Jan van Goyen: Porovnání verzí
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Diagonála - změna odkazu/ů na diagonální kompozice; kosmetické úpravy |
m delink |
||
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - |
{{Infobox - umělec |
||
|obrázek=Goyen-1-sized.jpg |
| obrázek = Goyen-1-sized.jpg |
||
|popisek=Jan van Goyen - dobová grafika vytvořená dle malířova portrétu od [[Gerard Terborch|Gerarda Terborcha]]}} |
| popisek = Jan van Goyen - dobová grafika vytvořená dle malířova portrétu od [[Gerard Terborch|Gerarda Terborcha]] |
||
}} |
|||
'''Jan van Goyen''' [jan fan chojen] ([[13. leden|13. ledna]] [[1596]] [[Leiden]] – [[27. duben|27. dubna]] [[1656]] [[Haag]]) byl přední nizozemský [[krajinář]] [[17. století]]. |
'''Jan van Goyen''' [jan fan chojen] ([[13. leden|13. ledna]] [[1596]] [[Leiden]] – [[27. duben|27. dubna]] [[1656]] [[Haag]]) byl přední nizozemský [[krajinář]] [[17. století]]. |
||
== Život |
== Život == |
||
Jan van Goyen se narodil v roce 1596 v [[Leiden]]u jako syn ševce. Ve věku deseti let se mu dostalo první kreslířské a malířské průpravy kterou mu poskytl [[Coenraet Adriansz van Schilperoort]]. V průběhu dvou let prošel malířskými dílnami tří dalších učitelů. V této době se rozhodl věnovat se krajinomalbě a ne malování skla, kterému se učil do té doby. |
|||
* roku 1596 se narodil v [[Leiden]]u jako syn ševce |
|||
* ve věku deseti let se mu dostalo první kreslířské a malířské průpravy malířem jménem [[Coenraet Adriansz van Schilperoort]] |
|||
⚫ | V [[Hoorn]]u získal další malířské vzdělání u krajináře [[Willem Gerritsz|Willema Gerritsze]]. Po absolvování studijní cesty Francií (kolem roku 1615) si ještě jeden rok doplnil vzdělání v [[Haarlem]]u u malíře [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]], který byl o pouhých devět let starší než Goyen. Haarlem byl tehdy výtvarným centrem celého Holandska. |
||
* v průběhu dvou let prošel malířskými dílnami tří dalších učitelů |
|||
* v této době se rozhodl věnovat se krajinomalbě a ne malování skla, kterému se učil do té doby |
|||
Van Goyen se v roce 1618 se oženil s Annetje van Raelst a otevřel vlastní malířský ateliér v [[Leiden]]u. Vedle malování a prodeje svých obrazů byl Jan van Goyen aktivní také jako umělecký znalec a obchodník s uměním, nemovitostmi, pozemky a tulipány, ovšem bez úspěchu. V roce 1632 se se svou ženou a dcerami přestěhoval do [[Haag]]u, ve kterém pak žil až do konce života. Také zde dále zkoušel štěstí nejrůznějšími obchodními aktivitami, takže když v roce 1656 zemřel, zanechal svým dědicům dluhy ve výši 18 000 Guldenů. |
|||
* ve městě [[Hoorn]] získal další malířské vzdělání u krajináře [[Willem Gerritsz|Willema Gerritsze]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* roku 1618 se oženil s Annetje van Raelst a otevřel vlastní malířský ateliér v Leidenu |
|||
* vedle malování a prodeje svých obrazů byl Jan van Goyen aktivní také jako umělecký znalec a obchodník s uměním, nemovitostmi, pozemky a tulipány, ovšem bez úspěchu |
|||
* roku 1632 se se svou ženou a dcerami přestěhoval do [[Haag]]u, ve kterém pak žil až do konce života |
|||
* také zde dále zkoušel štěstí nejrůznějšími obchodními aktivitami, takže když v roce 1656 zemřel, zanechal svým dědicům dluhy ve výši 18 000 Guldenů |
|||
⚫ | |||
== Charakteristika malířského díla == |
== Charakteristika malířského díla == |
||
[[Soubor:Jan_van_Goyen_004b.jpg|náhled|Krajina s dunami, 1630-35]] |
[[Soubor:Jan_van_Goyen_004b.jpg|náhled|''Krajina s dunami'', 1630-35]] |
||
[[Soubor:Goyen 1656 Haarlemer Meer.jpg|náhled|Haarlemské moře, 1656]] |
[[Soubor:Goyen 1656 Haarlemer Meer.jpg|náhled|''Haarlemské moře'', 1656]] |
||
Vedle [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]], [[Salomon van Ruysdael|Salomona van |
Vedle [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]], [[Salomon van Ruysdael|Salomona van Ruysdaela]] a [[Hercules Seghers|Hercula Segherse]] patří Jan van Goyen k zakladatelům holandské [[krajinomalba|krajinomalby]] sedmnáctého století. Na rozdíl od předchozích krajin šestnáctého století nejsou jejich krajiny pouhým prostředím a pozadím [[žánr]]ových výjevů či [[moralita|moralit]], ale především krajinou samou o sobě. Krajinou, která zobrazuje relativně neidealizované pohledy na holandský venkov či města a přístavy. Velkou roli přitom hraje zobrazení nebe. Zpravidla je to nebe dramaticky zahalené bouřnými mraky a prozařované sluncem. |
||
=== Technika === |
=== Technika === |
||
Goyenovy obrazy jsou malovány technikou [[olejomalba|olejomalby]] na dřevěné desce, výjimečně (u větších obrazů) i na plátně. Jejich rozměry jsou většinou 30 × 40 cm, 40 × 50 cm, 40 × 60 cm. Vyskytují se však i menší formáty, například 20 × 30 cm. Existují i kruhové medailony o průměru pouhých 21 cm. Naopak největší Goyenů obraz ''Pohled na Haag'' měří 170 × 438 cm a malíř za něj dostal 650 hol. zl. Rozměry i cena tohoto obrazu jsou však pro Goyena skutečně výjimečné. Za průměrný obraz se platilo 15–25 |
Goyenovy obrazy jsou malovány technikou [[olejomalba|olejomalby]] na dřevěné desce, výjimečně (u větších obrazů) i na plátně. Jejich rozměry jsou většinou 30 × 40 cm, 40 × 50 cm, 40 × 60 cm. Vyskytují se však i menší formáty, například 20 × 30 cm. Existují i kruhové medailony o průměru pouhých 21 cm. Naopak největší Goyenů obraz ''Pohled na Haag'' měří 170 × 438 cm a malíř za něj dostal 650 hol. zl. Rozměry i cena tohoto obrazu jsou však pro Goyena skutečně výjimečné. Za průměrný obraz se platilo 15–25 holandských zlatých. Za svůj život malíř namaloval přes tisíc obrazů a dodnes se jich dochovalo několik set. |
||
=== Prostor === |
=== Prostor === |
||
Své krajiny buduje Goyen pomocí poměrně nízkého [[ |
Své krajiny buduje Goyen pomocí poměrně nízkého [[obzor|horizontu]], který je umístěn ve značné vzdálenosti. Do jednotlivých plánů krajiny staví malebné venkovské budovy či věže měst, případně rybářské lodě, plachty a stěžně. Činí tak ale ne proto, aby zabránil pohledu do dálky, nýbrž právě proto aby [[iluze|iluzi]] nekonečné dálky maximálně podpořil. Právě tato dálka je jednou z věcí, které se malíř snaží ve svých dílech zachytit. Střed obrazů proto bývá zpravidla volný, často je zde však také v dálce umístěna například věž kostela, která slouží jako jakýsi úběžník pohledu. Předměty zobrazené v bližších plánech pak zpravidla bývají umístěny ve [[zlatý řez|zlatém řezu]]. Velmi častá je také [[diagonální kompozice|diagonální]] [[Obrazová kompozice|kompozice]], kdy je například zachycen ubíhající břeh řeky. Charakteristické je i to, že na obrazech nikde není zachyceno stanoviště pozorovatele, což výrazně přispívá ke způsobu vnímání těchto krajin. Ačkoli obrazy působí maximálně realistickým dojmem, jsou (tak jako je to ostatně v [[baroko|baroku]] zcela běžné) velmi pečlivě komponovány v ateliéru na základě studií a [[skica|skic]] vytvořených v terénu. Obrazy tedy nejsou, jako to činili například [[impresionismus|impresionisté]], malovány v [[plenér]]u přímo. Dodnes se dochovala řada těchto Goyenových skic, které dokládají jeho kreslířskou bravuru. |
||
Český malíř [[Emil Filla]] spatřuje v Goynově způsobu budování prostoru snahu postihnout nekončeno – trvání, a tak vlastně zabránit působení „trapnosti času“, ve smyslu jeho unikání, pomíjení. Goyenovy malby proto charakterizuje jako „vyjadřující klid a spočinutí“. |
Český malíř [[Emil Filla]] spatřuje v Goynově způsobu budování prostoru snahu postihnout nekončeno – trvání, a tak vlastně zabránit působení „trapnosti času“, ve smyslu jeho unikání, pomíjení. Goyenovy malby proto charakterizuje jako „vyjadřující klid a spočinutí“. |
||
Řádek 37: | Řádek 35: | ||
Goyenovy krajiny jsou velmi charakteristickými díly, které si lze poměrně těžko splést s obrazy ostatních tehdejších krajinářů. Přesto už v Goyenově době existovali jeho napodobitelé a i dnes existuje veliké množství sporných děj i vyložených padělků. Goyen navíc ovlivnil i další významné mladší holandské krajináře, například [[Salomon van Ruysdael|Salomona van Ruysdael]], [[Jacob van Ruisdael|Jacoba van Ruisdael]] a [[Meindert Hobbema|Meinderta Hobbemu]]. |
Goyenovy krajiny jsou velmi charakteristickými díly, které si lze poměrně těžko splést s obrazy ostatních tehdejších krajinářů. Přesto už v Goyenově době existovali jeho napodobitelé a i dnes existuje veliké množství sporných děj i vyložených padělků. Goyen navíc ovlivnil i další významné mladší holandské krajináře, například [[Salomon van Ruysdael|Salomona van Ruysdael]], [[Jacob van Ruisdael|Jacoba van Ruisdael]] a [[Meindert Hobbema|Meinderta Hobbemu]]. |
||
Poměrná monochromnost Goyenových krajin vede při jejich [[Reprodukce (polygrafie)|reprodukování]] v knihách či na internetu k tomu, že jsou díky použití různých grafických filtrů při editaci, podávány v daleko jásavější [[barevnost]]i, než ve skutečnosti mají. Také proto zde platí dvojnásob, že krásu díla lze v plnosti ocenit pouze konfrontací s |
Poměrná monochromnost Goyenových krajin vede při jejich [[Reprodukce (polygrafie)|reprodukování]] v knihách či na internetu k tomu, že jsou díky použití různých grafických filtrů při editaci, podávány v daleko jásavější [[barevnost]]i, než ve skutečnosti mají. Také proto zde platí dvojnásob, že krásu díla lze v plnosti ocenit pouze konfrontací s originálem. |
||
== Chronologie Goyenova malířského díla == |
== Chronologie Goyenova malířského díla == |
||
[[Soubor:Goyen 1625 River Landscape.jpg|náhled|Říční krajina, 1625]] |
[[Soubor:Goyen 1625 River Landscape.jpg|náhled|''Říční krajina'', 1625]] |
||
[[Soubor:Goyen 1629 Dunes.jpg|náhled|Duny, 1629]] |
[[Soubor:Goyen 1629 Dunes.jpg|náhled|''Duny'', 1629]] |
||
[[Soubor:Goyen 1633 pohled na dordrecht.jpg|náhled|Pohled na Dordrecht, 1633]] |
[[Soubor:Goyen 1633 pohled na dordrecht.jpg|náhled|''Pohled na Dordrecht'', 1633]] |
||
[[Soubor:Goyen 1641 Gezicht op Arnhem.jpg|náhled|Pohled na Arnhem, 1641]] |
[[Soubor:Goyen 1641 Gezicht op Arnhem.jpg|náhled|''Pohled na Arnhem'', 1641]] |
||
[[Soubor:Goyen 1644-53 View of Dordrecht.jpg|náhled|Pohled na Dordrecht, 1644-53]] |
[[Soubor:Goyen 1644-53 View of Dordrecht.jpg|náhled|''Pohled na Dordrecht'', 1644-53]] |
||
[[Soubor:Goyen 1650 View of Leiden from the Northeast.jpg|náhled|Pohled na Leiden od severovýchodu, 1650]] |
[[Soubor:Goyen 1650 View of Leiden from the Northeast.jpg|náhled|''Pohled na Leiden od severovýchodu'', 1650]] |
||
=== Dvacátá léta === |
=== Dvacátá léta === |
||
Goyenovy |
Goyenovy rané obrazy (po roce 1620) prozrazují výrazný vliv jeho učitele [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]]. Jsou to většinou plnobarevné venkovské krajiny v podobě, kterou důvěrně známe z holandského malířství šestnáctého století, například od [[Hendrick Avercamp|Hendricka Avercampa]]. V popředí těchto krajin se zpravidla odehrává [[žánr]]ový motiv, zatímco pozadí tvoří venkovská krajina. Příkladem takových obrazů je ''Přívoz'' z [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] v Praze, ''Říční krajina'' z [[Curych]]u či dvojice kruhových desek ''Jaro'' a ''Zima''. (Všechny z roku [[1625]]) |
||
Už ve druhé polovině dvacátých let se však Goyenova [[barevná paleta|paleta]] stává |
Už ve druhé polovině dvacátých let se však Goyenova [[barevná paleta|paleta]] stává jednobarevnější. Malíř zjevně touží zachycovat spíše světlo než barvu. Jeho krajiny už nejsou žánrové, ačkoli nechybí figurální [[stafáž]]. Postavičky venkovanů ztrácejí na [[groteska|grotesknosti]], ale naopak dotvářejí charakter zobrazené krajiny. Specifickým typem této krajiny je pak téma [[Duna|písečných dun]] na mořském břehu, které Goyen zachytil mnohokrát. Příkladem je obraz ''Duny'' z roku 1629 a především zářivý obraz ''Krajina s dunami'' z let 1630-35. V této době je u něho patrný vliv [[Pieter de Molyn|Pietera de Molyna]], který se také věnoval venkovské krajině a písečným dunám na [[pobřeží]]. Blízký je mu však v té tobě i [[Salomon van Ruisdael]]. |
||
=== Třicátá léta === |
=== Třicátá léta === |
||
Už v roce [[1633]] v obraze ''Pohled na [[Dordrecht]]'' Goyen uplatňuje ve svém díle nosné téma příštích let – |
Už v roce [[1633]] v obraze ''Pohled na [[Dordrecht]]'' Goyen uplatňuje ve svém díle nosné téma příštích let – vodní hladinu. Tyto krajiny zpravidla konstruuje tak, že vodní hladina, často se stafáží rybářských lodí, zabírá levý či pravý spodní roh plátna a na diagonálně probíhajícím břehu se tyčí silueta města, větrného mlýna, zámku či kostela. To je příklad ''Krajiny s větrným mlýnem'' z roku 1642 nebo ''Krajiny s větrným mlýnem a zříceninou hradu'' z roku 1644. |
||
Z roku [[1638]] pochází obraz ''Klidná voda'' z [[Londýn]]ské Národní galerie. Podobně jako u jiných Goyenových námětů se i zde izolovaně a poněkud nečekaně objevuje motiv, který se pro něj stane nosným až o několik let později. Je to motiv |
Z roku [[1638]] pochází obraz ''Klidná voda'' z [[Londýn]]ské Národní galerie. Podobně jako u jiných Goyenových námětů se i zde izolovaně a poněkud nečekaně objevuje motiv, který se pro něj stane nosným až o několik let později. Je to motiv rybářských lodí na vodní hladině. Nezvyklý je rovněž výškový formát obrazu. |
||
Roku [[1638]] se v obraze ''Vůz na břehu'' objevuje ještě další téma, které jej bude zajímat především kolem roku [[1640]], totiž téma |
Roku [[1638]] se v obraze ''Vůz na břehu'' objevuje ještě další téma, které jej bude zajímat především kolem roku [[1640]], totiž téma břehu, prudce se svažujícího k moři. V tomto tématu Goyen navazuje jak na téma dun, tak na téma ubíhajícího břehu – tentokrát ovšem nikoli jako pohled z vody na břeh, ale obráceně. |
||
=== Čtyřicátá léta === |
=== Čtyřicátá léta === |
||
Po roce [[1640]] se u Goyena objevuje téma ploché holandské krajiny, jež souvisí s předchozími díly. Skupina těchto obrazů je malována vždy z mírného nadhledu vytvořeného návrším a zobrazuje pohled do |
Po roce [[1640]] se u Goyena objevuje téma ploché holandské krajiny, jež souvisí s předchozími díly. Skupina těchto obrazů je malována vždy z mírného nadhledu vytvořeného návrším a zobrazuje pohled do „nekonečné“ dálky rovinaté krajiny. Často je tato dálka zdánlivě narušena, ve skutečnosti však ještě podtržena, například osamoceným stromem. Z roku [[1641]] pochází nádherná prozářená krajina ''Pohled na [[Arnhem]]'' s klasickým „goyenovským“ nekonečným obzorem a meditativní obraz ''Krajina se dvěma duby''. |
||
V roce [[1641]] naváže Goyen na téma „marin“ tématem |
V roce [[1641]] naváže Goyen na téma „marin“ tématem [[bouře (meteorologie)|rozbouřeného]] moře. Tyto, zpravidla poměrně tmavé, obrazy překvapují nejen postižením běsnícího živlu, ale rovněž barevnými kontrasty zlatavého světla, které proráží bouřkové [[mrak]]y. Do této skupiny děl patří i znamenitý obraz ''Za bouře'' z pražské Národní galerie. |
||
Zřejmě v roce [[1643]] se |
Zřejmě v roce [[1643]] se v jeho tvorbě objevilo téma pohledů na města. Sem patří například ''Pohled na Leiden'' z roku [[1643]], nebo ''Pohled na [[Emmerich]]''. Často je zde uplatněna vodní hladina, ale ne vždy. V tomtéž roce Goyen maluje i téma zimních krajin. Malíř se v nich zdánlivě vrací k „žánru“ krajin šestnáctého století, kde je velmi časté téma [[bruslař]]ů. Navazuje však také organicky na svá předchozí témata pohledů na města s vodní hladinou. |
||
Roku [[1644]] přichází obraz |
Roku [[1644]] přichází obraz ''Pohled na [[Dordrecht]]'', v němž Goyen v podstatě syntetizuje vše, čeho v malbě dosud dosáhl. Toto téma Goyen zpracoval v celém cyklu obrazů, dokládajících intenzivní tvůrčí kompoziční hledání. |
||
=== Padesátá léta === |
=== Padesátá léta === |
||
V |
V závěrečném období malířovy tvorby vznikají obrazy vycházející z pohledu na Dordrecht, avšak město v pozadí není již tak výrazně viditelné a malířův zájem se upíná především na samotné rybářské lodě. Taková je například dvojice obrazů ''Haarlemské moře'' z roku [[1656]]. V závěru tvorby malíř také zjevně více využívá barev a barevných kontrastů, přestože jeho paleta je stále značně "chudá" ve srovnání s jeho tehdejšími malířskými souputníky. I v této pozdní době se však Goyen občas vrací k vysloveně „suchozemským“ [[motiv]]ům, což někdy značně komplikuje pokusy o [[datace|dataci]] jeho děl. |
||
== Znovuobjevení malířského díla Jana van Goyena == |
== Znovuobjevení malířského díla Jana van Goyena == |
||
Řádek 75: | Řádek 73: | ||
== Vztah k Čechám == |
== Vztah k Čechám == |
||
Jan van Goyen nikdy Čechy nenavštívil. Přesto existuje zajímavá nepřímá vazba tohoto malíře na Čechy a české umění. Přední český kubistický malíř [[Emil Filla]] se totiž dílu Jana van Goyen dlouhodobě věnoval a dokonce vytvořil jeho (pravda, značně specifickou) monografii. V pražské [[národní galerie |
Jan van Goyen nikdy Čechy nenavštívil. Přesto existuje zajímavá nepřímá vazba tohoto malíře na Čechy a české umění. Přední český kubistický malíř [[Emil Filla]] se totiž dílu Jana van Goyen dlouhodobě věnoval a dokonce vytvořil jeho (pravda, značně specifickou) monografii. V pražské [[národní galerie Praha|Národní galerii]] ve [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberském paláci]] je také vystaveno hned několik Goyenových krajinomaleb. |
||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
'''Krajiny s žánrovými motivy (po roce [[1620]])''' |
'''Krajiny s žánrovými motivy (po roce [[1620]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1625 privoz u vsiCB.jpg|Přívoz u vsi, 1625 |
Goyen 1625 privoz u vsiCB.jpg|''Přívoz u vsi'', 1625 |
||
Goyen 1625 River Landscape.jpg|Říční krajina, 1625 |
Goyen 1625 River Landscape.jpg|''Říční krajina'', 1625 |
||
Goyen 1625 Summer.jpg|Léto, 1625 |
Goyen 1625 Summer.jpg|''Léto'', 1625 |
||
Goyen 1625 winter.jpg|Zima, 1625 |
Goyen 1625 winter.jpg|''Zima'', 1625 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Venkovské krajiny a krajiny s dunami (po roce [[1627]])''' |
'''Venkovské krajiny a krajiny s dunami (po roce [[1627]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1627 Winter on the River.jpg|Zimní krajina, 1627 |
Goyen 1627 Winter on the River.jpg|''Zimní krajina'', 1627 |
||
Goyen 1627 krajina s povozem.jpg|Krajina s povozem, 1627 |
Goyen 1627 krajina s povozem.jpg|''Krajina s povozem'', 1627 |
||
Goyen 1628 krajobrazzpostaciami 5vy.jpg|Krajina s dunami, 1628 |
Goyen 1628 krajobrazzpostaciami 5vy.jpg|''Krajina s dunami'', 1628 |
||
Goyen 1628 za humny.jpg|Za humny, 1628 |
Goyen 1628 za humny.jpg|''Za humny'', 1628 |
||
Goyen 1629 Dunes.jpg|Duny, 1629 |
Goyen 1629 Dunes.jpg|''Duny'', 1629 |
||
Goyen 1630 Haymaking.jpg|Senoseč, 1630 |
Goyen 1630 Haymaking.jpg|''Senoseč'', 1630 |
||
Jan_van_Goyen_004b.jpg|Krajina s dunami, 1630-35 |
Jan_van_Goyen_004b.jpg|''Krajina s dunami'', 1630-35 |
||
Goyen 1632 Farmyard with Haystack.jpg|Statek se stohem sena, 1632 |
Goyen 1632 Farmyard with Haystack.jpg|''Statek se stohem sena'', 1632 |
||
Goyen 1632 za vsi.jpg|Za vsí, 1632 |
Goyen 1632 za vsi.jpg|''Za vsí'', 1632 |
||
Goyen 1633 Peasant Huts with a Sweep Well.jpg|Selská chalupa se studnou, 1633 |
Goyen 1633 Peasant Huts with a Sweep Well.jpg|''Selská chalupa se studnou'', 1633 |
||
Goyen 1635 duny.jpg|Duny, 1635 |
Goyen 1635 duny.jpg|''Duny'', 1635 |
||
Goyen 1636 Farmhouses with peasants.jpg|Statek s venkovany, 1636 |
Goyen 1636 Farmhouses with peasants.jpg|''Statek s venkovany'', 1636 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Krajiny s vodní hladinou (po roce [[1633]])''' |
'''Krajiny s vodní hladinou (po roce [[1633]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1633 pohled na dordrecht.jpg|Pohled na Dordrecht, 1633 |
Goyen 1633 pohled na dordrecht.jpg|''Pohled na Dordrecht'', 1633 |
||
Goyen 1634 River landscape with a ruin.jpg|Říční krajina se zříceninou, 1634 |
Goyen 1634 River landscape with a ruin.jpg|''Říční krajina se zříceninou'', 1634 |
||
Goyen 1635 krajina s rybari.jpg|Krajina s rybáři, 1635 |
Goyen 1635 krajina s rybari.jpg|''Krajina s rybáři'', 1635 |
||
Goyen 1636 Village at the River.jpg|Vesnice na břehu řeky, 1636 |
Goyen 1636 Village at the River.jpg|''Vesnice na břehu řeky'', 1636 |
||
The Pelkus Gate near Utrecht MET DP145926.jpg|Pelkuská brána poblíž Utrechtu, 1640 |
The Pelkus Gate near Utrecht MET DP145926.jpg|''Pelkuská brána poblíž Utrechtu'', 1640 |
||
Goyen 1640 pohled na reku.jpg|Pohled na řeku, 1640 |
Goyen 1640 pohled na reku.jpg|''Pohled na řeku'', 1640 |
||
Goyen 1640c vez na pobrezi.jpg|Věž na pobřeží, kolem 1640 |
Goyen 1640c vez na pobrezi.jpg|''Věž na pobřeží'', kolem 1640 |
||
Goyen 1642c vesnice u reky.jpg|Vesnice u řeky, kolem 1642 |
Goyen 1642c vesnice u reky.jpg|''Vesnice u řeky'', kolem 1642 |
||
Goyen 1643 River Landscape with Pellekussenpoort Utrecht and Gothic Choir.jpg|Říční krajina u Utrechtu s větrným mlýnem a gotickým kostelem, 1643 |
Goyen 1643 River Landscape with Pellekussenpoort Utrecht and Gothic Choir.jpg|''Říční krajina u Utrechtu s větrným mlýnem a gotickým kostelem'', 1643 |
||
Jan van Goyen 007.jpg|Pohled na Zámek Montfort, 1645 |
Jan van Goyen 007.jpg|''Pohled na Zámek Montfort'', 1645 |
||
River Scene by Jan van Goyen.jpeg|Říční scéna, 1652 |
River Scene by Jan van Goyen.jpeg|''Říční scéna'', 1652 |
||
Goyen 1653 A Church and a Farm on the Bank of a River.jpg|Kostel a statky na říčním břehu |
Goyen 1653 A Church and a Farm on the Bank of a River.jpg|''Kostel a statky na říčním břehu'', 1653 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Rybářské lodě na vodní hladině (po roce [[1638]])''' |
'''Rybářské lodě na vodní hladině (po roce [[1638]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen_1638_A_River_Scene_with_Fishermen_laying_a_Net.jpg|Říční scéna s rybáři rozhazujícími síť, 1638 |
Goyen_1638_A_River_Scene_with_Fishermen_laying_a_Net.jpg|''Říční scéna s rybáři rozhazujícími síť'', 1638 |
||
Goyen_1640-45_A_River_Scene_with_a_Hut_on_an_Island.jpg|Říční scéna s chatou na ostrově, 1640-45 |
Goyen_1640-45_A_River_Scene_with_a_Hut_on_an_Island.jpg|''Říční scéna s chatou na ostrově'', 1640-45 |
||
Goyen_1640-45_Fishermen_hauling_a_Net.jpg|Rybáři vytahující sítě, 1640-45 |
Goyen_1640-45_Fishermen_hauling_a_Net.jpg|''Rybáři vytahující sítě'', 1640-45 |
||
Goyen 1646 lodě na klidnem mori.jpg|Lodě na |
Goyen 1646 lodě na klidnem mori.jpg|''Lodě na klidném moři'', 1646 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Krajiny s břehem spadajícím k moři (po roce [[1638]])''' |
'''Krajiny s břehem spadajícím k moři (po roce [[1638]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Beach scene (van Goyen).jpg|''Vůz na břehu'', 1638 |
|||
Goyen 1640 u more.jpg|U moře, 1640 |
Goyen 1640 u more.jpg|''U moře'', 1640 |
||
Goyen 1645 Seashore at Scheveningen.jpg|Mořský břeh u [[Scheveningen]], 1645 |
Goyen 1645 Seashore at Scheveningen.jpg|''Mořský břeh u [[Scheveningen]]u'', 1645 |
||
Goyen 1646 Beach at Scheveningen.jpg|Pláž u |
Goyen 1646 Beach at Scheveningen.jpg|''Pláž u Scheveningenu'', 1646 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Krajiny zobrazující „nekonečné“ dálky (po roce [[1641]])''' |
'''Krajiny zobrazující „nekonečné“ dálky (po roce [[1641]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1641 Gezicht op Arnhem.jpg|Pohled na Arnhem, 1641 |
Goyen 1641 Gezicht op Arnhem.jpg|''Pohled na Arnhem'', 1641 |
||
Goyen 1641 dalka.jpg|Dálka, 1641 |
Goyen 1641 dalka.jpg|''Dálka'', 1641 |
||
Jan van Goyen 006.jpg|Krajina s dvěma duby, 1641 |
Jan van Goyen 006.jpg|''Krajina s dvěma duby'', 1641 |
||
Goyen 1642 A Windmill by a River.jpg|Větrný mlýn na břehu řeky, 1642 |
Goyen 1642 A Windmill by a River.jpg|''Větrný mlýn na břehu řeky'', 1642 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Rozbouřené moře (po roce [[1641]])''' |
'''Rozbouřené moře (po roce [[1641]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1641 The Thunderstorm.jpg|Bouře, 1641 |
Goyen 1641 The Thunderstorm.jpg|''Bouře'', 1641 |
||
Goyen 1642 za boure.jpg|Za bouře, 1642 |
Goyen 1642 za boure.jpg|''Za bouře'', 1642 |
||
Goyen 1644c Fischerboote im Seesturm.jpg|Rybářské lodě za bouře, kolem 1644 |
Goyen 1644c Fischerboote im Seesturm.jpg|''Rybářské lodě za bouře'', kolem 1644 |
||
Goyen 1644c Fishing Boats in an Estuary at Dusk.jpg|Rybářské lodě v ústí řeky, kolem 1644 |
Goyen 1644c Fishing Boats in an Estuary at Dusk.jpg|''Rybářské lodě v ústí řeky'', kolem 1644 |
||
Goyen 1650c rybari stahuji site pred bouri.jpg|Rybáři stahují sítě před bouří, kolem 1644 |
Goyen 1650c rybari stahuji site pred bouri.jpg|''Rybáři stahují sítě před bouří'', kolem 1644 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Pohledy na města (po roce [[1643]])''' |
'''Pohledy na města (po roce [[1643]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1630-35c zwickau.jpg|Pohled na [[Cvikov (Německo)| |
Goyen 1630-35c zwickau.jpg|''Pohled na [[Cvikov (Německo)|Cvikov]]'', asi 1635 |
||
Goyen 1643 View of Leiden.jpg|Pohled na [[Leiden]], 1643 |
Goyen 1643 View of Leiden.jpg|''Pohled na [[Leiden]]'', 1643 |
||
Jan van Goyen 002.jpg|Pohled na [[Emmerich]], 1645 |
Jan van Goyen 002.jpg|''Pohled na [[Emmerich]]'', 1645 |
||
Goyen 1648 Gezicht op Rhenen.jpg|Pohled na [[Rýn]], 1648 |
Goyen 1648 Gezicht op Rhenen.jpg|''Pohled na [[Rýn]]'', 1648 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Zimní krajiny (po roce 1643)''' |
'''Zimní krajiny (po roce 1643)''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1643 Paisaje invernal con figuras en el hielo.jpg|Zimní krajina s postavami na ledu, 1643 |
Goyen 1643 Paisaje invernal con figuras en el hielo.jpg|''Zimní krajina s postavami na ledu'', 1643 |
||
Goyen_1643_Winter_on_the_River.jpg|Zima na řece, 1643 |
Goyen_1643_Winter_on_the_River.jpg|''Zima na řece'', 1643 |
||
Goyen 1645 View of The Hague in Winter.jpg|Pohled na řeku v zimě, 1645 |
Goyen 1645 View of The Hague in Winter.jpg|''Pohled na řeku v zimě'', 1645 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Pohledy na [[Dordrecht]] (po roce [[1644]])''' |
'''Pohledy na [[Dordrecht]] (po roce [[1644]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1644 View of Dordrecht.jpg|''Pohled na Dordrecht'', 1644 |
|||
Jan van Goyen 001.jpg|''Pohled na Mořskou zátoku u Dordrechtu'', kolem 1645 |
|||
Goyen 1644 View of Dordrecht from the Dordtse Kil.jpg|Pohled na Dordrecht, 1644 |
|||
Goyen |
Goyen 1645 Dordrecht.jpg|''Pohled na Dordrecht'', 1645 |
||
Goyen 1644 View of Dordrecht.jpg|Pohled na Dordrecht, 1644 |
Goyen 1644-53 View of Dordrecht.jpg|''Pohled na Dordrecht'', 1644-53 |
||
Goyen 1651 View of Dordrecht.jpg|''Pohled na Dordrecht'', 1651 |
|||
Goyen 1645 Dordrecht.jpg|Pohled na Dordrecht, 1645 |
|||
Goyen 1644-53 View of Dordrecht.jpg|Pohled na Dordrecht, 1644-53 |
|||
Goyen 1651 View of Dordecht.jpg|Pohled na Dordrecht, 1651 |
|||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Rybářské lodě na laguně (po roce [[1648]])''' |
'''Rybářské lodě na laguně (po roce [[1648]])''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1648 Blick von der alten Maas auf Dordrecht.jpg|Pohled na Dordrecht, 1648 |
Goyen 1648 Blick von der alten Maas auf Dordrecht.jpg|''Pohled na Dordrecht'', 1648 |
||
Goyen 1651 Estuario fluvial con smalschips y pescadores.jpg|''Říční krajina s rybářskými loděmi'', 1651 |
|||
Goyen 1650 View of Leiden from the Northeast.jpg|Pohled na Leiden od severovýchodu, 1650 |
|||
Goyen |
Goyen 1652-54 An Estuary Scene.jpg|''Lodě v ústí řeky'', 1651-52 |
||
⚫ | |||
Goyen 1652-54 An Estuary Scene.jpg|Lodě v ústí řeky, 1651-52 |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
</gallery> |
</gallery> |
||
'''Kresby''' |
'''Kresby''' |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Goyen 1635c krajobrazzdbem5gu.jpg|Kresba starého dubu, kolem 1640 |
Goyen 1635c krajobrazzdbem5gu.jpg|''Kresba starého dubu'', kolem 1640 |
||
Goyen 1645 kresba.jpg|Mořský břeh (u |
Goyen 1645 kresba.jpg|''Mořský břeh'' (u Schweringenu ?), 1645 |
||
Goyen 1649 zriceniny u vody.jpg|Zříceniny u vody, 1649 |
Goyen 1649 zriceniny u vody.jpg|''Zříceniny u vody'', 1649 |
||
Goyen 1651 Landschap met boten bij een oever.jpg|Říční krajina, 1651 |
Goyen 1651 Landschap met boten bij een oever.jpg|''Říční krajina'', 1651 |
||
Goyen 1651 Voetbrug met hengelaars.jpg|Krajina s mostkem, 1651 |
Goyen 1651 Voetbrug met hengelaars.jpg|''Krajina s mostkem'', 1651 |
||
Goyen 1653 nabrzeepoodpywiezwiatrakiem.jpg|Břeh s loděmi a větrným mlýnem, 1653 |
Goyen 1653 nabrzeepoodpywiezwiatrakiem.jpg|''Břeh s loděmi a větrným mlýnem'', 1653 |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
|||
* [[Emil Filla|Filla, E.]]: ''Jan van Goyen – úvahy o krajinářství'', Praha 1959 |
* [[Emil Filla|Filla, E.]]: ''Jan van Goyen – úvahy o krajinářství'', Praha 1959 |
||
* [[Jaromír Šíp|Šíp, J.]]: ''Obrazy Jana van Goyena v pražské Národní galerii'' in: ''Umění'' XI, s. 249–267 |
* [[Jaromír Šíp|Šíp, J.]]: ''Obrazy Jana van Goyena v pražské Národní galerii'' in: ''Umění'' XI, s. 249–267 |
||
== Související články == |
=== Související články === |
||
Další holandští krajináři 16. a 17. století: |
Další holandští krajináři 16. a 17. století: |
||
* [[Pieter Brueghel starší]] (asi 1525–1569) |
* [[Pieter Brueghel starší]] (asi 1525–1569) |
||
Řádek 205: | Řádek 210: | ||
* [[Ludolf Bakhuysen]] (1631–1708) |
* [[Ludolf Bakhuysen]] (1631–1708) |
||
* [[Meindert Hobbema]] (1638–1709) |
* [[Meindert Hobbema]] (1638–1709) |
||
* [[Seznam malířů marin]] |
|||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Lidé|Nizozemsko|Umění}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Goyen, Jan van}} |
{{DEFAULTSORT:Goyen, Jan van}} |
||
Řádek 219: | Řádek 226: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 27. dubna]] |
[[Kategorie:Úmrtí 27. dubna]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v Haagu]] |
[[Kategorie:Úmrtí v Haagu]] |
||
[[Kategorie:Narození 1596]] |
[[Kategorie:Narození v roce 1596]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1656]] |
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1656]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
Aktuální verze z 10. 11. 2023, 00:35
Jan van Goyen | |
---|---|
Jan van Goyen - dobová grafika vytvořená dle malířova portrétu od Gerarda Terborcha | |
Rodné jméno | Jan Josephsz. Van Goyen |
Narození | 13. ledna 1596 Leiden |
Úmrtí | 27. dubna 1656 (ve věku 60 let) Haag |
Povolání | malíř, obchodník s uměním a grafik |
Děti | Grietje Van Goyen |
Významná díla | Estuary with Sailing Boats Riverview Seascape with Duiventil and Hooiberg |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan van Goyen [jan fan chojen] (13. ledna 1596 Leiden – 27. dubna 1656 Haag) byl přední nizozemský krajinář 17. století.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jan van Goyen se narodil v roce 1596 v Leidenu jako syn ševce. Ve věku deseti let se mu dostalo první kreslířské a malířské průpravy kterou mu poskytl Coenraet Adriansz van Schilperoort. V průběhu dvou let prošel malířskými dílnami tří dalších učitelů. V této době se rozhodl věnovat se krajinomalbě a ne malování skla, kterému se učil do té doby.
V Hoornu získal další malířské vzdělání u krajináře Willema Gerritsze. Po absolvování studijní cesty Francií (kolem roku 1615) si ještě jeden rok doplnil vzdělání v Haarlemu u malíře Esaiase van de Velde, který byl o pouhých devět let starší než Goyen. Haarlem byl tehdy výtvarným centrem celého Holandska.
Van Goyen se v roce 1618 se oženil s Annetje van Raelst a otevřel vlastní malířský ateliér v Leidenu. Vedle malování a prodeje svých obrazů byl Jan van Goyen aktivní také jako umělecký znalec a obchodník s uměním, nemovitostmi, pozemky a tulipány, ovšem bez úspěchu. V roce 1632 se se svou ženou a dcerami přestěhoval do Haagu, ve kterém pak žil až do konce života. Také zde dále zkoušel štěstí nejrůznějšími obchodními aktivitami, takže když v roce 1656 zemřel, zanechal svým dědicům dluhy ve výši 18 000 Guldenů.
Hospodářský neúspěch a narůstající dluhy však nikterak neovlivnily kvalitu jeho malířského díla, které prozrazuje jasnou mysl, plné soustředění a skvělý pozorovací talent.
Charakteristika malířského díla[editovat | editovat zdroj]
Vedle Esaiase van de Velde, Salomona van Ruysdaela a Hercula Segherse patří Jan van Goyen k zakladatelům holandské krajinomalby sedmnáctého století. Na rozdíl od předchozích krajin šestnáctého století nejsou jejich krajiny pouhým prostředím a pozadím žánrových výjevů či moralit, ale především krajinou samou o sobě. Krajinou, která zobrazuje relativně neidealizované pohledy na holandský venkov či města a přístavy. Velkou roli přitom hraje zobrazení nebe. Zpravidla je to nebe dramaticky zahalené bouřnými mraky a prozařované sluncem.
Technika[editovat | editovat zdroj]
Goyenovy obrazy jsou malovány technikou olejomalby na dřevěné desce, výjimečně (u větších obrazů) i na plátně. Jejich rozměry jsou většinou 30 × 40 cm, 40 × 50 cm, 40 × 60 cm. Vyskytují se však i menší formáty, například 20 × 30 cm. Existují i kruhové medailony o průměru pouhých 21 cm. Naopak největší Goyenů obraz Pohled na Haag měří 170 × 438 cm a malíř za něj dostal 650 hol. zl. Rozměry i cena tohoto obrazu jsou však pro Goyena skutečně výjimečné. Za průměrný obraz se platilo 15–25 holandských zlatých. Za svůj život malíř namaloval přes tisíc obrazů a dodnes se jich dochovalo několik set.
Prostor[editovat | editovat zdroj]
Své krajiny buduje Goyen pomocí poměrně nízkého horizontu, který je umístěn ve značné vzdálenosti. Do jednotlivých plánů krajiny staví malebné venkovské budovy či věže měst, případně rybářské lodě, plachty a stěžně. Činí tak ale ne proto, aby zabránil pohledu do dálky, nýbrž právě proto aby iluzi nekonečné dálky maximálně podpořil. Právě tato dálka je jednou z věcí, které se malíř snaží ve svých dílech zachytit. Střed obrazů proto bývá zpravidla volný, často je zde však také v dálce umístěna například věž kostela, která slouží jako jakýsi úběžník pohledu. Předměty zobrazené v bližších plánech pak zpravidla bývají umístěny ve zlatém řezu. Velmi častá je také diagonální kompozice, kdy je například zachycen ubíhající břeh řeky. Charakteristické je i to, že na obrazech nikde není zachyceno stanoviště pozorovatele, což výrazně přispívá ke způsobu vnímání těchto krajin. Ačkoli obrazy působí maximálně realistickým dojmem, jsou (tak jako je to ostatně v baroku zcela běžné) velmi pečlivě komponovány v ateliéru na základě studií a skic vytvořených v terénu. Obrazy tedy nejsou, jako to činili například impresionisté, malovány v plenéru přímo. Dodnes se dochovala řada těchto Goyenových skic, které dokládají jeho kreslířskou bravuru.
Český malíř Emil Filla spatřuje v Goynově způsobu budování prostoru snahu postihnout nekončeno – trvání, a tak vlastně zabránit působení „trapnosti času“, ve smyslu jeho unikání, pomíjení. Goyenovy malby proto charakterizuje jako „vyjadřující klid a spočinutí“.
Barevnost[editovat | editovat zdroj]
Důležitou součástí mocného působení Goyenových krajin je paradoxně takřka monochromní barevná paleta. Mezi holandskými krajináři té doby jsou Goyenovy malby spolehlivě nejméně barevnými díly. Mají zpravidla převažující hnědavě-zlatavou barevnost, zelené či modré barvy je v nich velmi málo. O to silnějším dojmem však působí světelné poměry zobrazených krajin. Goyen pracuje zpravidla s velmi dramatickým osvětlením. Velmi často obrazy působí dojmem „protisvětla“, v němž jsou patrné proti bouřnému nebi pouze siluety zachycených předmětů a krajiny. Přitom je však velmi zřídka přímo v obraze namalován i sluneční kotouč jako zdroj tohoto vrženého světla.
Také sám způsob nanášení barev je pro Goyena velmi charakteristický a také nesmírně důležitý pro vyznění díla. Šedavé bouřné mraky jsou nanášeny nesmírně energickými, rychlými tahy tlustým štětcem. Často působí povrch modelujících barevných vrstev takřka našlehaným dojmem. Vedle tohoto energického a strhujícího způsobu však malíř nesmírně jemnými štětci prokresluje detaily postav, lodí či budov, nebojí se detailně modelovat ani listy stromů, traviny na břehu nebo rybářské sítě. Přitom nepůsobí tento postup dojmem manýry, nýbrž je velmi přirozený.
Goyenovy krajiny jsou velmi charakteristickými díly, které si lze poměrně těžko splést s obrazy ostatních tehdejších krajinářů. Přesto už v Goyenově době existovali jeho napodobitelé a i dnes existuje veliké množství sporných děj i vyložených padělků. Goyen navíc ovlivnil i další významné mladší holandské krajináře, například Salomona van Ruysdael, Jacoba van Ruisdael a Meinderta Hobbemu.
Poměrná monochromnost Goyenových krajin vede při jejich reprodukování v knihách či na internetu k tomu, že jsou díky použití různých grafických filtrů při editaci, podávány v daleko jásavější barevnosti, než ve skutečnosti mají. Také proto zde platí dvojnásob, že krásu díla lze v plnosti ocenit pouze konfrontací s originálem.
Chronologie Goyenova malířského díla[editovat | editovat zdroj]
Dvacátá léta[editovat | editovat zdroj]
Goyenovy rané obrazy (po roce 1620) prozrazují výrazný vliv jeho učitele Esaiase van de Velde. Jsou to většinou plnobarevné venkovské krajiny v podobě, kterou důvěrně známe z holandského malířství šestnáctého století, například od Hendricka Avercampa. V popředí těchto krajin se zpravidla odehrává žánrový motiv, zatímco pozadí tvoří venkovská krajina. Příkladem takových obrazů je Přívoz z Národní galerie v Praze, Říční krajina z Curychu či dvojice kruhových desek Jaro a Zima. (Všechny z roku 1625)
Už ve druhé polovině dvacátých let se však Goyenova paleta stává jednobarevnější. Malíř zjevně touží zachycovat spíše světlo než barvu. Jeho krajiny už nejsou žánrové, ačkoli nechybí figurální stafáž. Postavičky venkovanů ztrácejí na grotesknosti, ale naopak dotvářejí charakter zobrazené krajiny. Specifickým typem této krajiny je pak téma písečných dun na mořském břehu, které Goyen zachytil mnohokrát. Příkladem je obraz Duny z roku 1629 a především zářivý obraz Krajina s dunami z let 1630-35. V této době je u něho patrný vliv Pietera de Molyna, který se také věnoval venkovské krajině a písečným dunám na pobřeží. Blízký je mu však v té tobě i Salomon van Ruisdael.
Třicátá léta[editovat | editovat zdroj]
Už v roce 1633 v obraze Pohled na Dordrecht Goyen uplatňuje ve svém díle nosné téma příštích let – vodní hladinu. Tyto krajiny zpravidla konstruuje tak, že vodní hladina, často se stafáží rybářských lodí, zabírá levý či pravý spodní roh plátna a na diagonálně probíhajícím břehu se tyčí silueta města, větrného mlýna, zámku či kostela. To je příklad Krajiny s větrným mlýnem z roku 1642 nebo Krajiny s větrným mlýnem a zříceninou hradu z roku 1644.
Z roku 1638 pochází obraz Klidná voda z Londýnské Národní galerie. Podobně jako u jiných Goyenových námětů se i zde izolovaně a poněkud nečekaně objevuje motiv, který se pro něj stane nosným až o několik let později. Je to motiv rybářských lodí na vodní hladině. Nezvyklý je rovněž výškový formát obrazu.
Roku 1638 se v obraze Vůz na břehu objevuje ještě další téma, které jej bude zajímat především kolem roku 1640, totiž téma břehu, prudce se svažujícího k moři. V tomto tématu Goyen navazuje jak na téma dun, tak na téma ubíhajícího břehu – tentokrát ovšem nikoli jako pohled z vody na břeh, ale obráceně.
Čtyřicátá léta[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1640 se u Goyena objevuje téma ploché holandské krajiny, jež souvisí s předchozími díly. Skupina těchto obrazů je malována vždy z mírného nadhledu vytvořeného návrším a zobrazuje pohled do „nekonečné“ dálky rovinaté krajiny. Často je tato dálka zdánlivě narušena, ve skutečnosti však ještě podtržena, například osamoceným stromem. Z roku 1641 pochází nádherná prozářená krajina Pohled na Arnhem s klasickým „goyenovským“ nekonečným obzorem a meditativní obraz Krajina se dvěma duby.
V roce 1641 naváže Goyen na téma „marin“ tématem rozbouřeného moře. Tyto, zpravidla poměrně tmavé, obrazy překvapují nejen postižením běsnícího živlu, ale rovněž barevnými kontrasty zlatavého světla, které proráží bouřkové mraky. Do této skupiny děl patří i znamenitý obraz Za bouře z pražské Národní galerie.
Zřejmě v roce 1643 se v jeho tvorbě objevilo téma pohledů na města. Sem patří například Pohled na Leiden z roku 1643, nebo Pohled na Emmerich. Často je zde uplatněna vodní hladina, ale ne vždy. V tomtéž roce Goyen maluje i téma zimních krajin. Malíř se v nich zdánlivě vrací k „žánru“ krajin šestnáctého století, kde je velmi časté téma bruslařů. Navazuje však také organicky na svá předchozí témata pohledů na města s vodní hladinou.
Roku 1644 přichází obraz Pohled na Dordrecht, v němž Goyen v podstatě syntetizuje vše, čeho v malbě dosud dosáhl. Toto téma Goyen zpracoval v celém cyklu obrazů, dokládajících intenzivní tvůrčí kompoziční hledání.
Padesátá léta[editovat | editovat zdroj]
V závěrečném období malířovy tvorby vznikají obrazy vycházející z pohledu na Dordrecht, avšak město v pozadí není již tak výrazně viditelné a malířův zájem se upíná především na samotné rybářské lodě. Taková je například dvojice obrazů Haarlemské moře z roku 1656. V závěru tvorby malíř také zjevně více využívá barev a barevných kontrastů, přestože jeho paleta je stále značně "chudá" ve srovnání s jeho tehdejšími malířskými souputníky. I v této pozdní době se však Goyen občas vrací k vysloveně „suchozemským“ motivům, což někdy značně komplikuje pokusy o dataci jeho děl.
Znovuobjevení malířského díla Jana van Goyena[editovat | editovat zdroj]
Malířské dílo Jana van Goyen bylo na dlouhá léta zcela zapomenuto. Ještě v encyklopedii malířů z poloviny devatenáctého (Taine) století Goyen chybí. Fromentin Goyena hodnotí (roku 1875) jako „nejistého, nestálého, těkavého a změkčilého“. Obchodník s obrazy Charles Sedelmayer však ještě téhož roku 1875 v Paříži otevřel Goyenovu výstavu, díky níž se jeho obrazy staly takřka přes noc vyhledávanými a ceněnými. Dnes je Jan van Goyen řazen mezi nejvýznamnější holandské krajináře sedmnáctého století. Tomu odpovídá i vývoj cen v aukcích. Pokud byl v roce 1800 prodán Goyenův obraz, za 4 hol. zl., pak roku 1845 už stál 75 hol. zl., roku 1870 505 hol. zl. a roku 1912 10 000 hol. zl. V současné době lze v aukcích získat (mnohdy drobná a spíše nevýznamná) malířská díla Jana van Goyen v cenách převyšujících 100 000 €.
Vztah k Čechám[editovat | editovat zdroj]
Jan van Goyen nikdy Čechy nenavštívil. Přesto existuje zajímavá nepřímá vazba tohoto malíře na Čechy a české umění. Přední český kubistický malíř Emil Filla se totiž dílu Jana van Goyen dlouhodobě věnoval a dokonce vytvořil jeho (pravda, značně specifickou) monografii. V pražské Národní galerii ve Šternberském paláci je také vystaveno hned několik Goyenových krajinomaleb.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Krajiny s žánrovými motivy (po roce 1620)
-
Přívoz u vsi, 1625
-
Říční krajina, 1625
-
Léto, 1625
-
Zima, 1625
Venkovské krajiny a krajiny s dunami (po roce 1627)
-
Zimní krajina, 1627
-
Krajina s povozem, 1627
-
Krajina s dunami, 1628
-
Za humny, 1628
-
Duny, 1629
-
Senoseč, 1630
-
Krajina s dunami, 1630-35
-
Statek se stohem sena, 1632
-
Za vsí, 1632
-
Selská chalupa se studnou, 1633
-
Duny, 1635
-
Statek s venkovany, 1636
Krajiny s vodní hladinou (po roce 1633)
-
Pohled na Dordrecht, 1633
-
Říční krajina se zříceninou, 1634
-
Krajina s rybáři, 1635
-
Vesnice na břehu řeky, 1636
-
Pelkuská brána poblíž Utrechtu, 1640
-
Pohled na řeku, 1640
-
Věž na pobřeží, kolem 1640
-
Vesnice u řeky, kolem 1642
-
Říční krajina u Utrechtu s větrným mlýnem a gotickým kostelem, 1643
-
Pohled na Zámek Montfort, 1645
-
Říční scéna, 1652
-
Kostel a statky na říčním břehu, 1653
Rybářské lodě na vodní hladině (po roce 1638)
-
Říční scéna s rybáři rozhazujícími síť, 1638
-
Říční scéna s chatou na ostrově, 1640-45
-
Rybáři vytahující sítě, 1640-45
-
Lodě na klidném moři, 1646
Krajiny s břehem spadajícím k moři (po roce 1638)
-
Vůz na břehu, 1638
-
U moře, 1640
-
Mořský břeh u Scheveningenu, 1645
-
Pláž u Scheveningenu, 1646
Krajiny zobrazující „nekonečné“ dálky (po roce 1641)
-
Pohled na Arnhem, 1641
-
Dálka, 1641
-
Krajina s dvěma duby, 1641
-
Větrný mlýn na břehu řeky, 1642
Rozbouřené moře (po roce 1641)
-
Bouře, 1641
-
Za bouře, 1642
-
Rybářské lodě za bouře, kolem 1644
-
Rybářské lodě v ústí řeky, kolem 1644
-
Rybáři stahují sítě před bouří, kolem 1644
Pohledy na města (po roce 1643)
Zimní krajiny (po roce 1643)
-
Zimní krajina s postavami na ledu, 1643
-
Zima na řece, 1643
-
Pohled na řeku v zimě, 1645
Pohledy na Dordrecht (po roce 1644)
-
Pohled na Dordrecht, 1644
-
Pohled na Mořskou zátoku u Dordrechtu, kolem 1645
-
Pohled na Dordrecht, 1645
-
Pohled na Dordrecht, 1644-53
-
Pohled na Dordrecht, 1651
Rybářské lodě na laguně (po roce 1648)
-
Pohled na Dordrecht, 1648
-
Říční krajina s rybářskými loděmi, 1651
-
Lodě v ústí řeky, 1651-52
-
Říční krajina, 1655
-
Haarlemské moře, 1656
Kresby
-
Kresba starého dubu, kolem 1640
-
Mořský břeh (u Schweringenu ?), 1645
-
Zříceniny u vody, 1649
-
Říční krajina, 1651
-
Krajina s mostkem, 1651
-
Břeh s loděmi a větrným mlýnem, 1653
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Filla, E.: Jan van Goyen – úvahy o krajinářství, Praha 1959
- Šíp, J.: Obrazy Jana van Goyena v pražské Národní galerii in: Umění XI, s. 249–267
Související články[editovat | editovat zdroj]
Další holandští krajináři 16. a 17. století:
- Pieter Brueghel starší (asi 1525–1569)
- Hendrick Avercamp (1585–1634)
- Esaias van de Velde (1587–1630)
- Pieter de Molyn (1595–1661)
- Hercules Seghers (1598 nebo 1590 – mezi 1635–1639)
- Salomon van Ruysdael (mezi 1600 až 1603–1670)
- Aernout van der Neer (1603–1677)
- Aelbert Cuyp (1620–1691)
- Jacob van Ruisdael (1628 nebo 1629–1682)
- Ludolf Bakhuysen (1631–1708)
- Meindert Hobbema (1638–1709)
- Seznam malířů marin
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan van Goyen na Wikimedia Commons