Baltské státy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Bot: oprava přesměrování Michail Sergejevič Gorbačov SSSR
 
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od 30 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Baltic States.png|náhled|Poloha Baltských států v Evropě.]]
[[Soubor:Baltic States.png|náhled|Poloha Baltských států v Evropě]]
[[Soubor:GW Bush in Riga 2005.jpg|náhled|300px|vpravo|Prezidentská trojka Pobaltí a tehdejší prezident [[Spojené státy americké|USA]] [[George W. Bush]] ([[2005]]).]]
[[Soubor:GW Bush in Riga 2005.jpg|náhled|vpravo|Prezidentská trojka Pobaltí a tehdejší prezident [[Spojené státy americké|USA]] [[George W. Bush]] (2005)]]


Název '''Baltské státy''', také známé jako '''Pobaltské země''', '''Pobaltské republiky''', '''Pobaltské národy''' nebo jednoduše '''Pobaltí''', je společné označení pro [[Litva|Litvu]], [[Lotyšsko]] a [[Estonsko]], tři menší [[Suverénní stát|suverénní státy]] na východním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii spojenou s nadvládou Ruska a provázanou mnohými [[Kultura|kulturními]] a [[ekonomika|ekonomickými]] svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky. Někdy se k nim také připočítává [[Rusko|ruská]] [[Kaliningradská oblast]]. Pro zahrnutí dalších států Baltského moře se používá termín [[Baltský region]] a sdružuje je [[Rada států Baltského moře]].
Název '''Baltské státy''' nebo '''Baltské země''' (případně též '''Pobaltí''' nebo '''Baltikum''') dnes označuje tři [[stát]]y v severovýchodní [[Evropa|Evropě]] na východním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] (od severu k jihu):
* {{Vlajka a název|Estonsko}}
* {{Vlajka a název|Lotyšsko}}
* {{Vlajka a název|Litva}}


Termín se nepoužívá v kontextu náboženských a [[Kulturní oblast|kulturních oblastí]], [[Národní identita|národní identity]] nebo [[Jazyky v Evropě|jazyka]], protože zatímco většina lidí v Lotyšsku a Litvě jsou [[Baltové]], většina lidí v Estonsku jsou [[Baltofinové]]. Zatímco Estonsko je převážně luteránské a Litva katolická, Lotyšsko je nábožensky smíšené. Dále se ve všech třech státech vyskytuje nezanedbatelná [[Ruské menšiny v Pobaltí|ruská menšina]] z dob [[Sovětský svaz|SSSR]]. Tyto tři země nevytvářejí oficiální unii, ale zapojují se do mezivládní a parlamentní spolupráce.<ref>{{Citace elektronického periodika
Někdy se k nim také připočítává [[Rusko|ruská]] [[Kaliningradská oblast]] vklíněná mezi Litvu a&nbsp;[[Polsko]].
| titul = Baltic Cooperation {{!}} Ministry of Foreign Affairs
| periodikum = vm.ee
| url = https://vm.ee/en/baltic-cooperation
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-11
}}</ref> Nejdůležitějšími oblastmi spolupráce mezi těmito třemi zeměmi jsou zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, energetika a doprava.


Všechny tři země jsou členy [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Eurozóna|eurozóny]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a [[Evropská unie|Evropské unie]]. Estonsko je také nestálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]]. Všechny tři jsou [[Světová banka|Světovou bankou]] klasifikovány jako [[Ekonomika Světové banky s vysokými příjmy|ekonomiky s vysokými příjmy]] a udržují velmi vysoký [[index lidského rozvoje]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Jazykově je [[estonština]] od zbylých dvou jazyků, [[litevština|litevštiny]] a&nbsp;[[lotyština|lotyštiny]], velmi odlišná. Z&nbsp;hlediska [[geografie|geografického]] sice všechny tři jazyky patří do Pobaltí, ovšem z&nbsp;hlediska [[lingvistika|lingvistického]] patří [[estonština]] mezi jazyky [[baltofinské jazyky|baltofinské]] ([[uralské jazyky|uralské]]), zatímco [[litevština]] s&nbsp;[[lotyština|lotyštinou]] jsou [[indoevropské jazyky|indoevropské]] [[baltské jazyky]]. Dalšími jazyky oblasti jsou [[ruština]] a vymírající [[baltofinské jazyky]] (především [[livonština]]).
| titul = Colombia and Lithuania join the OECD
| periodikum = France 24
| url = https://www.france24.com/en/20180530-colombia-lithuania-join-oecd
| datum vydání = 2018-05-30
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-11
}}</ref>


== Historie ==
Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii provázanou mnohými [[Kultura|kulturními]] a&nbsp;[[ekonomika|ekonomickými]] svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i&nbsp;jejich vlajky.
Od konce 18. století byly všechny tři země pod nadvládou [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Nezávislost tyto státy získaly po [[První světová válka|první světové válce]] v roce [[1918]]. Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] (1917) nově ustanovené [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětské Rusko]] podepsalo kapitulaci a opustilo [[Státy Dohody|spojence Dohody]] uzavřením [[Brestlitevský mír|brestlitevského míru]] s [[Ústřední mocnosti|Ústředními mocnostmi]]. Pobaltí do konce války zůstávalo v německé sféře vlivu zvané [[Ober Ost]], Litva byla nominálně nezávislá, na území Lotyšska a Estonska, historického [[Livonsko|Livonska]], postupně vzniklo [[Spojené baltské vévodství]] pod vedením [[Baltští Němci|baltských Němců]].


Poválečné obnovování imperiální říše [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (Ukrajina, Bělorusko) bylo namířeno i proti Baltským státům, které svou nezávislost musely vybojovat v [[Litevská osvobozenecká válka|litevské]], [[Lotyšská osvobozenecká válka|lotyšské]] a [[Estonská osvobozenecká válka|estonské osvobozenecké válce]].
[[Soubor:Vlajky Pobaltí.png|270px|střed|okraj|Vlajky Pobaltských států]]

Samostatnost pobaltských republik ukončil nacisticko-sovětský [[pakt Ribbentrop–Molotov]] o rozdělení sfér vlivu a jejich potvrzení [[Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie|moskevskou smlouvou]] v roce [[1939]] na začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce 1940 Sovětský svaz [[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|napadl a anektoval všechny tři baltské státy]]. Zdání legitimity se snažil vyvolat tvrzením o „ochraně“ a uspořádáním [[Referendum|plebiscitů]]. Po [[Operace Barbarossa|napadení Sovětského svazu]] Německem se Pobaltí dostalo v letech [[1941]]–[[1944]] za linii [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní fronty]]. S vítězným postupem Rudé armády se Pobaltí vrátilo zpět do oblasti ovládané Sovětským svazem, přičemž rozdělení Evropy na sféry vlivu bylo potvrzeno zejména na [[Jaltská konference|jaltské konferenci]] (1945) a po válce vedlo ke vzniku [[Železná opona|železné opony]]. Tak bylo potvrzeno zahrnutí pobaltských republik do Sovětského svazu jako tři její [[Republiky v Sovětském svazu|svazové republiky]].

Téma obnovení nezávislosti pobaltských republik se oživilo v druhé polovině 80. let v době [[Perestrojka|uvolnění]] sovětských poměrů za [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Toto úsilí získalo označení [[zpívající revoluce]] a její nejznámější manifestací se stal tzv. [[baltský řetěz]], živý řetěz vytvořený v srpnu [[1989]] asi dvěma miliony pobaltských občanů, který spojil všechna tři hlavní města. Pobaltské republiky byly první, které na jaře [[1990]] vyhlásily nezávislost na Sovětském svazu. Ten se tomu neúspěšně pokusil vojensky zabránit v lednu [[1991]]. Následovala nezávislost dalších republik a když se směřování vývoje nepodařilo zabránit [[Srpnový puč|srpnovým pučem]], na konci roku 1991 došlo definitivně k [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]].

Baltské státy se přihlásily ke [[Kontinuita|kontinuitě]] s předválečnými republikami a sovětskou éru považují za období okupace. Na rozdíl od ostatních [[Postsovětské republiky|bývalých sovětských republik]] se nestaly součástí [[Společenství nezávislých států]], ale začaly se orientovat na [[Západní svět|Západ]]. Na jaře [[2004]] se společně s dalšími státy [[Rozšiřování Evropské unie|staly členy Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]].

== Současní vůdci ==
<gallery>
Soubor:Alar Karis December 2021 (3) (cropped).jpg|'''[[Estonsko]]''', [[Alar Karis]], [[Estonský prezident|estonský prezident]]
Soubor:Edgars Rinkēvičs as president-elect, 2023-05-31 (cropped).jpg|'''[[Lotyšsko]]''', [[Edgars Rinkēvičs]], [[Seznam prezidentů Lotyšska|lotyšský prezident]]
Soubor:Gitanas Nauseda (cropped).png|'''[[Litva]]''', [[Gitanas Nausėda]], [[Seznam představitelů Litvy|litevský prezident]]
Soubor:RE Kaja Kallas (cropped).jpg|'''[[Estonsko]]''', [[Kaja Kallasová]], [[Premiér Estonska|estonská premiérka]]
Soubor:Krišjānis Kariņš 2019 (cropped).jpg|'''[[Lotyšsko]]''', [[Arturs Krišjānis Kariņš|Arturs Krišjanis Karinš]], [[Premiér Lotyšska|lotyšský premiér]]
Soubor:Ingrida Simonyte 2019 crop 2.jpg|'''[[Litva]]''', [[Ingrida Šimonytėová]], [[Premiér Litvy|litevská premiérka]]
</gallery>

== Měna ==
Všechny země používají jako [[Měny Evropské unie|měnu]] [[euro]].

== Jazyk ==
[[Litevština]] a [[lotyština]] jsou dva zástupci jinak vymřelých [[Baltské jazyky|baltských jazyků]], jednou z větví [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], mezi které patří většina evropských jazyků. Výrazně odlišná je [[estonština]], která se řadí do [[baltofinské jazyky|baltofinské skupiny]] [[Ugrofinské jazyky|ugrofinských jazyků]], mezi které patří [[finština]] a [[maďarština]].

Dalšími jazyky oblasti jsou [[ruština]] a vymírající [[baltofinské jazyky]] (především [[livonština]]). [[Baltští Němci|Německojazyčné obyvatelstvo]], které v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatků [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Ribbentrop–Molotov]].

== Geografie ==
<gallery>
Soubor:Pine forest in Estonia.jpg|Lesy pokrývají více než polovinu pevniny Estonska
Soubor:Ergeljuklintis424aug037qg.jpg|Devonské pískovcové útesy v [[Národní park Gauja|národním parku Gauja]], největším a nejstarším lotyšským národním parkem
Soubor:Žemaitėjė nug Bėliuoniu pėliekalnė 2.JPG|Pohled z Bilioniai do Litvy
Soubor:Nida sand dunes (14573723178).jpg|Písečné duny [[Kurská kosa|Kurské kose]] poblíž [[Nida (Litva)|Nidy]]. Jsou nejvýše položenými písečnými dunami v Evropě (na [[Světové dědictví|seznamu světového dědictví UNESCO]]).<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Baltic Cooperation {{!}} Ministry of Foreign Affairs | periodikum = vm.ee | url = https://vm.ee/en/baltic-cooperation | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-11 }}</ref>
</gallery>


== Statistiky ==
== Statistiky ==
{| class="wikitable" style="background:white"
{|
|-
|-
! Stát || [[Estonsko]] || [[Lotyšsko]] || [[Litva]]
! Stát || [[Estonsko]] || [[Lotyšsko]] || [[Litva]]
|-
|-
! Vlajka
! Vlajka
| [[Soubor:Flag of Estonia.svg|70px|okraj|střed]] || [[Soubor:Flag of Latvia.svg|70px|okraj|střed]] || [[Soubor:Flag of Lithuania.svg|70px|okraj|střed]]
| {{flagicon|Estonsko}} || {{flagicon|Lotyšsko}} || {{flagicon|Litva}}
|-
|-
! Hlavní město
! Hlavní město
Řádek 40: Řádek 83:
* 11.&nbsp;března 1990
* 11.&nbsp;března 1990
|-
|-
!Politický systém
! Populace (2017)
|[[Parlamentní republika]]
| 1&nbsp;251 581 (2017)
|Parlamentní republika
| 1 944 643 (2017) || 2 823 859 (2017)
|[[Poloprezidentská republika]]
|-
!Parlament
|[[Riigikogu]]
|[[Saeima]]
|[[Seimas]]
|-
!Současný prezident
|[[Alar Karis]]
|[[Egils Levits]]
|[[Gitanas Nausėda]]
|-
! Populace (2019)<ref name="A">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Eurostat
| titul = Population on 1 January (tps00001)
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tps00001&plugin=1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-07-25}}</ref>
| 1 324 820 || 1 919 968 || 2 794 184
|-
! Populace (2008)<ref name="A"/>
| 1 338 440 || 2 191 810 || 3 212 605
|-
|-
! Populace (2000)
! Populace (2000)
| 1&nbsp;376&nbsp;743 || 2&nbsp;375&nbsp;000 || –
| 1&nbsp;376&nbsp;743 || 2&nbsp;375&nbsp;000 || –
|-
|-
! Hustota zalidnění (2007)
! Hustota zalidnění (2019)
| 29 ob./km² || 36 ob./km² || 52 ob./km²
| 29,3 ob./km² || 29,7 ob./km² || 42,8 ob./km²
|-
|-
! Rozloha
! Rozloha
| 45&nbsp;227&nbsp;km² || 64&nbsp;589&nbsp;km² || 65&nbsp;200&nbsp;km²
| 45&nbsp;228&nbsp;km² || 64&nbsp;589&nbsp;km² || 65&nbsp;300&nbsp;km²
|-
|-
! Vodní plocha
! Vodní plocha
| 4,56 % || 1,5 % || 1,35 %
| 6,28 % || 3,62 % || 4,01 %
|-
|-
! [[Hrubý domácí produkt|HDP]] ([[Parita kupní síly|PPP]]) celkem
! Nominální [[Hrubý domácí produkt|HDP]] celkem (2018)<ref name="B">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Eurostat
| 26,85 miliard&nbsp;$ (2007) || 41,108 miliard&nbsp;$ (2007) || 66 miliard&nbsp;$ (2008)
| titul = Gross domestic product at market prices
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00001&language=en
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-07-25}}</ref>
| 25,65&nbsp;miliard&nbsp;€ || 20,73 miliard&nbsp;€ || 45,11 miliard&nbsp;€
|-
|-
! [[Hrubý domácí produkt|HDP]] ([[Parita kupní síly|PPP]]) na obyvatele
! Nominální [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele (2018)<ref name="B"/>
| 21&nbsp;800&nbsp;$ || 18&nbsp;103&nbsp;$ || 19&nbsp;730&nbsp;$
| 19&nbsp;500&nbsp;€ || 15&nbsp;300&nbsp;€ || 16&nbsp;100&nbsp;€
|-
|-
! [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (nominální) celkem
! [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v [[Parita kupní síly|PPP]] na obyvatele (2018)<ref name="D">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Eurostat
| 16,410 miliard&nbsp;$ || 20,101 miliard&nbsp;$ || 48,132 miliard&nbsp;$
| titul = Purchasing power adjusted GDP per capita
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=sdg_10_10&plugin=1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-07-25}}</ref>
| 25 100&nbsp;€ || 21 700&nbsp;€ || 24 900&nbsp;€
|-
|-
! [[Giniho koeficient]]<ref name="C">{{Citace elektronické monografie
! [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (nominální) na obyvatele
| vydavatel = CIA Factbook
| 15&nbsp;310&nbsp;$ || 8&nbsp;852&nbsp;$ || 14&nbsp;273&nbsp;$
| titul = Country Comparison :: Distribution of family income - Gini index
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/223rank.html#EN
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-07-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190420181058/https://www.cia.gov/Library/publications/the-world-factbook/fields/223rank.html#EN
| datum archivace = 2019-04-20
| nedostupné = ano
}}</ref>
| 34,8 || 34,5 || 37,9
|-
|-
! [[Index lidského rozvoje]] (2017)
! [[Giniho koeficient]]
| 34 || 37,7 || 36
| 0,871 || 0,847 || 0,858
|-
! [[Index lidského rozvoje]]
| 0,86 || 0,855 || 0,862
|-
|-
! [[Seznam internetových domén nejvyššího řádu|Národní TLD]]
! [[Seznam internetových domén nejvyššího řádu|Národní TLD]]
Řádek 81: Řádek 162:
|}
|}


== Autobusová doprava ==
=== Největší města podle populace ===
Známým dálkovým autobusovým dopravcem v Pobaltí je společnost [[Ecolines]], svými autobusy obsluhuje 21 zemí.
# {{flagicon|Latvia}} [[Riga]] (722&nbsp;485)
# {{flagicon|Lithuania}} [[Vilnius]] (542&nbsp;287)
# {{flagicon|Estonia}} [[Tallinn]] (400&nbsp;911)
# {{flagicon|Lithuania}} [[Kaunas]] (361&nbsp;274)
# {{flagicon|Lithuania}} [[Klaipėda]] (188&nbsp;954)
# {{flagicon|Lithuania}} [[Šiauliai]] (125&nbsp;883)
# {{flagicon|Lithuania}} [[Panevėžys]] (116&nbsp;749)
# {{flagicon|Latvia}} [[Daugavpils]] (110&nbsp;265)
# {{flagicon|Estonia}} [[Tartu]] (101&nbsp;740)
# {{flagicon|Latvia}} [[Liepāja]] (85&nbsp;448)


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===
Řádek 104: Řádek 179:
| místo = Praha
| místo = Praha
| počet stran = 423
| počet stran = 423
| isbn = 80-7106-154-9
| isbn = 80-7106-154-9
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Šťáhlavsky
| příjmení = Šťáhlavský
| jméno = David
| jméno = David
| rok = 2002
| rok = 2002
| titul = Výpravy opačným směrem (Pobaltí)
| titul = Výpravy opačným směrem (Pobaltí)
| vydavatel = Radioservis, a. s., Český rozhlas
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| místo = Praha
| počet stran = 181
| počet stran = 181
| isbn = 80-786212-26-2
| isbn = 80-86212-26-2
}}
}}
* LAINOVÁ Radka: Pobaltí 1918-1922, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 156-161


=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Baltofinové]]
* [[Baltové]]
* [[Baltský region]]
* [[Baltský region]]
* [[Baltský řetěz]]
* [[Baltský tygr]]
* [[Baltští Němci]]
* [[Březnové deportace]]
* [[Ruské menšiny v Pobaltí]]
* [[Severní Evropa]]
* [[Severské státy]]
* [[Severské státy]]
* [[Skandinávie]]
* [[Spojené baltské vévodství]]
* [[Východní Evropa]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 127: Řádek 214:
* {{en}} [http://www.dmoz.org/Regional/Europe/Regions/Baltics/ Open directory: Baltics]
* {{en}} [http://www.dmoz.org/Regional/Europe/Regions/Baltics/ Open directory: Baltics]
* {{cs}}{{en}} [http://www.skandinavskydum.cz Skandinávský dům]
* {{cs}}{{en}} [http://www.skandinavskydum.cz Skandinávský dům]

==== Oficiální statistiky pobaltských států ====
* [https://www.stat.ee/en Statistiky Estonska]
* [https://www.csp.gov.lv/lv Statistiky Lotyšska]
* [https://www.stat.gov.lt/en/home Statistiky Litvy] {{Wayback|url=https://www.stat.gov.lt/en/home |date=20210506183549 }}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Státy ležící na břehu Baltského moře}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Estonsko|Litva|Lotyšsko}}
{{Portály|Estonsko|Litva|Lotyšsko}}
[[Kategorie:Geografie východní Evropy]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Regiony Evropy]]

[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Baltské moře]]
[[Kategorie:Baltské moře]]
[[Kategorie:Regiony Evropy]]

Aktuální verze z 19. 2. 2024, 03:17

Poloha Baltských států v Evropě
Prezidentská trojka Pobaltí a tehdejší prezident USA George W. Bush (2005)

Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře. Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii spojenou s nadvládou Ruska a provázanou mnohými kulturními a ekonomickými svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky. Někdy se k nim také připočítává ruská Kaliningradská oblast. Pro zahrnutí dalších států Baltského moře se používá termín Baltský region a sdružuje je Rada států Baltského moře.

Termín se nepoužívá v kontextu náboženských a kulturních oblastí, národní identity nebo jazyka, protože zatímco většina lidí v Lotyšsku a Litvě jsou Baltové, většina lidí v Estonsku jsou Baltofinové. Zatímco Estonsko je převážně luteránské a Litva katolická, Lotyšsko je nábožensky smíšené. Dále se ve všech třech státech vyskytuje nezanedbatelná ruská menšina z dob SSSR. Tyto tři země nevytvářejí oficiální unii, ale zapojují se do mezivládní a parlamentní spolupráce.[1] Nejdůležitějšími oblastmi spolupráce mezi těmito třemi zeměmi jsou zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, energetika a doprava.

Všechny tři země jsou členy NATO, eurozóny, OECD a Evropské unie. Estonsko je také nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Všechny tři jsou Světovou bankou klasifikovány jako ekonomiky s vysokými příjmy a udržují velmi vysoký index lidského rozvoje.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od konce 18. století byly všechny tři země pod nadvládou Ruského impéria. Nezávislost tyto státy získaly po první světové válce v roce 1918. Po Říjnové revoluci (1917) nově ustanovené sovětské Rusko podepsalo kapitulaci a opustilo spojence Dohody uzavřením brestlitevského míru s Ústředními mocnostmi. Pobaltí do konce války zůstávalo v německé sféře vlivu zvané Ober Ost, Litva byla nominálně nezávislá, na území Lotyšska a Estonska, historického Livonska, postupně vzniklo Spojené baltské vévodství pod vedením baltských Němců.

Poválečné obnovování imperiální říše Sovětským svazem (Ukrajina, Bělorusko) bylo namířeno i proti Baltským státům, které svou nezávislost musely vybojovat v litevské, lotyšské a estonské osvobozenecké válce.

Samostatnost pobaltských republik ukončil nacisticko-sovětský pakt Ribbentrop–Molotov o rozdělení sfér vlivu a jejich potvrzení moskevskou smlouvou v roce 1939 na začátku druhé světové války. V roce 1940 Sovětský svaz napadl a anektoval všechny tři baltské státy. Zdání legitimity se snažil vyvolat tvrzením o „ochraně“ a uspořádáním plebiscitů. Po napadení Sovětského svazu Německem se Pobaltí dostalo v letech 1941–1944 za linii východní fronty. S vítězným postupem Rudé armády se Pobaltí vrátilo zpět do oblasti ovládané Sovětským svazem, přičemž rozdělení Evropy na sféry vlivu bylo potvrzeno zejména na jaltské konferenci (1945) a po válce vedlo ke vzniku železné opony. Tak bylo potvrzeno zahrnutí pobaltských republik do Sovětského svazu jako tři její svazové republiky.

Téma obnovení nezávislosti pobaltských republik se oživilo v druhé polovině 80. let v době uvolnění sovětských poměrů za Michaila Gorbačova. Toto úsilí získalo označení zpívající revoluce a její nejznámější manifestací se stal tzv. baltský řetěz, živý řetěz vytvořený v srpnu 1989 asi dvěma miliony pobaltských občanů, který spojil všechna tři hlavní města. Pobaltské republiky byly první, které na jaře 1990 vyhlásily nezávislost na Sovětském svazu. Ten se tomu neúspěšně pokusil vojensky zabránit v lednu 1991. Následovala nezávislost dalších republik a když se směřování vývoje nepodařilo zabránit srpnovým pučem, na konci roku 1991 došlo definitivně k rozpadu Sovětského svazu.

Baltské státy se přihlásily ke kontinuitě s předválečnými republikami a sovětskou éru považují za období okupace. Na rozdíl od ostatních bývalých sovětských republik se nestaly součástí Společenství nezávislých států, ale začaly se orientovat na Západ. Na jaře 2004 se společně s dalšími státy staly členy Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Současní vůdci[editovat | editovat zdroj]

Měna[editovat | editovat zdroj]

Všechny země používají jako měnu euro.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Litevština a lotyština jsou dva zástupci jinak vymřelých baltských jazyků, jednou z větví indoevropských jazyků, mezi které patří většina evropských jazyků. Výrazně odlišná je estonština, která se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků, mezi které patří finština a maďarština.

Dalšími jazyky oblasti jsou ruština a vymírající baltofinské jazyky (především livonština). Německojazyčné obyvatelstvo, které v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatků paktu Ribbentrop–Molotov.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Stát Estonsko Lotyšsko Litva
Vlajka
Hlavní město Tallinn Riga Vilnius
Nezávislost
  • do 13. století
  • 24. února 1918
  • 20. srpna 1991
  • do 13. století
  • 18. listopadu 1918
  • 21. srpna 1991
  • do 18. století
  • 16. února 1918
  • 11. března 1990
Politický systém Parlamentní republika Parlamentní republika Poloprezidentská republika
Parlament Riigikogu Saeima Seimas
Současný prezident Alar Karis Egils Levits Gitanas Nausėda
Populace (2019)[4] 1 324 820 1 919 968 2 794 184
Populace (2008)[4] 1 338 440 2 191 810 3 212 605
Populace (2000) 1 376 743 2 375 000 –
Hustota zalidnění (2019) 29,3 ob./km² 29,7 ob./km² 42,8 ob./km²
Rozloha 45 228 km² 64 589 km² 65 300 km²
Vodní plocha 6,28 % 3,62 % 4,01 %
Nominální HDP celkem (2018)[5] 25,65 miliard € 20,73 miliard € 45,11 miliard €
Nominální HDP na obyvatele (2018)[5] 19 500 € 15 300 € 16 100 €
HDP v PPP na obyvatele (2018)[6] 25 100 € 21 700 € 24 900 €
Giniho koeficient[7] 34,8 34,5 37,9
Index lidského rozvoje (2017) 0,871 0,847 0,858
Národní TLD .ee .lv .lt
Telefonní předvolba +372 +371 +370

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Známým dálkovým autobusovým dopravcem v Pobaltí je společnost Ecolines, svými autobusy obsluhuje 21 zemí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs. vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Colombia and Lithuania join the OECD. France 24 [online]. 2018-05-30 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs. vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Population on 1 January (tps00001) [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Gross domestic product at market prices [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Purchasing power adjusted GDP per capita [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Country Comparison :: Distribution of family income - Gini index [online]. CIA Factbook [cit. 2019-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠVEC, Luboš. Dějiny Pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 423 s. ISBN 80-7106-154-9. 
  • ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, 2002. 181 s. ISBN 80-86212-26-2. 
  • LAINOVÁ Radka: Pobaltí 1918-1922, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 156-161

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální statistiky pobaltských států[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Státy ležící na břehu Baltského moře
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Baltské_státy&oldid=23673487“