Záhřeb: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Fotogalerie: přidaní fotografií
→‎Železniční: kosmeticé oprava
Řádek 107: Řádek 107:


==== Železniční ====
==== Železniční ====
Základy [[Železniční doprava v Chorvatsku|železniční sítě]] byly položeny v Chorvatsku koncem [[19. století|19.]] a počátkem [[20. století]]. Záhřeb byl napojen v roce [[1862]] prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu [[Zidani Most]] [[Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska|přes chorvatskou metropoli do]] [[Sisak|Sisaku]]. Následovala také železnice do [[Rijeka|Rijeky]]. Ještě koncem století byl propojen železničně s [[Koprivnica|Koprivnicí]] ([[1870]]) a [[Varaždín|Varaždinem]] ([[1885]]). Roku [[1925]] pak byla vybudována trať přes [[Lika (Chorvatsko)|Liku]], která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do [[Split]]u.
Základy [[Železniční doprava v Chorvatsku|železniční sítě]] byly položeny v Chorvatsku koncem [[19. století|19.]] a počátkem [[20. století]]. Záhřeb byl napojen v roce [[1862]] prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu [[Zidani Most]] [[Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska|přes chorvatskou metropoli do]] [[Sisak|Sisaku]]. Následovala také železnice do [[Rijeka|Rijeky]]. Ještě koncem století byl propojen železničně s [[Koprivnica|Koprivnicí]] ([[1870]]) a [[Varaždín|Varaždinem]] ([[1885]]). Roku [[1925]] pak byla vybudována trať přes [[Lika (Chorvatsko)|Liku]], která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do [[Split]]u. Hlavní železniční stanici je [[Zagreb Glavni kolodvor]].


==== Letecká doprava ====
==== Letecká doprava ====

Verze z 23. 2. 2021, 15:48

Záhřeb
Zagreb
Záhřeb – znak
znak
Záhřeb – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice45°48′47″ s. š., 15°58′38″ v. d.
Nadmořská výška122 m n. m.
Časové pásmo+1
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaZáhřeb je samostatnou župou
Administrativní dělení17 městských částí (chorvatsky gradske četvrti)
Záhřeb
Záhřeb
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha641,2 km²
Počet obyvatel767 131 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 196,4 obyv./km²
Etnické složeníChorvati
Náboženské složeníkatolíci
Správa
StarostaMilan Bandić
Vznik1094
Oficiální webzagreb.hr
Telefonní předvolba+385-(0)1
PSČ10000
Označení vozidelZG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záhřeb (chorvatsky Zagreb, německy Agram, maďarsky Zágráb, italsky Zagabria) je hlavní a zároveň největší město Chorvatska, žije zde přibližně 767 tisíc[1] obyvatel. Město leží na úpatí pohoří Medvednica, severně od řeky Sávy, v severozápadní části země, v historickém Chorvatsku blízko slovinských hranic.

Město je sídlem vlády, parlamentu a arcibiskupství, je zde několik vysokých škol. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou. Ve městě sídlí fotbalové kluby GNK Dinamo Zagreb, NK Lokomotiva Zagreb a NK Záhřeb a hokejový klub KHL Medveščak.

Historie

Gradec, uprostřed kostel sv. Marka, vlevo od něho Banski dvor, vpravo Parlament. Dole Lotrščak a lanovka
Související informace naleznete také v článku Dějiny Záhřebu.

Na návrší, kde dnes stojí Kaptol, byly nalezeny zbytky náhrobků z 1. století, v blízkém Ščitarjevu byla osada Andautonia.

Středověk

První písemná zmínka o osídlení této oblasti je z roku 1094, kdy uherský král Ladislav I. Svatý založil v místě dnešního Kaptolu biskupství záhřebské a prvním biskupem jmenoval Čecha jménem Duch. Na nedaleké vyvýšenině západněji, oddělené potokem Medveščak, vznikla obchodní osada Gradec (Grič), dnešní Horní město. Za mongolské invaze v roce 1242 se sem uchýlil král Béla IV. a z vděčnosti za poskytnutou ochranu prohlásil město za královské.

Vláda Habsburků

Od roku 1526 panovali v Uhrách i v Chorvatsku Habsburkové v osobě Ferdinanda I. Roku 1557 se v Záhřebu poprvé sešel chorvatský sněm a roku 1607 přišli na jeho pozvání do města jezuité, kteří zde založili kolej, předchůdce dnešní Záhřebské univerzity. Od roku 1621 byl Záhřeb sídlem chorvatského bána (místokrále). Obě osady, Kaptol jako církevní a Gradec jako politické centrum, měly stále svá samostatná opevnění a v určitých obdobích stály proti sobě. Jižně, mimo tato opevnění vzniklo dnešní Dolní město, kam se přesunul obchodní a řemeslný život. Teprve v roce 1850 za bána Jelačiče se Kaptol, Gradec i Donji Grad spojily do jednoho celku. V 17. a 18. století město několikrát postihly požáry a morová epidemie.

Roku 1860 dosáhla do města železnice, mezi nádražím a starou částí města začala vznikat nová měšťanská výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv. Přispěl k němu i fakt, že po dlouhých letech nakonec získalo město statut centra chorvatského obrozeneckého hnutí, přestože Matice ilyrská (od roku 1862 Matice chorvatská) působila v Záhřebu již ke konci první poloviny 19. století. Roku 1880 postihlo město velké zemětřesení, které silně poškodilo katedrálu, jež pak byla důkladně obnovena.

20. století

Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu – Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. V meziválečném období žilo v Záhřebu okolo 185 000 lidí.

Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb – sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Pro život město byla významnou akcí Univerziáda v roce 1987, kdy do Záhřebu přicestovalo 6423 sportovců z 122 zemí světa. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války byl sice bombardován, ale nebyl vážně poškozen. V současné době má okolo 700 000 obyvatel, s předměstími okolo milionu.

Charakter města

Centrum Záhřebu má charakter typického vělkoměsta někdejší habsburské monarchie. Historické jádro města je tvořeno částmi Horní město a Kaptol, a mladší Dolní město. Gradec (Horní město) patří k nejlépe zachovaným historickým centrům v Chorvatsku. Směrem na východ, za údolím potoka Medveščaku, je rovněž středověký Kaptol s gotickou katedrálou. Dnes nejživější část města, Dolní město, vzniklo od poloviny 19. století mezi nádražím a historickými městy. Po druhé světové válce k nim přibyl Nový Záhřeb, totiž sídliště na pravém břehu Sávy.

Historicky nejvýznamnější je Horní město, kde sídlí Vláda Chorvatska a parlament a kde stojí gotický kostel svatého Marka se znaky Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho živé třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bána Jelačiće, krále Tomislava), i významné budovy školské, či kulturní.

Gradec a Kaptol spojuje Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731. Horní město s Dolním spojuje také více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je dlouhá šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.

Pamětihodnosti

V Záhřebu se nachází celá řada pamětihodností. Ve městě je evidováno 616 kulturních památek.

Horní město (Gradec)

Podrobnější informace naleznete v článku Gradec (Záhřeb).
Kostel sv. Marka
Kamenita vrata
  • Věž Lotrščak, původně ze 13. století, stojí na jižním okraji Horního města, u horní stanice lanovky. Je v ní městské muzeum, z horního patra je pozoruhodný výhled na město.
  • Kamenná brána (Kamenita vrata), původně ze 13. století, je jediná zachovaná z původně pěti bran Gradce. Vede do údolí potoka Medveščaku a v bráně je poutní kaple Panny Marie.
  • Bánský dvůr, barokní patrový komplex ze 17. století, dnes sídlo chorvatské vlády.
  • Chorvatský parlament na protější straně Náměstí sv. Marka.
  • Gotický kostel sv. Marka na stejnojmenném náměstí, založený ve 13. století, přestavěný kolem roku 1400 a rozšířený 1499.
  • Jezuitský kostel svaté Kateřiny s kolejí
  • Městské muzeum, bývalý klášter klarisek, se nachází na severním konci města s mohutnou hradební věží.

Kaptol

Podrobnější informace naleznete v článku Kaptol (Záhřeb).
Záhřebská katedrála a Arcibiskupský palác

Dolní město

Ekonomika

Záhřeb je ekonomickým centrem země, sídlí zde Chorvatská národní banka, burza a řada chorvatských společností.

Co do průmyslu jsou nejvýznamněji zastoupena následující odvětví: Výroba elektrických zařízení, chemický, farmaceutický a textilní průmysl, stejně jako průmysl potravinářský. Obyvatelstvo je dominantně zaměstnáno ve službách, zastoupena je menším podílem[zdroj?] také turistika.

V roce 2008 měl rozpočet města Záhřebu celkovou výši 7,45 miliard kun. Město má také nejvyšší HDP na obyvatele v zemi. Ve městě sídlí cca 1/3 chorvatských společností.

Doprava

Silniční

Státní poznávací značka Záhřebu

Většina hlavních chorvatských dopravních tahů prochází přes území hlavního města. Ze Záhřebu vede celkem pět dálnic, které směřují do všech částí země. Městem také procházejí dva z celkem tří tzv. panevropských koridorů, které přetínají alespoň v nějaké části chorvatské území. Hlavní dálniční obchvat kolem města sleduje jižní trasu, na kterou se postupně napojují významné chorvatské dálnice; A1 do Dalmácie, A3 do Slavonie a také dva dopravní tahy na sever do Slovinska.

Veřejná

Městská

Související informace naleznete také v článku Tramvajová doprava v Záhřebu.
Záhřebská tramvaj typu TMK 2200 je tím nejmodernějším, čím se mohou Záhřebané i návštěvníci města svézt

Veřejnou dopravu v Záhřebu tvoří síť tramvajových a autobusových linek, doplněná příměstskými železničními spoji a dalšími druhy dopravy (taxi aj.). Páteřním druhem dopravy je tramvajová, kterou zajišťuje záhřebský podnik Zagrebački električni tramvaj (ZET). Ten stejně tak provozuje i lanové dráhy, které zajišťují hlavně v severní části města překonání výškových rozdílů.

První elektrická tramvaj vyjela v Záhřebu 18. srpna roku 1910 a do dnešních dní se místní dopravní síť rozrostla na 116 km. Počet linek se pohybuje kolem patnácti, zajištěny jsou kromě denních i noční spoje. Autobusová síť tramvaje doplňuje a počet jejích linek překračuje 120. V centru města pak slouží již od roku 1890 lanová dráha, která spojuje dvě části historického města – Donji a Gorni grad, které odděluje jejich rozdílná výška. Pro město ikonická lanovka patří mezi nejkratší svého druhu na světě.

Příměstská železnice zajišťuje spojení chorvatské metropole s okolními městy. Denně ji používá kolem 70 000 lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, za kulturou, či rekreací. Nejvytíženější železniční tratí je úsek Savski Marof – Záhřeb a z hlavního nádraží na Dugo Selo. Příměstské spoje pak také jezdí do Veliké Gorice a do Jastrebarska.

Železniční

Základy železniční sítě byly položeny v Chorvatsku koncem 19. a počátkem 20. století. Záhřeb byl napojen v roce 1862 prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu Zidani Most přes chorvatskou metropoli do Sisaku. Následovala také železnice do Rijeky. Ještě koncem století byl propojen železničně s Koprivnicí (1870) a Varaždinem (1885). Roku 1925 pak byla vybudována trať přes Liku, která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do Splitu. Hlavní železniční stanici je Zagreb Glavni kolodvor.

Letecká doprava

Soubor:Zagreb Airport New Terminal.jpg
Záhřebské mezinárodní letiště

Záhřebské mezinárodní letiště (IATA: ZAG, IKAO: LDZA) je hlavním vzdušným přístavem pro celé Chorvatsko. Nachází se poblíž města Velika Gorica, asi 10 km jižně od Záhřebu. Letiště slouží také jako hlavní technické zázemí pro chorvatské aerolinie. V roce 2007 ho využilo celkem 1 992 455 cestujících. Kromě hlavního letiště se u Záhřebu nachází ještě také menší, sportovní (Zračno pristanište Lučko). To sloužilo v letech 1945–1962 jako hlavní záhřebské letiště, největší provoz zažilo roku 1959, kdy jeho branami prošlo 167 000 cestujících.

Administrativní dělení

Mapa čtvrtí v Záhřebu

Záhřeb se dělí na 17 čtvrtí, seznam je uspořádán podle čísla na mapě:

  1. Donji grad (Dolní město)
  2. Gornji grad - Medveščak (Horní město – Medveščak)
  3. Trnje
  4. Maksimir
  5. Peščenica – Žitnjak
  6. Novi Zagreb – istok (Nový Záhřeb – východ)
  7. Novi Zagreb – zapad (Nový Záhřeb – západ)
  8. Trešnjevka – sjever (Trešnjevka – sever)
  9. Trešnjevka – jug (Trešnjevka – jih)
  10. Črnomerec
  11. Gornja Dubrava (Horní Dubrava)
  12. Donja Dubrava (Dolní Dubrava)
  13. Stenjevec
  14. Podsused – Vrapče
  15. Podsljeme
  16. Sesvete
  17. Brezovica

Kromě toho některé ze čtvrtí zahrnují také sídla (naselje), ke kterým mají vztah jako opčina.

Sídla v Brezovici

Sídla ve čtvrti Novi Zagreb – zapad

Sídla ve čtvrti Novi Zagreb – istok

Sídla ve čtvrti Sesvete

Sídla ve čtvrti Peščenica – Žitnjak

Fotogalerie

Partnerská města

Rodáci

Osobnosti města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b 2021 Croatian census: population data by age, sex, settlement. 22. září 2022. Dostupné online.
  2. ↑ Značajne ličnosti – B [online]. Zagreb City Cemetery [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Snješka Knežević, 2011, str. 104
  4. ↑ Ognjen Kraus, 1998, str. 242
  5. ↑ Slovník balkánských spisovatelů Praha: Libri, 2001, S. 529
  6. ↑ RAJČEVIĆ, Vojo. Narodni Heroji Jugoslavije (2.díl). Beograd; Titograd: Partizanska knjiga; Narodna knjiga; Pobjeda, 1982. Dostupné online. (Serbo-croatian) 
  7. ↑ http://www.hokejbonus.estranky.cz/clanky/hraci/cerveny-zlatko.html
  8. ↑ Wendelin Schmidt-Dengler [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Wendelin Schmidt-Dengler ist "Wissenschafter des Jahres 2007" [online]. DiePresse.com, 2008-01-08 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Záhřeb. Sv. 27, str. 377.

Související články

Externí odkazy

Chorvatsko – Hrvatska – (HR)
Župy (županije) Chorvatska (a jejich správní centra)
Hlavní města Evropy
Nezávislé státy
Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Města v Chorvatsku podle počtu obyvatel
750 000+ Chorvatská vlajka
500 000+
—
250 000+
—
100 000+
Split • Rijeka • Osijek
50 000+
30 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Záhřeb&oldid=19517415“