Česká televize

Česká televize
Budova České televize na Kavčích horách v Praze
Zahájení vysílání	1. ledna 1992
Generální ředitel	Petr Dvořák
Formát obrazu	16:9 4:3
Slogan	Česká televize ve Vašich barvách.
Země	Česko Česko
Jazyk	Čeština
Oblast vysílání	Česko Česko
Nahradil	Československá televize
Web	www.ceskatelevize.cz

Česká televize je veřejnoprávní televizí poskytující své vysílání celoplošně na území Česka. Je zřízena zákonem o České televizi, který stanoví rámec jejího fungování, včetně plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a způsobu financování. Jako médium veřejné služby má zajišťovat všem občanům přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě. Sídlí v Praze na Kavčích horách.

Historie

Související informace naleznete také v článku Československá televize.

Detail výškové budovy České televize v Praze na Kavčích horách

Česká televize byla zřízena ke dni 1. ledna 1992 jako právnická osoba, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize. Česká televize nejprve provozovala vysílání na programech ČTV a OK3 pro českou část federace, zároveň vyráběla pořady pro federální československý kanál F1 až do rozpadu Československa a zániku Československé televize.

Se vznikem samostatné České republiky a zánikem federálního programového okruhu došlo od 1. ledna 1993 k přejmenování jednotlivých televizních kanálů: na frekvencích dřívějšího ČTV začal nově vysílat program ČT1, na frekvencích bývalého federálního okruhu F1 začal vysílat program ČT2 a program OK3 byl přejmenován na ČT3. K dalším změnám došlo od 4. února 1994, kdy byl kanál ČT3 bez náhrady zrušen a na jeho frekvence byl přesunut program ČT2, který musel uvolnit frekvenci bývalého federálního okruhu pro soukromou televizi Nova. Následující řadu let Česká televize vysílala pouze na dvou okruzích – ČT1 a ČT2.

K rozšíření programové nabídky došlo 2. května 2005 ve 13 hodin spuštěno vysílání zpravodajského kanálu ČT24. Necelý rok poté došlo k dalšímu rozšíření, když dne 10. února 2006 v 9:00 začal vysílat sportovní kanál ČT4 Sport (dnešní ČT sport). Dne 31. srpna 2013 byl spuštěn dětský a vzdělávací kanál ČT :D a zároveň s ním i kanál ČT art zaměřený na kulturní pořady. ČT :D a ČT art sdílejí společnou frekvenci, přičemž dětský kanál vysílá od 6:00 do 20:00 a umělecký kanál ve zbylém čase.

Vysílání a program

Česká televize provozuje šest televizních programů, vysílaných pozemně na pěti kanálech dvou digitálních multiplexů. Dva plnoformátové programy (ČT1 a ČT2) doplňují čtyři další tematické programy, určené užšímu vybranému publiku (ČT24, ČT sport, ČT art a ČT :D). Všechny programy jsou dostupné také prostřednictvím satelitu, kabelových sítí a IPTV. Všechny programy České televize jsou dostupné ve vysokém rozlišení, tedy v HD.

Na základě rozhodnutí vlády a mezinárodních dohod zahájila Česká televize 27.11.2019 vypínání vysílání ve formátu DVB-T, aby tak uvolnila místo pro rozvoj mobilního internetu a nahradila ho novým standardem DVB-T2. V DVB-T2 jsou sířeny, stejně jako na satelitu, všechny programy v HD rozlišení.

Všechny programy také nabízejí funkci HbbTV, která se označuje jako ČT bod. Pořady lze sledovat na internetu v rámci tzv. iVysílání, kde Česká televize divákům nabízí živé vysílání vybraných programů a sledování pořadů z archivu.

V roce 2016 Česká televize na webu ctsport.cz vydala první fotbalové podcasty, které poslouchá kolem deseti tisíců fanoušků. Následuje hokej a na podobné úrovni jsou basketbal, biatlon nebo americký fotbal. ČT Sport plánuje i speciální podcasty například k olympijským hrám.

V dubnu 2018 začala ČT publikovat také zpravodajské podcasty. Devět vychází z pořadů ČT24, čtyři jsou připravované pouze pro podcastové platformy. Mezi nejoblíbenější patří vědecký Hyde Park Civilizace, autorsky vytvářený podcast Newsroom ČT24, pořady Fokus Václava Moravce, Události ČT nebo podcasty, které jsou připraveny jako zvuková verze některých témat a článků z webu ČT24.cz.

Aktuální stanice

Logo	Název	Popis
	ČT1	První program České televize vysílá pořady především pro většinové publikum, tedy se nejvíce podobá komerčním stanicím. Vysílá seriály, filmy, publicistiku, zpravodajství a zábavní program. Průvodním heslem ČT1 je Vítejte na jedničce. Od 1. března 2012 vysílá i vysokém rozlišení jako ČT1 HD, která je dostupná jak v pozemním DVB-T2, tak přes družicové vysílání. Některé programy se překrývají s ČT24, ČT Sport nebo ČT :D.
	ČT2	ČT2 by na rozdíl od ČT1 měla být určena pro náročnější diváky. Tomu odpovídá i její aktuální (2017) reklamní slogan Dvojka hledá souvislosti. Stanice vysílá dokumentární pořady a filmy (z vlastní i zahraniční produkce, převážně od BBC Earth), specializované seriály (např. Hra o trůny, Dům z karet nebo Batesův motel) nebo pořady pro děti, které se překrývají s programem ČT :D, výjimečně také sportovní přenosy. I ČT2 je dostupná v HD verzi přes DVB-T2 nebo satelitní vysílání.
	ČT3	ČT3 je dočasná stanice České televize spuštěná 23. března 2020 v souvislosti se vzniklou pandemií COVID-19. Jak napovídá slogan Televize třetího věku, je stanice určena pro publikum v důchodkovém věku. Stanice vysílá pořady z archívu ČT a tématické magazíny. Vysílání probíhá mezi 9.00 a 17.25 v pozemním (DVB-T2), satelitním a kabelovém vysílání. Název převzala stanice po zrušené stanici z let 1993 a 1994.
	ČT24	ČT24 je zpravodajskou stanicí vysílající 24 hodin denně zprávy a publicistiku, podobně jako BBC World nebo CNN. Mezi 6.00 a 0.00 vysílá stanice každou půlhodinu až hodinu zpravodajskou relaci. Některé pořady jsou vysílány souběžně na programu ČT1. Mezi ně patří hlavní zpravodajská relace Události a první část diskusního pořadu Otázky Václava Moravce či ranní zpravodajská relace Studio 6. HD verze je dostupná ze satelitní družice Astra 3B a v pozemním vysílání DVB-T2.
	ČT sport	ČT sport vznikl v roce 2006, tehdy pod názvem ČT4 sport (šlo tehdy o de facto čtvrtý programový kanál České televize), v roce 2008 byl přejmenován na ČT4, současný název používá od 1. října 2012. Stanice je zaměřena na sportovní přenosy, pořady o sportu a další sportovní relace.. Verze v HD rozlišení byla spuštěna u příležitosti Mistrovství světa v ledním hokeji 2012 ve Finsku a Švédsku, tehdy pod názvem ČT4 HD, později ČT sport HD. Je dostupná přes družicové vysílání a DVB-T2, do začátku září 2012 byla dostupná i v pražské pozemní Regionální síti 4 pod názvem ČT sport HD test.
	ČT :D	ČT :D je televizní stanice určená mladým divákům od 4 do 12 let. Vysílá pořady, filmy a dětské seriály vlastní i zahraniční tvorby. Její vysílání bylo zahájeno 31. srpna 2013 společně s kanálem ČT art, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci. Svůj program šíří ve veřejnoprávním multiplexu 1 a 21. V HD je dostupný ze satelitní družice Astra 3B a v DVB-T2.
	ČT art	ČT art je kulturní kanál České televize. Vysílá studentskou tvorbu a pořady týkající se hudebního a výtvarného umění či divadla. Jeho vysílání bylo zahájeno 31. srpna 2013 společně s kanálem ČT :D, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci. Podobně jako stanice ČT :D, i tato svůj program šíří ve veřejnoprávním multiplexu 1 a 21. V HD je dostupný ze satelitní družice Astra 3B a v DVB-T2.

Bývalé stanice

Název

Popis

ČT3

Původní ČT3 býval třetí program České televize, dočasně vysílající od 1. ledna 1993 do 3. února 1994. Vysílal zahraniční zpravodajské bloky, telenovely či pořady pro děti. Využíval frekvence bývalého kanálu OK3, na které pak byl přesunut kanál ČT2. Později byl název ČT3 uvažován při přípravě vysílání programového kanálu pro děti a mládež, který byl nakonec spuštěn pod názvem ČT :D, roku 2020 převzala název zrušené stanice dočasně spuštěná stanice určená pro důchodce.

Organizace ČT

Přenosový vůz České televize

Generální ředitel České televize je volený Radou ČT na šestileté období. Současným generálním ředitelem je Petr Dvořák. Funkce se ujal 1. října roku 2011 a je tak od vzniku České televize ředitelem s dosud nejdelším mandátem. Nejvyšší management dále tvoří finanční a provozní ředitel, ředitel programu, ředitel vývoje pořadů a programových formátů, ředitel výroby, ředitel zpravodajství, ředitel techniky a provozu, ředitel marketingu a nových médií a ředitelé televizních studií v Brně a Ostravě

---

Generální ředitelé České televize

Jméno	Nástup do funkce	Opuštění funkce
Ivo Mathé	1. ledna 1992	1. dubna 1998
Jakub Puchalský	1. dubna 1998	31. ledna 2000
Dušan Chmelíček	1. února 2000	21. prosince 2000
Jiří Hodač	22. prosince 2000	11. ledna 2001
ČT bez generálního ředitele - vedena Věrou Valterovou	11. ledna 2001	9. února 2001
Jiří Balvín	9. února 2001	27. listopadu 2002
Petr Klimeš (prozatímní ředitel)	27. listopadu 2002	18. července 2003
Jiří Janeček	19. července 2003	31. srpna 2011
Petr Dvořák	1. října 2011	dosud

Financování

Hlavním zdrojem financování jsou televizní poplatky, které pokrývají téměř 90 % celkových nákladů. Výše televizního poplatku činí 135 Kč pro domácnost (s platností od 1. 1. 2008; do 30. 9. 2005 to bylo 75 Kč, do 31. 12. 2006 to bylo 100 Kč a do 31. 12. 2007 to bylo 120 Kč), podnikatelé tento poplatek odvádějí za každý televizní přijímač. Roční výnos poplatků do rozpočtu ČT je přibližně 5,7 miliardy Kč.

Dalšími výnosy jsou tržby za vlastní výkony a zboží, které zahrnují vysílání reklamy a sponzoringu, prodej práv k pořadům, vydavatelskou činnost, televizní a filmové služby poskytované externím zájemcům, pronájem volných prostor a další. Pro podnikatelskou činnost stanoví zákon o České televizi podmínku, že musí souviset s vlastním předmětem činnosti České televize a současně nesmí ohrozit její poslání.

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, dále v § 50 určuje, že čas vyhrazený reklamě na programech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, tedy nanejvýš 7 minut + 12 sekund denně. Na ostatních programech je reklama zakázána s výjimkou kulturních a sportovních přenosů, pokud je reklama jejich součástí z hlediska podmínek vysílacích práv. Výnosy z reklamy na ČT 2 směřují Státnímu fondu kultury České republiky, z reklamy na ČT sport pro výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou. Teleshopping je ve vysílání České televize zakázán úplně. Tato omezení se nevztahují na product placement, který je využíván u vlastní tvorby.

Rada České televize

Kontrolním orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Působnost Rady definuje zákon o České televizi, mimo jiné ve věcech jmenování a odvolání generálního ředitele, zřizování televizních studií, schvalování rozpočtu a kontroly hospodaření České televize nebo předkládání Výroční zprávy o činnosti České televize a Výroční zprávy o hospodaření České televize Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Zákony a předpisy

Zákon o České televizi zejména stanoví podmínky naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání a definuje působnost Rady České televize jako kontrolního orgánu. Na Českou televizi se dále vztahují například zákony č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, č. 132/2010 Sb., o audiovizuální službě na vyžádání, č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon.

Zvláštním dokumentem je Kodex České televize, jehož vznik předjímá zákon o České televizi. Kodex stanovuje zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání závazné pro Českou televizi a její pracovníky. Zákon určuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Dokument schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

„Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence“ (citát z Kodexu ČT).

Dalším dokumentem, jehož vznik upravuje zákon o České televizi, je Statut České televize. Na návrh generálního ředitele jej schvaluje Rada České televize. V jednotlivých částech definuje postavení, veřejnou službu, působnost generálního ředitele či televizních studií. Statut rovněž stanovuje způsob jmenování a odvolání vedoucích zaměstnanců.

Televizní studia

V rámci televize působí ze zákona Televizní studio Brno, které vzniklo 1961, a Televizní studio Ostrava, které vzniklo 1955. Televizní studia se původně podílela na televizní tvorbě v rozsahu asi každé po 5 %. V roce 2001 na návrh poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD) a Petra Plevy (ODS) zákon nařídil dohromady nejméně 20% podíl studií na celostátním televizním vysílání a alespoň 25 minut regionálního zpravodajství studií z oblasti jejich územní působnosti. V čele studia stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný Radou České televize na návrh generálního ředitele.

Regionální zpravodajská studia

Kromě ze zákona zřízených televizních studií v Praze, Brně a Ostravě provozuje Česká televize čtyři regionální zpravodajská studia. Ke spuštění prvního regionálního studia došlo 21. září 2016 v Hradci Králové, týden poté bylo spuštěno studio v Českých Budějovicích. Po třech letech se 16. září 2019 přidaly další studia v Plzni a Ústí nad Labem.

Regionální zpravodajská studia disponují samostatnými odbavovacími pracovišti, kterými doplňují zbylá studia vlastními moderovanými bloky a reportážemi.

Filmová podpora

Povinnost podporovat českou filmovou tvorbu a kulturní projekty České televizi ukládá zákon o České televizi. Výnosy z reklamy na programu ČT2 odvádí Česká televize dle Zákona Státnímu fondu kultury.

V oblasti domácí kinematografie Česká televize představuje největšího filmového koproducenta, za rok 2018 podpořila český film celkem 151 miliony korun. S nezávislými filmovými producenty spolupracuje prostřednictvím Filmového centra ČT.

Široké spektrum pořadů a filmových koprodukcí České televize má úspěch jak mezi tuzemskou kinematografií, tak i na prestižních filmových festivalech ve světě.

Televizní pořady

Mezi zpravodajské pořady ČT patří: Události, Události, komentáře, Hyde Park Civilizace, 90’ ČT24 a Události v regionech

Publicistické pořady: 168 hodin, Černé ovce, Dobré ráno, Historie.cs, Interview ČT24, Kluci v akci, Máte slovo s M. Jílkovou, Nedej se!, Objektiv, Otázky Václava Moravce, Polopatě, Reportéři ČT, Sama doma, Studio 6 a Toulavá kamera

Dětské pořady: Večerníček, Kouzelná školka, Kriminálka 5. C., Krysáci, Planeta Yó, Studio Kamarád, AZ – kvíz junior, Bludiště, Jogínci, Zpívánky

Původní a filmová tvorba: První Republika, Vyprávěj, Vraždy v kruhu, Svět pod hlavou, Marie Terezie, Labyrint, Stockholmský syndrom, Vysoká hra, Poldové a nemluvně, Kriminálka Staré město, Případy 1. oddělení, Četnické humoresky, Dukla 61, Tenkrát v ráji, Balada o pilotovi, Rašín, Vzteklina, Dabing Street, Rapl, Zkáza Dejvického divadla

Převzaté soutěžní pořady: StarDance, Peče celá země, Kde domov můj, AZ-kvíz, Zázraky přírody

Archiv

Česká televize pečuje o důležité materiály vzniklé z činnosti České, resp. Československé televize od roku 1953 do současnosti. Částí svých archivních sbírek spadá podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, mezi takzvané specializované archivy, které pečují o kulturní dědictví. Archiv je akreditován u Ministerstva vnitra ČR a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se zejména péče a zpřístupňování archiválií – Národního archivního dědictví. Archiv zároveň poskytuje podporu všem útvarům televize (zejména pro vysílání, novou výrobu, obchod) a plní významnou roli při digitalizaci historických materiálů.

Charitativní činnost

Hlavním nástrojem, který Česká televize využívá k podpoře charitativních projektů a veřejně prospěšných aktivit, jsou osvětové a benefiční pořady a bezplatné spotové kampaně v rámci vysílání. S Nadací rozvoje občanské společnosti organizuje sbírkový projekt Pomozte dětem. K vlastním charitativním projektům patří Adventní koncerty České televize. Vedle benefičních formátů do programu zařazuje přenosy a záznamy z kulturně významných událostí. Česká televize je spoluzakladatelem nevládní neziskové organizace Člověk v tísni.

Vzdělávání

Česká televize se v Kodexu ČT zavazuje vytvářet a vysílat populárně vzdělávací a osvětové pořady určené různým věkovým i zájmovým skupinám. Z hlediska programových typů rozlišuje tzv. pořad přímo vzdělávací, neboli osvětový (definovaný EBU) a nepřímo vzdělávací, což jsou žánrově bohatší pořady, kde je vzdělávací prvek přítomný spíše obsahem než formou.

Ke konkrétním vzdělávacím aktivitám České televize patří spolupráce se základními, středními školami a vysokými školami. Jedná se například o poskytování metodických, pracovních listů, které jsou doplňkem k audiovizuálním ukázkám televizních pořadů. Pro vysokoškolské studenty organizuje například projekt ČT start.

Evropská vysílací unie

Česká televize spolupracuje s významnými mezinárodními organizacemi zaměřenými na televizní výrobu, vysílání a nová média. Od roku 1993 je členem Evropské vysílací unie, která je největší profesní asociací národních vysílatelů na světě a sdružuje přes 70 aktivních členů z více než padesáti států Evropy, severní Afriky a Středního východu a další přidružené členy z celého světa. Prvním českým zástupcem, který zasedl ve výkonném výboru, jež je nejvyšším vedením Evropské vysílací unie, byl Ivo Mathé v letech 1995 až 1998. V roce 2014 se členem výkonného výboru stal Petr Dvořák, který v roce 2016 mandát na další dva roky obhájil.

Písma

• Arial – 1994–1998
• Helvetica Condensed – 1998–2007
• Avenir – 2007–2012
• TV Sans (vytvořený speciálně pro ČT) – 2012–dosud

Kritika

Televizní krize (2000)

Podrobnější informace naleznete v článku Krize v České televizi.

Na přelomu let 2000 a 2001 se budova zpravodajství České televize stala dějištěm tzv. televizní krize, kdy se redakce zpravodajství vzbouřila proti způsobu odvolání a volby generálního ředitele Radou ČT, proti samotnému řediteli Jiřímu Hodačovi a především proti jím jmenované ředitelce zpravodajství Janě Bobošíkové. Po dobu více než dvou týdnů pak bylo vysíláno dvojí zpravodajství – oficiální na pozemních sítích a vysílání protestujících redaktorů přes družici. Obě komory parlamentu se nakonec postavily spíše na stranu vzbouřenců (někteří politici dokonce na podporu redaktorů přespávali v prostorách zpravodajského velínu).

Stížnost skupiny redaktorů (2013)

Moderátorka Daniela Drtinová spolu se zástupcem šéfredaktora zpravodajství Adamem Komersem v říjnu odevzdala Radě ČT stížnost na vedení televize. Podepsalo ji celkem 24 zaměstnanců, k podpisu se později přihlásila i Nora Fridrichová. Kritici údajných zásahů do reportáží uváděli, že porušování objektivity a vyváženosti zaznamenali v době kampaně před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu. Na to reagovala skupina redaktorů, která naopak odmítala, že by v období před parlamentními volbami a během nich byla vystavena jakémukoli tlaku či ovlivňování reportáží. Kritiku odmítl ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, který polemizoval s jednotlivými body stížnosti a nesouhlasil s jejím údajným zpolitizováním.

Stížnost novinářů mělo posoudit pět osobností oslovených generálním ředitelem Petrem Dvořákam. Byli mezi nimi tehdejší prorektor UK Michal Šobr, předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová, sociolog Jaromír Volek, zahraniční zpravodajové Rob Cameron z BBC a Dana Schmidt z dánského deníku Politiken. Činnost komise byla ukončena poté, co z ní odstoupili Michal Šobr a Dana Schmidt. Rada České televize na zasedání 8. února 2014 konstatovala, že neshledala porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství ČT jako celku.

Kritika ze strany politiků

Vůči České televizi se několikrát kriticky vyjádřil prezident Miloš Zeman. Podle prezidenta Miloše Zemana ČT neplní veřejnoprávní funkci a do značné míry je ovlivňována TOP 09. Uvedl, že v Radě pro televizní a rozhlasové vysílání zasedají minimálně tři členové se vztahem k této straně a například tisková mluvčí ČT je bývalou mluvčí TOP 09. V květnu 2016 prezident prohlásil, že „…Česká televize by neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí, že by koncesionáři neměli platit 135 korun měsíčně za její provoz, že by tento provoz měl být hrazený ze státního rozpočtu“. K velkým kritikům ČT patří senátor Jan Veleba, který veřejnoprávní televizi označil za protizemanovskou a navrhoval zrušit povinnost platit koncesionářské poplatky.

Začátkem roku 2017 podal ministr financí Andrej Babiš stížnost Radě České televize kvůli několika reportážím ČT o okolnostech jeho nákupu dluhopisů Agrofertu. Reportáže měly účelově dehonestovat jeho osobu a zamlčovat známé, klíčové informace. Televize se mu údajně mstila a vedla proti němu dlouhodobou politickou kampaň. Pochybení redaktorů odmítl generální ředitel televize Petr Dvořák i etický panel České televize. Rada Babišovu stížnost jednohlasně zamítla. Rovněž Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, k níž směřoval obdobnou stížnost, ji odložila.

V září 2018 velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis protestoval proti odvysílání polského filmu Volyň, který popisuje genocidu Poláků ukrajinskými nacionalisty (Banderovci) během druhé světové války, a České televizi zaslal kritický dopis, ve kterém uvedl, že „Některé zavádějící a nepravdivé záběry z filmu hodně Ukrajinců považuje za urážející.“

Kritika objektivity zpravodajství

Někteří komentátoři vyjadřující se pro web Parlamentní listy se pozastavují nad objektivitou v České televizi a kritizují příliš protiruské zpravodajství. Magazín Petra Hájka, který publikuje pro web Parlamentní listy, také tvrdí, že je ve vysílání přítomna cenzura.

V srpnu 2015 zveřejnil server bs-life.ru pravděpodobně lživou informaci, že na Ukrajině zahynulo 2000 ruských vojáků. Ruský opoziční blogger Ruslan Levijev označil údaje za vymyšlené, přesto zprávu z neznámého zdroje o 2000 padlých vojácích na Ukrajině Česká televize podobně jako další zahraniční zpravodajské stanice zveřejnila na své zpravodajské stanici ČT24. Server bs-life.ru později zprávu o počtu padlých vojáků bez vysvětlení stáhnul.

Na konci dubna 2016 byla Radě ČT doručena stížnost na zpravodajství o ukrajinské krizi v období od 1. února 2014 do 31. ledna 2016. Stížnost má rekordní rozsah téměř pět set stran. Stížnost předkládá výčet případů, které podle autora dokládají rozsáhlé porušování zákona o ČT a Kodexu ČT. Rada ČT odmítla stížnost většinou hlasů jako nedůvodnou na svém jednání 22. června 2016. Vyjádření Rady zveřejnil autor stížnosti, který následně odpověděl formou otevřeného dopisu. V něm mimo jiné tvrdí, že Rada nebyla schopna stížnost ani její části zpochybnit žádnými konkrétními argumenty.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem a později i s uprchlickou krizí se začala v médiích a na sociálních sítích objevovat kritika zpravodajství České televize. Kritické články ve větším rozsahu zveřejnil například server Parlamentní listy. Ukrajinský web Myrotvorec zveřejnil v květnu 2016 jména a osobní data 4068 novinářů, akreditovaných u separatistické Doněcké lidové republiky, včetně reportérů České televize Miroslava Karase a Lukáše Roganského. Myrotvorec uvedl, že „tito novináři spolupracují s bojovníky teroristické organizace“.

Během speciálního vysílání v den amerických prezidentských voleb podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ČT porušila zákon, kdy neplnila svou povinnost „poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“. Zpravodajství mělo podle rady stranit kandidátce Hillary Clintonové na úkor Donalda Trumpa. Rada z několika hodinového speciálního vysílání vytkla televizi několik konkrétních bodů. Vedení zpravodajství na kritiku reagovalo otevřeným dopisem, ve kterém zejména vytýkalo Radě to, že nehodnotila celé 12hodinové vysílání.

Centrum pro mediální studia FSV UK Fakulty sociálních věd Univerzity Karovy vypracovalo v roce 2017 zveřejněnou Analýzu předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu před krajskými a senátními volbami 2016 v období od 9. září do 7. října, ve které mj. uvedlo, že politická strana TOP 09 měla ve zpravodajství ČT v porovnání s ostatními stranami více prostoru podle stopáže promluv jejích zástupců ve vybraných pořadech, než jaký měla průměr výsledků v parlamentních volbách 2013 a preferencí podle předvolebních průzkumů tří vybraných agentur pro výzkum veřejného mínění ve vztahu k ostatním politickým stranám. Závěry této práce zmínil i prezident Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu 8. března 2018. Česká televize vydala k této analýze vlastní prohlášení, ve které jí vytkla některé faktické a metodologické chyby. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která si nechala tuto analýzu vypracovat, uvedla, že závěry analýzy nedokazují porušení zákonné povinnosti vyváženosti, a rovněž zmínila některé metodologické nedostatky analýzy.

ČT bylo vytýkáno, že dlouhodobě nereprezentuje objektivně a nestranně co nejširší spektrum názorů, a také jí bývá vytýkána nestrannost například v otázce českých a amerických prezidentských voleb, Evropské unie, brexitu, problémů islámu, či migrační krize.

9. června 2019 podle Rady pro vysílání ČT porušila zákon, když odvysílala pořad 168 hodin o střetu zájmů Andreje Babiše, v reportáži chybělo vyjádření Agrofertu, čímž televize porušila zásadu objektivity a vyváženosti ve zpravodajství a publicistice.

29. března 2020 v přímém zpravodajském přenosu ČT24 z Malostranského náměstí (na téma pandemie Covid-19) neznámý muž hodil koblihu po moderátorovi Tomáši Drahoňovském. Pachatel si událost natáčel na vlastní kameru, po útěku z místa se schoval za roh nejbližšího stánku a pozoroval reakci moderátora. Některá média (například Echo 24) hledala souvislost s tím, že souběžně s živou reportáží ČT v téže lokalitě protestovala s megafonem proti údajnému utajování informací ze strany ČT bývalá novinářka Jana Peterková, která z místa také utekla krátce po činu. Drahoňovský neutrpěl žádná fyzická zranění, štáb ČT24 kontaktoval policii.

Propagace pseudovědy

Česká televize dostala v roce 2004 od Českého klubu skeptiků Sisyfos bronzový Bludný balvan za pořad Sama doma kvůli „soustavné propagaci astrologie a veškeré jurodivosti“. Navíc se jí týkaly i Bludné balvany udílené za rok 2008, protože zlatý Bludný balvan v kategorii družstev a stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců byly uděleny za pořad Detektor.

Další bludný balvan, tentokrát zlatý, byl České televizi udělen v roce 2013 za „propagaci a šíření pavědy na kanále ČT2“. Konkrétně šlo o pořady Tajný projekt voda – zkoumání nevysvětlitelných jevů, 2012 Mayská proroctví a kruhy v obilí, Pološero/Setkání s UFO, Pyramidy a Plný signál - nebezpečí mobilních telefonů a elektromagnetického záření.

Spolek Ateisté ČR v roce 2014 kritizoval ČT za to, že nepropaguje ateismus, ale především křesťanství.

Nezveřejňování smluv

Generální ředitel Dvořák obhajoval nezveřejňování některých smluv tím, že jde o „dohodu obou dvou stran“ a „obchodní tajemství”.

Platy zaměstnanců a manažerů

V roce 2017 byl měsíční plat generálního ředitele Petra Dvořáka 242 000 korun. Rada ČT mu každý rok odsouhlasila bonus ve výši desetinásobku měsíčního platu. Za rok 2018 mu Rada ČT přiznala odměnu ve výši 2,42 milionu korun. V roce 2019 patnáct vrcholných manažerů České televize inkasovalo na mzdách a odměnách přes 46,5 milionu korun.

Ohledně žádostí občanů na zveřejnění platů všech pracovníků ČT Dvořák řekl, že Češi nejsou připraveni na to, aby znali platy moderátorů a dalších zaměstnanců České televize.

Průzkumy důvěryhodnosti a sledovanosti

V roce 2019 Česká televize vyšla z výzkumu zaměřujícího se na média a sociální sítě jako nejdůvěryhodnější zpravodajské médium v Česku. Nejvyššího indexu důvěry dosáhla ČT ze všech čtyřiadvaceti zahrnutých médií. Studii realizovala společnost AMI Digital společně s agenturou STEM/MARK. Kromě dalších televizních stanic se průzkum zaměřil na největší tuzemské deníky, rádia, webové portály a sociální sítě. Česká televize předstihla všech třiadvacet sledovaných a umístila se na prvním místě s nejvyšším dosaženým indexem důvěry, který činí 57. Studii AMI Digital Index 2019 realizovala společnost AMI Digital společně s agenturou pro výzkum trhu STEM/MARK.

Zpravodajství České televize je jako jedno z nejdůvěryhodnějších vnímáno dlouhodobě. Informace předkládané Českou televizí považují dle loňského průzkumu Kantar Media za objektivní a vyvážené více než dvě třetiny obyvatel Česka a více než 70 % ji vnímá jako důvěryhodnou. Zároveň ČT24 podle nezávislého výzkumu Reuters Institutu realizovaného pro Oxfordskou univerzitu označili obyvatelé ČR jako nejdůvěryhodnější tuzemské zpravodajství.

Průzkum Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, který byl proveden mezi prosincem 2019 a únorem 2020, zjistil, že Česká televize je zcela nebo docela důvěryhodná pro 56,6 % respondentů.

Odkazy

Literatura

• Pitterman, Jiří – Saturková, Jitka – Šnábl, Vít (eds.): (Prvních) 10 let České televize. Česká televize, Praha 2002.

Související články

• Československá televize
• Redakce sportu České televize
• Sportka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká televize na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo veřejnoprávní ve Wikislovníku
• Téma Česká televize ve Wikicitátech
• Stránky České televize
• Historie české televize
• Internetové vysílání
• Heslo Média veřejné služby v Revue pro média
• Na návštěvě v ČT Brno
• ČT letos spustila nové webové stránky i ceněnou aplikaci iVysílání
• stránka ČT na EUscreen

Autoritní data	Biblio: 0033d7ee-15e9-4707-8010-e01b246856bf NKC: kn20010710705 BNF: cb140500671 (data) GND: 1242567-9 ISNI: 0000 0001 0668 9775 LCCN: n2002035105 NLI: 987007318079805171 VIAF: 141195844 WorldCat Identities: lccn-n2002035105

Portály: Česko | Televize