2020: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Svět: + |
Vylepšení textu značky: možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
2020: HELL!!! |
|||
{{Rok}} |
|||
{{SHORTTOC}} |
|||
{{Souhrn ročníku| rok =2020}} |
|||
Rok '''2020''' (MMXX) [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] začal ve středu 1. ledna, skončí ve čtvrtek 31. prosince a je [[Přestupný rok|přestupný]]. V Česku má 251 pracovních dnů a 13 [[Český státní svátek|státních a ostatních svátků]], z toho 11 jich připadá na mimovíkendové dny; [[letní čas]] začal v neděli 29. března ve 2.00 hodin SEČ a skončí v neděli 25. října ve 3.00 hodin SELČ. Dle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] nastane přelom roků 5780 a 5781, dle [[Islámský kalendář|islámského kalendáře]] 1441 a 1442. |
|||
== Události == |
== Události == |
Verze z 4. 6. 2020, 10:57
2020: HELL!!!
Události
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2020
Česko
- 3. února – Česká vláda, v souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2, vydala zákaz přímých letů mezi Českem a Čínou od 9. února.
- 12. února – Stanislav Křeček byl zvolen novým ombudsmanem.
- 19. února – Senátorky a senátoři zvolili svým novým předsedou Miloše Vystrčila.
- 1. března – Byly potvrzeny první tři případy nakažení koronavirem SARS-CoV-2 v České republice
- 10. března – Česká vláda se rozhodla zakázat od 10. března všechny akce s účastí nad 100 lidí a od 11. března uzavřít české základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy do odvolání kvůli snaze zpomalit šíření koronaviru SARS-CoV-2.
- 12. března – Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav.
- 14. března – Vláda kvůli pandemii koronaviru s platností od ranních hodin rozhodla o zákazu maloobchodního prodeje s výjimkou prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších.
- 15. března – Vláda před půlnocí oznámila zákaz volného pohybu na území ČR, omezení či zákaz některých služeb, aktivovala Ústřední krizový štáb, odložila termín daňových přiznání.
- 16. března – Hygienici rozhodli o uzavření obcí Litovel, Uničov, Červenka a dalších nejméně na 14 dní v návaznosti na pandemii nemoci COVID-19.
- 18. března – Česká vláda zakázala vycházení bez roušky či jiné ochrany nosu a úst s platností od půlnoci na čtvrtek.
- 23. března – Česká televize v souvislosti s nouzovým stavem spustila třetí kanál určený pro seniory.
- 31. března – Zámek Kynžvart a Osada Baba společně s Kolonie Nový dům byly Evropskou komisí zařazeny do seznamu významných památek s označením Evropské dědictví.
- 3. dubna – Městská část Praha 6 sundala z pomníku sochu maršála Koněva a uložila ji do depozitáře.
- 3. května – Začala vysílat stanice CNN Prima News, česká verze americké zpravodajské skupiny a stanice CNN.
Svět
- 1. ledna
- Chorvatsko se ujalo Předsednictví EU
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2020 jsou chorvatská Rijeka a irský Galway
- 3. ledna – Americké ozbrojené síly zaútočily na konvoj proíránských milic nedaleko Mezinárodního letiště Bagdádu. Při útoku byl zabit íránský generál Kásim Sulejmání, velitel Jednotek Quds a velitel iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí Muhandis.
- 9.–22. ledna – III. zimní olympijské hry mládeže ve švýcarském Lausanne
- 14. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows Server 2008, Windows Server 2008 R2 a Microsoft Windows 7.
- 23. ledna – Čína nařídila karanténu města Wu-chanu, ohniska koronaviru 2019-nCoV.
- 30. ledna – Světová zdravotnická organizace vyhlásila probíhající epidemii koronaviru 2019-nCoV za globální stav zdravotní nouze.
- 31. ledna – Spojené království vystoupilo z Evropské unie.
- 8. února – Nejméně 20 lidí bylo zabito při útoku střelce na nákupní centrum v thajském městě Nakhon Ratčasima.
- 9.–10. února – Část Evropy zasáhla bouře Sabine
- 19. února – Při útoku na dva „šíša bary“ ve městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem zemřelo nejméně 9 lidí. Policie pak střelce našla doma mrtvého.
- 24. února – Výrazný nárůst případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 oznámila oblast severní Itálie. Bylo nakaženo již 224 osob, zemřelo 7 lidí, státem vyhlášená karanténa izolovala 11 obcí s více než 50 000 obyvatel.
- 29. února
- Parlamentní volby na Slovensku
- Zástupci hnutí Tálibán a USA podepsali v Dauhá mírovou smlouvu, podle které se mají amerických a mezinárodní síly z území Afghánistánu a Tálibán má přestat spolupracovat s Al-Káidou, Islámským státem a jinými teroristickými uskupeními.
- 4. března – V důsledku epidemie koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla italská vláda o uzavření všech škol a univerzit v období 5. - 15. března a pořádání všech sportovních utkání a soutěží bez diváků po celý měsíc.
- 8. března – Italský premiér Giuseppe Conte nařídil izolaci Lombardie a 14 dalších provincií jako opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2.
- 10. března – Původní karanténa pro 14 regionů Itálie byla rozšířena na celý stát.
- 11. března
- Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně klasifikovala šíření koronaviru SARS-CoV-2 jako pandemii.
- Státní duma na návrh Valentiny Těreškovové schválila změnu ústavy, která by umožnila Vladimiru Putinovi znovu kandidovat na ruského prezidenta.
- 17. března
- Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil záměr uzavřít vnější hranice Evropské unie na 30 dní.
- Evropská fotbalová federace UEFA ohlásila přeložení Mistrovství Evropy ve fotbale z června až července 2020 na červen až červenec 2021 z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
- 18. března – Evropská vysílací unie ohlásila zrušení Eurovision Song Contest 2020 v nizozemském Rotterdamu z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
- 21. března – Mezinárodní federace ledního hokeje zrušila kvůli probíhající pandemii letošní ročník Mistrovství světa v ledním hokeji.
- 22. března – Chorvatské hlavní město Záhřeb postihlo silné zemětřesení.
- 24. března – Kvůli probíhající pandemii koronaviru bylo odloženo konání letních olympijských her v Tokiu.
- 27. března – Severní Makedonie se stala 30. členem NATO.
- 6. dubna – Zvláštní trestní soud odsoudil k trestu 23 let vězení Miroslava Marčeka, který se přiznal k dvojnásobné vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové
- 8. dubna – Čína ukončuje karanténu města Wu-chanu.
- 16. května - byl Eurovision: Europe Shine a Light
Očekávané události
- 1. července – Německo se ujme Předsednictví EU
- 29. července – bude vydán operační systém Microsoft Windows 11
- 2.–3. října – Krajské a senátní volby v Česku.
- 3. listopadu – Volby prezidenta USA
Neznámé datum
- Je plánováno zastavení provozu poslední německé jaderné elektrárny.
Úmrtí
Česko
- 2. ledna – Bohumír Kolář, pedagog, publicista a kulturní činitel (* 10. listopadu 1932)
- 5. ledna – Čestmír Hofhanzl, politik a biolog (* 9. října 1941)
- 8. ledna
- Zdeněk Nikodým, hokejista (* 2. října 1926)
- Roman Matoušek, plochodrážní závodník (* 23. května 1964)
- 9. ledna
- Milan Balabán, politik a projektant (* 3. června 1944)
- Petar Introvič, bluesový zpěvák, harmonikář, kytarista a skladatel, spoluzaklatel skupiny Bluesberry (* 14. června 1951)
- 11. ledna – Jan Plovajko, plukovník, válečný veterán druhé světové války (* 5. února 1922)
- 14. ledna
- Naděžda Kniplová, operní pěvkyně–sopranistka (* 18. dubna 1932)
- Josef Čermák, literární historik, editor a překladatel (* 18. května 1928)
- 16. ledna – Madla Vaculíková, spisovatelka (* 25. listopadu 1925)
- 17. ledna – Jolanda, kartářka a věštkyně (* 25. února 1951)
- 18. ledna
- Adolf Jílek, politik (* 19. března 1949)
- Petr Pokorný, evangelický teolog, filozof, biblista-novozákoník, historik a vysokoškolský pedagog (* 21. dubna 1933)
- 19. ledna – Hana Ezrová, československá hráčka basketbalu (* 26. března 1927)
- 20. ledna – Jaroslav Kubera, politik (* 16. února 1947)
- 25. ledna – Otakar Mareček, veslař, reprezentant a olympionik (* 14. června 1943)
- 27. ledna – Jiří Zahradník, entomolog, fotograf a hudebník (* 12. srpna 1928)
- 30. ledna
- Luboš Dobrovský, novinář a politik (* 3. února 1932)
- Staša Fleischmannová, fotografka a autorka vzpomínkové literatury (* 24. září 1919)
- Milan Nestrojil, farmaceut a výtvarník (* 16. listopadu 1947)
- 31. ledna
- Miloslav Penner, fotbalový obránce (* 5. září 1972)
- Zdeněk Hanka, spisovatel, pohotovostní specialista a profesionální instruktor (* 20. ledna 1956)
- 6. února – Jiřina Kubíková, husitská farářka, katechetka a teoložka (* 8. února 1930)
- 8. února – Erazim Kohák, filozof a publicista (* 21. května 1933)
- 9. února – Emil Škrabiš, politik a zemědělský inženýr (* 1. září 1939)
- 13. února
- Karel Neffe, veslař a olympionik (* 6. července 1948)
- Miloš Stehlík, historik umění a vysokoškolský pedagog (* 14. listopadu 1923)
- 18. února – Lidmila Vášová, představitelka české bibliopedagogiky, bibliopsychologie a knihovnictví (* 31. prosince 1939)
- 20. února – Jaroslav Šíma, hokejista (* 22. ledna 1944)
- 21. února – Stanislav Dvorský, básník a teoretik (* 14. července 1940)
- 27. února – Ivan Vojtěch, hudební vědec (* 27. listopadu 1928)
- 1. března – Jan Vyčítal, zpěvák a textař (* 8. března 1942)
- 4. března – Mirek Kovářík, divadelník, kulturní publicista, redaktor, herec, moderátor a vysokoškolský pedagog (* 15. srpna 1934)
- 10. března – Eva Broklová, historička (* 6. března 1939)
- 11. března – Zdeněk Karel Slabý, spisovatel, publicista, kritik a překladatel (* 9. června 1930)
- 13. března
- Dana Zátopková, atletka a olympijská vítězka v hodu oštěpem (* 19. září 1922)
- Arnošt Herman, právník a spisovatel (* 2. května 1932)
- 14. března – Eva Pilarová, zpěvačka (* 9. srpna 1939)
- 15. března – František Budín, konferenciér a komik (* 19. července 1924)
- 16. března – Vratislav Slezák, germanista, polonista a literární překladatel z němčiny (* 29. února 1932)
- 20. března – Vladimír Zábrodský, československý hokejista a tenista (* 7. března 1923)
- 31. března – Otakar Leiský, zoolog a spoluzakladatel (* 25. listopadu 1925)
- 1. dubna – Jiřina Medková, historička umění (* 27. prosince 1921)
- 2. dubna – Zdeněk Přikryl, sochař (* 4. července 1928)
- 6. dubna
- Tereza Spencerová, novinářka, publicistka a trans aktivistka (* 3. ledna 1965)
- Danuše Táborská, anestezioložka a zakladatelka zakladatelka první anesteziologicko-resuscitační kliniky v Československu (* 22. prosince 1928)
- Miloš Vacín, fotbalista (* 8. září 1940)
- 7. dubna – Jan Křen, historik (* 22. srpna 1930)
- 8. dubna
- Jaroslava Brychtová, malířka, sochařka a sklářská výtvarnice (* 18. července 1924)
- Luďa Klusáková, historička (* 21. září 1950)
- 9. dubna – Zdeněk Jičínský, právník a politik (* 26. února 1929)
- 15. dubna – Jaroslav Pazdera, fotbalový útočník (* 27. června 1962)
- 16. dubna
- Gene Deitch, americký režisér a producent animovaných filmů (* 8. srpna 1924)
- Dušan Vančura, zpěvák, kontrabasista, textař, hudební aranžér a překladatel (* 9. prosince 1937)
- 23. dubna – Heda Čechová, rozhlasová a televizní hlasatelka (* 17. července 1928)
- 28. dubna – Ladislav Hejdánek, filosof, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK (* 10. května 1927)
- 6. května – Karel Weinlich, rozhlasový režisér (* 6. dubna 1930)
- 7. května – Bedřich Housa, autor a rytec (* 12. dubna 1926)
- 10. května – Anna Gavendová, orientační běžkyně (* 4. července 1946)
- 11. května
- Peter Nemšovský, atlet (* 6. ledna 1943)
- Čestmír Řanda mladší, herec, scénograf, producent a výtvarník (* 15. května 1959)
- Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf a spisovatel (* 19. prosince 1930)
- 12. května – Radim Novák, fotbalista (* 2. dubna 1978)
- 21. května – Miroslava Hlaváčková, historička umění a kurátorka (* 8. května 1942)
- 24. května – Zdena Tominová, spisovatelka a představitelka disentu v ČSSR (* 7. února 1941)
- 28. května – Jaroslav Švach, fotbalový obránce a záložník (* 3. ledna 1973)
Svět
- 3. ledna – Kásim Sulejmání, íránský generálmajor, velitel jednotek Quds (* 11. března 1957)
- 5. ledna
- Anri Džergenija, abchazský premiér (* 8. srpna 1941)
- Antoni Morell, andorrský spisovatel píšící katalánsky (* 14. prosince 1941)
- Hans Tilkowski, německý fotbalista (* 12. července 1935)
- 6. ledna – Wilfried F. Schoeller, německý spisovatel, literární kritik (* 3. července 1941)
- 7. ledna – Neil Peart, kanadský bubeník a skladatel (* 12. září 1952)
- 8. ledna – Maria del Pilar, vévodkyně z Badajozu, španělská infantka (* 30. července 1936)
- 9. ledna – Ivan Passer, česko-americký filmový scenárista a režisér (* 10. července 1933)
- 10. ledna
- Kábús ibn Saíd, sultán Ománu (* 18. listopadu 1940)
- Wolfgang Dauner, německý jazzový klavírista (* 30. prosince 1935)
- 12. ledna – Roger Scruton, britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník (* 27. února 1944)
- 17. ledna
- Pietro Anastasi, italský fotbalista (* 7. dubna 1948)
- Derek Fowlds, britský herec (* 2. září 1937)
- 19. ledna – Jimmy Heath, americký saxofonista (* 25. října 1926)
- 21. ledna – Terry Jones, britský komik a režisér (* 1. února 1942)
- 24. ledna – Rob Rensenbrink, nizozemský fotbalista (* 3. července 1947)
- 26. ledna
- Kobe Bryant, americký basketbalista (* 23. srpna 1978)
- Louis Nirenberg, kanadsko-americký matematik (* 28. února 1925)
- 28. ledna – Dyanne Thorne, americká herečka (* 14. října 1936)
- 2. února – Ivan Král, česko-americký hudebník (* 12. května 1948)
- 3. února – George Steiner, francouzsko-americký literární teoretik a spisovatel (* 23. dubna 1929)
- 5. února
- Stanley Cohen, americký biochemik a biolog, nositel Nobelovy ceny (* 17. listopadu 1922)
- Kirk Douglas, americký herec (* 9. prosince 1916)
- 7. února – Li Wen-liang, čínský oftalmolog (* 12. října 1986)
- 12. února
- Geert Hofstede, holandský sociolog (* 2. října 1928)
- Rajendra Pachauri, indický inženýr, šéf Mezivládního panelu pro změny klimatu (* 20. srpna 1940)
- 14. února – Lynn Cohen, americká herečka (* 10. srpna 1933)
- 16. února – Harry Gregg, severoirský fotbalový brankáře (* 27. října 1932)
- 17. února – Vladimír Svitek, slovenský hokejista a československý reprezentant (* 19. října 1962)
- 18. února
- José F. Bonaparte, argentinský paleontolog (* 14. června 1928)
- Flavio Bucci, italský herec (* 25. května 1947)
- 22. února – Kiki Dimula, řecká básnířka (* 6. června 1931)
- 24. února – Katherine Johnson, americká matematička (* 26. srpna 1918)
- 25. února
- Mario Bunge, argentinský filozof, fyzik a profesor (* 21. srpna 1919)
- Husní Mubárak, egyptský politik a bývalý prezidente (* 4. května 1928)
- 28. února – Freeman Dyson, britský teoretický fyzik a matematik (* 15. prosince 1923)
- 1. března – Jack Welch, americký manažer a chemický inženýr (* 19. listopadu 1935)
- 4. března – Javier Pérez de Cuéllar, peruánský politik, spisovatel a generální tajemník OSN (* 19. ledna 1920)
- 6. března
- Henri Richard, kanadský hokejista (* 29. února 1936)
- McCoy Tyner, americký jazzový pianista (* 11. prosince 1938)
- 8. března – Max von Sydow, švédský herec (* 19. dubna 1929)
- 9. března – Anton Coppola, americký dirigent a hudební skladatel (* 21. března 1917)
- 12. března
- Wolfgang Hofmann, německý zápasník – judista (* 30. března 1941)
- Tonie Marshall, francouzsko-americká filmová herečka, režisérka a scenáristka (* 29. listopadu 1951)
- 14. března – Genesis P-Orridge, anglický hudebník a básník (* 22. února 1950)
- 17. března – Betty Williamsová, britská mírová aktivistka, držitelka Nobelovy ceny za mír (* 22. května 1943)
- 18. března – Alfred Worden, americký vojenský letec a kosmonaut z projektu Apollo (* 7. února 1932)
- 20. března – Kenny Rogers, americký zpěvák, kytarista, klavírista, fotograf, herec a producent (* 21. srpna 1938)
- 22. března – Ciprian Foias, rumunský matematik (* 20. července 1933)
- 23. března – Lucia Bosè, italská herečka (* 28. ledna 1931)
- 24. března
- Manu Dibango, kamerunský zpěvák, saxofonista a hráč na vibrafon (* 12. prosince 1933)
- Albert Uderzo, francouzský kreslíř a ilustrátor (* 25. dubna 1927)
- 26. března
- Michel Hidalgo, francouzský fotbalista a fotbalový trenér (* 22. března 1933)
- Michael Sorkin, americký architekt, urbanista, spisovatel a akademik (* 2. srpna 1948)
- 29. března
- Philip Warren Anderson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 13. prosince 1923)
- Jurij Vasiljevič Bondarev, ruský sovětský spisovatel (* 15. března 1924)
- José Luis Capón, španělský fotbalový obránce a reprezentant (* 6. února 1948)
- Tomas Oneborg, švédský fotograf (* 28. března 1958)
- Krzysztof Penderecki, polský hudební skladatel (* 23. listopadu 1933)
- 30. března
- Manolis Glezos, řecký politik a publicista (* 7. září 1922)
- Bill Withers, americký soulový zpěvák, kytarista a klavírista (* 4. července 1938)
- 31. března
- Eva Krížiková, slovenská herečka (* 15. července 1934)
- Wallace Roney, americký jazzový trumpetista (* 25. května 1960)
- 1. dubna
- Cristina, americká zpěvačka (* 2. ledna 1959)
- Ellis Marsalis, americký jazzový klavírista a hudební pedagog (* 14. listopadu 1934)
- Bucky Pizzarelli, americký jazzový kytarista (* 9. ledna 1926)
- Floris Michael Neusüss, německý fotograf (* 3. března 1937)
- 4. dubna – Luis Eduardo Aute, španělský zpěvák a kytarista (* 13. září 1943)
- 5. dubna
- Honor Blackmanová, anglická herečka (* 22. srpna 1925)
- Jiří Kotas, český politik a podnikatel (* 7. června 1952)
- Pentti Linkola, radikální finský environmentalista (* 7. prosince 1932)
- Mahmúd Džibríl, libyjský politik (* 28. května 1952)
- Margaret Burbidgeová, americká astrofyzička (* 12. srpna 1919)
- 7. dubna
- Donato Sabia, italský atlet (* 11. září 1963)
- Hal Willner, americký hudební producent (* 6. dubna 1956)
- 11. dubna
- John Horton Conway, britský matematik (* 26. prosince 1937)
- Justus Dahinden, švýcarský architekt (* 18. května 1925)
- 12. dubna
- Peter Bonetti, anglický]] fotbalový brankář (* 27. září 1941)
- Stirling Moss, britský pilot Formule 1 (* 17. září 1929)
- 14. dubna – Markus Raetz, švýcarský malíř, sochař a fotograf (* 6. června 1941)
- 15. dubna
- Joe Brown, britský horolezec (* 26. září 1930)
- Rubem Fonseca, brazilský spisovatel (* 11. května 1925)
- Lee Konitz, americký jazzový altsaxofonista a skladatel (* 13. října 1927)
- 16. dubna – Luis Sepúlveda, chilský spisovatel, režisér, novinář a politik (* 4. října 1949)
- 17. dubna
- Henry Grimes, americký jazzový kontrabasista a skladatel (* 3. listopadu 1935)
- Norman Hunter, anglický fotbalista (* 29. října 1943)
- 21. dubna – Florian Schneider, německý hráč na syntezátory a skladatel (* 7. dubna 1947)
- 22. dubna – Hartwig Gauder, německý atlet - chodec (* 10. listopadu 1954)
- 24. dubna – Hamilton Bohannon, americký perkusionista (* 7. března 1942)
- 25. dubna
- Per Olov Enquist, švédský spisovatel (* 23. září 1934)
- James B. Adams, americký prokurátor a prozatímní ředitel FBI (* 21. prosince 1926)
- Gunnar Seijbold, švédský nezávislý novinářský fotograf a hudebník (* 25. ledna 1955)
- 29. dubna
- Irrfan Khan, indický herec (* 7. ledna 1967)
- Jānis Lūsis, sovětský atlet lotyšské národnosti, olympijský vítěz v hodu oštěpem (* 19. května 1939)
- Maj Sjöwallová, švédská spisovatelka a překladatelka (* 25. září 1935)
- 4. května – Michael McClure, americký básník a dramatik (* 20. října 1932)
- 6. května – Brian Howe, britský rockový zpěvák a skladatel (* 22. července 1953)
- 9. května – Little Richard, americký zpěvák, skladatel a pianista (* 5. prosince 1932)
- 12. května
- Astrid Kirchherrová, německá fotografka a designérka (* 20. května 1938)
- Michel Piccoli, francouzský herec a filmový režisér (* 27. prosince 1925)
- 13. května – Rolf Hochhuth, německý spisovatel (* 1. dubna 1931)
- 17. května – Lucky Peterson, americký zpěvák, kytarista a klávesista (* 13. prosince 1964)
- 21. května
- Alexandr Gerasimov, ruský hokejový útočník (* 19. března 1959)
- Oliver E. Williamson, americký ekonom, Nobelova cena 2009 (* 27. září 1932)
- 22. května – Mory Kanté, guinejský zpěvák a hráč na koru (* 29. března 1950)
- 24. května – Jimmy Cobb, americký jazzový bubeník (* 20. ledna 1929)
- 26. května – Prahlad Džani, indický Sádhu (* 13. srpna 1929)
- 28. května
- Bob Kulick, americký rockový kytarista (* 28. ledna 1951)
- Lennie Niehaus, americký saxofonista (* 11. června 1929)
- 29. května
- Alfred Kolleritsch, rakouský spisovatel a básník (* 16. února 1931)
- Jerzy Pilch, polský spisovatel, publicista a scenárista (* 10. srpna 1952)
- 30. května – Bobby Morrow, americký sprinter, olympijský vítěz (* 15. října 1935)
- 1. června
- Roberto Peccei, italský fyzik (* 6. ledna 1942)
- Myroslav Skoryk, ukrajinský hudební skladatel, pedagog a hudební vědec (* 13. července 1938)
- 2. června – Carlo Ubbiali, italský motocyklový závodník (* 22. září 1929)
Výročí
Výročí událostí
- 3. ledna – Byla zahájena stavba Brooklynského mostu v New Yorku. (150 let)
- 8. ledna – založena Církev československá husitská (pod názvem Církev československá) (100 let)
- 10. ledna – Hlučínsko se ratifikací versailleské smlouvy stává součástí Československa (100 let)
- 4. února – Hlučínsko bylo obsazeno armádou a připojeno k Československu (100 let)
- 25. března – Bitva u Sudoměře (600 let)
- 5. dubna – Proběhla bitva u Mladé Vožice (600 let)
- 10. května – Vysílání zahájil druhý program Československé televize. Zároveň byla předána první část nově vybudovaného komplexu ČST v Praze 4 na Kavčích horách. (50 let)
- 19. května – Proběhla bitva u Poříčí nad Sázavou (600 let)
- 7. června – byla podepsána Brněnská smlouva o ochraně menšin (100 let)
- 30. června – Proběhla bitva o Tábor (600 let)
- 14. července – V bitvě u Vítkova porazili pražští husité s Janem Žižkou z Trocnova křižáky. (600 let)
- 18. července – První vatikánský koncil schválil konstituci Pastor aeternus, kterou následujícího roku papež Pius IX. vyhlásil dogma o papežské neomylnosti (150 let)
- 28. července – konference ve Spa rozhodla o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko a definitivně stanovila hranice rozděleného území. (100 let)
- 31. července – zákonem 450/1920 Sb. připojuje Československo Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska (100 let)
- 3. září – Císař Napoleon III. byl sesazen a byla vyhlášena Třetí Francouzská republika. (150 let)
- 20. září – Italská vojska obsadila Řím a tím zanikl Papežský stát. (150 let)
- 5. října – vznikl Svaz moderní kultury Devětsil (100 let)
- 12. října – Proběhla bitva u Panského Boru (též bitva u Horažďovic). (600 let)
- 8. listopadu – Bitva na Bílé hoře (400 let)
- 14.–15. prosince – generální stávka vyhlášena sociálně demokratickou levicí dopadla nezdarem. Nepokoje byly potlačeny armádou, četnictvem, ale i Sokoly a Orly. (100 let)
- prosinec 1419 – leden 1420 – Proběhla Bitva u Nekmíře. Při této bitvě bylo poprvé doloženo použití vozových hradeb. (600 let)
- návrat Československé legie z Ruska (100 let)
- vznikla loutka Spejbl (100 let)
Výročí narození
- 2. ledna – Isaac Asimov, americký spisovatel a biochemik ruského původu (100 let)
- 23. ledna – William G. Morgan, tvůrce volejbalu (150 let)
- 4. února – Božena Němcová, spisovatelka (200 let)
- 7. března – Miloslav Šimek, komik, humorista a spisovatel (80 let)
- 13. dubna – Karel Otčenášek, 23. biskup královéhradecký (100 let)
- 22. dubna – Vladimir Iljič Lenin, komunistický revolucionář, vůdce bolševické strany (150 let)
- 23. dubna – Jiří z Poděbrad, český král (600 let)
- 12. května
- Josef Mánes, malíř (200 let)
- Florence Nightingalová, anglická ošetřovatelka a spisovatelka (200 let)
- 16. května – Antonín Slavíček, malíř (150 let)
- 18. května – Jan Pavel II., 264. papež v dějinách církve (100 let)
- 13. června – Josef Ullmann, malíř, krajinář (150 let)
- 4. července – Vladimír Fischer, architekt (150 let)
- 11. července – Dana Medřická, herečka (100 let)
- 1. srpna – Ladislav Šaloun, sochař (150 let)
- 11. srpna – Jan Šrámek, kněz, politik, předseda Londýnské exilové vlády (150 let)
- 22. srpna – Ray Bradbury, americký spisovatel (100 let)
- 14. září – Václav Levý, sochař (200 let)
- 17. října – Rudolf Hrušínský, herec (100 let)
- 28. listopadu – Friedrich Engels, německý filosof a ekonom (200 let)
- 29. listopadu – František Pavelka, radiotelegrafista a československý voják (100 let)
- 7. prosince – Věra Tichánková, herečka (100 let)
- 10. prosince – Adolf Loos, architekt (150 let)
- 15. prosince
- Vlastimil Brodský, herec (100 let)
- Josef Hoffmann, český a rakousky architekt a designér (150 let)
- 16. prosince – Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel a klavírista (250 let)
- 24. prosince – Jiří Hanzelka, cestovatel a spisovatel (100 let)
- 27. prosince – Jiří Sovák, herec (100 let)
Hlavy států
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2020.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Brazílie – prezident Jair Bolsonaro (od 2019)
- Belgie – král Filip Belgický
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Miloš Zeman (od 2013)
- Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezident Rám Náth Kóvind (od 2017)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Re'uven Rivlin (od 2014)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernér David Johnston (od 2010)
- Maďarsko – prezident János Áder (od 2012)
- Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (od 2018)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
- Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
- Spojené státy americké – prezident Donald Trump (od 2017)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2020 na Wikimedia Commons