Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Vlout v tématu „Globální práva pro -jkb-?!
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Nic nekončí: ponížení
poznámka
Řádek 655: Řádek 655:
=== Nic nekončí ===
=== Nic nekončí ===
-jkb- hraje divadýlko. Na jedné straně [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Steward_requests/Permissions&diff=prev&oldid=16262323 rezignoval], na straně druhé [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Steward_requests/Global_permissions&diff=prev&oldid=16262311 sepsal] srdceryvnou story.--[[Wikipedista:Show Must Go On|Show Must Go On]] ([[Diskuse s wikipedistou:Show Must Go On|diskuse]]) 28. 1. 2017, 10:41 (CET)
-jkb- hraje divadýlko. Na jedné straně [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Steward_requests/Permissions&diff=prev&oldid=16262323 rezignoval], na straně druhé [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Steward_requests/Global_permissions&diff=prev&oldid=16262311 sepsal] srdceryvnou story.--[[Wikipedista:Show Must Go On|Show Must Go On]] ([[Diskuse s wikipedistou:Show Must Go On|diskuse]]) 28. 1. 2017, 10:41 (CET)
:Doufám, že nejste loutkou Auvajse, to by bylo docela zklamání. --[[Wikipedista:Vlout|Vlout]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vlout|diskuse]]) 28. 1. 2017, 11:22 (CET)


== Počty obyvatel ==
== Počty obyvatel ==

Verze z 28. 1. 2017, 11:22

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:



Zkratka:
  • WP:PL

Výzva

Spíš se hodí pod WikiProjekt Biologie, ale píšu sem, aby zaregistrovalo víc lidí:

Zoufale nám tu chybí řada článků o obojživelních, základní čeledě, druhy atd. Do portálu už pomalu nemám co vybírat a DČ/NČ taky nemáme, třebaže by čerpat šlo (mmch, chystám Mantela zlatá), totéž i ohrožené druhy: je jich dost, je řada ohrožujích faktorů a i v tom bude třeba lidi vzdělat. O tento problematice nemáme ani článek, přičemž na řadě WP je nejlepší (fr:Déclin des populations d'amphibiens). Sám to nedám, takže do toho! Máte nějaké návrhy? OJJ, Diskuse 17. 11. 2016, 19:09 (CET)Odpovědět

Tak mám knížku Collins & Grump: Extinction in Our Times, OUP 2009, kdyby někoho zajímalo či se chtěl o to zajímat. Asi ne. --OJJ, Diskuse 10. 12. 2016, 18:33 (CET)Odpovědět
Novou: L'elevage_des_dendrobates_et_des. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 14:55 (CET)Odpovědět

Importéři, Transwiki importéři

Dlouho mě zajímalo, co jsou vlastně zač skupiny Importéři a Transwiki importéři. Existuje nějaké využití těchto skupin? Proč má práva importéra pouze uživatel, který je více jak čtyři roky prakticky neaktivní? Pokud existuje nějaké využití, proč nemají práva (i) jiní uživatelé? — Draceane diskuse 21. 11. 2016, 23:13 (CET)Odpovědět

Ahoj, milerád to vysvětlím. Práva transwiki importéra umožňují z nakonfigurovaných jiných wiki Nadace naimportovat obsah (viz log). Toto mohou dle Speciální:UserGroupRights všichni správci, importéři a transwiki importéři. Importér pak může navíc importovat ze souboru (tzn. třeba na enwiki si skrze en:Special:Export něco exportuje a naimportuje to sem). Tyto práva nemají všichni správci z toho důvodu, že jsou snadno zneužitelná. Tedy transwiki importér se využívá vcelku často a mají ho správci plus transwiki importéři, klasického importéra jsem v životě nepotřeboval. Pomohl jsem? Jak ta práva získal Danny je mi záhadou, dle logů je získal bez oficiální žádosti a konsensu. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 11. 2016, 23:38 (CET)Odpovědět
Díky. Teď je mi jasnější využití funkcí a i to, proč třeba nemáme žádného transwiki importéta. Nicméně si myslím, že by práv měl Danny pozbýt, vzhledem k jeho neaktivitě práva zjevně nepotřebuje. Wikipedie se podle tvých slov bez importéra obejde. — Draceane diskuse 21. 11. 2016, 23:44 (CET)Odpovědět
Právo importu ze souboru je velmi nebezpečné a IMHO by ho na našich projektech neměl mít nikdo, tím méně uživatel bez dalších vyšších oprávnění. (Což si myslím již osm let; přičemž pořád platí i to, že historku o tom, jak a proč Danny B. získal tohle právo, bych si klidně někdy takhle až bude klid poslechl. ;-) ) --Mormegil 22. 11. 2016, 17:56 (CET)Odpovědět
Martine, "zneužitelné" asi není to správné slovo. Zneužít dá kde co - i běžné práva správce. Vhodnější je "nebezpečné" jak píše Mormegil.
Jóooo Danny, jak a proč je získal na cs nevím, ale mohu ti vyprávět jak a proč je získal na některých sesterských projektech. A jak a proč se snažil, aby jiní o práva přišli:-)Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 10:07 (CET)Odpovědět
Danny B. je prostě sběratel funkcí napříč projekty. To právo importu má btw na všech českých wiki projektech i na metě. Nepoužil ho zřejmě nikdy. Ale hlavně, že ho má ;)) Někdo sbírá známky, někdo funkce na wiki projektech. --Auvajs (diskuse) 24. 11. 2016, 19:49 (CET)Odpovědět
Zde bych tě opravil. Na některých sesterských projektech je používal celkem masivně pro přesun projektů i inkubátoru - např. Wikiverzita. A i tady to má háček. Tato práva dostal právě pro potřeby tohoto úkonu - po skončení přesunu je měl vrátit a neučinil tak. Já jsem je měl také temporátně a pak jsem je vrátil. Po čase se ukázalo, že potřebujeme importovat z jiných vzdělávacích wiki (což nejde jinak než přes práva importér) a jelikož Danny B. nebyl vůbec ochotný nic přesouvat, tak jsem požádal o práva komunitu a práva jsem získal. Den na to, ale Danny B. obelhal stewarda a práva mi byla odejmuta. Takže nejenom, že je to sběratel funkcí, ale i falešný hráč, které ty funkce nepřeje jiným.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 09:45 (CET)Odpovědět
Myslím, že by bylo i dobudoucna dobré, kdybychom se jako komunita jednotlivě na českých projektech shodli, že v něj nemáme v tomto ohledu důvěru (diskusí, hlasováním, ...) a požádali o odebrání všech redundantních práv, která má navíc. Stal by se tak z něj běžný uživatel (kde je správcem, tak běžný správce) a nová speciální práva, která by chtěl získat, by musel obhájit. Protože jestli opravdu má na všech českých projektech zbytečně práva např. Importéra, Transwiki importéra a možná i další, a ještě, jak píše Juandev, si na tato práva snaží udržet monopol, tak to přeci není správné a komunita má nárok mu nedůvěru vyslovit. Jestliže navíc dokáže obelhat stewardy (píše Juandev) i vývojáře MediaWiki (poznal jsem sám), byl by takový konsensus z české komunity (alespoň zde na cswiki) dobrým důkazem stewardovi, aby mu podobné obelhaní už příště neprošlo. --Dvorapa (diskuse) 25. 11. 2016, 14:36 (CET)Odpovědět
Lepší by bylo prosté hlasování, že má Danny B. o práva přijít. Diskuse se hůř předává stevardům a rozšíření hlasování o nějaká tvrzení typu že Dannymu nevěříme nikde a v ničem jsou zbytečná. A od některých se značně nečistým rejstříkem by to vypadalo opravdu zvláštně.
Nebudu jmenovat, protože nemám čas na dlouhé diskuse a vážná obvinění (třeba ze lhaní) by neměla padat bez důkazů a bez možnosti obviněného se obhájit. Což by bylo dobré doplnit i v případě obvinění Dannyho B., že obelhal vývojáře MediaWiki (co se týče Wikiversity, Juandev nějaké odkazy dodal a každý, koho to zajímá, si může udělat obrázek sám, zda jsou v nich nějaké důkazy o lhaní). Mne by to osobně celkem zajímalo. --Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 10:12 (CET)Odpovědět
Presne tak jsem to myslel, proste hlasovani o odebrani prav na kazdem projektu zvlast, kde ta prava navic ma. K tem vyvojarum, obcas se stava, ze kritizuje na phabricatoru nejake prani cswiki komunity podlozene mistni diskusi a casto mu to bohuzel vyvojari zerou i s navijakem, takhle to bylo mysleno. Konkretni tasky kdyztak dodam pozdeji. --Dvorapa (diskuse)
Že kritizuje, to věřím, tam mne důkazy nezajímají. Ani mne nezajímají důkazy, že to s kritikou přehání a neústupně zastává vyhraněné názory, pokud by přišly takové názory. Osobně mne zajímají nejvíc ty důkazy o lhaní.--Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 11:24 (CET)Odpovědět
Důkazy jsem dodal, otázka je, jestli je jako tzv. daniovec přijemeš.--Juandev (diskuse) 26. 11. 2016, 11:32 (CET)Odpovědět
„tzv. daniovec“? :D Kdo mne tak zve?
A asi jsi špatně četl, k Tvým tvrzením jsem nic navíc nepožadoval.--Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 11:39 (CET)Odpovědět
Ty jsi ve střetu zájmů, tudíž by ses k této věci neměl vůbec vyjadřovat.--Máršmelou (diskuse) 26. 11. 2016, 12:57 (CET)Odpovědět
Já? Ohledně které věci bych měl být ve střetu zájmů? Že mne zajímá, kdo mi říká „daniovec“? Nebo že mne zajímá, zda Danny B. lže? Nebo že bych rád, aby nepadala obvinění nepodložená odkazy? --Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 13:02 (CET)Odpovědět
Manipulace diskuse jednorázovým provokačním loutkovým účtem? To snad nemáme za potřebí. --Bazi (diskuse) 26. 11. 2016, 13:07 (CET)Odpovědět
(@Tchoř:) Procházel jsem různé požadavky české komunity na Phabricatoru skrz naskrz, které sleduji nebo jsem sledoval, zároveň jsem od různých dalších wikipedistů dostal odkazy na několik dalších požadavků, kde se výrazně projevil. Většina samozřejmě obsahuje jeho klasické zastávání extrémních názorů (příklady nedávám, ale na vyžádání jich klidně několik pošlu, kdo Danyho trochu zná, tak si to dokáže představit), často i prosazování nepříliš vhodných markantních zásahů do wikiprojektů, což se řešilo už i oficiálně (konflikt s jedním z předních vývojářů MW). Každopádně obelhávání a klamavé praktiky na vývojáře se dopustil alespoň z mého pohledu v případě zavedení Babelu na české Wikiverzitě, kde Danny tvrdil, že konsensus na název kategorií neexistuje, byť při pročtení související diskuse je na první pohled patrné, že kromě jediného uživatele (Juandeva) jsou všichni pro tvar český a s dvojtečkou. Protože Danny přesvědčil vývojáře (kteří česky nemluví), že konsensus neexistuje, musel Juandev uskutečnit nové hlasování, o které už ale komunita nejevila zájem, resp. minimum editorů projevilo zájem o tvar český a bez dvojtečky, stejně tak tomu bylo i v případě nové diskuse. Výsledkem je, že za dva roky stále neběží ani základní Babel, na který konsensus je už od roku 2014, přičemž Danny je jediný proti.
Velmi podobný případ nastal i u žádosti o zavedení českého překladu textů MediaWiki jako alternativní pro slovenský (a naopak), pokud překlad daného textu v daném jazyce neexistuje (namísto výchozí angličtiny), která byla vytvořena na základě krátké diskuse u Mormegila, zároveň byly otevřeny souvislé diskuse na diskusní stránce jednotlivých komunit i na diskusní stránce skwiki, kde kromě Dannyho (proti) a Mormegila (vyjádřil obavy, ale proti vyloženě není) byly všichni pro. Vše bylo provedeno a vyřešeno, následně byly rychle spraveny dva problémy, které s touto změnou vyvstaly na skwiki a vše vypadalo v naprostém pořádku. Následně však Danny k překvapení komunit i vývojářů provedl revert změny se shrnutím, že nebyl dosažen konsensus na jednotlivých wiki (což byl jeho požadavek už od začátku), i přestože na skwiki konsensus dosažen byl a vývojáři se už na začátku v reakci na Dannyho oponentní názor shodli, že dosažení konsensu u tohoto úkonu na Wikipediích je zbytečné (navíc se změna primárně dotkne všech cs/sk projektů, nejen Wikipedií) a vývojáři na zákledě shrnutí začali požadovat vyjádření wiki komunit. Naštěstí se po další diskusi v tomto případě shodli, že moje argumenty jsou celkem zásadní a že se obě jazykové komunity (česká na twiki, slovenská na skwiki) shodly na konsensu dostatečně a vrátili jeho revert, výsledek tak je naštěstí pozitivní.
Tyto dva případy doplnily můj dosavadní názor, že Danny je člověk s extrémními názory, o to, že Danny i moc dobře ví, jak je ošklivými způsoby prosazovat a nemá zábrany tak učinit. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:16 (CET)Odpovědět
Děkuji. --Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 20:36 (CET)Odpovědět
Ani na Wikislovníku již není pravdou, že by ho nikdy nevyužil.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2016, 12:09 (CET)Odpovědět
@Shlomo: Osobně mi přijde velice podezřelé, že to právo dlouho (ani na WS nevyužíval) a teď najednou (čtyři dny po vznesení tohoto dotazu) jej použije. Nikomu do hlavy nevidím, ale přijde mi to jako účelové jednání. — Draceane diskuse 30. 11. 2016, 12:32 (CET)Odpovědět
Jen pro upřesnění: Nejednalo se o ten „nebezpečný“ import ze souboru, ale o klasický („transwiki“) import, kterých Danny B. dříve z titulu správce udělal mnoho. Nyní však již správcem není, takže ten poslední udělal z titulu importéra. Spekulovat o jeho motivech nehodlám; každopádně ten import ničemu neuškodil (spíše naopak), takže prostor pro předpokládání dobré vůle zde jistě je.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2016, 13:46 (CET)Odpovědět
@Dvorapa, Tchoř: Souhlasím s Dvorapou a Tchořem. Udělat nějakou diskusi nebo průhlednější hlasování a tam to vyřešit. A možná se shodnout na nějakých přesnějších pravidel ohledně těchto rozšířených práv, pokud neexistují. (A označování někoho za „daniovce“ nebo „juanovce“ nebo nevím za koho snad nemáme zapotřebí.) — Draceane diskuse 27. 11. 2016, 23:43 (CET)Odpovědět
Ještě jsem mu zkusil napsat, ať se práv vzdá. Velké naděje si nedělám, ale dál bych tomu tak den.--Tchoř (diskuse) 28. 11. 2016, 06:22 (CET)Odpovědět
Děkuji Tchořovi za akci, jinak klidně delší čas, rád bych nějaké aktuální vyjádření k těm právům od Dannyho viděl. --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 10:48 (CET)Odpovědět
Co se týče těch rozšířených práv, celkem se mi zamlouvá systém založený na wikietiketě, který tu již byl docela prosazován, tedy přidělování takových práv někým jiným (nikoliv sám sobě ani v případech, kdy to možné je) a jednorázově/nárazově (jen když je to nutné a pouze dočasně na provedení daného úkonu, po jeho dokončení okamžité vrácení zpět). --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 10:48 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: Hlasování za odebrání práv importéra je imho reálné jen na Wikipedii. Na ostatních projektech se hned vyrojí Dannyho kámoši a podporovatelé a to hlasování zmanipulujou na svojí stranu. Příčemž na Wikizdrojích můžete rovnou očekávat ban indef. --Auvajs (diskuse) 28. 11. 2016, 19:06 (CET)Odpovědět

@Auvajs: Já stejně edituji jen na Wikině a občas něco málo nahrávám na Commons, takže taková hlasování klidně pozakládám já a vezmu zodpovědnost (a případné tresty za svobodné vyjádření názoru a nesouhlasu) na sebe, mně to problém nedělá :) --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 19:31 (CET)Odpovědět
OK. Jen upozorňuji na to, že na Wikislovníku byste vy sám v této chvíli neměl hlasovací právo (byť právo založit hlasování tam nikomu upíráno není). Na ostatních českých wikiprojektech pokud vím žádná pravidla hlasování nejsou. Takže to pak budou vyhodnocovat stewardi, z nichž někteří Dannymu zobou z ruky. --Auvajs (diskuse) 29. 11. 2016, 12:22 (CET)Odpovědět
Chápu, no mojí snahou je, že už by tolik nezobali, pokud tak opravdu činí, kdyby se třeba zatím první dvě české komunity na dvou wikiprojektech shodly, dále by se na to již mohlo poukazovat (proč jste pane stewarde zamítl naši žádost, když jsme ji podpořili hlasováním a stejná nedůvěra panuje i na dalších projektech viz hlasování na projektech A, B?). --Dvorapa (diskuse) 29. 11. 2016, 16:08 (CET)Odpovědět
Podle mne tu není potřeba stevardy shazovat („zobou z ruky“). Spíš je prostě Danny dost asertivní (takže se nebojí požádat a stevardi jsou obecně obvykle ochotní, je-li žádost srozumitelně zdůvodněna a dává-li smysl) a navíc má často „štěstí“, že třeba nejhlasitější z odpůrců nemá zrovna čistý štít (to je pak naopak každý včetně stevardů ohledně ochoty zdrženlivější, protože podezřívavější). Fakt si nemyslím, že by stevardi rozhodovali nějak zásadně nespravedlivě v Dannyho prospěch. A nemyslím, že je dobré je tu neadresně bez důkazů pomlouvat (a ne, nejsem stevardovec :)).--Tchoř (diskuse) 30. 11. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět
Wikiversita má myslím poměrně podrobná pravidla.--Tchoř (diskuse) 30. 11. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět
@Tchoř: pletou se ti pojmy Tchoři. Tohle je manipulace, ne asertivita.
Jinak je to přesně to co říkám, jako příznivec Dannyho B. důkazy nepřijmeš. Opět hovoříš o tom, že nebyly důkazy předloženy. Opak je ale pravdou, důkazy předloženy byly jen si je ve své zaslepenosti přehlédl?
A kdo, nebo co je to Daniovec. To je člověk, který nečistými praktikami prosazuje názory Dannyho B., například nájezdy na projekty (najednou se na projektu objeví spoustu editorů z jiných projektů, kteří začnou prosazovat názor a návrhy Dannyho B., čímž protlačí něco vůči aktivní komunitě danného projektu - známe z Wikiverity, Mety apod.), či zaslepeně obhajují a chrání osobu Dannyho B. - zatímco řada lidí považuje Dannyho jednání ve věci mích práv importu za manipulativní, pro tebe je to artivita; nebo na wiktu považuje jednoho editora za trolla rozvracejího celý projekt, ty to považuješ za korektní, správné, za něco na co má dotyčný právo.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 12:19 (CET)Odpovědět
@Juandev: Nemyslím si, že by Tchoř byl zaslepen nebo že by (minimálně v této diskusi) vyloženě zastupoval Dannyho chování. Pokud tak činí někde jinde, prosím směřujte Juandeve svoje z mého pohledu trochu přehnané příspěvky tam nebo na jeho diskusní stránku. Rád bych se držel tématu diskuse, čili nadbytečných práv. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:47 (CET)Odpovědět
Promiň Juandeve, ale smotal jsi toho dohromady hodně a u většiny ani nechápu, na které z mých zdejších příspěvků se snažíš reagovat, ale vidím, že to sem asi tak jako tak nepatří. Pokud chceš nějakou reakci, napiš mi své podněty, prosím, do mé diskuse.--Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 20:18 (CET)Odpovědět
Je možnost zjistit, kdy těchto práv na jednotlivých projektech, na kterých je má, nabyl a kdy a jak je následně dosud využíval? Případně vytvořit přehled? Možná i jak jich nabyl, ovšem to už asi bude velmi obtížně dohledatelné, navíc to pro náš účel vyloženě nutností není, byť i to může trochu pomoci. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:47 (CET)Odpovědět
Pokud se chcete držet sriktně tématu, jděte ostatním příkladem a neřešte tady ostatní projekty.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:15 (CET)Odpovědět
Zde máte seznam Dannyho importů do Wikipedie. Dal bych za povšimnutí, že a) toto právo už 4 roky nevyužil, b) že řada naimportovaných stránek byla smazána. Moje zkušenost s Dannyho importy byla ta, že někdy importoval špatně, čistě roboticky. Stačí si projít důvody proč je tolik jeho importů smazáno.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:20 (CET)Odpovědět
Super, děkuji moc alespoň za to. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:33 (CET)Odpovědět
Hlavní problém jak vidno tam byl s importem nevýznamných věcí a copyvií. A to souvisí i s jeho právy. Je zarážející, že se používá nástroj pro kopírování textů, které porušují autorská práva. Podle mého názoru test na porušení autorských práv je to první co se má udělat (zvlášt pokud chci se stránkou takto manipulovat) a vyřešit porušení lokálně. Navíc bych považoval za vhodné, kdyby po přesunu byla stránka zpracována dle zvyklostí projektu importérem. Zvlášť když Danny byl na obou projektech správcem. Prostě a jednoduše, jeho importy byly neprofesionální a proto bych mu práva odebral.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:28 (CET)Odpovědět
Myslím, že seznam jeho importů jako důkaz prozatím stačí, byť budu vděčný za jakoukoliv další pomoc s hledáním okolností ohledně těchto práv (nejen na Wikipedii). Proto bych přešel (v návaznosti na logickou úvahu Tchoře) ke hlasování, které by bylo dobře interpretované stevardům a jeho výsledek zřejmý pouhým sečtením hlasů. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:45 (CET)Odpovědět
Je Lípa správným místem pro takové hlasování? --Adam Hauner (diskuse) 1. 12. 2016, 14:33 (CET)Odpovědět
Já myslel, že ano, ale nevím, už i Martin Urbanec vyslovil pochybnost. Můžete to přesunout, pokud myslíte, že není. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 14:39 (CET)Odpovědět
Někdo se tu ptal, jak Danny B. k těmto právům přišel. Jako vodítko budiž log na Metě. 2. května 2007 se vzdal práv správce (po negativním hlasování) načež 28. května získal práva importéra. Jinak zajímavé my také přijde jeho dvouhodinové správcování v roce 2008. Kdybych tušil jak lehce to jde, tak si taky požádám.Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 16:34 (CET)Odpovědět

@Dvorapa, Tchoř, Juandev: Děkuji všem za podněty a názory. Založíme ŽOK, kde bychom si ujasnili, jak chceme s těmito a podobnými právy do budoucna nakládat? — Draceane diskuse 1. 12. 2016, 21:40 (CET)Odpovědět

Myslím, že ŽOK zatím není vhodný prostředek, jednak si myslím, že se na řešení celkem shodneme a nebude tu žádný spor (ŽOK je primárně k řešení sporů), jednak zde v diskusi nepadlo příliš mnoho návrhů (dva v podstatě totožné o tom, jaká byla dosavadní praxe a slušnost) a jednak se vlastně diskuse o možných variantách příliš nerozběhla. Pokud má někdo nějaký lepší nápad na nakládání s těmito právy nebo podporuje dosavadní praxi (viz výše), sem s tím. Pokud se sejde víc podporovatelů, můžeme to odhlasovat jako součást pravidel --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 22:03 (CET)Odpovědět

Hlasování

Má být právo importéra Dannymu B. odebráno?

  1. ProPro Pro --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:45 (CET)Odpovědět
  2. ProPro Pro --Adam Hauner (diskuse) 1. 12. 2016, 14:33 (CET)Odpovědět
  3. ProPro Pro OJJ, Diskuse 1. 12. 2016, 14:44 (CET)Odpovědět
  4. ProPro Pro --Hugo (diskuse) 1. 12. 2016, 15:04 (CET)Odpovědět
  5. ProPro Pro --Mormegil 1. 12. 2016, 15:07 (CET)Odpovědět
  6. ProPro Pro--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 15:22 (CET)Odpovědět
  7. ProPro Pro — Draceane diskuse 1. 12. 2016, 17:39 (CET)Odpovědět
  8. ProPro Pro U takto nečinného a nekomunikujícího uživatele celkem není co řešit.--Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 18:24 (CET)Odpovědět
  9. ProPro Pro Podporuji odebrání. --Chmee2 (diskuse) 1. 12. 2016, 20:20 (CET)Odpovědět
  10. ProPro Pro Dlouhodobě neaktivní uživatel. --Mario7 (diskuse) 1. 12. 2016, 21:54 (CET)Odpovědět
  11. ProPro Pro Jako Tchoř, navíc sám nemám s Dannym B. dobré zkušenosti. --Remaling (diskuse) 2. 12. 2016, 00:14 (CET)Odpovědět
  12. ProPro Pro --Bazi (diskuse) 2. 12. 2016, 00:20 (CET)Odpovědět
  13. ProPro Pro Práva importéra/transwiki importéra by měla být podmíněna přinejmenším právy správce. --Vachovec1 (diskuse) 2. 12. 2016, 00:24 (CET)Odpovědět
  14. ProPro Pro U tohoto uživatle nastala wikismrt, toto právo je tedy pro něj zbytečné. --Jowe (diskuse) 2. 12. 2016, 00:25 (CET)Odpovědět

Nevím, kdo se o to zasloužil, ale zdá se, že HotovoHotovo Hotovo.. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2016, 15:47 (CET)Odpovědět

@Dvorapa: Kdo to byl přesně se nedozvíme, log na Metě tvrdí následující. 3. 12. 2016, 17:38 Bennylin (diskuse | příspěvky) změnil členství uživatele Danny B.@cswiki ve skupinách z automatický strážce, importér a nepodléhající blokování IP adres na (žádné) (Ticket #9669328). Pravděpodobně tedy někdo požádal stewardy přímo skrze jejich OTRS adresu stewards@wikimedia.org. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2016, 20:38 (CET)Odpovědět

Editaton za lidská práva

Milí kolegové a kolegyně, dneska startuje Editaton za lidská práva, který pořádá Wikimedia ČR společně s Amnesty International. Připojit se může kdokoli na dálku (zapište se do odkázaného kurzu a třeba si i vyberte článek), fyzicky se sejdeme v podvečer v Městské knihovně v Praze. Pokud se nestíháte zapojit dnes, můžete vybrané články psát či dopisovat až do neděle. (A samozřejmě i po ní, ale již ne v rámci této akce.)

Budeme psát články o vybraných lidech, většinou vězních, jejichž lidská práva jsou omezována. Jakožto wikipedisté musíme být samozřejmě nestranní, ale informování o všem důležitém, což tyto kontroverzní kauzy jsou, je důvod, proč Wikipedii tvoříme. Kdo nemá problém i s trochou aktivismu, může kromě toho dorazit (klidně jen na pár minut) do knihovny, napsat a poslat odpovědným osobám papírový dopis a lobbovat tak za propuštění daných osob či nápravu situace. Budeme moc rádi, když se zúčastníte! --Vojtěch Veselý (diskuse) 14. 12. 2016, 13:05 (CET)Odpovědět

Edward Snowden jako bojovník za lidská práva? Řekl bych, že spíš ne, minimálně je toto zařazení dost kontrovezní. Neznám ty ostatní osoby se seznamu (teď jsem ho v rychlosti prolít), ale napsat Snowdenovo jméno vedle nich mi nepřijde vhodné. Kdo ho tam prosím zařadil? Proč? Ale nechci tady rozvíjet nějaké politické diskuze a i tak to možná bude lepší řešit třeba zde. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 13:26 (CET)Odpovědět
Není tam veden jako bojovník za lidská práva, ale jako osoba, v jejíž případě dochází k porušování lidských práv. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 13:34 (CET)Odpovědět
Na seznamu jsou lidé/případy, které vybrala Amnesty International. Myslím, že nemá moc cenu tady ani jinde ve Wikipedii diskutovat o tom, jestli E. Snowden je, či není bojovník za lidská práva. Nám jde o co možná nejobjektivnější popsání, ne oceňování či odsuzování. --Vojtěch Veselý (diskuse) 14. 12. 2016, 13:37 (CET)Odpovědět
Díky kolego Palu, to je pravda. Já jsem to automaticky bral tak, že na seznamu jsou zkrátka lidé, kteří se v oblasti lidských práv více angažují. Kdyby mi tedy někdo třeba přes email vysvětlil, jak jsou porušována lidská práva pan Snowdena, budu mu vděčný (bez ironie). --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 13:50 (CET)Odpovědět
Možná ještě účinnější bude napsat to do článku o něm a podložit věrohodnými zdroji. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 14:20 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Veselý: Tak s tím úplně nesouhlasím. Respektive dejme tomu, že nemá smysl diskutovat o tom, zda je, či není Snowden bojovník za lidská práva, to je moje formulace, ale myslím, že je vhodné diskutovat o tom, proč byl zařazen na seznam lidí, jejichž práva jsou porušována, respektive proč je jeho jméno spojováno s Wikipedií a tímto editatonem a zároveň organizací, která se zabývá bojem za lidská práva. Samozřejmě, že Wikipedie by měla být objektivně rozšiřována, jenže pokud vložíš pod Lípu příspěvek, na který teď reaguju a založíš tuto stránku, tak podle mě musíš počítat i s tím „oceňováním či odsuzováním“, nikoli snad přímo Snowdena, ale způsobu, jakým je v kontextu Wikipedie prezentován a také tím, jakým způsobem jsou formulovány projekty, na kterých se Wikipedie podílí. Jak jsem psal, případná diskuze se nemusí vést zrovna zde. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 14:23 (CET)Odpovědět
Ten výběr nicméně skutečně provedla už Amnesty International, ta ho uvádí na svých stránkách, takže IMHO opravdu nemá cenu propírat jedno z vybraných jmen, pokud Wikipedie reflektuje prostou skutečnost, že i Edward Snowden je na seznamu těch, za které AI nabízí psát dopisy v rámci svého maratonu. Každý nechť píše dopisy jaké chce (nebo klidně žádné) a každý nechť si vybere z nabídky články na založení/vylepšení jaké chce (nebo se do editathonu nezapojuje). --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 14:41 (CET)Odpovědět
Ano, a Wikipedie, který by měla být nezávislá, ho přebrala a prezentuje ho tak, jak ho prezentuje, což se mi jeví (na základě informací, které mám k momentálně k dispozici) poněkud kontrovezní. Jinak v podstatě nic proti Amnesty International, určitě dělají spoustu užitečné práce, ale asi budou záležitosti, ve kterých se s nimi úplně neshodnu. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 14:50 (CET)Odpovědět
Ten seznam nepřebrala Wikipedie, v hlavním jmenném prostoru nikde není. Je to akce WM ČR, ne Wikipedie. A WM ČR (i WMF) zkrátka je "aktivističtější" než Wikipedie.--Vojtěch Veselý (diskuse) 14. 12. 2016, 14:54 (CET)Odpovědět
Jasně, WM ČR, takže nebude vadit, když vám toto smažu, doporučím přesun sem a nebo alespoň celou tuto sekci revertuju :-) ? --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 15:04 (CET)Odpovědět
To, že je v prostoru Wikipedie (z technických důvodů) umístěna projektová stránka workshopu, neznamená, že je workshop oficiální akcí celé komunity. To spolu vůbec nesouvisí.--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:11 (CET)Odpovědět
Technická, všechny akce v kurzovem rozhraní jsou akce WMČR. Podobně jako wikikonference a další. --Martin Urbanec (diskuse) 14. 12. 2016, 15:23 (CET)Odpovědět
Všechny asi ne, výhradní právo na kurzové rozhraní si WMČR nedělá :-). Může ho využívat kdo chce a občas tam jsou asi i na nás nezávislé akce. Třeba olomoucký workshop Jana Kameníčka byla spíše jeho iniciativa podpořená námi, než že by to byla akce WMČR jako taková :-). Těžko se to samozřejmě nějak odděluje. Ale slouží všem, Remaling klidně může zorganizovat workshop za cílem vyjasnění lidskoprávního statutu E. Snowdena :-)--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:27 (CET)Odpovědět
Technická, netechnická, tady, támhle, Olomouc (s tímto jsem neměl problém) nebo Praha - prostě to tady je a tak se k tomu vyjadřuju a nadhazuju možnou míru kontroverze této akce. Vlastní editaton - chacha, chichi, to ne, ale zkusím o tom Snowdenovi více nastudovat a kdo ví, třeba mi pomůžou i informace přidané v rámci tohoto editatonu, že. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 15:49 (CET)Odpovědět
Rozhodně by bylo dobrým výstupem rozšíření vlastního článku, jak už psal Bazi. Jestliže někdo tvrdí, že jsou porušována jeho práva, tak k tomu má asi nějaký důvod, stejně jako mají nějaké důvody státní orgány pro jeho stíhání – obé by se mohlo v článku odrazit. --Vlout (diskuse) 14. 12. 2016, 15:58 (CET)Odpovědět
Jasně, však jsem taky Bazimu za příspěvek poslal poděkování. Bude samozřejmě fajn, pokud se články založí/rozšíří, editaton vnímám i pozitivně, sám jsem přemýšlel, že o nějaké osobě na seznamu napíšu článek. --Remaling (diskuse) 14. 12. 2016, 16:19 (CET)Odpovědět
Díky za tento workshop a jako příští akci navrhuji editaton za elektrické křeslo pro Edwarda Snowdena. Věřím, že nebude námitek. --Vavrin (diskuse) 16. 12. 2016, 14:12 (CET)Odpovědět

Šablony pod závěrečnými sekcemi

Pod technickou lípou se řešilo chybné odsazení šablony Autoritní data plynoucí z jejího nejednotného (chybného?) umístění v článcích. Přišlo se tak na větší problém nejednotnosti šablon pod závěrečnými sekcemi ve vzhledu, odsazení a pořadí. Proto bychom se chtěli zeptat širší komunity:

  1. jaké pořadí mají mít šablony pod závěrečnými sekcemi v článcích (autoritní data, portály, navigační šablony, pahýl, posloupnosti aj.);
  2. jaké by mezi nimi měly být rozestupy (můžete se odpíchnout např. od návrhu zpod technické lípy a řádně ho zkritizovat);
  3. zda a případně jak by se měl změnit jejich aktuální vzhled (aktuálně jsou portály i autoritní data shodné s rámečkem kategorií, dříve však byla autoritní data shodná s rámečkem navigačních šablon).

--Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 15:15 (CET)Odpovědět

Doplňuji, že ten původně probíraný problém spočíval ve skutečně chybném umístění šablony Autoritní data, a to až za Portály, což je opravdu nezvyklé a neodpovídající obvyklému umístění této šablony.
Až následně se z toho odvinula diskuse o dalších tématech, mimo jiné jestli mají být {{Autoritní data}} před navboxy, nebo až za nimi. V dosavadní praxi to bylo (vůči původnímu problému) lhostejné, protože Autoritní data byla řešená stejně jako navboxy a vzájemně s nimi nijak nekolidovala, ať už před nimi, nebo za nimi.
Nicméně v rámci diskuse zazněl i poukaz na to, že německá Wikipedie má tuto šablonu designově podobnou kategoriím, nikoli navboxům, čehož se někteří z účastníků diskuse chytli a kolega Dvorapa už realizoval změnu tímto směrem, stejně jako změnu pořadí šablon v některých článcích. Jestli však dosavadní praxe představovala „větší problém nejednotnosti“, o tom mám vážné pochyby. Možná že praxe je nejednotná v tom, jestli jsou Autoritní data nad navboxy, nebo pod navboxy, ale žádný zásadní problém to nezpůsobovalo. A dalo by se asi zjistit statisticky, v kolika případech je/byla šablona před navboxy a v kolika za navboxy, což by nám poskytlo představu o jakémsi dosavadním konsensu.
Z mého pohledu je víc než jasné, že pokud by měla být šablona vzhledově řešená podobně jako kategorie, musí být umístěna až za navboxy, nikoli před nimi (a pak je i otázkou, jestli před {{Portály}}, nebo až za nimi). Ale to neznamená, že je toto jediným nebo nejvhodnějším řešením. V případě umístění před navboxy se naopak jeví vhodnějším řešení dosavadní, tedy vzhledově podobné navboxům. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 15:40 (CET)Odpovědět
Myslím, že je lepší směřovat diskusi směrem "jak to bude", než "co tomu předcházelo". Autoritní data bych před navboxy nedával, naopak bych je dal až za Portály, a to proto, že jsou v nich z toho všecho určitě nejméně užitečné odkazy, které tam jsou jenom pro evidenci autoritních dat, než aby na ně někdo skutečně klikal. Naopak v Navboxech a Portálech (ale i Kategoriích - ale ty asi technicky přesunout nad Autoritní data nejde a ani to není až tak palčivé) jsou odkazy pro zájemce o konkrétní informace velmi užitečné, proto by měly být výše, dostupnější a více na očích. Jinak aktuální vzhled, kdy jsou víceméně graficky sjednocené všechny šablony kromě Navboxu, mi přijde velmi vhodný, ergonomický, stylově nerušivý a naopak příjemný. Odlišný formát Navboxů mi přijde také přínosný - graficky odděluje šablony s odkazy bezprostředně souvisejícími s článkem od odkazů, které s ním souvisí spíše šířeji (Portály, Autoritní data). --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 15:45 (CET)Odpovědět
Argumentem pro umístění nad navboxy patrně naopak bude, že 1) jde o údaje spojené přímo s tématem článku, zatímco navboxy, portály i kategorie jsou navigačními prvky poskytující zařazení tématu do širšího kontextu a navigaci, 2) jde o externí odkazy, čili to může být blízké klasickým externím odkazům, které navboxům zpravidla těsně předcházejí (kromě případů se šablonou Pahýl nebo Posloupnost).
Umístění až za portály by naopak vsouvalo externí odkazy mezi dva prvky poskytující odkazy interní, což lze vnímat jako zmatečné. Argument týkající se „užitečnosti“ bude mít nejspíš dost pochybnou váhu, protože někdo považuje za zcela neužitečné samotné portály, někdo i jiné prvky jako třeba šablonu Pahýl. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 15:54 (CET)Odpovědět
Jsem přesvědčen o tom, že na ty odkazy Adata téměř nikdo z čtenářů nekliká a jsou tam jen pro evidenci. Na rozdíl od Portálů, Kategorií, Navboxů.
Pokud by to mělo být bráno jako EO, tak by to mělo být v sekci EO a ve formátu EO a nemělo by se to graficky oddělovat. Stejně tak Navboxy zborazují související články, tak by měly být tyto odkazy mezi Souvisejícími články a ve formátu Souvisejících článků. Ale nevidím jako účelné to předělávat na inline podobu, protože by to zcela ztratilo strukturu a přehlednost. Potom ale nevidím ani jako účelné, aby byly některé šablony v jedné sekci, další šablony v jiné sekci. Právě proto bych vše ponechal na konci a právě proto bych to nerozhodoval podle toho, jestli patří do nějaké sekce, když v ní fyzicky nejsou umístěné. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 16:16 (CET)Odpovědět
Myslím, že máte pravdu pánové oba. Autoritní data jsou externí odkazy a tudíž by bylo logické, aby byly pod externími odkazy co nejblíže textu článku. Ale zároveň autoritní data, tak jako kategorie, nejsou tím prvním stěžejním, kam bychom ze článku chtěli čtenáře navést, proto by bylo také logické mít je u kategorií co nejvíce dole. Otázkou tedy zůstává, co z toho je pro nás důležitější, mít závěrečné šablony utříděné podle typu jejich obsahu nebo podle důležitosti pro čtenáře.
Z mého pohledu bychom spíše asi měli nejprve čtenáře pod výpisem zdrojů, referencí, literatury apod. navést na další články (pomocí nejprve posloupností, pak navigačních šablon a následně portálů) a až následně uvádět informace i pro pokročilé čtenáře (autoritní data, kategorie). Pokročilý čtenář ví, co hledat a nevadí mu, že je to níže či výše. Šablony pro navigaci k dalším článkům by asi měly být více u sebe a mít jednotný vzhled, pokročilé informace také. Jinak souhlasím s Bazim, že když už autoritní data nahoře, pak vzhledově jednotně s externími odkazy nebo navigačními šablonami, když už dole, pak jednotně s kategoriemi.
Co se týče čísel, pak pokud dobře počítám 722 výskytů obsahuje autoritní data pod portály, 398 výskytů nad navigačními šablonami (v nich jsou ale kvůli obtížné detekci zahrnuty i některé výskyty mezi navboxy a portály) a 20 166 výskytů mezi portály a navigačními šablonami. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 16:23 (CET)Odpovědět
Díky za ty statistiky. Jen mě překvapuje vyšší než očekávané číslo výskytů až pod portály. To je před nějakou tou robotickou akcí, nebo až po ní? --Bazi (diskuse) 14. 12. 2016, 16:35 (CET)Odpovědět
Před --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 16:38 (CET)Odpovědět
Pár dotazů:
  • Co jsou to "posloupnosti"?
  • Existuje někde výčet všech typů šablon, které se mají uvažovat v bodu 1?
  • Nebylo by lepší přesunout vše do ŽoK (zde se téma brzo ztratí pod novinkami všeho druhu) a připojit nějaký výchozí návrh nebo aspoň příklad? Díky za odpověď. Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:01 (CET)Odpovědět
Posloupnosti jsou třeba ve Svatý Václav nad Navboxy; šablony jsou myslím vypsané všechny v tom bodu + navíc Kategorie, s kterými ale hýbat asi nejde; nad ŽoKem se uvažovalo, ale tohle vypadalo jako rychlejší řešení. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 17:08 (CET)Odpovědět

Z mého pohledu bychom spíše asi měli nejprve čtenáře pod výpisem zdrojů, referencí, literatury a externích odkazů včetně autoritních dat, odkazů na Národní knihovnu apod. navést na další články pomocí interních odkazů - nejprve posloupností, pak navigačních šablon, následně portálů a nakonec kategorií. To čemu se výše říká "informace pro pokročilé čtenáře", jako Literatura a různé druhy Externích odkazů by mělo být u sebe a navigace po příbuzných článcích (pro "nepokročilé") by také měla být u sebe. Proto je škodlivé a matoucí roztrhání interních odkazů v posloupnosti navboxy-portály-kategorie jakýmikoli z externích odkazů. PS. Graficky by ext. odkazy na autoritní databáze měly být blízké ext. odkazům na sesterské projekty, Národní knihovnu a cokoliv dalšího. --Jann (diskuse) 14. 12. 2016, 17:12 (CET)Odpovědět

I k tomu bych se klonil jako k dobrému řešení, viz můj nákres a původní návrh zde. Co o něm soudíte vy? Pod technickou lípou to vypadalo, že jste zásadně proti mému nápadu dát autoritní data do externích odkazů a graficky je sladit s odkazy na sesterské projekty, ale tady píšete přesný opak a mluvíte mi z duše. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:21 (CET)Odpovědět
Pokud by se daly AD k EO, pak souhlasím, že by měly mít daný formát. Nesouhlasím ale s tím, že AD musí nutně patřit k EO kvůli kumulaci. Článek je plný interních linků, pak jsou externí linky (reference, literatura), pak jsou interní linky (Související články), pak jsou externí linky (Externí odkazy) a pak jsou zase interní linky (Navboxy, Portály, Kategorie). Čili nic nás netlačí k tomu, abychom externí dávali k externím a interní k interním. Daleko zajímavější je podle mě hledisko užitečnosti pro čtenáře. Čtenáře zajímá neprve nejužitečnější informace a pak terpve ty nejméně užitečné. Jako pyramida potřeb - nejprve je potřeba široké materiální základny a s dalšími stupni poznání se zužuje a specializuje poptávka po informacích. Třeba ta autoritní data reálně už nezajímají mezi čtenáři téměř nikoho, nikdo na ně nekliká a jsou tam pouze k evidenci toho, že jsme si tu osobu nevymysleli a že o ní ví i autority. Jinak jsou ty odkazy úplně k ničemu a jejich umístění kamkoliv jinam než na samotný konec článku podle mě jenom znepřehledňuje článek. Je to jako bysme mezi externí odkazy dali odkazy interwiki, protože to jsou externí odkazy a zároveň přestože nemají žádný význam pro českého čtenáře, pro rozšíření informační hodnoty českého článku nebo pro širší pochopení tématu a souvisejících témat (v ideální případě samozřejmě). Šablona Adata je zkrátka specifická a svým určením i (ne)užitečností se vymyká všem okolním šablonám, ale i externím odkazům. --Palu (diskuse) 14. 12. 2016, 17:25 (CET)Odpovědět

Podle mě by posloupnosti a navigační šablony měly být součástí oddílu Související články. Není to nic jiného, akorát jinak prezentovaného než prostým seznamem odrážek. Má-li mít význam rámeček Pahýl, pak musí být na začátku článku (jako šablony upravit, možná hledáte apod.), jinak je zbytečný, protože se k němu běžný čtenář ani nedostane a nebude si vědom ani informace o slabší úrovni podání tématu, ani výzvy, aby se zapojil do vylepšení. Ostatní ať je naspodu pod sekcí Odkazy. Mezery mezi rámečky drobné (netřeba celý řádek), mezi odrážkami standardní. Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:24 (CET) Inspirován předchozími příspěvky od Dvorapa a Palu ještě dodávám, že by mi nevadilo přidat AD k externím odkazům, a nyní, kdy se poznámky a reference zobrazují v bublině, bych neprotestoval ani proti rozdělení a přeskupení odkazů tak, aby v článku za textem nejprve navázaly všechny interní odkazy a pak všechny externí (obojí včetně odpovídajících šablon). Nebude to sice výhodné pro tištěnou verzi článku, ale nemyslím, že by se tolik využívala. Ale vůbec to nepožaduji realizovat - chápu, že by to rozpoutalo líté boje, jako už mnohokrát pořadí závěrečné sekce dokázalo. :-) Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2016, 17:39 (CET)Odpovědět

I já považuji šablonu pahýl v nynější podobě za zbytečnou, stejně se vyjádřil i JAn, o šabloně již probíhala i diskuse o smazání, avšak někteří aktéři tehdejší diskuse už by asi dnes hlasovali též pro smazání. Pod technickou lípou jsem navrhl její možné sloučení se šablonou upravit (případně předělání na šablonu podobnou), a také jsem nastínil obdobný problém u šablony Úkoly, která by se asi s touto dala také nějakým způsobem sloučit (jsou to vlastně tři šablony o víceméně shodné funkci). --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:35 (CET)Odpovědět

Jestliže je třeba ještě nějaké vyjádření, pak za sebe říkám, že s touto editací –[1], resp. tedy s tímto umístěním autoritních dat souhlasím. Svým charakterem tam zřejmě patří. --Vlout (diskuse) 23. 12. 2016, 19:30 (CET)Odpovědět

Informuji zúčastněné v této diskusi, že na téma pahýlů jsem založil žádost o komentář. Vaše názory jsou vítány. --Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2017, 15:38 (CET)Odpovědět

Impotence

Hi, sorry for writing in English. Are Impotence and Erektilní dysfunkce two voices dealing about the same topic, and shall they be merged? What's the difference? --Superchilum (diskuse) 14. 12. 2016, 15:26 (CET)Odpovědět

@Superchilum According to the articles, impotence is general unability to have sex while erectile dysfunction is one of the underlying causes. Is that incorrect? --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:29 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Dostál: thanks for the answer :-) my concern was about connection on Wikidata, because "impotence" is lonely (d:Q26726261), so I was wondering if it was expected or not. If they need to keep separated, good to know :-) --Superchilum (diskuse) 14. 12. 2016, 15:32 (CET)Odpovědět
Most sources really define impotence as "erectile disability" so the merge might actually be the right thing to do. Thanks for bringing this to our attention!--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 12. 2016, 15:38 (CET)Odpovědět

New way to edit wikitext

James Forrester (Product Manager, Editing department, Wikimedia Foundation) --14. 12. 2016, 20:31 (CET)Odpovědět

Zdrojování mapou

Přeneseno na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 22:08 (CET)Odpovědět

Výchozí aktivování HotCat

Zdravím, domnívám se, že HotCat je natolik užitečné a rozsáhle využívané udělátko, že se mi zdá zbytečné neumožnit jeho využívání všem ve výchozím stavu. Samozřejmě ho bude možné nadále vypnout, bude-li si to někdo přát (z opt-in udělátka se stane opt-out udělátko). Jako nejzávažnější argument vnímám možnost masového vandalismu (udělátko bude aktivováno i anonymním uživatelům, byť tomu by se asi dalo v JS zabránit, nevíte, Dvorapo?), ovšem na druhou stranu je nutné říci, že totožnou funkci již nyní nabízí VisualEditor. Souhlasíte tedy i vy, ostatní? --Martin Urbanec (diskuse) 15. 12. 2016, 17:09 (CET)Odpovědět

Tak anonymům bych ho určitě nezapínal, jenom další lákadlo k pokusům. Nicméně v rozhraní se dá aktivovat pro všechny s určitými pravomocemi, v tomhle případě by to mohlo být třeba minoredit. Matěj Suchánek (diskuse) 15. 12. 2016, 17:29 (CET)Odpovědět
I pokusy mohou být inspirací k užitečné práci. Ale máš pravdu, tvé řešení je lepší a jednodušší než to ošetřovat v kódu. --Martin Urbanec (diskuse) 15. 12. 2016, 17:32 (CET)Odpovědět
Souhlas s Matejem Suchánkem (ale nejsem si jist, zda ho jde zapnout jaké výchozí všem s danými pravomocemi s tím, že ti bez pravomocí ho mají volitelně; i když zrovna u minoredit to prakticky nehraje roli). Ba co víc, možná je užitečné, ale je to relativně „pokročilé“ udělátko, které začátečníky bude spíše mást. Já bych ho tedy jako výchozí nenastavoval vůbec. --Mormegil 15. 12. 2016, 17:32 (CET)Odpovědět
Také souhlasím s Matějem Suchánkem. Ale samozřejmě i přímo JavaScriptem jde jednoduše určit, zda se jedná o IP adresu nebo přihlášeného uživatele, rychlý kousek kódu zde:
mw.config.get('wgUserName')?mw.config.get('wgUserName'):$.get("http://ipinfo.io", function(response) {
return response.ip;
}, "jsonp")
kdyby to náhodou nešlo jinak. --Dvorapa (diskuse) 15. 12. 2016, 22:05 (CET)Odpovědět
Ale fuj! :) Spadne ipinfo.io a nepůjde to nikomu (budeme čekat na naloadování js), to snad nechceme, ne?--frettie.net (diskuse) 15. 12. 2016, 23:27 (CET)Odpovědět
To byl jen starý kousek, co jsem někde vyhrabal ve svém archivu a zkopíroval bez úprav, důležitá je proměnná předtím :) --Dvorapa (diskuse) 15. 12. 2016, 23:42 (CET)Odpovědět
Já jsem proti. Srovnání s VisualEditorem nesedí, protože tam se to objevuje při editaci, HotCat se naopak objevuje při čtení a při editaci zdroje mizí. Kdo needituje, edituje trochu nebo se příliš nevyzná v kategoriích, ti HotCat nepotřebují a „chlupaté“ kategorie jsou nepřehledné a neestetické. HotCat potřebují (a používají) zkušenější editoři, pro lepší osvětu můžu doplnit zmínku o HotCat do nápovědy, možná efektivnější by bylo doplnit do automatického shrnutí editace odkaz na Nápověda:HotCat. Za ideální bych považoval možnost rychlého zapnutí/vypnutí HotCat přímo v rámečku kategorií. Při čtení bych měl raději kategorie bez cingrlátek, které mi taky občas způsobí nechtěné smazání (i nezjištěné), zvláště na tabletu. A při kategorizování by mě to jedno kliknutí navíc nijak zvlášť nezatěžovalo. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 12. 2016, 23:56 (CET)Odpovědět

Šablona:Subpahýl autor

Dobrý den, v sekci použití je napsána šablona chybně, chybí tam slovo autor. --Whiny15 (diskuse) 16. 12. 2016, 20:47 (CET)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za upozornění. Doplnil jsem. Ovšem editujte s odvahou platí i na dokumentace ;). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2016, 20:49 (CET)Odpovědět

Velikost Wikipedie

Jednoho novináře zajímalo, jak velká by byla vytištěná česká Wikipedie. Mě něco takového zajímalo už dávno, ale až teď jsem se dokopal k tomu zkusit nějaký hrubý výpočet. Dospěl jsem k tomuto. Koho by to zajímalo, prosím, podívejte se na to a klidně editujte s odvahou, je možné, že jsem na to nešel úplně dobře. Hodně jsem vycházel z anglického Size in volumes. --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 12. 2016, 14:31 (CET)Odpovědět

Možná bych nějaký encyklopedický odstaveček dal i do Česká Wikipedie. Co myslíš? --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 14:52 (CET)Odpovědět
Zatím myslím raději ne. Je to vlastní výzkum. A navíc ta čísla nemusí moc sedět, ten přepočet z bajtů a naformátované znaky je dost ošidný. Ale ten celkový počet bajtů by tam klidně být mohl (měl), to tam určitě přidej. :-) --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 12. 2016, 14:54 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Veselý: Při uvádění datové velikostí databáze je uvažována pouze aktuální verze článku nebo také všechny archivované reverty a úpravy? Tím ta databáze poroste poměrně velmi rychle, ne? --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2016, 15:01 (CET)Odpovědět
Je tím myšlena pouze aktuální verze článků. :-D S kompletní historií by to bylo o řád jinde. --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 12. 2016, 15:15 (CET)Odpovědět
No, já se raději – pro všechny případy – ptal. ;-) --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2016, 17:04 (CET)Odpovědět

Nový článek ve VisualEditoru

Proběhla tu nějaká diskuse s výsledkem, že by jsme nemohli my co máme zapnutý editor zakládat stránku ve VE? V současnosti se totiž nabídne wikikód a člověk musí klikat navíc. A já se snažím šetřit každý klik, protože pak jsou těch zbytečných kliků na hodiny ročně.--Juandev (diskuse) 17. 12. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět

@Juandev: Nemusí, zkuste při založení stránky překliknout standardně do VE. Mělo by to jít. OJJ, Diskuse 17. 12. 2016, 22:03 (CET)Odpovědět
Resp. přepnout ze založit zdroj na založit. OJJ, Diskuse 17. 12. 2016, 22:08 (CET)Odpovědět
... Což je ten zbyt klik Juanem zmiňovaný. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 22:20 (CET)Odpovědět
Pokud by se nabídl VE, stěžovali by si ti, kteří píšou kódem. Pokud by se nabídka nabídka, klik by nezmizel. Mimochodem on-wiki diskuse o softwarových změnách neprobíhá vůbec. Skoro. Tedy neproběhla. Řešením je single edit tab (zobrazí se jen jedno tlačítko svítit), ovšem pokud bude aktivován, hned si ho vypnu. Nemám preferovaný editor a někdy se mi hodí editovat stránku zdrojem, jindy VE, jindy v jednom editu kombinuji... --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 22:20 (CET)Odpovědět
Pokud by se nabídl VE, stěžovali by si ti, kteří píšou kódem. --> neříkal jsem snad, že ... by jsme nemohli my co máme zapnutý editor zakládat stránku ve VE. Jinak řečeno, nikdo to těm co nemají VE zapnutý vnucovat nechce. Nebo proč si myslíš, že ano?Juandev (diskuse) 17. 12. 2016, 22:47 (CET)Odpovědět
Pardon, ale já nemám zapnutý VE nebo vypnutý VE, mám prostě dvě tlačítka a volím případ od případu, jestli budu editovat VE nebo wikikódem. Takže ne, „zapnutý“ VE jako předpoklad toho, že chci každý článek přednostně zakládat ve VE, mi nestačí. Leda že by v nastavení bylo možno si vybrat speciální preferenci pro zakládání článků: vždy VE, vždy wikikód, vždy nabídnout oboje. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2016, 23:02 (CET)Odpovědět

Tak to vám asi budu muset ustoupit pane Bazi.Juandev (diskuse) 17. 12. 2016, 23:05 (CET)

To, co navrhuje Bazi existuje a jmenuje se to single edit tab zmiňovaný výše. Pro Juana: VE již nějakou dobu není opt-in, ale opt-out. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2016, 23:09 (CET)Odpovědět
K single edit tab: Rozšíření single edit tab, neboli jedno univerzální tlačítko pro editaci stránky, se plánuje zavést na všech wiki s tím, že komunity se mohou (již nyní) rozhodnout mít i nadále pouze dvě tlačítka (vývojáři se dokonce snaží získat přednostně vyjádření komunit, u kterých se očekává spíše podpora dvou tlačítek). Jedno tlačítko se chová tak, že si pamatuje editor použitý naposledy (VE vs. zdroj), příště pak zobrazí editační stránku v tom editoru, který byl naposledy použit. V uživatelském nastavení však lze změnit toto chování na vždy VE, vždy zdroj nebo i přesto zobrazit dvě tlačítka. --Dvorapa (diskuse) 18. 12. 2016, 16:56 (CET)Odpovědět

Pan Nosek a jeho urážky

Chtěl bych požádat jistého pana Noska, aby mě přestal nadávat do zlodějů za to, že užívám zdroje a necucám si informace z prstu jako on. Děkuji.--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 12. 2016, 08:19 (CET)Odpovědět

Vložení odkazu na inkriminované místo. --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2016, 22:25 (CET)Odpovědět

Ruská Wikipedie

Nevíte, jestli není nějaký program s přispíváním ruských článků do csw? Soudím tak dle Diskuse s wikipedistou:OJJ#Вопрос a článků Sněguročka, Zoo Jekatěrinburg a dalších. --OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 13:39 (CET)Odpovědět

Co s tím mají zmiňované články společného ? PS Kde jste se naučil tak celkem dobře rusky ? --Jowe (diskuse) 18. 12. 2016, 15:42 (CET)Odpovědět
@Jowe: Rusky mluvící Wikipedisté needitující ruskou Wikipedii hromadně vkládání ruské překlady do Wikipedie české (bylo jich ješte víc). Není to podivné? OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 15:59 (CET)Odpovědět
P. S. Ve škole :), ale na Wiki jsem to moc nepoužíval kvůli T646, aby si mě s ním někteří uživatelé nezačali spojovat. Jinak celkem dobře, tak článek bych nenapsal.
Nevím, spíš podle zmiňovaných dvou článků by se mi spíš zdálo, že nějací studenti rusistiky dostali domácí úkol. Ach ten Toma, takhle vám komplikovat wikiživot :-). Tak ještě, že jste se z obavy ze spojování s ním nevyhnul editování článků o zvířátkách. To by byla škoda. --Jowe (diskuse) 18. 12. 2016, 16:36 (CET)Odpovědět
@Jowe: Nedělejte si legraci :). Každopádně to je zase odbíhání od tématu, každopádně pokud by to byli studenti, proč by mi psali rusky na DS? --OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 16:53 (CET)Odpovědět
Jak jsem psal, vycházel jsem jen ze vámi dvou odkazovaných článků nováčků Naty771 a Tereza.stifnerova --Jowe (diskuse) 18. 12. 2016, 17:00 (CET)Odpovědět
@Jowe: Tak pak by mohli být autoři článků a přispěvatel na DS nezávislí na sobě? Ale nechme to být, jen mě to zajímalo, neb jsem některé ty články odžlucoval. OJJ, Diskuse 18. 12. 2016, 17:04 (CET)Odpovědět
@Jowe: Další, to už nebude náhoda. OJJ, Diskuse 19. 12. 2016, 16:38 (CET)Odpovědět

Fanoušek kopané

Existuje tu nějaká stránka, která by shrnovala postup v odhalování copyvií Fanouška kopané? Pokud ne doporučuji pro přehlednost založit.--Juandev (diskuse) 19. 12. 2016, 10:53 (CET)Odpovědět

Doporučil bych i zahrnout Wikipedistu VHS, jehož je Fanoušek kopané reinkarnací. Viz [2]. --Jowe (diskuse) 19. 12. 2016, 11:01 (CET)Odpovědět
Asi v rámci nějakého wikiprojektu? --Bazi (diskuse) 19. 12. 2016, 11:16 (CET)Odpovědět
@Bazi: Juan myslí něco jako toto. --OJJ, Diskuse 19. 12. 2016, 11:18 (CET)Odpovědět

Nepřesnost v Různé významy

@JAn Dudík: Před časem jsem v Diskuse k šabloně:Různé významy#Další významy v článku upozorňoval, že {{Různé významy}} píše text Další významy jsou uvedeny v článku, po čemž v drtivé většině případů následuje odkaz na rozcestník, který článkem není. Pokud nejsou další námitky, požádal bych o opravu textu v zamčené stránce z „v článku“ na „na stránce“. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2016, 13:36 (CET)Odpovědět

Přijde mi trochu sporné to považování rozcestníků za (ne)články, asi záleží na hledisku a účelu posuzování (což připomněl i JAn Dudík). Stránka Wikipedie:Článek nemá ani punc doporučení, byť to tvrzení, že rozcestník není článkem, v ní je dlouhodobě.
Pokud bych hledal řešení pro šablonu Různé významy, za ideální bych považoval formulaci „v rozcestníku“. Pokud se (v této variantě šablony) odkazuje výhradně na rozcestníky, pišme o rozcestníku. Pokud snad existují i případy, kdy odkazujeme na jiné než rozcestníkové stránky, nenašel by se třeba modul, který by dokázal rozpoznat cílový odkaz a na zakládě toho zvolit formulaci? Jestliže zvládne už fungující udělátko rozcestníkové odkazy podbarvit... --Bazi (diskuse) 19. 12. 2016, 14:14 (CET)Odpovědět
Myslím že "v článku" ničemu nevadí, "na stránce" může být taky. Ale "v rozcestníku" je vyloženě špatně. A to protože upozornění je určené pro běžného čtenáře, který pojmu "článek" nebo "stránka" intuitivně porozumí (a naše dohadování jestli to je nebo není článek je pro něj řešení fiktivních problémů), ale "rozcestník" je naše specifická wikiterminologie, kterou bychom čtenáře neměli zatěžovat. --Jann (diskuse) 19. 12. 2016, 16:05 (CET)Odpovědět
A taky by tam bylo něco jako "další významy jsou v rozcestníku XXX (rozcestník)". --Palu (diskuse) 19. 12. 2016, 16:10 (CET)Odpovědět
Pardon, ale toto si vůbec nemyslím (že rozcestník je vyloženě špatně a nějaká specifická wikiterminologie). Rozcestník není bezobsažným termínem, který jsme pro wikiterminologii vymysleli (typu „interwiki“), ale je zcela běžným „ukazatelem směru na rozcestí“. Právě tím taky jsou naše rozcestníky, byť pro nás mají i vlastní specifika. Náš rozcestník je navigačním prvkem, rozcestníkem mezi encyklopedickými články. Technicky má v některých ohledech sám povahu článku, obsahově už tolik ne, protože je spíš jakoby náhradou za článek, resp. vícero článků, které by jinak „soupeřily“ o stejné pojmenování (a částečně plní i funkci šablon typu Možná hledáte). Jako čtenář jdu „na cestě“ za hledaným článkem, dojdu na rozcestí, podívám se na rozcestník a pokračuju vybranou cestou k cílovému článku. Každopádně je zcela výstižné, že tyto stránky jsou označované jako rozcestníky, a připadá mi to označení dostatečně intuitivní. (Jinak ale souhlasím s připomínkou kolegy Palua, že „rozcestník XXX (rozcestník)“ u verzí s rozlišovačem nemusí působit moc elegantně, byť je to subjektivní kritérium.) --Bazi (diskuse) 19. 12. 2016, 16:43 (CET)Odpovědět
Jako jo, rozcestníky jsou rozcestími, a lidem to dojde, ale stejně si myslím, že o rozcestníku musí o trošku víc přemýšlet než o stránve/článce a navigace by měla být co možná nejhladší. (Navíc typicky tam slovo rozcestník už máme, jak upozornil Palu). --Jann (diskuse) 19. 12. 2016, 18:30 (CET)Odpovědět
I pokud je to sporné, je sporné označování rozcestníku jako článek (tj. encyklopedické heslo), označovat rozcestník jako stránka sporné není. A přijde mi to problematické nejen v závislosti na definici pojmu na Wikipedii, ale i kvůli obecné srozumitelnosti – šablona vyvolává dojem, že další významy jsou zpracovány v rámci nějakého textu, ne že se jedná o přehled článků s dalšími významy. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2016, 16:15 (CET)Odpovědět

Moravský fotbalový klub

Zdravím,

nedávno jsem přidal přidával informace do článku SK Lipová a během editace jsem si všiml, že je v první větě napsáno, že se jedná o "... moravský fotbalový klub...". Jelikož nevím nic o tom, že by se tento celek jakkoliv "moravsky" profiloval, informaci o Moravě jsem smazal. Ta byla do článku okamžitě vrácena wikipedistou Jura1913. Když jsem se jej na tuto informaci ptal v diskuzi, bylo mi sděleno, že jde o rozdělení ŘK pro Čechy a ŘK pro Moravu a Slezsko. Mé navržené řešení, tedy změnu úvodní větu na "SK Lipová je fotbalový klub z Lipové na Prostějovsku spadající pod ŘK pro Moravu a Slezsko" či obdoubnou odmítl s tím, že "Je to tu tak zaužíváno a je to přehledné". Když jsem tedy zkoušel hledat nějaký zdroj, vyhledávač mi nic nenašel, napsal jsem mu tedy o něj, ovšem bez úspěchu.

Jak tedy situaci nyní řešit? Nějaký tip? Rád bych podotknul, že Jura1913 se jeví jako schopný editor, který je skutečným přínosem pro Wikipedii. Právě proto mne tento incident mrzí.

Díky,

--Jiří Komárek (diskuse) 19. 12. 2016, 23:21 (CET)Odpovědět

Milý kolego, z laického pohledu mi připadá, že pokud je tým členem moravské fotbalové ligy či čeho, tak označení klubu za "moravský" je docela srozumitelnou "novinářskou zkratkou" do úvodní definice článku. Podle vás ne? s přáním dobré noci, --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 12. 2016, 00:06 (CET)Odpovědět
„Moravský“ fotbalový klub je z technického hlediska nesmysl, respektive moravistické POV. Že klub spadá pod ŘK pro Moravu a Slezsko nemá žádný vliv na „státní příslušnost“ klubu. Když už, tak by klub měl být označen jako český (od Česko), jelikož hraje jednu z nižších lig v Česku. Nic proti moravským patriotům, ale třeba Brno je české město (respektive město v Česku), nacházející se na Moravě. Termín moravské město je velmi problematický, jelikož státní utvar Morava již léta neexistuje. Na rozdíl od kolegy Vojtěcha Dostála tedy nesdílím názor, že podobný „moravismus“ by se měl vyskytovat v úvodu článku. --Vachovec1 (diskuse) 20. 12. 2016, 00:14 (CET)Odpovědět
Ze stejné logiky vyplývá, že nelze použít termín „Severočeský fotbalový klub“, protože „Severní Čechy“ jako „státní útvar“ neexistují a tudíž jsou výplodem podkrušnohorského šovinismu. --Juniperbushman (diskuse) 20. 12. 2016, 11:41 (CET)Odpovědět
Jako úplnému laikovi je mi ta novinářská zkratka nesrozumitelná a přes veškerou snahu se mi na Wikipedii nepodařilo dohledat, co to je to ŘK. První věta článku by měla shrnovat to nejpodstatnější a kopírovat jen zvyklosti, které mají opodstatnění. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2016, 00:37 (CET)Odpovědět
ŘK je Řídící komise (svazový orgán). --Vachovec1 (diskuse) 20. 12. 2016, 00:56 (CET)Odpovědět
Domnívám se, že ta "novinářská zkratka" není laikovi, který netuší, že existují nějaké řídící komise, moc srozumitelná, a protože Wikipedie není z papíru, jsem pro přesné rozepsání, a to nejen zde, ale i u dalších klubů, včetně těch z Čech. Pokud bychom totiž u jiného klubu obdobně napsali, že FK Horní Dolní je český fotbalový klub, tak z toho nezasvěcenému vůbec není jasné, jestli "český" je použito v obdobném významu jako ve větě "Zdeněk Burian (nar. v Kopřivnici) byl český malíř", nebo zda to znamená, že klub spadá pod nějakou řídící komisi pro Čechy. Dalším důvodem je, že na část lidí to může působit moravisticky (na wikipedisty i čtenáře), přičemž je lhostejno, zda tento pocit je oprávněný či ne: prostě to tak na někoho působí, a proto je lepší se tomu elegantně vyhnout a ušetřit si zbytečné flamewars. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 12. 2016, 01:29 (CET)Odpovědět
Ač z popisu moravský klub chápu o co jde, vidím zde dva další nedostatky:
  • slovo moravský je jako odkaz na Morava. Pokud by mělo značit příslušnost k moravské části ligy, měl by odkaz vést na vhodnější cíl (třeba na neexistující Řídící komise#Morava.
  • pokud by to mělo být všude jednotně (což je jistě žádoucí), nastane problém s kluby z českomoravského pomezí - co když sídlo klubu leží na území Moravy, ale klub hraje soutěž (divizi) v Čechách? Neznám pravidla, ale nemůže teoreticky klub hrát jednu soutěž na Moravě a o rok později vyšší v Čechách?
JAn (diskuse) 20. 12. 2016, 06:54 (CET)Odpovědět
Jestli se nepletu, tak například SK Přibyslav má v současné době v hesle napsáno, že se jedná o "český" klub, přitom však myslím spadá pod ŘK Morava (pletu-li se, opravte mne). Připomínám, že Přibyslav leží na historickém území Čech. Totéž platí pro FK Pelhřimov. Pokud bychom přijali přístup "moravský=spadající pod ŘK Morava", pak by tam mělo být napsáno, že jde o moravské kluby. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 12. 2016, 22:51 (CET)Odpovědět
Kraj Vysočina patří mezi české kraje. Sami Moraváci ani neberou obyvatele východní Vysočiny za Moraváky.--Juniperbushman (diskuse) 21. 12. 2016, 01:57 (CET)Odpovědět
Kraj Vysočina má, pokud se nepletu, pomyslnou (a bývalou) hranici tak nějak uprostřed, jde přes Jihlavu a Žďár - a já (Třebíč) se teda cejtím moravským člověkem.--frettie.net (diskuse) 21. 12. 2016, 08:35 (CET)Odpovědět
Plus ještě pod Moravskou část fotbalu spadá, pokud se nepletu, i Slezsko...
Je vůbec nutné uvádět, že jde o český/moravský/slezský tým? Nestačila by formulace
FC Zlámaná Lhota je fotbalový tým ze Zlámané Lhoty v okrese Zapadákov, který hraje poslední ligu...
? Je nutné uvádět státní či zemskou příslušnost? nestačilo by dát stát do infoboxu? JAn (diskuse) 21. 12. 2016, 08:52 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Dostál: jasné to právěže není. Když jsem otevřel článek, přemýšlel jsem, proč tam ta Morava je (klub relativně dobře znám a co vím, nikdy se nijak "moravsky" neprezentoval. Proto mne informace o jeho moravskosti překvapila).
@JAn: wikipedistou Janem Kameníčkem zmiňovaný FK Pelhřimov hrával divizi A (ŘK pro Čechy) a poté divizi D (ŘK pro Moravu a Slezsko).
--Jiří Komárek (diskuse) 21. 12. 2016, 09:39 (CET)Odpovědět
Nastiňuji možná systematická řešení, která seřazuji podle toho, jak je vnímám já, od nejméně smysluplného ke smysluplnějšímu:
  • Dělit týmy na české a moravské podle řídící komise. Pak dojdeme k tomu, že SK Přibyslav je moravský tým. Osobně považuji za velmi nepraktické a pro čtenáře matoucí, viz co jsem psal výše: [3] a zejména [4].
  • Dělit týmy na české a moravské podle historické země. Tento způsob však může vést k matoucím případům "moravský klub x hrající českou fotbalovou ligu" nebo "český tým y hrající moravsko-slezskou fotbalovou ligu". Nebylo by to systematické také proto, že u týmů mimo ČR jejich umístění na nějakém historickém území obvykle v první větě také nezdůrazňujeme. U FC Girondins de Bordeaux uvádíme, že jde o francouzský, nikoliv gaskoňský tým. Smysl to má snad jen u území, která stále existují i administrativně, jako např. Skotsko.
  • Jak navrhoval JAn, neuvádět ani "český" ani "moravský". Podle mne přijatelné řešení, ale ne úplně systematické, neboť u týmů mimo ČR vždy uvádíme, zda jde o tým francouzský, německý a pod. Nezapomínejme, že „Česká Wikipedie“ neznamená „lokální encyklopedie České republiky“, ale „globální encyklopedie v češtině“, a proto bychom česká témata měli popisovat stejným systémem jako jakákoliv jiná.
  • Uvádět u všech týmů z ČR, že jde o „český tým z města X“. Český je zde odvozeno od "Česká republika", bez ohledu na historickou zemi. Někde dále v textu (nebo klidně i v úvodu) a samozřejmě v infoboxu musí být uvedeno, pod jakou spadá řídící komisi (pro Čechy či pro Moravu) a jakou hraje soutěž (ČFL, MSFL...). --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 12. 2016, 13:28 (CET)Odpovědět

Odkaz na COMMONS v infoboxu a externích odkazech

Existuje preference pro odkazy na commonscat u článků s infoboxem umožňujícím odkaz na commons? Jsou tři možnosti:

  1. Odkaz na commons(cat) jen v závěrečné sekci Externí odkazy
  2. Odkaz na commons(cat) jen v IB
  3. Odkaz na commons(cat) 2x - v IB a v závěrečné sekci Externí odkazy

Díval jsem ne na články s IB - kostel a použití je různé. Karel61 (diskuse) 21. 12. 2016, 18:04 (CET)Odpovědět

Primárně odkaz v externích odkazech, možno též v infoboxu. JAn (diskuse) 21. 12. 2016, 23:12 (CET)Odpovědět
Jako JAn: hlavně v odkazech, v infoboxu taky. Obecně platí, že co je v infoboxu, může být jinou formou uvedeno ve vlastním článku, hlavně když je trochu delší. --Packa (diskuse) 22. 12. 2016, 00:16 (CET)Odpovědět
Mám stejný názor, základem je link z EO, volitelně lze i z IB. Doplním další věc, s níž jsem se setkal nevím kde, jaká je preferovaná varianta při zapsané položce commons/cat na Wikidatech. IMO varianta bez lokálního názvu, která bude vysoce pravděpodobně funkční i po přejmenování na Commons.--Kacir 22. 12. 2016, 00:26 (CET)Odpovědět
Za mě jak v IB, tak v externích.--frettie.net (diskuse) 22. 12. 2016, 09:28 (CET)Odpovědět
Jako frettie. --Wesalius d|p 22. 12. 2016, 11:41 (CET)Odpovědět
Jako JAn. --Vachovec1 (diskuse) 22. 12. 2016, 21:42 (CET)Odpovědět

Citace textů z pomníků, křížů apod.

Patří na Wikipedii texty opsané z různých pomníků, křížů a podobných památek? Příkladem mohou být články Měšetice a Šanovice, ale často se vyskytují také v článcích o sídlech okresu Písek a jeho okolí (Bořice, Boješice). Podle mě se obvykle jedná o vlastní výzkum, ale i při jejich doložení zdrojem se domnívám, že až na výjimky se do encyklopedického textu nehodí. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 12. 2016, 21:37 (CET)Odpovědět

Podle mě to tam klidně být může, pokud je to relevantní k článku, nicméně za dvou podmínek: 1) bude to vhodně umístěno adekvátně k důležitosti pro encyklopedickou hodnotu článku, čili podle mě ve standardních případech jedině jako poznámka a 2) bude to doloženo alespoň fotografií na Commons, aby to bylo ověřitelné. U fotografií bych se VV nebál. --Palu (diskuse) 22. 12. 2016, 22:25 (CET)Odpovědět
Může být, pokud je to čerpáno z ověřitelného věrohodného zdroje, a ne že si to wikipedista přečetl přímo na místě. Snad by se ještě dalo uvažovat o tom, že by to bylo v popisku fotky, z které ten nápis lze přímo vyčíst. Jinak ale spíš takovéto detaily IMHO nepatří do článku o obci, když ten památník nebo co je jenom jedním z objektů v obci. Důležitějšími informacemi by byly historie, samospráva, spolková činnost a mnoho dalších informací ve vztahu k obci samotné. Dovedu si představit třeba samostatný článek o encyklopedicky významných sloupech, kašnách a jiných takových objektech, které jsou samy o sobě významné a kompletní uvedení textů na nich napsaných by jistě mělo být součástí článku. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2016, 22:59 (CET)Odpovědět
Dokonce by mělo logiku, kdyby existoval nějaký "archivní" instrument, kde by bylo možné ukládat všechny opisy, tak, že by na tom mohli všichni spolupracovat. Podobně jako třeba v některých databázích pomníků, hřbitovů, genealogických instrumentech. Encyklopedie by to asi suplovat neměla či nemusela. Tedy to snad pisatelé vždy nějak vhodně uváží. Podobně jako s tím důvěryhodným zdrojem, protože známe nejeden případ, kdy je původní důvěryhodný opis korigován dalším čtením. Je nějaký návod pro stylování opisů? (značení řádkování apod.) Anebo je na to třeba samostatné heslo? MONUDET (diskuse) 23. 12. 2016, 00:11 (CET)Odpovědět
Asi dotaz na kolegyni Richenzu, záslužně pilnou dokumentátorku lokálních sakrálních a dalších pamětihodností na Commons, kam by se přepisy textů hodily víc. Sdílím pochybnosti o encyklopedické významnosti obsahu běžných nápisů, ale za vlastní výzkum to nepovažuji, samy nápisy jsou publikované, veřejně přístupné zdroje zajišťující ověřitelnost. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 06:20 (CET) Richenza přidala nápisy v uvedených příkladech. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 06:23 (CET)Odpovědět
Podle mého názoru není důvod, proč by takové nápisy do Wikipedie a priori nepatřily. Nemyslím ani, že by nutně musely být někde publikovány (přesněji nemyslím, že by z hlediska ověřitelnosti byl nějaký rozdíl v tom, jestli něco opíšeme z omítky nebo z papíru, rozdíl může být z hlediska významnosti pro encyklopedické účely). Naopak s Bazim souhlasím, že je třeba uvažovat relevanci vzhledem k předmětu článku; podrobná citace nápisů na kapli nebo kříži zpravidla přiměřená pro celkový článek o obci, zatímco se odvažuji domnívat, že třeba v „mém“ článku Fabianův kříž ve Studénce je citace nápisu relevantní dostatečně. Umístění takových textů do poznámky, jak navrhuje Palu, by také řešilo problém disproporce textu při zachování informace.--RPekař (diskuse) 23. 12. 2016, 12:57 (CET)Odpovědět
Rozdíl je v tom, že pokud bychom nápis na pomníku našli ještě někde na papíře, tak to je zdroj sekundární, zatímco přímo na to pomníku primární, a proto se na něj vztahuje následující ustanovení: Primární zdroje uveřejněné spolehlivým vydavatelem lze ve Wikipedii používat, avšak pouze opatrně, protože je snadné tyto zdroje zneužít. Z toho důvodu musí být kdokoli i bez speciálních vědomostí schopen na základě citovaného primárního zdroje ověřit, že text Wikipedie s tímto primárním zdrojem souhlasí. Jakákoli interpretace materiálu z primárního zdroje vyžaduje spolehlivý sekundární zdroj této interpretace. K tomu bych ještě dodal, že bez sekundárního zdroje je nutné pečlivě zvážit, jestli je daná informace z primárního zdroje pro encyklopedii dostatečně významná. --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 12. 2016, 14:59 (CET)Odpovědět
Jistě, ta ověřitelnost by se měla posuzovat v kontextu, zda ke čtení nápisu nejsou potřeba speciální znalosti, epigrafické nebo jiné (například sousoší signovaná Jan Brokoff tesaná jeho synem), a zda zdroj používáme jen k doložení popisu památky (zneužití nehrozí) nebo používáme informace v nápisu obsažené. Jistě se najdou případy, kdy je nápis spolehlivější zdroj než například nějaký sekundární zdroj v místním časopise. Ale zda má být informace uváděna v článku by se mělo posuzovat primárně podle relevance informace samotné, další zdroje lze časem dohledat. Pokud budeme slepě vycházet z existence sekundárních zdrojů, tak se nám také může například stát, že v těch Měšeticích budeme mít uvedena nezajímavá jména všech padlých v 1. světové válce, protože je někdo někam opsal, a budou tam chybět nápisy připomínající pobyt K. H Máchy i letce Stibora [5]. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 15:59 (CET)Odpovědět
K tomu závěrečnému si ovšem dovolím připomenout, že encyklopedickou významnost prověřujeme právě takovým způsobem, tedy tím, že nějaká skutečnost byla společností natolik vnímána jako významná, že o ní někdo nezávislý napsal a publikoval pojednání. Pokud o nápisech někdo psal (nebo je citoval), jsou z tohoto hlediska patrně významnější než ty, o kterých nikdo nepsal (nikdo je necitoval). Jakkoli se můžeme subjektivně domnívat, že ty nepublikované jsou určitě důležitější. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2016, 17:45 (CET)Odpovědět
Takhle poměřujeme EV článku. Pokud jde o EV samotné informace, tam je to složitější. Kdybychom skutečně EV každé jednotlivé informace poměřovali výskytem v sekundárním zdroji, byly by primární zdroje zcela zakázány. Většinou je ale primární zdroj povolen a informace z něho vyplývající encyklopedicky významná jen na základě relevance k tématu článku. A to platí i pro křížek. Takže ano, může to znamenat, že některý nápis je významnější než jiný, ale podle mě to nemůže znamenat, že ty méně významné jsou encyklopedicky nevýznamné nebo v encyklopedii neuveditelné. --Palu (diskuse) 23. 12. 2016, 18:23 (CET)Odpovědět
Nejedná se o žádné EV nápisy, o kterých by někdo mohl psát pojednání a my tím pádem článek. Pokud je někdo prostě publikoval, tak to nedokládá, zda a jak se mají uvádět v článku, Wikipedie není sbírkou nahodilých informací. „Objektivní“ EV článku „subjektivně“ posuzujeme podle stanovených kritérií, „objektivní“ významnost jednotlivé informace v článku „subjektivně“ posuzujeme bez přesně stanovitelných kritérií. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2016, 23:42 (CET)Odpovědět
Mně to přijde jako pěkný příklad potenciální popletenosti úvah o primárnosti/sekundárnosti zdroje. Nápis na kameni dostal kameník od kohosi. Mohla tam být chyba. Mohl se splést kameník (malíř, kovolijec...). Pak se mohl splést někdejší opisovatel, autor staré publikace (literatura ukazuje takových případů dokola až překvapivé množství). Na kameni se mění čitelnost - obvykle se snižuje, ale různými dokumentačními postupy, pečlivým očištěním apod., lze někdy docílit toho, že nové čtení bude mnohem přesnější než vše, co je v literatuře jak primární, tak sekundární. Podstatné je, aby to mělo smysl v příspěvku a bylo správně. Souběžně by se měly vždy podpořit aspoň morálně potřeby intenzivní práce na katalozích (lépe jednom katalogu) nápisů a jejich zpřístupňování on-line. Pak by nemusely články suplovat neexistenci takových zdrojů. MONUDET (diskuse) 24. 12. 2016, 00:26 (CET)Odpovědět
Nemyslím, že by takový katalog měla tvořit Wikipedie, ale měl by jej nějak institucionálně (nadace?) zajišťovat stát, za dobrovolně povinné spolupráce všech institucí (GLAM + památkáři). Ostatně aktuální oživování spoluprací WPD+GLAM by mělo vést i takovými směry, nikoliv "jen" k cílům uvolňování obsahu, i když to je samozřejmě velice důležité a poprávu prioritní už proto, že to asi bude přeci jenom snadnější a pokroky mohou být k dispozici bez daremných odkladů. MONUDET (diskuse) 24. 12. 2016, 08:46 (CET)Odpovědět

Podle mého mínění podrobná citace nápisů na kapli nebo kříži v té, či oné vesnici, prostě k té vesnici patří. Jednak vesnice nemají tolik památek co velká města. Pokud už je ve vsi pár sakrálních památek, tak není důvod, proč na ně neupozornit v textu. I kdyby ten památník byl jenom jedním z objektů v obci. U místních obyvatel, pokud vidí, že si někdo nezávislý dal tu práci a dojel k nim, dohledal, našel v polích, nafotil a doplnil jejich památky do článku, tak ty jejich drobné památky stoupnou na ceně a vejdou do podvědomí. A tudíž je i vyšší šance, že se o ně budou lépe starat a že zůstanou zachované i do budoucnosti.

Stejně tak, pokud je uvedený podrobný přepis nápisů na objektu, lze s tím přepisem dále pracovat např. při případných opravách. Lze i fotodokumentace kříže s podrobným popisem využít, pokud dojde k jeho krádeži. Viz: Horosedly. Tam již k nevratnému zcizení křížku a posléze k následné opravě, vytvoření repliky, došlo. Dále pokud budou v článku uvedené detaily o těch pár místních památkách, tak to v optimálním případě možná může motivovat někoho dalšího k editacím a tím se i původně strohý článek rozroste. Taktéž nápisy na křížkách obsahují důležité historické události lokálního významu. Např. jak zde zazněly výhrady o článku Šanovice. Tak zrovna info o černé nemoci v roce 1830 by jistě nebylo, nebýt nevýznamného nápisu na kříži.

A pokud se řeší otázka hlediska ověřitelnosti, tak bývalý historik okresu Písek p. Hladký vydal knihu s názvem Kříže a křížky na Písecku (respektive jestli si dobře pamatuji název). Tam by se daly všechny nápisy dohledat a dodatečně dozdrojovat. Ale ta představa, jak dohledávám několik tisíc drobných sakrálním objektů a zdrojuji jeden po druhém, tak to jsem se i jen při této představě orosila. To je práce na další lidský život. --Richenza (diskuse) 28. 12. 2016, 13:46 (CET)Odpovědět

Díky za vyjádření. Není myslím pochyb, že v článcích o vesnicích mezi informacemi o památkách mají své místo i drobné sakrální památky a pamětní nápisy. Stejně tak je nepochybný dokumentační potenciál fotografií v databázi Commons. Ale z toho ještě neplyne, že mají být nápisy plošně a kompletně přepisovány do článků, čtenář si je může přečíst po zvětšení příslušného obrázku nebo by mohl být přepis v popisku pod ní (na Commons). Z mého pohledu seznam jmen padlých v 1. světové nebo i běžné oslavné náboženské texty nepatří k informacím, které bych se potřeboval/chtěl o vesnici dozvědět v textu článku. Např. u toho křížku u Šanovic by myslím stačilo citovat část, na způsob: …nápis na křížku upomíná "NA PAMÁTKU ASIATICKÉ VRHAVÉ ČERNÉ ÚPLAVICE, KTERÁ PANOVALA OD ROKU 1830 AŽ DO ROKU 1831". (Mimochodem v přepisu v článku chybí tečka.) --Matěj Orlický (diskuse) 28. 12. 2016, 15:02 (CET)Odpovědět
Já bych se tomu nebránil, ale:
  1. musí to být v přiměřené míře
  2. nesmí to narušovat sloh článku
  3. nesmí to porušovat autorská praváa (pravděpodobně se jedná é voná díla, takže je dle českého AZ pořeba uvést autora)
Jinak o VV se jedná stejně jako když pořiujete citaci z knihy.Juandev (diskuse) 28. 12. 2016, 15:17 (CET)Odpovědět
Samotného by mě zajímalo, jak se autorský zákon dívá na tato díla a jestli se na to vztahuje ta část zákona, která uvolňuje dílo na základě 70 let od úmrtí autora, nebo ta část, která dílo uvolňuje kvůli trvalému umístění do veřejného prostoru. To totiž určuje, jestli je takové dílo volné apriori ihned po jeho umístění nebo až daleko později 70 let po úmrtí autora. Nicméně mám výtku k tomu, co píšete, že podle českého autorského zákona je potřeba uvést autora, když jde o volné dílo. Není tomu tak, pakliže je dílo volné, pak se na něj nevztahují žádné povinnosti. V případech, kde je to relevantní, je ale rozhodně lepší autorství uvést, pakliže je známo. --Palu (diskuse) 28. 12. 2016, 15:26 (CET)Odpovědět

Žádost o pomoc

Přesunuto do příslušného fóra.

Domácké podoby jmen

Navrhuji celé tyto sekce u článků o jménech zrušit. Nic proti Mirkovi či Honzovi, ale tohle a tohle + další už je moc. Nelze to ověřit a lidi si to dle mého vymýšlejí, což odporuje Wikipedie:ŽVV. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 07:33 (CET)Odpovědět

Proč Honzovi, když odkazuješ Hanu? Vždy platí WP:EsO, při sporu lze použít {{fakt}}.--Kacir 27. 12. 2016, 08:07 (CET)Odpovědět
@Kacir: Protože je to takové normální? Vím, ale uživatelé přidávají takové zkomoleniny furt. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 09:40 (CET)Odpovědět
Označovat šablonou a odstraňovat, holt to platí jako u všeho dalšího. Ale z věrohodných zdrojů doložené domácké podoby tady určitě místo mají. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2016, 10:15 (CET)Odpovědět
@Bazi: Jenže když otevřu článek, vidím, že tam anonymové povkládali řadu těchto neověřených informací. Nikdo se o to moc nestará, ale odporuje to Wikipedie:ŽVV. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2016, 12:20 (CET)Odpovědět
Tak jako příležitostně vkládají různí nadšenci příklady osobností k různým znamením horoskopů, k osobnostním typům, k leváctví atd. atp. Je to přeci poměrně běžný jev, tak se s ním vypořádejme tak jako s ostatními jeho případy. Požadovat zdroje k jednotlivým pochybným případům nebo vložit ceduli s upozorněním o chybějících zdrojích. A po čase případně nedoložené případy smazat. --Bazi (diskuse) 29. 12. 2016, 00:38 (CET)Odpovědět
Např. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat? ISBN 9788020018885 obsahuje u mnoha jmen i spoustu domácích podob. Jako věrohodný zdroj by mohlo při čištění pomoci. JAn (diskuse) 27. 12. 2016, 12:17 (CET)Odpovědět
Mam stejny problem se sekcemi mnemotechnickych pomucek u clanku o periodicke tabulce. Kdyz bych ti OJJi dal seznam clanku, udelal bys s temito sekcemi to same, co se chystas u sekci domackych podob jmen? Nebo mi pripadne rekl postup, jak s nimi nalozit a ja bych se o to postaral? --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 10:47 (CET)Odpovědět
Podobně jako trochu Dvorapa trochu odbočím, různé seznamy a příklady mi někdy u článků vadí a buď bych je nějak zastropoval nebo zrušil. Konkrétně u těch jmen mi spíš vadí příklady - nositelé. Doplňovány jsou podle mě selektivně a dělá to zřejmě jen několik lidí - někdo přidá pouze herečky, někdo pouze sportovce (asi podle svých zájmů), reprezantativní to není a ani být nemůže - v některých případech by ty seznamy mohly být skoro nekonečné, viz Josef nebo i ty jména zmíněné OJJ vypovídají o tom, jak to funguje. Na další příklady článků (jiné než ta jména) si teď nemůžu vzpomenout, napadá mě teď jen Oxymóron, kde to redukoval Morgemil - díky mu za to. Co se týče těch zdrobnělin u jmen, do jisté míry OJJ chápu, z patroly vím, že to lidé přidávají docela často a vždy mě nebaví to ověřovat a přemýšlet co ano a co už ne, ale zrušení té sekce podle mě také není řešení. --Remaling (diskuse) 27. 12. 2016, 12:29 (CET)Odpovědět

Myslím, že na tyto problémy dostatečně reagují obecná pravidla jako zmiňované ŽVV nebo Ověřitelnost apod. Skutečně není třeba to vymazat všechno, protože tam je riziko i toho nekvalitního. To bychom pak mohli vymazat celou Wikipedii nebo ji zpřístupnit pro editaci pouze ověřeným osobám. To pak ale už nemůže být řeč o otevřeném projektu, kde se snažíme v lidech apriori vidět to dobré, ne apriori to špatné. --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 20:24 (CET)Odpovědět

Nový nástroj aktivován pro českou Wikipedii

Zdravím všechny, pro převedení prostých URL na citační šablony byl aktivován nástroj reFill. Můžete vyzkoušet. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 13:33 (CET)Odpovědět

Na tento nástroj jsem se těšil, ale zatím mi nefunguje. Jestli to správně chápu, mám vložit adresu novinového článku a vygeneruje mi to citační šablonu? Zkusil jsem Lidové noviny, iDNES, Deník a nic - We couldn't retrieve the page! Either it doesn't exist, or there were some network hiccups. Please try again. Dělám někde chybu? Jak to jde ostatním? Díky --Radek Linner (diskuse) 27. 12. 2016, 18:32 (CET)Odpovědět
Máte tam vložit název stránky na Wikipedii. Vygenerování citační šablony řeší vizuální editor (editovat místo editovat zdroj). Nástroj pak přepracuje prostá URL na citační šablony. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 18:44 (CET)Odpovědět
Šlo by tím nástrojem prostě veškeré existující články projet? (ŽOPP) --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 18:51 (CET)Odpovědět
Myslím, že by to nebyl dobrý nápad. Nástroj je nedokonalý a nedává dokonalé výsledky, bez lidského dohledu IMHO není vhodné ho jen tak strojově pustit na celý obsah Wikipedie. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2016, 19:02 (CET)Odpovědět
Tak samozřejmě by se nejprve počkalo, až by se nástroj trochu otestoval a vychytaly se největší mouchy, já ale žádnou nenašel (kromě té níže popsané, ale nástroj se umí šabloně zcela vyhnout). Může to však běžet pod lidským dohledem, nikde nenavrhuji opak. --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 19:14 (CET)Odpovědět
Nešlo by nástroj vylepšit tak, aby používal naši českou šablonu (citace el. monografie)? Takto je použitelný asi jen mód prostého wikitextu. --Dvorapa (diskuse) 27. 12. 2016, 18:57 (CET)Odpovědět
https://github.com/zhaofengli/refill/issues/30 --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 19:20 (CET)Odpovědět

Reference pod článkem

Martin Urbanec: Bylo by možné udělat také nástroj na převedení řádkových referencí v článku na řádkové reference pod článkem? Vizte diskuse zde a zde, kde se řeší mnoho výhod takového řešení a i se volá po nástroji, který by to převést uměl. Díky, --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 20:33 (CET)Odpovědět

Já nejsem tvůrce, já jen požádal o aktivaci pro českou Wikipedii. Technicky ovšem tomu nic nebrání. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2016, 20:42 (CET)Odpovědět
Aha, chápu. No tak kdyby se vám chtělo a uměl to, tak by to bylo super, nebo kdyby se chtělo komukoliv jinému. --Palu (diskuse) 27. 12. 2016, 21:46 (CET)Odpovědět
Před několika týdny jsem si nástroj na převedení řádkových referencí v článku na řádkové reference pod článkem naprogramoval zde. Prosím vyzkoušejte. --Jvs 28. 12. 2016, 16:47 (CET)Odpovědět
Nástroj ještě má nedostatky. Sekci referencí vloží na úplný konec článku, ač by bylo lepší nahradit existující sekci referencí. Ale oprava by měla být snadná. --Jvs 28. 12. 2016, 17:12 (CET)Odpovědět
Nyní opraveno: nástroj nahradí sekci referencí, pokud existuje. Jinak vloží reference na konec. --Jvs 29. 12. 2016, 19:53 (CET)Odpovědět
Nástroj zajímavý. Přišlo by mi však lepší, kdyby na konec článku přesunul jen "plné" reference a "zkrácené" nechal v textu. --Jann (diskuse) 28. 12. 2016, 20:17 (CET)Odpovědět
To by se udělat dalo, ale není úplně triviální naučit algoritmus rozpoznat plnou a zkrácenou referenci. --Jvs 28. 12. 2016, 21:22 (CET)Odpovědět
Jvs: Vyzkoušel jsem, funguje to skvěle, díky :-) Jen ještě možná taková maličkost - nepřevedlo to nepojmenované refy. Myslel jsem, že je to pojmenuje autoref-1? Jinak to samozřejmě nevadí a dá se to pojmenovat ručně a projet ještě jednou, nicméně jsem chtěl jenom vědět, jestli je to chyba nebo to tak má být. --Palu (diskuse) 31. 12. 2016, 00:33 (CET)Odpovědět
Opraveno. Byla tam chyba v regulárním výrazu, kvůli které se neočíslovaly a nepřevedly víceřádkové nepojmenované refy. --Jvs 31. 12. 2016, 08:59 (CET)Odpovědět
Teď už funguje bez problémů, díky! --Palu (diskuse) 31. 12. 2016, 09:45 (CET)Odpovědět

Vyzkoušel jsem a chválím, velmi dobré. Řekl bych, že nástroj možná ještě požírá pevné mezery, viz rozdíl u Plzně. Jinak osobně ve značce <references> pro větší přehlednost preferuji zápis citačních šablon, ve kterém jsou jednotlivé parametry uvedeny každý na vlastní řádce. Za nástroj velmi děkuji! --Adam Hauner (diskuse) 1. 1. 2017, 18:36 (CET)Odpovědět

Za to, že se přímo zapsané pevné mezery (Alt+0160) převedou na obyčejné mezery, nástroj nemůže, stane se to již při kopírování textu z formuláře ve všech hlavních prohlížečích (Mozilla, Chrome, IE). Zápis citačních šablon zkusím upravit s tím, že by se to řídilo checkboxem. --Jvs 2. 1. 2017, 16:40 (CET)Odpovědět
@Adam Hauner: Doplnil jsem další možnosti: Beautify refs (každý parametr na vlastní řádce) a Separate refs (vynechaný řádek mezi refy). Ve výchozím stavu nejsou zaškrtnuté. --Jvs 4. 1. 2017, 08:56 (CET)Odpovědět
Kéž by vývoj každého kódu probíhal takto rychle. Děkuji :-) --Adam Hauner (diskuse) 4. 1. 2017, 09:08 (CET)Odpovědět

Tento výmysl zbytečně ztěžuje práci. Něco podobného mělo projít řádnou diskusí před zavedením na české Wikipedii. Nejsme na divokém západě. --Faigl.ladislav (diskuse) 4. 1. 2017, 20:58 (CET)Odpovědět

Tohle udělátko má určitý potenciál pouze pokud se ukáže, že psaní referencí na jedno místo skutečně k něčemu užitečnému je. Používá již někdo na české wikipedii psaní referencí tímto způsobem? Lze se nějak poučit nebo inspirovat na jiných wikipediích? Jak jsou pak takové takové reference řazeny? (Vidím, že automaticky jsou řazeny podle prvního výskytu ve článku, ale je takové řazení to skutečně praktické?) A hlavně: přidání name="autoref1" není užitečné, ale škodlivé. Mě se osvědčilo psát ref name příjmení prvního autora a rok, např. ref name="Novák 2016" ovšem když jsou shodné, tak už improvizuji podle významu, např. ref name="Novák 2016 Shrnutí". --snek01 5. 1. 2017, 18:06 (CET)Odpovědět

Odpovědi na otázky:1. Ano, např. u nedávných nejlepších článků Jan.Kamenicek (Průlet meteoroidu atmosférou Země 13. října 1990) a já (Čeng-te). 2. Nějak a v něčem ano, v tomhle asi ne. 3. Řadím je abecedně podle názvu reference, název dávám "příjmení autora, strana", v případě potřeby "příjmení(rok), strana". --Jann (diskuse) 7. 1. 2017, 14:54 (CET)Odpovědět
Ano, také používám a to pro přehlednější wikikód, ve kterém edituji, i kloudnější diffy. --Adam Hauner (diskuse) 11. 1. 2017, 11:01 (CET)Odpovědět

Nástroj jsem přepracoval (verze 0.10). Na konec článku přesouvá jen refy zapsané pomocí šablon a už je nečísluje, ale pokouší se inteligentně složit identifikátor na základě příjmení prvního autora, roku vydání a strany, případně kapitoly. Zatím neumí ošetřit případné duplicitní reference a duplicitní identifikátory, ale dá se to doplnit, bude-li zájem. --Jvs 7. 1. 2017, 12:38 (CET)Odpovědět

No, přesouvá divně. Při experimentu s článkem džentry nástroj přesunul dolů pojmenované refy (to jest typ ref name="xyz" : č. 1., 5. a 6.) a v textu ponechal refy nepojmenované (č. 2., 3., 4.). Přitom s pomocí citačních šablon jsou udělané refy č. 1. a 3., právě a pouze je by nástroj měl přesouvat. --Jann (diskuse) 7. 1. 2017, 14:22 (CET)Odpovědět
Ve verzi 0.11 opraveno. --Jvs 7. 1. 2017, 19:25 (CET)Odpovědět
Ve verzi 0.12 doplněno abecední řazení podle autora a roku. --Jvs 9. 1. 2017, 19:29 (CET)Odpovědět
Zkoušeno právě teď na této verzi J. Simkaniče: reálně byla na konec přesunuta pouze jedna definice reference, ta pojmenovaná. Většina nepřesunutých používá citační šablony. Jukneš se na to? --Adam Hauner (diskuse) 11. 1. 2017, 11:01 (CET) Doplnění: když jsem ostatní reference pojmenoval, přesunul je nástroj na konec velmi ochotně. --Adam Hauner (diskuse) 11. 1. 2017, 11:10 (CET)Odpovědět
Problém je v tom, že v těch citačních šablonách je vyplněno málo údajů. Pak není z čeho identifikátor složit. Zkusím algoritmus vylepšit, aby bral v úvahu další pole, ale má to své meze (nemá smysl, aby výsledný identifikátor byl skoro tak dlouhý jako celá citace). --Jvs 11. 1. 2017, 12:04 (CET)Odpovědět
@Adam Hauner: Ve verzi 0.14 upraveno, algoritmus nyní bere v úvahu i pole periodikum a url (z url si bere jen část "hostname", aby identifikátor byl krátký - zase ale mohou snáze vzniknout duplicitní identifikátory). --Jvs 21. 1. 2017, 15:04 (CET)Odpovědět

Automatický polozámek článků o dnech

Dobrý den, navrhuji automaticky polozamykat články o dnech tak, jak se děje u ČT, OT a Zajímavostí. --Martin Urbanec (diskuse) 31. 12. 2016, 23:17 (CET)Odpovědět

Ono k tomu nedochází? (Mimochodem, proč ještě na hlavní straně nemáme kaskádní zámek?) Matěj Suchánek (diskuse) 1. 1. 2017, 10:00 (CET)Odpovědět
Články o dnech. Tedy například 1. leden. Ale možná to není dobrý nápad, koukal jsem se jen na pár článků a vypadá to, že jsem se trefil do vandalizovaných. Co se týče kaskády. Kaskádově se nedá hlavní strana zamknout úplně a šablony v ní vložené jen polozamknout. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 10:25 (CET)Odpovědět
Jo takhle to myslíš. Zajímavý návrh, je pravda, že články o dnech mají pozornost podobnou jako články o jménech (ale tam by asi časování na jmeniny nemělo moc smysl). Jinak bych k tomu zkusil najít nějaká čísla. Matěj Suchánek (diskuse) 1. 1. 2017, 10:52 (CET)Odpovědět

Pravdivost versus doložitelnost informace

Mám dojem, že při rozhodování mezi pravdivou informací, ale neozdrojovanou a nepravdivou informací, ale ozdrojovanou má na Wikipedii přednost druhá možnost. Proč? (Připomíná mi to zásadu z 50. let: "Raději se mýlit se stranou než mít pravdu proti straně".) A snaha zjistit informace je považována za nepřípustný vlastní výzkum. (Např. napsat, že na náměstí je pomník X.Y., přičemž jméno by bylo přečteno z pomníku.) Jak např. postupovat v konkrétním případě, kdy u osoby jsou v literatuře uvedena tři různá data úmrtí? Logicky napadne buď kontaktovat příbuzné, nebo zjistit údaj na matrice. Je to přípustné? --Knihovnik51 (diskuse) 1. 1. 2017, 18:05 (CET)Odpovědět

Já zastávám názor, že Wikipedie si neklade za cíl být pravdivou encyklopedií, ale ověřitelnou. Tedy máme-li proti sobě ozdrojovanou informaci a neozdrojovanou, uvedena je ta ozdrojovaná. Máme-li proti sobě více ozdrojovaných informací, uvedou se všechny (Dle deníku XYZ osoba ABC zemřela 1. února(reference), podle údaji na pomníku 24. února(reference), dle on-line matriky ABC zemřel 10. května). Výjimkou je jen informace, u které je evidentní, že je mylná (podložené zdroji). I tak se ale uvede, ale třeba jako Často také mylně uváděno jako XXX(reference). Co se týče pomníku, tak ten je primární zdroj (stejně, jako matrika) a Wikipedie by měla primárně užívat sekundární zdroje. Ale samozřejmě je možné to uvést, zvláště v případě rozporu údajů. Jako dostupný odkaz může posloužit třeba fotografie na Wikimedia Commons, spolu se souřadnicemi, kde pomník leží (a kdy tam člověk byl).
Kontaktovat příbuzné možné není (tedy uvést co řekli), to je vlastní výzkum. Každý zdroj musí být ověřitelný. Je jedno, jestli návštěvou knihovny či kliknutím na odkaz, ale musí být kdokoliv schopen ho nějak ověřit. Stejně i v případě matriky (pokud není dostupná všem, t.j. není nutné mít svolení).
Pomohl jsem? --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 18:12 (CET)Odpovědět
Děkuji za reakci, ale nepotěšil jste mne. Podotýkám, že i ve vědeckých publikacích jsou přípustné citace A.B., osobní sdělení, podobně v databázi autorit Národní knihovny. --Knihovnik51 (diskuse) 1. 1. 2017, 18:30 (CET)Odpovědět
Ovšem pokud taková práce existuje, Wikipedie může použít tu. Vědecká publikace a všeobecná encyklopedie je, myslím, něco jiného. Pokud vím, v encyklopediích není uvedení zdroje v podobě osobního sdělení běžné. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 18:39 (CET)Odpovědět
Ve vědeckých publikacích jsou citace A.B., osobní sdělení možné, protože vědeckou publikaci si nemůže vydat kdekdo. Ale principem wikipedie je, že ji může psát kdekdo, typicky anonymně. A filtr, který wikipedii chrání před chybnými a nesmyslnými informacemi je povinnost přispěvovatelů nesamozřejmé tvrzení doložit dříve publikovaným zdrojem. Zkrátka, wikipedie je souhrnem již existujícího vědění; kdo vymyslel něco nového, musí si najít jinou platformu. PS. Na nedávné řešení problému s literaturou/matrikou ohledně místa narození se můžete podívat v Václav Skalník s dlouhou diskuzí. --Jann (diskuse) 1. 1. 2017, 19:46 (CET)Odpovědět
Podle mého musí být úhlavním cílem uvádění pravdivých informací. To by mělo být i základní krédo pravidel. Pakli dosavadní pravidla mají "problém" s tím, že v hesle o pomníku se uvede čí že to pomník je na základě nápisu na pomníku samém, nechť se nad sebou zamyslejí. Jak jsem zmínil jinde, je i toto sekundární údaj, takže je prostě potřebné jej uvést jako zdroj. MONUDET (diskuse) 1. 1. 2017, 23:00 (CET)Odpovědět
Wikipedie samozřemě má podávat pravdivé informace, což – kvůli problematice pojmu pravda – jsou v zásadě ty, na kterých se shodují věrohodné zdroje. Závazné pravidlo to, co chápeme pod pojmem „pravdivé“, definuje takto: Je povinností Wikipedie, aby všechny informace v ní obsažené byly důvěryhodné a uznávané. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 12:26 (CET)Odpovědět
Základním krédem pravidel je ovšem údaj ověřitelný, ne nezbytně pravdivý. Tvrdí to jak Wikipedie:OV, tak Wikipedie:5P. Většinou jde sice pravdivost ruku v ruce s ověřitelností, ovšem zatímco pravdivost je vždy subjektivní (vždy můžete tvrdit, že něco je nepravdivé, i když jste sám, ovšem ve Wikipedii tento názor místo nemá; Wikipedie není místo pro výzkum (tím je Wikiverzita), ale všeobecná encyklopedie; v encyklopedii mají být ověřitelná fakta, ne neověřené domněnky, ač někdo věří v jejich pravdivost), ověřitelnost je vždy objektivní. Zda je něco obsaženo ve zdroji může mít jen jednu odpověď. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 1. 2017, 12:32 (CET)Odpovědět
Podle hesla pravda: Pravda či pravdivost je shoda tvrzení se skutečností. Vy to omezujete na ověřitelnost, a to navíc na uveřejnění v sekundárním zdroji. Podle vás nelze např. napsat Na návsi obce X. stojí památná lípa, i když ji uvidí každý návštěvník obce. Odmítáte primární zdroje, archivní dokumenty atd., i když jsou ověřitelné. --Knihovnik51 (diskuse) 2. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět
Lípa na návsi - no a jsme si jistí, že ji uvidí každý návštěvník? Možná každý návštěvník obce uvidí dub. Nebo buk. Nebo rybník. Jak to od své klávesnice poznám? Jak rozlišíme poctivé přispěvatele od vtipálků a znuděných školáků? Dokládáním informací. No, a s odmítáním primárních zdrojů není věc úplně jednoznačná, záleží na okolnostech... např. u výše odkazovaného Skalníka jsme dali matrice přednost... --Jann (diskuse) 2. 1. 2017, 15:23 (CET)Odpovědět
Pravdivost je potřeba chápat jako faktickou správnost a o tu je potřeba vedle ověřitelnosti usilovat. Sama mechanická ověřitelnost nestačí. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 15:13 (CET)Odpovědět
Ovšem ověřitelnost je jediný nám dostupný prostředek, jak se oné faktické správnosti co nejefektivněji dobrat. Ne každý ověřitelný údaj může být fakticky správný, protože mohlo dojít k chybě už ve využívaném zdroji (ovšem s takovým problémem se můžeme vypořádat vhodnou formulací tvrzení ze zdroje čerpaného. Na druhou stranu údaj, o kterém se kdokoli domnívá, že je fakticky správný, není možné ve Wikipedii využít, pokud není také ověřitelný. Bez ověřitelnosti nemůžeme faktickou správnost zaručovat. --Bazi (diskuse) 2. 1. 2017, 15:23 (CET)Odpovědět
Jestli má někdo snahu věřit popiskům pomníků, potom nabízím fotku jedné busty z pražských Vinohrad, kde to ani autor netrefil napoprvé.
Křižíkova busta
. --Leotard (diskuse) 2. 1. 2017, 09:11 (CET)Odpovědět
Řekl bych, že anonymní opravnou tabulku, jejíž autor má potíže nejen s typografií a větnou stavbou, nýbrž i s interpunkcí ve větě jednoduché, rozhodně za věrohodný zdroj považovat nelze. Tím samozřejmě nechci posuzovat otázku věrohodnosti údaje na pomníku samotném...--Shlomo (diskuse) 2. 1. 2017, 09:32 (CET)Odpovědět
Chyby se vyskytují v každém typu zdrojů, tato nic obecného o věrohodnosti nápisů nevypovídá. Věrohodnost je potřeba individuálně posuzovat a ve vztahu k dokládané informaci; pro informace o narození osobnosti jsou podrobnější a věrohodnější zdroje, pro případ uváděný kolegou Knihovnik51, tedy že na konkrétní vinohradské budově Pražské energetiky je busta Fr. Křižíka, je nápis pod bustou – i přes chybu v datu – věrohodným zdrojem. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 12:26 (CET)Odpovědět
To právě není (jak jsem pochopil) - dokud to někdo nepublikuje. A to mi vadí. --Knihovnik51 (diskuse) 2. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět
To je formalistický výklad pravidel. Přečtení nápisu na pomníku není vlastní výzkum ve smyslu popsaném v Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 15:13 (CET)Odpovědět
@Knihovnik51: pokud mám pochybnosti o informaci ve zdroji uváděném, pak je to jedině dobře. Světčí to o tom, že věci trošku rozumím, že se snažím vložit do Wikipedie kvlalitní informace, či že hodnotím kvalitu zdroje. Je pak vhodné hledat v jiné literatuře co se o tom píše. Pokud literatura uvádí například jiné datum je vhodným nástrojem poznámka, kam uvedu bližší vysvětlení toho proč například uvádím datum s otazníkem nebo rozsah. Je zároveň dobré umět ty zdroje zhodnotit.
Pokud by existovali jen zaujaté zdroje, pak je dobré uvést, že podle zdrojů, které jsou nějak zaujaté je to tak a jiné zdroje neexistují.
Pokud máte ale pocit, že jste tu tlačen do něčeho co se Vám nelíbí - uveďte konkrétní případy. Ono je to možné, že Vás tu někdo tlačí někam, kam Vás vlastně tlačit nemá. To chce pak pohled širšího pléna Wikikomunity.Juandev (diskuse) 2. 1. 2017, 12:16 (CET)Odpovědět
Ověřitelnost je na prvním místě, byť by to byla informace zastaralá či nepravdivá. K tomu můžeme jen dodat: Bohužel, ale zároveň: Bohudík. Jak už bylo uvedeno výše, důvodem takového přístupu je anonymní přispívání, které u nezjevných faktů může vést někdy až k neuvěřitelným příběhům článků (nebo jen drobným změnám), z nichž rekordní vydržel přes 11 let (a kdoví kolik neobjevený). Nejvíce křiklavým příkladem, proč je vhodné držet se ověřitelnosti a ne vždy pravdivé, ovšem neověřené informace, jsou asi falešná úmrtí.
Wikipedie není primárním zdrojem (nezvěstuje informace světu jako první), ale je zdrojem terciárním (jen sbírá a reprodukuje již vydaná fakta).--Kacir 2. 1. 2017, 15:51 (CET)Odpovědět
Znovu k původní otázce: Je tomu právě naopak, pravdivá neozdrojovaná informace je lepší než nepravdivá se zdrojem. Pravdivá informace Wikipedii nepoškozuje a věrohodný zdroj může někdo dodat. Nepravdivá informace poškozuje a uvedení nevěrohodného zdroje navíc vyvolává falešný dojem, že informace je ověřená. Ve skutečnosti zdrojování nedokládá pravdivost, ani to, že informace má být v článku, ale pouze umožňuje-usnadňuje toto ověřit.
Pravdivost ovšem musí být objektivní a podložená, nikoli jak ji tu chápou kolegové jako nějaké subjektivní domněnky či neověřené informace. Pokud není zřejmé, že informace je nepravdivá či zdroj nevěrohodný, je potřeba věrohodnější zdroje doložit a pracovat s nimi, jak píše Juandev. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2017, 20:42 (CET)Odpovědět
Wikipedie celkem logicky upřednostňuje opačný přístup: „Pravdivá neozdrojovaná informace je horší než nepravdivá se zdrojem.“ Pokud někdo přidá novou, sic! pravdivou informaci bez zdroje, která ale není v žádném zdroji na světě, pak si tuto novou skutečnost nemůže ani nikdo ověřit. No, a přes to vlak nejede! U úmrtí by tím Wikipedie začala „zabíjet“ lidi jen na čestné slovo neautorizovaných editorů. A protlačování různých nových faktů bez zdrojů je zde na denním pořádku. Otevřela by se tím Pandořina skříňka, kdy ve shrnutí novoty by stačilo editorovi prohlásit: Věřte mi, je to pravda. Wikipedie ale nestojí na víře. Vlastní výzkum zakazuje vkládat všechny dosud nepublikovaná fakta a ověřitelnost uvádí to samé.
Výhodnější strategií je totiž počkat na věrohodný zdroj a až pak informaci převzít. Encyklopedie informace přebírá, ale sama netvoří. Pokud věrohodný zdroj uvádí informace chybné, za chybu není odpovědná Wikipedie, ale externí zdroj. Pokud bude Wikipedie sama produkovat nová fakta, která nebyla dosud publikována nikde jinde na světě, pak v případě chyby to bude právě ona, kdo ponese odpovědnost za fabulaci. A cílem takto otevřeného projektu je nepravdy minimalizovat. Ověřitelnost je daní za otevřenost.--Kacir 3. 1. 2017, 05:41 (CET)Odpovědět
Píšete o něčem jiném, „neozdrojovaná“ znamená, že není v článku opatřena referencí, což o existenci zdroje nic nevypovídá. Taktéž slovo „pravdivost“ používáte v opačném významu, než je běžné, a který jsem právě v předchozím příspěvku odmítl. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 12:03 (CET)Odpovědět
Myslím, že váš pohled by fungoval pouze za předpokladu, že by existovala nějaká objektivní, univerzální pravda. Bohužel tomu tak ale není a i pravda se utváří na základě nějakého konsensu - ať už vědeckého, politického nebo jakéhokoliv jiného. Pravd tedy může být tolik co lidí a v případě nerozhodných lidí dokonce ještě víc. Vybrat potom tu pravou jednu pravdu by mohlo znamenat vlastní výzkum a právě proto komunita Wikipedie přijala rozhodnutí, že je daleko efektivnější riskovat nepatrné množství nepravd a spolehnout se plně na ověřitelnost, než se spolehnout na hledání pravdy na vlastní pěst, editační války, vlastní výzkum a ve výsledku daleko větší procento nepravdy, než v případě výhradního principu ověřitelnosti. V podstatě se tak zříkáme zodpovědnosti za pravdu a rozhodování o pravdě necháváme jiným, ale má to velmi dobré důvody. Jako wikipedisté můžeme pravdivosti pomoct jedině tím, že přiřadíme každé pravdě spravedlivou a správnou váhu, která odpovídá uznání té které pravdy zasvěcenými autoritami. Tj. můžeme leda směřovat stav článku ke stavu objektivně reálného vnímání té které záležitosti vně Wikipedie mezi lidmi, kteří se tématu prokazatelně věnují a mají k tomu prokazatelně co říct. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 12:46 (CET)Odpovědět
Ale to už jsem psal výše, že nelze hledat univerzální pravdu, že pravdivé je to, na čem se shodují věrohodné zdroje. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 13:48 (CET)Odpovědět
A což takhle nahradit subjektivní pojem pravdivé pojmem fakticky správné? Bylo by to možná bližší tomu o čem se tu bavíme. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 16:26 (CET)Odpovědět
Nemyslím. Představme si encyklopedii desátého století. V té době lidé věřili, že nebeská tělesa obíhají kolem Země, psalo se to v tehdejších věrohodných zdrojích a encyklopedie desátého století by logicky obsahovala tyto informace. Pochopitelně nebude obsahovat objev Mikuláše Koperníka, který myšlenku geocentrismu odmítal. A vše je samozřejmě zcela pochopitelné, protože encyklopedie neslouží k tvorbě vědění, nýbrž ke shromažďování lidského vědění, buď z jednoho oboru, anebo všeobecně. Do lidského vědění jistě patří i chybné poznatky, kterým lidstvo věřilo. I dnešní Wikipedie ale heslo geocentrismus obsahuje, ač jeho myšlenky nejsou fakticky správné (ano, vím, že články obsahují, díky bohu, formulace geocentrismus je model). Stejně tak dnešní encyklopedie obsahuje Einsteinovy teorie relativity, ačkoliv není vyloučeno, že se v budoucnu ukážou jako fakticky nesprávné. Co tím chci říci. Faktická správnost je pojem absolutní. Encyklopedista neví, co je fakticky správné. On ví, co se v jeho době považuje za fakticky správné (popř. fakticky nesprávné). Chceme-li tedy nahradit pojem pravdivost a nepoužít pojem ověřitelnost, měli bychom použít něco jako "informace obecně pokládané za fakticky správné". Nejjednodušší cestou, jak k tomu, co je obecně pokládané za fakticky správné dospět je podívat se. Protože encyklopedie jako vědění netvořící zdroj logicky musí z něčeho vycházet (taky je to terciální a ne primární zdroj), nejspolehlivější cestou jak zabránit sporům "tak to není" je podívat se na písemně zaznamenané záznamy (jen pro zdůraznění, slovo písemně míním skutečně v jeho pravém slova smyslu, tedy zaznamenané písmeny, ne nutně však na papíře). Ovšem tím se dostáváme od původního fakticky správné zase trochu jinam a namísto "informace všeobecně pokládané věrohodnými prameny za fakticky správné" používat pojem ověřitelnost. Heslem "ověřitelnost, ne však pravdivost" dle mě je míněno následující: "ověřitelnost, ne nutně faktická správnost". Perlička na závěr: Pokud by pojem faktická správnost prošel jako korektní, objeví se lidé, kteří budou tvrdit, že měsíc nesvítí proto, že se od něj odráží sluneční svit, ale protože je na něm obří žárovka. Jak doložit faktickou nesprávnost takové hypotézy? Obtížně. Jedinou cestou, jak dokládat faktickou správnost je rozřezat celý měsíc na kusy. I to ovšem dává jen indikátor o faktické správnosti, ne nezvratný důkaz, jednoduše proto, že jsme tu žárovku mohli přehlédnout/nepoznat, mohla být vytvořena z mimozemských technologií, neviditelná, dosaďte si co chcete. Ovšem rozebírání této hypotézy patří těm, kdo vědění tvoří, ne těm, kteří ho shromažďují. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 3. 1. 2017, 16:55 (CET)Odpovědět
Mohl jsi to zkrátit pojmem Popperova břitva ;-) --YjM | dp 4. 1. 2017, 22:34 (CET)Odpovědět

Souhlas. Cílem není pravdivost, ale ověřitelnost.OJJ, Diskuse 3. 1. 2017, 07:30 (CET)Odpovědět

Pokud vím o nějakém údaji podloženém zdrojem, že není pravdivý, mám dvě možnosti:
  • najít jiný zdroj, který tvrdí něco jiného a použít ten (lépe napsat podle zdroje A je to tak a podle zdroje B onak)
  • údaj neuvádět vůbec.
Případně lze uvést bez zdroje informaci, o které si myslím, že je správná (což se běžně děje dnes a denně), pak ale hrozí, že někdo tuto informaci časem nahradí nesprávnou podle zdroje
Velice ale záleží i na oboru, kterého se informace týká; jiná bude situace u data zbourání historického domu v 80. letech a jiná u malíře, který zemřel před cca 200 lety. U domu budou pamětníci a je šance, že se nakonec najde i věrohodný zdroj (kronika tvrdí, že dům byl zbourán v roce 86, ale najde se fotka domu prokazatelně z roku 1990), jen zde hrozí nebezpečí vlastního výzkumu. JAn (diskuse) 3. 1. 2017, 08:04 (CET)Odpovědět
Cílem je tvořit kvalitní encyklopedii. Vlastnost kvalitní encyklopedie je na prvním místě pravdivost, tedy její faktická správnost v rámci dosavadního lidského poznání. Ověřitelnost je jen nástroj, který slouží k ověření té pravdivosti. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 12:03 (CET)Odpovědět
@Matěj Orlický: Nemyslím si. Vizte též Wikipedie: cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie má zdarma přinášet již zpracované informace se zdrojem, ne pravdivé, vizte Wikipedie:Ověřitelnost. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2017, 12:12 (CET)Odpovědět
WP:O uvádí, že je potřeba uvádět fakta, tedy věty a výroky, které jsou pravdivé, což je potřeba ověřovat ve zdrojích, nelze to ověřovat přímo. To je smysl vysvětlovaný pod nadpisem Ověřitelnost, nikoliv pravdivost – ne možnost uvádět ověřitelné, ale nepravdivé informace. Proto je tam mj. požadavek na ověřování pravdivosti více zdroji. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 12:43 (CET)Odpovědět
Ta možnost z toho vyplývá. Nemůžu-li ověřit pravdivost údaje přímo, jediná další cesta je ověřit, zda je ve věrohodném zdroji. Z toho vyplývá, že i kdyby údaj nebyl pravdivý (a údaj wikipedisty považovaný za pravdivý by v žádném VZ nebyl), má přednost. V případě, že ověřitelných údajů je více, samozřejmě mají být v článku všechny, pokud není z kontextu ve zdrojích jasné, že jeden z údajů je nepravdivý (pak se uvede XXX, YYY mylně uvádí DDD). BTW požadavek tam není, je tam deklarovaná možnost ("Proto je vhodné i faktické údaje ověřovat jejich srovnáním s informacemi z dalších nezávislých zdrojů"). --Martin Urbanec (diskuse) 3. 1. 2017, 13:13 (CET)Odpovědět
Ten požadavek nevyplývá jen z doporučení „je vhodné“, ale především z definice faktu jako konsensu odborníků, který z jednoho VZ nezjistíme. Nikde tam nečtu, že bych měl uvádět nepravdivou informaci, pokud je ověřitelná. Naopak je tam požadavek v případě pochybností o pravdivosti uvést pravdivou informaci, že tenaten zdroj uvádí tuatu informaci. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 13:48 (CET)Odpovědět
No, jenže pokud to uděláme na základě vlastního přesvědčení, že to nebyla pravda, tak je to VV. Můžeme to udělat až tehdy, pokud nějaká výraznější skupina autorit tvořící onen konsensus ohledně toho, co je pravdivé, prohlásí onu spornou pravdu za nepravdu. Do té doby jakoby z pohledu pravidel Wikipedie nemáme indicie, že to pravda není, jakkoliv můžeme být osobně přesvědčení o tom, že ta ozdrojovaná informace v článku je totální pitomost. Případně to můžeme podpořit aspoň primárními zdroji nebo nějakou logickou neprůstřelnou konstrukcí, ale nejlepší je to právě prostřednictvím těch dalších autorit. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 14:01 (CET)Odpovědět
Ještě nemusí jít nutně o širší konsenzus, který by přebil nepravdivou informaci, ale může taky jít o poměření věrohodnosti zdrojů, vyšší autorita může dostat přednost před pochybným zdrojem. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2017, 14:11 (CET)Odpovědět
Proto jsem psal o objektivní a podložené pravdivosti. Ta podloženost je v prvé řadě zdroji, které jak píše Bazi je potřeba hodnotit (což není VV), částečně hodnotit i hodnověrnost jednotlivých informací – o čemž píše Martin Urbanec, např. chyba (překlep) může být zřejmá i z kontextu jednoho daného zdroje. A chyba může být zřejmá i bez zdroje: „ověřený“ údaj, že na náměstí je budova MNV je zřejmě zastaralá a do článku nepatří, protože MNV už jsou dávno zrušené, netřeba čekat na konsensus autorit. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2017, 14:41 (CET)Odpovědět
Tak v tom případě se asi shodujeme a jen šlo o nedorozumění v pojmech. Nicméně jenom upozorním, že ke zrušení MNV asi zdroj najdeme snadno :-) --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 14:45 (CET)Odpovědět
Plný souhlas. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 15:03 (CET)Odpovědět
Když se to tu tedy řeší v obecné rovině, cílem encyklopedie by měla být co největší pravdivost v rámci ověřitelných zdrojů. Heslo Ověřitelnost, nikoliv pravdivost považuji bez dalšího dovysvětlení jeho smyslu za poněkud zcestné, neboť se zde vylévá dítě i s vaničkou. Vyzývá k otrocké práci se zdroji, zatímco tvůrce článku by měl používat vlastní rozum, pracovat se zdroji, porovnávat je a třídit informace, aby z nich vyždímal optimum. K tomu by měli být editoři povzbuzováni, ne k otrockému přejímání informací. Je ovšem otázkou, co se pro koho skrývá za pojem pravdivost. Například změny v taxonomii rostlin se do české literatury dostávají i desítky let. Když někdo přijde a přepíše u javoru čeleď mýdelníkovité na javorovité, protože to tak je napsané ve všech knihách, přijdu s revertem, neboť to neodpovídá aktuální taxonomii, tedy pravdě ve smyslu dosaženého poznání. Příkladem nutné práce se zdroji budiž třeba původ některých starých kulturních rostlin. Ten by mnohdy vydal na samostatný článek, protože každý zdroj tvrdí něco jiného. Je tedy třeba porovnat řadu zdrojů a vybrat z nich ty nejserióznější a nejaktuálnější. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 14:14 (CET)Odpovědět
+1. Rozhodný souhlas. --Jann (diskuse) 3. 1. 2017, 14:30 (CET)Odpovědět
Ale „porovnání řady zdrojů a volba těch nejserióznějších a nejaktuálnějších“ je pravou podstatou tvorby Wikipedie, proti tomu snad nikdo nic namítat nemůže. Pokud aktuální taxonomická klasifikace není neověřitelným výmyslem, pak ji článek může obsahovat, byť třeba až po vyjasnění argumentů v diskusi. --Kacir 3. 1. 2017, 14:43 (CET)Odpovědět
Ano, proto by heslo mělo znít Co největší pravdivost v rámci ověřitelných zdrojů. Tak by zahrnovalo i práci se zdroji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 14:51 (CET)Odpovědět
(s e. k.) Jsem přesvědčen, že to, co jste popsal, tj. přirozené hledání pravdy wikipedistou v dostupných zdrojích jejich kritickým tříděním, nijak nekoliduje s heslem "Ověřitelnost, nikoliv pravdivost". To heslo totiž nemluví o tom, že bychom neměli třídit zdroje, ale o tom, že bychom neměli prosazovat svojí subjektivní pravdu, ale spolehnout se na ověřitelnost, čili odbornou konsensuální pravdu. Čili pokud jsem přesvědčen, že pravda je A, ale ve zdrojích se píše jenom B, C, D, nesmím pracovat s A i kdybych se na hlavu stavěl. Můžu ale analýzou relevance a aktuálnosti zdrojů, která je ale určitě objektivní a nikoliv subjektivní, určit z B, C a D nějaký průnik a výsledek zaznamenat objektivně do článku. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 15:06 (CET)Odpovědět
Ostatně jsem přesvědčen o tom, že to heslo "Ověřitelnost, nikoliv pravdivost" nikdo nevnímá jako zákaz hledání objektivní pravdy a myslím, že to zatím nikdo v tomto smyslu nepoužil i kdyby to tak byl býval vnímal. Aspoň jsem na něco takového zatím nenarazil. Pokud vím, wikipedisté se vždycky dohadují o zdrojích, podrobují je kritice, porovnávají je mezi sebou a hledají tu nejvyváženější kombinaci. Ti zkušenější wikipedisté rovnou, ti méně zkušení pak prostřednictvím diskuse se zkušenějšími či prostřednictvím následné opravné editace a doplnění lepších zdrojů někým zkušenějším. Nikdy nikdo ještě neargumentoval tím, že by si měly být všechny zdroje rovné bez uvážení jejich relevance, resp. pokud nějaký začátečník ano, tak byl argumenty docela rychle přesvědčen, že to tak není. Čili shrnu-li to, podle mě se na popisovaných principech všichni shodneme a podle mě je současná pravidla reflektují dostatečně. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 15:14 (CET)Odpovědět
Úplně souhlasím s Vojtěchem Zavadilem a Palu má také pravdu, když poukazuje, že na chápání pravidla je větší konsensus, než by se mohlo z diskuse znát. I za úvodní otázkou myslím ve skutečnosti není dilema pravda vs. ověřitelnost, ale posuzování spolehlivosti/přístupnosti/relevance / vzájemného vyvážení zdrojů, což je normální součást práce a diskuse wikipedistů. "Pravdu" zcela neopřenou o zdroje tady snad neobhajuje nikdo.--RPekař (diskuse) 3. 1. 2017, 15:26 (CET)Odpovědět
Chápu jistý význam tohoto úderného hesla v případě, když některý kolega publikuje vlastní výzkum a je třeba jej zastavit jednoduchým poukazem na jeden z pilířů wikipedie. Není ale prostě pravda, že nás pravda nezajímá. Pochopitelně zajímá a to zásadně, avšak v rámci ověřitelných zdrojů. V tomto smyslu působí toto heslo neobratně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2017, 15:34 (CET)Odpovědět
Ale to pouze tehdy, pokud přestaneme větu "Ověřitelnost, nikoliv pravdivost" vnímat jako ochranu před různým narušováním věrohodnosti Wikipedie. Myslím, že z diskuse výše je patrné, že výklad, že je pro nás nedůležitá i objektivně doložitelná pravda a že musíme jen papouškovat zdroje, které jsou si mezi sebou bezpodmínečně rovné, by byl vnímán jako extrémní a neobhajitelný. Naopak to heslo jasně, výstižně a velmi trefně vystihuje to, co vystihovat má - a sice "je jedno, jakou svatou válku vedeš, Wikipedie ale není tím správným místem". --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 15:47 (CET)Odpovědět
Konkrétně: Matrika je pro doložení data narození či úmrtí vhodný zdroj. Obecně: Pokud bychom narazili na téma či předmět, o kterém byly publikované pouze nepravdivé informace, pak se naskýtá otázka, jak víme, že nejsou pravdivé. Respektive pokud informace, kterou považujeme za pravdivou, známe jen z ústního podání, jak potom můžeme vědět, že nejde jen o snadno uvěřitelný drb. Ve věci nesourodých (ale doložených) informací jsem na anglické Wikipedii několikrát narazil na zajímavý přístup - požádání autority o krátké vyjádření pro Wikipedii a následně vložení dané vysvětlující odpovědi do textu včetně toho, jak byla získána. V situacích, kdy nejde o citlivé nebo sporné téma, je to poměrně efektivní (byť ne ortodoxní) řešení, jak dát čtenářsky nepřehledné situaci smysl. --Xth-Floor (diskuse) 3. 1. 2017, 17:06 (CET)Odpovědět

Kritéria pro zařazení osobnosti do článků o rocích, případně dnech

Zde jsem otevřel na žádost kolegy Martina Urbance vlákno, v němž by bylo dobré nalézt nová kritéria pro zařazení osobnosti do článků o rocích, případně dnech. Ukázalo se, že nechat to volně jako dosud nebude úplně košér. Zvu všechny k diskusi. --Palu (diskuse) 3. 1. 2017, 23:04 (CET)Odpovědět

Podobné názvy (Zlámanka/Zlámanec; Jilemnice/Jemnice)

Z Wikipedie:Třetí názor přenesl na základě nerozporovaného návrhu --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 02:06 (CET)Odpovědět

Ještě bych se zeptal na jednu věc - opravdu považujete přidání odkazuje z Jemnice na Jilemnice a naopak za škodlivé? Já ne. Podle mé zkušenosti je to tak, že čím víc názvů člověk zná, tím víc se mu jich plete (logicky). Nebo ze Zlámanec na Zlámanka a naopak (obé jsou vesnice na Moravě). Dřív jsem takovéto případy dával do formálně neexistující kolonky Podobné názvy, což mi pořád někdo revertoval. Jak je to teď? Navrhuji, aby bylo legální podobné názvy do článku vkládat, ať už do Souvisejících článků, nebo do Podobných názvů - což by bylo lepší, protože ty názvy spolu často nesouvisejí nijak - snad jazykově, ale ani tím si kolikrát nejsem jistý a nechtěl bych to takto nepřímo tvrdit (etymologie může být různá - nebo jestli pro souvisení stačí, že slovo vypadá podobně - to se mi nezdá). Samozřejmě jsem si vědom toho, že tento přístup má svá úskalí a limity, ale v zásadě jsem rozhodně pro. Děkuji! -Jiří Janíček (diskuse) 1. 1. 2017, 20:46 (CET)Odpovědět

Ano.
Pokud Zlámanec nemá se Zlámankou nic společného kromě toho, že se to někomu plete, tak odkazy být provázané nemají. Mimo jiné pak lze očekávat, že si to začnou víc plést i vyhledávače (které logicky usoudí, že když z jednoho vede odkaz do druhého a naopak, tak tam nějaká spojitost je). Ne. spojitost tam prostě není a wikipedisté by ji neměli vytvářet. Já si taky spoustu měst pletu (třeba Trutnov s Turnovem a Lobavu s Lubání), ale to poslední, co chci, je, aby se tohle pletení nějak podporovalo.--Tchoř (diskuse) 4. 1. 2017, 06:35 (CET)Odpovědět
Zjistil jsem, že nejlepší recept proti pletení je problematická místa navštívit :-). Turnov s Trutnovem už si nepletu, Volyni s Volary ještě trochu ano.
Propojovat podobně znějící názvy pomocí {{Možná hledáte}} ale v některých případech smysl mít může, zvláště, pokud dané vsi leží blízko sebe (třeba kolem ČB existují Dubné, Dubičné a Doubravice :-). °°°JAn (diskuse) 4. 1. 2017, 07:14 (CET)Odpovědět
Nejlepší je, se v jednom z těch měst narodit a mít kamarádku z toho druhého ;-) B.mertlik (diskuse) 4. 1. 2017, 14:28 (CET)Odpovědět
Podle mě je to přidání do souvisejících článků v pořádku, ale myslím že by bylo dobré uvést důvod té souvislosti (třeba podobný název), aby bylo jasné že tam není nějaká faktická souvislost. --Ladin (diskuse) 4. 1. 2017, 08:44 (CET)Odpovědět
Souhlas s Tchořem. Navíc neexistuje žádné objektivní měřítko, co se komu plete. JAn si Volyni a Volary plést třeba může, já bych se naopak nespletl. ;-) — Draceane  diskuse
příspěvky
  4. 1. 2017, 10:15 (CET)Odpovědět
Souhlas s Tchořem. Žádná spojitost tam není. --Knihovnik51 (diskuse) 4. 1. 2017, 13:50 (CET)Odpovědět
Částečně souhlasím s Tchořem, částečně však u velmi podobných názvů (jedno písmenko jinak, stejný název, ale poblíž) bych byl pro nějakou šablonu. Pro tyto případy existuje na enwiki šablona Template:Distinguish uvádějící Not to be confused with PVAc (cca 40 000 použití, bez českého ekvivalentu). Ovšem u příkladů výše (Jemnice/Jilemnice, Zlámanka/Zlámanec) se o jedno písmenko nejedná, rozhodně to tedy není záležitost překlepu (vizte např. PVA a PVAc, kde může být mýlka snadná). Zároveň se nejedná o dvě stejně nazvané vesnice kousek od sebe (vizte Podhora a Podhora, které dělí po silnici jen 6,3 km). Do obcí nastíněných v nadpisu bych tedy nic nevkládal. Ovšem do článků, které jsem uvedl, by se ekvivalent anglické šablony velmi hodil. Nicméně do souvisejících článků tedy rozhodně ne, pokud spolu doopravdy jinak nesouvisí. To je (promiňte mi) hovadina. --Dvorapa (diskuse) 5. 1. 2017, 10:35 (CET)Odpovědět

Tip

Zdravím všechny, berte to třeba i jako spam, každopádně jsem získal přístup k řadě odborných knih, takže pokud něco budete potřebovat, napište a kouknu se, jestli to nejde stáhnout zadarmo. --OJJ, Diskuse 4. 1. 2017, 10:18 (CET)Odpovědět

Doporučuji dát to vědět taky na projekty Knihovna a Sdílení zdrojů. --Palu (diskuse) 4. 1. 2017, 13:54 (CET)Odpovědět
@Palu: Upřímně, myslíte si, že si tam toho někdo všimne? Kdysi jsem psal k DS u různých projektů a dopadlo to do ztracena. Ve WP Knihovna jsem, ale tam se píšou knížky po jednom; když mám přístup k 50 000 000, tak by se to tam asi nehodilo :). OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 13:14 (CET)Odpovědět
Já neříkám, že to nemáte dávat vědět tady nebo že tam máte vypsat všechny jednotlivé knížky. Říkám jenom, že by bylo vhodné to dát vědět také do těch projektů, které se tou věcí bezprostředně zabývají. Můžete napsat jen do jejich diskuse. Nebo třeba i přímo na jejich hlavní stránku napsat větu typu "kolega OJJ má k dispozici rozsáhlou digitální knihovnu odborných publikací, můžete si u něj ověřit dostupnost vámi poptávané publikace". Přičemž by bylo dobré aspoň nějak přiblížit okruh těch knih: v jakých jsou jazycích, z jakých jsou oborů, apod. Těmito nápady vás nechci nějak otravovat, jen zvýšit možnost využitelnosti vaší nabídky. --Palu (diskuse) 5. 1. 2017, 13:23 (CET)Odpovědět
@Palu: Tak sice to není vzorné, ale je to dobré a zkusím to využít; mimochodem, oprava. 50 mil. článků, knih jen dva miliony. --OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 13:27 (CET)Odpovědět
Přidávám se s prosbou o sdělení alespoň rámcově, o jaké zdroje jde. Za české nebo cizojazyčné nebo obojí; zda biologické, technické, geografické; zda z posledních let nebo starší třeba deseti let atp. JAn (diskuse) 5. 1. 2017, 13:46 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Anglicky, německy... Je tam plno věcí, biologické, geografické i fikce, takže to musím třídit. OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 13:48 (CET)Odpovědět
Asi by to chtělo zkonzultovat s někým kdo rozumí právu, aby se předešlo pozdějším problémům. Wikipedie nejspíš nemůže otevřeně podporovat využívání zdrojů nerespektujících autorská práva. Na druhou stranu asi nikdo nemůže jednotlivým wikipedistům bránit tyto zdroje při tvorbě využívat. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 1. 2017, 15:19 (CET)Odpovědět
@Vojtěch Zavadil: To samozřejmě. Odkaz ani dát nejde.OJJ, Diskuse 5. 1. 2017, 15:21 (CET)Odpovědět
Může to být placený zdroj, může to být se souhlasem autora. Books.google.com třeba také obsahuje knihy, ale se souhlasem. A propos Spotify také obsahuje x skladeb (a to i v zadarmové verzi). Napadlo mě to díky formulaci "získal přístup". --Martin Urbanec (diskuse) 5. 1. 2017, 15:25 (CET)Doplnil --Martin Urbanec (diskuse) 5. 1. 2017, 15:27 (CET)Odpovědět

Volby do AV

Zdravím kolegové, byly vyhlášeny volby do AV. Zoufale potřebujeme kandidáty, volí se na čtyři místa (za mě, Rosičáka a dvě nezaplněná) z šesti. Volby jsou k nalezení na Wikipedie:Arbitrážní výbor/volby leden 2017. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 6. 1. 2017, 20:41 (CET)Odpovědět

Kategorizace seznamů KP

Zdravím. Rád bych vyjádření komunity k této editaci. Kolega Railfort přesunul Seznam kulturních památek v Židlochovicích z kategorie Židlochovice do podkategorie Stavby v Židlochovicích. Toto se mi zdá 1) zbytečné 2) matoucí pro čtenáře. Není důvod schovávat takovýto seznam KP pod kategorii staveb. Jiná věc by byla, pokud by šlo např. o skutečný seznam staveb. Obávám se, že v těchto editacích bude pokračovat ale nechci vyvolávat revertační válku.--RomanM82 (diskuse) 7. 1. 2017, 17:45 (CET)Odpovědět

V kategorizačním stromu jsou kulturní památky vždy podkategorií staveb v daném okrese což je možné brát jako precedens. Až na nepočetné výjimky se jedná skutečně o stavby. Pravidla upravující kategorizace hovoří o umístění článku vždy do nejnižší úrovně. Většinový názor ale může být jiný.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 18:46 (CET)Odpovědět
Já bych se přikláněl k verzi, kdy je seznam památek v kategorii staveb. Jako laikovi mi to přijde naprosto v pořádku a tam bych takový článek v kategorizačním stromu nejspíš hledal. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2017, 19:06 (CET)Odpovědět
Přiznám se, že mám problém se zahrnutím památek, které nejsou stavbami, do kategorie staveb jen proto, že jsou v souborném seznamu, v němž stavby převažují. Pokud je však seznam definován zpamátněním, nikoli stavební povahou, pak nepatří pod stavby, ale pod památky, když už. Tedy kategorie Památky v Židlochovicích by jistě mohla obsahovat seznam takovýchto památek. Pokud kategorie typu Stavby v Židlochovicích obsahuje takové stavby, které jsou i památkami, neznamená to, že automaticky všechny památky jsou stavbami a že patří pod stavby. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2017, 19:21 (CET)Odpovědět
Pak by ovšem byla i chyba v kategorizačním stromu, který památky zásadně řadí pod stavby. Někteří wikipedisté proto ruší stavební kategorii, protože jde zároveň o památku. To je opačná strana problému.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 19:51 (CET)Odpovědět
KomentářKomentář Existují seznamy památek bez jediné stavby. JAn (diskuse) 9. 1. 2017, 08:08 (CET)Odpovědět
Ano, výjimky jsou.--Railfort (diskuse) 9. 1. 2017, 19:16 (CET)Odpovědět
Podle mého není správné podřazovat kategorii památek pod kategorii staveb. Jejich úroveň by měla být stejná. Stavba bude stavbou napořád. Ale památka se stane památkou z rozhodnutí kdykoliv, kdykoliv zase může přestat památkou být. Vidím v tomto směru mnoho snažení i kolem kategorizace a podkategorizací samotných památek. Často mi to přijde nadbytečné a komplikuje to hledání tím, že je třeba sledovat různé úrovně kategorií. MONUDET (diskuse) 9. 1. 2017, 08:54 (CET)Odpovědět
Zatím to tak je. Po pravdě řečeno by mne také potěšilo, kdyby památky zmizely do nějaké jiného kategorizačního stromu.--Railfort (diskuse) 9. 1. 2017, 19:16 (CET)Odpovědět
Osobně souhlasím s kolegou MONUDET. „Památkové“ kategorie by měly být nezávislé na kategoriích stavebních, rozhodně nedoporučuji, aby kterýkoli z obou typů kategorií byl podřízen tomu druhému. Třeba Kodex vyšehradský je národní kulturní památkou, se stavbami však nemá společného vůbec nic. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2017, 20:46 (CET)Odpovědět
Pozor, bavíme se o kategorizování nemovitých kulturních památek. --RomanM82 (diskuse) 13. 1. 2017, 19:19 (CET)Odpovědět

Kategorizace do kategorií Smlouvy *

Zdravím kolegové, dnes jsem kategorizoval některé články o mezinárodních smlouvách dle interwiki linků do kategorií Smlouvy *. Kolega Vachovec1 mi na mé diskusi napsal, že kategorizace jednoho článku do stovky podobných kategorií považuje za nesmyslné. V tom případě dle mého jsou ale ty kategorie docela k ničemu, pokud neobsahují (a ani nemají obsahovat) všechny smlouvy ratifikované tím kterým státem. Rád bych tedy komunitu požádal o názor. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 1. 2017, 20:21 (CET)Odpovědět

Jde o to, že třeba CITES má 179+ signatářů, čili měla by být zařazena do 179+ takových kategorií. To víceméně učiní seznam kategorií po článkem nepoužitelným. Navíc v takovémto případě bude téměř nemožné udržet v seznamu nějaký řád, jestliže se budou postupně přidávat/ubírat HotCatem noví/vystoupivší signatáři. V seznamu kategorií se pak nikdo nevyzná. Otázka je, co s tím. Použitelné je to podle mého názoru pouze ve směru kategorie → článek, nikoliv ve směru opačném (článek → kategorie). V tom případě by se nabízelo formulovat příslušné kategorie jako skryté. To by ponechávalo funkčnost ve směru kategorie → článek, přitom by však nedocházelo k zahlcování seznamů kategorií pod jednotlivými články. Otázka je, zda by něco takového bylo pro komunitu přijatelné. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2017, 20:38 (CET)Odpovědět
Nebo vytvořit samostatnou kategorii pojmenovanou po smlouvě a tu pak kategorizovat ke všem těm státům...? --Bazi (diskuse) 12. 1. 2017, 20:57 (CET)Odpovědět
Jenže co by bylo obsahem té kategorie? Pro jeden článek o smlouvě by to podle mého bylo řešení z bláta do louže. --Dvorapa (diskuse) 12. 1. 2017, 21:01 (CET)Odpovědět
Není to z bláta do louže, protože ten dlouhý seznam kategorií by se aspoň z článku přenesl do kategorie, kde jsme na dlouhé seznamy (článků i podkategorií) zvyklí, takže tam nebude dlouhý seznam nadřazených kategorií tolik překážet jako přímo v článku. A právě jak tu psal kolega Vachovec, ve směru kategorie → článek by se tím zachovala plná funkčnost a užitek. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2017, 09:29 (CET)Odpovědět
Dejme tomu, že by vznikla kategorie Smlouva XYZ. Co by tato kategorie při aplikování Tvého řešení měla obsahovat? Nebo by měla být prázdná? To už by bylo dle mě lepší, pokud by vznikaly podčlánky (Smliuva XYZ/kategorie)... --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:08 (CET)Odpovědět
Ta kategorie by samozřejmě nemohla být prázdná, obsahovala by právě ten článek, kvůli kterému by vznikla. To dá rozum. Naopak varianta, že by se zakládala podstránka k encyklopedickému článku jenom kvůli tomu, aby se zakategorizovala, mě spíš malinko děsí. Nemá to žádné opodstatnění, žádný předobraz v něčem jiném už na Wikipedii uplatněném, bylo by to samoúčelné. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2017, 10:16 (CET)Odpovědět
Ona kategorizace kategorie se stejným názvem, jako článek, místo toho článku, se už někde uplatnila? To už ta podstránka má obdobu spíš, totiž u šablon (kategorizuje se /doc podstránka includovaná do šablony). Jestli to ale chápu dobře, tak ta kategorie by měla obsahovat jen ten jeden jediný článek? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:19 (CET)Odpovědět
Navrhnul bych následující. Určit limit, do jakého maximálního počtu signujících států by mezinárodní smlouvy měly být kategorizovány dle států (třeba 4, např. smlouvy Visegrádské skupiny by se ještě řadily do kategorie Smlouvy České republiky, `` Slovenska, `` Polska, `` Maďarska, ale možná by se měl limit nechat ještě nižší) a nad tento limit smlouvy řadit do stejněúrovňové kategorie (také v nadkategorii Mezinárodní smlouvy podle stran), která by se jmenovala nějak jako Smlouvy uzavřené vyšším počtem států nebo třeba Smlouvy uzavřené pěti nebo více státy. --Dvorapa (diskuse) 12. 1. 2017, 20:58 (CET)Odpovědět

Jestli má kategorizace plnit nějaký účel, tak je potřeba, aby ho plnila stoprocentně. Proto jsem určitě pro to, aby se kategorizovalo i za cenu 179+ kategorií. Případně pro ty smlouvy, u nichž jsou signatáři (téměř) všichni, vytvořit vlastní kategorii a tu pak vložit do kategorií státních. To by mohl být rozumný kompromis. Ostatní bych ale kategorizoval určitě "na plno". Možná by bylo dobré se taky podívat, jak to řeší na jiných wiki. --Palu (diskuse) 12. 1. 2017, 21:03 (CET)Odpovědět

Já jsem ty kategorie plnil prostřednictvím anglického interwiki. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:08 (CET)Odpovědět

U větších smluv bych hledal spíše nějakou nadřazenou skupinu. Např. kategorie:Smlouvy Visegrádské skupiny nebo kategorie:Smlouvy členských států NATO ...--Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2017, 09:25 (CET)Odpovědět

Ovšem i pak by kategorie Smlouvy Česka tvrdila, že obsahuje všechny smlouvy Česka, zatímco by obsahovalo jen malé smlouvy Česka. Nevyžaduji nutně, abychom měli smlouvy kategorizované per stát, ale pak by dle mě bylo lepší, pokud by ty kategorie vůbec neexistovaly. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:08 (CET)Odpovědět
kategorie:Smlouvy Visegrádské skupiny může být podřazenou kategorií kategorie Smlouvy Česka.--Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 1. 2017, 10:31 (CET)Odpovědět
To by šlo, díky za vysvětlení. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:34 (CET)Odpovědět

Miroslav Sedláček

Zdravím kolegové, ozval se mi e-mailem Miroslav Sedláček s tím, že si nepřeje publikování data ani roku narození v článku o sobě (a proto se ho pokoušel odstranit, viz historie). Datum jsem sice na internetu našel, ovšem jen v autoritních bázích, rejstřících či podobných zdrojích. Máte nějaký nápad, jak tuto situaci vyřešíme? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 10:54 (CET)Odpovědět

Já se obávám, že pokud je to údaj dostupný z VZ, tak to dost dobře vyřešit nelze. Možná jedině nějak podle práva na zapomnění, ale to přesně nevím. --Palu (diskuse) 13. 1. 2017, 10:58 (CET)Odpovědět
Jde-li o veřejně dostupný údaj, není důvod ho odstraňovat. Je třeba mu vysvětlit, že údaje ověřitelné z věrohodných zdrojů je možné zcela volně na Wikipedii publikovat, a jde-li o takovéto základní biografické údaje, bylo by nevhodné je odstraňovat. Bylo by ovšem žádoucí k nim do článku doplnit reference, aby nemohlo být sporu o tom, že jsou skutečně správné a ověřitelné. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2017, 11:16 (CET)Odpovědět
Souhlas s Bazim. --Adam Hauner (diskuse) 13. 1. 2017, 11:23 (CET)Odpovědět
Nalezl jsem to datum na [6], [7], [8]. Ovšem v ničem netriviálním, právě proto se zde ptám. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 11:27 (CET)Odpovědět
Netrivialita se poměřuje výhradně u EV. U ostatního jde o věrohodnost (případně o to, jestli je zdroj primární nebo sekundární, ale to je u takto základních údajů jedno). --Palu (diskuse) 13. 1. 2017, 11:29 (CET)Odpovědět
V takovýchto případech je třeba si především položit ještě doplňující etickou otázku, jestli zdroj nevyzradil informaci proti vůli příslušné osoby. Národní autority uvádí datum podle osobního sdělení (Wikipedie vychází ze zásady, pokud M. S. sdělí Národním autoritám, které pochopitelně data publikují, svoje datum, tak nemůže požadovat odstranění na Wikipedii - pokud vím, tak někde v zahraničí [Německu?] ve prospěch Wikipedie v podobné věci minulý rok rozhodl soud...), ovšem problém asi bude s přesným datem narození, protože to žádný zdroj nemá (Národní autority to převzali z Wikipedie, u nás od první verze článku, snad to také někde publikováno bylo...?). --marv1N (diskuse) 13. 1. 2017, 11:57 (CET)Odpovědět
Ta první verze byla dle sdělení pana Sedláčka založena jeho studenty, čili pravděpodobně datum znají přímo od něj. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 12:00 (CET)Odpovědět
Právní věc Victory in Germany (part two): German court unanimously dismisses appeal. Ad "studenti": Teď je problém, jestli studenti měli právo tuto informaci v roce 2013 publikovat (je pravda, že si na to býval mohl vzpomenout také dřív...). --marv1N (diskuse) 13. 1. 2017, 12:07 (CET)Odpovědět
Ještě: Dokonce je článek už z roku 2011. Samozřejmě, pokud by student měl povolení, tak by to zase byl (nejspíš) vlastní výzkum: Shrnuto, rok bych bránil, u data bych si jistý nebyl. --marv1N (diskuse) 13. 1. 2017, 12:19 (CET)Odpovědět
Navíc to může třeba Martin Urbanec odstranit, ale že to tam nedoplní nikdo jiný (i třeba v dobré víře), tak to neovlivníme – platí přeci ESO. --Jan Polák (diskuse) 13. 1. 2017, 13:57 (CET)Odpovědět
A právě abych zjistil názory ostatních, zda tak učinit či ne, založil jsem tuto diskusi. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 1. 2017, 13:58 (CET)Odpovědět
Já tomu rozumím; šlo ale o to, že uvedení zmíněných údajů stejně nemůžeme 100% zabránit. --Jan Polák (diskuse) 13. 1. 2017, 18:12 (CET)Odpovědět
Jakmile to je v Alephu Národní knihovny, nelze zabránit, aby to tam někdo pořád nepřidával, popř. třeba na Wikidata a na českou Wikipedii se to přenese přes infobox, aniž by ji editor vůbec navštívil.--Ben Skála (diskuse) 25. 1. 2017, 10:25 (CET)Odpovědět

Uvedení názvu historické země v infoboxu - další názory

Předchozí diskuze: (Uvedení názvu historické země v infoboxu - čeští hudební skladatelé).

Nové názory: 1) Rozlišování před/po roce 1804/1806, 1867 je nelogické, protože Moravské markrabství trvá de iure až do roku 1918, bez ohledu na to, čeho „vyššího“ je součástí (celku, personální unie apod.). Takže má teoreticky smysl užívat jen symboly před a po roce 1918, kdy došlo k radikální změně statutu.--Pavel Fric (diskuse) 13. 1. 2017, 17:26 (CET)Odpovědět

reference šablona /Průmyslová společnost a její budoucnost

Přesunuto na Potřebuji pomoc --Martin Urbanec (diskuse) 15. 1. 2017, 13:24 (CET)Odpovědět

Wiki Speaks Your Language

Hello all and sorry for writing this message in English. It is my pleasure to inform you about the launch of the Wiki Speaks Your Language initiative with the goal of enriching the Wikimedia projects with freely licenced audio (and video) files documenting spoken examples of every language, language variety and dialect in the world.

The idea originates from the curiosity of many readers viewing language articles not only to read about the language but also to hear how does it sound. In most of the cases, our language articles lack such files and readers usually end up searching videos on YouTube, notwithstanding that we have the capacity as a movement and the resources to meet their wish.

The initiative lists three possible ways of acquiring the freely licenced audio (and video) files: 1) by adapting existing audio and video files on Wikimedia Commons (mostly from the Spoken Wikipedia projects), 2) by liberating existing audio and video files from the repositories of GLAM and educational institutions, and 3) by engaging Wikimedia communities, GLAM and educational institutions in the recording of new audio and video files.

In the first phase of the initiative, the easiest way to start is by working with the resources we already have and therefore my proposal and kind request to the Czech Wikipedia community is to get involved in adapting existing videos from the Spoken Wikipedia project. There are some useful tips on what the existing files should be adapted to. The adapted files should be categorised under "Category:Wiki Speaks Czech", tagged with WSYL template and added to the list of languages.

Best regards.--Kiril Simeonovski (diskuse) 15. 1. 2017, 15:07 (CET)Odpovědět

Invitation to Wikimedia CEE Spring 2017

Sorry for writing in English.

Dear Czech community,

Last year your community participated at CEE Spring in Czech Republic and we invite you to participate in this year's contest! Local organisers, please subscribe to the mailing list at https://lists.wikimedia.bg/mailman/listinfo/ceespring-localorganisers, add your community at the Meta page with the participants and discuss this year's edition of the contest on its talk page (Talk:Wikimedia CEE Spring 2017/Participants). There you will also find information on some of the things expected from the local organisers. We are looking forward to reading from you soon!

On behalf of the international organisers, -- Ата (diskuse) 16. 1. 2017, 22:51 (CET)Odpovědět

Globální práva pro -jkb-?!

Upozorňuji na to, že User:-jkb-, známý tím, že udělil ban indef za nevinný dotaz na pravidla na českých Wikizdrojích, a v historii zabanoval na Wikizdrojích několik účtů svých osobních nepřátel přestože na projektu neučinily nic závadného a neměly globální blok, žádá na Metě o globální práva přejmenovače účtů (tzn. práva přejmenovávat uživatele na všech projektech WM). Hlasování končí 26. ledna. --Auvajs (diskuse) 25. 1. 2017, 08:32 (CET)Odpovědět

Globální přejmenovávač má pouze právo globálně přejmenovávat, takže ať s ním má Auvajs jakýkoliv osobní problém, těžko by mohl toto právo potenciálně zneužít proti němu. Navíc přejmenovávačů je povícero a pokud jeden udělá chybu, druhý jí muže snadno napravit. A zatím, pokud vím, nenastal případ, že by někdo udělal zásadnější chybu, než přejmenoval trolla. JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 08:44 (CET)Odpovědět
To správců na cswikisource taky, viz s:Speciální:Uživatelé/sysop. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 1. 2017, 09:31 (CET)Odpovědět
Co tím chcete dosáhnout, kolego Auvajsi? User -jkb- ta práva dostane, tolik lidí se nenajde, aby to tam přehlasovali. Velmi mnoho Angličanů jej tam perfektní angličtinou podpořilo, zatímco jeden náš krajan (ne Vy) tam nasekal plno chyb. To pak nevede k ničemu. A tady? Co máme my, kdo na tom projektu nejsme, s tím společného? --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2017, 09:25 (CET)Odpovědět
Já si dovolím přátelsky upozornit, že se nejedná o hlasování, čili není možné někoho přehlasovat. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 1. 2017, 09:31 (CET)Odpovědět
Jak vám naznačuje kolega Urbanec o kvalitu angličtina tam skutečně nejde. Meta je komunikační projekt pro všechny projekty a globální záležitosti a žel bohu byla zvolena angličtina. Teoreticky bych tam mohl zahlasovat a svůj koment napsat česky (není povinnost odůvodňovat anglicky, nicméně v češtině bych tam měl chyby také). || Co máme my, kdo na tom projektu nejsme, s tím společného? – to je právě chyba, že na tom projektu Češi nejsou, protože se tam rozhoduje i o nich. Stačí si tam otevřít jakoukoliv stránku, účet se Vám tam přenese automaticky a už tam jste. Vzhledem k tomu, že -jkb- žádá o globální práva bude moc zasahovat i do věcí na české Wikipedii a proto je tu zcela logicky oznámeno co se děje. Já bych to sem přilepil také.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 10:06 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Osobní problém?! To, že někdo banuje indef účty, které nic neprovedly, je osobní problém? -jkb- může přejmenovávat účty dle libosti, např. mazat stopy po loutkách svých kamarádů. Horší je, že uživatel s globálními právy patří mezi „věrohodné“. Jak může být věrohodný uživatel, který pro udržení ve funkcích vraždí (banuje indef) své nepřátele? Vždyť -jkb- je na Wikizdrojích regulérní diktátor. Tím, že se diktátorovi dá taková funkce, se vlastně posvěcují jeho činy a dává se najevo, že jsou v pořádku. --Auvajs (diskuse) 25. 1. 2017, 09:45 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Tak vzhledem k tomu, že máš s -jkb- nadstandardní vztahy, budeš si moci požádat o globální přejmenování svých loutkových účtů soukromě (netransparentně) a hezky potichoučku se tak může zamést škodná činnosti (trollování a útočení) například účtu Jednorázový neprovokační účet, u kterého naše analýzy říkají, že je to tvůj loutkový účet. Bohužel -jkb- už nějaký pátek není nestranný, což je vidět z jeho "řádění" na Wikizdrojích, nebo jeho výroků napříč projekty.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 09:58 (CET)Odpovědět
Kdybych chtěl nějaký účet přejmenovat, mohl jsem tak učinit sám, ale v každém případě by bylo přejmenování zaneseno v protokolovacích záznamech, takže by bylo transparentní. I když, uznávám, několikanásobné přejmenování by stopu trošku zamotalo. což je přesně to, co je považováno za přejmenovávací trolling a bývá důvodem k odmítnutí přejmenování, v případě častého opakování i důvod ke globálnímu bloku. JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 11:15 (CET)Odpovědět
Pokud považuješ to, že si jej pamatuju z dob jeho působení na cs.wiki a že jsme spolu několikrát prohodili pár vět, za nadstandardní vztahy, pak ano, mám s ním nadstandardní vztahy, stejně, jako třeba s tebou - vždyť jsme se viděli i osobně...
Nebo jsou snad nadstandardní vztahy, pokud má někdo v určitých věcech podobné názory? Výborně, to mám nadstandardních vztahů, to jsem nikdy netušil... :-D JAn (diskuse) 25. 1. 2017, 11:18 (CET)Odpovědět
Tak tady jde hlavně o tu negativní publicitu. Jseš byrokrat české Wikipedie a přiznáváš, že máš řadu alternativních účtů, které používáš mimo jiné k testování lidského chování. Je ale silné podezření, že jsi vodičem loutky (což si nevyvrátil), která trollovala a útočila na wiki komunity. Takové víření kolem tvé činnosti může být nepříjemné. V samotném důsledku logy nikdo nečte. Většinu z nás zajímá co je teď a tady.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 11:34 (CET)Odpovědět

-jkb- je člověk, který by za své chování a zneužívání moci měl chodit příslovečnými kanály a ne se cpát ještě do dalších funkcí. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 1. 2017, 12:32 (CET)Odpovědět

@Martin Kotačka: (pro informaci): palec nahoru. Za tuto editaci - tlačítko poděkovat. Ostatní nevidí →‎ veřejně. --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2017, 13:17 (CET)Odpovědět

Čistě technická (a možná i teoretická) otázka: Je možné přejmenování účtu proti jeho vůli? Tedy pokud by nešlo např. o vulgární název účtu, nepřípustná podobnost se jménem jiného účtu atd. - nedoporučovaný název účtu. S tím související: pokud by k tomu došlo, jaké by byly důsledky pro přejmenovavatele? Například z Wikipedista:JaraC na Wikipedista:JaroslavC. --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2017, 13:09 (CET)Odpovědět

Tak technicky to určitě možné je. Je to možné i politicky pokud o tom rozhodne nějaký orgán typu Arbitrážní Výbor, nebo konsenzus komunity. Pokud si to udělá přejmenovač sám a někdo na to upozorní věřím, že bude minimálně pokárán. Pravidla k tomuto druhu práv, ale neznám do detailu.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 13:14 (CET)Odpovědět
Takže vlastně nic zásadně špatného nehrozí, jak už bylo ostatně vysvětleno výše. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2017, 13:23 (CET)Odpovědět
Ale hrozí, když dojde k přejmenování škodlivé loutky, tak to nikdo urgovat nebude a logy nikdo 24 hodin nesleduje.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 13:30 (CET)Odpovědět
Všechno se dá samozřejmě zpětně dohledat, ale otázka je po jaké době. Zatím se pak může někdo špatný prezentovat jako Ježíšek.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 13:50 (CET)Odpovědět

Díky za upozornění, zahlasováno. V podstatě souhlasím s kolegou Martinem Kotačkou. --Vlout (diskuse) 25. 1. 2017, 13:36 (CET)Odpovědět

Tak samozřejmě to mohl Auvajs napsat neutrálněji, ale na druhou stranu se mu nedivím, když dostal od -jkb- blok za škození projektu, kterého se nedopustil a nyní po dvou letech je stále zablokovaný.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 14:14 (CET)Odpovědět

Juane, nepřijdeš si v tohmle případě tak trošku podjatý? Myslím, že tvoje nestrannost tady je naprosto příkladná.--frettie.net (diskuse) 25. 1. 2017, 16:25 (CET)Odpovědět
Tak já tady svoji nestranost neprosazuji. Je to oznámení, u kterého se rozhořela diskuse, toť vše. Nikomu nic nevnucuji, jen reaguji na připomínky.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 16:49 (CET)Odpovědět

@Zbrnajsem: (nahoře) Za prvé, meta není samostatný projekt, ale je to metaprojekt, jakýsi „zastřešující“ projekt pro všechny existující projekty. Řeší se tam záležitosti týkající se všech projektů WM. Globální práva se týkají i uživatelů české Wikipedie. Za druhé, když tam bude negativně hlasovat větší množství českých uživatelů, je možné, že ti co už hlasovali kladně, začnou přehodnocovat svůj postoj. --Auvajs (diskuse) 25. 1. 2017, 19:36 (CET)Odpovědět

Želbohu, -jkb- globální práva získal. --Vlout (diskuse) 27. 1. 2017, 11:26 (CET)Odpovědět

Asi jsou lidi v globální komunitě velmi mizerně informovaní o tom, jaké používá kandidát praktiky. Možná by bylo dobré, aby se změnilo právě tohle. --Palu (diskuse) 27. 1. 2017, 12:15 (CET)Odpovědět

Nic nekončí

-jkb- hraje divadýlko. Na jedné straně rezignoval, na straně druhé sepsal srdceryvnou story.--Show Must Go On (diskuse) 28. 1. 2017, 10:41 (CET)Odpovědět

Doufám, že nejste loutkou Auvajse, to by bylo docela zklamání. --Vlout (diskuse) 28. 1. 2017, 11:22 (CET)Odpovědět

Počty obyvatel

Ve vesnicích máme počty obyvatel za rok 2001. V roce 2010 se to nesčítalo?--Juandev (diskuse) 26. 1. 2017, 08:02 (CET)Odpovědět

nesčítalo. JAn (diskuse) 26. 1. 2017, 08:24 (CET)Odpovědět
Sčítání lidu jsou pravidelně po deseti letech, takže existuje zdroj s daty pro rok 2011 (zde rozdělený na jednotlivé okresy). Máte-li zájem, je snadno využitelný, ovšem částí obcí je poměrně hodně (nevím, zda a jak by to šlo roboticky). --Vlout (diskuse) 26. 1. 2017, 16:04 (CET)Odpovědět