Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Přejmenování 4/9 rakouských spolkových zemí

Podal jsem návrh na přejmenování 4 z 9 rakouských spolkových zemí (článků a tím i kategorií, údajů v infoboxech a navazující). Zhodnocení vhodnosti/oficiálnosti a frekvence už za nás udělal ÚJČ a podle toho si myslím, že: Dolní a Horní Rakousy by se přesunout měly (dávám šance 90 %), protože jsou vyhodnoceny jako zastarávající. Burgenland by se přesunout mohl, sice je trochu frekventovanější, ale mohla by zafungovat ta standardizace (dávám šance 60 %). Korutany se asi přesunout nepodaří, ve zdrojích výrazně zaostávají a efekt standardizace asi nezapůsobí (dávám šance 30 %). Nevím, jestli má smysl diskutovat zde pod lípou pospolu, každopádně dávám na vědomí:

• Dolní Rakousy Dolní Rakousy - přesun na Dolní Rakousko - dle IJP: Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro některé instituce (např. ministerstva) závazný, doporučuje užívat podobu Dolní Rakousko. Podobu Dolní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech.
• Horní Rakousy Horní Rakousy - přesun na Horní Rakousko - dle IJP: Podobu Horní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech.
• Burgenland Burgenland - přesun na Burgenlandsko- dle IJP: Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučuje podobu Burgenlandsko. V ostatních případech však lze užít i podobu Burgenland, která je v ČNK frekventovanější.
• Korutany Korutany - přesun na Korutansko - dle IJP: Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučuje podobu Korutansko. V ostatních případech však lze užít i podobu Korutany, která je v ČNK výrazně frekventovanější.

Chrzwzcz (diskuse) 14. 11. 2020, 09:26 (CET)

První dva případy (tj. Dolní a Horní Rakousy) vidím jako jednoznačné, když ÚJČ jednoznačně doporučuje Rakousko nad Rakousy (jsou to zastarávající varianty). Burgenland bych klidně také přesunul, není zas o tolik frekventovanější. Poslední návrh je za mě diskutabilní – dle ÚJČ jsou Korutany výrazně frekventovanější. Na druhou stranu by při ponechání názvu Korutany mohlo být zvláštní, že všechny spolkové země Rakouska (respektive názvy článků všech spolkových zemí na Wikipedii) končí na -sko, jen Korutany vybočují z řady. Opatrně bych byl pro všechny přesuny, neboť je dle mě ČÚZK dostatečně autoritativní a nejednotnost názvů článků nemusí vypadat úplně dobře. --Patriccck (diskuse) 22. 11. 2020, 13:18 (CET)

Proti přesunu Hradska nemám námitky.

Proti přesunu Korutan jsem dost zásadně – že je to závazné pro pár úřadů je jedna věc, podstatnější je, že se zatím tahle představa zdaleka neprosadila. Jednotnost koncovky nepokládám za podstatný argument. Svět je pestrý, tak to je, Wikipedie má pestrost reflektovat, nikoliv potírat.

Přesun Rakous mi vadí subjektivně, ale objektivní argumenty proti němu nemám.

Ve všech případech jsem zásadně proti tomu, aby to někdo pak plošně začal sjednocovat i v článcích. Například ponechání historičtější varianty názvu v historických kontextech pravděpodobně odpovídá úzu historických publikací.--Tchoř (diskuse) 22. 11. 2020, 13:49 (CET)

Souhlasím s Tchořem. --Týnajger (diskuse) 22. 11. 2020, 14:05 (CET)

Navazuji teď na všechny tři příspěvky a v podstatě se ztotožňuji s tím Tchořovým. Burgendland převažuje, takže sjednocování za každou cenu není dobrý nápad. Paralela: v Sasku je deset zemských okresů, z nich osm v originále začíná slovem Landkreis a dva ne (Erzgebirgkreis, Vogtlandkreis). Druhý zmíněný však máme v rámci jednoty jako zemský okres Vogtland, čili jednota za cenu chybného názvu. U Korutan je situace o to složitější, že současná spolková země nemá stejné hranice jako historické území. Samostatný článek máme i pro slovinské Korutany. --Gumideck (diskuse) 22. 11. 2020, 14:08 (CET)

Sjednotit články, kategorie, infoboxy a texty článků je naprosto nezbytné, nemůže se v tom dělat hokej. Když si tady odkýveme, že budeme dodržovat zhodnocení ÚJČ (proč by probůh taky ne), že Rakousy jsou zastaralost, tak proč najednou psát že Sankt Pölten je (přítomnost) hlavní město Dolních Rakous. V historických výskytech budiž, to bych postavil někam před 1918, ale to bude menšina výskytů. Většina výskytů budou zřejmě "současné významy" - města obce hory doly lesy vody a lidi, no a ty se pak musejí bezpodmínečně odstěhovat spolu s hlavním článkem. Sjednocovat všechny země na -sko není dostatečně dobrý důvod,podobně jako české kraje taky nejsou sjednoceně podle krajského města. Lepší je důvod, že jedině Korutany by nám nedodržovaly standardizaci, ale pokud je zdroji tak mocně odmítáno... Tak třeba sjednotit podle rakouských výletní stránek --Chrzwzcz (diskuse) 22. 11. 2020, 22:39 (CET)

Podle mně si to tak Tchoř vykládal, a já také, že se se sebezapřením na základě rozumných argumentů rozloučíme s Rakousy. Tím pádem se samozřejmě změní články i kategorie, ale nelze šmahem přepsat všechny výskyty, protože v historických článcích budou ty Rakousy správně. Současné obce musí být naopak jednotné. --Gumideck (diskuse) 22. 11. 2020, 23:24 (CET)

No jen ať se to řekne na plnou hubu co se tím myslí, kolegáček níže už by mě ukřižoval za potírání diverzity, i u těch obcí evidentně. Nebo snad vnucovat poměr z korpusu, část obcí bude ležet v Dolním Rakousku, část v Dolních Rakousích, abychom byli spravedliví, sice náhodní, ale kdo by snad chtěl po Wikipedii systematičnost, že :) --Chrzwzcz (diskuse) 22. 11. 2020, 23:50 (CET)

Prosím, nevnášejme do toho osobní rovinu. Kategorie musí být jednotná a sousední obce by asi vypadaly blbě, kdyby měla jedna Rakousy a jedna Rakousko. Mne osobně mrzí, že Rakousy jsou zastaralé, nějak jsem to nepostřehl a subjektivně se s nimi budu loučit nerad. Je ale sjednocení a sjednocení. Hodně se hrabu v Sasku a naprosto nechávám na autorovi článku, zda napsal Sasko nebo Svobodný stát Sasko. Vždy je tam totiž Sasko a odkaz na stejný článek. Podobně mi vůbec nevadí Česko vs. Česká republika, sám používám obojí. Takže z mého pohledu by nevadilo, kdyby se používala synonyma typu Dolní Rakousy vs. Spolková země Dolní Rakousy - hypoteticky, to druhé je nesmysl. Ale Rakousy vs. Rakousko by jednotné být mělo. V němčině je obojí Österreich. --Gumideck (diskuse) 23. 11. 2020, 00:01 (CET)

Kategorie samozřejmě nebudou dvě, ale jedna. A stejně tak sousední obce by neměly mít v úvodu nebo infoboxu, že jedna je v Sasku a druhá v Svobodném státě Sasku, i když tam jde o jiný případ. Obojí jsou současné termíny, jeden zeměpisný drtivě používaný, druhý politický, používaný jen hodně málo a evidentně na wikipedii i v nevyhovujících nepolitických souvislostech.To co řešíme zde je jiný typ "synonymnosti" - Rakousko a Rakousy jsou věc typu zastaralý versus novodobý termín. A Horní Rakousy/Horní Rakousko podobně, leč zjevně méně zastaralý, v těch spolkových zemích se ty Rakousy uchytily na delší dobu, asi že se o nich stejně zas tak moc nemele jako o celém státě. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 00:11 (CET)

Sasko jsem dal záměrně jako příklad synonym, která ničemu neškodí. Nejednota Rakousko/Rakousy by ovšem škodila. Ale vše podstatné jsem už řekl, takže bych se jen opakoval. --Gumideck (diskuse) 23. 11. 2020, 00:22 (CET)

Souhlasím s Tchořovým pohledem a k tomu bych rád dodal, že sladění by se mělo týkat pouze kategorií. Všude jinde by šlo o potírání rozmanitosti, o které mluví Tchoř. Autor textu má respektovat to nekonfliktní a neminoritní synonymum, které zvolil hlavní autor článku, a na něm má být článek sladěn (závazné pravidlo Wikipedie:Pravopis). --Palu (diskuse) 22. 11. 2020, 23:41 (CET)

"Podobu Horní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech." President, gymnansium, fysika no a Rakousy, překonané zápisy. --Chrzwzcz (diskuse) 22. 11. 2020, 23:47 (CET)

A zkoušel jste si toto tvrzení o zastarávání ověřit? IJP je jistě významná autorita, ale žádná autorita není obvykle absolutní a neomylná. Čili je skutečně frekvence na ústupu ve prospěch Horního Rakouska? --Palu (diskuse) 22. 11. 2020, 23:53 (CET)

Vzhledem k tomu, že u Burgenlandska citují příručku z roku 2019, tak to budou čerstvá zhodnocení, nevím proč by se upsali v tomhle zhodnocování. Naopak ano, upsali se v tom že Horní Rakousko jsou pomnožné, evidentně právě časem likvidovali zastaralé heslo s Rakousy ve prospěch nového modernějšího termínu. Prostě stejně jako Rakousy už jsou pasé, tak s nimi i Horní a Dolní. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 00:05 (CET)

To je právě to, co říkám - ověřil jste to nebo jste to jejich hodnocení přijal jako dogma? Upozorňuju, že ani IJP není vševědomé a neomylné, o to spíš, že nereprezentuje celou odbornou lingvistickou veřejnost. Na světě není jen slovník IJP a podívat bychom se měli i na výskyt v primárních zdrojích, jestli se skutečně frekvence snižuje a varianta Horní/Dolní Rakousy zastarává, jak píše IJP. --Palu (diskuse) 23. 11. 2020, 00:20 (CET)

Vzhledem k tomu, že to zhodnotilo samo UJČ a ta 4 hesla jsou nejhůře rok od aktualizace, tak já nemám zásadní důvod zpochybňovat jejich odborná zjištění. Zvlášť když u každé spolkové země napsali jiný závěr, takže chyba kopírování to taky nebude. Ale že jste souhlasil s Tchořem, tak proti přesunům Rakousů a Burgenlandu nic nemáte, i když noviny si v nich stále ještě hoví. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 00:32 (CET)

Rakousy přejmenovat (články a kategorie), Burgenland a Korutansko ponechat (v souladu s tvrzením autority o četnějším výskytu, tedy jde o očekávatelný název). Podtrhuji Tchořovu poznámku s apelem proti plošnému "sjednocování" v textu článků, tam by měl být brán ohled na souvislosti. --Bazi (diskuse) 23. 11. 2020, 11:03 (CET)

Ať tedy zabráníme nedorozumění o ohledu na souvislostech, co to tedy znamená. Z článků o současnosti Rakousy vyprovodit (obec se nachází ve spolkové zemi Horní/Dolní RakousKO, řeka protéká spolkovou zemí Horní/Dolní RakousKO), v historických souvislostech (Rakousko-Uhersko a dřív) ponechat Horní/Dolní Rakousy. Tak? Ze zhodnocení mi vyplývá, že název Rakousy se přežil mnohem dříve než složené názvy Horní a Dolní Rakousko, jinak by šlo říct, že kde už teď jsou v článku Rakousy, tak tam mají zůstat i Horní a Dolní. --Chrzwzcz (diskuse) 23. 11. 2020, 13:20 (CET)

Rakousy souhlasím, přejmenovat kategorie a sjednotit zápis v úvodu článků o současných místech. Burgenland a Korutany bych klidně ještě nějaký čas počkal, jak se to ustálí. JAn (diskuse) 23. 11. 2020, 12:09 (CET)

Ach, zas to Rakousko (už tedy bez Uherska). :-) Souhlasím s Tchořem (BU ano, KÄ ne), i když u Rakous bych dle mého názoru (na rozdíl od Tchoře) spíš nepřesouval. Jednak se to tu v minulé dekádě mýtilo (D./H. Rakousko → D./H. Rakousy), jednak mám dojem (získaný jen průletem hlavními zpravodajskými weby za poslední rok), že je úzus spíš vyrovnaný, než vychýlený k jedné straně (rychlé G srovnání pro přesný výraz OÖ je 174k pro Rakousy a 204k pro Rakousko). — Draceane ^diskuse_příspěvky 24. 11. 2020, 12:11 (CET)

Nevím proč tyto Slovakismy stále propagujete, čekám kdy přijdou na řadu Anglicko a Francouzsko. --185.174.171.16 28. 12. 2020, 22:58 (CET)

No, pod takový příspěvek bych se taky radši podepsal jen anonymní IP adresou. "Rakousko" slovakismus, fakt pecka :) --Chrzwzcz (diskuse) 29. 12. 2020, 02:00 (CET)

Zkusil jsem to nějak průběžně dát do přehledu (další reakce jen vítány), snad bez ztráty informací nebo překroucení, kdyžtak překontrolujte

zdroj/wikipedista	Horní/Dolní Rakousy → Horní/Dolní Rakousko	Burgenland → Burgenlandsko	Korutany → Korutansko
ČÚZK (původce)	ano	ano	ano
ÚJČ	ano (Rakousy zastarávají)	možno (ač méně frekventované)	možno (ač mnohem méně frekventované)
velvyslanectví	ne (na jiných podstránkách ano)	ano	ne
oficiální travel guide	ano	ne	ne
BusinessInfo.cz	ano	ne	ne
EU	ano	ne	ano
Chrzwzcz	ano	spíš ano	asi ne
Patriccck	ano	ano	opatrně ano
Tchoř Týnajger Gumideck Palu	ano (objektivně)	ano	zásadní ne
Bazi	ano	ne	ne
JAnD	ano	zatím ne	zatím ne
Draceane	spíš ne	ano	ne
Zbrnajsem	ne	ne	ne
KPX8	proč ne	ne	ne
ŠJů	ani pro ani proti	ani pro ani proti	ani pro ani proti
Jann	(nevěří zastarávání)
Grtek	ne (viz Jann)	ne	ne
Ruchadlo	ne	ne	spíše ne

zastává někdo tuto kombinaci?
ANO	ano	ano	ano
ANO	ano	ano	ne
ANO	ano	ne	ano
ANO	ano	ne	ne
NE	ne	ano	ano
ANO	ne	ano	ne
NE	ne	ne	ano
ANO	ne	ne	ne

Chrzwzcz (diskuse) 26. 11. 2020, 14:44 (CET)

Moje stanovisko je, že tahle věc vůbec nespěchá. Místo toho pišme články o Rakousku a Rakušanech. Prosím kolegu Chrzwzcze, aby do tabulky zapracoval tyto moje tři verdikty (v daném pořadí): ne, ne, ne. Eventuálně to zapracuju sám. Bylo by s tím příliš mnoho práce navíc, a kdo ji vykoná? Ten dobrovolník by se tady měl přihlásit, jinak pochybuji o tom, že se to zvládne. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 11. 2020, 16:31 (CET)

Kdo by vykonal? Roboti nebo soumar Chrzwzcz. Moc se do toho nehrnu, ale snad se lze shodnout na tom, že terminologie JE rozkolísaná. A někde by už by se možná přispíšit mohlo, že už používáme poetický ale přežitý termín, což by Wikipedii nemělo příslušet, nehledě na to kolik práce by dala modernizace/aktualizace, to se nedá nic dělat pokud Wikipedie nechce být 100 let za opicema. Nadto platí, že v historických výskytech by se ponechala, což značí určitě před 1920, možná více. Chrzwzcz (diskuse) 26. 11. 2020, 16:42 (CET)

V tuto chvíli naprosto zbytečné. Až se drtivá většina zdrojů shodne na jedné formě, můžeme je následovat, ale ne zuřivě sjednocovat názvy a kategorie pro sjednocování samotné. --Pavlor (diskuse) 16. 12. 2020, 07:31 (CET)

Argumenty, frekvence a stanovisko ÚJČ bylo prezentováno. Drtivá shoda se vyžaduje málokdy, wikipedie těžko může čekat třeba na 90% shodu, v tu chvíli by nesouhlasila už s 90 % zdrojů. A že je to úprava jen pro legraci, to je taky hodně... zvláštní zhodnocení. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 08:48 (CET)

Encyklopedie ale je ze své podstaty konzervativní, v případě Wiki pouze prezentuje konsensus zdrojů, není aktivistickým propagátorem nějaké změny. --Pavlor (diskuse) 16. 12. 2020, 09:46 (CET)

Když se přejmenuje nějaký stát, tak to se ví že přejmenujeme okamžitě, Severní Makedonii jsme dali za 1 měsíc. Ano, u Horních Rakousů/Rakouska je to míň oficiální a i pravidla připouštějí možnost starší varianty, ale prostě chci ilustrovat, že okamžitá změna JE možná. A bylo snad jasně ukázáno, co si o rakouských zemích myslí ÚJČ a zdroje. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 09:57 (CET)

Argumentace kolegy Pavlora mi přijde rozumná. Počkat, až bude jasný trend.

Srovnávat se změnou oficiálního názvu nějaké země nelze, jelikož obě diskutované varianty nepochybně jsou legitimním a rovnocenným překladem uznávaného názvu a nejedná se jako v případě Makedonie o změnu oficiálního názvu. Žádná autorita ani jedno z těchto synonym nezapovídá ani žádné z nich neprotěžuje. Odrážet bychom měli realitu v rámci tohoto ohraničení, že obě varianty jsou legitimní a navzájem rovnocenné - rozuzlení by tedy měla dát frekvence a změna by měla nastat až po tom, co se projeví nějaký viditelný trend. --Palu (diskuse) 16. 12. 2020, 10:08 (CET)

Hele, už jste se vyjádřil pro, takže stačilo. ÚJČ jasně stanovuje že aspoň ty Rakousy už jsou historie. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 10:18 (CET)

Pro kategorie přejmenovat (kromě Korutan), v textech článků, které se týkají Rakouska, nechat klidně oboje. ÚJČ se opírá o jazykový korpus, aneb o živý jazyk a ten, jak je vidět, kolísá. Podobně píšeme správně Česká republika i Česko a v článcích se používají obě jména. Nepřijde mi, že bychom případného čtenáře použitím obou tvarů mátli, že by nepochopil, o čem se pojednává. Samotné články o těch zemích (až na ty Korutany) klidně přejmenovat. --Pavouk (diskuse) 16. 12. 2020, 12:00 (CET)

Inu, na živý jazyk si nemůžeme moc hrát u oficiálních zeměpisných ani politických názvů zemí, prostě jsou nějak stanoveny a většinou je i méně odborné zdroje rychle přijmou a jeden je nový, jeden je starý. I když samozřejmě starý je frekventovanější, platil léta a náhle přestal, Wikipedie má zde být fakticky správně = aktuální. Na živý jazyk si určitě můžeme hrát u exonym měst, prostě Řezno to bylo, možná už pomalu není a Regensburg by to měl být. Spolkové země jsou tak někde mezi, jsou stanoveny, moc do hovoru nepřijdou, ale narozdíl od takových států Mexika nebo Indie, rakouským sousedským se věnuje i ÚJČ a něco k nim říká. Tady se jedná o dvě varianty zeměpisného jména, proto do toho motat dvojici zeměpisné-politické není zrovna ilustrativní. Střídat zeměpisné a politické v rámci jednoho článku ještě dává smysl, ale střídat Burgenland a Burgenlansko v rámci jednoho a stejného článku je velmi matoucí a nezvyklé. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 12:16 (CET)

Proti přesunu Horních a Dolních Rakous nějak zásadně nenamítám, ačkoli by mi to bylo trochu líto – subjektivně je vnímám jako hezčí, „češtější“ pojmenování. Korutany a Burgenland ponechat – jak již bylo zmíněno, jedná se o častý, očekávaný tvar. A po případném přesunu Rakous bych v článcích nijak divoce nesjednocoval – opatrné „považujeme za zastarávající“ k tomu nedává IMO dostatečný mandát. --Mario7 (diskuse) 16. 12. 2020, 16:03 (CET)

Byť vám přijde, že musím okomentovat každý příspěvek, ono je lepší vyždímat z každého konkrétní stanovisko, aby si pak někdo nestěžoval, že se to udělalo jinak než zahlasoval. Tak: Možná staromilské, jako Švýcary, Bavory a tak :) Divoce nesjednocoval - tak se musí nakreslit lajna. Kategorie jsou navázané na základní článek systematicky, ty v případě přejmenování článků jdou za ním. Šablona data státu taky, takže všude kde je (v infoboxu) šablona Vlajka a název, tak se to změní, tam kde vlajka není, tak co.. nechat? Lepší mi přijde časové než nahodilé hledisko, jak už jsem psal. --Chrzwzcz (diskuse) 16. 12. 2020, 16:27 (CET)

Co už s Vámi, odpovím tedy :). Ano, kategorie a šablony „následují články“, to je standard (alespoň doufám, protože už by mě asi nic nepřekvapilo), měl jsem na mysli normální text v jiných heslech. Třeba Adolf Kriegs-Au a desítky/stovky dalších: chtěl jsem říct, že bych mermomocí nenahrazoval „jako správní úředník v Dolních Rakousích“ → „jako správní úředník v Dolním Rakousku“ a podobně. --Mario7 (diskuse) 16. 12. 2020, 23:18 (CET)

Já to myslel zejména tak, aby nějaké město neleželo dle infoboxu v Dolním Rakousku a dle textu v Dolních Rakousích. Nebo aby jedna víska byla v Horním Rakousku a vedlejší ves v Horních Rakousích, to je neuspořádaný zmatek. Proto jsem navrhoval, že monarchii bych nechal ty historičtější názvy a republice ty novější, to je takové docela zřetelné dělítko bez minima šedých zón, řekl bych. Ale taknějak cítím že některým zde by to připadlo až moc radikální a novějším názvům by dopřáli jen nezbytné minimum, jakkoliv by se to pak v článcích tlouklo. --Chrzwzcz (diskuse) 17. 12. 2020, 00:09 (CET)

Tlouct se to bude po takových přesunech tak jako tak. Nejlepší by bylo, nechat tu celou akci plavat. Máme jiná pole působnosti. Sám Chrzwzcz teď vidí, do čeho nepřehledného tady nás a sebe sama začal hnát. V některých případech by to šlo vyřešit takhle: Dolní Rakousko nebo jednoduše bez linku. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 12. 2020, 09:49 (CET)

No když se jen přesune, nějaké nekonzistence k vyřešení z toho budou, to už tak po přesunech bývá. Ale odmítat akci jen proto, že se do toho někomu nechce nebo nelíbí, je pošetilost. Wikipedie má odrážet svět, čeština se posouvá od názvů zakončených -y typu Švýcary, Rakousy, Turky a Švédy. Takže do ničeho nikoho neženu, říkám: Hle, ÚJČ sám vám zde říká, že využíváte zastarávající tvar používaný spíš jen v historických souvislostech, Wikipedii píšeme současnou češtinou, takže jestli to myslíte vážně, tak tohle musí prostě proběhnout. Aspoň u těch Rakousů, zatímco u Burgenlandu je ještě ke zvážení, jestli je pro očekávanost a prestiž wikipedie důležitější frekvence v "laických" zdrojích, nebo jestli je zásadnější "odbornější" "oficiálnější" tvar leč na prostou frekvenci zatím (mírně) četností pozadu. U Šalomounových ostrovů jste to sám tlačil nehledě na frekvenci, takže mi přijde dost nekonzistentní tady mluvit opačně, nebo je to holt ve stylu účel světí prostředky, vidím jen to co mi pomáhá když mi to pomáhá, jindy dělám, že to nevidím. --Chrzwzcz (diskuse) 18. 12. 2020, 16:00 (CET)

Lidí se zapojilo docela dost, podpora pro přesun aspoň některých taky slušná, nejen s odřenýma ušima, ale pro zhodnocení se může počkat ještě nějakou dobu na případná další vyjádření dalších wikipedistů. Tak aby nespadlo do archívu, tak jsem tomu teď pomohl :) --Chrzwzcz (diskuse) 7. 1. 2021, 15:44 (CET)

Jestli se články přesunou, nebo ne, je celkem jedno. Ale ještě než tady vůbec začala tato diskuse, tak měly být oba názvy, starý i nový, poznamenány hned v úvodu všech dotčených článků (nikoliv jen v údržbové či diskusní šabloně) a případně měl být přidán i samostatný odstavec či oddíl o historickém vývoji českého pojmenování. Jinak jistě neupírám nějaké standardizační komisi právo doporučovat místo zavedeného exonymu nějaké novotvary, pokud k tomu najde faktické nebo politické důvody, avšak pokud IJP ještě téhož roku označí dosavadní zažitá pojmenování za "zastarávající" a odkáže je do "historických souvislostí", tak se mi to zdá poněkud ukvapené a určitě by to mělo být podložené serióznějšími zdroji, které by to zastarávání a frekvenci užívání dle stylu a souvislostí doložily. Pouhá víra, že editorská poznámka v příručce je založena na nějaké studii, korpusu atd. když to její autor ani sám netvrdí a nedokládá, by byla naivní.

I když – je tu zřejmě i silná skupina wikipedistů, kteří si věcné a faktické informace ve Wikipedii nepřejí, tedy pokud v jejich představě editor nějaké příručky může zfleku změnit přítomnost a vymazat či zpětně přepisovat minulost, tak pak nezbývá než poslušně odhodit staré a zažité názvy do Jámy pamětnice. A pilně sledujme onu standardizační komisi, jestli v dohledné době zavede slovo Česko i jako nový název pro Čechy. V polštině se přece také řekne obojí stejně. --ŠJů (diskuse) 24. 1. 2021, 15:19 (CET)

Oba názvy jsou uvedeny v úvodu všech 4 článků. Genezi názvosloví tam nedáváme, protože ji neznáme. Chvíli platil jeden, pak se zjevil druhý a nějakým způsobem získával na síle až třeba původní přetlačil (ve všech 4 případech nebo jen někde). Snižovat význam ČÚZK a IJP je taky taktika, hlavně když neodpovídá cíli, zcela rozhodující nejsou, ale čemu tedy chcete dávat význam? Jen frekvenci? Nebo frekvenci za poslední rok dva? Z novin z letmých zmínek nebo z odborných publikací a průvodců? Já jsem schválně uvedl víc příkladů kdo co využívá. Kdo chce kromě svého hlasu doplnit i zdroje, je vítán. Celkem zajímavý mi přijde třeba ten oficiální travelguide. Strašit Českem je taky docela nepatřičné. Ano, v češtině zřejmě zastarávají názvy zemí končící na -y, Turky, Švédy, Švýcary, všechno už je pryč, ale o Čechy bych se nebál, ty máme pod nosem. Stejně jako nadále bude rozdíl mezi výrazy Svitavy a Svitavsko, když už plést několik věci dohromady. Tam šlo přece o to, že Rakousko samo ve svém jazyce nedělá rozdíl mezi názvem celého státu a dvou jeho částí (až na ty Horní a Dolní). Není to nic rozhodujícího, ale za zmínku to stálo. Proč tam motat polštinu? Čeština dělá rozdíl mezi Čechami a Českem. Co s Čechami a Českem dělá polština, maďarština nebo japonština je nepodstatné, netýkají se Čech ani Česka, jsou mu cizí. --Chrz (diskuse) 24. 1. 2021, 16:37 (CET)

Právě že se mi zdá ukvapené přejmenovávat články takhle začerstva, pokud neznáme genezi názvosloví, pokud nemáme doloženou žádnou odbornou diskusi ani odůvodnění, co komisi k rozhodnutí vedlo, ani vývoj jazykového úzu, či nějakou frekvenční a kontextovou studii nad korpusem. Ale neexistence takové diskuse zase může svědčit o tom, že ta změna není kontroverzní. Jinak bych asi té standardizaci ČÚZK dával o trochu větší váhu než příručce IJP, už proto, že proces rozhodování v redakci IJP je méně transparentní a zřejmě má tato příručka stále menší váhu, než tištěné publikace ÚJČ. Jinak od zásady očekávatelného (nejběžnějšího) názvu jsme velmi výrazně ustoupili v případě Saské Kamenice (kde naopak jako konsensus komunity (dejme tomu) byl uznán právě ten velmi historizující a v praxi zřídka užívaný exonym. Proto se mi zdá protikladné, pokud zde naopak historicky zažité označení tak kvapně opouštíme hned rok po prvním impulsu. Ale jinak nejsem zásadně pro ani proti, naopak jsem v této otázce poměrně nezaujatý. Přejmenování pár článků a kategorií mi připadá ještě přiměřené, ale snažit se dělat nějakou čistku a zpětně ty termíny opravovat ve všech textech článků v rámci jakési jednotnosti, jako by ty staré názvy byly najednou chybné, by mi přišlo nevhodné i zbytečné, natož aby se o to někdo přetahoval. --ŠJů (diskuse) 24. 1. 2021, 18:12 (CET)

Ale máme tady i statistiku používanosti v čase. Podívej(te?) se prosím sem, je zde jasně vidět, že od začátku měření (1998) se označení „Horní Rakousy“ nejvíce používalo roku 2001, od té doby to jde postupně dolů. Poslední dostupná data z roku 2017 jsou téměř na nule. Tady u „Horního Rakouska“ jde také vidět, že vrchol nastal roku 2001 (asi se dělo něco významného) a od té doby lexém mírně klesá. Třeba z tohoto případu je dle mě zřejmé, že Horní Rakousy postupně zastarávají, kdežto Horní Rakousko se aktuálně drží trochu výše. Předpokládám, že z korpusu v ÚJČ čerpali, ale možná se pletu.

A jen tak na okraj, s ÚJČ mám již nějaké zkušenost a navržené úpravy projednávají na poradě a pak případně zasáhnou. Není to tak, že se poradí dvě kolegyně a upraví to, jak zde tuším někdo někdy zmiňoval. A světe div se, i v tištěných publikacích, konkrétně v SSČ, jsem našel pár chyb, takže ani tištěné publikace nejsou 100% správné.

Na závěr jen řeknu, že se tím nehodlám více zabývat a pitvat to, jdu radši psát encyklopedickou tvorbu. Pěkný zbytek dne --Patriccck (diskuse) 24. 1. 2021, 18:29 (CET)

Nó, z těch korpusů vůbec není zřejmé, že "Horní Rakousy zastarávají, kdežto Horní Rakousko se drží výše". Rozdíl je hlavně optický protože v grafech je různé měřítko. Obojí v korpusech klesá, a Horní Rakousko převážilo Horní Rakousy pouze v posledních několika málo letech (2015 a 2017), ještě 2014 Rakousy vedly. A samozřejmě v korpusech masivně převažuje aktuální publicistika... Takže otázka co zastarává a co vychází z užívání je otevřená. Přepisovat wikipedii podle dvouleté výchylky v korpusu, hm...

A ono jde i srovnávat. Srovnání je zajímavé - v beletrii převažuje Rakousko, v oborové literatuře Rakousy a v publicistice je to napůl. Přitom pro nás je jako zdroj prioritní oborová literatura a pro aktuality publicistika, beletrii na wiki netaháme. Časově roku 98 vyhrávalo Rakousko (!), pak na desetiletí (2000-2010) převážily Rakousy, po nerozhodném období (2011-2014) převážilo Rakousko; no to ale vůbec nevypadá jako zastarávání Rakous, ale jako rovnocenný závod, ve kterém pár let vede jeden a pár let druhý. --Jann (diskuse) 24. 1. 2021, 19:23 (CET) Ještě najít samostatně vývoj v oborové literatuře. --Jann (diskuse) 24. 1. 2021, 19:27 (CET)

Díky za informace a omlouvám se za zkreslení, neuvědomil jsem si rozdíl v těch měřítkách a na první pohled to vypadalo, že to podporuje stanovisko ÚJČ, tak jsem se v tom hlouběji nevrtal. O srovnávání jsem nevěděl, je dobré tuto funkci znát. A taky je důležité se neřídit jen a pouze korpusem, ale taky je potřeba jej zohledňovat. Zpětně uznávám, že jsem se výše u návrhu Korutany → Korutansko unáhlil, ale už bych to nechal být, protože to pravděpodobně stejně neprojde. --Patriccck (diskuse) 24. 1. 2021, 22:26 (CET)

Pokud je to někde okolo 50:50, tak na stranu Rakous hovoří to, že to nevyžaduje změnu na Wikipedii. Pro Rakousko zase hovoří IJP a ČÚZK a další hezké zdroje, což mi zní teda pádněji. --Chrz (diskuse) 24. 1. 2021, 22:33 (CET)

U Saské Kamenice je situace jiná. Na užívaní českých exonym máme doporučení, které víc než frekvenci nadržuje právě češtině. U Rakouska se volí mezi dvěma českými názvy. Analýzu za nás už udělal ÚJČ, tak jestli jim nevěříme, tak si otevřeme ještě pár chytrých knih, jiní uvěřili. Konzistence názvosloví není žádná čistka, pokud už to proběhne přes jména odvozených kategorií a článků, pak ještě výskyty v infoboxech, tak už zbydou jen náhodné výskyty v textu - a je pak trochu na hlavu, když v infoboxu je napsáno "Horní Rakousko" a v textu "tato obec leží v Horních Rakousích". I když vím, že někteří to nazývají za chtěnou pestrost jazyka, já to považuju za matoucí a chybnou "korektorskou" práci. Bylo navrženo nechat historický termín v historickém Rakousku (Uhersku). --Chrz (diskuse) 24. 1. 2021, 18:34 (CET)

Nó, jediné chytré knihy, které se tu objevily, jsou ty chytré knihy (oborová literatura), které otevřeli autoři korpusu. A ty mají výrazně více Rakous než Rakousek. Budeme věřit analýze, kterou za nás udělali autoři korpusu? Která říká, že Rakousko poráží Rakousy především v beletrii, což jsou texty, na kterých nám - oproti chytrým knížkám - záleží výrazně méně. --Jann (diskuse) 26. 1. 2021, 20:26 (CET)

Jen poznámku: autoři korpusu žádnou analýzu nedělají. Je to prostě jen halda písku, u které můžeme říct, že je tam v určeném poměru tolik a tolik zrnek písku. Všechno další je na interpretaci těchto údajů, což není tak jednoduché, jak si tu mnozí představují. Odborná literatura je terminologicky spíše konzervativní, korpusy jsou pak určeny hlavně k analýze současné češtiny.--Eleiodromos (diskuse) 27. 1. 2021, 12:44 (CET)

Takže mám domnenku, že ÚJČ se v tom korpusu vrtali detailněji a na základě toho vyřkli že "podobu Dolní Rakousy, m. neživ. (v 6. p. Rakousích či hovor. Rakousech), považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech." My si to zkontrolovat nemůžeme, nemáme na to data. --Chrz (diskuse) 27. 1. 2021, 13:19 (CET)

My bychom měli především vycházet z odborné literatury. Analýza novin je důležitá pro zkoumání trendů, ale odborná literatura samozřejmě prochází mnohem větší kontrolou k tomu kompetentních osob. Mně osobně slovo "Rakousy" nevadí. Je poněkud barevnější a vychází ze společné bohatě provázané minulosti.--Eleiodromos (diskuse) 27. 1. 2021, 13:27 (CET)

Analýzu už za nás udělal ÚJČ. Můžeme mu věřit, protože stejně nemáme detailní data, abychom to po nich mohli překontrolovat (máme jen slitý sloupeček z korpusu pro oborovou literaturu, ale nemáme to rozdělené na rakouské a rakousko-uherské zmínky). Ale přesto si zvolíme název, který se nám líbí víc, protože nám jejich zhodnocení nepřijde pádné (nevím z jakého rozmaru)? Anebo ÚJČ vůbec nevěříme, protože nechceme nebo je to prostě banda zmatkářů? Ano, v IJP některé věci chybějí, některé věci možná zastaraly, ale tohle konkrétní jejich zhodnocení není starší než 2 roky, takže... --Chrz (diskuse) 27. 1. 2021, 13:52 (CET)

UJČ nepíše odborné knihy o geografii a historii. Jen nás informuje o tom, že to slovo zastarává, což například NK ČR ve svých národních autoritách zohledňuje.[1]. Ani NK ČR však v rámci svého knihovnického systému žádnou encyklopedii nepíše. Naším skromným úkolem, a myslím, že to od nás také uživatelé čekají, je přežvykovat odborné zdroje, užívat standardní styl a terminologii, a nabízet běžným lidem, kteří zrovna nemají čas ty knihy číst, jakýsi "výcuc".--Eleiodromos (diskuse) 27. 1. 2021, 14:05 (CET)

No prima, a přežvýkává je tady někdo? A dokáže udělat zhodnocení historického použití názvu a současné? Jak už se psalo, použití názvu Dolní Rakousy pro doby Rakouska-Uherska a použití názvu Dolní Rakousko pro pozdější Rakousko je jedno z řešení, dostatečně ve shodě právě se zhodnocením ÚJČ. Samozřejmě že se v originále nic nepřejmenovalo, ale čeština lítá mezi dvěma názvy bez objektivní tlusté čáry, ale pro účely Wikipedie je vhopné nějaké hledání hranice co v kterém kontextu využít. --Chrz (diskuse) 27. 1. 2021, 14:11 (CET)

Jazyk je živý organismus. Stejně jako vám nevadí paralelní existence užívaného Chemnitz a poněkud knižní Saské Kamenice, tak podle mě ničemu neškodí koexistence Rakous a Rakouska. Systém je vždy jen určitý ideál, jehož hledání se případ od případu neobejde bez četných kompromisů.--Eleiodromos (diskuse) 27. 1. 2021, 14:17 (CET)

Koexistence navržena je, ale každý termín by si existoval ve svých časových mantinelech. Chemnitz se z Wikipedie prakticky vyštval ve prospěch dohodnutého termínu u hlavního článku, kde se časové mantinely nenavrhly. --Chrz (diskuse) 27. 1. 2021, 14:39 (CET)

Technikálie obsažené v této diskusi jsem nestudoval. Jen jsem se chtěl vyjádřit k používání ČNK.--Eleiodromos (diskuse) 27. 1. 2021, 14:50 (CET)

A jak by byl ÚJČ potom schopen stanovit že "považujeme za zastarávající, používá se častěji jen v historických souvislostech"? Zřejmě jedině tak, že ta oborová literatura popisuje zejména historické souvislosti a ne současnost. Pak by to opět byl bod pro Rakousko. --Chrz (diskuse) 26. 1. 2021, 20:40 (CET)

To nevíme, jak to ÚJČ stanovuje. Že oborová literatura je pro Rakousy je fakt; že je to způsobeno převahou historiků je naše spekulace (nezapomínejme, že v publicistice - tj. v textech týkajících se současnosti je to napůl, čili nejen historikové ale i jiní používají Rakousy); body za spekulace nejsou tak hodnotné jako body za fakta. Když bychom spekulovali, lze říct, že na ÚJČ zapůsobila Rakouska vyskytující se v beletrii, která ale pro nás nejsou zdroje, takže stanovisko ÚJČ se týká (i) "neencyklopedických vrstev" češtiny. S trochou kreativity lze odůvodnit leccos... --Jann (diskuse) 26. 1. 2021, 22:03 (CET)

Takže ÚJČ se nechala opít beletrií? Já spíš myslím, že v korpusu je mezi oborovou literaturou větší podíl historicky oborových než současně oborových. Pak na počet můžou vést Rakousy, ale v knížkách popisující Rakousko-Uhersko, kterých je třeba víc než knih o současném Rakousku. --Chrz (diskuse) 26. 1. 2021, 22:17 (CET)

ŠJů, Jann: Zkusil jsem další vaše odpovědi vložit do tabulky, i když místo jednoduchého ano/ne v nich bylo obsaženo mnoho textu. Tak to kdyžtak opravte. Díky. Chrz (diskuse) 1. 2. 2021, 14:13 (CET)

Český název

V českých textech se název spolkové země vyskytuje ve dvou variantách: Dolní Rakousy i Dolní Rakousko. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce poznámku s odkazem na Standardizační příručku Index českých exonym z roku 2019. Název „Dolní Rakousko“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. Podobu Dolní Rakousy, považuje za zastarávající, používanou častěji jen v historických souvislostech. Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Index českých exonym jen název „Dolní Rakousko“.

---

Nezávisle na výsledku, takto pojmenovanou kapitolku a v tomto znění bych navrhnul vložit k Dolnímu Rakousku (a podobné k ostatním 3). Chrz (diskuse) 27. 1. 2021, 17:05 (CET)

Proč ne – je to „pouhé“ konstatování zdrojů. Podobně to je i zde. Dovolil jsem si jen upravit citační šablonu. --Patriccck (diskuse) 28. 1. 2021, 09:21 (CET)

Sepsal jsem to, i když i Tyrolsko a Salcbursko by si zasloužilo nějakou kapitolku :) --Chrz (diskuse) 6. 2. 2021, 14:41 (CET)

Vyhodnocení

Po téměř třech měsících prosím nějakou autoritu o vyhodnocení. Hlasy pro ponechání stavu tak trochu zpochybňují zhodnocení ÚJČ aniž by nabídli něco lepšího. Výsledky z korpusu, které by rozdělily výskyty na historické a současné zmínky, nejsou. Takže nejde efektivně zkontrolovat tvrzení ÚJČ, že Rakousy se vyskytují hlavně v historických souvislostech, abychom je tedy na Wikipedii taky odsunuli hlavně pro historické (rakousko-uherské) reálie. Jde si zagooglit v současném zpravodajství, kde to tak zářně pro přejmenování nevypadá, ale byly tu hlasy orientovat se hlavně podle odborných a ne zpravodajských zdrojů. Čistě na hlasy by se Rakousy přejmenovávaly, ale není to veliká převaha. Čistě na argumenty... no to poprosím zhodnotit. Chrz (diskuse) 5. 2. 2021, 15:48 (CET)

Ty hlasy orientovat se podle odborných a ne zpravodajských zdrojů byl jeden Eleiodromos a kromě něj ještě kdo? Já jsem se chtěl orientovat podle odborných zdrojů a ne beletrie. ostatní zdroje nedělili.

V současném zpravodajství, to tak zářně pro přejmenování nevypadá, ale byly tu hlasy orientovat se hlavně podle odborných zdrojů... - formulace vyznívá, že odborné zdroje podporují přejmenování, přitom je to přesně naopak - korektnější by bylo napsat "V současném zpravodajství to tak zářně pro přejmenování nevypadá, a navíc v odborných zdrojích přejmenování nenachází oporu". --Jann (diskuse) 6. 2. 2021, 21:46 (CET)

Vážně to mám zopakovat potřetí? Vážně? Tak dobře: Korpus sází na jednu hromadu odborné zdroje o historii i o současnosti. Takže klidně může velmi dobře platit přesně to, co říká ÚJČ: Horní Dolní Rakousy se používají pro historické zmínky, Horní Dolní Rakousko pro současné zmínky. Nemám důvod jim to nevěřit. Nemám nic proti, když se přejmenování neudělá (letos), ale nemělo by se mu zamezovat na základě nedobrých argumentů. Zpochybňovat ÚJČ je samozřejmě cesta, ale musí nastoupit nějaké zdůvodnění. Korpus je hezká věc, ale v tomto případě je to jako chtít vyřešit dvě rovnice o čtyřech neznámých.

historických zmínek Horní Rakousko + současných zmínek Horní Rakousko = 10

historických zmínek Horní Rakousy + současných zmínek Horní Rakousy = 15

Jaký je poměr historických zmínek Horní Rakousko : historických zmínek Horní Rakousy ?

Jaký je poměr současných zmínek Horní Rakousko : současných zmínek Horní Rakousy ?

Korpus neodděluje to, co ÚJČ ve své analýze byl (nějak) schopen udělat. A nebude toho z těchto údajů schopen říci nikdo zde. Chrz (diskuse) 6. 2. 2021, 22:15 (CET) Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 10:05 (CET)

Hlasem pro orientaci spíše podle odborné literatury jsem také (z časových důvodů ale bez lánů textu v této diskusi). Pro encyklopedický projekt mi to přijde jako vhodnější - vědecké projekty obecně bývají spíš konzervativnější, na druhou stranu však obvykle procházejí zevrubnější jazykovou redakcí (narozdíl třeba od journalistiky). S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 6. 2. 2021, 22:50 (CET)

Nutno poznamenat, že vědecké projekty jsou často i naopak napřed oproti širší společnosti, obzvlášť když zkoumají a zjišťují nové skutečnosti, které se ještě nestihly moc rozšířit. Možná to neplatí pro geografii nebo historii, nevím, to úplně nemám jak posoudit. Čistě jazykově často obecná média používají méně konzervativní, možná méně spisovný, určitě méně „upjatý“ jazyk, snaží se být ve svém projevu „svěží“ a moderní, což možná není úplně prioritou (a možná často ani schopností) vědců a vědkyň, ale i v médiích platí, že jazykovou korekturou prochází hlavně texty určené do tisku (ne nutně ty, co jdou jen na web). U odborných prací to vidím podobně, korekturou prochází možná věci vyloženě tištěné, knižně nebo časopisecky publikované, zatímco spousta dalších odborných textů je na tom jazykově prachbídně. --Bazi (diskuse) 7. 2. 2021, 19:53 (CET)

Je potřeba nestranně vyhodnotit proběhlou diskusi

Diskuse už je delší dobu neaktivní, zbývá nestranně zhodnotit její závěry.

Vytaženo na žádost zpět z archivu. — Draceane ^diskuse_příspěvky 5. 3. 2021, 23:26 (CET)

Úvodní věta článků o státech

Zdravím. V nedávné minulosti se (slušně) podařilo například sjednotit úvodní větu pro filmy a seriály pro lepší orientaci čtenáře a dodržení nějakých typografických konvencí. U států je tohle jedna velká džungle - viz odkaz. Není zjevné, jestli mají v úvodu být politické jméno, zeměpisné jméno v původním jazyce, politické jméno v původním jazyce, zeměpisné jméno v původním jazyce v nelatinkovém písmu, politické jméno v původním jazyce v nelatinkovém písmu, výslovnost, jak doplnit jména alternativní ve více úředních jazycích dané země, pak závorky versus čárky, co ztučnit, kde dát kurzívu a jakým textem uvodit jméno politické: oficiálně / oficiálním názvem / formálně / plným názvem / úředním názvem / úředně apod. Nevím, jestli se podaří někomu nastolit jednotný řád, co bych chtěl ale vyřešit každopádně je: nahradit "oficiálně" nebo "oficiálním názvem" něčím jiným, protože krátký-nepolitický-zeměpisný název je taktéž oficiální.Chrz (diskuse) 5. 2. 2021, 15:57 (CET)

Snaha o sjednocení je velmi chvályhodná.

Držel bych se terminologie Názvoslovné komise ČÚZK, která má u nás standardizaci států a územních částí států v jejich platné podobě na starosti a ta užívá termíny Zkrácený název a Nezkrácený název, jelikož nezkrácený název se zřejmě příliš do souvislého textu nehodí, užívá i termín plný název (viz ve výše zmíněném dokumentu věta "a plného názvu státu Makedonská republika"). Dokonce termínem plný název i některé články o státech již začínají. --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 12:11 (CET)

Pro sjednocení by se muselo říct: Potřebujeme tam politický název, když se prakticky nepoužívá? Potřebujeme ho tučnit? potřebujeme vědět, jak zní v původním jazyce? V infoboxu je to taky, ačkoliv je tu názor, že cokoliv z infoboxu má být k nalezení i v textu.

Ano, termín "plný název" je taky jednou z variant, co se jimi úvodní věty o státech hemží. Nevím, jestli to pak nezní, jakože ten zeměpisný je neúplný, nedokonalý a podřadný. Naopak "úředním názvem" hezky ukazuje, že je to název zejména pro ouřady a tím méně potřebný :) --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 12:57 (CET)

Ale to bych s dovolením neřešil, neb to zřejmě ani vyřešit nelze - tím myslím jak terminologii, tak i to, jestli se má používat jeden, či oba názvy. Respektive to řeší ta Názvoslovná komise ČÚZK - kde jsou dva názvy, používá dva názvy, není to u všech států pravidlem. A dále možná i proto Názvoslovná komise používá "neutrální" termín plný název, neb viz níže...

A jestli je tento plný název potřebný, to my tu nemůže rozhodovat, neb těžko zjistíme, který název se v daném státě používá častěji... Vždyť je to jako u nás s pojmem Česko a Česká republika, někdo je fanda Česka, někdo spíše České republiky (bez ohledu na jejich rozlišení, že jeden je geografickým názvem a druhý je názvem politickým, či úředním). Termín plný název je prostě neutrálním a nemusíme tu řešit jestli je úřední, či oficiální... Encyklopedie přece nemá nic řešit, jenom popisovat stav, jestli se nemýlím...

Takže závěr je dle mého jednoznačný, v textu by měly být uvedeny vždy oba názvy dle Názvoslovné komise a oba tučným písmem - tak jak je dnes již zavedeno - toho bych se držel.

A jestli uvádět, jak se píše (či dokonce jak se vyslovuje) v původním jazyce, je otázka do pléna... Spíš bych to nechal nesjednocené a to ze zcela prozaického důvodu... Neb sjednotit toto by byla sysifovská práce, která by se asi ani nepodařila dokončit, neb to zde zajímá jen málo jedinců - viz i skoro žádná reakce na tuto diskuzi... --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 13:51 (CET)

Ano, je jednodušší to dostrkat aspoň do jednotnějšího stavu bez přidávání nových (zatím chybějících) variant názvu. Ale stejně se vynoří, jakým způsobem to má být zapsáno

Itálie, plným názvem Italská republika (italsky Italia a Repubblica Italiana) je

Itálie (italsky Italia), plným názvem Italská republika (italsky Repubblica Italiana) je

Itálie (plným názvem Italská republika, italsky Italia a Repubblica Italiana) je

Itálie, plným názvem Italská republika (italsky Repubblica Italiana) je --- ano, u mnohých států máme v původním jazyce jen ten plný název...

nebo nějak ještě jinak --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 14:05 (CET)

Preferoval bych styl Itálie, plným názvem Italská republika (italsky Italia a Repubblica Italiana), neb jsou sjednocené české názvy a místní názvy, a tudíž se to lépe čte - kdo chce, přečte si jen české názvy a místní názvy v závorce vynechá.

A tento styl dodržuje pravidlo, které jsem psal již výše - oba názvy by měly být rovnocenné. --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 15:10 (CET)

Určitě by se podařila dokončit, článků o současných státech je jen okolo 200 :) To je ještě v pohodě. A vězte, že tahle věc ohromně začne lidi zajímat, až to začnu sjednocovat. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 14:07 (CET)

Dovolím si trošku odbočit. Je vůbec nutné v nadpisu infoboxu uvádět původní název? U Arménie máme v tučném nadpisu tohle: Arménská republika
Հայաստանի Հանրապետություն
(Hajastani Hanrapetuthjun). Troufnu si odhadnout, že původní název stejně 99 % čtenářů (ne-li víc) nic neřekne a pro většinu lidí bude směrodatný název Arménie, případně Arménská republika.

Na druhou stranu se třeba u takového článku Chorvatsko může hodit, v nadpisu máme Chorvatská republika
Republika Hrvatska.

Závěrem, minimálně bych odebral ztučnění u parametru {{{úřední název}}}, neboť podle mě není natolik důležitý (ani u Chorvatska), případně bych zvážil přesunutí parametru níže mezi klasické parametry. --Patrik L. (diskuse) 7. 2. 2021, 14:12 (CET)

V nadpisu infoboxu by asi bylo lepší, kdyby tam byl uveden jen zkrácený název a jeho varianty v místní řeči. Ale teď je to naopak, je uveden plný název a jeho varianta v původní řeči, neb se tato varianta asi lépe dohledá, než místní název zkráceného jména... Takže to asi nechat, tak jak to je...

Jenom bych odebral to ztučnění místního názvu - neb jak na to Patrik L. narazil, je to teď nepřehledné, ale rozhodně ho ponechat... Do encyklopedie dle mého místní (původní) název patří... --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 15:15 (CET)

Úvodní věta by měla být pokud možno jednoduchá. Určitě bych z ní vynechal všechna nelatinková písma a jejich přepisy, ale i názvy v úředních jazycích – zejména pokud jich je více než jeden. To vše by mělo být někde dále ve článku, ale v úvodu je to zbytečné a činí jej to obtížně čitelným. To samé platí i pro nezkrácené názvy, byť v tomto případě bych si asi dokázal představit výjimky. Podobné zjednodušení by si zasloužily také infoboxy; např. začátek infoboxu u Bolívie připomíná spíše jazykolam. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 2. 2021, 14:50 (CET)

Poloviční souhlas, ale úředních jazyků (stejně jako ve Švýcarsku) je v Bolívii hodně a "za to ona nemůže", a tudíž my to musíme respektovat a názvy uvádět, tak jak se tu dohodneme - jednotným stylem. Ne "někde dále v článku".

Tudíž bych preferoval variantu Bolívie, plným názvem Mnohonárodnostní stát Bolívie (španělsky Bolivia a Estado Plurinacional de Bolivia, kečuánsky Buliwya a Buliwya Mama llaqta, ajmarsky Wuliwya a Wuliwya Suyu, guaraní Volívia a Tetã Volivia), je vnitrozemský stát Jižní Ameriky.

Je to sice kostrbaté, ale kostrbaté to bude ať to uvedeme kdekoliv... A tady přece chceme stanovit nějaký jednotný styl... A dělat výjimky z něho se mi kvůli "pár" státům teda nechce... --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 15:29 (CET)

Ad pořadí) Z cizojazyčných wikipedií vyplývá spíš postup:

Zeměpisné či ZeměpisnéAlternativní (zastarale ZeměpisnéZastaralé, v původním jazyce ZeměpisnéOriginální a případné výslovnosti, transkripce apod. přičemž celá závorka lze vynechat pokud se neliší od jazyka v kterém je wikipedie napsána), plným názvem Politické (v původním jazyce PolitickéOriginální a případné výslovnosti, transkripce apod. přičemž pokud je těch úředních jazyků dané země moc, dá se to strčit do poznámky!)

Ad infobox) I zde interwiki uvádí politické jméno v jazyce wikipedie a politické jméno v jazyce dané země (plus transkripce, ve více úředních jazycích

Ale je mrzuté, že zeměpisný název dané země v jejich jazyce se nedočká ztučnění, zatímco politický se opakuje v úvodu i v infoboxu, viz třeba Francie - zatímco République française je v úvodu a pak i tučně v infoboxu, tak La France tak trochu zapadá.

... Nicméně když se podívám na takové Švýcarsko na enwiki tak tam naprosto rezignovali na výpis v úředních jazycích v úvodu, v infoboxu jsou všechna ale srolovaná a nikde nikde nikde v článku se nedozvíte zeměpisné jméno např. v němčině. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 17:26 (CET)

Mně osobně by taky přišlo důležitější než vychrlit politické názvy

Francie (francouzsky La France, výslovnost /fʀɑ̃s/, úředním názvem Francouzská republika, francouzsky République française, výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je

zdůraznit názvy zeměpisné

Francie (francouzsky La France, výslovnost /fʀɑ̃s/) je

ale to je celkem francouzská revoluce :) --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 17:29 (CET)

Díval jsem se teď do Lexikonu zemí světa od Kartografie Praha, rok vydání 1999. I oni mají v úvodu vyjmenované názvy státu v následující podobě:

Název státu je zkrácený tučný a veliký a uveden jako název kapitoly (článku). Pod ním jsou vyjmenovány malým netučným písmem plné názvy s tím, že český plný název je na konci - pokud je na stejném řádku, tak je oddělen lomítkem. To by mohla být obdoba našeho infoboxu - viz výše, kde navrhuji "odtučnění" jiných názvů, než českých...

V samotném textu je pak již používán jen zkrácený název a nic jiného, natož nějaká výslovnost...

Takže se začínám pomalu též přiklánět ke zjednodušení samotného textu na Francie (francouzsky La France) je. Dokonce i bez výslovnosti... Kdo chce, ten si výslovnost najde... Ale ty plné názvy musí být aspoň uvedeny v názvu infoboxu (jestli sbaleně, nebo ne, to už je jedno) - zažitý encyklopedický styl, nejen zde na Wikipedii. --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 18:44 (CET)

Výslovnosti se dají vždy skrýt do poznámky, ačkoliv někdy tam máme i ikonku na zvukový soubor, který výslovnost dokonce přehraje. Tenhle návrh má charakter takového rozdělení moci: krátké názvy tučně v úvodu, dlouhé názvy na vršku infoboxu, každý si "urve" něco :) Ten návrh se ale hůř prodává pro články o zaniklých verzích tohotéž státu, např Maďarská lidová republika, tam nemůžeme začít "Maďarsko je" nebo "Maďarsko bylo". Ono se to tváří jako předchůdce článku Maďarsko, ačkoliv jsou záběrem někde jinde. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 18:52 (CET)

Však bych tak také ani nezačínal... Historické články o historických státních útvarech bych prostě zatím (či jestli vůbec) nepokoušel sjednocovat... To už naráží i na to, o čem tu píše @Gumideck...

Jinak s návrhem "rozdělení moci" souhlasím :-). S tím, že tučně v infoboxu jenom český název. --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 19:23 (CET)

Jen na okraj: u Francie není člen součástí názvu, takže by se 1) měl uvádět spíš v podobě »France«, 2) pokud na uvedení členu trváme, tak uprostřed věty s malým písmenem (»la France«) a 3) konsekventně i u dalších názvů (»le Canada«, »la Belgique«, »l’Italia«, »die Schweiz« atp.)--Shlomo (diskuse) 9. 2. 2021, 13:25 (CET)

Můžete upravit kde potřeba, zde probírané téma to neohrozí a neovlivní. --Chrz (diskuse) 9. 2. 2021, 13:28 (CET)

Zkusím přihodit pár myšlenek, i když budou obecnějšího charakteru. Pokud vím, ztučnění se používá u těch názvů, ze kterých je vedeno přesměrování. Je to letitý zvyk a o těch zvycích se zmíním dále. Líbí se mi myšlenka Petra Kinšta, tedy stručný úvod. Jsme zvyklí (opět) rvát všechno do úvodů a infoboxů, ale ideálně by hned po úvodu měla následovat kapitola Název, která by zevrubně vyjmenovala všechny české i originální názvy, vysvětlila jejich původ, historii, využití. Takže samotné sjednocování bez tohoto encyklopedického přídavku asi moc smyslu nemá. Netýká se to pouze 200 článků o státech, protože pak máme stejné články o závislých územích současných, již minulých, sporná území a neuznané státy, státy patřící do nějaké federace (USA, Německo, Indie...) a případně to vlastně platí i pro všechny možné i nemožné administrativní jednotky. Takže článků bude opravdu hodně stovek. A teď k tomu obecnému zacházení se zvyklostmi. Každá nová zvyklost odrazuje od psaní či úpravy článků jak nové, tak zkušené uživatele. Velká část toho místního zvykového práva totiž ani není nikde sepsaná, a když už, je to v zapadlé diskuzi osm let staré a 9 z 10 diskutujících už je po wikismrti. Takže konkrétně já se nepouštím do hudebních alb, filmů, seriálů a dalších témat, tím myslím psaní, recenzování, upravování nových článků atd., protože nejdřív musím rozklikat X jiných článků, abych vypozoroval, jaký je vlastně ten zažitý standard pro dané téma. A výsledek je, že mi to za tu námahu nestojí. Podobně to má dost jiných, i zavedených uživatelů, protože napíšou "neumím napsat článek o kostele, zpěvákovi, seriálů, státě...". Ať už skončí tahle a jiné podobné diskuze jak chce, výsledky by vždycky měly být snadno dohledatelné pro všechny a neměly by skončit v archivu lípy, kde zapadnou do propadliště dějin. --Gumideck (diskuse) 7. 2. 2021, 17:44 (CET)

No článků o státech bude víc, ale vycházet z těch nejjednodušších je základ. Největší brzdou dohody bývá nahrnout si toho na řešení moc a nevyřeší se nic. Takže já jsem klidně pro udělat to v několika iteracích. Sice to přidá na editacích u těch článků, ale aspoň se to bude pomalu postrkovat po malých přírůstcích k cíli. První iterací by mělo být vyházet to slovo "oficiálně" přes politickým názvem, protože mylně nabádá k myšlence, že zeměpisné jméno není oficiální není. (A to i v případě, že bychom se v druhém kroku dohodli politická jména z úvodu vyházet :)). Malým problémem u zaniklých, ale navazujících států je, že zeměpisné jméno jim v úvodu nepřiznáváme, to si ukradl současný stát. Pak jsou články, co se tváří jako článek o státu jako např. První republika, ale ve skutečnosti jsou to spíš historické výseky z jiného článku o státu. Takže já bych začal články o současných státech a pak se uvidí, jestli to nějak jde nebo nejde nasadit na jiné případy. Jo a u těch hodně starých hodně zaniklých zas bude problém odkud vzít ty opravdu oficiální názvy v češtině, v současnosti čerpáme od ČÚZK, v minulosti to spíš bude největší shoda v knihách o historii. Už jen "oficiální název" Zemí koruny české, nemusíme chodit daleko. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 18:45 (CET)

Zkusím jenom reagovat na závěr komentáře (zbytek viz výše). Jednotný styl, či standard, či zvyklost by na Wikipedii pokud možno měl být - je to encyklopedie, ne zábavná literatura, kde si každý může psát jak chce... A tato encyklopedie by měla "nějak" vypadat.

Zbytek jsou bohužel jenom výmluvy... Pokud člověk o něčem chce zde psát, protože je to jeho obor a něco o něm ví, tak se chtě nechtě musí standardy psaní o tom oboru zde na Wikipedii naučit, vždyť to souvisí i s encyklopedickým stylem, který by se taky měl každý naučit... Ale je pravda, že by se mohly napsat nějaké články o tom, jak psát v kterém oboru, jenže bohužel by se na nich asi komunita neshodla a v archivu se to opravdu ztrácí... Pokud vymyslíte něco lepšího, založte na to zde novou diskuzi :-). Upraveno --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 19:01 (CET)

Vřele bych vám doporučil změnit styl diskuze. Přece jen jsem za ty roky něco napsal a mluvím z praxe. Velké množství těch zvyklostí není nikde napsané, to je holý fakt, nikoliv výmluva. Pokud chceme někde nastolit standard pro další skupinu článků, musí mít taky všichni přístup k tomu vzoru, ne jen skupina zasloužilých umělců. Pokud se má provést nějaká změna, má být k lepšímu a nemá ztížit editování. Nepromyšlených změn, které nadělaly víc škody než užitku, bylo už taky dost. --Gumideck (diskuse) 7. 2. 2021, 19:37 (CET)

No tak dohodnuté pravidlo iniciátor diskuze vloží na stránku příslušného wikiprojektu, případně někam na portál. V tom bych neviděl problém. A co se týče "neznám zvyklosti a nechci je zjišťovat", tak kvalitnější článek poznáš, postupuj podle něj a kdyžtak to znalí kolegové poupraví dle svých zvyklostí. Beztak denně ladí články náhodných kolemjdoucích a nováčků. --Jann (diskuse) 7. 2. 2021, 19:52 (CET)

Co bych měl změnit? Vždyť s vámi souhlasím - asi reagujete na mou první verzi komentáře, kterou uznávám, nebyla moc dobrá, proto jsem ji změnil. Ano, mluvíte z praxe, já než jsem napsal svoje první dva články (o kopci a přírodní rezervaci), tak jsem také musel hodně jiných podobných článků proklikat, abych "aspoň nějak" tyto články mohl napsat. A stejně na ně moc pyšný nejsem (encyklopedický styl). --VasekPav (diskuse) 7. 2. 2021, 19:54 (CET)

Já jsem za to rád, že to někdo ještě tak chápe. Máme tu spoustu lidí, co mě peskují, že takové hlouposti jsou pod jejich úroveň. Tj. že není důležité řešit jméno článku, je jedno jaká typografická pravidla se zvolí a unifikovat úvodní větu to už je kompulzivní porucha a podobné, protože jediné na čem záleží je obsah článku a nic jiného. A já říkám, že když se nedostanu přes název a úvodní větu, tak zbytek může být bezvadný, ale mě zastaví už zkažený nepřehledný úvod, jaký asi může být ten zbytek. Pokud jakýkoliv článek o státu bude mít podobně nalajnovaný začátek, nebude nutné někde bůhvíkde lovit zvyklosti, protože jakýkoliv článek daného oboru BUDE ty zvyklosti dodržovat. Teď ten můj seznam snad ukázal, že jakés takés základní postupy jsou, ale asi jen v tom naprosto nejzákladnějším. Sjednocením zápisu úvodní věty wikipedie neztrácí nic na živosti jazyka, stejně tak by se dalo čekat, že články bude mít stejně nazvané kapitoly a ve stejném pořadí, opět nic zabíjejícího literaturu, ale zvyšující přehlednost a orientovatelnost v textu. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2021, 20:03 (CET)

Navrhované zjednodušení na ponechání pouze zkráceného názvu v úvodu (česky a originálně) je cesta kterou bychom se vydávat neměli. Protože nejen státy a administrativní útvary mají zkrácený a plný název. Mají ho i věci, organizace a lidi. Chceme u nich taky takto odlehčovat úvodní větu? Radši bych měl obecné pravidlo, že úvod začíná uvedením zkráceného i plného jména, než otevírat debatu, v kterých kategoriích hesel bude plné (originální, nepoznamenané českou gramatikou) jméno v úvodní větě a v kterých nikoliv. --Jann (diskuse) 7. 2. 2021, 20:12 (CET)

Mírně k tématu: O hledání správného oficiálního politického názvu Mongolska a Slovinska. Chrz (diskuse) 8. 2. 2021, 10:06 (CET)

Po prvním průzkumu názorů:

Infobox

V infoboxu jsou politická jména. České a pak v originálním jazyce.

• Není sjednocena velikost písma v originálním jazyce (někdy je menší než česká varianta)
• Není sjednocen zápis transkripce (závorky, bez závorek)
• Není sjednocen způsob zápisu jazyka (anglicky, (en), apod.)
• Asi není sjednocen postup v případě více úředních jazyků v dané zemi

Jestli chce v tomhle někdo zvednout hozenou rukavici, může.

Úvodní věta

Z předchozí diskuze mi vyplynulo, že jsou nemyslitelné nějaké větší změny, i nadále by měla obsahovat české i původní, zeměpisné i politické. Na "plným názvem" jako úvodu pro politické jméno by se snad taky dalo shodnout. Už jen pořadí. Ty závorky jsou jen schématicky, patří tam i "slovo "anglicky"/"německy" apod., případně výslovnosti

• 1) ČeskéZeměpisné (jazycky OriginálníZeměpisné), plným názvem ČeskéPolitické (jazycky OriginálníPolitické), je
• 2) ČeskéZeměpisné, plným názvem ČeskéPolitické (jazycky OriginálníZeměpisné, OriginálníPolitické), je
• 3) ČeskéZeměpisné (plným názvem ČeskéPolitické; jazycky OriginálníZeměpisné, OriginálníPolitické) je - kvůli vyskakovacím kartičkám, které ignorují závorky, musí být plný název mimo (Chrz (diskuse) 12. 2. 2021, 09:42 (CET))
• 4) jinak?

Berte to tako pokus o hledání nejtypičtější šablony. Jsou případy, kdy zeměpisné jméno země nemá, někdy nemá politické, někdy se zeměpisné píše stejně takže netřeba speciálně uvádět i originální no a někdy se třeba vyplatí přehodit pořadí a začít politickým jménem. Chrz (diskuse) 8. 2. 2021, 18:04 (CET)

Teď se přiznám, že nevím, co myslíte tím pořadím, a že závorky jsou schématické.

Ale hlasuji za 2), důvody viz výše (lepší čitelnost - i pro více jazyků, přehlednost, a pokud čtenář nebude chtít číst překlady, stačí přeskočit jednu závorku...). V případě, že bude přeložen jen jeden název, ponechat v závorce zatím jen jeden přeložený název - v naprosté většině případů by mělo být jasné, ke kterému jménu se přeložený název vztahuje. --VasekPav (diskuse) 8. 2. 2021, 18:40 (CET)

Pořadím - no jestli podle 1) 2) 3) nebo 4). Schématicky, že ty závorky budou mnohdy delší o naznačení výslovnosti nebo transkripce. Proto mi připadá typ 2) moc naskládané na hromadu (jazycky OriginálníZeměpisnéVAzbuce, OriginálníZeměpisnéDoLatinky, OriginálníPolitickéVAzbuce, OriginálníZeměpisnéDoLatinky). Už jsme to uvedli "plným názvem", tak mi připadne divné do následující závorky dávat krátká jména. Tak můžete zkusit i seřadit od nejpreferovanějšímu k nejméně preferovanému, ať se pak dá najít nějaký kompromis pro všechny. --Chrz (diskuse) 8. 2. 2021, 19:11 (CET)

V prvním průchodu jsem u států odtučnil to, co tučným býti nemá - tj. názvy v cizím jazyce. To je nezávislé na diskuzi zde, to už beztak dodržovala drtivá většina. --Chrz (diskuse) 9. 2. 2021, 16:57 (CET)

Druhá varianta mi přijde nejpřehlednější, v první je zbytečné to rozseknutí do dvou závorek, oficiální název by měl být mimo závorku, protože např. vyskakovací kartičky obsah závorek ignorují. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 2. 2021, 13:12 (CET)

Nevýhodu 2 by měl ilustrovat tento příklad

1) Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el, arabsky إسرائيل‎, Isrá'íl), plným názvem Stát Izrael (hebrejsky מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el, arabsky دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl), je

2) Izrael, plným názvem Stát Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el, מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el, arabsky إسرائيل‎, Isrá'íl, دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl), je

Je kratší, ale hází všechny varianty v cizím jazyce na hromadu, do toho může přijít i výslovnost

Izrael, plným názvem Stát Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el, IPA: [izrael], מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el, IPA: [medinat izrael], arabsky إسرائيل‎, Isrá'íl, IPA: [israjil], دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl, IPA: [daulat israjil],), je

Nebo další české věci

Izrael, plným názvem Stát Izrael (dříve česky Israel, dříve česky plným názvem Israelský stát, hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el, IPA: [izrael], מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el, IPA: [medinat izrael], arabsky إسرائيل‎, Isrá'íl, IPA: [israjil], دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl, IPA: [daulat israjil],), je

A to už mi přijde jako nepřehledná smršť. --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 17:08 (CET)

Proto mi přijde příhodnější sdružovat podle typu jména (tj. nejdřív všechna zeměpisná, pak všechna politická)

Než podle jazyka tj. nejdřív všechna česká a pak všechna v originálním jazyce (+ přepis a výslovnost) pak všechna druhém úředním jazyce (+ přepis a výslovnost) --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 17:14 (CET)

Preferoval bych první variantu, je nejpřehlednější a nejlogičtější. U druhé varianty (seskupení cizích zeměpisných i politických názvů dohromady) není obzvláště u více cizích jazyků pořádně poznat, který z cizích názvů je zeměpisný a který politický. --Albert Horáček (diskuse) 12. 2. 2021, 10:41 (CET)

A co můžu posoudit, tak to mají i na enwiki. Zatím jsem změnil co bylo možné

a) doplnit plné jméno kde chybělo

b) vytáhnout plné jméno ze závorky, kde bylo schované

Zatím zůstalo beze změny "oficiálně", "úředním názvem" a podobně, a tyto názvy taky zatím zůstaly v závorce. --Chrz (diskuse) 12. 2. 2021, 13:08 (CET)

Prosil bych o trochu střídmosti s užíváním ztučnění či kurzívy u nelatinkových písem. U azbuky a řeckého písma ještě OK, ale třeba u čínského/japonského/korejského to výrazně zhoršuje čitelnost. U arabského to hodně závisí na použitém fontu; u hebrejského je sice čitelnost celkem zachována, ale podle mých zkušeností není v hebrejské typografii příliš zvykem užívat kurzívu pro tyto účely, má spíš dekorativní funkci. Krom toho existuje mnoho dalších písem a nikdo z nás není odborník na všechna. Takže bych navrhoval buď ponechat určitou míru volnosti v tom, jak formátovat nelatinkové názvy, nebo – trváme-li na sjednocení formátu – je psát pro jistotu všechny v základní variantě písma (= bez kurzívy a bez ztučnění).--Shlomo (diskuse) 10. 2. 2021, 07:42 (CET)

Dobře, zkusím najít hranici. Latinka, azbuka, alfabeta kurzívou - třeba tak. Ztučnění tam nehrozí, podle (asi) nepsaného, ale zjevně v drtivé většině praktikovaného pravidla, se ztučňují jen české názvy a to ještě takové, které nejsou úplně zastaralé. --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 08:42 (CET)

Jak řečeno, tak uděláno. --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 10:41 (CET)

Prosím, cyrilici spíš ne, ta kurzíva dost podstatně mění vzhled různých písmen a spíš zhoršuje čitelnost – viz: г × г, д × д, и × и, т × т. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 2. 2021, 13:12 (CET)

Už to tak většinově bylo. (A stejně to nikdo číst nebude :)). Jo a v infoboxech je jméno v původním jazyce povinně kurzívou, je tak vytvořená šablona. --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 13:16 (CET)

Např. na Rusko jsem vůbec nehmátl, prostě kurzíva v úvodní větě (tam se to zrušit dá) i v infoboxu (tam leda centrálně pro celou šablonu). --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 13:18 (CET)

@Draceane @Shlomo Co jsem mrknul na enwiki a dewiki, tak tam si nedovolí dát do kurzívy nic co není založeno na latince. Ani v infoboxu. --Chrz (diskuse) 11. 2. 2021, 10:29 (CET)

Nevím, co jsou vyskakovací kartičky, a nerozumím tomu, proč se obsah má přizpůsobovat vyskakovacím kartičkám a nikoliv naopak.--Tchoř (diskuse) 12. 2. 2021, 18:12 (CET)

@Tchoř: mw:Extension:Popups. Myslím, že to je relevantní hledisko, když je tímto způsobem v nemalém množství nahlíženo čtenáři na články. Proč se (ne)zobrazují závorky se asi diskutovalo na phab:T91344. — Draceane ^diskuse_příspěvky 12. 2. 2021, 18:23 (CET)

A jede podle toho i Google. Vygooglete si nějaký stát a ukáže se karta o státě, ale bez závorek. Kdyby se zobrazovala i ta divočina v závorce, nedostalo by se ani na zmínku o tom, že je to stát. Pokud je to důležité natolik, že se to tuční, tak se to nemá schovávat do závorky. A taky to líp vypadá :) --Chrz (diskuse) 12. 2. 2021, 19:18 (CET)

Seznam a seznam mapy jakbysmet. --Chrz (diskuse) 12. 2. 2021, 19:20 (CET)

Tak že bychom pokročili. Sjednotím zápis na "plným názvem" a navíc tento vysvobodím ze závorky. Pořadí závorek zatím nechám jak je u každého státu zvlášť, pokud to nebude nezbytně vynuceno slovosledem. Chrz (diskuse) 15. 2. 2021, 14:18 (CET)

Až teď jsem zjistil, že Chrz má ambice takto měnit i úvody u historických států. Tam s tím nesouhlasím. Zatímco u současných států chápu, že máme unifikované zdroje pro oficiální název krátký a dlouhý, od kterých se také diskuse odvíjela a na kterých stavěla, u historických států jsem si ničeho takového nevšiml. Tam (ale třeba i u mezinárodně neuznaných států) je podle mne zcela v pořádku mít jiný přístup na míru konkrétním případům, a klidně třeba zmínit, že jeden název je oficiální (jak sám sebe stát nazýval) a jiný je ten, jenž mu přidělili dějepisci. --Tchoř (diskuse) 12. 3. 2021, 17:52 (CET)

Výslovnost

• Francie (francouzsky La France, výslovnost /fʀɑ̃s/, úředním názvem Francouzská republika, francouzsky République française, výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je
• Kanada (Canada, výslovnost [ˈkʰænədə] v angličtině a [kanada] ve francouzštině) je
• Kazachstán (kazašsky Қазақстан [qɑzɑqˈstɑn]), plným názvem Republika Kazachstán, je
• Keňa, plným názvem Keňská republika (svahilsky a anglicky Kenya [ˈkɛnjə, ˈkiːnjə]), je
• Libanon (arabsky لبنان, Lubnán, IPA: [lɪbˈnɛːn]), oficiálním názvem Libanonská republika (arabsky الجمهورية البنانية, al-džumhúríja al-Lubnáníja) je
• Marshallovy ostrovy (výsl. [maršalovy]), plným názvem Republika Marshallovy ostrovy, je
• Mosambik, oficiálně Mosambická republika (portugalsky Moçambique nebo República de Moçambique, [ʁɛˈpublikɐ di musɐ̃ˈbiki]IPA) je
• Nepál (nepálsky नेपाल  [neˈpaːl]) je
• Řecko (řecky Ελλάδα [eˈlaða] nebo Ελλάς [eˈlas]), oficiálně Řecká republika (Ελληνική Δημοκρατία), je
• Seychely (výslovnost [sejšely]), plným názvem Seychelská republika, je
• Slovinsko (slovinsky Slovenija), oficiálně Slovinská republika (slovinsky Republika Slovenija, výslovnost [reˈpublika sloˈveːnija]), je
• Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy (anglicky Solomon Islands, s výslovností [ˈsɑləmən ˈaɪləndz]IPA) jsou
• Uruguay (španělská výslovnost Uruguay, oficiálně Uruguayská východní republika,
• Vietnam (správná výslovnost je v češtině dvojslabičně [vjetnam], nikoli trojslabičně [vyjetnam]

Pokud už je uvedena výslovnost, který způsob je nejhezčí, nebo lze vymyslet ještě nějakou lepší kombinaci? Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 14:29 (CET)

Tak zde už je těžké vymyslet "něco nejlepšího", pokud se to vůbec dá... Tudíž bych zde postupoval s citem a nehledal tu jednotnou formu - to podle mě ani nejde... Přesto zkusím něco nastínit.

1. Pokud je česká výslovnost jiná, než se český název píše, tak bych ji uvedl hned za českým názvem:

• Marshallovy ostrovy (výslovnost [maršalovy]), plným názvem Republika Marshallovy ostrovy, je
• Seychely (výslovnost [sejšely]), plným názvem Seychelská republika je

2. Výslovnosti u cizojazyčných názvů bych uváděl za cizojazyčnými názvy a uváděl bych je dle pravidla výše - až za českými názvy ((a oddělovat je spojkou a) s výjimkou toho, pokud je cizojazyčný název stejný jako český název, pak bych cizojazyčnou výslovnost uváděl hned za názvem.

• Francie, plným názvem Francouzská republika (francouzsky La France, výslovnost [fʀɑ̃s] a République française, výslovnost [ʀepyblik fʀɑ̃sɛz]) je
• Kanada (anglicky a francouzsky Canada, výslovnost [ˈkʰænədə] a [kanada]) je
• Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán (kazašsky Қазақстан, výslovnost [qɑzɑqˈstɑn]) je
• Keňa, plným názvem Keňská republika (svahilsky a anglicky Kenya, výslovnost [ˈkiːnjə] a [ˈkɛnjə]) je Pozn. přehodil jsem výslovnost, neb byla teď chybně uvedená - anglicky by měla být [ˈkɛnjə]
• Libanon, plným názvem Libanonská republika (arabsky Lubnán, výslovnost IPA: [lɪbˈnɛːn]) a الجمهورية البنانية, al-džumhúríja al-Lubnáníja) je
• Mosambik, plným názvem Mosambická republika (portugalsky Moçambique a República de Moçambique, výslovnost IPA: [ʁɛˈpublikɐ di musɐ̃ˈbiki]) je
• Nepál (nepálsky नेपाल, výslovnost [neˈpaːl]) je
• Řecko, plným názvem Řecká republika (řecky Ελλάδα, výslovnost [eˈlaða] nebo Ελλάς [eˈlas] a Ελληνική Δημοκρατία) je
• Slovinsko, plným názvem Slovinská republika (slovinsky Slovenija a Republika Slovenija, výslovnost [reˈpublika sloˈveːnija]) je
• Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy (anglicky Solomon Islands, výslovnost IPA: [ˈsɑləmən ˈaɪləndz] jsou
• Uruguay (španělská výslovnost Uruguay), plným názvem Uruguayská východní republika je
• Vietnam (výslovnost v češtině dvojslabičně [vjetnam], nikoli trojslabičně [vyjetnam]) je

Ikonky výslovnosti hned za slovo výslovnost (tak jako doteď) a před slovem je (jsou) by neměla být čárka...

Můžeme ještě diskutovat, jestli slovo výslovnost nezkrátit na výsl. nebo úplně vypustit, ale asi by to nevypadalo příliš dobře --VasekPav (diskuse) 20. 2. 2021, 15:15 (CET)

Způsobů je teď několik, i podle toho, kolik názvů je uvedeno. Možnosti jsou až:

Český (ten je vždy) - Původní v dané abecedě - Transkripce původního pokud název nebyla latinka - IPA výslovnost

A k tomu je někdy připojen i zvukový soubor, který se velmi nesjednoceně přikládá kam se zlíbí.

IPA výslovnost se zapisuje taky různě, ale typicky bez oddělení čárkou či středníkem a slova "výslovnost". A tady jsem si zapsal, jaké šablony se dají využít

[[Soubor:Loudspeaker.svg|11px|link=Media:Republika-slovenija.ogg]] [reˈpublika sloˈveːnija] [reˈpublika sloˈveːnija]

{{Výslovnost|ˈsɑləmən ˈaɪləndz|En-us-Solomon Islands.ogg}} [ˈsɑləmən ˈaɪləndz]IPA

{{audio|1=Es-Uruguay.ogg|2=''Uruguay''}} Uruguay

{{Výslovnost|kɒləˈrɑːdoʊ|En-us-Colorado.ogg}} [kɒləˈrɑːdoʊ]IPA

{{Výslovnost|kɒləˈrɑːdoʊ|En-us-Colorado.ogg|bez}} [kɒləˈrɑːdoʊ]

{{IPA|qɑzɑqˈstɑn}} qɑzɑqˈstɑn

{{IPA|[qɑzɑqˈstɑn]}} [qɑzɑqˈstɑn]

{{IPA2|qɑzɑqˈstɑn}} [qɑzɑqˈstɑn]IPA

{{IPA2|qɑzɑqˈstɑn|bez}} [qɑzɑqˈstɑn]

{{Vjazyce|en}} anglicky

{{Vjazyce2|de|Böhmisch Budweis}} německy Böhmisch Budweis

{{Vjazyce2|en|''Let the right one in''}} anglicky Let the right one in

{{Vjazyce2|bg|Буйновско ждрело|Bujnovsko ždrelo}} bulharsky Буйновско ждрело, Bujnovsko ždrelo

{{Cizojazyčně|ru|Владимир Ильич Ульянов}} Владимир Ильич Ульянов

{{jazykem|es}} španělsky

{{ISOjazykem|španělsky}} es --Chrz (diskuse) 20. 2. 2021, 16:35 (CET)

To už nechám na vás, jakou šablonu vyberete... Máte přehled, neb se tím zabýváte, takže už asi víte, co je nejpřehlednější a co nejlépe vypadá :-). A myslím, že i ostatní už takové detaily též asi neřeší...

Jenom tu ikonku výslovnosti bych dal hned za slovo výslovnost - viz výše a jak se to asi dosud dělá... A slovo výslovnost bych uváděl - neb ne každý ví, co je zkratka IPA... Já vím, dá se na ni kliknout, ale podle mě to vypadá blbě, napsat jen IPA... A správně česky by mělo být pořadí slov "výslovnost IPA", pořadí "IPA výslovnost" převzaté z angličtiny... --VasekPav (diskuse) 20. 2. 2021, 16:48 (CET)

Takže jde tady o tohle: má být přehrání audia už u názvu v původní abecedě (tento údaj bývá vždy, pokud to není v češtině napsané stejně), u transkripce do latinky (tento údaj nebývá vždy), nebo u naznačení výslovnosti dle IPA (tento údaj uváděn zřídka)?

• Dánsko (dánsky Danmark) je
• Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (bělorusky Рэспу́бліка Белару́сь, Respublika Biełaruś, rusky Респу́блика Белару́сь, Respublika Belarus), je
• Izrael – Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el, arabsky إسرائيل‎, Isrá'íl), plným názvem Stát Izrael (hebrejsky מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el, arabsky دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl), je
• Nepál – Nepál (nepálsky नेपाल [neˈpaːl]) je
• Uruguay (španělská výslovnost Uruguay), plným názvem Uruguayská východní republika (španělsky República Oriental del Uruguay), je

Chrz (diskuse) 12. 3. 2021, 15:41 (CET)

Jak říkat online wikiklubu?

Jak možná víte (anebo možná nevíte), na jaře fungoval a nyní zase od podzimu funguje tzv. online wikiklub – jednoduchá příležitost, jak se kdokoli může prostřednictvím videohovoru spojit s některým z wikipedistů k nějaké online konzultaci, hezky jeden na jednoho. Původně to byla náhrada za zavřený pražský wikiklub, ale ten potenciál je mnohem větší. Nyní s Martinem Urbancem a s Janberym chceme online wikiklub trochu víc rozhýbat (i prostřednictvím sitenotice mířeným na nováčky), protože si myslíme, že to může být skvělý nástroj pro práci s úplnými začátečníky i s dalšími nováčky. Každý ví, že i čtvrthodinový rozhovor je mnohem efektivnější než hodinové psaní si přes diskuse nebo e-maily, kde dotyčný nováček často zjevně vůbec netuší, v čem je problém (a často ani neví, jak vlastně odpovídat).

Jedna z otázek, kterou teď řešíme, je, jak vlastně tomuto "institutu" (tedy individuálním konzultacím prostřednictvím videohovoru) říkat. Ač jsem si na slovo "wikiklub" za ta léta zvykl a rád ho používám a pro spoustu lidí je to srozumitelné, přijde mi, že, především v online prostředí, není zcela jasné, o čem je řeč (zvláště u individuálních konzultací, kde už ani žádná "klubovost" moc není) a může to odrazovat v tom to zkusit. Přemýšlím, jak jinam tomu říkat. Dost uvažuji nad "online poradnou". "Poradna" je slovo výstižné a na české Wikipedii také neobsazené, takže by se to s ničím nepletlo (máme tu už mentory, nápovědy, průvodce, příručky, stránku Potřebuji pomoc). Na druhou stranu z "poradny" či "online poradny" není zcela zjevné, že jde o videohovory (což ale nemusí nutně vadit?). Nicméně slovo videohovor či videokonference je hodně kostrbaté, anglicismus "call" by zněl také divně. Má někdo nápad na nějaký výstižný název?

A pokud by se k nám chtěl někdo přidat a nabízet v nějakém (ideálně pravidelném) čase okno na konzultace, bylo by to skvělé! Teoreticky to pro vás nemusí znamenat žádný čas navíc. Pokud jste např. zvyklí trávit u Wikipedie každý čtvrtek večer, můžete si tam nastavit pravidelné okno a pokud se vám tam někdo přihlásí, chvíli si s ním popovídáte, a pokud se nikdo nepřihlásí, budete si editovat jako obvykle. --Vojtěch Veselý (diskuse) 9. 2. 2021, 21:20 (CET)

Já myslím, že z tvých úvah přirozeně vyplývá název videoporadna. KPX8 (diskuse) 9. 2. 2021, 23:14 (CET)

Videoporadna zní fajn. Je tam vše a přitom to je česky. --janbery (diskuse) 10. 2. 2021, 04:07 (CET)

Mně zní videoporadna jako z 90' let a ztrácí se tam "wiki" - tzn. bude třeba ji vždy dovysvětlit celou větou. Wikiklub mi přijde mnohem popisnější a vhodnější. Když už, tak něco jako "wikiporadna".--Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 19. 2. 2021, 12:34 (CET)

Názvy článků památek

Množství článku o památkách nám i díky aktuální soutěži utěšeně roste, nicméně jsem si začal všímat jistých rozporů v pojmenování článků – možná to jsou rozpory zdánlivé, ale osobně mi přijdou natolik nelogické, že považuji za vhodné otevřít debatu na toto téma.

U hradů, zámků a tvrzí se nám ustálil úzus, že objekt pojmenujeme místem, kde daný objekt stojí a do rozlišovače uvedeme typ objektu (hrad, zámek, tvrz...). Z názvů jako Zámek Ploskovice přesměrujeme na Ploskovice (zámek) . (OK, osobně mi to nepřijde úplně očekávané, v běžné řeči objekt nazveme „Zámek Ploskovice“, nikoliv „Ploskovice“, ale budiž, je v tom alespoň systém.) Stranou nechme i kostely, kde je označení také standardizované.

Zřejmě pod vlivem systému názvů v Památkovém katalogu, kde je hlavním názvem stavební typ památky nám však vznikají články jako Fara (Bohdalov). Za dokonalé zmatení pak považuji dvojici Dubá (hrad) × Radnice (Dubá).

Jak ale z toho ven? Osobně bych nebyl pro radikální změnu pojmenování hradů, zámků, tvrzí…, kde je systém dobře zavedený. U jiných objektů (napadají mě fary a radnice, pak možná městské opevnění – Městské opevnění (Praha), netradiční Poustevna Teplice nad Metují) bych navrhoval příklon spíše k bezzávorkovému rozlišení – buď vypuštěním (Fara Bohdalov), nebo přidáním předložkové vazby (Radnice v Dubé). Všechny ostatní varianty ideálně přesměrovat na preferovaný název. — Draceane ^diskuse_příspěvky 9. 2. 2021, 23:17 (CET)

Řešením je nepovažovat názvy z památkového katalogu jako veleoficiální, zvlášť když mají charakter velmi-velmi obecného pojmenování (Radnice, Fara) a pojmenovávat to přirozeně rozvitým "rozlišovačem bez závorky", tj. Radnice v Dubé, Fara v Bohdalově, v textu bych si to uměl představit i s malým počátečním písmenem, nakolik je to obecné. Ty zámky asi není radno otvírat, to by se pak vrhlo na nádraží a zastávky... --Chrz (diskuse) 9. 2. 2021, 23:32 (CET)

Dovolím si označit kolegy, kteří články s takovými názvy zakládali – nejedná se o výtku k vaší činnosti, jen spíše, aby vás tato diskuse neminula. @Dirillo, Ikcur, Hedvika Šimková, Romanvysansky, Czeva, Mojmir Churavy: Plus ještě @Aktron, Gampe: za organizátory běžící soutěže. — Draceane ^diskuse_příspěvky 9. 2. 2021, 23:44 (CET)

Ahoj, díky za zprávu. Těch památek je 40 tisíc. V seznamu kulturních památek nejsou názvy stoprocentně správně a přesně. U mých vlastních článků narážím na docela brutální podoby článků na obdobných seznamech na jiných Wikipediích – Jasenovo (nádraží) vzniklo překladem z tohoto: Железнички комплекс Јасеново на прузи Вршац - Бела Црква. Co se týče seznamu kulturních památek na české Wikipedii, tak jej doplňuji o odkazy na budoucí české články (kde to jde). Ony se potom tyto hodnoty propisují do toho automatizovaného seznamu. Upřímně vzato je těch památek tolik, že řešit jestli máme Přelouč (zámek) nebo Zámek Přelouč mi příjde podružné. Ty názvy jsou jenom štítky, důležitý je obsah toho textu, než přesný název. Tedy byl bych pro to zanechat status quo, maximálně si určit do pěti příkladů, kdy je praxe skutečně problematická a ty největší excesy napravit. Soustřeďme se na psaní Wikipedie! 💖 Aktron (✆|✍) 10. 2. 2021, 01:01 (CET)

@Draceane: K tomu, co napsal Aktron, nemám co dodat - naprostý souhlas! Otevírání Pandořiných skříněk rozhodně není moje hobby při jakýchkoli příležitostech, natož na Wikipedii, kde to pak obvykle dopadá tak, že vznikají kilometry a roky dlouhé diskuse, obsahem i "tvůrčím úsilím" mnohonásobně předmět oné diskuse převyšující. --Dirillo (diskuse) 10. 2. 2021, 01:40 (CET)

@Dirillo: Já bych opravdu nerad začal dělat nějakou revoluci. Proto jsem navrhoval, abychom se věnovali jen případům, kde to není úplně jasně vymezené (radnice, fary a možná nějaké další případy). @Aktron: Jasně, encyklopedický obsah je to hlavní, ale ve správné encyklopedii má panovat i nějaký pořádek a systematičnost, které názvem článku počínají. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 2. 2021, 12:31 (CET) (Byl bych nerad, aby se z toho stala nekonečná diskusní estráda, ale pokud chceme něco vyřešit, bez diskuse se neobejdeme.)

Budova (město) mi přijde jako dobrý systém pro radnice, fary, sokolovny etc. a nakonec i kostely.

U hradů a zámků je to trochu problematičtější, protože u některých obzvlášť profláknutých je název hradu/zámku profláklejší než název obce (Karlštejn) a někde to bude tak půl na půl; u zbytku (většiny?) většina lidí nebude tušit, že ve vsi nějaký zámek vůbec je.

Zrovna nedávno jsem narazil na Wikidatech na podobný problém, kdy pod jedním štítkem byla položka o obci, její stejnojmenné části, heslo v naučném slovníku, železniční stanice a ještě hrad v obci. Štítek se většinou bere z názvu na Wikipedii bez rozlišovače - I z toho důvodu mi přijde nejpraktičtější hrady a zámky pojmenovávat Hrad Krákenštejn, Zámek Obludovice či tvrz Doubíčko

A k tomu perlička - třeba Ledenice (hrad) se tak rozhodně nejmenoval, nejčastěji se mu v místě říká prostě Hrad :-)

Ještě jeden související problém bude s různými domy, které nemají ustálené pojmenování; tam se většinou používá adresa (Široká 37), což vypadá ještě divněji. --JAn (diskuse) 10. 2. 2021, 09:08 (CET)

@JAn Dudík: To mi přijde jako rozumná úvaha, včetně té výhrady k nynější praxi v pojmenovávání článků o hradech/zámcích/tvrzích. Tady by asi bylo vhodné ten způsob změnit. (A nejspíš zároveň také pouvažovat o sjednocení přístupu při tvorbě názvů obdobných zahraničních objektů. Tam je docela džungle, která je obzvláště vydařená např. pokud jde o hrady/zámky na území Spojeného království).--Dirillo (diskuse) 10. 2. 2021, 09:30 (CET)

Aha, takže místo Ledenice (hrad) by se to mělo jmenovat Hrad (Ledenice)... --Chrz (diskuse) 10. 2. 2021, 09:42 (CET)

@Chrz: Nemám k dispozici zdroje, možná spíš Landštejn (Ledenice). Ovšem to, že se místnímu hradu či zámku říká v místě prostě hrad nebo zámek je časté. Z míst, která dobře znám: Na Dobříši nikdo neřekne zámku Dobříš, ale Zámek. V Potštejně se chodí na Hrad nebo na Velešov či na Zámek.

V literatuře bude nejspíš nejčastější hrad XYZ (zřícenina XYZ) právě pro odlišení zámků a vesnic. Schválně se doma kouknu do pár knížek. Z toho důvodu mi přijde rozepsané pojmenování lepší. --JAn (diskuse) 10. 2. 2021, 11:16 (CET)

To je snad běžné, že s v místě říká jen OBECNĚ hrad / zámek ... :) --Zelenymuzik (diskuse) 9. 3. 2021, 13:43 (CET)

@JAn Dudík: Mám pocit, že ty závorkové rozlišovače poslední dobou na Wikipedii nadužíváme – pozoruji tendence k tomu je považovat za „profesionálnější“ (ano, neskloňují třeba název obce). Ale z hlediska uživatelského mi přijde přece jen přirozenější mít Radnici v Dubé než Radnici (Dubá). — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 2. 2021, 12:31 (CET)

@JAn Dudík: Osobně si myslím, že závorkové rozlišovače jsou prostě praktické. Neskloňuje se, je to mnohem snažší na vyhledávání...v případě radnic a městských staveb se dá používat třeba "Jilemnická radnice" místo "Radnice (Jilemnice)". To mi příjde i přehlednější z hlediska vyhledávání. Nicméně s čím mám možná ještě větší problém, jsou mosty. Ne každý má název. Pojmenovávat to jako "Most přes Čistou (Hostinné)", "Obloukový most (Hostinné)" nebo použít seznam kulturních památek a pojmenovat "Silniční most (Hostinné)"? Jak to řešíte vy? --Romanvysansky (diskuse) 10. 2. 2021, 13:24 (CET)

@Romanvysansky: Mosty jsem sem radši netahal. Jsem si vědom toho, že 1) současný stav je nesmírně roztříštěný (nejen na cswiki, ale například i na Commons), 2) nenapadá mě žádné objektivní hledisko pro mosty bez oficiálního jména (kromě evidenčního čísla, které je však u mnoha objektů neznámé a navíc neočekávatelné), podle kterého by šlo vystavět logický systém názvů. I název mého posledního článku Kamenný most v Nerestcích je spíš je takový výstřel, než že bych si za tím stál. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 2. 2021, 13:35 (CET)

Ok. Díky moc. Já to většinou (a to i budov) dělám tak, že vyhledám, jestli ten název v jiném místě už někdo někdy nepoužil. To je to jediný, co tak nějak funguje:) --Romanvysansky (diskuse) 10. 2. 2021, 13:39 (CET)

@JAn Dudík, Draceane, Dirillo: Mně také přijde používání závorek přehlednější z hlediska vyhledávání (a člověk kolikrát zadáním obce zjistí, jaké články s tímto začátkem už existují), navíc to imho i odpovídá i většinovému systému tvorby kategorií na Commons (vím, je tam taky spousta výjimek), ale nejsem toho militaním zastáncem. Spíš jde o systém a o to, aby se založené muselo co nejméně přejmenovávat a přesměrovávat, tedy aby se nepřidělávala správcům práce, takže systém používat u budov název s předložkou "v" (fara, synagoga, radnice) by mi přišlo fajn. Při tvorbě seznamů židovských památek jsme se třeba snažili držet formátu ŽH/SG v Kotěhůlkách, ale tam to už bylo dost zajeté a opravovalo se jen málo.
Asi i protože nové články nezakládám moc často, v posledních "památkových" článcích jsem nakonec prostě (lenivě) použila ten název, který byl pro ni vygenerován v seznamu Popiš památku. Příklad: Pivovar (Lišov), přestože lépe česky znějící by určitě bylo Pivovar v Lišově; naopak Lišov (pivovar) nebo Pivovar Lišov by imho naznačovalo, že se tak jmenovala společnost (o čemž ale informace nejsou); a aby to nebylo moc jednoduché, tak pivovar už to navíc více než 50 let není (2021: sokolovna a restaurace), takže je to vůbec pivovar...? Minimálně jako památka s historií ano, funkčně nikoli, stejně jako dneska většina synagog. Pivovar v Lišově by mi přišel jako velmi dobré řešení, ale nebude to pro všechny podobné instance (článek o pivovaru je mnohdy o podniku, ne budově), takže je-li logika věci jiná, tolerovat. --Czeva (diskuse) 11. 2. 2021, 14:59 (CET)

Připomněl bych, že teď probíhá i ŽOK ohledně pojmenovávání článků o událostech, kde se směřuje ke znění speciálního pravidla pro Wikipedie:Název článku#Speciální pravidla podle témat. Nebylo by možná na závadu naformulovat nějaké podobné pravidlo i pro nemovité kulturní památky. K tomu bych opět připomněl, že se nejedná jen o památky, ale především jsou to stavby, čili by se nemělo uplatňovat jen hledisko památkářské, ale taky je třeba myslet na prolnutí této problematiky s architektonickými a stavebními články. Bylo by nesmyslné, kdybychom třeba v historickém centru nějakého města měli deset domů v řadě pojmenovaných podle jednoho vzoru a další dva podle jiného jen podle toho, jestli to zrovna jsou nebo nejsou kulturní památky.

Při formulaci doporučení nemusíme být úplně striktní, aby se vybral jediný vzor, který se pak musí napasovat na všechny případy. Klidně můžeme ponechat nějakou volnost a jen doporučit upřednostněné možnosti a naopak vyřadit možnosti méně vhodné (a vysvětlit proč). A je dost dobře možné, že většina stávajících článků by se do takto vymezeného prostoru vešla a pak už by se vyřešily jen ty případy vyloženě problémové.

Souhlasím s argumenty, že památkový katalog neposkytuje názvy oficiální, které bychom měli bezmyšlenkovitě přebírat. Přiznávám taky, že jsou mi milejší názvy bez rozlišovačů, čili typ Radnice v Dubé nebo Fara Bohdalov (a taky Zámek Buchlovice). Je ovšem nutno zohlednit taky skutečně oficiální názvy, např. pokud je nějaká stavba součástí muzea a to ji označuje jako svou organizační složku (např. Starý zámek v Jevišovicích) - v těch případech bychom měli ctít takovéto oficiální označení. Složitějším případem je, když máme např. článek Muzeum Fojtství, což je podle pojmenování článku instituce, zároveň je to ovšem i budova zařazená v seznamu kulturních památek v Kopřivnici. Instituce se určitě má jmenovat Muzeum Fojtství, případný článek výhradně o budově by ale asi měl být pojmenovaný jako Fojtství Kopřivnice nebo Fojtství v Kopřivnici. Dobrá připomínka od JAna se týká případu Široká 37, jen k němu nemám hned na mysli konkrétní univerzální řešení (pojmenování „Měšťanský dům v Široké ulici č. 37 v Českých Budějovicích“ už zní poněkud překombinovaně). A taky je potřeba myslet na to, že se nepíše jen o památkách českých, moravských a slezských. U cizích názvů obcí např. může být někdy problém najít vhodný tvar a v takových případech bude lepší se vyhnout názvu vyžadujícímu skloňování („Radnice v Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch“?). --Bazi (diskuse) 10. 2. 2021, 13:43 (CET)

@Draceane: Nevím, jestli má smysl rozšiřovat stávající diskusi. Naposledy jsem napsal článek Vila Ing. Václava Budila, která se vyskytuje i pod názvem Vila Václava Budila (v obou případech se ale nabízí otázka, jak ji oslišit od Vily Václava Budila v Kolíně od téhož architekta? Jediný jednoznačný název je Buvila, což je ovšem jen architektova přezdívka této stavby... Obyčejně pojmenovávám stavby podle nějakého již existujícího článku z wiki. Pokud vymyslíte nějaký jednoznačný systém pojmenovávání, rád ho budu respektovat. Snačil se o to v minulosti wikipedista:MONUDET --Gampe (diskuse) 10. 2. 2021, 18:46 (CET)

...přečetla jsem (na doporučení vojty) diskusi, jak mám přejmenovat články (Vodní 3, Křížkova 7..Tábor) nevím....a to jsem ještě našla:Bukovany (zámek),Všeradice (zámek)Suchomasty (zámek) - kde právě "Název" vůbec není zámek, je to jméno obce, katastrálního území...takže jak? Druhák

Diskuse trochu utichla – zatím si myslím, že spějeme u staveb lehce k názoru zapisovat články s předložkou v. Zatím bych byl pro nenásilné doporučení a výhledově by se ty objekty postupně mohly popřesouvat a sjednotit. Užitečné by bylo založit hromadně přesměrování i z dalších variant, nicméně se obávám, že to technicky (roboticky) není moc možné. Hrady, zámky, kostely, židovské hřbitovy zatím vynechme – tam je to celkem ustálené. — Draceane ^diskuse_příspěvky 5. 3. 2021, 23:24 (CET)

Pomohlo by zadávání variant názvů do wikidat. --Zelenymuzik (diskuse) 9. 3. 2021, 13:45 (CET)

Přesměrování z angličtiny

Pro jistotu pod lípu: Mají existovat přesměrování z anglického názvu pro všechny státy (a závislá území)? Dobrá polovina už přesměrování stejně má. A u těch nevytvořených na ně často něco odkazuje. Hodí se zřejmě při přebírání textů z enwiki.

Antigua and Barbuda, Ashmore and Cartier Islands, Cocos (Keeling) Islands, Coral Sea Islands Territory, Heard Island and McDonald Islands, Azerbaijan, Bahamas, The, Bangladesh, Bhutan, Bosnia and Herzegovina, Federation of Bosnia and Herzegovina, Cambodia, Cape Verde, Central African Republic, Comoros, Congo, Democratic Republic of the, Congo, Republic of the, Croatia, Cyprus, Faroe Islands, Greenland, Dominican Republic, East Timor, Equatorial Guinea, Ethiopia, Finland, Clipperton Island, French Polynesia, New Caledonia, Saint Barthélemy, Collectivity of Saint Martin, Saint Martin, Saint Pierre and Miquelon, Wallis and Futuna, French Southern and Antarctic Lands, Gambia, The, Greece, Indonesia, Ireland, Italy, Ivory Coast, Kazakhstan, Korea, North, Korea, South, Kuwait, Kyrgyzstan, Latvia, Lebanon, Liberia, Lithuania, Malaysia, Maldives, Marshall Islands, Mauritania, Micronesia, Mongolia, Morocco, Mozambique, Nepal, Netherlands, Ross Dependency, Cook Islands, Nigeria, North Macedonia, Norway, Bouvet Island, Peter I Island, Queen Maud Land, Pakistan, Gilgit-Baltistan, Papua New Guinea, Philippines, Portugal, Romania, Saint Kitts and Nevis, Saint Lucia, Saint Vincent and the Grenadines, São Tomé and Príncipe, Saudi Arabia, Serbia, Seychelles, Slovenia, Solomon Islands, Somalia, South Africa, Suriname, Switzerland, Thailand, Trinidad and Tobago, Tunisia, Turkey, Ukraine, United Arab Emirates, Akrotiri and Dhekelia, British Indian Ocean Territory, British Virgin Islands, Falkland Islands, Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha, South Georgia and the South Sandwich Islands, Turks and Caicos Islands, British Antarctic Territory, Bailiwick of Guernsey, American Samoa, Northern Mariana Islands, U.S. Virgin Islands, Baker Island, Howland Island, Jarvis Island, Johnston Atoll, Kingman Reef, Navassa Island, Bajo Nuevo Bank, Serranilla Bank, Marshall Islands, Micronesia, Uzbekistan, Abkhazia, Artsakh, Cook Islands, Northern Cyprus, Sahrawi Arab Democratic Republic, South Ossetia, Republic of China, Transnistria Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 09:55 (CET)

Nemají. Hodí se to tam, kde jsou texty z angličtiny opravdu „přebírány“ místo aby byly překládány. Že nepřítomnost přesměrování takovou lajdáckou práci znepříjemní, to je spíš výhoda.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2021, 10:26 (CET)

Souhlasím s Tchořem. Pokud vím, v minulosti se taková přesměrování i mazala, ostatně za normálních okolností je pod těmito názvy na cswiki nikdo hledat nebude. Dá se snad uvažovat o přesměrování z názvů, která mohou být vnímána jako varianty i v češtině (Micronesia, Congo, Liberia, Indonesia...) – Thailand tedy ale ne. Obecně ale nechci další případ, kdy si „překladatelé“ zpohodlňují práci (jako použitím šablon {{cite web}}). — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2021, 10:40 (CET)

Mnohem smysluplnější bych viděl zakládání přesměrování geografických názvů, kde je anglická transkripce mnohdy známější než česká (Cherrapunji – Čérápuňdží, , Marrakesh – Marrákeš). --Jowe (diskuse) 13. 2. 2021, 10:57 (CET)

Tak a za těchto okolností?

1) Tyto názvy jsou stejně nadobro zabrané pro anglický výraz, nikdy pod nimi nic českého nevznikne.

2) Tato přesměrování by šlo zařadit do nějaké údržbové kategorie a díky tomu by šlo kontrolovat, jestli na ně nic nevede. Robot by to uměl i bez toho, ale přesto... buď není na takovou činnost nasazen, nebo se fláká. (Ne, odkazy z diskuzních stránek a pískovišť nezapočítávám)

3) U filmu Brazil jsem dal šablonu, kdy předpokládám primární význam anglický název Brazílie. Takhle by to mohlo fungovat u více článků, a přitom by bylo primárnímu významu zapovězeno byť jen přesměrování. (Ano, řeším angličtinu, němčina nebo španělština by takové výsady na cswiki neměla, leda pro německojazyčné a španělskojazyčné reálie)

4) Pokud existovat nemají, existuje jich překvapivě hodně. A to i pro státy, jejichž úřední řečí není angličtina. --Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 11:45 (CET)

Ad 2 - určitě není problém, jen zatím nikdo takovou úlohu nezadal - a je otázka, zda není více podobných zrad jako Brazil. Stačí udělat dvojice cizí název -> český název a přidám do každotýdenního seznamu úloh... --JAn (diskuse) 13. 2. 2021, 12:25 (CET)

To by asi šlo, ale stejně mi to přijde nefér, když mnoho zemí na Wikipedii své anglické přesměrování dostalo :) --Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 15:33 (CET)

To lze napravit i smazáním. Což je varianta, kterou bych preferoval. Píšeme českou wikipedii. Taková přesměrování přispívají k tomu, že nám tu budou strašit anglické názvy v článcích, protože „to taky funguje“.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2021, 15:42 (CET)

Samozřejmě jde i mazat. Já je chtěl doplnit všude, vy řeknete smazat vše a skončí to jako vždy - bude půlka "výjimek", což hodně natahuje význam slova "výjimka". Nu zde je máte všechny, samozřejmě zkusil jsem vymazat ty, co se píšou v angličtině a češtině stejně (jo a dělal jsem jen zeměpisná jména): Abkhazia, Afghanistan, Akrotiri and Dhekelia, Åland, Albania, Algeria, American Samoa, Antigua and Barbuda, Armenia, Artsakh, Ashmore and Cartier Islands, Australia, Australian Antarctic Territory, Austria, Azad Kashmir, Azerbaijan, Bahamas, The, The Bahamas, Bahamas, Bailiwick of Guernsey, Bajo Nuevo Bank, Baker Island, Bangladesh, Belgium, Bermuda, Bhutan, Bolivia, Bosnia and Herzegovina, Bouvet Island, Brazil, British Antarctic Territory, British Indian Ocean Territory, British Virgin Islands, Brunei, Bulgaria, Burundi, Cambodia, Cameroon, Canada, Cape Verde, Cayman Islands, Central African Republic, Clipperton Island, Cocos (Keeling) Islands, Collectivity of Saint Martin, Colombia, Comoros, Congo, Democratic Republic of the, Democratic Republic of Congo, Congo, Republic of the, Republic of the Congo, Cook Islands, Coral Sea Islands Territory, Costa Rica, Croatia, Cuba, Cyprus, Czechia, Czech Republic, Denmark, Djibouti, Dominica, Dominican Republic, East Timor, Ecuador, El Salvador, Equatorial Guinea, Estonia, Eswatini, Ethiopia, Falkland Islands, Faroe Islands, Federation of Bosnia and Herzegovina, Fiji, Finland, France, French Polynesia, French Southern and Antarctic Lands, Gambia, The, Gambia, Georgia, Germany, Gilgit-Baltistan, Greece, Greenland, Guam, Guatemala, Guernsey, Heard Island and McDonald Islands, Hong Kong, Howland Island, Hungary, Chad, China, Christmas Island, Iceland, India, Indonesia, Iran, Iraq, Ireland, Isle of Man, Israel, Italy, Ivory Coast, Jamaica, Japan, Jarvis Island, Jersey, Johnston Atoll, Jordan, Kazakhstan, Kenya, Kingman Reef, Korea, North, North Korea, Korea, South, South Korea, Kuwait, Kyrgyzstan, Latvia, Lebanon, Liberia, Libya, Liechtenstein, Lithuania, Luxembourg, Macau, Madagascar, Malaysia, Maldives, Marshall Islands, Mauritania, Mauritius, Mexico, Micronesia, Midway Atoll, Moldova, Monaco, Mongolia, Montenegro, Montserrat, Morocco, Mozambique, Namibia, Navassa Island, Nepal, Netherlands, New Caledonia, New Zealand, Nicaragua, Nigeria, Norfolk Island, North Macedonia, Northern Cyprus, Northern Mariana Islands, Norway, Oman, Pakistan, Papua New Guinea, Peter I Island, Philippines, Pitcairn Islands, Poland, Portugal, Puerto Rico, Qatar, Queen Maud Land, Republic of China, Republika Srpska, Romania, Ross Dependency, Russia, Sahrawi Arab Democratic Republic, Saint Barthélemy, Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha, Saint Kitts and Nevis, Saint Lucia, Saint Martin, Saint Pierre and Miquelon, Saint Vincent and the Grenadines, São Tomé and Príncipe, Saudi Arabia, Serbia, Serranilla Bank, Seychelles, Singapore, Sint Maarten, Slovakia, Slovenia, Solomon Islands, Somalia, South Africa, South Georgia and the South Sandwich Islands, South Ossetia, South Sudan, Spain, Sri Lanka, Sudan, Suriname, Svalbard, Sweden, Switzerland, Syria, Tajikistan, Tanzania, Thailand, Transnistria, Trinidad and Tobago, Tunisia, Turkey, Turkmenistan, Turks and Caicos Islands, U.S. Virgin Islands, Ukraine, United Arab Emirates, United Kingdom, United States, Uzbekistan, Vatican City, Wake Island, Wallis and Futuna, Yemen, Zambia. Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 17:41 (CET)

Existující z tohoto seznamu jsou vesměs v pořádku, spousta toho jsou shodou okolností i názvy originálním jazyce (El Salvador, Nicaragua). Mazal bych asi Algeria, Austria, Bulgaria, Denmark [?], Germany, Hungary, Iceland (místo něj spíše Iceland (supermarket)), Iraq [?], Poland, Russia, Slovakia, Spain, Sweden, Tajikistan [?], Vatican City. Divné je imho Libya a Cuba (ani jedno nemá ani {{různé významy}}), Armenia RV má, Estonia sice RV nemá, ale je to očekávaný význam. Něco jako Federation of Bosnia and Herzegovina a Collectivity of Saint Martin snad nikdo zakládat nebude. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2021, 18:05 (CET) (A u odkazů na toto přesměrování je přesně vidět, že vznikají leností/nedůsledností při překladu – odstrašující případ za všechny třeba Diskografie Europe, doplnil — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2021, 18:08 (CET))

Mně to nedává význam. Když nechcete mazat Czech Republic, tak proč by měla zmizet Slovakia :) Zkrátka bych udělal všechny a ty opravdu nežádoucí zařadil do patřičné kategorie na opravy, pokud se do nich někdo trefí. Nu vida, krom mého Brazil se našly další (možná neprimární) významy. --Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 18:17 (CET)

No vida, to jsem přehlédl, na Czechia a Czech Republic navíc prakticky nic neodkazuje. Možná jsem přehlédl i něco jiného, nejsem neomylný. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2021, 18:24 (CET)

Aha, no to už je podle mě tenký led a aspoň tohle budou chtít wikipedisti českocentricky zachovat. BTW šablony Data státu doufám promazávat nechcete. Tam jsou tahle přesměrovávací synonyma z angličtiny taky a pomáhá to jednoduchému překlopení celých dlouhých vlajkových seznamů a seznamů vlajek s názvem státu z enwiki na cswiki. Tím že je to šablona, tak tam nehrozí, že by čtenáři uviděli anglický název, ale přesto bych byl benevolentní až vstřícný k anglickým přesměrovačkám.

A na podobnou notu: Má existovat přesměrování z úředního názvu daného státu? Polska, Österreich, Deutschland (momentálně rocestník). --Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 18:34 (CET)

Ne, i když výjimky by se našly, například Uzbekistan nebo American Samoa, kteréžto asi český uživatel hledat může. Ovšem pokud použiji hledání na 10 náhodných názvů z horního seznamu, vždy se na prvním místě výsledků objeví správný cílový článek, pouze na Slovenia vidím Slovinsko jen ve výsledcích ze sesterských projektů a z Wikidat (udělátko Wdsearch.js).

Z přesměrování typu Bahamas, The se mi otvírá kudla v kapse, a to i na enwiki... --JAn (diskuse) 13. 2. 2021, 12:16 (CET)

Jel jsem podle https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_sovereign_states --Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 12:20 (CET)

Obecně jsem pro co nejvíc nezavádějících přesměrování, usnadňuje to práci a hledání. Smyslem Wikipedie je služba uživatelům, ne puristická čistota jazyka. Budou-li přesměrování správně kategorizována, budou se problémy, o kterých mluví Tchoř, dát celkem snadno odstranit. U států se jejich názvy v angličtině navíc často objevují i v mezinárodních dokumentech, které jsou závazné i pro Česko. Totéž se týká oficiálních názvů v jazycích daných států. Jsou-li latinkou a s ničím se netlučou, není důvod je tady nemít.--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 2. 2021, 18:40 (CET)

Pro všechny státy asi ne. Ačkoli je angličtina v současnosti de facto univerzálním jazykem, tak pokud vím, obecně nezakládáme anglická přesměrování primárně z důvodu rozšířenosti tohoto jazyka. Na druhé straně, přesměrování z originálních názvů států/území jsou podle mě žádoucí, resp. plně v souladu s dlouhodobější praxí (rediry z původních cizojazyčných názvů/označení entit – jména, knihy, filmy, organizace apod.). Čili Finland a Ukraine asi ne, Trinidad and Tobago a British Indian Ocean Territory asi ano. --Mario7 (diskuse) 13. 2. 2021, 19:12 (CET)

A vzdáleně příbuzné téma: Pokud existuje článek Australané, má existovat i článek Australan a Australanka jako redir? Taky je to takové někdy jo / někdy ne. Chrz (diskuse) 13. 2. 2021, 23:38 (CET)

Mně to tedy nepřijde vůbec samozřejmé. Klidně by to mohl být rozcestník rozlišující Australana jako příslušníka národa a Australana jako občana Austrálie (takže odkaz na demografie Austrálie).--Tchoř (diskuse) 14. 2. 2021, 09:50 (CET)

Přesměrování vytvářet pouze tam, kde je angličtina úředním jazykem, nebo se jedná o víceméně (očekávaný) název v češtině, který může být hledán (tedy ad hoc přístup). Opravdu mi není jasné, proč by měli čeští čtenáři na cs Wiki hledat Bulharsko pod anglickým Bulgaria. Obdobný typ neočekávaných názvů v českojazyčném prostoru bych tu nerozšiřoval. --Kacir 14. 2. 2021, 12:37 (CET)

Přesměrování vytvářet pouze pokud se cizojazyčný název objevuje v českojazyčných textech a je tedy aspoň trochu očekávaný. To jest řešit věc individuálně, na základě průzkumu zdrojů. --Jann (diskuse) 14. 2. 2021, 13:45 (CET)

Já přece nenavrhuju ke každému jakémukoliv českému termínu dělat přesměrování z angličtiny. Mluvím jen o jménech států, které na nás vyskakují třeba při sportu v titulcích, právě v angličtině. Na 200 výzkumů o teoretickém výskytu v českých zdrojích mě neužije, to už bych to radši přepálil a vytvořil všech 200 (kolik jich zbývá červených? 100?). Jako ústupek bych se vzdal závislých území :) Ano, dělat něco podobného pro slovenštinu už by bylo zvláštní, ale angličtina...!! --Chrz (diskuse) 14. 2. 2021, 17:37 (CET)

Při sportu v titulcích? Když koukám v telce na sport, tak se obejdou bez bez titulků, s mluvícími komentátory. Můžete být konkrétnější, kdy vyskakují titulky? --Jann (diskuse) 14. 2. 2021, 18:31 (CET)

Tak jak se tomu říká - informační grafika? Nebylo to zřejmé? Tak to říkám teď, po štouchu. --Chrz (diskuse) 14. 2. 2021, 18:35 (CET)

Tam spíše bývá zkratka státu a vlaječka. --Jowe (diskuse) 14. 2. 2021, 18:38 (CET)

Tak při kolektivních sportech určitě jo, na začátku a při přestávkách, když to zabírá víc prostoru na obrazovce https://youtu.be/kEd5oIriqb4?t=6416 Nebo v Eurovizi - třeba ta zpochybňovaná Bulgaria https://youtu.be/vC-1tdGDFQc?t=64 --Chrz (diskuse) 14. 2. 2021, 19:08 (CET)

Když to běží v české televizi, tak divákovi komentátoři řeknou česky co vidí na obrazovce. A když na cizokrajných televizích mluví komentátoři cizokrajně, nás takové pořady nezajímají, stejně jako nás nezajímá cizojazyčné vysílání rozhlasu a cizojazyčné knihy a noviny. --Jann (diskuse) 14. 2. 2021, 20:16 (CET)

Člověk nestačí žasnout, co někdo udělá pro to, aby wikipedie nějakou informaci neobsahovala, byť jen jako přesměrování. Hele, aspoň Evropu byste mi mohli věnovat, pokud jsem to narychlo spočítal dobře, tak už 2/3 Evropy beztak máme anglickými názvy pokryté, tak co už. Čemu to vadí, našeptávač beztak ukazuje všelijaké hrůzy Kategorie:Přesměrování z chybného tvaru a ta angličtina stejně slouží hlavně na odkazy, ne pro vyhledávání, bych zhodnotil. --Chrz (diskuse) 14. 2. 2021, 21:00 (CET)

Věnovat? Máte na tom nějaký osobní zájem, kolego :)? Protože otázka zní, jestli v intencích předchozí diskuse spíše nemazat. --Mario7 (diskuse) 14. 2. 2021, 21:30 (CET)

Byly i hlasy na mou stranu, ale dobře, pokud teda tady svorně tvrdíte, že angličtina nemá co na cswiki pohledávat (pokud to není úřední jazyk dané země nebo pokud to náhodou současně neodpovídá zápisu v řeči daného státu nebo to nepřipomíná českojazyčný překlep), tak by nemělo zůstat u vzletných slov o tom co je a není na Wikipedii radno a mělo by se opravdu přikročit k promazání. Byly i nápady zkoumat u každého termínu extra, jestli by náhodou mohl být v češtině tak známý, že si redir zaslouží. Protože nevím, jak by se něčeho takového mělo docílit, pak tedy jedině výmaz. --Chrz (diskuse) 14. 2. 2021, 22:05 (CET)

@Mario7 Ale třeba Belarus se podle mě kvalifikovalo na zachování a zatím bylo zrušeno. Belarus se to jmenuje v ruštině, jedním z úředních jazyků státu, to mělo zaručit zachování... tedy je to přepis z azbuky, ale přesto... --Chrz (diskuse) 15. 2. 2021, 14:14 (CET)

No, transkripce z jiných písem jsou zase další věc... takže například na místě Rossija nevytvářet rozcestník na různé významy, nýbrž přesměrovat na Rusko? A rozcestník „odsunout“ na Rossija (rozcestník)? Nejsem si tím jist. --Mario7 (diskuse) 15. 2. 2021, 19:48 (CET)

Jak říká Jowe, tam ale nebývá jméno státu, ale vlajka a třípísmenná zkratka. Čili je to argument pro přesměrování typu FIN>>Finsko. A to nechceme, že. --Jann (diskuse) 14. 2. 2021, 18:47 (CET)

Promazání existujících

Pro přidávání nových přesměrování z angličtiny nebyla vůle, naopak se mluvilo o promazání existujících. Zkusil jsem protřídit kandidáty, tak do toho:

Afghanistan, Armenia, Australian Antarctic Territory, Austria, Azad Kashmir, Belgium, Bermuda, Bolivia, Brunei, Cameroon, Cayman Islands, Colombia, Czechia, Czech Republic, Denmark, Djibouti, Dominica, Eswatini, Falkland Islands, Gambia, Georgia, Germany, Hong Kong, Hungary, China, Iceland, Iran, Iraq, Isle of Man, Israel, Jamaica, Kenya, Libya, Madagascar, Midway Atoll, Namibia, Poland, Qatar, Russia, Slovakia, South Sudan, Spain, Sri Lanka, Sweden, Tajikistan, Tanzania, Turkmenistan, Vatican City, Yemen

Chrz (diskuse) 19. 2. 2021, 10:04 (CET)

Dobré dopoledne, díky za vytipování přesměrování ke smazání, hodil jsem tam šablonu na rychlosmaz s odkazem na tuto diskusi. Armenia a Lybia nejsou přesměrování, ale plnohodnotné články. China bylo přesměrování na rozcestník. Některá přesměrování už smazal JAn. Teď jdu ještě napřímit odkazy co vedou na přesměrování. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 19. 2. 2021, 11:52 (CET)

Ahoj, díky za označení. Má to ale jeden problém a to, že dle mě není vhodné mazat přesměrování, na které vedou odkazy z hlavního jmenného prostoru (diskuse a uživatelské stránky nepočítám), např. tohle. --Patrik L. (diskuse) 19. 2. 2021, 11:54 (CET)

To musí mazající správce kontrolovat a před fixem relevantních odkazů nemazat.--Kacir 19. 2. 2021, 11:58 (CET)

Právě proto sem píšu a nemažu (krom Afghanistanu, kde nic relevantního neodkazuje). --Patrik L. (diskuse) 19. 2. 2021, 13:04 (CET)

@Patrik L. Jak jsem psal výše – pracuji na napřímení a kdyby to mohl udělat robot tak by to bylo fajn... Po Colombii by to mělo být OK, a od Tažikistánu dál taky --F.ponizil (diskuse) 19. 2. 2021, 13:49 (CET)

Dobře, díky. Klidně můžeš zkusit napsat na WP:ŽOPP, chceš-li pomoc bota :-). --Patrik L. (diskuse) 19. 2. 2021, 14:03 (CET)

Chtěl jsem to projet robotem, ale tím, že je na této stránce uveden odkaz, robot se snaží načíst i WP:PL a na té se zasekne (200 - no response). --JAn (diskuse) 19. 2. 2021, 12:11 (CET)

@Patrik L. @JAn Dudík @Kacir Pracuju na napřímení, JAne nejde to skrýt tady na té stránce, třeba tagem nowiki? --F.ponizil (diskuse) 19. 2. 2021, 12:22 (CET)

Díky! Jsem rád když nějaké téma má i závěr a ne jen vyhnití. Byly to tipy, takže mě právě něco uniklo. Některé jsem vypustil, že to bylo v jazyce dané země, bude to poznat na seznamu výše (13. 2. 2021, 17:41), kde zůstanou nějaké modré. Sice mi to přijde až drastické smáznout i Czech Republic, ale dobře, aspoň je ta nechuť k angličtině bez výjimek :) --Chrz (diskuse) 19. 2. 2021, 12:54 (CET)

@Chrz, F.ponizil: Ten mazací seznam nedává smysl, co je proboha nevhodného na anglických názvech států či území, kde je angličtina úřední (nebo nejrozšířenější) řečí??? (Australian Antarctic Territory, Bermuda, Hong Kong, Isle of Man, Jamaica, Midway Atoll)--Hubert Kororo (diskuse) 19. 2. 2021, 15:03 (CET)

Jsou to kandidáti na zvážení, tipy. Právě že se to má ještě zvážit. Hodně jsem jich pro úřední angličtinu vyřadil (třeba United Kingdom :)) --Chrz (diskuse) 19. 2. 2021, 15:08 (CET)

Hm, ale F.ponizil to asi pochopil jinak a začal rovnou sypat mazací šablony.--Hubert Kororo (diskuse) 19. 2. 2021, 15:21 (CET)

Asi není třeba spěchat a nebyl bych tak radikální, kvalita cswiki tím snad zas tolik netrpí. Např. China: pomalu každý druhý výrobek je Made in China, co kdyby to někdo hledal? Jen bych přesměrování mířil rovnou na stát. --Xyzabec (diskuse) 19. 2. 2021, 15:39 (CET) Ještě doplnění (@Tchoř @F.ponizil): asi mi opět něco uniklo a mazání bylo zřejmě naléhavé. Ale když už jsem se do této jinak pro mne celkem marginální debaty namočil, rád bych pochopil i její závěr. Proč China ne a např. Djibouti ano? Předem děkuji za vysvětlení, --Xyzabec (diskuse) 20. 2. 2021, 14:10 (CET)

Djibouti je název země ve francouzštině, jednom z džibutských úředních jazyků. Přesměrování z názvů v úředních jazycích podporujeme.--Tchoř (diskuse) 20. 2. 2021, 14:31 (CET)

Takže místo přidávání anglických bych měl spíš zase prověřit, jestli nechybí názvy v úředních jazycích daných zemí. I abecedách, což.

Xyzabec: Naléhavé nebylo nic, ale prostě to přišlo na pořad dne, tak se to (možná jednou provždy) vyřešilo. Proč by se to mělo řešit za 42 dní nebo za 5 let, když se to prodiskutovalo teď?! --Chrz (diskuse) 20. 2. 2021, 16:29 (CET)

@Hubert Kororo Dobrý večer, díky za reverty. Předpokládal jsem, že seznam od kolegy Chrze je v pořádku. Moje chyba měl jsem si to ověřit. S podzravem --F.ponizil (diskuse) 19. 2. 2021, 19:26 (CET)

Byly to takové, co byly k diskuzi, k prověření. U kterých jsem narychlo nevěděl úřední jazyky, nebo prostě proklouzly. --Chrz (diskuse) 20. 2. 2021, 16:26 (CET)

Co zkusit zase soutěž CEE Spring?

Ahoj. V letech 2015 a 2016 jsem organizoval dva ročníky soutěže Wikipedie:CEE Spring. Jedná se o editační soutěž na téma Střední a východní Evropy, která probíhá každé jaro na řadě jazykových verzí Wikipedie. Každý ročník se napsalo okolo několika set článků. V minulosti jsem svoje schopnosti napnul spíš do soutěže Popiš památku (ta aktuálně běží a můžete se stále zapojit!), na CEE Spring mi ale nezbývají síly, čas a schopnosti. Snažil jsem se oslovit několik lidí, kteří by mohli mít na pomoci s organizací zájem, ale zatím jsem nikoho v tomto směru nenašel. Proto dávám zde k diskuzi, zda by někdo měl zájem české kolo soutěže zorganizovat. Oficiální mezinárodní start je 21. března. Soutěž by mohla být podpořena z komunitních minigrantů, zapojit by se mohly (stejně jako v minulosti) i kulturní instituty některých zemí (např. Polský institut). K evidenci bychom opět mohli použít (jako u úspěšného asijského měsíce) nástroj Fountain. Co myslíte? Měl by někdo zájem? Díky moc! Aktron (✆|✍) 15. 2. 2021, 21:28 (CET)

No proč ne, pomoci můžu, ale netuším, co to obnáší. Pokud jsou k tomu nějaké podklady, rád se na to podívám. KPX8 (diskuse) 15. 2. 2021, 22:12 (CET)

Wikimedia ČR Vás, kromě případných komunitních minigrantů, ráda podpoří v PR soutěže či dodání a administraci případných cen (dárkové poukazy do knihkupectví a další drobné dary + zaslání cen vítězům) - tím je možné nahradit případné náklady, které by bylo nutné pokrýt z Komunitních minigrantů. Jsme samozřejmě k dispozici i pro další podporu. V případě zájmu se na nás neváhejte obrátit. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 19. 2. 2021, 12:29 (CET)

Ahoj, jak jsem Ti již psala, tak se na organizaci klidně budu podílet, pokud se zapojíš a případně ještě někdo další z wikipedistů. Zkušenosti mám z organizování Adventní Wikivšem a nyní z probíhající soutěže Popiš památku. Je třeba se rozhodnout do cca 28.2.2021, ať se můžeme domluvit na konkrétních věcech a oslovit kulturní instituce. Pokud nebude mezi wikipedisty o zájem, tak se nic neděje, budu se věnovat synkovi, mužovi, přátelům, vědě a dalším zájmům, kromě toho bude jaro a čas vyrazit častěji do přírody. :-) Pokud bude korona řádit méně a počasí to dovolí, což nemůžeme předvídat. KKDAII (diskuse) 22. 2. 2021, 12:53 (CET)

Zemřel profesor Sokol

Před chvílí oznámila ČT jako mimořádnou zprávu, že zemřel profesor Jan Sokol. Myslím, že Wikipedie by měla jeho památku uctít nejen aktualizací jeho osobní stránky, ale na hlavní stránce. Všichni víme, jaké má o ni zásluhy. Ujme se toho někdo, kdo ho osobně znal? --Svenkaj (diskuse) 16. 2. 2021, 11:48 (CET)

@Svenkaj Souhlasím, díky za dobrý nápad. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 11:50 (CET)

Přesně to jsem teď chtěla napsat. Já jsem ho osobně potkala na konferenci, drobně upravoval seminárky - články mých studentů. Ale myslím, že s ním ostatní byli více v kontaktu - třeba Vojta Dostál. Navrhuji dát na hlavní stránku Wikipedie černou stužku s odkazem na jeho profil, Aktron je schopný to připravit do hodiny. Pak napsat poděkování formou medailonku na FB a blog post. Případně by bylo oceněním jeho práce pro Wikipedii a na Wikipedii nahrazení současného článku týdne o Umbertu Ecovi mimořádně článkem o něm na Wikipedii. Myslím, že by to byla uctění odpovídající jeho zásluhám. Souhlasíte? KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 11:58 (CET)

Náhradu článku týdne podporuji, černou stužku bych asi nedával, na FB a blog dát určitě. Díky za iniciativu. — Draceane ^diskuse_příspěvky 16. 2. 2021, 12:16 (CET)

Ta drobná překřížená černá stužka by mohla být u loga/přes logo Wikipedie, ne na banneru. Nosili jsme ji i na letech, když umřel Havel.. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 12:23 (CET)

Souhlasím, dle mého názoru je to velmi dobrý nápad. --David V. (diskuse) 16. 2. 2021, 12:17 (CET)

Též souhlasím s náhradou článku týdne, to si myslím že je adekvátní. Umberto Ecco může týden počkat. Další připomínky už bych dělal mimo wiki (blog, FB). Černou stužku můžou mít wikipedisté na svých UP, jak to udělal např. kolega OJJ. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 12:19 (CET)

Nebylo by lepší nechat mu článek týdne na příští týden? Jednak by ho mohli ochotní wikipedisté do té doby ještě pořádně vylepšit, jednak z tohohle týdne už je část pryč. --Tchoř (diskuse) 16. 2. 2021, 12:24 (CET)

A obecněji: Byl bych spíš pro uctění důstojné a neuspěchané. --Tchoř (diskuse) 16. 2. 2021, 12:28 (CET)

Souhlasím s F.ponizil Umberto Ecco může týden počkat a je třeba reagovat v reálném čase.KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 12:35 (CET)

To mi tak vůbec nepřijde. Analogie z reálného života: s pohřbem se také obvykle nespěchá, žádné „Je třeba reagovat v reálném čase, pane faráři, zrovna umřel, nemáte dnes večer čas?“. Nechá se čas na přípravu, aby to proběhlo důstojně. Pokud pan kolega Sokol fandil pojetí wikipedie jako zpravodajství, kde rozhodují minuty, tak by ten spěch smysl dával, že by nějak respektoval přání zesnulého. To ale nevím – zase tak jsem jeho názory nesledoval. --Tchoř (diskuse) 16. 2. 2021, 12:45 (CET)

Po e. k.: Zde souhlasím s Tchořem, články týdne jsou výkladní skříní a mají představovat kvalitní práci z hlediska encyklopedického, takže považuji za vhodnější nejdřív vylepšit článek. Takhle se mimo jiné zbytečně vyplýtvá příležitost uctít jeho památku skutečně kvalitním článkem s odstupem času třeba v dubnu, u příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin. Naopak je škoda pominout 10leté výročí úmrtí Umberta Eca, který byl nepochybně rovněž velkou osobností hodnou připomínky. Přitom by se místo nedotaženého článku týdne dal stejně dobře použít třeba obrázek týdne, který dodatečné vylepšování nepotřebuje. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 12:47 (CET)

Souhlasím s Bazim a Tchořem. --Khamul1 (diskuse) 16. 2. 2021, 13:29 (CET)

Taky si myslím, že měnit hekticky článek týdne v průběhu daného týdne není vhodné a pietnější by bylo to udělat až na týden následující. Není to důstojné ani pro uctívanou osobnost, ani pro druhou osobnost a ani pro Wikipedii. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 13:51 (CET)

Já bych s tou výměnou článku týdne také radši počkal, ale jak vidím, tak už k ní došlo.--Hnetubud (diskuse) 16. 2. 2021, 14:03 (CET)

Provedl jsem nápravu ukvapeného Jagrova kroku, protože je patrné, že konsenzus na náhradě tu není. Teď bude aspoň čas na článku zapracovat. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 14:21 (CET)

@Bazi: Ten krok krok nebyl ukvapený, v době vyhodnocení měl jasnou podporu a aby to mělo smysl, provedl jsem okamžitě. Co ale považuji za smutné, je se o této úpravě revertovat… — Jagro (diskuse) 16. 2. 2021, 14:31 (CET)

Ten krok byl ukvapený proto, že proběhl pouhých asi 45 minut po prvním zahájení diskuse. Bylo nad slunce jasné, že za tak kratinkou chvíli nemůže být na Wikipedii získán hodnotný konsenzus, protože vážně míněné diskuse zde tak rychle neprobíhají. A ten zdánlivý dojem, že momentálně je dostatek „hlasů“ pro změnu, vypovídá právě o ukvapenosti, protože takto rychle je neradno cokoli vyhodnocovat. Rychle by bylo nutno jednat v případě nápravy nějakých škod, opravy něčeho rozbitého nebo klasického vandalismu, určitě ne při vzdávání holdu zesnulé osobě. Rychle se mohla objevit zpráva v Aktualitách, což je standard. Pak se mohlo (a může) v klidu a rozvážně diskutovat o něčem víc. Teď už je to navíc i změněné logo se stužkou. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 14:39 (CET)

Jak vidím, standardní wikipedistické manýry se i v tuto chvíli objevují. Podobné masivní několikanásobné změny na Hlavní straně vypadají pro veřejnost jako čistý amatérismus. Tedy hlavně už do toho nějak výrazněji nezasahovat. Pro @Matěj Orlický: níže: fotky už do Aktualit snad ani nedáváme, ale v tomto případě mi to přijde vhodné, takže jsem tam fotografii vložil. OJJ, Diskuse 16. 2. 2021, 14:49 (CET)

Za mě byl článek tohoto týdne vhodným řešením, naopak článek týdne příští týden nevhodný a příslovečný křížek po funuse. Jedna věta v aktualitách je opravdu málo, mělo by se to napravit aspoň doplněním fotky k té aktualitě. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2021, 14:36 (CET)

Ani Česká televize v případě úmrtí televizních osobností nepřeruší okamžitě program, aby zařadila nějaký pořad k uctění památky, ale dobře si to připraví a pořad odvysílá při první vhodné příležitosti. My jako okamžitou akci máme černou stužku u loga. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 14:43 (CET)

I ČT v obdobném případě zpravidla na nic nečeká a změní program ještě ten samý večer. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2021, 14:47 (CET)

To ano, ale ne v polovině jiného pořadu. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 15:02 (CET)

Souhlasím, často mění program už na týž večer, a to obvykle program na některém z vedlejších kanálů, i když možná ne nutně. Např. při úmrtí Jiřího Bělohlávka zařadila večerní program na ČT art, při úmrtí Václava Postráneckého i na ČT1, i když až po prajmtajmu, zatímco při úmrtí Karla Gotta měnila i hlavní program na ČT1 (mimořádné změny na ČT24 považuju za samozřejmost vyplývající z povahy té stanice). Není mi ale známo, že by třeba takto narychlo zařadila rozpracovaný pořad, který ještě neměl dokončenou fázi postprodukce a vrazila ho (jak připomíná i kolega Palu) doprostřed jiného už běžícího pořadu. A každopádně Česká televize, byť je to veřejnoprávní médium, není otevřeným komunitním projektem, má své programové ředitele/ky, má generálního ředitele, má dramaturgické týmy, které podléhají jakési struktuře vedení, což jistě pro Wikipedii neplatí. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 15:06 (CET)

Dnes zemřela i významná osobnost ČT a má dva pořady na prvním kanále. Článek týdne není běžící pořad, jeho výměna nikomu čtení nepřeruší. Vybočení z běžného standardu je podle mého soudu vhodnou formou uctění památky. Pokud se má čekat na lepší zpracování článku, tak až na nějaké vhodné výročí. Každopádně se mělo rovnou dořešit, kam na hlavní stranu připomínku profesora Sokola přesunout a ne ho jen odmazat. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2021, 15:19 (CET)

Souhlasím s tím vhodným výročím a už jsem i zmiňoval, že v dubnu nás čekají jeho nedožité 85. narozeniny, což bych považoval za vhodný okamžik k uvedení článku týdne, včetně standardní přípravné procedury. Připomínka na hlavní straně už teď je, a to zvýrazněná fotkou v Aktualitách. Je i v logu, což je ještě víc než jen hlavní strana. A můžeme uvažovat o dalších nápadech. Takže sem s nimi. Já už taky níže předložil dva dlouhodobější. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 15:27 (CET)

Souhlasím s Matějem Orlickým (a předchozími diskutujícími s tímto názorem), znovu musím zmínit aktuálnost (i na příkladu osobnosti ČT a schopnosti ČT reagovat obratem). Na článku již spousta wikipedistů zapracovala. Vytrácí se z debaty to hlavní - právě to důstojné uctění památky pana profesora v době jeho odchodu. To není klišé, je to sice nestandardní ( neproběhne přípravná procedura), ale takový je život. A bohužel i smrt. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 17:06 (CET)

Bohužel na úkor uctění památky se zdůrazňuje zbytečně rychlost za každou cenu. Možná stojí za připomenutí, že Wikipedie je reprezentována taky na sociálních sítích, např. na Facebooku ve skupině Česká Wikipedie už ta informace s odkazem proběhla, na stránce Wikipedie už taky visí. To jsou způsoby komunikace vhodné k rychlému sdílení aktuálních věcí. Oproti tomu třeba Twitter se zdá být už nějakou chvíli mrtvý, Instagram stejně tak. Možná by stálo za zjištění a komunikování, jestli něco k této příležitosti nechystá spolek.

Samotná hlavní stránka Wikipedie vhodně reaguje na aktuální záležitosti v rubrice Aktuality, což se stalo. Použití článku týdne pro tyto účely je ovšem přinejmenším sporné, pro vnitrokomunitní záležitosti a jejich prezentování na Wikipedii je zvykem používat spíš třeba bannery, pro různé obzvláště významné události a výročí úpravu loga, což už se teď taky stalo. Dojem, že je nutno hned nasadit článek týdne, ovšem nesdílím, je to po mém soudu zbytečné podléhání hysterii. I v tom se bohužel z mého pohledu vytrácí to skutečně důstojné uctění památky. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 17:26 (CET)

Připomínku na Hlavní straně nelze nahradit příspěvkem na Facebooku a prostá položka v aktualitách není uctěním památky. S tím „podléháním hysterii“ jste myslím už přestřelil. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2021, 17:57 (CET)

Povídejme si chvíli o tom, co lze nebo nelze, ano? Článek týdne není primárně určen k uctívání památek, je určen k prezentaci encyklopedicky obzvláště kvalitních děl na Wikipedii, standardně nejlepších a dobrých článků. Pokud si snad někdo usmyslel, že právě článek týdne má mít jiný účel, měl by to asi nejdřív vysvětlit a přesvědčit o tom komunitu, rozhodně tu není jakési důkazní břemeno na opačné straně.

Ani Jagrem vytvořená podoba článku týdne nenese nějaké znaky uctívání památky, jedná se o klasický úvod encyklopedického článku, resp. anotaci, jaká náleží jakýmkoli jiným (biografickým) článkům týdne. Jedinou zmínkou vyjadřující vztah k Wikipedii je faktická věta: „Patřil mezi aktivní přispěvatele Wikipedie.“ (Podobně v Aktualitách je zmíněno mezi jinými přízvisky, že profesor Sokol byl wikipedista.) Žádné vyznání, žádné uctívání.

Tak si tu prosím nehrajme na to, že je tu jakási samozřejmá nutnost mít ihned právě tento článek týdne, nehrajme si na cosi chybějícího, když tu ten článek týdne ihned nebude. Místo toho prosím zkuste skutečně navrhnout nějaké možnosti, které byste, kolego, považoval za vhodné k nahrazení toho, co podle Vašeho dojmu ještě chybí k většímu uctění kolegovy památky. Nechtějte to jen po jiných. A netvařte se prosím, že právě to, co jste si usmyslel, je jaksi samozřejmé, automatické, nezbytně nutné. Protože není. Už jsem zmínil i možnost obrázku týdne, už jsem zmínil i banner, zmínka v Aktualitách je speciálně zvýrazněná mimořádně vloženým obrázkem. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 18:43 (CET)

Bazi, chápu, kam míříš, ale upozorňuji, že přidání obrázku v aktualitách jako něco extra nikdo mimo Wiki nezaregistruje. Přiznám, že ani já jsem nezaregistrovala, že už se normálně nedává. V takovýchto momentech nějak komunikujeme jako komunita i na venek, směrem k veřejnosti, na to by se nemělo zapomínat. Proto co se týká článku týdne, tak to bylo/je poměrně přirozené a důstojné uctění památky pana profesora, zvláště když na hlavní stranu zavítají lidé mimo wikikomunitu. Ta jedna věta mi přišla dostatečná v rámci prostoru pro článek týdne a ostatních aktivit pana profesora. Spousta institucí, kde pan profesor působil, vyjádřila úctu a čest jeho památce jménem svých hlavních představitelů. (např. https://www.lkcr.cz/aktuality-322.html) My ale přece nejsme jako ostatní. Za českou Wikipedii je to tedy jen ta drobná stužka přes logo, za což patří dík Martinovi Urbancovi. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 22:28 (CET)

Bazi, to já opět nechápu, kam míříte, jaké usmýšlení a nutnost. Já podpořil to, co tu vymyslel a realizoval někdo jiný, protože to, co vám na tom vadí, já naopak považuji za vhodné – normální korektní výměna názorů. Uctění památky není obsah textu, ale to, že mu je věnována viditelná část hlavní strany. Jako alternativní možnost, podle mě minimální dostatečnou, jsem navrhl (souběžně v EK s vámi) mimořádně fotku do aktualit a v reakci na to ji kolega OJJ přidal. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2021, 22:52 (CET)

Byla to částečně reakce na to předchozí, vč. „Každopádně se mělo rovnou dořešit, kam na hlavní stranu připomínku profesora Sokola přesunout a ne ho jen odmazat.“ (a předpokládám, že ono „Připomínku na Hlavní straně nelze nahradit příspěvkem na Facebooku“ bylo také jakýmsi zopakováním a zdůrazněním tohoto požadavku). To přitom považuji za neplatné, všechno se to vyvíjí postupně podle toho, na čem se tu komunita domlouvá. Několik lidí tu odůvodněně vysvětlilo, proč nepovažují publikování článku týdne za vhodné, takže jsem ho stáhl. S domlouváním na jiných vhodných a konsenzuálních formách se to nevylučuje, ale ani nepodmiňuje. Návrat článku týdne do standarní podoby nijak nebrání diskusi a hledání jiných vhodných forem uctění památky profesora Sokola, třeba i na hlavní straně (např. bannerem). Některé už se realizovaly, na některých se pracuje, některé třeba ještě přijdou. Za neplatné považuji přesvědčení, že zrovna článek týdne by měl být tím, co se má spouštět okamžitě. Proto jsem zmiňoval ty jiné prostředky, které jsou k nějaké okamžité reakci vhodnější. U článku týdne sice nejsem přesvědčen, že by jeho příprava pro příští týden byla ideální, ale proto taky považuju za vhodnější připravit jej až k tomu dubnovému výročí jako připomínku maličko zpětnou, ale tak říkajíc oživující, prodlužující tu projevenou úctu. Další prodlužující efekt ještě víc do budoucna pak můžou mít nějaká ta psavá soutěž nebo uživatelské vyznamenání. Všechno má svůj čas a uspěchat to je nerozum. --Bazi (diskuse) 17. 2. 2021, 00:32 (CET)

Znovu opakuji, dle mého názoru změnou článku týdne nikdo nic neuspěchal, jen byla na pár hodin projevena pieta hodná osobnosti pana profesora patřičným a ve společnosti uznávaným způsobem. Každopádně jsem si dala tu práci a sečetla souhlasy se změnou článku týdne - vyložený souhlas 5wikipedistů (a to nepočítám Jagra, co udělal změnu, na zákaldě většinového souhlasu) a přímé nesouhlasné stanovisko projevili 4 wikipedisté - ti ale psali delší příspěvky se zdůvodněním nesouhlasu (díky za váš názor), proto vypadá, že je to názor většiny. KKDAII (diskuse) 17. 2. 2021, 12:26 (CET)

A co takhle uctít jeho památku i (decentní) změnou loga? Mám na mysli něco na způsob tohohle. Vzhledem z jeho zásluhám virtuálním (podle statistik více než 30 000 editací a téměř 2000 založených hesel) i reálným (wikikonference, přednášky, „nábor“ nových wikipedistů apod.) by si to podle mě zasloužil. Jen takový návrh do pléna. --Mario7 (diskuse) 16. 2. 2021, 12:21 (CET)

@Mario7 to je dobrý nápad, mě se líbí. Díky --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 12:24 (CET)

Souhlasím. Děkuji za nápad. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 12:24 (CET)

Souhlasím se změnou článku týdne, tomuhle bych se rovněž nebránil. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 16. 2. 2021, 12:28 (CET)

Rovněž jsem pro, dobrý nápad. --David V. (diskuse) 16. 2. 2021, 12:29 (CET)

Logo i změna hlavního článku je dobrý nápad. Černá stužka od OJJe je dobrá, taky jsem si ji vypůjčil. --Pavouk (diskuse) 16. 2. 2021, 12:31 (CET)

Děkuji za logo OJJovi, také jsem si přidala. Nasazení černého loga Wikipedie, jak bylo navrženo a většinově schváleno, by mohl zvládnout Martin Urbanec až bude mít chvilku. KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 14:15 (CET)

Článek týdne změněn, pokud chce někdo doplnit o nějaké kondolenční prohlášení wikipedistů, klidně EsO. — Jagro (diskuse) 16. 2. 2021, 12:31 (CET)

Tak já nevím, když už byl trochu ukvapeně změněn a po pár hodinách opět změněn (viz historii), tak mi to připadá… Co si o tom má myslet čtenář, který zde zavítá? --Patrik L. (diskuse) 16. 2. 2021, 14:24 (CET)

Jinou, decentnější variantou by mohlo být třeba mimořádné umístění portrétu ke zprávě o úmrtí v Aktualitách. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 14:30 (CET)

Myslím, že náhodný čtenář tam nezavítá, a ostatní wikipedisté, kteří to sledují, zachytí tuto debatu. Každopádně ten článek byl alespoň na pár hodin důstojným uctěním památky pana profesora - wikipedisty. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 17:24 (CET)

Kolega Vavrin mě upozornil, že měl pan profesor rozepsaný na pískovišti článek Chlazení (dnes je to přesměrování). Myslím, že by bylo pěkné ten článek (společnými silami) dotáhnout. — Draceane ^diskuse_příspěvky 16. 2. 2021, 12:32 (CET)

Čest památce profesora Jana Sokola. Určitě si zaslouží velké ocenění jak pro své celoživotní dílo, tak za svou obětavou práci pro českou Wikipedii. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 2. 2021, 12:35 (CET)

Přidávám se. Výjimečný člověk. Čest jeho památce. Pane profesore, děkujeme. OJJ, Diskuse 16. 2. 2021, 12:42 (CET)

Když už se tu uvažuje o uctění památky, připomněl bych, že před časem se přejmenoval Huhuleníkův řád podle zesnulého zasloužilého wikipedisty. Možná bych i v tomto případě uvažoval o nějakém dlouhodobějším uctění odkazu profesora Sokola podobným způsobem, uživatelským vyznamenáním. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 12:51 (CET)

Dobrý nápad, souhlasím. KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 14:15 (CET)

@Bazi Myslíte přejmenováním stávajícího nebo vytvořením nového vyznamenání? --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 14:36 (CET)

Zatím v tom nemám konkrétní plán. Zvažoval bych, jestli některé ze stávajících vyznamenání dobře vystihuje svým obsahem činnost, zásluhy nebo osobnost profesora Sokola, k čemuž by se měli/y vyjádřit wikipedisté/ky s jeho bližší znalostí. Podle toho bych teprve uvažoval o přejmenování. A případně je možné zvážit, jestli některá oblast záslužné činnosti dosud pokrytá není, aby se pro ni zřizovalo vyznamenání nové. Já si prozatím vybavuji jeho zásluhy o projekt Senioři píší Wikipedii, takže by třeba připadalo v úvahu přejmenovat Metuzalémův řád. Nebo si vybavuji jeho názor, že na Wikipedii hodně chybí řemeslo a takové ty základní technické pojmy. Právě to nedokončené Chlazení bych toho považoval za dobrý příklad. (A v souvislosti s tím mě napadá i možnost vyhlásit soutěž o psaní článků v těchto oblastech, která by se dala kolegu Sokolovi takto symbolicky věnovat.) --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 14:46 (CET)

Já jsem se díval na současná vyznamenání a nenašel jsem žádné vyznamenání za přínos na poli filosofie... To řemeslo je jistě dobrý nápad :-) --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 15:08 (CET)

To zní dobře… společenské vědy jako takové máme, ale extra vyčleněnou filosofii ne. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 16. 2. 2021, 15:48 (CET)

Na druhou stranu, i toho Voltaira dostali dosud všeho všudy čtyři lidé, poslední před deseti lety. Takže je otázka, jak moc se vůbec užije vyznamenání, které by mělo být jeho podskupinou. Abychom nevymysleli jen samoúčelný řád, který příštích 10 let zase ani nebude udělen. Máme představu o tom, že by se vůbec někdo soustavněji věnoval psaní článků o filozofii? --Bazi (diskuse) 16. 2. 2021, 16:58 (CET)

Ta filosofie zní dobře, ještě mě napadl řád související se vzděláváním a školstvím - pan profesor se zabýval obojím velmi výrazně. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 17:16 (CET)

nebo přejmenovat stávající Řád obránce wikipedie na Ŕád profesora Jana Sokola? Borzywoy (diskuse) 16. 2. 2021, 17:18 (CET)

@Bazi:Vyznamenání, které by profesora Sokola připomínalo, je nápad správný. Vážím si ale jeho osobnosti natolik, že bych se obával toho, že vyznamenání nebude vždy použito vhodně. Nebylo by od věci, místo ponechat rozhodnutí o udělení vyznamenání na libovolném wikipedistovi, požadovat pro jeho udělení určitý konsensus (jako vyšší úroveň ocenění)? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 16. 2. 2021, 19:39 (CET)

Dovolil jsem si obléci logo do stužky. Jsem si vědom toho, že je zde toto téma pouze krátce, ovšem vzhledem k okolnostem jsem si to dovolil učinit už teď. Kdyby čirou náhodou měl někdo připomínky, nechť revertuje [2] (příp. mě pingne, není-li správce rozhraní). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 2. 2021, 14:21 (CET)

A já jsem změnil text po najetí myší na logo. Správci mohou editovat zde, nesprávci pište prosím zde. --Patrik L. (diskuse) 16. 2. 2021, 14:29 (CET)

Díky, je to decentní a hezké :-) --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 14:30 (CET)

Stužka vypadá decentně a pietně, díky za ní! --Mario7 (diskuse) 16. 2. 2021, 14:58 (CET)

Super, taky děkuji --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 16. 2. 2021, 15:49 (CET)

Stužka super, Martine, děkujeme. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 17:07 (CET)

Děkuji, aktuální řešení se stužkou, oznámením v aktualitách a Kondolenční knihou mi přijde velmi dobré a připěřeně důstojné. Ohledně článku týdne souhlasím s Tchořem a Bazim, výročí nedožitých 85. narozenin je skutečně ideální příležitostí. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 17. 2. 2021, 11:07 (CET)

Ke kondolencím viz i zde (já to tu viděl pozdě...) -jkb- disk 16. 2. 2021, 15:19 (CET)

@-jkb- Souhlasím se založením kondolenční podstránky. Uživatelské účty pana profesora Martin globálně zamknul. --F.ponizil (diskuse) 16. 2. 2021, 15:22 (CET)

Souhlas se založením kondolenční podstránky. Nebude-li zásadní nesouhlas do 18:00, založím ji. Navrhuji, aby byla otevřena na předem stanovenou dobu, uzamčena pro neregistrované (vandalismus a spam), a aby na ni vedl odkaz ze Sokoljanovy uživatelské stránky. --Vojtasafr (diskuse) 16. 2. 2021, 16:51 (CET)

Ano, také souhlasím se založením kondolenční listiny. --KKDAII (diskuse) 16. 2. 2021, 17:11 (CET)

Takový týden – 14 dní třeba? --Patrik L. (diskuse) 16. 2. 2021, 17:18 (CET)

Ok, jdu na to. --Vojtasafr (diskuse) 16. 2. 2021, 18:00 (CET)

@Vojtasafr: Jen jako příklad: oznámení na uživ. stránce [3], listina [4] + [5], a dík, -jkb- disk 16. 2. 2021, 18:08 (CET)

Pro zajímavost cituji z „16. února v minulosti“ na hlavní straně: „1862 – Z podnětu Miroslava Tyrše byla v Praze založena tělocvičná organizace Sokol.“ --Patrik L. (diskuse) 16. 2. 2021, 15:53 (CET)

Za Wikimedia ČR zpracovává Vojta Veselý za pomoci rady a dalších členů vzpomínkový článek o profesoru Sokolovi jako Wikipedistovi. Rádi bychom také po uzavření kondolenční knihy tuto vytiskli a spolu s článkem předali rodině. Pokud bude pro veřejnost možnost, také položili smuteční kytici - od Wikipedistů - na jeho hrob. Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 19. 2. 2021, 12:15 (CET)

Možnost položit smuteční věnec /kytici zřejmě bude později - více se dozvíme v neděli: http://www.farnost-brevnov.cz/2021/02/jan-sokol-pohreb-rozlouceni/ --KKDAII (diskuse) 19. 2. 2021, 20:38 (CET)

Na blogu WMČR pietní příspěvek-článek se smutečním oznámením stále ještě není, přičemž ho předseda sepsal již 16.2., rada dodala podklady. Jak se to mohlo stát, že je to v takové prodlevě? Vzpomínky wikipedistů přece mohly být přidány do článku na blogu dodatečně..KKDAII (diskuse) 22. 2. 2021, 12:35 (CET)

To si asi musí vyřešit interně WMČR, respektive hlavně ti, již se jí starají o blog. S tím tady běžní wikipedisté nepomohou.--Tchoř (diskuse) 23. 2. 2021, 23:29 (CET)

Jsem členkou spolku WMČR, proto jsem se ptala. KKDAII (diskuse) 24. 2. 2021, 21:19 (CET)

Tím spíš bych čekal přístup k nějakým spolkovým komunikačním kanálům, kde by bylo vhodnější se zeptat. Řešit problematiku vnitrospolkové (ne)komunikace tady na wikipedii mi nepřijde úplně efektivní (nespolkovou část wikipedistů to asi ani moc nezajímá a naopak ti spolkoví a odpovědní by si toho možná všimli rychleji jinde). --Tchoř (diskuse) 24. 2. 2021, 23:22 (CET)

Článek sepisuje Vojta Veselý nad rámec své pracovní náplně, krom toho má řadu pracovních povinností. Rada dodala drobné podklady, nic, co napíše samotný článek, vše je v procesu. Nepřijde mi tento přístup ani tlak vůbec na místě. Pokud víš, jak daný článek pojmout, mohla jsi k jeho sepsání na blog přistoupit sama, hovořit do něčí osobní práce je myslím velmi nadřazené.

Samozřejmě, že kytici budeme pokládat až to bude možné, tebou uvedené informace známe. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 24. 2. 2021, 11:28 (CET)

Děkuji za zprávu, zúčastněné jsem kontaktoval a pokusil se zjistit, kde došlo k pochybením a proč došlo k prodlením, abychom vše mohli vyřešit se zdárným koncem. Aktron (✆|✍) 24. 2. 2021, 12:01 (CET)

Milá Kláro, příště mi klidně zavolej, ráda pomohu sepsat blogpost, pokud dojde k specifické situaci týkající se jeho napsání. Moje poznámka výše byla pouze upozorňující a ukazující zájem o osud blogpostu a rozhodně vůbec ne nadřazená a vytvářející tlak, jak jsi to Ty interpretovala. Chtěla jsem pouze, aby výzva k blogovému příspěvku, který byl částečně předpřipravený, nevyšuměla do ztracena. KKDAII (diskuse) 24. 2. 2021, 21:19 (CET)

Příště by mi přišlo vhodné využívat jiné kanály než Pod Lípu, pokud tě zajímalo, co se děje, obrať se naopak ty na mne. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 25. 2. 2021, 11:19 (CET)

@KKDAII, @Aktron: Článek jsem právě zveřejnil na blogu WMČR. Omlouvám se především Radě spolku (vyjádření Rady přiložené na konci článku, bylo připraveno, jak už tu padlo, hned 16. února), že to trvalo déle než týden. Přiznám se, že na mě příliš padl pocit odpovědnosti a nebyl jsem pak nějakou dobu schopný článek dopsat. --Vojtěch Veselý (diskuse) 25. 2. 2021, 11:06 (CET)

Ahoj Vojto, díky, že se to povedlo. --KKDAII (diskuse) 26. 2. 2021, 22:27 (CET)

@Vojtěch Veselý Vojto, díky moc za hezký článek. Některé věci potřebují uzrát :-). S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 27. 2. 2021, 10:02 (CET)

Kondolenční kniha

Ahoj, dobrý den,
kondolenční knihu možno nalézti a využít zde: Wikipedista:Sokoljan/Kondolenční kniha. Instrukce jsou v ceduli. Je zamčena pro neregistrované uživatele, neboť má býti možností pro kondolence wikipedistů, nikoli široké veřejnosti.
Prosím o zachování pietního ducha. Vzájemně se ke svým kondolencím nevyjadřujme. Stránku budu sledovat, ale věřím, že vzhledem k zámku pro neregistrované by k žádným problémům docházet nemělo. --Vojtasafr (diskuse) 16. 2. 2021, 19:05 (CET)

Vzpomínkový článek na blogu WMČR

Už to padlo výše, ale připravil jsem o panu profesorovi Sokolovi vzpomínkový článek na blogu spolku WMČR, tak ho zde sdílím. --Vojtěch Veselý (diskuse) 25. 2. 2021, 11:14 (CET)

Postupy při úmrtí uživatele

Zamykání stránek v UP při úmrtí uživatele

Toto úzce souvisí s předchozí sekcí týkající se úmrtí prof. Jana Sokola, na Wikipedii editujícího pod uživatelským jménem Sokoljan.

Zamykání stránek v UP (uživatelská stránka a její diskusní podstránka) při potvrzeném úmrtí uživatele se během let stalo na Wikipedii standardem, nicméně v pravidle WP:Zamykání toto není nijak ošetřeno. Navrhuji tedy pravidlo nějakým způsobem doplnit.

Také je otázko, co všechno zamykat. Zamčení uživatelské stránky je asi bezproblémové, ale u diskusní podstránky bych to neviděl tak jasně. Na en-wiki to myslím mají tak, že obsah diskusní stránky se archivuje a stránka je (minimálně na nějaký čas) ponechána odemčená pro možnost vkládat kondolence. Výše je právě řešeno, kam a jak kondolence vkládat, toto by mohl být jeden ze způsobů, jak k tomu přistoupit. --Vachovec1 (diskuse) 16. 2. 2021, 18:52 (CET)

Mimochodem, možná se mýlím, ale dlouho jsem měl pocit, že prof. Sokol editoval léta ještě z jednoho účtu, Ioannes Pragensis, který nyní utichl. Pokud tomu tak bylo, tak je myslím zajímavé si uvědomit, že prof. Sokol editoval takřka do posledních chvil před smrtí, a to dá se říci ve velkém. Zajímavé také je si povšimnout, jaké články v poslední době vytvářel - vždy šlo o osobnosti, které měli minimálně 20 hesel na jiných wikipediích. Pokud by měl být wikipedií uctěn, možná by bylo nejlepší uspořádat každoročně nějaký memoriál, typu Asian Month, kde by úkolem wikipedistů bylo právě doplňovat "ta podstatná hesla". Prof. Sokola jsem znal osobně a myslím, že ho v posledních letech na wikipedii nejvíce trápilo, že se málo hledá "to důležité, co chybí". V prvních letech wikipedie to bylo snadné, každý si z hlavy vybavil, že by se měl udělat Dostojevskij nebo Maradona. Ale nyní už tomu tak není. Pokud má konspirační teorie s Ioannes Pragensis nesedí, omlouvám se:-) Ale na uvedeném to v zásadě nic nemění. --89.177.75.233 16. 2. 2021, 20:38 (CET)

@Ioannes Pragensis: Jste tu zmíněn.--Tchoř (diskuse) 17. 2. 2021, 11:12 (CET)

Spíš ne, alespoň podle této diskuse. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 17. 2. 2021, 11:33 (CET)

Dobry večer Ioennes Pragensis je někdo jiný. Vizte jeho příspěvek do kondolenční knihy. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 17. 2. 2021, 20:07 (CET)

Bohužel to vypadá, že ani Ioannes Pragensis už nebude na českou wikipedii přispívat, soudě podle tohoto prohlášení.--Hnetubud (diskuse) 18. 2. 2021, 17:11 (CET)

Bohužel :-/ --F.ponizil (diskuse) 18. 2. 2021, 19:06 (CET)

Na enwiki si ukládal seznam článků, které chtěl založit, tak kdyby se někomu chtělo: en:User:Ioannes_Pragensis/sandbox. Je smutné, že wikipedista s patnáctiletou historií odejde po událostech, které se staly v době jednoho roku... --Ján Kepler (diskuse) 19. 2. 2021, 06:59 (CET)

Tak to byla asi opravdu shoda okolností. Velké poučení pro všechny konspirátory, kteří věří, že náhody neexistují: existují. Ve stejné chvíli, kdy zemře Jan Sokol, narozen v Praze, se z úplně jiných důvodů odmlčí autor, jehož přezdívku lze přeložit Jan z Prahy, s podobným stylem, podobnou orientací na wikipedii, pokrývající podobná témata. Každopádně ten seznam je zajímavý, samá důležitá hesla, vsadím boty, že to nikdo nepokryje ani za dvacet let. Jen dvě z těch hesel jsou podle mne již hotová: Sophie Taeuber-Arp a Saint Spyridon. Po autorech raději nepátrat, abychom se nedozvěděli něco nepříjemného. Jinak, odchod mě nepřekvapil, souboj se zasloužilými šablonáři a přidělávači chyb je vysilující. Nejlépe se na založené heslo už nikdy nevracet a nevnímat, jak bylo "obohaceno". Samozřejmě, když pak zmínění zasloužilci začnou obtěžovat v diskusích a vyhrožovat bloky, asi už nic jiného nezbývá než odejít... --89.177.75.233 19. 2. 2021, 07:43 (CET)

Blokování vs. zamykání účtů při úmrtí uživatele

Rád bych otevřel téma týkající se blokování a zamykání účtů při úmrtí uživatele. Dneska dopoledne kolega OJJ z pochopitelných důvodů zablokoval uživatele Sokoljan. Jak jsem již psal, chápu důvod zablokování, není to však stanoveno v pravidle Blokování. Tudíž bych se chtěl komunity zeptat na názor. Je nutné vůbec blokovat uživatele na jednom z nespočtu projektů Wikimedia? Není lepší požádat stevardy o globální zamčení účtu? Já osobně jsem pro zamčení účtu, jak ostatně v tomto případě udělal kolega Martin Urbanec, a pro zrušení bloku, který je nyní, nepletu-li se, kvůli zamčení účtu zbytečný. Rád bych zavedl nějaký způsob, jak postupovat, kdyby nás v budoucnu opustil jiný kolega. --Patrik L. (diskuse) 16. 2. 2021, 22:14 (CET)

Jde jednak o zamčení účtu, teda o zablokování, aby nebyl zneužit, a za druhé o ochranu stránek, aby tam vandalové nedělali paseku. Dvě různé věci, obě v mnoha projektech běžné. -jkb- disk 16. 2. 2021, 22:24 (CET)

Je to asi úplně jedno, s pravidly a postupy bych to vůbec, ale vůbec nepřeháněl. --Ján Kepler (diskuse) 17. 2. 2021, 07:32 (CET)

Dobré dopoledne, nechal bych to u zvykového pravidla... S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 17. 2. 2021, 11:26 (CET)

Souhlas s předřečníky. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 2. 2021, 14:25 (CET)

Nechal bych to tak, jak to je, maximálně zmínil jako doporučení. Beztak potvrzené úmrtí budeme mít pouze u hrstky významnějších wikipedistů, již teď zde budou zástupy zesnulých, o kterých se to nikdo nedozvěděl - a to i když uvažuji jen ty s vícero editacemi... --JAn (diskuse) 17. 2. 2021, 15:55 (CET)

Substituované šablony v referencích

Zdravím! Teď jsem si všiml, že mi editor zdroje nedokáže pochroustat substitované šablony, umístěny v referencích. A uvádí je v zdrojové(textové) podobě. Je nějaký způsob jak tohle vyřešit? Díky za odpověď. Viz Seznam dílů seriálu Mrcha od vedle --Tayari (diskuse) 25. 2. 2021, 19:27 (CET)

Řešení: editace ve wikikódu. Podobně mi VE neumí pořádně vložit šablonu {{Fakt}}. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2021, 19:38 (CET)

Needituji ve VE, nýbrž v klasickém "editovat zdroj". --Tayari (diskuse) 25. 2. 2021, 19:56 (CET)

Pardon, přehlídl jsem se. A je takový problém vypsat těch pár dat ručně? Koukám, že ani enWiki to takhle zbytečně neřeší, pomocí poznámek pod čarou, takže to je patrně vlastní výmysl a výtvor. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2021, 20:05 (CET)

Jasný, ty data jsou to poslední. Pokud to nepůjde, tak to přepíšu. Jinak, tenhle styl jsem okoukal od nás, už byl proveden u víc seznamu seriálů. Můžu to pak nahodit na wikiprojektu. Tady se ptám vyloženě z technické stránky, kde a proč je problém. --Tayari (diskuse) 25. 2. 2021, 20:17 (CET)

Je to (nefunkční substituce uvnitř pseudo-HTML značek) jeden ze starých známých problémů MediaWiki. Kromě triku pomocí {{#tag:ref|...}} nebo postupu 1) ulož bez <ref>, 2) přidej <ref> nejspíš není cesta kolem. --Matěj Suchánek (diskuse) 25. 2. 2021, 20:29 (CET)

Když ve VE vkládám {{Fakt}}, tak je to rozbité. Je totiž potřeba zadat {{subst:Fakt}} a mělo by to jít. Nebo se pletu? --Patrik L. (diskuse) 25. 2. 2021, 20:38 (CET)

Přesně tak, ta šablona se musí substituovat, jenže to VE neumí. (Ale uznávám, že je to trochu jiný problém než ten původně nadnesený.) --Bazi (diskuse) 25. 2. 2021, 21:18 (CET)

mw:Help:VisualEditor/User guide/cs#Substituce šablon. --Matěj Suchánek (diskuse) 25. 2. 2021, 22:01 (CET)

Odstranění zavádějící informace

Na Diskuse:Bartoňové z Dobenína přesunul --Mario7 (diskuse) 28. 2. 2021, 20:14 (CET)

Wikifunctions logo contest

Dobrý den. Pomozte prosím vybrat koncept návrhu loga nové wiki Wikifunkce. Hlasování začíná dnes a bude otevřené dva týdny. Pokud se chcete zúčastnit, přečtěte si více a hlasujte na Meta-Wiki. Děkujeme! --Quiddity (WMF)

2. 3. 2021, 02:47 (CET)

WikiGap 2021

Rádi bychom Vás pozvali na pátý ročník události, jejímž cílem bude navýšit počet článků na Wikipedii o významných ženských osobnostech či s ženskou tématikou.

Wikigap 2021 bude letos mezinárodně měsíční výzvou (8. března - 8. dubna) - pro zapojení se (ať už napsáním nového článku či rozšířením stávajícího) přidejte ke shrnutí každé editace hashtag #WikiGap2021. Výsledky lze sledovat zde. Účastníky a účastnice, kteří rozšíří Wikipedii, oceníme drobnou virtuální „medailí“ a nabídneme různé upomínkové ceny.

Dále se pojďte zapojit do dvou veřejných online editatonů, které proběhnou na platformě Zoom:

• Zahajovací WikiGap (pondělí 8. března 2021 od 16:00 do 19:00)
• Víkendový WikiGap  (v sobotu 20. března 2021 od 14:00 do 17:00)

Chtěli bychom aby byla vyčleněná samostatná místnost pro zkušené editory proto prosíme abyste se registrovali. Všechny informace včetně odkazu na registraci najdete na stránce Wikipedie:WikiGap 2021

Plánujeme také další aktivity - jako seniorský či studentský editaton, či akce s našimi partnery. Pokud byste byli ochotni pomoci v průběhu výzvy s mentoringem nováčků, rádi byste se připojili se svou lokální akcí či v případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit (maile je natalia.szelachowska@wikimedia.cz).

Těšíme se na Vás!

NataliaSzel (diskuse) 2. 3. 2021, 16:04 (CET)

Po e. k.: @NataliaSzel: Technická: Ke špatně vloženému nadpisu – odkazy na editaci se tam vloží samy. K mému dotazu: Zajistí WMCZ odpatrolování editací nováčků, aby se tím nezahlcovala už tak přetížená patrola? Týká se to jak nových článků, tak editací. Co se týče editací, zůstávají denně desítky nezkontrolovaných editací. K prověření po značném úsilí zjm. kolegy OJJ zbývá "jen" kolem padesáti článků. Byl bych velmi nerad, kdyby v rámci akce zase vznikly desítky článků vyžadujících údržbu, WMCZ si odškrtla úspěch, rozdala ceny a patrola se mohla zbláznit, jako to bylo u některých předešlých ročníků např. soutěže Popiš památku. Díky za odpověď, --Vojtasafr (diskuse) 2. 3. 2021, 16:34 (CET)

Díky za komentář @Vojtasafr. WikiGap je strukturovaná akce, kterou vedou lektorky/ři, pomáhají nováčkům a kontrolují texty v průběhu události. Máme také naplánovanou možnost konzultaci s lektory mimo WikiGap a připadně druhý termín (20. 3.), když účastnici mohou finalizovat práci na článcích. Úspěch je pro nás samozřejmě nejen počet příhlášených účastniků, ale i kvalita obsahu. @ Popiš památku to soutěž, kterou podporujeme, ale je pořádaná komunitou a proto neovlivnujeme jak probíhá. Chceme aby členově byli samostatní ve svých aktivitách a měli prostor pro realizaci svých nápadů. --NataliaSzel (diskuse) 5. 3. 2021, 22:53 (CET)

@NataliaSzel: Díky za odpověď, akorát jsem v ní nenašel jasnou odpověď na hlavní otázku – zajistí organizátoři akce odpatrolování nováčky napsaných článků? Předem díky za odpověď. --Vojtasafr (diskuse) 7. 3. 2021, 08:21 (CET)

@Vojtasafr: Pokusím se odpovědět. Letos máme myslím organizaci zajištěnou dobře a poměry počtů nováčků, lektorů a mentorů by měly zajistit, že nebudeme patrolu příliš zatěžovat. Bezezbytku to slíbit samozřejmě nemůžu, protože i jako organizátoři nemůžeme za nováčky převzít plnou odpovědnost. Naším úkolem, aspoň jak to za WMČR vnímám já, je nováčky podporovat, inspirovat, učit, ale přecijenom ve chvíli, kdy vstoupí do komunitního prostoru Wikipedie, tak už jsou součástí komunity a tedy i případná „damage control“ je pak starostí především komunity (navíc organizátoři, patroláři, lektoři a komunita jsou v tomto případně hodně personálně provázaní, což pomůže). Jak tu padlo, tak v mnoha předešlých případech (nejde jen o soutěž Popiš památku, ale třeba o studentské programy nebo třeba i seniorské kurzy, kde třeba jako lektor často ani nemohu stihnout všechno odpatrolovat sám) zkrátka „přiděláváme patrolářům práci“. Na druhou stranu mi přijde, že dívat se na to pouze takto nelze. V tomto zkrátka asi nejsem imediatista a potřeba nováčků je pro mě přednější než stoprocentní odpatrolování všech editací. Samozřejmě, že situace na patrole je teď hodně náročná, takže chápu tyto obavy. --Vojtěch Veselý (diskuse) 8. 3. 2021, 14:57 (CET)

@Vojtěch Veselý: Super, díky za odpověď. Samozřejmě mi nejde o ohlídání a odpatrolování všeho bezezbytku, ale spíše o to, aby to patrolu nezahltilo. Pokud budou nováčci edukováni a významný podíl jejich článků bude organizátory ohlídán, budu nanejvýš spokojen.

Hnetubud níže zmiňuje negativní zkušenosti s Adventním Wikivšem – tam jsem to nesledoval. Nicméně mám dva negativní příklady z minulosti – jeden je Popiš památku (tuším 2019 nebo 2020, ale nechci kecat), kde docházelo k masovým vkládáním copyvií, byly to desítky případů. Druhým příkladem je jarní Wikivšem. Teď (mimo jiné) o tom píšu seminárku. Hodnotil jsem 30 náhodně vybraných článků, z čehož pouze pět je v takovém stavu, v jakém by měl článek na WP být. Pak je tam pět, které by v rámci OS byly smazány (pokud by je nezaložili zavedení uživatelé…) no a pak je tam 20 článků, které jsou kvalitou nic moc nebo mají vážné nedostatky (zcela chybí reference,…). Aneb dopadlo to tak, jak Sokoljan, Hugo nebo Dvorapa předpovídali. Tyto příklady mě nutí k obezřetnosti.

Nicméně vítám, pokud to bude mentorováno a hlídáno. Díky moc za odpověď . --Vojtasafr (diskuse) 8. 3. 2021, 15:30 (CET)

Ještě bych doplnila, že přestože Popiš památku je realizována s podporou WMČR (hradíme ceny pro účastníky), je organizačně zcela v rukách komunity - Aktron na ní realizuje už několik let obrovský kus práce. Ale jako WMČR se do organizace nezapojujeme. Ani výzva Wikivšem nebyla realizována pod hlavičkou spolku, ale komunitně. Tím se nechci nijak vyvázat z věcné poznámky, pouze upravuju fakta. O větší spolupráci s patrolou máme jako spolek rozhodně zájem, hodnota vaší práce je nezastupitelná, určitě vám ji nechceme nesmyslně přidělávat, takže uvítáme v tomhle ohledu diskuzi, protože realizace vzdělávacích akcí a akcích zaměřených na veřejnost je v našem popisu práce. Už teď se snažíme u námi organizovaných akcí pokrývat velkou část práce díky aktivitě našich lektorů, rozšiřujeme mentorské řady a řady spolupracujících wikipedistů, kteří nováčkům pomáhají. Řada patrolářů s námi v různé míře spolupracuje, plánujeme letos s nimi a dalšími zájemci z řad patroly hledat další tipy pro spolupráci - jak naše aktivity společně lépe koordinovat. Díky za zprávu z patroly, je pro nás cenná. A díky za vaší dosavadní podporu všem nováčkům. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 10. 3. 2021, 14:47 (CET)

Milá Kláro, Vojtasafr zmiňuje ve svém komentáři jarní Wikivšem, ne adventní Wikivšem- tu dle jeho vyjádření nestihl sledovat a články tam jsem kontrolovala. Mohla bys to prosím opravit i ve svém textu výše? Nechápu, proč jsi ji tedy zmiňovala. Každopádně, obě Wikivšem vznikly kvůli dělání něčeho smysluplného na Wikipedii během korony a také pro radost ze psaní a tvoření článků. Ne všechny články mohou být nejlepší, Wikipedie potřebuje i články z oblasti tzv. longtailu- tedy okrajovějších témat. A ty nemají tolik zdrojů. A proč někoho kárat, když nechce psát článek "jako román", ale přinese alespoň nějaké hodnotné údaje nebo se teprve třeba učí na Wikipedii psát. Takové lidi bychom měli komunitně podporovat, i když málokdo z nich napíše článek na "první dobrou." Všichni jsme někdy na Wikipedii začínali a na to bychom si měli vzpomenout. Hezký den všem. KKDAII (diskuse) 10. 3. 2021, 16:37 (CET)

Vojtasafr - co se týká posledních dvou ročníků soutěže Popiš památku, tak byly odkontrolovány do velmé míry i po odborné stránce. Zároveň musím uvést na pravou míru část zmiňovaných copyvií - velká část vznikala přebíráním odborného textu - tedy popisu památky, což je něco tak specifického, že si ho laik "nestřihne" udělat sám. Sám si prostě netroufne podrobně popsat stavbu, pokud není zběhlý v architektonické terminologii. Což většinou není. Proto jsou odborné popisy převzaté třeba ze Soupisu památek nebo z Uměleckých památek případně z Památkového katalogu tolerovány. Další tolerovanou skupinou jsou nápisy, např. na zvonech, na pomnících, atd. Dle mého profesionálního názoru má smysl, aby obojí v článku bylo. Čtenáři článku nebudou hledat podrobnosti v Uměleckých památkách ani v Soupisu památek a Wikipedie jim skrze tyhle články může přiblížit více informací a přinést více znalostí. Co se týká samotných popsiů laiky, tak jsem jednou pomáhala s popisem stavby jedné Wikipedistce na Wikiklubu a i když to byla velmi vzdělaná dáma, tak si netroufla ani na jednoduchou deskripci stavby, proto jsme ji psaly společně..KKDAII (diskuse) 10. 3. 2021, 16:54 (CET)

@KKDAII: Velmi dobře si pamatuji, jak jsme s kolegou Urbancem měli docela dlouhou excelovskou tabulku, v níž jsme kontrolovali články i od dlouholetých wikipedistů, které byly doslovnými copyvii. Tabuka byla docela dlouhá, copyvií tam bylo víc než dost a zabralo to hodiny času. Jen si přesně nevzpomenu, který to byl rok. A nebyly to jen jednotlivé pasáže, ale de facto celé články. To, že jde o odborný text, nikoho neopravňuje, aby jej bez svolení autora prohlašoval za své dílo a šířil pod svobodnými licencemi. V tomto případě rozhodně neplatí, že účel světí prostředky. Prostě je to porušení zákona i pravidel Wikipedie. Pomoc nováčkům je samozřejmě záslužná a vítám ji .

Co se týče Wikivšem – dobrou motivaci a snahu podpořit tvorbu článků samozřejmě cením. Jen poukazuji na to, že podle mého průzkumu na vzorku 30 náhodně vybraných článků, kde kritérii nebyla zdaleka jen délka (bylo za ni možno získat max. 5 bodů ze 60), ale i ověřitelnost, NPOV, VaS, multimédia, proporce, strukturovanost, odkazy, literatura, sloh, výklad atd., poměrně dost článků pohořelo. Článek ohodnocený 60 body dle mých kritérií by těžko prošel nominací na DČ, ale víc než 50 bodů měly jen čtyři články z 30 hodnocených. Nebylo cílem dokázat, že články v této výzvě jsou odpad, ale spíše zjistit, do jaké míry splňují wikistandardy. A zjistil jsem, že spíše nesplňují. Často zcela chybí reference (nejen u překladů), není doložena EV, zcela chybí externí odkazy a literatura, jsou v článcích hrubé gramatické, typografické a jiné chyby, případně autorem dlouhodobě neřešené údržbové cedule. Nebo třeba chybí infobox a obrázky. Tudíž je z dlouhodobého hlediska k diskusi, zda podobné soutěže, zaměřené na chrlení článků nepřeorientovat na rozšiřování stávajících pahýlů, než na tvorbu článků povětšinou pochybné kvality. A nejsem první ani poslední, kdo na to poukazuje, v minulosti to byli i kolegové Sokoljan, Hugo, Dvorapa, Svenkaj, Triquelito a další.

@Klára Joklová (WMCZ: Díky za poznámku. Wikivšem jsem s WMCZ nespojoval, jen jsem poukázal na obavu, že by mohla akce dopadnout podobně neslavně, kteréžto obavy již rozptýlil Vojta Veselý. Popiš památku jsem s WMCZ spojil, což byla moje chyba. A tam jsou již zmíněné problémy minulostí. --Vojtasafr (diskuse) 10. 3. 2021, 17:36 (CET)

@Vojtasafr: Ahoj. Rád bych se k tomu vyjádřil také za soutěž Popiš památku, když už tu byla zmíněna. O rizicích možného vkládání copyvií samozřejmě vím, vím že si o tom psal i dříve a proto letos byla mimo jiné prováděna poměrně důsledná kontrola všech soutěžních článků pomocí nástroje Earwig's Copyvio. Tím se tedy tento problém řeší (i do budoucna), nebudeme se muset copyvií obávat – a nebude doufám už potřeba na to poukazovat. Jinak články si myslím vznikaly v rámci soutěže docela kvalitní, některé až úcyhodně dlouhé. Hodnotící kritéria byla nastavena tak, aby soutěžící byli motivováni psát články pořádné, nebylo by ale fér jim prostě zakazovat psát třeba články kratší, zvlášť tehdy, kdy k dané památce třeba není mnoho zdrojů, nebo se na to prostě necítili – Wikipedie je dobrovolnická aktivita, koníček a děláme to proto, že nás baví :-) Kontrola v rámci Popiš památku je, kontrola v rámci Wikivšem se může zlepšit :-) Aktron (✆|✍) 10. 3. 2021, 17:31 (CET)

@Aktron: Ahoj, v prvé řadě nevnímej zmínku Popiš památku negativně – šlo jen poukaz na to, co se v případě podobných akcí může stát. Že by se to dělo u Popiš památku v budoucnu se neobávám. Co se týče nekvalitních článků, mluvil jsem spíše o Wikivšem než o Popiš památku, nicméně k tomu už jsem se vyjadřoval výše. Obecně jsem pro, aby se soutěže zaměřovaly spíše na kvalitu a rozšiřování článků, než na pouhé chrlení bez ohledu na kvalitu a zaměření, což není případ Popiš památku, ale spíše Wikivšem. --Vojtasafr (diskuse) 10. 3. 2021, 17:43 (CET)

@Vojtasafr: Co se týká odborných architektonických popisů asi jsme se úplně nepochopili - ten pojem někdy synonymum má a jindy ne. A mnohdy to nejde popsat jinak, aby byl zachovaný význam. Není to sice státní norma, ale některé věci nejdou popsat jinak opisem. Vícek Popiš památku vysvětlil Aktron. Co se týká Tvé seminární práce, pokud chceš, tak mi pošli odkaz, ráda si ji přečtu až budu mít chvilku. Jsem zvědavá, zda se na hodnocení shodneme, a také mě zajímá, jakým způsobem jsi náhodně vybral 30 článků. Nevím, na jakou se chystáš VŠ, ale musím upozornit, že kdybych od svých studentů u seminárek- článků na wiki požadovala i dokonalou formu článku, tak by jich moc zápočet nedostalo. Ale jejich seminárka měla být hlavně smysluplná a také je něco naučit, což se podařilo. A Wikivšem byla hodnocena mnohými wikipedisty pozitivně, prostě je bavilo psát články, dělat něco smysluplného či rozšiřovat svými články lidem obzory a o tom to je. :-) Není to jejich povinnost, ale mají do toho chuť a to je teď v době korony důležité. Mít z toho radost. A v pravidlech bylo jasně uvedeno, že Wikipedisté podvádějí především sami sebe. Je dobré také pochopit, že každý wikipedista je individualita a má jiný styl vytváření článků a také tu laťku psaných článků někde jinde. Mnohdy je důležité, aby daný článek v daném oboru vůbec někdo napsal, i když nebude dobrý, ale třeba jen pahýl. A pokud se třeba patroláři cítí vyhořelí, tak by jich mělo být více, stejně jako mentorů, jak jsem psala výše. Prosím, předpokládejme u wikipedistů spíše dobrou vůli a posuzujme "tvrdost zákona" Wikipedie v rámci mezí. Nejsme uzavřená komunita, nechme sdílet (smyluplně) různé znalosti i nováčky. Wikipedii děláme ve svém volném čase, kterého nemáme neomezeně. A pokud příliš diskutujeme, tak (bohužel) netvoříme obsah. Proto si já třeba vždy rozmyslím, než se vrhnu do nějaké diskuze, zda mi za to ten čas stojí, a pokud ano, tak se snažím o konstruktivní řešení. Pěkný večer všem, --KKDAII (diskuse) 10. 3. 2021, 20:05 (CET)

@KKDAII: Ahoj, tu seminárku zatím hotovou nemám, hodnocení článků z Wikivšem je jen jedna část praktické části. Co se týče Popiš památku – sám jsem několik článků o památkách psal, a vím, jak je to problematické. Ovšem nehovořím zde o doslovně opsaných pojmech nebo větách, což není vyloženě špatně, ale o situaci, kdy autor převzal celý text, případně několik odstavců. A to nejen popisu památek, ale i u historie apod. Což je porušení pravidel i zákonů, ať se nám to líbí, nebo ne.

Co se týče pravidel – možná na to máme jiný pohled, možná jsme se jen ne zcela pochopili. Wikipedie má IMHO nějaké zcela minimální standardy pro článek, kterými jsou nepochybně ověřitelnost, žádný vlastní výzkum a nezaujatý úhel pohledu. Dále pak další nezbytnosti, jako významnost, vzhled a styl apod. A ty pomáhají udržet kvalitu Wikipedie na patřičné úrovni. Ale je z mého pohledu neobhajitelné, aby se v zápalu honu za kvantitou článků zcela rezignovalo na kvalitu, resp. dodržování minimálních standardů. Není IMHO nutné, aby soutěže cílily na psaní DČ/NČ. Stejně tak ale není nutné, aby kvalitu nijak nereflektovaly a cílem bylo jich napsat co nejvíc. Jeden extrém je, že se nenapíše skoro nic, zato extrémně kvalitně. Druhý extrém je, že se toho napíš hodně, zato extrémně nekvalitně. Je v pořádku, když někdo napíše pahýl. To je princip Wikipedie. Ale už IMHO v pořádku není, když napíše pahýl, který nemá zdroje (což je minimálně nutnost, nikoli nadstavba), obrázky, externí odkazy, literaturu (samozřejmě tam, kde je to možné); je to kostrbatý překlad nebo je to slohově nečitelné dílo. Sice může někoho bavit to dělat, ale je to velmi polovičatá a odbytá práce. Když to dělá nováček, je dobré mu v tom pomáhat. Ale je špatně, když to dělají zkušení wikipedisté v honbě za metály a výzvami, čehož jsme bohužel svědky. Tož asi tolik --Vojtasafr (diskuse) 10. 3. 2021, 20:56 (CET)

Jen se modleme (kdo na to dá), aby takto extremistické „patrolářské“ pojetí na Wikipedii nikdy zcela nedominovalo, protože v tom okamžiku by byla odsouzena k zániku.

1) Porušování autorských práv určitě nechceme, ani s výmluvou na „neopsatelnost“ odborných termínů. Jedna nebo dvě věty plné odborných pojmů jsou přijatelné, celý odstavec už velmi problematický, několik obsáhlejších odstavců zcela nepřijatelných. Pokud to nedokážeme napsat jinak nebo proložit dalšími vlastními texty tak, aby se ten kopírovaný text rozmělnil do vlastního autorského díla, pak to tady nemá co dělat a měli bychom se bez toho umět obejít i za cenu toho, že článek zůstane krátkým pahýlem bez důležité popisné pasáže nebo že (prozatím) vůbec nevznikne. Pokud by se to mělo zkoušet nějak „obejít“, tak snad jedině s poukazem na památkový katalog jakožto úřední dílo vymykající se autorskoprávní ochraně, ale tím si nejsem jistý, takže bych do toho nechtěl na tomto místě zabředat.

2) Ovšem pravidla Wikipedie, obzvláště ta týkající se formy, mají spíš usměřňovat společně vznikající dílo, přičemž k vylepšování může přispívat kdokoli, ihned či později. Imediatismus je jistě jednou z přijatelných ideologií, obzvláště je-li uplatňován na vlastní dílo tím jedincem, jemuž vyhovuje. Vyžadovat stejný přístup velmi striktně po všech ostatních už je ovšem za hranou kolegiality. Eventualismus je přece ideologií neméně platnou a neméně přijatelnou, přičemž při spolupráci máme hledat kompromis a vyvažovat oba přístupy tak, abychom spěli ke zdravému a stále postupujícímu rozvoji projektu. Díky jednomu tu neustále může vznikat něco nového a díky druhému se to může jistě dále vylepšovat. Odstraněním eventualismu bychom ale dosáhli toho, že by se extrémně zvýšil práh tohoto projektu a odbourala jeho otevřenost. A to, doufám, nechceme. Nemluvě o tom, že patrola tu hlídá aktuálně vznikající dílo, ale přitom za sebou nechává všechny ty roky starších nánosů, které mnohdy nevykazují lepší kvality než to nově vznikající, přesto se opravuje nebo vylepšuje jen pozvolna.

Příkladmo: Náš uznávaný, opěvovaný a dnes už i oplakávaný kolega Jan Sokol v dubnu 2008 založil kratičké heslo akribie, které by dnes jistě neodolalo patrolářskému ostrovidu, vždyť nemělo žádné zdroje, žádnou literaturu, žádné obrázky, žádné externí odkazy, bylo (příliš?) stručné. K dobru mu přičtěme snad jen jazykovou bezproblémovost. Až o 2,5 roku později zakladatel přiložil alespoň odkaz na Ottův slovník naučný, byť tedy stále podle dnešních přísných měřítek nikterak dokonalý. A od té doby se s článkem v podstatě nehlo. Přesto si troufnu vyslovit vděk za ten počin, protože bez něj by tu informace chyběla dost možná dodnes, těžko hledat někoho, kdo by takový článek napsal. Kdo je ochoten ho dále vylepšit, nechť se klidně přihlásí a vrhne do práce. No a pak tu máme na opačném (?) konci spektra články už označené jako dobré (neřku-li nejlepší), které jsou navržené na prezentaci na hlavní straně, ale v kterých přesto nadále zůstávají poměrně viditelné pravopisné nebo gramatické chyby a jiné nedostatky, i přes všechnu tu péči, jež jim byla věnována.

Abych rozptýlil případné pochyby, jsem si vědom toho, že podobné akce můžou nárazově zvyšovat zátěž nebo nároky na wikikomunitu (podobně jako se asi projeví různé fotoakce při „patrolování“ na Commons), ale neměli bychom jim v jakési osobní sebeobraně házet klacky pod nohy. Pokud snad někomu chybí rozvoj už existujících hesel k dokonalosti, jednak si myslím, že i to bývá součástí některých soutěží, editatonů apod., jednak není nikomu bráněno v tom, aby sám nějakou takto zaměřenou akci sám inicioval a zorganizoval. --Bazi (diskuse) 10. 3. 2021, 22:41 (CET)

GAP - do you speak Czech, please? Bez hloupé ironie: proč se to nemůže jmenovat normálně? Tedy česky? Jako bylo třeba Wikipedie:Adventní Wikivšem? WikiGap je česky něco jako abrakadabra. Srbové to umí nazvat tak, že to každý pochopí sr:Википедија:Uređivački maraton povodom Međunarodnog dana žena 2021. --Pavouk (diskuse) 2. 3. 2021, 16:52 (CET)

@Pavouk I do, however I'm far from being a native speaker :) ohledně dotazu - WikiGap je už celosvětová akce což znamená, že se stal toho něco jako trademark. Probirali jsme to také na poradě a proto jsme se rozhodli přidat doplnění: "březen měsíc žen" + vždycky popísujeme, že jejím cílem je změnit nerovné zastoupení mužů a žen na Wikipedii (aby bylo jasné, co je ten gap). --NataliaSzel (diskuse) 5. 3. 2021, 23:06 (CET)

Ȧ propos, "trademark" se česky řekne „ochranná známka“. --Blahma (diskuse) 6. 3. 2021, 22:03 (CET)

Psaní na wikipedii je, pokud vím, anonymní, tak nevím, z čeho se usuzuje, že ženy píší wikipedii méně než muži. Pokud se usuzuje z nějakého hodnověrného průzkumu, pak nevím, proč tento "gap" (tfujtajbl) odstraňovat - v takovém případě ženy psaní na wikipedii nebaví a nevím, proč je do něčeho, co je nebaví, nutit. A pokud je snad "gap" (tfujtajbl) míněn tak, že je na wikipedii více článků o mužích než ženách, znamená to jediné: že v dějinách je více významných mužů než žen, zcela logicky a zákonitě, a nevím, proč tuto skutečnost pokřivovat umělým hnojením a množením článků o bezvýznamných ženách, jen aby se dosáhlo úchylné rovnosti dle norem Evropské unie či kdo ví čeho. --89.177.75.233 8. 3. 2021, 09:41 (CET)

Žen skutečně píše jen zlomek co mužů a ano, usuzuje se tak z hodnověrných průzkumů (např.). Důvodů, proč žen píše o tolik méně, je mnoho, a rozhodně nejdou odbýt prostým „nebaví je to“. Jedním ze zmiňovaných důvodů je např. i misogynní prostředí, což Váš komentář mimoděk hezky ilustruje. Možná důležitějším důvodem pak může být to, že ženy mají méně volného času než muži, protože na sebe mnohem častěji berou zodpovědnost za péči o druhé. Ženy samozřejmě do editování nenutíme, jen se je snažíme ve psaní podporovat. Wikipedie se dlouhodobě bez přílivu nováčku neobejde a pokud má takto velká skupina lidí vůči editování Wikipedie zábrany, je zcela pragmatické snažit se s tím něco udělat. A to nejen kvůli prostým počtům, ale i kvůli tomu, že rozmanitější komunity jsou zdravější.

Co se týče poměru článků o mužích a ženách, tak ano, Wikipedie do značné míry jen reprodukuje obecné zkreslení naší psané kultury a historie, která se zkrátka více věnuje mužům. Nakolik je to logické, zákonité či zkrátka správné, je otázka. Každopádně Vás můžu uklidnit, že k žádnému pokřivování pravidel významnosti nedochází a snažíme se, aby vznikaly články kvalitní a podložené zdroji, dle klasických pravidel. --Vojtěch Veselý (diskuse) 9. 3. 2021, 04:08 (CET)

Tak jsem si těch devět důvodů prostudoval a zjistil jsem, řečeno s Bolkem Polívkou ve filmu Pelíšky, že jsem typická žena. Hlavně to „sometimes-fighty culture“ a „king of the mountain“ jsem na české wikipedii poznal až příliš dobře. --Hnetubud (diskuse) 10. 3. 2021, 22:17 (CET)

@NataliaSzel: Nenechte se otrávit buzerací kolegů wikipedistů bez špetky pochopení. Děláte dobrou a užitečnou akci, ale vždycky bude někdo remcat. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2021, 15:06 (CET)

Akce je užitečná, ale po zkušenostech například s adventním wikivšem ty obavy o kvalitu článků docela chápu.--Hnetubud (diskuse) 8. 3. 2021, 14:33 (CET)

1) Zdejší připomínky povětšinou necílí na obavu o kvalitu encyklopedické tvorby. 2) Pokud je mi známo, Wikipedie:Adventní Wikivšem a Wikipedie:WikiGap 2021 ani nepořádají stejní lidé, stejný tým, Wikivšem snad ani není iniciativa WMČR, takže přenášet nějaká apriorní očekávání z jedné akce na druhou moc nemá opodstatnění. 3) Obecně je smyslem podobných akcí (mimo jiné) přivést nové lidi k psaní Wikipedie. A ano, žádný učený z nebe nespadl, ani ti, kteří možná sami sebe v současnosti považují za zkušené wikipedisty nebo wikipedistky. Výhodou WikiGapu mimo jiné je, že se v jeho rámci konají dva online editatony, kde případní nováčci a novicky můžou spolupracovat s těmi zkušenějšími, kteří jsou ochotní jim pomoci. Což samozřejmě ještě není záruka prvotřídní encyklopedické kvality, ale požadavky typu „zajistěte si vlastní patrolu“ mi přijdou spíš už jen apriorně nepřátelské. Přijde mi, že někteří lidé zapomínají na to, že otevřenost je základní charakteristikou Wikipedie a noví editoři (a tím spíš nové editorky) je právě to, co jí dává životaschopnost. Viz: Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2021, 15:22 (CET)

Naštěstí to vypadá, že Vojtěch Veselý ty dotazy nejspíš za nepřátelské a buzerační nepovažoval a dokázal na ně klidně a věcně zareagovat. Tím to myslím můžeme uzavřít.--Hnetubud (diskuse) 9. 3. 2021, 08:49 (CET)

Ve skutečnosti Vojtovy odpovědi nevyvrací nepřátelskou ani buzerační povahu jiných příspěvků. Věřím však, že obavy o kvalitu článků byly v diskusi dostatečně rozptýleny, tím spíš ty neopodstatněné. A zbyla nám jen dobrá a užitečná akce, za jejíž zorganizování se sluší vyslovit dík. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2021, 10:11 (CET)

Ach pardon, já hlupák jsem úplně zapomněl, že v každé debatě musí mít Bazi poslední slovo 😊--Hnetubud (diskuse) 10. 3. 2021, 22:17 (CET)

@Hnetubud: Naopak, akce jako Wikigap a další podobné bychom měli propagovat a podporovat! Chybějící ženy jsou ve velkém počtu, kulturních památek nemáme napsány stovky/tisíce a tak je to se vším. My sami jsme jako komunita znalí a zkušení, mnohdy nám ale chybí pohled zvenku. Editační akce nebo soutěže jsou zcela běžné na všech jazykových verzích Wikipedie. Představa, že bychom si tady vytvářeli svojí vlastní patrolu pro soutěže mi přijde nešťastná. Cílem Wikipedie je svět, kde má každý člověk na planetě volný přístup k veškerému lidskému poznání, nikoliv pár velmi pěkně napsaných článků. Nejsme tu jen pro nás ;-) Aktron (✆|✍) 10. 3. 2021, 17:31 (CET)

Milý Hnetubud, velkou část článků z adventní Wikivšem jsem odkontrolovala. Ne ihned v reálném čase, neb mám malého synka a rodinu, ale dělala jsem to. Jak píšu níže v odpovědi wikipedistovi Vojtasafr, obě Wikivšem vznikly kvůli dělání něčeho užitečného na Wikipedii během korony a také pro radost ze psaní a tvoření článků. Při posuzování nováčků je důležité si vzpomenout na své začátky. Co se týká patrolářů a sposty práce pro ně - možná by jich mělo být více, podobně jako mentorů, aby se třeba necítili vyhořelí. Zároveň chápu, že už je x-tý den, týden, měsíc všechno uzavřené a projevuje se to na každém z nás, neb jsme vytrhnuti z běžných životů, každodenní práce, běžných starostí i radostí a všechno je o hodně náročnější. Já mám štěstí, že se ke mně lidé na ulici, v obchodě, v tramvaji chovají hezky. A kolik z nich si chce třeba jen krátce popovídat, jen tak - o mém synkovi, o počasí, o nadcházejícím jaru, na které se všichni těšíme. Říkám si, že si třeba kolikrát nemají živě s kým jiným promluvit a že je tohle x-té koronové uzavření pro spoustu lidí hodně náročné. Třeba i proto jsme všichni i méně tolerantní v online prostředí. Zkusme dělat to, co je nejlepší pro Wikipedii, tedy podílet se na její rozšiřování dle svých schopností a sil a času jak nejlépe umíme. A přeji pěkný předjarní den všem, --KKDAII (diskuse) 10. 3. 2021, 17:12 (CET)

Opravdu nechápu, proč ze mě naráz všichni děláte netolerantního a sebestředného šikanéra nováčků a nepřítele editačních akcí. Jen jsem se ohradil proti označení tohoto příspěvku za „buzeraci“ a za tím si pořád stojím. P. S. Proč si vlastně myslíte, že jméno Hnetubud je nesklonné?--Hnetubud (diskuse) 10. 3. 2021, 22:17 (CET)

Každou akci (soutěž, editaton) zaměřenou na tvorbu/vylepšování obsahu osobně velmi vítám. Zaměření na biografické články o ženách je legitimní. A pokud je taková akce uvedena s využitím módní liberální terminologie západního střihu, tak je to pro mě akorát důvod k pobavení, ale nikoli k jejímu bojkotu. Díky za ní. Spíš nerozumím, proč česká Wikipedie potřebuje k jejímu uspořádání podporu amerického velvyslanectví. --Mario7 (diskuse) 9. 3. 2021, 23:15 (CET)

Díky za podporu, ceníme si jí. Propojení s americkým velvyslanectvím vzniklo v minulosti - akce je iniciovaná švédskými velvyslanectvími po světě - ti nás také před 4 lety s organizací oslovili, protože ji logicky organizovali se švédskou pobočkou Wikimedia. Při domlouvání akce oslovovali i další velvyslanectví - a zapojilo se americké, kanadské, následně i další. Americké centrum nám nabídlo využívat pro akci opakovaně zdarma jejich prostory a pomohli nám s organizací - takový byl začátek. V návaznosti na tuto spolupráci jsme na jejich výzvu požádali o podporu v režimu US Small Grants, kterou jsme jako spolek obdrželi a mohli z ní tak financovat i další aktivity pro komunitu zaměřené na společná témata (včetně velké části nákladů na Wikigap '20 a '21). Tento grant jsme letos obdrželi podruhé a partnerství držíme a na akci s ostatními partnery dále spolupracujeme - zaměstnanci (vč. velvyslanců a velvyslankyň) se vždy do psaní zapojili, letos připravili PR video, které můžeme opět využívat pro podporu akce. Je to tedy klasická spolupráce na této bázi. To k vysvětlení. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 10. 3. 2021, 14:33 (CET)

@Klára Joklová (WMCZ):Rozumím, díky za info :). --Mario7 (diskuse) 10. 3. 2021, 15:31 (CET)

WikiGap 2021 z Ceske do Francouzske Wikipedie

Moje "specialita", je predat clanky o ceske kulture do francouzske wikipedie (viz muj uzivatelsky profil tam). V ramci WikiGap, chtel bych seznam ceskych zen, ktery maji zde clanek a chybi tam. Je to mozne? (vím, ze jo, jenze nevim jak na to) --Diligent (diskuse) 8. 3. 2021, 10:28 (CET)

@Diligent: Hezký den, díky za super aktivitu. Nejjednodušší asi bude dotaz v Petscanu, ale to jsou všechny ženy s článkem na cswiki a bez článku na frwiki. Pokud definujeme české ženy jako ženy, které se narodily v Česku nebo mají České občanství, pak asi takto. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 3. 2021, 11:05 (CET)

Radka Denemarková, Soňa Červená, Lyda Salmonova, Alice Nellis, Eva Pilarová, Kateřina Tučková. Kdyby vás zajímali i muži, tak třeba Vítězslav Hálek, Jan Blahoslav, Stanislav Kostka Neumann, Ota Pavel, Jaroslav Rudiš, Miloš Macourek, Karel Píč, Ferdinand Brokoff. --89.177.75.233 8. 3. 2021, 11:06 (CET)

@Diligent: např. tento dotaz Michal Josef Špaček (WMCZ) (diskuse) 8. 3. 2021, 11:08 (CET)

@Vojtěch Dostál: Dekuji moc! - dnes jsem tvoril Olga Havlová a potom vyuzivám tvuj seznam, ktery zatim bude bohate stacit ;-) --Diligent (diskuse) 8. 3. 2021, 11:51 (CET)

Přebírání pochybné informace z WD

Zdravím. Pokud je do infoboxu přebírána informace z WD, o které mám silné pocbnosti a je tam jako zdroj uvedena cs.wiki, jaký je správný další postup? Odstranění informace z WD? nebo zrušení přebírání té informace z WD? --Jowe (diskuse) 2. 3. 2021, 19:23 (CET)

Doporučuji zkusit pochybnou informaci najít v nějakém věrohodném zdroji. Pokud není k nalezení, doporučuji ji odebrat z Wikidat, ať se nešíří na jiné Wikipedie (zrušení přebírání v jednom jediném článku bych nedoporučoval). --Patrik L. (diskuse) 2. 3. 2021, 19:39 (CET)

Není k nalezení. Ta informace je na WD už více než 6 let. Původně byla na cs.wiki, pak ji nějaký bot překopíroval na WD, následně byla z české Wikipedie odstraněna a přebírána sem z WD. Začarovaný kruh. Naštěstí jiné jazykové verze nemají ve zvyku neměnné informace tahat z WD, takže se to nerozšířilo. --Jowe (diskuse) 2. 3. 2021, 19:54 (CET)

Začarovaný kruh falešných referencí rozhodně zrušit. V popsaném případě odstranit z WD a na WP neobnovovat. Případně obnovit, doplnit požadavek na zdroj a po uplynutí přiměřené doby opět odmazat.--Shlomo (diskuse) 3. 3. 2021, 13:49 (CET)

@Jowe:Zdravím. Je důležité aby na Wikidatech byly informace pravdivé. Tzn. pokud je tam chyba a není doložena referencí, tak buď doložit (přidat referenci) nebo smazat. Můžete mi poslat o co konkrétně jde? Na Wikipedii to můžete přepsat i prázdnou hodnotou. Michal Josef Špaček (WMCZ) (diskuse) 3. 3. 2021, 11:29 (CET)

Jen k formulaci té první věty: Wikidata neshromažďují „pravdivé informace“, ale doložitelná (nejlépe ozdrojovaná) tvrzení. Posuzování pravdivosti už je mimo rámec projektu.--Shlomo (diskuse) 3. 3. 2021, 13:49 (CET)

Jedná se o článek Petr Vrána a informace o otci. --Jowe (diskuse) 4. 3. 2021, 18:55 (CET)

Poznámka: Pokud na Wikidatech informace je nesprávná, ale ozdrojovaná (něčím jiným než Wikipedií), tak jí prosím z Wikidat neodstraňujte, ale pomocí malé šipky (trojúhelník dolů) změňte postavení (rank) na "zavržené postavení". Zabrání to opětovnému přidání informace do Wikidat v budoucnu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 3. 2021, 12:32 (CET)

Poznámka k poznámce: Když nastavujete zavržené postavení, je vhodné přidat kvalifikátor s informací o důvodu zavržení (d:Property:P2241). Seznam důvodů je uveden na d:Q52105174.--Shlomo (diskuse) 3. 3. 2021, 13:49 (CET)

Otcem Petra Vrány je, zdá se, tento Václav Vrána, zatímco článek hovoří o tomto Václavu Vránovi. Takže smazat ze všech wikiprojektů.--Ben Skála (diskuse) 5. 3. 2021, 09:31 (CET)

Domácké podoby jmen

Zdravím, rád bych se zeptal komunity na názor ohledně domácích podob, které jsou uvedeny v některých (ale ne všech, např. zde) článcích o jménech. Dost často vidím, jak někdo do domácích podob přidává různé prapodivné podoby (např. zde, Ribol na Googlu; v lednu je kolega v tomto článku promazával). Obvykle (neřeknu-li vždy) jsou domácké podoby beze zdroje. A asi to hlavní: co je na domáckých podobách encyklopedického? Proto bych se chtěl zeptat, zda je komunita z nějakého důvodu pro zachování či pro jejich smazání. Nebo má někdo nějaký kompromis? Předem díky za názory. --Patrik L. (diskuse) 7. 3. 2021, 19:30 (CET)

Jednal bych s nimi jako s čímkoliv jiným podezřelým a neozdrojovaným. Má-li někdo lehké pochybnosti, označí šablonou {{fakt}} a maže, až je-li bez zdrojů dlouhodobě, má-li pochybnosti silné, maže s odvahou hned.--Tchoř (diskuse) 7. 3. 2021, 20:25 (CET)

Problémem je odkud čerpat. Domácká podoba může být jiná v Praze a Brně, ale i v jiné domácnosti. Můžeme také čerpat ze SSJČ, ten je ale už celkem starý a některá jeho doporučení jsou již zastaralá. --Patrik L. (diskuse) 7. 3. 2021, 21:21 (CET)

Dobrý zdroj pravděpodobně uvede i nářeční vymezení domácké podoby. Když neuvede, tak holt neuvede, to je ale spíš problém zdroje než náš. Holt pak čtenáři neposkytneme informaci o tom, že daná domácká podoba je brněnská specialita, ale to už je jiný problém než uvést/neuvést.--Tchoř (diskuse) 7. 3. 2021, 21:24 (CET)

Anonymní editace, přidávající „nové“ podoby křestních jmen, jsou folklórem RC. Osobně bych odmazal všechno s výjimkou kodifikovaných tvarů (příklady: Jan, Věra). --Mario7 (diskuse) 7. 3. 2021, 20:28 (CET)

To zní rozumně, takového běžného Honzu či Jendu rozhodně nechat. Otázka je, jak jsem zmínil výše, nakolik je SSJČ (vydán „sešitově 1958–1966, knižně 1960–1971 a znovu knižně s drobnými úpravami 1989“) aktuální. Např. takový balkón doporučuje jako jediný ze zahnutých slovníků (více o balkonu vs. balkónu ap. zde). Také je v IJP, odkud se lze do SSJČ dostat, dost nezahrnutých jmen (Gabriela, Angelika, David, Františka, Růžena, Řehoř, Patrik a spousta dalších). Vzpomněl jsem si, že SSJČ je dostupný zde. --Patrik L. (diskuse) 7. 3. 2021, 21:30 (CET)

Například knížka Jak se bude vaše dítě jmenovat? [6] od Miloslavy Knappové uvádí u většiny jmen i různé domácké podoby. Jako zdroj k běžným domáckým podobám použitelné, i když masivní používání zavání vytěžováním databáze. Ideálně zkonfrontovat domácké podoby s tímto zdrojem a ty, které tam nejsou a nemají jiný zdroj, vymazat. JAn (diskuse) 7. 3. 2021, 22:19 (CET)

Životopisy v článcích institucí

V článku Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého jsou poměrně obsáhle rozvedeny životopisy osob. Zobecním to na dotaz, jestli je vhodné v heslech institucí tímto stylem rozepisovat biografická fakta osob, které v nich pracovaly.--Kacir 9. 3. 2021, 08:29 (CET)

Pokud je tématem článku instituce, pak IMO uvádění životopisů tímto stylem do hesla nepatří. Čtenář si je může přečíst v článcích samotných osob; ponechával bych jen informace vztažené k tématu samotnému – instituci.--Kacir 9. 3. 2021, 08:29 (CET)

Souhlasím a je to myslím jednoznačné, ani nevím, co zde diskutovat. Spíše je potřeba na to upozornit a případně lépe vysvětlit čerstvě registrovaného vkladatele Wikipedista:Dominiqma99. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 3. 2021, 09:08 (CET)

Původně jsem vložil š.Upravit. Když jsem z diskuse zjistil, že už struktura hesel s životopisy existuje (Katedra geografie UJEP), posunul jsem Pod lípu jako obecné téma. Identický problém s vkládáním životopisu do firmy jsem totiž nedávno zaregistroval u Papíren Větrní. A jistě to nebyl poslední případ. Vždy je dobré se při podobných úpravách hesla odkázat na nějaký konsenzus.--Kacir 9. 3. 2021, 10:28 (CET)

Nepochybně jde o nepochopení nebo neuvědomění si žánru a toho, jak Wikipedie funguje. Medailonky jsou vhodné do tematické publikace typu časopisový článek, brožura. V encyklopedii je dobrým zvykem informace koncentrovat do daného hesla a z ostatních hesel na ně odkazovat – platí to i pro tištěné, tím více pro online, kde jsou na dosah jednoho kliknutí medailonky ve formě úvodu článku (nemluvě o náhledových kartičkách). A také to nelze považovat za vhodné řešení neexistujících článků – buď je osoba významná a je potřeba si dát práci se založením článku, nebo ne a nelze jí dělat jakýsi „článek v článku“ – ostatně to pěkně ilustruje ten případ papíren Větřní. Za přiměřený bych považoval stručný seznam osobností, kde může být základní charakteristika, ale ne celé věty. Vhodnější je přirozené začlenění do souvislého textu o historii (tématu článku), jak to bylo v původní verzi článku.

Tento nešvar se osob týká nejčastěji, vyskytují se ale i obdobné odbočky k jiným souvisejícím tématům. Matěj Orlický (diskuse) 9. 3. 2021, 11:29 (CET)

Určitě souhlas, taktéž to považuji za jednoznačné. Zaměření textů o institucích by mělo být věnováno skutečně institucím a nikoliv rozsáhlým personáliím. Informace biografického charakteru patří do biografických hesel, "zaplevelování" příbuzných textů tímto způsobem není žádoucí. S pozdravem --Angelus Silesius (diskuse) 9. 3. 2021, 10:54 (CET)

Podobný problém je směšování autora a díla, jenže často jsou zdroje jen k jednomu z toho - častěji se najdou zdroje k autorovi a k dílu jich není dost, ale jsou i opačné případy, kdy se dají najít zdroje k dílu, ale k jeho autorovi jsou jen opravdu základní údaje. V takovém případě má ale medle smysl udělat článek o autorovi i na základě kusých informací, existují-li alespoň triviální zdroje - před 30 lety by podobný rozsah mělo heslo v encyklkopedii i pro mnohem známější osobu... JAn (diskuse) 9. 3. 2021, 13:32 (CET)

Nejde přece jen o rozsah, ale v první řadě o významnost a ověřitelnost. Slučování témat, která nejsou dostatečně encyklopedicky významná, do širších celků nebo k tématům významným, s nimiž souvisí, je běžně doporučovaným postupem. Proto bych nepovažoval „medailonek“ autora u jeho díla v takovém případě za závadné (dalšími podobnými případy jsou třeba stručné medailonky pachatelů či obětí u článku o události, kde je zjevné, že jejich společenská/encyklopedická významnost je úzce navázaná právě jen na tu událost). A podobně u institucí nepovažuji za závadný odstavec třeba o jednom jejich zakladateli, pokud není dostatečně významný na samostatný článek. Problematické je až to hromadné uvádění biografií ke spoustě různých souvisejících osob. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2021, 14:53 (CET)

Hlasování o revizorovi

Rád bych upozornil na to, že ještě ani ne dva dny běží hlasování Wikipedie:Revizoři/Hlasování/2021. Byla by podle mne škoda, kdyby kandidát F.ponizil neprošel jen proto, že nebude dostatek hlasů. Musí jich být 25 a ještě několik málo chybí. --Zbrnajsem (diskuse) 10. 3. 2021, 22:32 (CET)

Škoda, že hlasování nebylo oznámeno na této nebo na oznamocvací) stránce hned na začátku... JAn (diskuse) 11. 3. 2021, 08:31 (CET)

Nová kategorie

Založil jsem kategorii Zemřelí na astma, do které je ale třeba ještě nějaké články zařadit. Bylo by dobré, aby se toho někdo ujal.--M97uzivatel (diskuse) 12. 3. 2021, 13:09 (CET)

K označení takové kategorie slouží šablona {{Zaplnit kategorii}}. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2021, 13:57 (CET)