Slezská knížectví: Porovnání verzí
m →Opolsko (Horní Slezsko): jedno s |
m přidán obsah značka: revertováno |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = |
||
| počet obyvatel poznámka = |
| počet obyvatel poznámka = |
||
| jazyky = [[čeština]], [[polština]], [[němčina]], |
| jazyky = [[čeština]], [[moravština]], [[polština]], [[němčina]], |
||
| národnostní složení = zemský národ [[Slezané|Slezanů]], [[Češi]], [[Němci]], [[Poláci]] |
| národnostní složení = zemský národ [[Slezané|Slezanů]] a [[Moravané|Moravanů]], [[Češi]], [[Němci]], [[Poláci]] |
||
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]], [[Husitství|husitské]] ([[Utrakvismus|utrakvistické]]), |
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]], [[Husitství|husitské]] ([[Utrakvismus|utrakvistické]]), |
||
| mateřská země = [[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[Země Koruny české]] |
| mateřská země = [[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[Země Koruny české]] |
Verze z 17. 5. 2021, 08:37
Slezská knížectví Herzogtümer Schlesien (de) Księstwa śląskie (pl)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Území Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.
Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly k Českému království, a zůstala součástí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).
Seznam slezských knížectví
Slezsko (Dolní Slezsko)
- Bernštatské knížectví (Księstwo bierutowskie, Herzogtum Bernstadt)
- Břežské knížectví (Księstwo Brzeskie, Herzogtum Brieg)
- Falkenberské knížectví (Księstwo Niemodlińskie, Herzogtum Falkenberg)
- Falkenbersko-střelecké knížectví (Księstwo Niemodlińsko-strzeleckie, Herzogtum Falkenberg-Strehlitz) – existovalo v letech 1382–1460
- Hlivické knížectví (Herzogtum Gleiwitz)
- Hlohovské knížectví (Księstwo Głogówskie, Herzogtum Glogau)
- Chojnovské knížectví (Księstwo Chojnówskie, Herzogtum Haynau) – existovalo v letech 1399-1453
- Javorské knížectví (Księstwo Jaworskie, Herzogtum Jauer)
- Krosenské knížectví (Księstwo Krosenskie, Herzogtum Crossen)
- Lehnické knížectví (Księstwo Legnickie, Herzogtum Liegnitz)
- Lemberské knížectví (Księstwo Lwóweckie, Herzogtum Löwenberg)
- Lubínské knížectví (Księstwo Lubinskie, Herzogtum Lüben) – existovalo v letech 1348-1453
- Minstrberské knížectví (Księstwo Ziębickie, Herzogtum Münsterberg)
- Olavské knížectví (Księstwo Oławskie, Herzogtum Ohlau)
- Olešnické knížectví (Księstwo Oleśnickie, Herzogtum Oels)
- Stínavské knížectví (Księstwo ścinawskie, Herzogtum Steinau)
- Svídnické knížectví (Księstwo Świdnickie, Herzogtum Schweidnitz)
- Svídnicko-javorské knížectví (Księstwo Świdnicko-jaworskie, Herzogtum Schweidnitz-Jauer) – existovalo v letech 1290–1312
- Šprotavské knížectví (Księstwo Szprotawskie, Herzogtum Sprottau) – existovalo v letech 1251-1397
- Volovské knížectví (Księstwo Wołowskie, Herzogtum Wohlau)
- Vratislavské knížectví (Księstwo Wrocławskie, Herzogtum Breslau)
- Zaháňské knížectví (Księstwo Żagańskie, Herzogtum Sagan)
Opolsko (Horní Slezsko)
- Bytomské knížectví (Księstwo Bytomskie, Herzogtum Beuthen)
- Grotkovské knížectví (Księstwo Grodkówskie, Herzogtum Grottkau) – de facto součást Nissko-grotkovského knížectví
- Hlubčické knížectví (Księstwo Głubczyckie, Herzogtum Leobschütz)
- Kozelské knížectví (Księstwo Kozielskie, Herzogtum Cosel)
- Kozelsko-bytomské knížectví (Herzogtum Cosel und Beuthen) – existovalo v letech 1281–1355
- Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Fürstentum Neisse či Herzogtum Neisse) – existovalo v letech 1290-1368
- Nisko-grotkovské knížectví (Księstwo Nysko-grodkówskie, Fürstentum Neisse und Herzogtum Grottkau či Herzogtum Neisse-Grottkau) – též nazývané Niské knížectví a Grotkovské vévodství, existovalo v letech 1368-1810
- Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau)
- Opolské knížectví (Księstwo Opolskie, Herzogtum Oppeln)
- Opolsko-ratibořské knížectví (Księstwo opolsko-raciborskie, Herzogtum Oppeln und Ratibor, Ducatus Opolien et Ratiboria) – existovalo v letech 1202–1281/82 a 1521–1742
- Osvětimské knížectví (Księstwo Oświęcimskie, Herzogtum Auschwitz)
- Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless)
- Ratibořské knížectví (Księstwo Raciborskie, Herzogtum Ratibor)
- Ratibořsko-opavské knížectví (Księstwo raciborsko-opawskie, Herzogtum Ratibor und Troppau, Ducatus Ratiboria et Oppaviensis) – existovalo v letech 1337–1377
- Ratibořsko-krnovské knížectví (Księstwo raciborsko-karniowskie, Ducatus Ratiboria et Carnovia, Herzogtum Ratibor und Jägerndorf) – existovalo v letech 1377–1437
- Rybnické knížectví (Księstwo Rybnickie, Herzogtum Rybnik) – existovalo v letech 1437-1474
- Střelecké knížectví (Księstwo Strzeleckie, Herzogtum Strehlitz)
- Těšínské knížectví (Księstwo Cieszyńskie, Herzogtum Teschen)
- Tošecké knížectví (Księstwo Toszeckie, Herzogtum Tost)
- Vladislavské knížectví (Księstwo Wodzisławskie, Herzogtum Loslau) – existovalo v letech 1464-1483
- Zátorské knížectví (Księstwo Zatorskie, Herzogtum Zator)
České Slezsko
- Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau, Ducatus Oppaviensis) – existovalo v letech 1269–1337 a 1377–1918
- Krnovské knížectví (Księstwo Karniowskie, Herzogtum Jägerndorf, Ducatus Carnovia) – existovalo v letech 1437–1474, 1523–1552 a 1613–1622
- Bruntálské knížectví (Księstwo Bruntalskie, Herzogtum Freudenthal) – existovalo v letech 1377-1424, 1437-1452 a 1682-1684
Jiná slezská knížectví
- Bílské knížectví (Księstwo Bielskie, Herzogtum Bielitz) – existovalo v letech 1752–1849
- Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless / Fürstentum Pleß) – existovalo v letech 1765–1921
- Kladské hrabství (Hrabstwo kłodzkie, Grafschaft Glatz) – K území Slezska bylo roku 1742 v důsledku první slezské války připojeno Kladské hrabství. Protože však Kladsko nevzniklo rozdělením původního Slezska, ale oddělením od Čech, nebývá mezi slezská knížectví počítáno.
- Seveřské knížectví (Księstwo Siewierskie, Herzogtum Sewerien, Ducatus Severiensis) – existovalo v letech 1177–1443
Územní vývoj slezských knížectví
-
1172–1177
-
1177–1185
-
1185–1201
-
1201–1202
-
1206–1217
-
1217–1230
-
1241–1243
-
1243–1248
-
1248–1249
-
1249–1273
-
1273–1277
-
1277–1278
-
1278–1281
-
1281–1284
-
1284–1287
-
1287–1290
-
1290–1291
-
1294–1296
-
1296–1301
-
1306–1309
-
1309–1311
Literatura
- BAR, Přemysl. Lenní listiny z let 1271-1348 a integrace slezských vévodství do svazku Zemí Koruny české. In: DÁŇOVÁ, Helena; KLÍPA, Jan; STOLÁROVÁ, Lenka. Slezsko. Země Koruny české. Historie a kultura 1300-1700. Praha: Národní galerie, 2008. ISBN 978-80-7035-396-7. S. 103-113.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.