Balaton

Balaton
Balaton z poloostrova Tihany
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župy	Somogy, Veszprém, Zala
Balaton
Zeměpisné souřadnice	46°48′23″ s. š., 17°42′11″ v. d.
Rozměry
Rozloha	596 km²
Délka	78 km
Šířka	12 km
Max. hloubka	11 m
Ostatní
Typ	tektonicko-deflační
Nadm. výška	105 m n. m.
Pobřeží	197 km
Přítok vody	Zala
Odtok vody	vodní kanál Sió
Sídla	Keszthely, Siófok, Balatonfüred
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balaton (česky též Blatenské jezero) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině. Je to největší jezero ve střední Evropě, právě pro jeho velikost se mu v maďarštině říká také Magyar tenger – Maďarské moře. Patří podle typu mezi takzvaná stepní jezera, která se nacházejí v celé Eurasii.

Název jezera pochází ze slovanského výrazu blato – bažina.

Historie vzniku

Základ geologického podloží Balatonu tvoří mezozoické sedimenty, avšak samotné jezero není starší 15 000 let, kdy se začala větrnou erozí a tektonickými posuvy tvořit malá jezírka, která se postupně propojovala a přibližně před 10 000 lety mělo nově vzniklé jezero o třetinu větší rozlohu než dnes. Je velmi intenzivně zanášen materiálem neseným větrem a vodními přítoky. Již dnes tvoří sedimenty na dně 6 – 10 metrů mocnou vrstvu, a pokud by nebyl každoročně bagrován,^[zdroj?] za několik málo tisíc let by se zanesl úplně.

Zeměpisné podmínky

Rozkládá se v kotlině tektonického původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí pohoří Bakoňský les. Má rozlohu 596 km², délku 78 km a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 m. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Jezero vzniklo větrnou erozí a následnou deflací (větrným odnosem materiálu).

Panorama přes Balaton a Keszthely

Vodní režim

Povodí Balatonu má rozlohu 5180 km², množství vody se pohybuje okolo 1,8 x 10⁹ m³ a obmění se přibližně za 2,2 roky. Výška hladiny byla roku 1976 při stavbě siófokského přístavu upravena a ustálena na přibližně 104 m n. m. Balaton je známý svou klidnou hladinou, avšak při bouřkách či dlouhotrvajícím rychlém větru se vlny objeví velmi rychle a do ohromných velikostí. Nejvyšší jsou, pokud vítr fouká z jihozápadního směru. Nejvyšší dosud naměřené měly výšku 1,82 m u břehu a 1,95 m uprostřed jezera, přičemž délka jedné se pohybovala pouze mezi 2 – 12 m. Je třeba dvou hodin po uklidnění větru, aby se hladina navrátila do původního klidu. Slapové jevy jsou patrné pouze v západovýchodním směru. Nejvyšší naměřené se vyskytly 14. května roku 1962, kdy na západě klesla hladina o 45 cm a na východě stoupla o celých 52 cm. Proudění probíhá u hladiny jezera od severního pobřeží k jižnímu a u dna pak ve směru opačném. V místě zúženiny u Tihanyského poloostrova dosahuje rychlost těchto proudů běžně i 2 m/s.

Balaton

Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je Zala přitékající na jihozápadě z Kis-Balatonu. Odtok je zajištěn přes umělý kanál Sió do řeky téhož jména, která je spojená s Dunajem.

Jezero je průtočné.

Mikroklima Balatonu

Mikroklima balatonského pobřeží se díky severojižnímu natočení, převládajícím jihozápadním větrům, kontinentálnímu okolí a vodní hladině odrážející sluneční záření podobá mediterránnímu. Roční množství slunných hodin se pohybuje okolo dvou tisíc, přičemž nejteplejšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, nejslunnějším měsícem je červen a nejméně srážek dopadá v srpnu a září. Výrazně je díky vodní mase stahována teplotní amplituda jak denní, tak i roční. Ke konci léta se však teplota vody pohybuje okolo 28 °C (měří se v hloubce 1 m poblíž města Siófok). Výhodu severního hornatého pobřeží na pěstování vinné révy objevili už Římané a tato tradice se zde zachovala dodnes. Pocházejí odsud ta nejsladší a nejkvalitnější maďarská vína a to především bílé odrůdy. Z těch nejlahodnějších je třeba jmenovat Badacsonyi Szürkebarát, který je „endemitním druhem“ a nesmí se pěstovat nikde jinde na světě, resp. pouze pro osobní spotřebu, než na svazích stolové vyhaslé sopky Badacsony. Většinu zim Balaton zamrzá, vrstva ledu se pak pohybuje mezi 20 – 30 cm. Větry nad Balatonem povětšinou vanou z jihu, západu, severozápadu, nebo severu. Z jihozápadu přicházejí pouze ne příliš časté bouřky. Nejsilnější vítr byl zaznamenán 13. července 1961 a to 129,6 km/h.

Pobřeží

Pobřeží pod pohořím Bakony je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov Tihany) a je porostlé lesy. Na severním břehu se nacházejí vinice (Badacsony). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často bažinaté. Délka pobřeží je asi 200 km.

Satelitní snímek Balatonu

Využití

Pobřeží jezera je nejdůležitější lázeňskou oblastí a po Budapešti druhým nejoblíbenějším cílem turistů v Maďarsku. Jsou zde minerální a termální prameny. Na jezeře je rozvinuto rybářství a místní vodní doprava. Podél břehů vedou silnice a železnice.

Koupání

Jelikož má Balaton poměrně mělké dno a voda není hluboká, prohřívá se rovnoměrně až do dna. Letní teplota vody je 20 – 27 °C. Zvláště jižní strana jezera je výhodná pro koupání rodiny s dětmi, neboť až ve vzdálenosti 300 – 500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Na severním pobřeží je tato hranice místy již na 10 – 20 metrech od břehu, navíc je téměř celé zarostlé rákosem.

Vodní sporty

Velká vodní plocha jezera je vhodná pro jachting. První klub jachtařů tu byl založen v roce 1867 v Balatonfüredu.

Téměř ve všech částech jezera je povolen sportovní rybolov. Nejčastěji lovené ryby jsou candáti, sumci, štiky, boleni, a kapři.

Plavba po jezeře

Je prokázáno, že již Římané využívali jezero k vodní dopravě. První parník byl na jezero spuštěn v roce 1846. V dnešní podobě byla lodní doprava obnovena po druhé světové válce. V rekreačních místech jako Siófok byla vybudována přístaviště.

Města a obce na pobřeží

Balaton

• Severní pobřeží od východu na západ: Balatonkenese – Balatonfűzfő – Balatonalmádi – Alsóörs – Paloznak – Csopak – Balatonfüred – Tihany – Aszófő – Örvényes – Balatonudvari – Fövenyes – Balatonakali – Zánka – Balatonszepezd – Révfülöp – Pálköve – Balatonrendes – Ábrahámhegy – Badacsonytomaj – Badacsonytördemic – Szigliget – Balatonederics – Balatongyörök – Vonyarcvashegy – Gyenesdiás – Keszthely
• Jižní pobřeží od východu na západ: Balatonakarattya – Balatonaliga – Balatonvilágos – Sóstó – Szabadifürdo – Siófok – Széplak – Zamárdi – Szántód – Balatonföldvár – Balatonszárszó – Balatonszemes – Balatonlelle – Balatonboglár – Fonyód – Bélatelep – Balatonfenyves – Balatonmáriafürdő – Balatonkeresztúr – Balatonberény – Fenékpuszta (Balatonszentgyörgy)

Flóra a fauna

Jezero a jeho okolí hostí mnoho vzácných i chráněných převážně teplomilných rostlinných a živočišných druhů.

Flóra

Na jižních slunci vystavených svazích severního břehu rostou mandloně, roubované fíkovníky a pěstují se zde také granátovníky. Na strmých svazích tabulové hory Badacsony se pěstuje vinná réva.

Fauna

V jezeře žije více než padesát druhů ryb, přičemž králem zdejších vod je nazýván candát. Kromě něj převažují úhoři, amuři, cejni, cejnci, štiky, karasi, kapři, líni a sumci. Z 250 druhů ptáků je 27 zvláště chráněných. Jsou to např. kalous ušatý, čáp černý, datel černý, kormorán velký a různé druhy volavek a kolpíků.

Odkazy

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Balaton ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Balaton na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Blatenské jezero v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Balaton-tourism.hu
• Balaton.hu (maďarsky)

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Балатон“.

Portály: Maďarsko

Autoritní data	NKC: ge160051 GND: 4046313-8 VIAF: 46145602553601362381 WorldCat Entities: E39PBJckPyYrr37v6j9krhYtrq