Alfa Centauri

Alfa Centauri Rigil Kentaurus
Poměr průměrů (Slunce)/Alpha Centauri A/ Alpha Centauri B/Proxima Centauri
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Kentaur (Centaurus)
Rektascenze	14h 39m 35,90s
Deklinace	–60° 50' 7,0"
Vzdálenost	4,365 ± 0,007 ly (1,338 ± 0,002 pc)
Barevný index (U-B)	0,24/0,64/1,54
Barevný index (B-V)	0,65/0,85/1,97
Barevný index (V-R)	?/?/1,68
Barevný index (R-I)	?/?/2,04
Zdánlivá hvězdná velikost	-0.01/+1.34/+11.05
Absolutní hvězdná velikost	4,1
Vlastní pohyb v rektascenzi	−3 608 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	786 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typ	G2V/K1V/M5,5Ve
Hmotnost	1,100/0,907/0,1 M☉
Poloměr	1,227/0,865/0,2 R☉
Zářivý výkon (V)	1,519/0,500/0,000 06 L☉
Povrchová teplota	5800/5300/2700 K
Stáří	5-6×109
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 128620
Bright Star katalog	HR 5459
SAO katalog	SAO 252838
Katalog Hipparcos	HIP 71683
Tychův katalog	TYC 9007-5849-1
General Catalogue	GC 19728
Bayerovo označení	α Cen
Synonyma	Rigilkent, Rigel Kentaurus, Toliman, CCDM J14396-6050AB, CD-60 5293, CPD-60 5483, FK5 538, GCRV 8519, IDS 14328-6025 AB, IRAS 14359-6037, WDS J14396-6050AB, WDS J14403-6051AB
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfa Centauri (též Toliman, anglicky i Rigel Kent, oficiálním názvem Rigil Kentaurus) je trojhvězda a nejjasnější hvězda souhvězdí Kentaura. Jde o 4. nejjasnější hvězdu na obloze. Nejvíce je známa pod Bayerovým značením Alfa Centauri. Název Rigil Kentaurus znamená Kentaurova noha. Jedna z jejích složek, Proxima Centauri, je nejbližší hvězdou od sluneční soustavy, v roce 2016 byl navíc oznámen objev exoplanety Proxima Centauri b obíhající kolem ní.

Jméno

Na konci listopadu 2016 ujednotila Mezinárodní astronomická unie mezinárodní oficiální název na Rigil Kentaurus, prastarý arabský název hvězdy, v překladu Noha kentaura.

Popis

Alfa Centauri je nejbližší hvězdný systém, vzdálený jen 4,35 světelných let, nebo 1,34 pc od našeho Slunce.

Pozice Alfa Centauri

Systém se skládá ze tří hvězd: Alfa Centauri A, Alfa Centauri B a Alfa Centauri C (také nazývaná Proxima Centauri). První dvě jmenované tvoří těsnou dvojhvězdu s oběžnou dobou 80 let. Oběžná doba kolem společného těžiště je v průměrné vzdálenosti 23 AU, což je o trošku více, než je vzdálenost Uranu od Slunce, a jsou tak blízko sebe, že je pouhým okem nelze rozlišit. Rozlišit je lze ale už s dalekohledem s 5cm objektivem.

Alfa Centauri C, známější pod jménem Proxima Centauri, je červený trpaslík, který je od obou jmenovaných hvězd vzdálen 13 000 AU. Pokud by obíhal kolem společného těžiště, byla by odhadovaná doba oběhu více než 500 000 let. Spíše se však jedná o svazek společně letící prostorem. Proxima latinsky znamená nejbližší (v ženském rodu), Centauri název souhvězdí v genitivu (název tedy znamená Nejbližší [rozuměj „hvězda“] v Kentauru (doslova Kentaura)). Její vzdálenost od Země je jen 4,24 světelných let, a tím je zároveň druhou nejbližší hvězdou, hned po Slunci. Pouhým okem však není viditelná.

Planety

16. října 2012 ohlásila ESA objev první planety obíhající Alfa Centauri B. Planeta Alfa Centauri Bb je zhruba velikosti Země, ale není v obyvatelné zóně ve které by mohla existovat voda v kapalném stavu. Povrchovou teplotu má nejméně 1 500 K (zhruba 1 200 °C) a hvězdu obíhá za 3,2 dní ve vzdálenosti 6 milionů km. Zatím je jisté že okolo žádné z hvězd systému Alfa Centauri neobíhá žádná obří plynná planeta.

V srpnu 2016 oznámila Evropská jižní observatoř objev nejbližší exoplanety Proxima Centauri b, nachází se v tzv. obyvatelné zóně hvězdy Proxima Centauri.

Poloha na obloze

Spolu se 4,4° vzdálenou hvězdou beta Centauri a třemi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Jižního kříže, které od dvojhvězdy leží západně, tvoří nejvýraznější nahromadění hvězd první velikosti na jižní obloze v úhlové vzdálenosti natažené dlaně.

Alfa a beta Centauri ukazují směr k souhvězdí Jižního kříže. Sloužily jako ukazatel na souhvězdí Jižního kříže a k rozeznání pravého Jižního kříže od často zaměňovaného nepravého Jižního kříže směrem na východ, který tvoří asterismus hvězd v souhvězdí Plachet, Lodní zádě a Lodního kýlu. Falešný Jižní kříž tvoří pouhým okem viditelné hvězdy Avior, Turais, κ Vel a δ Vel. Alfa a beta Centauri leží hluboko na jižní obloze, ze střední Evropy nejsou viditelné. Jižně od 33. rovnoběžky je hvězda cirkumpolární a je stále nad obzorem.

Alfa Centauri jako dvojhvězda

Alfa Centauri

Zdánlivá a skutečná dráha alfy Centauri. Je zde nakreslena skutečná a zdánlivá oběžná dráha složky B ke složce A dvojhvězdy. Slabá elipsa ukazuje zdánlivou oběžnou dráhu, jak ji vidí pozorovatel ze Země. Kolmý pohled na oběžnou dráhu (velká elipsa) zvýrazňuje skutečnou oběžnou dráhu.

Dvojhvězda má absolutní hvězdnou velikost 4,1 mag. Pouhým okem nejsou obě složky dvojhvězdy ze Země rozlišitelné. Teprve dalekohled s 5cm objektivem rozliší obě složky.

Jednou za 79,9 let oběhnou obě složky dvojhvězdy na silně eliptických dráhách o excentricitě 0,519, přičemž jejich vzdálenost se mění od 11,5 až 36,3 AU. Minimum odpovídá vzdálenosti Saturnu, maximum vzdálenosti Neptunu od Slunce; velká poloosa dráhy je 23,9 AU. V květnu 1995 byla dosažena nejvyšší vzdálenost obou složek, nejnižší vzdálenost bude dosažena v květnu 2035.

Z velké poloosy dráhy a z oběžné doby hvězdy se dá spočítat hmotnost obou složek, vychází 2,08 hmotnosti našeho Slunce.

Úhlová vzdálenost a poziční úhel obou složek se díky relativně krátké oběžné dráhy zřetelně mění během několika let. Během jednoho oběhu se úhlová vzdálenost pohybuje 2″ až 22″.

Nejčastěji uváděné aktuální polohy všech tří hvězd v literatuře, vychází z měření astrometrické družice Hipparcos.

Relativní poloha složky B ke složce A

Rok	Úhlová vzdálenost	Poziční úhel
1990	19,7″	215°
1995	17,3″	218°
2000	14,1″	222°
2005	10,5″	230°
2010	6,8″	245°

Fyzikální vlastnosti

Alfa Centauri A a B je pár hvězd, který vznikl společně před 6,5 ± 0,3 miliardami let. Obě jsou hvězdami hlavní posloupnosti a nachází se ve stabilní fázi fúze vodíku a jeho přeměny v helium. Alfa Centauri A je hmotnější než Alfa Centauri B, bude kratší dobu na hlavní posloupnosti, než se změní v červeného obra. Má proto v protikladu s menší Alpha Centauri B již polovinu života za sebou. Proxima Centauri je stará 4,85 miliard let.

U Alfy Centauri A a B, které jsou někdy zvané α Cen AB, byla provedena detailní pozorování vlnění na povrchu hvězdy, ze kterých hvězdná seismologie dokáže vyvodit závěry o vnitřní stavbě hvězdy. V kombinaci s tradičními metodami pozorování astronomové obdrželi přesné hodnoty vlastností hvězdy, které nelze získat jednotlivými metodami.

Porovnání podílu jednotlivých prvků v procentech

Jméno	vodík	helium	těžké prvky
α Centauri A	71,5	25,8	2,74
α Centauri B	69,4	27,7	2,89
Slunce	73,3	24,5	1,81

Parametry

Porovnání hvězd v systému Alfa Centauri a Slunce:

Parametr	α Centauri A	α Centauri B	Proxima	Slunce	Jednotka
věk	6520	6520	4850	4650	milionů let
velikost	1,100	0,907	0,123	1,000	hmotnost Slunce
poloměr	1,227	0,865	0,145	1,000	poloměr Slunce
teplota	5790	5260	3040	5770	Kelvin

Alfa Centauri ve fikci

Jako jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze, a nejbližší známý hvězdný systém, Alfa Centauri systém hrála roli v mnoha smyšlených pracích literatury, populární kultury, televizi a filmu.

• Písně kosmické (1878) – jedna z básní Jana Nerudy ve sbírce Písně kosmické se obrací k Alfě Centauri.
• Homo Sol (1940) – sci-fi povídka Isaaca Asimova. Když lidstvo objeví cestování hyperprostorem, zaměří svoji první misi k přistání na planetě Alpha Centauri, která mu poté otevře dveře k přijetí do galaktické federace.
• Planeta tří sluncí (1954) – sci-fi kniha Vladimíra Babuly (2. díl trilogie).
• Ikarie XB 1 (1963) – sci-fi film Jindřicha Poláka. Kosmická loď Ikarie XB 1 se s vědci a astronauty na palubě vydává na cestu k Bílé planetě v soustavě Alfa Centauri.
• Klany alfanského měsíce (1964) – sci-fi kniha spisovatele Philipa K. Dicka, vykresluje snahu znovu prosadit autoritu lidí nad jejich bývalou kolonií na obytném měsíci Alpha III M2, u třetí obří planety v Alfa Centauri nazvané Alphane.
• Muž v labyrintu (angl. The Man in the Maze) – postava jménem Ned Rawlins se letěla po studiích podívat na planetu Alfa Centauri IV v systému Alfa Centauri. Vědeckofantastický román z roku 1969 napsal americký spisovatel Robert Silverberg.
• Neuromancer (1984) – kyberpunková kniha Williama Gibsona. Nová umělá inteligence Neuromancer najde řadu přenosů zaznamenaných zpět v sedmdesátých letech, které naznačují přítomnost umělé inteligence v systému Alpha Centauri, poté se jejich komunikace propojí.
• Zpěv vzdálené Země (1986) – vědecko-fantastická kniha spisovatele Arthura C. Clarka, ve které existovala planeta Pasadena v orbitě hvězdy Alfa Centauri A, byla hůře obyvatelná podle proměnné blízkosti k Alfa Centauri B, ke které lidstvo vyšle loď s lidskými a jinými embryi savců. První loď se sem ze Sluneční soustavy vydala v roce 2553 a kolonii se vedlo překvapivě dobře.
• Civilization I-V (1991–2010) – série strategických počítačových her, ve které bylo možným vítězstvím být první civilizace která vyvine a pošle koloniální loď do hvězdného systému Alfa Centauri. Hra Sid Meier's Alpha Centauri (1999) byla pokračováním těchto sérií, ve které sedm konkurenčních ideologických frakcí přiletí na planetu Chiron v Alfa Centauri a snaží se ji kolonizovat.
• Encounter with Tiber (1996) – sci-fi kniha bývalého astronauta Buzze Aldrina a spisovatele Johna Barnse. Před 9000 lety druh obývající měsíc Tiber plynného obra u Alfa Centauri A navštívil Zemi. Zde zanechal encyklopedii s shromážděnými poznatky o jejich rase, která je objevena ve 21. století a vede lidstvo k expedici k Tiberu.
• Ztraceni ve vesmíru (1998) – film režírovaný Stephenem Hopkinsem. V roce 2058 když bude Země brzy neobyvatelná kvůli globálnímu znečišťování, povede profesor John Robinson svou rodinu k obyvatelné planetě Alpha Prime v systému Alfa Centauri aby ji připravil pro kolonizaci vybudováním hyper-brány.
• Impostor (2002) – film na motivy krátké povídky Philipa K. Dicka, vyobrazuje válku lidí v roce 2079 s civilizací z Alfa Centauri.
• Transformers (2007) – film režírovaný Michael Bayem. Cybertron v systému Alfa Centauri byla domovská planeta Transformers, měla kovový povrch a atmosféru dýchatelnou lidmi, ale kapalná voda byla tak vzácná, že její existence byla na pochybách.
• Avatar (2009) – oscarový film který napsal a režíroval James Cameron. Odehrává se v roce 2154, kdy RDA Corporation těží vzácný minerál zvaný unobtanium na Pandoře, obyvatelném měsíci plynného obra Polyphemuse obíhající hvězdu Alfa Centauri A.

Odkazy

Související články

• Seznam nejbližších hvězd
• Seznam nejbližších jasných hvězd
• Seznam nejjasnějších hvězd

Externí odkazy

• Galerie Alfa Centauri na Wikimedia Commons
• Informace o Alfa Centauri
• Obrázek NASA Alfa Centauri

Portály: Astronomie