joe Biden. The Wall Street Journal. 15. března 2018. Dostupné online. 
  113. ↑ Chinese Fund Backed by Hunter Biden Invested in Technology Used to Surveil Muslims. The Intercept. 3. května 2019. Dostupné online. 
  114. ↑ Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker. 1. července 2019. Dostupné online. 
  115. ↑ Grassley Raises Concerns Over Obama Admin Approval of U.S. Tech Company Joint Sale to Chinese Government and Investment Firm Linked to Biden, Kerry Families. United States Senate Committee on Finance. 15. srpna 2019. Dostupné online. 
  116. ↑ Senator wants inquiry into whether ‘conflict of interest’ led to US approval of deal involving Chinese state company and Joe Biden’s son. Yahoo News. 16. srpna 2019. Dostupné online. 
  117. ↑ Biden downplays Chinese economic competition, drawing criticism from Republicans and Sanders. CNN [online]. 2. května 2019. Dostupné online. 
  118. ↑ Biden v Praze: učitel dějepisu na usmiřovací misi. TÝDEN.cz [online]. 2009-10-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  119. ↑ Mezinárodní styky. S. 2. Rudé právo [online]. 1977-08-20 [cit. 2020-11-07]. Roč. 57, čís. 196, s. 2. Dostupné online. 
  120. ↑ V Česku je viceprezident USA, jednat bude v pátek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-22 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  121. ↑ Nová protiraketová ochrana bude v rámci Severoatlantické aliance. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-09-17 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  122. ↑ Česko se chce podílet na systému americké protiraketové obrany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  123. ↑ Viceprezident USA bude v Praze mluvit o protiraketové obraně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  124. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  125. ↑ ჯოზეფ ბაიდენი თბილისში. რადიო თავისუფლება [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  126. ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  127. ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №250/2017. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (ua) 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) • John Adams (F) • Thomas Jefferson (SR) • James Madison (SR) • James Monroe (SR) • John Quincy Adams (SR) • Andrew Jackson (D) • Martin Van Buren (D) • William Henry Harrison † (W) • John Tyler (W, bezp.) • James K. Polk (D) • Zachary Taylor † (W) • Millard Fillmore (W) • Franklin Pierce (D) • James Buchanan (D) • Abraham Lincoln †* (R,U) • Andrew Johnson (U) • Ulysses S. Grant (R) • Rutherford B. Hayes (R) • James A. Garfield †* (R) • Chester A. Arthur (R) • Grover Cleveland (D) • Benjamin Harrison (R) • Grover Cleveland (D) • William McKinley †* (R) • Theodore Roosevelt (R) • William Howard Taft (R) • Woodrow Wilson (D) • Warren G. Harding † (R) • Calvin Coolidge (R) • Herbert Clark Hoover (R) • Franklin Delano Roosevelt † (D) • Harry S. Truman (D) • Dwight D. Eisenhower (R) • John Fitzgerald Kennedy †* (D) • Lyndon B. Johnson (D) • Richard Nixon (R) • Gerald Ford (R) • Jimmy Carter (D) • Ronald Reagan (R) • George H. W. Bush (R) • Bill Clinton (D) • George W. Bush (R) • Barack Obama (D) • Donald Trump (R) • Joe Biden (D)
 Pečeť (znak) prezidenta Spojených států
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn v úřadě
Seznam prezidentů
Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista
Vláda prezidenta Baracka Obamy (2009–2017)
Členové vlády (zastupující kurzívou)
Ministr zahraničí
Hillary Clintonová (2009–2013) • John Kerry (2013–2017)
 Oficiální portrét prezidenta
Ministr financí
Timothy Geithner (2009–2013) • Neal Wolin (2013) • Jack Lew (2013–2017)
Ministr obrany
Robert Gates (2009–2011) • Leon Panetta (2011–2013) • Chuck Hagel (2013–2015) • Ashton Carter (2015–2017)
Ministr spravedlnosti
Eric Holder (2009–2015) • Loretta Lynchová (2015–2017)
Ministr vnitra
Ken Salazar (2009–2013) • Sally Jewellová (2013–2017)
Ministr zemědělství
Tom Vilsack (2009–2017) • Michael Scuse (2017)
Ministr obchodu
Gary Locke (2009–2011) • Rebecca Blank (2011) • John Bryson (2011–2012) • Rebecca Blank (2012–2013) • Cameron Kerry (2013) • Penny Pritzker (2013–2017)
Ministr práce
Hilda Solisová (2009–2013) • Seth Harris (2013) • Thomas Perez (2013–2017)
Ministr zdravotnictví
Kathleen Sebeliusová (2009–2014) • Sylvia Mathewsová Burwellová (2014–2017)
Ministr školství
Arne Duncan (2009–2016) • John King, Jr. (2016–2017)
Ministr bytové výstavby a rozvoje měst
Shaun Donovan (2009–2014) • Julian Castro (2014–2017)
Ministr dopravy
Ray LaHood (2009–2013) • Anthony Foxx (2013–2017)
Ministr energetiky
Steven Chu (2009–2013) • Daniel Poneman (2013) • Ernest Moniz (2013–2017)
Ministr pro záležitosti veteránů
Eric Shinseki (2009–2014) • Sloan D. Gibson (2014) • Bob McDonald (2014–2017)
Ministr vnitřní bezpečnosti
Janet Napolitanová (2009–2013) • Jeh Johnson (2013–2017)
Další úředníci na úrovni vlády
Viceprezident
Joe Biden (2009–2017)
Ředitel Kanceláře Bílého domu
Rahm Emanuel (2009–2010) • William Daley (2011–2012) • Jack Lew (2012–2013) • Denis McDonough (2013–2017)
Ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí
Lisa Jacksonová (2009–2013) • Gina McCarthy (2013–2017)
Ředitel Úřadu pro správu a rozpočet
Peter Orszag (2009–2010) • Jack Lew (2010–2013) • Sylvia Mathewsová Burwellová (2013–2014) • Shaun Donovan (2014–2017)
Obchodní zástupce
Ron Kirk (2009–2013) • Michael Froman (2013–2017)
Velvyslanec při Organizaci spojených národů
Susan Riceová (2009–2013) • Samantha Powerová (2013–2017)
Předseda Rady ekonomických poradců
Christina Romerová (2009–2010) • Austan Goolsbee (2010–2011) • Alan Krueger (2011–2017)
Ředitel Úřadu pro drobné podnikání
Karen Millsová (v úřadu od r. 2009, členka kabinetu: 2012–2017)

Šablona:Osobnost roku Time 2001–2025

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joe_Biden&oldid=20073397“