Oxid železnato-železitý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m verze 19377185 uživatele 2001:1AE9:35F:CB00:E83F:6852:8583:7534 (diskuse) zrušena - Oxid železnato-železitý
značka: vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: revertováno první editace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Oxid železnato-železitý
| název = Oxid železnato-železitý
| obrázek = Iron oxide black.jpg
| obrázek = Iron oxide black.jpg
| velikost obrázku = 250px
| velikost obrázku = 250px
| systematický název = Oxid železnato-železitý
| systematický název = Oxid železnato-diželezitý
| anglický název = Iron(II,III) oxide
| anglický název = Iron(II,III) oxide
| německý název = Eisen(II,III)-oxid
| německý název = Eisen(II,III)-oxid
| sumární vzorec = Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub>
| sumární vzorec = Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub>
| vzhled = černý&nbsp;[[feromagnetismus|feromagnetický]]&nbsp;prášek
| vzhled = černý&nbsp;[[feromagnetismus|feromagnetický]]&nbsp;prášek
| číslo CAS = 1317-61-9
| číslo CAS = 1317-61-9
| PubChem = 16211978
| PubChem = 16211978
| ChEBI = 50821
| ChEBI = 50821
| molární hmotnost = 231,539&nbsp;g/mol
| molární hmotnost = 231,539&nbsp;g/mol
| teplota tání = 1&nbsp;595&nbsp;°C (''rozklad'')
| teplota tání = 1&nbsp;595&nbsp;°C (''rozklad'')
| teplota změny modifikace = 625&nbsp;°C (''α → β'')
| teplota změny modifikace = 625&nbsp;°C (''α → β'')
| hustota = 5,195&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C'')
| hustota = 5,195&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C'')
| součinitel tepelné vodivosti = 1,2 - 2,5&nbsp;W&nbsp;m<sup>-1</sup>&nbsp;K<sup>-1</sup>
| součinitel tepelné vodivosti = 1,2 - 2,5&nbsp;W&nbsp;m<sup>-1</sup>&nbsp;K<sup>-1</sup>
| tvrdost = 6
| tvrdost = 6
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 2,42
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 2,42
| rozpustnost = nerozpustný
| rozpustnost = nerozpustný
| rozpustnost polární = [[kyseliny]] (''reaguje'')
| rozpustnost polární = [[kyseliny]] (''reaguje'')
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]
| hrana mřížky = a=840&nbsp;pm
| hrana mřížky = a=840&nbsp;pm
| standardní slučovací entalpie = -1&nbsp;118&nbsp;kJ/mol
| standardní slučovací entalpie = -1&nbsp;118&nbsp;kJ/mol
| entalpie tání = 576&nbsp;J/g
| entalpie tání = 576&nbsp;J/g
| entalpie změny modifikace = 0&nbsp;J/g
| entalpie změny modifikace = 0&nbsp;J/g
| standardní molární entropie = 146&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;mol<sup>-1</sup>
| standardní molární entropie = 146&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;mol<sup>-1</sup>
| standardní slučovací Gibbsova energie = -1&nbsp;015&nbsp;kJ/mol
| standardní slučovací Gibbsova energie = -1&nbsp;015&nbsp;kJ/mol
| izobarické měrné teplo = 0,619&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;g<sup>-1</sup>
| izobarické měrné teplo = 0,619&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;g<sup>-1</sup>
| R-věty = ''žádné nejsou''
| R-věty = ''žádné nejsou''
| S-věty = ''žádné nejsou''
| S-věty = ''žádné nejsou''
}}
}}
'''Oxid železnato-železitý''', chemickým vzorcem Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> (Fe<sup>II</sup>O<sup>-II</sup>.Fe<sub>2</sub><sup>III</sup>O<sub>3</sub><sup>-II</sup>), je sloučenina [[Železo|železa]] a [[kyslík]]u. V přírodě se vyskytuje jako minerál [[magnetit]]. Je [[Ferrimagnetismus|ferimagnetický]] do teploty 570&nbsp;°C, nad touto teplotou se stává [[paramagnetismus|paramagnetickým]].
'''Oxid železnato-železitý''', chemickým vzorcem Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> (Fe<sup>II</sup>O<sup>-II</sup>.Fe<sub>2</sub><sup>III</sup>O<sub>3</sub><sup>-II</sup>), je sloučenina [[Železo|železa]] a [[kyslík]]u. V přírodě se vyskytuje jako minerál [[magnetit]]. Je [[Ferrimagnetismus|ferimagnetický]] do teploty 570&nbsp;°C, nad touto teplotou se stává [[paramagnetismus|paramagnetickým]].

Verze z 20. 1. 2021, 09:22

Oxid železnato-železitý
Obecné
Systematický názevOxid železnato-diželezitý
Anglický názevIron(II,III) oxide
Německý názevEisen(II,III)-oxid
Sumární vzorecFe3O4
Vzhledčerný feromagnetický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1317-61-9
PubChem16211978
ChEBI50821
Vlastnosti
Molární hmotnost231,539 g/mol
Teplota tání1 595 °C (rozklad)
Teplota změny krystalové modifikace625 °C (α → β)
Hustota5,195 g/cm³ (20 °C)
Index lomunD= 2,42
Tvrdost6
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		kyseliny (reaguje)
Součinitel tepelné vodivosti1,2 - 2,5 W m-1 K-1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya=840 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-1 118 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt576 J/g
Entalpie změny modifikace ΔHα→β0 J/g
Standardní molární entropie S°146 J K-1 mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°-1 015 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,619 J K-1 g-1
Bezpečnost
R-větyžádné nejsou
S-větyžádné nejsou
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid železnato-železitý, chemickým vzorcem Fe3O4 (FeIIO-II.Fe2IIIO3-II), je sloučenina železa a kyslíku. V přírodě se vyskytuje jako minerál magnetit. Je ferimagnetický do teploty 570 °C, nad touto teplotou se stává paramagnetickým.

Schéma vysoké pece

Používá se při výrobě železa ve vysoké peci. Do horní části pece se přidají rudy železa (např. magnetit a hematit) společně s vápencem a koksem. Reakcí koksu se vzdušným kyslíkem, který je do pece přiháněn spodní částí, vznikne oxid uhelnatý, pomocí kterého probíhá nepřímá redukce rud. Dochází k reakci Fe3O4 + CO → 3 FeO + CO2. Vznikající oxid železnatý sestupuje do nižší části vysoké pece, kde je redukován pomocí koksu na železo. Vznikající oxid uhličitý reaguje s koksem za vzniku 2 molekul oxidu uhelnatého, které dále redukují rudy železa.

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle III.
Oxid hlinitý (Al2O3) • Oxid antimonitý (Sb2O3) • Oxid arsenitý (As2O3) • Oxid bismutitý (Bi2O3) • Oxid boritý (B2O3) • Oxid ceritý (Ce2O3) • Oxid chromitý (Cr2O3) • Oxid dusitý (N2O3) • Oxid erbitý (Er2O3) • Oxid gadolinitý (Gd2O3) • Oxid gallitý (Ga2O3) • Oxid holmitý (Ho2O3) • Oxid inditý (In2O3) • Oxid železitý (Fe2O3) • Oxid lanthanitý (La2O3) • Oxid lutecitý (Lu2O3) • Oxid měditý (Cu2O3) • Oxid niklitý (Ni2O3) • Oxid fosforitý (P4O6) • Oxid promethitý (Pm2O3) • Oxid rhoditý (Rh2O3) • Oxid samaritý (Sm2O3) • Oxid skanditý (Sc2O3) • Oxid stříbrno-stříbřitý (AgO2) • Oxid stříbřitý (Ag2O3) • Oxid terbitý (Tb2O3) • Oxid thallitý (Tl2O3) • Oxid thulitý (Tm2O3) • Oxid titanitý (Ti2O3) • Oxid wolframitý (W2O3) • Oxid vanaditý (V2O3) • Oxid ytterbitý (Yb2O3) • Oxid yttritý (Y2O3) • Oxid zlatitý (Au2O3) • Oxid chloritý (Cl2O3) • Oxid americitý (Am2O3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_železnato-železitý&oldid=19377198“