Nedělní písmeno: Porovnání verzí
→Výpočet nedělního písmena: skutečný výpočet bez tabulky, resp. její vytvoření |
m sjednocení ref |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Rok podle nedělního písmene == |
== Rok podle nedělního písmene == |
||
Nedělní písmeno určuje, na kolikátého ledna připadá první neděle daného roku, například písmeno C (3. v abecedě) značí neděli 3. ledna. Ze znalosti písmene lze tedy odvodit nejen kterým dnem v týdnu rok začínal, ale určit den v týdnu pro libovolné datum toho roku.<ref>''Ottův slovník nauční'', sv. 18, s. 29–30</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | titul = Historická chronologie | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7277-024-1 |
Nedělní písmeno určuje, na kolikátého ledna připadá první neděle daného roku, například písmeno C (3. v abecedě) značí neděli 3. ledna. Ze znalosti písmene lze tedy odvodit nejen kterým dnem v týdnu rok začínal, ale určit den v týdnu pro libovolné datum toho roku.<ref>''Ottův slovník nauční'', sv. 18, s. 29–30</ref><ref name="blahova">{{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | titul = Historická chronologie | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7277-024-1}}</ref>{{rp|234–236}} Existuje 7 možností, kterým dnem rok začíná, a na každý běžný rok lze tedy použít jeden ze 7 kalendářů odpovídající danému nedělnímu písmenu. |
||
[[Přestupný rok|Přestupné roky]] mají na konci února přidaný jeden den, ozačují se proto dvojicí nedělních písmen. První písmeno určuje kalendář pro leden a únor, měsíce březen až prosinec se pak řídí kalendářem druhého písmene. Ve středověku byl za přestupný den považován [[24. únor]], a proto právě tomuto a následujícímu dni bylo přiřazeno stejné písmeno, tudíž se v týdnu s 24. únorem vystřídalo jen šest denních písmen. |
[[Přestupný rok|Přestupné roky]] mají na konci února přidaný jeden den, ozačují se proto dvojicí nedělních písmen. První písmeno určuje kalendář pro leden a únor, měsíce březen až prosinec se pak řídí kalendářem druhého písmene. Ve středověku byl za přestupný den považován [[24. únor]], a proto právě tomuto a následujícímu dni bylo přiřazeno stejné písmeno, tudíž se v týdnu s 24. únorem vystřídalo jen šest denních písmen. |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
== Výpočet nedělního písmena == |
== Výpočet nedělního písmena == |
||
Pro jakýkoliv rok juliánského kalendáře lze vypočítat pozici roku v rámci slunečního kruhu a na jeho základě mu přiřadit příslušné písmeno. Sluneční kruh je [[Zbytek po dělení|zbytek]] po vypočtení vzorce (rok + 9) : 28, pokud je zbytek rovný nule, počítá se s rokem, jako by byl dvacátý osmý. Konstanta 9 vyrovnává posun kruhu oproti roku našeho letopočtu, protože rok [[1]] nebyl počáteční, ale již desátým rokem kruhu.<ref |
Pro jakýkoliv rok juliánského kalendáře lze vypočítat pozici roku v rámci slunečního kruhu a na jeho základě mu přiřadit příslušné písmeno. Sluneční kruh je [[Zbytek po dělení|zbytek]] po vypočtení vzorce (rok + 9) : 28, pokud je zbytek rovný nule, počítá se s rokem, jako by byl dvacátý osmý. Konstanta 9 vyrovnává posun kruhu oproti roku našeho letopočtu, protože rok [[1]] nebyl počáteční, ale již desátým rokem kruhu.<ref name="blahova"/>{{rp|233}} |
||
Přiřazení písmene podle slunečního kruhu lze podle tabulky, kterou můžeme vytvořit na základě informace, že první rok kruhu je přestupný a začíná pondělím (písmeno GF). Tabulku tvoří pět řad písmen G–A (obrácené abecední pořadí) za sebou, která představují posun dní v únoru přestupného a na konci každého roku. Písmena se pravidelně rozdělí do sedmi skupin po pěti písmenech, každá skupina představuje čtyřletý cyklus, kde vždy první dvojice označuje přestupný rok a následující tři písmena roky nepřestupné. Jednotlivým rokům kruhu jsou pak přiřazena čísla 1–28. |
Přiřazení písmene podle slunečního kruhu lze podle tabulky, kterou můžeme vytvořit na základě informace, že první rok kruhu je přestupný a začíná pondělím (písmeno GF). Tabulku tvoří pět řad písmen G–A (obrácené abecední pořadí) za sebou, která představují posun dní v únoru přestupného a na konci každého roku. Písmena se pravidelně rozdělí do sedmi skupin po pěti písmenech, každá skupina představuje čtyřletý cyklus, kde vždy první dvojice označuje přestupný rok a následující tři písmena roky nepřestupné. Jednotlivým rokům kruhu jsou pak přiřazena čísla 1–28. |
||
Při určování nedělního písmena v gregoriánském kalendáři lze použít stejný postup a na konci posunout nedělní písmeno o tolik dnů, o kolik se liší oba dva kalendáře. Rozdíl v letech po zavedení reformy do roku 1699 činil deset dní, takže je potřeba posunout písmeno o tři (7 + 3 dny), pro roky 1700–1799 o čtyři, pro 1800–1899 o pět, pro 1900–2099 šest a v letech 2100–2199 bude rozdíl činit celé dva týdny, takže nedělní písmena budou pro oba kalendáře stejná.<ref |
Při určování nedělního písmena v gregoriánském kalendáři lze použít stejný postup a na konci posunout nedělní písmeno o tolik dnů, o kolik se liší oba dva kalendáře. Rozdíl v letech po zavedení reformy do roku 1699 činil deset dní, takže je potřeba posunout písmeno o tři (7 + 3 dny), pro roky 1700–1799 o čtyři, pro 1800–1899 o pět, pro 1900–2099 šest a v letech 2100–2199 bude rozdíl činit celé dva týdny, takže nedělní písmena budou pro oba kalendáře stejná.<ref name="blahova"/>{{rp|236}} |
||
== Tabulka pro roky 2000–2027 == |
== Tabulka pro roky 2000–2027 == |
Verze z 21. 12. 2017, 15:03
Nedělní písmeno (latinsky littera dominicalis) je písmeno, které připadne na neděli, pokud jsou dny od 1. do 7. ledna označeny písmeny latinské abecedy A–G. Písmena slouží k určení kalendáře na daný rok a také pro výpočet data Velikonoc. Posloupnost písmen se pravidelně opakuje v slunečním kalendářním cyklu.
V současnosti je možno nedělní písmena spatřit na kalendářní desce Staroměstského orloje v Praze.
Rok podle nedělního písmene
Nedělní písmeno určuje, na kolikátého ledna připadá první neděle daného roku, například písmeno C (3. v abecedě) značí neděli 3. ledna. Ze znalosti písmene lze tedy odvodit nejen kterým dnem v týdnu rok začínal, ale určit den v týdnu pro libovolné datum toho roku.[1][2]:s.234–236 Existuje 7 možností, kterým dnem rok začíná, a na každý běžný rok lze tedy použít jeden ze 7 kalendářů odpovídající danému nedělnímu písmenu.
Přestupné roky mají na konci února přidaný jeden den, ozačují se proto dvojicí nedělních písmen. První písmeno určuje kalendář pro leden a únor, měsíce březen až prosinec se pak řídí kalendářem druhého písmene. Ve středověku byl za přestupný den považován 24. únor, a proto právě tomuto a následujícímu dni bylo přiřazeno stejné písmeno, tudíž se v týdnu s 24. únorem vystřídalo jen šest denních písmen.
Běžný rok | Přestupný rok | První neděle | Rok začíná |
---|---|---|---|
A | AG | 1. ledna | nedělí |
B | BA | 2. ledna | sobotou |
C | CB | 3. ledna | pátkem |
D | DC | 4. ledna | čtvrtkem |
E | ED | 5. ledna | středou |
F | FE | 6. ledna | úterým |
G | GF | 7. ledna | pondělím |
Střídání nedělních písmen
Protože běžný rok má 52 týdnů a jeden den, rok začíná a končí stejným dnem a písmeno se u následujícího roku posouvá v abecedě zpět o jedno místo. Například rok začínající sobotou má písmeno B (neděle 2. ledna), sobotou také končí (31. 12.) a další rok tak začíná (1. 1.) nedělí a má písmeno A (neděle 1. ledna).
U přestupných roků se písmeno navíc posouvá zpět ještě na konci února, dochází tedy k posunu o dvě písmena. Například rok začínající sobotou (B) se od března řídí písmenem A, končí proto nedělí a následující rok začíná pondělím (neděle 7. ledna, písmeno G). Celý cyklus střídání nedělních písmen se v juliánském kalendáři opakuje po 28 letech, což je tzv. sluneční kruh.
Sluneční kruh | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Písmeno nedělní | GF | E | D | C | BA | G | F | E | DC | B | A | G | FE | D | C | B | AG | F | E | D | CB | A | G | F | ED | C | B | A |
Nedělní písmeno lze odečíst z tabulky na základě čísla daného roku (1–28) v slunečním kruhu, u gregoriánského kalendáře je třeba ještě korigovat písmeno podle posunu dnů gregoriánského a juliánského kalendáře. Rovněž se používaly tabulky nedělních písmen, kde byly k jednotlivým rokům písmena přímo přiřazena.
Výpočet nedělního písmena
Pro jakýkoliv rok juliánského kalendáře lze vypočítat pozici roku v rámci slunečního kruhu a na jeho základě mu přiřadit příslušné písmeno. Sluneční kruh je zbytek po vypočtení vzorce (rok + 9) : 28, pokud je zbytek rovný nule, počítá se s rokem, jako by byl dvacátý osmý. Konstanta 9 vyrovnává posun kruhu oproti roku našeho letopočtu, protože rok 1 nebyl počáteční, ale již desátým rokem kruhu.[2]:s.233
Přiřazení písmene podle slunečního kruhu lze podle tabulky, kterou můžeme vytvořit na základě informace, že první rok kruhu je přestupný a začíná pondělím (písmeno GF). Tabulku tvoří pět řad písmen G–A (obrácené abecední pořadí) za sebou, která představují posun dní v únoru přestupného a na konci každého roku. Písmena se pravidelně rozdělí do sedmi skupin po pěti písmenech, každá skupina představuje čtyřletý cyklus, kde vždy první dvojice označuje přestupný rok a následující tři písmena roky nepřestupné. Jednotlivým rokům kruhu jsou pak přiřazena čísla 1–28.
Při určování nedělního písmena v gregoriánském kalendáři lze použít stejný postup a na konci posunout nedělní písmeno o tolik dnů, o kolik se liší oba dva kalendáře. Rozdíl v letech po zavedení reformy do roku 1699 činil deset dní, takže je potřeba posunout písmeno o tři (7 + 3 dny), pro roky 1700–1799 o čtyři, pro 1800–1899 o pět, pro 1900–2099 šest a v letech 2100–2199 bude rozdíl činit celé dva týdny, takže nedělní písmena budou pro oba kalendáře stejná.[2]:s.236
Tabulka pro roky 2000–2027
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nedeľné písmeno na slovenské Wikipedii.
- ↑ Ottův slovník nauční, sv. 18, s. 29–30
- ↑ a b c BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-024-1.
Literatura
- Rosický, Václav. Nedělní písmeno in Ottův slovník naučný, sv. 18. Praha: J. Otto; 1908. S. 29–30.
- Catholic encyclopedia, Dominical Letter
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Nedělní písmeno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích