Organizace spojených národů: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Kritika: us kritika je záležitostí vlády, ne jedné osoby a šlo ní o spojování dvou agend; takže lze tahkle? (imo je to stejně vzhledem k osn prkotina, kterých bylo od roku 1945 milion)
Doplněno o pravdivé inf
značky: revertováno školní IP editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 24: Řádek 24:
}}
}}
[[Soubor:United Nations HQ - New York City.jpg|náhled|[[Budova Organizace spojených národů|Budova OSN]] v New Yorku]]
[[Soubor:United Nations HQ - New York City.jpg|náhled|[[Budova Organizace spojených národů|Budova OSN]] v New Yorku]]
'''Organizace spojených národů''' ({{Vjazyce2|en|''United Nations''}}), zkráceně '''OSN''' (''UN''), je [[mezinárodní organizace]], jejímiž členy jsou všechny uznávané [[stát]]y světa vyjma [[Vatikán]]u a Palestiny – k březnu [[2018]] má [[Seznam členských států OSN|193 členských]] států.
'''Organizace spojených národů''' ({{Vjazyce2|en|''United Nations''}}), zkráceně '''OSN''' (''UN''), je [[mezinárodní organizace]], jejímiž členy jsou všechny uznávané [[stát]]y světa vyjma [[Vatikán]]u a Palestiny – k březnu [[2018]] má [[Seznam členských států OSN|193 členských]] je to kravina:(


== Obecné informace ==
== Obecné informace ==

Verze z 17. 9. 2020, 08:39

Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. O jiném významu této zkratky pojednává článek Ottův slovník naučný.
Organizace spojených národů
Emblém OSN
Emblém OSN
Vlajka OSN
Mapa členských států OSN
Mapa členských států OSN
ZkratkaOSN
PředchůdceSpolečnost národů
ZakladatelSovětský svaz, Spojené státy americké, Čínská republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika, Spojené království, Francie, Etiopie, Indie, Kanada, Jugoslávie, Československo, Austrálie, Nový Zéland, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie, Polsko, Norsko, Řecko, Saúdská Arábie, Egypt, Irák, Sýrie, Libanon, Turecko, Írán, Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Haiti, Honduras, Libérie, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická republika, Uruguay a Venezuela
Vznik26. června 1945 – oficiálně 24. října 1945
Právní formamezivládní organizace
SídloNew York, USA, Vídeň, Rakousko, Ženeva, Švýcarsko
Souřadnice40°45′0″ s. š., 73°58′12″ z. d.
Působnostcelosvětově
Úřední jazykangličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština + italština a němčina (neoficiální jazyky)
Členové193 členských zemí
Generální tajemník António Guterres (od roku 2017)
Správní radaKofi Annan
Hlavní orgánRada bezpečnosti, Valné shromáždění
OceněníPeabodyho cena (1950)
Nobelova cena za mír (2002)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2003)
Four Freedoms Award - Freedom Medal (2020)
Oficiální webwww.un.org
LEI549300HYGYJKXU2J8X74
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova OSN v New Yorku

Organizace spojených národů (anglicky United Nations), zkráceně OSN (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny uznávané státy světa vyjma Vatikánu a Palestiny – k březnu 2018 má 193 členských je to kravina:(

Obecné informace

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.

OSN byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou

V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

Rada bezpečnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období. Stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta proti navrženým rezolucím jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Spojené království.

10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Belgie (2020), Dominikánská republika (2020), Estonsko (2021), Indonésie (2020), Jihoafrická republika (2020), Německo (2020), Niger (2021), Svatý Vincenc a Grenadiny (2021), Tunisko (2021) a Vietnam (2021).

Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Významné bylo také české předsednictví Ekonomické a sociální rady OSN v roce 1997.

Ekonomická a sociální rada

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku.

Poručenská rada

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout její předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.

Mezinárodní soudní dvůr

Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.

Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k únoru 2019)
Jméno a příjmení Státní příslušnost Ve funkci od roku Poznámka
Abdulqawi Ahmed Yusuf SomálskoSomálsko Somálsko 2009 Předseda od roku 2018
Xue Hanqin ČínaČína Čína 2010 Místopředseda od roku 2018
Peter Tomka SlovenskoSlovensko Slovensko 2003
Ronny Abraham FrancieFrancie Francie 2005
Mohamed Bennouna MarokoMaroko Maroko 2006
Antônio Augusto Cançado Trindade BrazílieBrazílie Brazílie 2009
Joan E. Donoghue Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 2010
Giorgio Gaja ItálieItálie Itálie 2012
Julia Sebutinde UgandaUganda Uganda 2012
Dalveer Bhandari IndieIndie Indie 2012
Patrick Lipton Robinson JamajkaJamajka Jamajka 2015
James Richard Crawford AustrálieAustrálie Austrálie 2015
Kirill Gevorgian RuskoRusko Rusko 2015
Nawaf Salam LibanonLibanon Libanon 2018
Yuji Iwasawa JaponskoJaponsko Japonsko 2018
Philippe Couvreur BelgieBelgie Belgie 2000 Notář

OSN a udržitelný rozvoj

Související informace naleznete také v článku Udržitelný rozvoj.

OSN je důležitým činitelem v oblasti udržitelného rozvoje.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Rozvojové cíle tisíciletí

Související informace naleznete také v článku Rozvojové cíle tisíciletí.

Cíle OSN do roku 2019:

  1. snížit chudobu a sociální vyloučení
  2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
  3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
  4. snížit dětskou úmrtnost
  5. zlepšit zdraví matek
  6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
  7. zajistit environmentální udržitelnost
  8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
  9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Odborné organizace OSN

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

Zajímavosti

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se švýcarskou měnou.[1]

Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Od léta roku 2015 předsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovýchodní monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé porušování lidských práv.[2]

Spojené státy 19. června 2018 oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové si orgán z lidských práv pouze střílí a jedná jen ve vlastním zájmu.[3]

Kritika

Rada bezpečnosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo veta. Charta Spojených národů dává Radě legislativní, výkonnou i soudní pravomoc.[4] Přesto není OSN s to zabránit konfliktům.

Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu,[5] dětské prostituce a pornografie[6] či sexuálního obtěžování.[7]

Podle některých jsou organizace OSN, jako například Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.[8]

Administrativa Spojených států amerických včetně prezidenta Donalda Trumpa kritizovala OSN za spojování podpory umělých potratů s bojem proti pandemii covidu-19.[9] OSN podle ekvádorských pro-life skupin nabídla Ekvádoru pomoc proti pandemii covidu-19 pod podmínkou, že povolí umělé potraty na požádání matky.[10] Dle vyjádření úředníků OSN pro agenturu AFP nic takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a doporučení respektovala zákony Ekvádoru a nepožadovala jejich změnu.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Největším sponzorem UNICEF je fotbalový klub FC Barcelona. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216. 
  2. ↑ "Daniel Veselý: Saúdská Arábie hodlá popravit přes 50 lidí v jediný den Archivováno 6. 1. 2016 na Wayback Machine.". Český rozhlas. 9. prosince 2015.
  3. ↑ CNN on Twitter. Twitter [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://archive.peacemagazine.org/v10n1p20.htm - Some questions raised at the Science for Peace conference on UN reform
  5. ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/rada-bezpecnosti-osn-uzavira-program-ropa-za-potraviny-pro-irak--824121 - Rada bezpečnosti OSN uzavírá program ropa za potraviny pro Irák
  6. ↑ https://web.archive.org/web/20090723152322/http://www.unicef.org/graca/a51-306_en.pdf - PROMOTION AND PROTECTION OF THE RIGHTS OF CHILDREN, Impact of armed conflict on children, Note by the Secretary-General
  7. ↑ http://indianexpress.com/article/india/india-others/delhi-police-fir-against-r-k-pachauri-on-charges-of-sexual-harassment/ - Delhi Police FIR against R K Pachauri on charges of sexual harassment
  8. ↑ http://www.theguardian.com/environment/earth-insight/2014/may/15/ipcc-un-climate-reports-diluted-protect-fossil-fuel-interests - IPCC reports 'diluted' under 'political pressure' to protect fossil fuel interests
  9. ↑ Acting Administrator John Barsa Letter to UN Secretary General Guterres | Press Release | U.S. Agency for International Development. www.usaid.gov [online]. 2020-05-18 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ In Ecuador, pro-life groups protest U.N. abortion conditions on coronavirus aid.. Catholic News Agency [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ UN falsely accused of demanding Ecuador ‘legalize’ abortions to get COVID-19 aid. Fact Check [online]. 2020-05-22 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
  • Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7

Související články

Externí odkazy

Organizace spojených národů
Systém OSN
Hlavní sídla
Programy, fondy
a agentury
FAO • ICAO • ILO • IPBES • IPCC • MAAE • UNIDO • ITU • UNAIDS • SCSL • UNCTAD • UNCITRAL • UNDCP • UNDP • UNEP • UNESCO • UNODC • UNFIP • UNIFEM • UNFPA • OHCHR • UNHCR • UNHRC • HABITAT • UNICEF • UNRWA • UPU • WFP • WHO • WMO
Rezoluce
Související témata
Kategorie
Nositelé Nobelovy ceny za mír
1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Nositelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení

Nelson Mandela / Anatolij Marčenko i.m. (1988) • Alexander Dubček (1989) • Aun Schan Su Ťij (1990) • Adem Demaçi (1991) • Matky z Plaza de Mayo (1992) • Oslobođenje (1993) • Taslima Nasrinová (1994) • Leyla Zanaová (1995) • Wej Ťing-šeng (1996) • Salima Ghezaliová (1997) • Ibrahim Rugova (1998) • Xanana Gusmão (1999) • ¡Basta Ya! (2000) • Izzat Ghazzawi / Nurit Peled-Elhanan / Zacarias Kamwenho (2001) • Oswaldo Payá Sardiñas (2002) • Kofi Annan / OSN (2003) • Běloruská asociace novinářů (2004) • Dámy v bílém / Reportéři bez hranic / Hauwa Ibrahimová (2005) • Aljaksandar Milinkevič (2006) • Salí Mahmúd Osman (2007) • Chu Ťia (2008) • Memorial (2009) • Guillermo Fariñas (2010) • Asmaa Mahfouz / Ahmed al-Senussi / Razan Zaitouneh / Ali Ferzat / Muhammad Buazízí i.m. (2011) • Nasrín Sotúdeová / Džafar Panahí (2012) • Malála Júsufzajová (2013) • Denis Mukwege (2014) • Ráif Badawí (2015) • Nadja Muradová / Lamíja Bašárová (2016) • Venezuelská demokratická opozice (2017) • Oleh Sencov (2018) • Ilham Tohti (2019) • Běloruská demokratická opozice (2020) • Alexej Navalnyj (2021) • lid Ukrajiny (2022) • Mahsá Amíníová (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Organizace_spojených_národů&oldid=19002090“