Diskuse:Studená válka

Studená válka

Snad nejznámější studená válka se vedla v letech 1947–1991..., tato věta není dle některých zdrojů zcela přesná. Ač je všeobecně vžité užívání označení celého konfliktu mezi SSSR a USA v tomto období jako studená válka, tak mezinárodní vztahy rozlišují:

1. Konflikt Východ-Západ (1945-1990/1, možná tolerance v rocích)
2. Studená válka (1947/8-1953, striktně jen toto období)

Tedy studená válka v tomto případě byla krátkou epizodou v Konfliktu Východ-Západ. (zdroj: Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů, 2002.) --Kacir 26. 8. 2008, 14:07 (UTC)

On ten pojem Studená válka je ale už IMHO tak zažraný, že většina lidí si pod tím představí období 1945-1990/1. Možná bych ale přeci jen měl uvést do toho infoboxu raději Konflikt Východ-Západ --Gothic2 26. 8. 2008, 14:10 (UTC)

Ne, klidně tam nech "studená válka", právě proto, že je tak vžitý, i když encyklopedicky nepřesný. --Kacir 26. 8. 2008, 14:12 (UTC)

Více Studených válek?

Článek se v úvodu a zvláště první větou první kapitoly tváří, že Studených válek bylo více, což nedokážu vyloučit, ale já o žádných dalších nic nevím a v článku jim navíc není věnována žádná další zmínka. Nechtělo by to tedy opravit v tom smyslu, že název Studená válka nosí pouze ta, o které je článek?--Byrnjolf 29. 11. 2009, 17:53 (UTC)

Kategorizace

Odstranil jsem zařazení do kategorie Kategorie:Důsledky druhé světové války, neboť to způsobovalo cyklus v kategoriích: Druhá světová válka → Důsledky druhé světové války → Studená válka → NATO → Státy NATO → Spojené státy americké → Dějiny USA → Války USA → Druhá světová válka. --Jvs 16. 11. 2010, 19:32 (UTC)

Rozšíření článku

Začal jsem článek rozšiřovat podle enwiki, nachází se na mém pískovišti. Nejprve ho přeložím, pak si půjčím knihy v českém vydání a doopravím ho/upravím zdroje. Jestli se na tom chcete podílet, napište mi, dohodneme se. --Adam Zábranský 14. 3. 2011, 07:43 (UTC)

Trochu ze začátku

• Anohlavní účastníci vojensky nikdy nestřetli přímo (až na oběma stranami utajovanou výjimku při Korejské válce A pravidelné letecké souboje nad Sovětským svazem se nepočítají?

Můžu se o tom někde dočíst?

K roku 1983 existuje monografie Michela Bruna: Drama nad Sachalinem (zmiňuje opakované nálety na jaře a v létě, cca 20 sestřelených letadel v souvislosti s aférou KAL), v Robert Kennedy: Třináct dní: Vzpomínky na kubánskou raketovou krizi je zmínka o provokativním vyslání amerického letadla nad Sibiř právě v kritické dny).. Více by asi bylo ve starší literatuře, třeba v Julius Mader: Gansteři v akci (1963) je výčet incidentů z let 1950-60 i s mapkou. (I nad Čechami Američané létali jako doma, než přišly MiG-15)

Informaci jsem z úvodu odstranil, snad OK.

• AnoSovětský svaz vytvořil Východní blok ze států východní Evropy, které okupoval, a později si v nich upevnil moc Varšavskou smlouvou (1955–1991). Spojené státy jako hlavní strategii používaly doktrínu zadržování komunismu a k tomuto účelu založily několik aliancí, např. NATO. Takže v rámci vyváženosti tytéž postupy - okupaci území a utužení svazku smlouvou – popíšeme jinak: SSSR okupoval a upevňoval moc, kdežto USA používali doktrínu a zakládaly aliance. Pro srovnání, jak zní toto: Spojené státy vytvořily Západní blok ze států západní Evropy, které okupovaly, a později si v nich upevnily moc Severoatlantickou smlouvou (1949–). Analogicky se chovaly i ve zbytku světa, kromě východní Evropy. Zde Sovětský svaz jako hlavní strategii používal doktrínu obrany socialistického tábora a k tomuto účelu založil alianci – Varšavskou smlouvu. :-)

Pojem „Západní blok“ jsem nikdy použít neslyšel a Google je na tom podobně. Opravdu byste popsal vztah Spojených států k západní Evropě stejně, jako vztah Sovětského svazu k té východní? Jako že Američané si do místních vlád dosazovaly, koho chtěly, a nutily je zatýkat opozici, potlačovat svobodu občanů a v případě nespokojenosti občanů zasáhnout vojensky? Vidím, že k tomuto tématu víte opravdu hodně, ale přeci jenom, pokud vím, pojem okupace se běžně používá k tomu, co SSSR dělala ve východní Evropě, ale naopak jsem to použít neslyšel.

Když ne západní blok, tak jaký název používají vaši autoři? V Evropě minimálně v Řecku ano, dosazovali a potlačovali, v Itálii ostatně sám níže píšete o manipulaci voleb, Portugalsko a Španělsko také nevynikaly svobodou (nedávno/loni? prošly tiskem fota komunistů zatýkaných Brity po válce v Německu - chuťovka). Navíc nemluvíme jen o Evropě, ale i o jiných kontinentech, kde přesně to Američané dělali mnohem častěji (níže tomu dosazování, zatýkání a potlačování říkáte "pravicová revoluce". Vy jste to naopak použít neslyšel, ale sám jste v jednom případě slovo okupace použil (Dominikánská republika)

Můj [1] google pojem zná.

Už jsem do článku západní blok zapojil.

Myslím, že záležitost se západním blokem jsem již vyřešil, omlouvám se za svou předešlou tvrdohlavost.

• AnoUSA vyhlásily Marshallův plán, aby zajistily rychlejší obnovu poválečné Evropy, ale Sovětský svaz nenechal většinu států Východního bloku plán přijmout. Opravdu ne všechny, ale jen většinu?

Opraveno

• V Latinské Americe a Jihovýchodní Asii zase SSSR podporovalo socialistické revoluce, což se nelíbilo mnoha západním zemím; některé z nich se proto snažily komunistický režim svrhnout, Je očividně nepravděpodobné, že by politika západních zemí, stejná před i po studené válce, souvisela se SSSR. Zejména v Latinské Americe, myslím, je neměnnost americké politiky bez ohledu na existenci SSSR zřejmá a sotva najdete vůbec nějaký režim, který se USA pokoušely svrhnout kvůli jeho podpoře ze strany SSSR, natožpak komunistický.

To komunistický jsem nahradil za socialistický. Podle Gaddise se USA bály, že socialistické režimy by se mohly lehce přeměnit na komunistické. Proto podporovaly pravicové vlády a pravicové revoluce.

Pravicová revoluce, to je Gaddisův eufemismus pro vojenský puč či vojenskou okupaci? No dobře, tak podporovaly pravicové vlády; a co svrhávání (obvykle) demokratických nesocialistických vlád a dosazování diktatur, a pak střílení, potlačování svobod... To Gaddis nezná? A v článku nezmíníme? A opravdu stačí zavedení všeobecného volebního práva, nařízení o založení školy v každé vesnici a vykoupení za plnou cenu ladem ležící půdy United Fruit k rozdělení mezi soukromé vlastníky (Guatemala před 54), nebo legalizace odborů a zavedení minimální mzdy (Perón) k označení režimu za socialistický? Kam pak zařadíme prvorepublikové agrárníky, kteří tohle provedli taky, akorát půdu konfiskovali bez náhrady? Mezi extrémistické socialisty? A připomínám, že stejnou politiku USA prováděly minimálně od roku 1898 až do současnosti, tedy před vznikem SSSR i studené války a po obojím konci. Pan Gaddis nerozlišuje mezi příčinou amerických akci, která je pořád stejná a jejich odůvodňováním před americkou veřejností, které se čas od času mění. K těmto věcem zkuste místo obdivovatelů USA načíst i něco kritického, česky vyšel i nějaký Chomsky.

• AnoPo Bolševické revoluci roku 1917 se SSSR cítilo izolované od mezinárodní diplomacie. Jen cítilo? Nebyla to realita?

Ano, nevím, proč jsem to napsal jinak.

• AnoVůdce Vladimir Iljič Lenin prohlásil,... Opět nevíme jaký byla situace? Prohlášení jedné strany není tak podstatné.

Takže bych měl napsat: "Sovětský svaz byl v nepřátelském kapitalistickém obležení. Diplomacie byla zbraní, která udrží sovětské nepřátele rozděleny."? Sovětský svaz asi v obležení nebyl, vzhledem k tomu, že kapitalistické země byly jen na západě. Podle mě je důležité vědět, jak svět viděl Lenin, protože pak podle toho jednal on i další.

Ještě důležitější je napsat jaký svět byl. Až pak jak jej viděl Lenin. Jasně, kapitalisté byli jen na západě. Kdybyste laskavě koukl na dotyčný odstavec, přesunul pozornost na sousední obrázek, přečetl si popisek, a zapřemýšlel, na jaké světové straně od Moskvy leží Vladivostok a co tam dělají ti vojáci. A patrně si to neuvědomujete, ale západní kapitalistické země nebyly roku 1919 jen na západě, ale i na jihu a východě. Například Indická republika tehdy vůbec neexistovala, rozkládala se tam Británie, taky Francie byla obrovská...

Přepsal jsem to, ale na ten obrázek se podívej.

• poukázalo několik událostí poukazují lidi, ne abstraktní pojmy. odmítnutí Američanů uznat nejen Američanů, šlo o celou řadu zemí. A najednou už nejde o Leninův pocit, ale o západní politiku.

AnoBohužel nějak nemůžu přijít na lepší formulaci věty "poukázalo...", pomůžete prosím?

S tím uznáním... Podle http://en.wikipedia.org/wiki/State_continuity_of_the_Baltic_states#List_of_recognition_and_non-recognition_of_annexation byly Spojené státy největším oponentem, většina dalších anexi uznávalo de facto... A má to něco společného s tím, co řekl Lenin? Ten mluvil o nepřátelském obklíčení, Spojené státy neuznaly anexi baltských států...

He?? Balt?? V článku nepíšete o uznání anexe baltských států provedené roku 1940, ale o uznání SSSR ze strany USA roku 1933. A já namítám, že nešlo o problém pouze s USA, ale dlouholetý zápas o diplomatické uznání ve světě, ze kterého je uměle vytržen jeden stát.

To že USA tvrdily že SSSR je mnohem horší než oni, ba přímo zločinný režim, protože připojoval území stejně jako sami Američané/Britové/Francouzi.. se může zmínit dále v textu.

• AnoPřesto Stalin zůstal podezřívavý Šlo o osobní názor Stalina, nebo sovětského vedení? Navíc oni skutečně invazi oddalovali, navzdory slibům.

Myslím že šlo o oboje, alespoň to vyplývá z knihy. Změnil jsem na sovětské vedení. A ano, vznik druhé fronty oddalovali, ale otázkou zůstává, zda naschvál kvůli tomu, aby si to Sověti odnesli co nejvíce.

Imho aby si to sami odnesli nejméně. Ano, podle dříve byl často citovaného Trumanova výroku "když bude prohrávat Německo, budem pomáhat Rusům, když bude prohrávat Rusko, budeme pomáhat němcům..."

• Západní Spojenci si přáli systém, ve kterém by demokratické země řešily konflikty mírovou cestou přes mezinárodní organizace, zatímco Sovětský svaz chtěl zvýšit bezpečnost vměšováním se do vnitřní politiky států, které ho obklopovaly. Dvěma refy ozdobený nesmysl. O britském vměšování (a to je hodně mírný výraz) v Řecku pan Gaddis neslyšel? A do politiky Itálie a Francie se po válce USA taky nevměšovalo. Ostatně USA v Latinské Americe před rokem 1945 názorně předvedly jak vypadá systém mezinárodních vztahů, který si přáli, vybrali a realizovali.

O těchto událostech moc nevím, ale předpokládám, že např. v Řecku nechtěli, aby se k moci dostala komunistická vláda (podporovaná Sovětským svazem), protože ta není demokratická. Něco jiného je vměšovat se do politiky cizí země proto, abyste tam nastolil demokracii a potom už se vměšovat nemusel, a vměšovat se proto, abyste tam nastolil svou totalitní ideologii, kterou si potom budete násilím a hrozbami udržovat.

Komunistická vláda? Podporovaná SSSR? Protože není demokratická? Odzadu: Kdyby měl Churchil starost o demokracii, vypsal roku 1945 svobodné volby v celé své říši, ne jen ve 4 malinkých regionech (Anglie, Skotsko, Wales, sev.Irsko) s cca 5% obyvatelstva. Kdyby měl starost o demokracii v Řecku, tak nedosazoval k moci směsku stoupenců nacistů a předválečné diktatury, ale podpořil nějaké demokraty. SSSR Řeky pustil k vodě a nepodporoval je - součást dohod s Churchillem.

Co se týče toho tvého Něco jiného je...: Hezká myšlenka, ale nemá absolutně žádnou souvislost s americkou politikou ve světě ani v Řecku. Demokratický systém a svobodné volby v Řecku trvají až od roku 1974, a tehdy nový demokratický režim zcela charakteristicky vystoupil z vojenské složky NATO, právě kvůli americkému protidemokratickému vměšování. Co se týče vměšování a demokracie jinde, pro začátek si najeď do oddílu Evropská integrace a celosvětové nepokoje proklikej uvedené příklady a zjistíš, že v prvních třech Američané svrhli demokratické vlády aby mohli nastolit natrvalo diktatury a zůstat, ve čtvrtém svobodným volbám zabránili a vytvořili taktéž diktaturu.

• Churchill za hlavní cíle považoval ochranu Středozemního moře Ochranu moře? To se bál, že Sověti sníží moři slanost, nebo ho vysuší :-) a nezávislost východoevropských států zde je ovšem nezávislostí míněn vazalský vztah k Británii, věci bychom ale měli pojmenovávat přímo, ne propagandistickými frázemi; které by Spojené království oddělovaly od Sovětského svazu jestli je to napsané v té knize, rovnou ji zahoďte, geografie Evropy vypadá úplně jinak.

Z toho, co jsem pochopil, se představy o uspořádání Evropy netýkaly jen vztahu mezi Západem a Sovětským svazem. Churchill mohl mít pro ochranu Středozemního moře jiné důvody. Takže "Churchill chtěl vytvořit vazalský vztah východoevropských států k Briánii" je neutrální věta? Co se týče toho oddělování, na anglické wiki je použit pojem "buffer state", což se asi překládá jako "nárazníkový stát", ale ten pojem neznám, tak jsem to zkusil popsat jinak, což se mi očividně nepodařilo. Bohužel tohle je jedna z těch knih, které se mi nepodařilo najít online, takže ji nemohu ani přečíst.

Buffer state je přeložen dobře, bohužel ne mezi SSSR a Británií, leda bysme za britský/americký majetek považovali zbytek Evropy.

Středozemní moře- nechránil moře, ale své komunikace (cesta do Indie atd., velké téma britské politiky po staletí) do kolonií které potřeboval k jejich udržování (v nesvobodě).

• Protože Sověti ovládali většinu východní Evropy, tyto dvě západní velmoci se přely o jeho přízeň. Proč, vždyť Britové a Američané ovládali celou západní Evropu, celé Středomoří, Latinskou Ameriku, většinu Afriky, velký kus Asie včetně Japonska...

To je asi vysvětleno hned v další větě.

Není. Dále je popsáno handlování něco za něco - Američané chtěli pomoct proti Japonsku, například, tak odkývali Sovětům Polsko. Kontrola východní Evropy nikdy nebyl důvod proč být vstřícný, když Sověti zpráskali Japonce, kontrola zůstala stejná, ale vstřícnost zmizela.

• AnoV říjnu 1944 odcestoval Churchill do Moskvy a souhlasil s rozdělením Balkánu do jednotlivých sfér vlivu Ve skutečnosti on rozdělení na sféry vlivu navrhl, souhlasili Sověti.

Opraveno

• a odmítl podpořit Churchilla v záležitostech Polska To jako nesouhlasil s Churchillovým postojem, že SSSR má legitimní právo na prosazení prosovětského režimu v Polsku (ze stejných důvodů jako Britové celá staletí nepřipustili nepřátelskou vládu v Belgii). To je imho pochybné.

Pokud vím, Churchill chtěl pro Polsko nezávislost a nepřál si v Polsku loutkový režim SSSR.

• začali Sověti okupovat východní Evropu, zatímco západní Spojenci zůstali v západní Evropě Typická vyváženost knih vydaných po roce 90: Sověti okupují, zatímco Spojenci zůstávají. Před rokem 90 to bylo naopak.

A zase. Vy opravdu tvrdíte, že Spojené státy okupovaly státy západní Evropy? Že se vojensky zmocnily jejich území? Samozřejmě že před rokem 90 to bylo naopak, myslíte, že by to autorovi jinak prošlo?

Ano jinak by to neprošlo. Ano. Vojensky se zmocnily jejich území. V řadě bitev popsaných i na wiki. Pak, stejně jako Sověti, v některých zemích přímo převzali moc (Německo, Rakousko), v některých si ponechali vojenské základny se souhlasem místní vlády, přičemž si zajistili její loajalitu a v případě potřeby se neváhali vměšovat do vnitřní politiky (Itálie, analogicky k řekněme Bulharsku). Z některých odešli (mimochodem taky Sověti po válce odešli z Československa a Jugoslávie).

• v oddílu Konec druhé světové války a poválečné období (1945–47) se dočteme o formování východního bloku, ale formování západního bloku nám zůstalo utajeno.

Opět onen Západní blok.

de:Westmächte. Tak kdo stál ve studené válce proti sobě? Východní blok a Západní co? Proč máte takový problém s triviálním a hezky symetrickým pojmem?

Tak kapitolce dej jiný název.

• AnoZáměry plánu byly přestavba demokratických a ekonomických systému v Evropě a postavení se hrozbě, kterou představovalo šíření komunismu. versus Stalin věřil, že ekonomická integrace se Západem by umožnila státům Východního bloku vymanit se ze sovětské moci a že právě o to se USA snaží. Nejdřív se protisovětský smysl Marshallova plánu prezentuje jako fakt a o kousek dále jako Stalinova víra. Tak se rozhodněte, jak to bylo.

Ano, byl to přímo úmysl USA, už jsem to opravil.

• Brutalita tohoto převratu šokovala západní mocnosti Zejména ve srovnání s tisíci zastřelených při prvních poválečných volbách v Řecku, za aktivní účasti Britů. Nebo s tisíci zastřelených Arabů v Alžírsku (tehdy francouzském regionu) těsně po válce. Nebo chováním Francouzů ve Vietnamu, Nizozemců v Indonésii, Britů v Malajsii či Keni, vůči vlastním poddaným. Imho by se pojem brutalita měl v článku používat v jeho normálním významu, a jazyk režimní propagandy pokud možno nepoužívat, i když chápu, že při použití jednostranných zdrojů je udržení odstupu těžké.

Uznávám, zaujatá věta, přepsal jsem ji. "Násilný převrat" je snad už ok.

Tak jen ze začátku.--Jann 21. 8. 2011, 21:21 (UTC)

Díky za recenzi. --Adam Zábranský 22. 8. 2011, 07:50 (UTC)

Jinak, abychom si rozuměli - nesnažím se napsat nějaký proamerický článek, který bude hanobit Východ a opěvovat Západ. Na druhou stranu si myslím, že způsoby Sovětského svazu a Spojených států se lišily. Samozřejmě to byla bitva myšlenek - demokracie/kapitalismus vs. komunismus - a obě strany dělaly, co mohly, aby se uchytila ta jejich. Ale k udržení komunismu je potřeba násilných a zastrašovacích prostředků, čemuž tak dle mého názoru demokracie není. To možná trochu ovlivňuje můj způsob vyjadřování. Dalším problémem je má neznalost, za což se omlouvám, ale snad se s tím dá něco udělat. --Adam Zábranský 22. 8. 2011, 11:42 (UTC)

Nemyslím, že chceš napsat.... jen věrně tlumočíš tón zdrojů. To je přirozené.

Rovněž si myslím, že se způsoby SSSR a USA lišily. Formy kontroly vazalů byly dost jiné. Délka seznamu vojenských invazí, pučů, vražd státníků a převratů je vskutku pro tyto dvě mocnosti velmi odlišná.

K udržení demokracie násilných prostředků vskutku třeba není. K nahrazení demokracie proamerickou diktaturou ovšem je ovšem třeba násilí použít. Dále viz předcházející bod poslední věta.

Ještě kousek:

• Východoevropské státy, které Sověti osvobodili od Nacistů a okupovali je.... Píše se o okupaci Albánie. Není to omyl?

• No, říkat ukrajinským a běloruským územím dobytým Poláky roku 1920 východní Polsko, hm...

• Chybí tam "východní Československo" :-) (my staromilci říkáme Podkarpatská Rus)

• {Karelo-finská SSR byla na mnohem větším území.

• převzaly koncept tajné policie Koncept tajné policie tyto státy znaly desítky, ba stovky let předtím. Změnily se cílové skupiny, ne koncept.

• Není zcela logické psát o přebírání sovětského modelu plánované ekonomiky (což konkrétně u nás probíhalo až po opuštění "československé cesty k socialismu") a následovat americkými akcemi v únoru-březnu 46. Následnost událostí je tak přehozena a o příčinných souvislostech pak raději nemluvit.

• Zpočátku byly v zemích obsazených vojsky aliance od Bulharska po Norsko dosazeny vlády koalic komunistů, soc.dem a křesťanských demokratů (místy i jiní např. agrárníci) postupně byly tyto koalice rozbity - na západě vyhozeni komunisti, na východě antikomunisti, s doprovodnými čistkami. Článek vznik i rozklad těchto poválečných koalic zcela pomíjí, na východě mluví pouze opakovaně o okupaci, na západě má jen mlhavou zmínku Záměry plánu byly přestavba demokratických ... systémů v Evropě a pak článek zmiňuje pouze (předposlední) z rozpadů poválečné koalice – u nás. Kdo, kdy a proč je za vyhození stoupenců druhé strany z vlád zodpovědný, kdo vyvolal roztržky a kdo jen reagoval, to se nedozvíme.

• AnoNapětí mezi Ruským impériem, ostatními evropskými státy a Spojenými státy ale trvalo už od poloviny 19. století. Zejména to napětí mezi USA a Ruskem, o co šlo?. Vím o demonstrativní podpoře Unie za občanské války, o prodeji Aljaky, o společném pobití čínských rebelů (boxeři), ale to se asi nemá na mysli... Ale i chápání politiky druhé poloviny 19. století jako Ruska na straně jedné a Evropskými státy na druhé je podivné, co záchrana Rakouska roku 1848, pakt tří císařů, francouzsko-ruská dohoda... Jo, takhle napětí anglo-ruské od začátku 19. století, to je jiná, tehdejší spor o právo Ruska na přístup do světových moří se obnovil v letech 1945-47.

Změnil jsem formulaci jen na rusko-anglické vztahy, teď při čtení Koncertu velmocí se mi předchozí tvrzení také zdá podivné. Snad je tedy tento bod vyřešen.

Tak ahoj. Asi jsem moc drsný, ale nekoušu :-) --Jann 22. 8. 2011, 13:35 (UTC)

Vyřešil jsem pár bodů (snad) a dovolil jsem si je tedy odškrtnout. --Adam Zábranský 25. 2. 2012, 11:12 (UTC)

Chmee2

• ; zhruba 1947–1991 – hnedka na začátku v závorce, působí to tam tak nějak nepatřičně. Nebylo by lepší to nějak zapojit do té první věty?

AnoUpraveno.--Jann 22. 8. 2011, 18:22 (UTC)

• Sovětský svaz vytvořil Východní blok ze států východní Evropy – dopsal bych ze států východní a střední Evropy… přeci jen Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko by se mohlo hněvat ;)

Doplnil jsem ;-)

• (česky „přestavba“; 1987) a glasnosť (česky „otevřenost“; cca 1985) – chybí mi tam důvod, proč je to napsané. Dal bych za tu poslední závorku např., které vedly ve svém závěru k rozpadu Sovětského svazu a celého Východního bloku (bo tak něco podobného).

Doplněno.

• Počátky Východního bloku – dopsal bych vždy do závorky za ten stát rok, kdy tento státní útvar vznikl. Např. ČSSR nevznikla dle mého hnedka po válce a takto, jak je to napsané to budí ten dojem.

Taky nebyla okupována, až roku 68. Albánie nebyla okupována nikdy, ani osvobozena Sověty, tím méně od nacistů. Dopsání roku 1960 do závorky čtenáře jen zmate, lépe napsat jednoduše Československo.--Jann 22. 8. 2011, 18:11 (UTC)

• roztržce mezi Titem a Stalinem – vím, že to bude časem článek, ale určitě by se mělo aspoň v jedné větě tady ve článku zmínit, co bylo předmětem té roztržky. Nenuťme čtenáře opouštět rozečtený článek (a pokud si ho např. vytiskne, tak se to již nikdy nedozví…)

Napsal jsem větičku.

• Ta zabraňovala dodávkám jídla a zásob do Západního Berlína. – chybí dopsat, že ta zabraňovala dodávkám zásob po zemi skrze železniční koridory, které vedly přes sovětské okupační zóny. Na vzdušné cesty se tohle nevztahovalo, což byl právě důvod, proč mohli Spojenci ten most vytvořit :) Taktéž bych tam dopsal, že například během XXX dní Spojenci byli schopni zásobit XXX tunami XXX obyvatel, ať člověk, co o tom nikdo neslyšel tuší, jak obrovská akce to byla.

Doplněno.

Ahoj, pčihazuji taktéž něco, nevím, jestli to už nepsal Jann. S pozdravem --Chmee2 22. 8. 2011, 16:17 (UTC)

Díky. --Adam Zábranský 23. 8. 2011, 15:02 (UTC)

Jen stručně: Zcela chybí informace o kubánských vojácích v Angole. --Dezidor 22. 8. 2011, 16:23 (UTC)

A v několika dalších zemích. A taky o amerických vojácích v několika desítkách zemí, a Britech a Francouzech. Jenže to by se nám v bojích Západu proti třetímu světu Sovětský svaz zcela vytratil. --Jann 22. 8. 2011, 18:04 (UTC)

Studená válka přece nikdy neskončila

Po rozpadu Sovětského svazu roli agresora nahradila Severní Korea a dnes Putin okupuje Krym a jediný komu se to líbí je Rusko. --89.102.215.113 7. 3. 2014, 19:57 (UTC)

Hospodářská konkurence

"...stav politických sporů, vojenského napětí, zástupných válek a hospodářské konkurence" - ta hospodářská konkurence mi tam nějak nesedí. O té by se dalo mluvit při soutěžení subjektů na relativně svobodném trhu. Ale to není tento případ. --Jvs 10. 3. 2014, 15:31 (UTC)

Velitelé

Ten seznam v infoboxu je náhodný. Proč to u ČSSR "odnesl" jenom Ludvík Svoboda? Přinejmenším Gottwald a Novotný by tam měli být spíše. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 8. 2018, 10:03 (CEST)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 4 externí odkazy či reference na stránce Studená válka. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20080705193541/http://www.daz.org/enJamesFByrnes.html do http://www.daz.org/enJamesFByrnes.html
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20110810055157/http://www.eisenhowermemorial.org/presidential-papers/second-term/documents/901.cfm do http://www.eisenhowermemorial.org/presidential-papers/second-term/documents/901.cfm
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20090827045220/http://www.nixonlibrary.gov/thelife/apolitician/thepresident/index.php do http://www.nixonlibrary.gov/thelife/apolitician/thepresident/index.php
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20110511130424/http://www.osaarchivum.org/guide/ do http://www.osaarchivum.org/guide/

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 05:53 (CEST)

DČ?

Zdá se, že už plní kritéria pro Dobré články, v něčem je i překračuje. Byl by někdo proti mu stříbrný puzzlík udělit? (@Jann, Adam Zábranský:) --Ioannes Pragensis (diskuse) 26. 3. 2019, 14:41 (CET)

Můžu se zeptat, proč se zrovna v tomto případě ptáte? Rád bych pochopil ten mechanismus, na základě čeho rozhodujete, jestli článek potřebuje nebo nepotřebuje zhodnocení někým dalším. Neberte to zle. Díky, --Palu (diskuse) 26. 3. 2019, 14:48 (CET)

Dovolím si tvrdit, že toto téma může být kontroverzní, a proto je lépe nechat jej projít recenzemi než renesanční obraz nebo něco podobného. Proto takto. OJJ, Diskuse 26. 3. 2019, 14:51 (CET)

@Palu: Když jsem si jistý na 90 % a víc, že článek plní kritéria DČ, tak ho dám do DČ rovnou, abych nezdržoval ostatní editory. A když si jistý nejsem nebo když si myslím, že jsou lidé, kteří článek/téma znají mnohem lépe než já, tak se jich prostě zeptám.--Ioannes Pragensis (diskuse) 26. 3. 2019, 16:05 (CET)