Luleč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Nejednalo se o isbn => přepis na pozn.
 
(Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Luleč
| název = Luleč
| status = obec
| obrázek = Luleč 007.JPG
| kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| popisek = Obecní úřad Luleč
| status = obec
| e-mail = obec.lulec@tiscali.cz
| adresa = Luleč&nbsp;33<br />68303 Luleč
| kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| starosta = Ing. Adam Majchrák
| web = http://www.lulec.eu/
| starosta aktuální k = 2022
| email = obec.lulec@tiscali.cz
| NUTS3 = CZ064
| adresa = Luleč&nbsp;33<br />68303 Luleč
| obec s rozšířenou působností = [[Vyškov]]
| starosta = Ing. Adam Majchrák
| pověřená obec = [[Vyškov]]
| infoaktual = 2019
| počet katastrálních území = 1
| nuts3 = CZ064
| nuts4 = CZ0646
| počet ZSJ = 1
| počet částí obce = 1
| nuts5 = 593273
| PSČ = 683&nbsp;03
| obec s rozšířenou působností = [[Vyškov]]
| pověřená obec = [[Vyškov]]
| okres = Vyškov
| země = [[Morava]]
| počet katastrálních území = 1
| katastrální území = Luleč
| počet zsj = 1
| mapa = Správní obvod Vyškov obec Luleč.svg
| počet částí = 1
| počet domů = 219
| obyvatelé.rok = 2001
| znak = Coa Czech Town Luleč.svg
| vlajka = Flag of Luleč.svg
| psč = 683&nbsp;03
| obec = Luleč
| okres = Vyškov
| země = [[Morava]]
| katastrální území = Luleč
| výměra = 11,96
| nadmořská výška = 302
| mapa = Správní obvod Vyškov obec Luleč.svg
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=bottom |lat_deg=49 |lat_min=15 |lat_sec=23 |lon_deg=16 |lon_min=55 |lon_sec=44 |float=center |caption= |label=Luleč}}
}}
}}
'''Luleč''' (původně ''Lileč'', ''Lulč'' či ''Lilč'') je obec v&nbsp;[[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] v&nbsp;[[Okres Vyškov|okrese Vyškov]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Nachází se 7&nbsp;km jihozápadně od města [[Vyškov]] na úpatí Drahanské vysočiny, na rozhraní Hané, Litenčické pahorkatiny a Brněnské nížiny v nadmořské výšce 320&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Obec je půdorysně trojúhelníková zastavěná náves s&nbsp;kostelem situovaným na severozápadní straně obce. Výraznou dominantou okolí je kopec s&nbsp;farním [[Kostel svatého Martina (Luleč)|kostelem svatého Martina]] s&nbsp;[[křížová cesta|křížovou cestou]].
'''Luleč''' je [[Obec (Česko)|obec]] v&nbsp;[[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] v&nbsp;[[Okres Vyškov|okrese Vyškov]]. Žije v&nbsp;ní {{Počet obyvatel}} obyvatel. Nachází se sedm kilometrů jihozápadně od města [[Vyškov]] na úpatí [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], na rozhraní [[Haná|Hané]], [[Litenčická pahorkatina|Litenčické pahorkatiny]] a Brněnské nížiny v nadmořské výšce 302&nbsp;metrů. Obec je půdorysně trojúhelníková zastavěná náves s&nbsp;kostelem situovaným na severozápadní straně obce. Výraznou dominantou okolí je kopec s&nbsp;farním [[Kostel svatého Martina (Luleč)|kostelem svatého Martina]] s&nbsp;[[křížová cesta|křížovou cestou]].

== Název ==
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména ''Lulek'' totožného s obecným ''lulek'' - "[[lilek]]". Význam místního jména byl "Lulkův majetek". Z nepřímých pádů (''Lulče'', ''Lulči'') se vytvořil nový tvar prvního pádu ''Lulč'' používaný v písemných záznamech od nejstarších ze 14. století do roku 1924, kdy byl obnoven výchozí tvar ''Luleč''. Zápisy od konce 14. do začátku 17. století ukazují provedení pravidelné přehlásky ''u'' > ''i'' po měkkých souhláskách (''Lilč''), poté byl obnoven tvar ''Lulč'' podle místního nářečí, v němž se změna neprovedla.<ref name="hs">{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora = Ladislav Hosák
| příjmení2 = Šrámek
| jméno2 = Rudolf
| odkaz na autora2 = Rudolf Šrámek
| titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku
| svazek = I. A–L
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1970
| počet stran = 573
| strany = 568
}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Luleč patří mezi nejstarší osady na území [[Česko|České republiky]]. Byla osídlena již před 8 000&nbsp;lety, což potvrzují zdejší vykopávky. V&nbsp;této oblasti člověk žil a lovil již v dobách 45 000&nbsp;let před naším letopočtem. V&nbsp;roce [[1975]] byla ve středu města objevena unikátní [[hrnčířská pec]] z&nbsp;doby římské a v&nbsp;roce 1992 [[pohřební mohyla]]. Obcí vedla římská obchodní cesta, jež je zaměřená od [[Slavkov u Brna|Slavkova]] po [[Ruprechtov]]. V té době byla Luleč dobře opevněné [[hradiště|hradisko]].<ref>Informační tabule před obecním úřadem Luleč</ref>
Luleč patří mezi nejstarší osady na území [[Česko|České republiky]]. Byla osídlena již před 8 000&nbsp;lety, což potvrzují zdejší vykopávky. V&nbsp;této oblasti člověk žil a lovil již v dobách 45&nbsp;000&nbsp;let před naším letopočtem. V&nbsp;roce 1975 byla ve středu města objevena unikátní [[hrnčířská pec]] z&nbsp;doby římské a v&nbsp;roce 1992 [[pohřební mohyla]]. Obcí vedla římská obchodní cesta, jež je zaměřená od [[Slavkov u Brna|Slavkova]] po [[Ruprechtov]]. V té době byla Luleč dobře opevněné [[hradiště|hradisko]].<ref>Informační tabule před obecním úřadem Luleč</ref>


=== Počátky obce ===
=== Počátky obce ===
[[Soubor:Usedlost čp. 28, Luleč 28.jpg|náhled|vlevo|Usedlost čp. 28, Luleč 28]]
[[Soubor:Usedlost čp. 28, Luleč 28.jpg|náhled|vlevo|Usedlost čp.&nbsp;28]]

První písemná zmínka o&nbsp;obci pochází z&nbsp;roku [[1349]], kdy se po Lulči psal člen [[Vladyka|vladyckého]] rodu Fridrich (''Fridricus de Lulcz'') a roku 1353 Výpustkovi<!-- kdo to je?? --> synové Lucek a Čeněk z&nbsp;Lulče.<ref name="Noga">{{Citace monografie
První písemná zmínka o&nbsp;obci pochází z&nbsp;roku [[1349]], kdy se po Lulči psal člen [[Vladyka|vladyckého]] rodu Fridrich (''Fridricus de Lulcz'') a roku 1353 Výpustkovi synové Lucek a Čeněk z&nbsp;Lulče.<ref name="Noga">{{Citace monografie
| příjmení = Noga
| příjmení = Noga
| jméno = Karel
| jméno = Karel
Řádek 47: Řádek 52:
| místo = Luleč
| místo = Luleč
| stránky = 23
| stránky = 23
| poznámka = Systém. číslo 000063391 (brož.)}}</ref> Na návrší, nedaleko od kostela svatého Martina, se nachází rozvaliny [[Luleč (hrad)|lulečského hradu]] o&nbsp;kterém je první zmínka doložena z&nbsp;roku 1406, i&nbsp;když tento hrad existoval zajisté již dříve. Hrad v&nbsp;Lulči byl pravděpodobně zničen za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]], neboť ve vkladu z&nbsp;roku [[1523]] je již jmenován jako pustý. Jeho zdivo bylo použito na stavbu kostela. Rytíř Fridrich před svou smrtí v&nbsp;roce [[1419]] odkázal ves, hrad i&nbsp;s&nbsp;majetky svému synu Divovi, jenž byl [[man (leník)|manem]] biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]].<ref name="Noga"/> Dalším významným [[rytíř]]em, jenž se psal z&nbsp;Lulče, byl [[Oldřich Skála z Lulče|Oldřich Skála]]. Byl členem družiny českých a moravských šlechticů na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]]. Po smrti Divy přechází majetek na vdovu Elišku, která ves i&nbsp;s&nbsp;pustým hradem prodala Václavovi z&nbsp;Ludanic. Dědicem po Václavovi z&nbsp;Ludanic se stala jeho manželka Alena z&nbsp;Valdštejna.
}}</ref> Na návrší, nedaleko od kostela svatého Martina, se nachází rozvaliny [[Luleč (hrad)|lulečského hradu]] o&nbsp;kterém je první zmínka doložena z&nbsp;roku 1406, i&nbsp;když tento hrad existoval zajisté již dříve. Hrad v&nbsp;Lulči byl pravděpodobně zničen za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]], neboť ve vkladu z&nbsp;roku 1523 je již jmenován jako pustý. Jeho zdivo bylo použito na stavbu kostela. Rytíř Fridrich před svou smrtí v&nbsp;roce 1419 odkázal ves, hrad i&nbsp;s&nbsp;majetky svému synu Divovi, jenž byl [[man (leník)|manem]] biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]].<ref name="Noga"/> Dalším významným [[rytíř]]em, jenž se psal z&nbsp;Lulče, byl [[Oldřich Skála z Lulče|Oldřich Skála]]. Byl členem družiny českých a moravských šlechticů na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]]. Po smrti Divy přechází majetek na vdovu Elišku, která ves i&nbsp;s&nbsp;pustým hradem prodala Václavovi z&nbsp;Ludanic. Dědicem po Václavovi z&nbsp;Ludanic se stala jeho manželka Alena z&nbsp;Valdštejna.


=== Novověk ===
=== Novověk ===
V&nbsp;roce [[1523]] byl držitelem Lulče [[Jan Plzák ze Zdenína]], jehož syn [[Jan Dubčanský ze Zdenína]] byl zakladatelem [[Sekta|sekty]] bratří [[Sekta habrovanských|Habrovanských]], jinak Lilečských.<ref name="Noga"/> Byla to jediná protestantská církev v českém prostředí, která se přímo inspirovala učením [[Ulrich Zwingli|Huldrycha Zwingliho]]. Středisko bylo v&nbsp;Lulči (tehdy Lilči), kde Dubčanský měl i&nbsp;svou tiskárnu (1530–1535). Byla přesunuta z&nbsp;[[Prostějov]]a a tiskařem v ní byl [[Kašpar Aorgus Prostějovský]]. Tyto tisky byly označeny jako ''in monte liliorum'' („na Hoře lilií“).<ref name="Nekuda"/>
V&nbsp;roce 1523 byl držitelem Lulče [[Jan Plzák ze Zdenína]], jehož syn [[Jan Dubčanský ze Zdenína]] byl zakladatelem [[Sekta|sekty]] bratří [[Sekta habrovanských|Habrovanských]], jinak Lilečských.<ref name="Noga"/> Byla to jediná protestantská církev v českém prostředí, která se přímo inspirovala učením [[Ulrich Zwingli|Huldrycha Zwingliho]]. Středisko bylo v&nbsp;Lulči (tehdy Lilči), kde Dubčanský měl i&nbsp;svou tiskárnu (1530–1535). Byla přesunuta z&nbsp;[[Prostějov]]a a tiskařem v ní byl [[Kašpar Aorgus Prostějovský]]. Tyto tisky byly označeny jako ''in monte liliorum'' (na Hoře lilií).<ref name="Nekuda"/>


V&nbsp;roce [[1645]] švédské vojsko [[Obléhání Brna (1645)|obléhalo Brno]] a při svém návratu z&nbsp;neúspěšného tažení vydrancovalo a zapálilo celou obec. Popelem tak lehlo až 70&nbsp;stavení. V&nbsp;roce [[1669]] obec zakoupila [[hospoda|hospodu]], ve které byl až do roku 1993 [[obecní dům]] a obecní úřad.<ref name="Noga"/> Farní kostel svatého Martina nad vsí byl postaven v&nbsp;letech 1751 až 1753. Kostel byl využíván jen v&nbsp;letní době, v&nbsp;zimě se bohoslužby konaly ve vsi v&nbsp;kostele svatého Isidora, jenž byl postaven v&nbsp;roce [[1739]] jako kaple svatého Gottharda. Rozšířen na kostel byl v&nbsp;roce [[1783]].<ref name="Nekuda">{{Citace monografie
V&nbsp;roce 1645 švédské vojsko [[Obléhání Brna (1645)|obléhalo Brno]] a při svém návratu z&nbsp;neúspěšného tažení vydrancovalo a zapálilo celou obec. Popelem tak lehlo až 70&nbsp;stavení. V&nbsp;roce 1669 obec zakoupila [[hospoda|hospodu]], ve které byl až do roku 1993 [[obecní dům]] a obecní úřad.<ref name="Noga"/> Farní kostel svatého Martina nad vsí byl postaven v&nbsp;letech 1751 až 1753. Kostel byl využíván jen v&nbsp;letní době, v&nbsp;zimě se bohoslužby konaly ve vsi v&nbsp;kostele svatého Isidora, jenž byl postaven v&nbsp;roce 1739 jako kaple svatého Gottharda. Rozšířen na kostel byl v&nbsp;roce 1783.<ref name="Nekuda">{{Citace monografie
| příjmení = Nekuda
| příjmení = Nekuda
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
Řádek 59: Řádek 64:
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
| místo = Brno
| místo = Brno
| isbn =
| strany = 368–370
| strany = 368 - 370
}}</ref>
}}</ref>


=== Industrializace ===
=== Industrializace ===
Před [[Bitva u Slavkova|bitvou Tří císařů]] u&nbsp;[[Slavkov u Brna|Slavkova]] v&nbsp;roce [[1805]] vtrhly do Lulče jízdní hlídky [[Napoleonova armáda|Napoleonovy armády]], jež zde vymáhaly [[výpalné]] 250&nbsp;zlatých. Uspokojilo je však jen sto zlatých a farářův kůň. Vydrancování ovšem obec neunikla, o&nbsp;což se postarala armáda [[Kozáci|ruských kozáků]] o&nbsp;týden později.<ref name="Noga"/> Obec zasáhly dva velké požáry, a to 1. dubna&nbsp;[[1832]] a 25. května&nbsp;[[1841]]. V roce [[1832]] postihla zdejší farnost epidemie [[cholera|cholery]], při níž zemřelo 47 farníků. Za [[Vojenská okupace|okupace]] zahynuli tři občané při bombardování místního nádraží, které je v&nbsp;obci od roku [[1874]] jako zastávka a od roku [[1889]] již jako [[železniční stanice]]. Obec byla na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] osvobozena sovětskými vojáky 28. dubna&nbsp;1945.<ref name="Nekuda"/>
Před [[Bitva u Slavkova|bitvou Tří císařů]] u&nbsp;[[Slavkov u Brna|Slavkova]] v&nbsp;roce 1805 vtrhly do Lulče jízdní hlídky [[Napoleonova armáda|Napoleonovy armády]], jež zde vymáhaly [[výpalné]] 250&nbsp;zlatých. Uspokojilo je však jen sto zlatých a farářův kůň. Vydrancování ovšem obec neunikla, o&nbsp;což se postarala armáda [[Kozáci|ruských kozáků]] o&nbsp;týden později.<ref name="Noga"/> Obec zasáhly dva velké požáry, a to 1. dubna&nbsp;1832 a 25. května&nbsp;1841. V roce 1832 postihla zdejší farnost epidemie [[cholera|cholery]], při níž zemřelo 47 farníků. Za [[Vojenská okupace|okupace]] zahynuli tři občané při bombardování místního nádraží, které je v&nbsp;obci od roku 1874 jako zastávka a od roku 1889 již jako [[železniční stanice]]. Obec byla na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] osvobozena sovětskými vojáky 28. dubna&nbsp;1945.<ref name="Nekuda"/>

=== Současnost ===
Dnes je Luleč rekreační obcí, obklopenou lesy s přírodním [[Koupaliště U Libuše|koupalištěm ''U Libuše'']], u kterého je parkoviště pro 180 automobilů.


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Sv.Isidor Luleč.jpg|náhled|Filiální kostel svatého Isidora]]
[[Soubor:Sv.Isidor Luleč.jpg|náhled|upright|Filiální kostel svatého Isidora]]

=== Složení obyvatel ===
=== Složení obyvatel ===
Luleč je jedna z&nbsp;nejstarší osad v&nbsp;ČR, jež měla v&nbsp;roce 1930&nbsp;1003 obyvatel s&nbsp;české národnosti.<ref name="cesta">{{Citace elektronické monografie
V&nbsp;roce 1930 měla vesnice 1003 obyvatel české národnosti.<ref name="cesta">{{Citace elektronické monografie
|titul = Strategický plán Leader na období 2007-2013
| titul = Strategický plán Leader na období 2007–2013
|url = http://www.spolecnacesta.cz/dokumenty/masanalyza.pdf
| url = http://www.spolecnacesta.cz/dokumenty/masanalyza.pdf
|datum vydání = 2007
| datum vydání = 2007
|datum aktualizace = 2007
| datum aktualizace = 2007
|datum přístupu = 2008-9-5
| datum přístupu = 2008-9-5
|vydavatel = www.spolecnacesta.cz
| vydavatel = www.spolecnacesta.cz
|druh nosiče = PDF
| druh nosiče = PDF
|stránky = tab.č.3
| stránky = tab.č.3
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> O&nbsp;třicet let později v&nbsp;roce 1960&nbsp;poklesl počet obyvatel na 990&nbsp;osob, 469&nbsp;mužů a&nbsp;521&nbsp;žen.<ref name="Nekuda"/> V obci k&nbsp;počátku roku 2016&nbsp;žilo celkem 907 &nbsp;obyvatel. Z&nbsp;nich bylo 458 &nbsp;mužů a 449 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41&nbsp;let. Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů]] provedeném v&nbsp;roce 2011, kdy v obci žilo 841 &nbsp;lidí. Nejvíce z nich bylo (18,9%) obyvatel ve věku od 30&nbsp;do 39 &nbsp;let. Děti do 14&nbsp;let věku tvořily 15,6% obyvatel a senioři nad 70&nbsp;let úhrnem 6,4%. Z&nbsp;celkem 710 &nbsp;občanů obce starších 15&nbsp;let mělo vzdělání 36,6% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,7% a bez vzdělání bylo naopak 0,1% obyvatel. Z&nbsp;cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 438&nbsp;ekonomicky aktivních občanů. Celkem 94,3% z&nbsp;nich se řadilo mezi zaměstnané, z&nbsp;nichž 73,3% patřilo mezi zaměstnance, 2,5% k&nbsp;zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,1% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.<ref name="scitani201x">{{Citace elektronické monografie
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> O&nbsp;třicet let později v&nbsp;roce 1960&nbsp;poklesl počet obyvatel na 990&nbsp;osob, 469&nbsp;mužů a&nbsp;521&nbsp;žen.<ref name="Nekuda"/> V obci k&nbsp;počátku roku 2016&nbsp;žilo celkem 907&nbsp;obyvatel. Z&nbsp;nich bylo 458&nbsp;mužů a 449 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41&nbsp;let. Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů]], provedeného v&nbsp;roce 2011, žilo v obci 841&nbsp;lidí. Nejvíce z nich bylo (18,9 %) obyvatel ve věku od 30&nbsp;do 39&nbsp;let. Děti do 14&nbsp;let věku tvořily 15,6 % obyvatel a senioři nad 70&nbsp;let úhrnem 6,4 %. Z&nbsp;celkem 710&nbsp;občanů obce starších 15&nbsp;let mělo vzdělání 36,6 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,7 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z&nbsp;cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 438&nbsp;ekonomicky aktivních občanů. Celkem 94,3 % z&nbsp;nich se řadilo mezi zaměstnané, z&nbsp;nichž 73,3 % patřilo mezi zaměstnance, 2,5 % k&nbsp;zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.<ref name="scitani201x">{{Citace elektronické monografie
| titul = Luleč (okres Vyškov)
| titul = Luleč (okres Vyškov)
| url =https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__593273#
| url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__593273
| datum vydání = 2011-03-26
| datum vydání = 2011-03-26
| datum přístupu = 2017-02-09
| datum přístupu = 2017-02-09
| vydavatel = Český statistický úřad
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| místo = Praha
}}</ref> Úhrnem 426&nbsp;obyvatel obce (což je 50,7%), se hlásilo k&nbsp;[[Češi|české]] národnosti. Dále 195&nbsp;obyvatel bylo [[Moravané|Moravanů]] a 8&nbsp;[[Slováci|Slováků]]. Celých 182&nbsp;obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.<ref name="scitani201x" />
}}</ref> Úhrnem 426&nbsp;obyvatel obce (což je 50,7 %), se hlásilo k&nbsp;[[Češi|české]] národnosti. Dále 195&nbsp;obyvatel bylo [[Moravané|Moravanů]] a 8&nbsp;[[Slováci|Slováků]]. Celých 182&nbsp;obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.<ref name="scitani201x" />


{{Tabulka počtu obyvatel}}
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i&nbsp;za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Luleč
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2017-01-28
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
}}</ref>
{| class="wikitable" style="text-align: center;
! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel
| style="text-align: left;" | část Luleč || 931 || 939 || 966 || 930 || 969 || 890 || 1003 || 952 || 990 || 853 || 723 || 620 || 644 || 841
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů
| style="text-align: left;" | část Luleč || 165 || 177 || 183 || 189 || 198 || 203 || 240 || 288 || 286 || 271 || 249 || 328 || 352 || 385
|-
|}
{{Graf počtu obyvatel}}


=== Náboženský život ===
=== Náboženský život ===
Obec Luleč je sídlem [[Římskokatolická farnost Luleč|římskokatolické farnosti Luleč]] náležící do [[Děkanát Slavkov|slavkovského děkanátu]]. Farním kostelem je místní [[Kostel svatého Martina (Luleč)|kostel sv. Martina]]. V těsné blízkosti filiálního [[Kostel svatého Isidora (Luleč)|kostela sv. Isidora]] stojí farní budova, která je dnes pastoračním střediskem římskokatolické církve. Při censu prováděném v&nbsp;roce 2011 se 243&nbsp;obyvatel obce (29%) označilo za věřící. Z&nbsp;tohoto počtu se 172&nbsp;hlásilo k&nbsp;církvi či náboženské obci, a sice 151&nbsp;obyvatel k&nbsp;[[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] (18% ze všech obyvatel obce),dále 2 k&nbsp;[[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] a 1 k&nbsp;[[Českobratrská církev evangelická|českobratrským evangelíkům]]. Úhrnem 252&nbsp;obyvatel se označilo bez náboženské víry a 346&nbsp;lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.<ref name="scitani201x" />
Obec Luleč je sídlem [[Římskokatolická farnost Luleč|římskokatolické farnosti Luleč]] náležící do [[Děkanát Slavkov|slavkovského děkanátu]]. Farním kostelem je místní [[Kostel svatého Martina (Luleč)|kostel svatého Martina]]. V těsné blízkosti filiálního [[Kostel svatého Isidora (Luleč)|kostela sv. Isidora]] stojí farní budova, která je dnes pastoračním střediskem římskokatolické církve. Při censu prováděném v&nbsp;roce 2011 se 243&nbsp;obyvatel obce (29 %) označilo za věřící. Z&nbsp;tohoto počtu se 172&nbsp;hlásilo k&nbsp;církvi či náboženské obci, a sice 151&nbsp;obyvatel k&nbsp;[[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] (18 % ze všech obyvatel obce), dále 2 k&nbsp;[[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] a 1 k&nbsp;[[Českobratrská církev evangelická|českobratrským evangelíkům]]. Úhrnem 252&nbsp;obyvatel se označilo bez náboženské víry a 346&nbsp;lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.<ref name="scitani201x" />


== Obecní správa a politika ==
== Obecní správa a politika ==
=== Zastupitelstvo a starosta ===
=== Zastupitelstvo a starosta ===
Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k&nbsp;okresu Vyškov. V&nbsp;místních [[volby|volbách]] je voleno 15 členů [[Zastupitelstvo obce|obecního zastupitelstva]], kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Zastupitelé pak dále volí ze svého středu [[starosta|starostu]] a místostarostu. Při [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010]] ve dnech [[20. říjen|20.]] a [[21. říjen|21. října]] [[2006]] byla v&nbsp;Lulči volební účast 70,22%<ref>{{Citace elektronické monografie
Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k&nbsp;okresu Vyškov. V&nbsp;místních [[volby|volbách]] je voleno 15 členů [[Zastupitelstvo obce|obecního zastupitelstva]], kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Zastupitelé pak dále volí ze svého středu [[starosta|starostu]] a místostarostu. Při [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010]] ve dnech 20. a 21.&nbsp;října 2006 byla v&nbsp;Lulči volební účast 70,22 %<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí
| titul = Volby do zastupitelstev obcí
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6206&xobec=593273
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6206&xobec=593273
| datum vydání = 2006
| datum vydání = 2006
| datum aktualizace =2006-10-21
| datum aktualizace = 2006-10-21
| datum přístupu = 2008-07-05
| datum přístupu = 2008-07-05
| vydavatel = Český statistický úřad
| vydavatel = Český statistický úřad
Řádek 127: Řádek 111:
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6206&xobec=593273&xstrana=0&xodkaz=1
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6206&xobec=593273&xstrana=0&xodkaz=1
| datum vydání = 2006
| datum vydání = 2006
| datum aktualizace =2006-10-21
| datum aktualizace = 2006-10-21
| datum přístupu = 2008-07-05
| datum přístupu = 2008-07-05
| vydavatel = Český statistický úřad
| vydavatel = Český statistický úřad
Řádek 137: Řádek 121:
!Volby 2006 !! Počet hlasů !! Počet mandátů
!Volby 2006 !! Počet hlasů !! Počet mandátů
|-
|-
|align="center"|[[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] || align="center"| 2 694 || align="center"| 7
|align="center"|[[KDU-ČSL]] || align="center"| 2 694 || align="center"| 7
|-
|-
|align="center"|Sdružení nezávislých Kandidátů || align="center"| 2 781 || align="center"| 8
|align="center"|Sdružení nezávislých Kandidátů || align="center"| 2 781 || align="center"| 8
Řádek 144: Řádek 128:
| příjmení = Hrbáč
| příjmení = Hrbáč
| jméno = Adam
| jméno = Adam
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují
| titul = Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují
| periodikum = Vyškovský deník
| periodikum = Vyškovský deník
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2014-11-11
| datum vydání = 2014-11-11
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-11-15
| datum přístupu = 2014-11-15
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/konecny-i-skokan-podlehli-na-postech-starostu-pokracuji-20141110.html
| url = http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/konecny-i-skokan-podlehli-na-postech-starostu-pokracuji-20141110.html
| issn =
| issn =
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 172: Řádek 148:


== Doprava ==
== Doprava ==
ÚZemím obce prochází [[dálnice D1]] a [[silnice II/430]] v úseku Rousínov - Vyškov.
Územím obce prochází [[dálnice D1]] a [[silnice II/430]] v úseku Rousínov–Vyškov.
Dále zde vedou silnice III. třídy:
Dále zde vedou silnice III. třídy:
* III/37926 Drnovice - Luleč - Nemojany
* III/37926 Drnovice – Luleč – Nemojany
* III/4314 Luleč - Rostěnice
* III/4314 Luleč – Rostěnice

[[Luleč (nádraží)|Železniční stanice Luleč]] na [[Železniční trať Brno–Přerov|trati Brno–Přerov]] se nachází v&nbsp;katastrálním území [[Nemojany]].


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Lulči}}
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Lulči}}
[[Soubor:Kostel svatého Martina, Luleč.jpg|náhled|Kostel svatého Martina]]
[[Soubor:Kostel svatého Martina, Luleč.jpg|náhled|upright|Kostel svatého Martina]]

* [[Kostel svatého Isidora (Luleč)|Filiální kostel svatého Isidora]] – je barokním kostelem z roku [[1739]] postavený na základech kaple sv. Gottharda.
* [[Kostel svatého Martina (Luleč)|Farní kostel svatého Martina]] se nachází na tzv. ''Liliové hoře''. Stojí na zbytcích [[středověk]]ého [[hrad]]u a bývalého kostelíka, ještě dříve však byl kopec [[pravěk]]ým [[hradiště|hradiskem]] – byl opakovaně osídlen a opevněn již v pravěkých obdobích [[Eneolit na území Česka|eneolitu]], [[doba bronzová|doby bronzové]] a [[kultury popelnicových polí]]). Kostel na tomto poutním místě nechal postavit v roce [[1715]] na vlastní náklady farář Martin Dvořanský.<ref>{{Citace elektronické monografie
* [[Kostel svatého Isidora (Luleč)|Filiální kostel svatého Isidora]] – je barokním kostelem z roku 1739 postavený na základech kaple sv. Gottharda.
* [[Kostel svatého Martina (Luleč)|Farní kostel svatého Martina]] se nachází na tzv. ''Liliové hoře''. Stojí na zbytcích [[středověk]]ého [[hrad]]u a bývalého kostelíka, ještě dříve však byl kopec [[pravěk]]ým [[hradiště|hradiskem]] – byl opakovaně osídlen a opevněn již v pravěkých obdobích [[Eneolit na území Česka|eneolitu]], [[doba bronzová|doby bronzové]] a [[kultury popelnicových polí]]). Kostel na tomto poutním místě nechal postavit v roce 1715 na vlastní náklady farář Martin Dvořanský.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kostel svatého Martina
| titul = Kostel svatého Martina
| url = http://www.jizni-morava.cz/Pamatky/Cirkevni/Kostel_sv._Martina/&offset=75
| url = http://www.jizni-morava.cz/Pamatky/Cirkevni/Kostel_sv._Martina/&offset=75
Řádek 188: Řádek 167:
| datum přístupu = 2008-03-22
| datum přístupu = 2008-03-22
| vydavatel = Oficiální portál cestovního ruchu
| vydavatel = Oficiální portál cestovního ruchu
}}</ref>
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
* Fara pod kostelem sv. Isidora
* Fara pod kostelem sv. Isidora
* Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Isidora
* Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Isidora
* Kamenný kříž z roku [[1771]] před kostelem sv. Isidora
* Kamenný kříž z roku 1771 před kostelem sv. Isidora
* Hradisko a tvrziště ''Starý zámek'' mezi kostelem sv. Martina a roklí
* Hradisko a tvrziště ''Starý zámek'' mezi kostelem svatého Martina a roklí
* Dům čp. 28, venkovská usedlost
* Dům čp. 28, venkovská usedlost
* [[Křížová cesta (Luleč)|Křížová cesta]] ke kostelu svatého Martina
* [[Křížová cesta (Luleč)|Křížová cesta]] ke kostelu svatého Martina
* Zvonička na návsi
* Zvonička na návsi
* [[Koupaliště U Libuše]]


== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
* prof. Dr. [[Josef Tvrdý]] – český filozof
* [[Josef Tvrdý]] (1877–1942), český filozof
* [[Marie Kovářová]] (1927–2023), gymnastka (účastnice [[Letní olympijské hry 1948|olympijských her 1948 v&nbsp;Londýně]])
* František Balcárek – nadučitel a správce národní školy
* [[Jan Bedřich Krajs]] (1908–1978), profesor na pražské Státní konzervatoři, varhanní virtuos
* matka a sestra [[Zdeněk Fibich|Zdeňka Fibicha]], dožívaly zde svůj život a jsou pochovány na zdejším hřbitově.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie obce
| url = http://www.lulec.eu/vismo/zobraz_dok.asp?u=8908&id_org=8908&id_ktg=25&p1=316
| datum vydání = 2007-12-19
| datum aktualizace = 2007-12-19
| datum přístupu = 2008-03-22
| vydavatel = Obec Luleč
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080325110215/http://www.lulec.eu/vismo/zobraz_dok.asp?u=8908&id_org=8908&id_ktg=25&p1=316
| datum archivace = 2008-03-25
| nedostupné = ano
}}</ref>
* Antonín Wiedermann – učitel a hudebník
* Karel Jáchymek – nadučitel
* Vavřinec Travěnec – rolník, jenž pracoval v Lulči na vykopávkách
* Antonín Travěnec – lidový básník
* Václav Navrátil – farář
* [[Marie Kovářová]] – gymnastka (účastnice olympijských her 1948 v Londýně)
* Vojtěch Kovář – dopravní projektant, zasloužil se o vybudování silničního obchvatu Lulče, který odklonil hustý provoz nákladních automobilů obsluhujících místní kamenolom
* Jan Bedřich Krais – profesor na pražské Státní konzervatoři, varhanní virtuos


== Region ==
== Region ==
=== Mikroregion Drahanská vrchovina ===
=== Mikroregion Drahanská vrchovina ===
''Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina'' byl zaregistrován již v roce [[2000]] a od roku [[2003]] jej tvoří celkem 12 obcí: [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]], [[Habrovany (okres Vyškov)|Habrovany]], [[Ježkovice]], [[Krásensko]], Luleč, [[Nemojany]], [[Nové Sady (okres Vyškov)|Nové Sady]], [[Olšany (okres Vyškov)|Olšany]], [[Podomí]], [[Račice-Pístovice]], [[Ruprechtov]] a [[Studnice (okres Vyškov)|Studnice]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Svazek obcí [[Mikroregion Drahanská vrchovina|mikroregionu Drahanská vrchovina]] byl zaregistrován již v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]], [[Habrovany (okres Vyškov)|Habrovany]], [[Ježkovice]], [[Krásensko]], Luleč, [[Nemojany]], [[Nové Sady (okres Vyškov)|Nové Sady]], [[Olšany (okres Vyškov)|Olšany]], [[Podomí]], [[Račice-Pístovice]], [[Ruprechtov]] a [[Studnice (okres Vyškov)|Studnice]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|titul = Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina
| titul = Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina
|url = http://www.drahanska-vrchovina.cz/3-mikroregion/svazek_obci.php
| url = http://www.drahanska-vrchovina.cz/3-mikroregion/svazek_obci.php
|datum vydání = 2000
| datum vydání = 2000
|datum aktualizace = 2008
| datum aktualizace = 2008
|datum přístupu = 2008-03-17
| datum přístupu = 2008-03-17
|vydavatel = Mikroregion Drahanská vrchovina
| vydavatel = Mikroregion Drahanská vrchovina
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080126114905/http://www.drahanska-vrchovina.cz/3-mikroregion/svazek_obci.php
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080126114905/http://www.drahanska-vrchovina.cz/3-mikroregion/svazek_obci.php
|datum archivace = 2008-01-26
| datum archivace = 2008-01-26
|nedostupné = ano
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref>
Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení [[samospráva|samosprávných]], [[Kultura|kulturních]], [[životní prostředí|environmentálních]] i [[ekonomika|hospodářských]] problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení [[samospráva|samosprávných]], [[Kultura|kulturních]], [[životní prostředí|environmentálních]] i [[ekonomika|hospodářských]] problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 237: Řádek 199:
| url = http://www.drahanska-vrchovina.cz/index.php
| url = http://www.drahanska-vrchovina.cz/index.php
| datum vydání = 2000
| datum vydání = 2000
| datum aktualizace =2008
| datum aktualizace = 2008
| datum přístupu = 2008-03-17
| vydavatel = Mikroregion Drahanská vrchovina
}}</ref> Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí ''Drahanská vrchovina'' vstoupil dne [[22. červen|22. června]] 2006 do ''Národní sítě zdravých měst''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zdravý mikroregion - Základní informace
| url = http://www.drahanska-vrchovina.cz/3-mikroregion/zm_zakladni_informace.php
| datum vydání = 2000
| datum aktualizace = 2008
| datum přístupu = 2008-03-17
| datum přístupu = 2008-03-17
| vydavatel = Mikroregion Drahanská vrchovina
| vydavatel = Mikroregion Drahanská vrchovina
}}</ref> Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí ''Drahanská vrchovina'' vstoupil dne [[22. červen|22. června]] [[2006]] do ''Národní sítě zdravých měst''.<ref>{{Citace elektronické monografie
|titul = Zdravý mikroregion - Základní informace
|url = http://www.drahanska-vrchovina.cz/3-mikroregion/zm_zakladni_informace.php
|datum vydání = 2000
|datum aktualizace = 2008
|datum přístupu = 2008-03-17
|vydavatel = Mikroregion Drahanská vrchovina
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>


Řádek 261: Řádek 223:
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
| místo = Brno
| místo = Brno
| isbn =
| isbn =
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 271: Řádek 233:
| místo = Luleč
| místo = Luleč
| stránky = 23
| stránky = 23
| isbn = Systém. číslo 000063391
| isbn =
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 289: Řádek 251:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{ÚIR}}
* {{Oficiální web}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.lulec.eu/ Oficiální stránky obce Luleč]
* [http://www.lulec.cz/ Neoficiální stránky obce Luleč]
* {{Citace elektronické monografie | titul = Luleč – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/217562221500047/obsah/584311-lulec | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2017-11-26 | datum_přístupu = 2019-05-09}}
* {{Citace elektronické monografie | titul = Luleč – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/217562221500047/obsah/584311-lulec | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2017-11-26 | datum_přístupu = 2019-05-09}}


{{Okres Vyškov}}
{{Okres Vyškov}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie|Morava}}
{{Portály|Česko}}


[[Kategorie:Luleč| ]]
[[Kategorie:Luleč| ]]

Aktuální verze z 30. 12. 2023, 21:43

Luleč
Obecní úřad Luleč
Obecní úřad Luleč
Znak obce LulečVlajka obce Luleč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVyškov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°15′15″ s. š., 16°55′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel975 (2023)[1]
Rozloha10,89 km²[2]
Katastrální územíLuleč
Nadmořská výška302 m n. m.
PSČ683 03
Počet domů401 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLuleč 33
68303 Luleč
obec.lulec@tiscali.cz
StarostaIng. Adam Majchrák
Oficiální web: www.lulec.eu
Luleč na mapě
Luleč
Luleč
Další údaje
Kód obce593273
Kód části obce89087
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luleč je obec v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov. Žije v ní 975[1] obyvatel. Nachází se sedm kilometrů jihozápadně od města Vyškov na úpatí Drahanské vrchoviny, na rozhraní Hané, Litenčické pahorkatiny a Brněnské nížiny v nadmořské výšce 302 metrů. Obec je půdorysně trojúhelníková zastavěná náves s kostelem situovaným na severozápadní straně obce. Výraznou dominantou okolí je kopec s farním kostelem svatého Martina s křížovou cestou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Lulek totožného s obecným lulek - "lilek". Význam místního jména byl "Lulkův majetek". Z nepřímých pádů (Lulče, Lulči) se vytvořil nový tvar prvního pádu Lulč používaný v písemných záznamech od nejstarších ze 14. století do roku 1924, kdy byl obnoven výchozí tvar Luleč. Zápisy od konce 14. do začátku 17. století ukazují provedení pravidelné přehlásky u > i po měkkých souhláskách (Lilč), poté byl obnoven tvar Lulč podle místního nářečí, v němž se změna neprovedla.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Luleč patří mezi nejstarší osady na území České republiky. Byla osídlena již před 8 000 lety, což potvrzují zdejší vykopávky. V této oblasti člověk žil a lovil již v dobách 45 000 let před naším letopočtem. V roce 1975 byla ve středu města objevena unikátní hrnčířská pec z doby římské a v roce 1992 pohřební mohyla. Obcí vedla římská obchodní cesta, jež je zaměřená od Slavkova po Ruprechtov. V té době byla Luleč dobře opevněné hradisko.[5]

Počátky obce[editovat | editovat zdroj]

Usedlost čp. 28

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy se po Lulči psal člen vladyckého rodu Fridrich (Fridricus de Lulcz) a roku 1353 Výpustkovi synové Lucek a Čeněk z Lulče.[6] Na návrší, nedaleko od kostela svatého Martina, se nachází rozvaliny lulečského hradu o kterém je první zmínka doložena z roku 1406, i když tento hrad existoval zajisté již dříve. Hrad v Lulči byl pravděpodobně zničen za česko-uherských válek, neboť ve vkladu z roku 1523 je již jmenován jako pustý. Jeho zdivo bylo použito na stavbu kostela. Rytíř Fridrich před svou smrtí v roce 1419 odkázal ves, hrad i s majetky svému synu Divovi, jenž byl manem biskupa Jana Železného.[6] Dalším významným rytířem, jenž se psal z Lulče, byl Oldřich Skála. Byl členem družiny českých a moravských šlechticů na Kostnickém koncilu. Po smrti Divy přechází majetek na vdovu Elišku, která ves i s pustým hradem prodala Václavovi z Ludanic. Dědicem po Václavovi z Ludanic se stala jeho manželka Alena z Valdštejna.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V roce 1523 byl držitelem Lulče Jan Plzák ze Zdenína, jehož syn Jan Dubčanský ze Zdenína byl zakladatelem sekty bratří Habrovanských, jinak Lilečských.[6] Byla to jediná protestantská církev v českém prostředí, která se přímo inspirovala učením Huldrycha Zwingliho. Středisko bylo v Lulči (tehdy Lilči), kde Dubčanský měl i svou tiskárnu (1530–1535). Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. Tyto tisky byly označeny jako in monte liliorum (na Hoře lilií).[7]

V roce 1645 švédské vojsko obléhalo Brno a při svém návratu z neúspěšného tažení vydrancovalo a zapálilo celou obec. Popelem tak lehlo až 70 stavení. V roce 1669 obec zakoupila hospodu, ve které byl až do roku 1993 obecní dům a obecní úřad.[6] Farní kostel svatého Martina nad vsí byl postaven v letech 1751 až 1753. Kostel byl využíván jen v letní době, v zimě se bohoslužby konaly ve vsi v kostele svatého Isidora, jenž byl postaven v roce 1739 jako kaple svatého Gottharda. Rozšířen na kostel byl v roce 1783.[7]

Industrializace[editovat | editovat zdroj]

Před bitvou Tří císařů u Slavkova v roce 1805 vtrhly do Lulče jízdní hlídky Napoleonovy armády, jež zde vymáhaly výpalné 250 zlatých. Uspokojilo je však jen sto zlatých a farářův kůň. Vydrancování ovšem obec neunikla, o což se postarala armáda ruských kozáků o týden později.[6] Obec zasáhly dva velké požáry, a to 1. dubna 1832 a 25. května 1841. V roce 1832 postihla zdejší farnost epidemie cholery, při níž zemřelo 47 farníků. Za okupace zahynuli tři občané při bombardování místního nádraží, které je v obci od roku 1874 jako zastávka a od roku 1889 již jako železniční stanice. Obec byla na konci druhé světové války osvobozena sovětskými vojáky 28. dubna 1945.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Filiální kostel svatého Isidora

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 měla vesnice 1003 obyvatel české národnosti.[8] O třicet let později v roce 1960 poklesl počet obyvatel na 990 osob, 469 mužů a 521 žen.[7] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 907 obyvatel. Z nich bylo 458 mužů a 449 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 841 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,9 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,6 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,4 %. Z celkem 710 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 36,6 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,7 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 438 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 94,3 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,3 % patřilo mezi zaměstnance, 2,5 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[9] Úhrnem 426 obyvatel obce (což je 50,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 195 obyvatel bylo Moravanů a 8 Slováků. Celých 182 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 931 939 966 930 969 890 1 003 952 990 853 723 620 644 644 948
Počet domů 165 177 183 189 198 203 240 288 286 271 249 328 352 385 401

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec Luleč je sídlem římskokatolické farnosti Luleč náležící do slavkovského děkanátu. Farním kostelem je místní kostel svatého Martina. V těsné blízkosti filiálního kostela sv. Isidora stojí farní budova, která je dnes pastoračním střediskem římskokatolické církve. Při censu prováděném v roce 2011 se 243 obyvatel obce (29 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 172 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 151 obyvatel k římskokatolické církvi (18 % ze všech obyvatel obce), dále 2 k Církvi československé husitské a 1 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 252 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 346 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[9]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Zastupitelé pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Lulči volební účast 70,22 %[12] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci NK a KDU-ČSL):[13]

Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátů
KDU-ČSL 2 694 7
Sdružení nezávislých Kandidátů 2 781 8

Starostou tak byl zvolen pro funkční období 2006–2010 Josef Vlach ze Sdružení nezávislých Kandidátů a místostarostou Jaromír Zbořil z KDU-ČSL. V letech 2010 až 2014 byl starostou Petr Halas. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Adam Majchrák. Prioritou obce v následujícím období bude podle něj kanalizace.[14]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Obecní znak a prapor byl Lulči udělen usnesením poslanecké sněmovny dne 12. ledna 1996. Popis znaku zní: V modrém štítě stříbrné uťaté zbrojné rámě s mečem, v pravém horním rohu zlatá lilie.[15] Popis vlajky zní: Šikmo dělený modrobílý list. V modrém poli žlutá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[15]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 a silnice II/430 v úseku Rousínov–Vyškov. Dále zde vedou silnice III. třídy:

  • III/37926 Drnovice – Luleč – Nemojany
  • III/4314 Luleč – Rostěnice

Železniční stanice Luleč na trati Brno–Přerov se nachází v katastrálním území Nemojany.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lulči.
Kostel svatého Martina

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Region[editovat | editovat zdroj]

Mikroregion Drahanská vrchovina[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován již v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[17] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[18] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanská vrchovina vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 568. 
  5. ↑ Informační tabule před obecním úřadem Luleč
  6. ↑ a b c d e NOGA, Karel. Luleč : Středověký hrad na Vyškovsku : Jeho dějiny a majitelé. Luleč: Obecní úřad Luleč, 1991. S. 23. 
  7. ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 368–370. 
  8. ↑ Strategický plán Leader na období 2007–2013 [PDF]. www.spolecnacesta.cz, 2007, rev. 2007 [cit. 2008-09-05]. S. tab.č.3. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ a b c Luleč (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Luleč: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Luleč: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ HRBÁČ, Adam. Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují. Vyškovský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Rekos [online]. Praha: Poslanecká sněmovna ČR, 1996-1-12, rev. 1996-1-12 [cit. 2008-10-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kostel svatého Martina [online]. Oficiální portál cestovního ruchu, 2007, rev. 2007 [cit. 2008-03-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. ↑ Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-26. 
  18. ↑ Mikroregion Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zdravý mikroregion - Základní informace [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • NOGA, Karel. Luleč : Středověký hrad na Vyškovsku : Jeho dějiny a majitelé. Luleč: Obecní úřad Luleč, 1991. S. 23. 
  • ŘÍHOVÁ, Jaroslava. Liliová hora. Luleč: Fontána, 2006. ISBN 80-7336-314-3. S. 152. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Vyškov
Bohaté Málkovice • Bohdalice-Pavlovice • Bošovice • Brankovice • Bučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • Heršpice • Hlubočany • Hodějice • Holubice • Hostěrádky-Rešov • Hoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na Hané • Ježkovice • Kobeřice u Brna • Kojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u Vyškova • Kučerov • Letonice • Lovčičky • Luleč • Lysovice • Malínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské Málkovice • Mouřínov • Němčany • Nemochovice • Nemojany • Nemotice • Nesovice • Nevojice • Nížkovice • Nové Sady • Olšany • Orlovice • Otnice • Podbřežice • Podivice • Podomí • Prusy-Boškůvky • Pustiměř • Račice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-Zvonovice • Rousínov • Ruprechtov • Rybníček • Slavkov u Brna • Snovídky • Studnice • Šaratice • Švábenice • Topolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad Litavou • Velešovice • Vyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luleč&oldid=23511774“