František Ladislav Čelakovský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
revert
značka: lokální interwiki
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Spisovatel
Sem gay :))))))))
|jméno = František Ladislav Čelakovský
|obrázek =Jan Vilímek - František Ladislav Čelakovský.jpg
|velikost obrázku =
|popis obrázku = [[Jan Vilímek]], Portrét Františka Ladislava Čelakovského
|rodné jméno =
|narození = [[7. březen|7. března]] [[1799]]</br> [[Strakonice]] {{Vlajka a název|České království}}
|úmrtí = [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]]</br> [[Praha]], {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|pseudonym = Marcian Hromotluk
|povolání = [[básník]], [[kritik]], [[překladatel]]
|národnost = česká
|etnikum =
|stát = Rakouské císařství
|vzdělání =
|alma mater = [[Univerzita Karlova]] (nedostudoval)
|období =
|žánr = [[preromantismus]]
|téma =
|hnutí =
|díla = [[Ohlas písní ruských]],<br />[[Ohlas písní českých]]
|ocenění =
|choť = [[Bohuslava Rajská]]
|partner =
|partnerka =
|děti = [[Ladislav Josef Čelakovský]]<br />[[Jaromír Čelakovský]] <br />Marie Čelakovská
|příbuzní = [[Ladislav František Čelakovský]] (vnuk)
|citát =
|web =
|commons = Category:František Ladislav Čelakovský
|wikisource = František Ladislav Čelakovský
|wikicitáty = František Ladislav Čelakovský
|gutenberg =
|nk = jk01021208
}}


'''František Ladislav Čelakovský''' ([[7. březen|7. března]] [[1799]] [[Strakonice]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym '''Marcian Hromotluk'''.


== Život ==


Byl synem strakonického tesaře. Od roku [[1812]] studoval nižší [[gymnázium]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], poté přestoupil na gymnázium v [[Písek (město)|Písku]]. Po jeho absolvování studoval filosofii v [[Praha|Praze]], pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] odkud byl vyloučen (za četbu [[Jan Hus|Husových]] děl). Pokračoval pak ve studiu v [[Linec|Linci]] a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce [[1822]] nedokončil.


Živil se jako vychovatel (do r. [[1829]]) a překladatel.


Roku [[1830]] dostal nabídku z [[Rusko|Ruska]], aby spolu s [[Pavel Josef Šafařík|P. J. Šafaříkem]] a [[Václav Hanka|V. Hankou]] v [[Petrohrad]]ě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale [[František Palacký|F. Palacký]] mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem [[Časopis katolického duchovenstva|Časopisu pro katolické duchovenstvo]].<ref name="Bartoš">{{Citace monografie
Obama gangnam style!!!!!
| příjmení = Bartoš
| příjmení2 = Kovářová
| příjmení3 = Trapl
| jméno = Josef
| jméno2 = Stanislava
| jméno3 = Miloš
| titul = Osobnosti českých dějin
| vydavatel = ALDA
| místo = Olomouc
| rok = 1995
| kapitola = Čelakovský František Ladislav
| strany = 47
| isbn = 80-85600-39-0
}}</ref>


Od roku [[1833]] byl redaktorem ''Pražských novin'', jejichž přílohu ''Rozmanitosti'' proměnil ([[1834]]) na týdeník ''Česká Wčela'', tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. V Pražských novinách uveřejnil [[26. listopad]]u [[1835]] výhrůžku ruského cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Nikolaje I.]] k porobeným Polákům, že při sebemenším pokusu o revoluci nechá Varšavu zcela zpustošit, s dovětkem, že takto před 400 lety mluvili tatarští chánové k ruským knížatům.<ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7145875</ref> Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřímo ho označil za svévolného tyrana)<ref name="Beránková">{{Citace monografie | příjmení = Beránková | jméno = Milena
| titul = Český periodický tisk do roku 1918 | vydavatel = Novinář | místo = Praha | rok = 1981 | strany = 69 – 89}}</ref> byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. [[1838]] působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] se stal ([[1841]]) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku [[1849]], kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě.


== Dílo ==
[[Soubor:Strakonice-statue of Celakovsky.jpg|thumb|Socha Čelakovského ve Strakonicích]]
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20.&nbsp;let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.


=== Poezie ===
* ''Smíšené básně'' ([[1822]]), [[Lyrická poezie|lyrika]], rozšířeno [[1830]] pod názvem ''Kvítí'',
* ''Dennice,aneb Novoročenka na rok 1825'' ([[1825]]), [[almanach]], společně s [[Josef Chmela|Josefem Chmelou]], obshauje původní i přeloženou poezii,
* ''Padesátka z mé tobolky'' ([[1837]]), padesát [[epigram]]ů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až [[1918]],
* ''Růže stolistá'' ([[1840]]), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní
* ''Spisův básnických knihy šestery'' ([[1847]]), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: ''Růže stolistá'', ''Ohlas písní ruských'', ''Ohlas písní českých'', ''Smíšené básně'', ''Epigramy'' a ''Antologie''.


==== Ohlasová poezie ====
Je to umělá literární tvorba související s [[Preromantismus|preromantickým]] obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.
* ''[[Ohlas písní ruských]]'' ([[1829]]) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době [[Tatarstán|tatarských]] nájezdů na [[Rusko]] (kolem r. [[1400]]). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské [[epika|epice]] a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený [[slovosled]], stupňování [[sloveso|sloves]] ke znásobení [[děj]]e, používají se [[přechodník]]y a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: ''Bohatýr Muromec'', ''Velký ptačí trh'', ''Ilja Volžanin''.
* ''[[Ohlas písní českých]]'' ([[1839]]) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří ''Toman a lesní panna''.


Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.
Gogo is best!!!! ibrahim a šutr pedobear

=== Lidová slovesnost ===
* ''Slovanské národní písně''
** 1. díl ([[1822]]) obsahuje [[Čechy|české]], [[Morava|moravské]] a [[Slovensko|slovenské]] písně, věnováno [[Václav Hanka|Václavu Hankovi]].
** 2. díl ([[1825]]) obsahuje [[Rusko|ruské]], [[Srbsko|srbské]] a [[Lužice|lužické]], každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno [[Kazimierz Brodziński|Kazimierzovi Brodzińskému]].
** 3. díl ([[1827]]) (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích dílů nevešly, věnováno [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuku Karadžićovi]].
* ''Litevské národní písně'' ([[1827]]), výbor ze sbírky ''Dainos oder Litthauische Volkslieder'' od [[Ludwig Resa|Ludwiga Resy]] z roku [[1825]].
* ''Mudrosloví národa slovanského v příslovích'' ([[1852]]), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15&nbsp;000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho ''Rozprava o slovanských příslovích'' uveřejněná v ''Muzejníku'', která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.

=== Vědecká literatura ===
* ''Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský'' (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku [[1827]]. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze [[Polabští Slované|polabské Slovany]].
* ''Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna'' ([[1851]]),

Posmrtně [[Matice česká]] vydala jeho univerzitní přednášky:
* ''Čtení o srovnávací mluvnici slovanské'' ([[1853]]),
* ''Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských'' ([[1877]]).

=== Učebnice ===
* ''Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti'' ([[1839]]),
* ''Krátká mluvnice německého jazyka'' ([[1840]]),
* ''Všeslovanské počáteční čtení'', čítanka, dva díly:
** ''Z písemncitví polského'' ([[1850]]),
** ''Z písemncitví ruského'' ([[1852]]),
* ''Malý výbor z veškeré literatury české'' ([[1851]]), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
* ''České čítací knihy'' ([[1852]]), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte [[Leopold Lev Thun-Hohenstein|Leopolda Lva Thuna-Hohensteina]], tehdejšího ministra školství.

=== Překlady ===
Překládal z němčiny, angličtiny a latiny.
* [[Johann Gottfried Herder]]: ''Listové z dávnověkosti'' ([[1823]]),
* [[Johann Wolfgang von Goethe]]: ''Márinka'' [[1827]],
* [[Walter Scott]]: ''Panna jezerní'' ([[1828]]),
* [[Svatý Augustin|svatý Augustin]]: ''O městě Božím kněh dvamecítma'' ([[1829]]-[[1833]]), pět svazků,
[[Soubor:Frantisek Ladislav Celakovsky hrob.jpg|thumb|left|Pomník na Olšanech]]

== Zajímavost ==
Jméno Františka Ladislava Čelakovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v [[Praha|Praze]] spolu s mnoha dalšími, viz [[Dvaasedmdesát jmen české historie]].

== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commons = Category:František Ladislav Čelakovský
| s = František Ladislav Čelakovský
| q = František Ladislav Čelakovský
}}
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku [[Felix Vodička]] | vydání = 1 | vydavatel = [[Československá akademie věd]] | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 684 | strany = 282–306}}
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 65–66}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 503–606 | isbn = 978-80-7277-367-1 | strany = 569–570}}

=== Související články ===
{{NK ČR|jk01021208}}
* [[Seznam českých spisovatelů]]
* [[Česká literatura v letech 1815-1918|Česká literatura v letech 1815–1918]]

=== Díla online ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Čelakovský
| jméno = František Ladislav
| ilustrátoři = [[Mikoláš Aleš]]
| rok = 1954
| titul = Ohlas písní ruských. Ohlas písní českých
| vydavatel = [[Albatros (nakladatelství)|Státní nakladatelství dětské knihy]]
| místo = Praha
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/479215
}}

{{portály|Literatura}}

{{DEFAULTSORT:Čelakovský, František Ladislav}}

[[Kategorie:Čeští básníci]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
[[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští literární historikové]]
[[Kategorie:Slavisté]]
[[Kategorie:Preromantičtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti]]
[[Kategorie:Narození 1799]]
[[Kategorie:Úmrtí 1852]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Básníci tvořící česky]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící česky]]
[[Kategorie:Překladatelé z němčiny]]
[[Kategorie:Překladatelé z angličtiny]]
[[Kategorie:Překladatelé z latiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]

[[hsb:František Ladislav Čelakovský]]

Verze z 20. 3. 2013, 10:57

Šablona:Infobox Spisovatel

František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcian Hromotluk.

Život

Byl synem strakonického tesaře. Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filosofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích odkud byl vyloučen (za četbu Husových děl). Pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce 1822 nedokončil.

Živil se jako vychovatel (do r. 1829) a překladatel.

Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s P. J. Šafaříkem a V. Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale F. Palacký mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo.[1]

Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil (1834) na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. V Pražských novinách uveřejnil 26. listopadu 1835 výhrůžku ruského cara Nikolaje I. k porobeným Polákům, že při sebemenším pokusu o revoluci nechá Varšavu zcela zpustošit, s dovětkem, že takto před 400 lety mluvili tatarští chánové k ruským knížatům.[2] Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřímo ho označil za svévolného tyrana)[3] byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. 1838 působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve Vratislavi se stal (1841) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku 1849, kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě.

Dílo

Socha Čelakovského ve Strakonicích

Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20. let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.

Poezie

  • Smíšené básně (1822), lyrika, rozšířeno 1830 pod názvem Kvítí,
  • Dennice,aneb Novoročenka na rok 1825 (1825), almanach, společně s Josefem Chmelou, obshauje původní i přeloženou poezii,
  • Padesátka z mé tobolky (1837), padesát epigramů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až 1918,
  • Růže stolistá (1840), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní
  • Spisův básnických knihy šestery (1847), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: Růže stolistá, Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých, Smíšené básně, Epigramy a Antologie.

Ohlasová poezie

Je to umělá literární tvorba související s preromantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.

  • Ohlas písní ruských (1829) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době tatarských nájezdů na Rusko (kolem r. 1400). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské epice a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený slovosled, stupňování sloves ke znásobení děje, používají se přechodníky a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: Bohatýr Muromec, Velký ptačí trh, Ilja Volžanin.
  • Ohlas písní českých (1839) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna.

Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.

Lidová slovesnost

  • Slovanské národní písně
  • Litevské národní písně (1827), výbor ze sbírky Dainos oder Litthauische Volkslieder od Ludwiga Resy z roku 1825.
  • Mudrosloví národa slovanského v příslovích (1852), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho Rozprava o slovanských příslovích uveřejněná v Muzejníku, která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.

Vědecká literatura

  • Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku 1827. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze polabské Slovany.
  • Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna (1851),

Posmrtně Matice česká vydala jeho univerzitní přednášky:

  • Čtení o srovnávací mluvnici slovanské (1853),
  • Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských (1877).

Učebnice

  • Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti (1839),
  • Krátká mluvnice německého jazyka (1840),
  • Všeslovanské počáteční čtení, čítanka, dva díly:
    • Z písemncitví polského (1850),
    • Z písemncitví ruského (1852),
  • Malý výbor z veškeré literatury české (1851), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
  • České čítací knihy (1852), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte Leopolda Lva Thuna-Hohensteina, tehdejšího ministra školství.

Překlady

Překládal z němčiny, angličtiny a latiny.

Pomník na Olšanech

Zajímavost

Jméno Františka Ladislava Čelakovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čelakovský František Ladislav, s. 47. 
  2. ↑ http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7145875
  3. ↑ BERÁNKOVÁ, Milena. Český periodický tisk do roku 1918. Praha: Novinář, 1981. S. 69 – 89. 

Literatura

  • Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 282–306. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 65–66. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 569–570. 

Související články

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ladislav Čelakovský

Díla online

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Ladislav_Čelakovský&oldid=9970606“